Novinky a zajímavosti ze světa piva

Varna není jen proslulé letovisko obklopené turisty a Spilka otec slavné golfistky. Pivovarnictví patří na našem území mezi nejvýznamnější potravinářské obory a pyšní se úspěšnou a dlouhou tradicí. Jak ale porozumět vzniku tohoto zlatavého moku a co že se skrývá na humny?

Vydrovačka a Humna
Sladovna je místo, kde všechno začíná. Už podle názvu asi odhadnete, že se zde vyrábí slad, který je jedním ze základních kamenů výroby piva. Zrna ječmene se zde namáčí v takzvaných náduvnících, kde do sebe přijímají vodu a nadouvají se.

V tradičních postupech výroby se nabobtnalá zrna rozprostírají na podlahu, kde klíčí dalších několik dní na takzvaných humnech. Jedná se vlastně o rozlehlou místnost s klenutými stropy, kde klíčí ječmen v ideální teplotě. Takových už je dnes na celém světě jen jedenáct. "Zrna se zde musí pravidelně obracet. Na přehazování sladu se dříve používala dřevěná lopata, které se říká vydrovačka. Když je zrno dostatečně vyklíčeno, je přemístěno na hvozd," vysvětluje Bohumil Valenta, sládek Pivovaru Nymburk, který se jako jeden z mála pyšní klasickými humny sladovny.

Hvozd
Hvozd je věžová stavba čtvercového půdorysu, kde dochází k sušení sladu po dobu dvou dnů. Tento hvozd má dvě podlaží. Každému z nich se říká líska, což jsou železné pohyblivé rošty, kterými zespodu proudí sušící vzduch. V horní části se slad předsouší a v dolní se takzvaně dotahuje. Teplotou a délkou sušení jsou ovlivněny vlastnosti sladu i jeho barva. Po hvozdění je hotový slad odklíčen a nechá se tři až čtyři týdny odležet. Po svém odpočinku je slad připraven na varnu.

Varna
Ve varně dochází k samotnému vaření piva. Celý proces jedné várky trvá zhruba 10 hodin a prohází čtyřmi nádobami, které mají svou vlastní úlohu.

Spilka
Na spilce probíhá hlavní kvašení, kdy kvasnice zpracovávají cukr na alkohol. "Otevřenou spilku už ve velkých pivovarech nenajdete. Pro mě, jako sládka, to má velkou výhodu; pořád vidím i cítím a také chutnám, jak pivo kvasí. Tady dostává svoje tělo a charakter. Spilka je pro výslednou chuť piva, podle mě, asi nejdůležitější," říká Valenta.

Domoč, dosuš, dovař, dokvaš, dotoč a dopij
Domoč - řádně namočit ječmen podle druhu a ročního období.
Dosuš - řádně dosušit slad, aby se neporušily enzymy a slad neplesnivěl.
Dovař - řádně dovař várku, aby neobsahovala koloidy a byla zcukřená.
Dokvaš - řádně prokvasit piva na spilce i ve sklepě, aby mělo plnou chuť.
Dotoč - jak velký tank ve sklepě, tak malý soudek na stáčírně se musí dotočit.
Dopij - nedopiješ-li pivo, dáváš tím najevo, že ti nechutná nebo jsi to naopak přehnal a už nemůžeš - obojí je špatně, protože pivo se pije na žízeň i pro žízeň.

Skoro polovina lidí (45 procent) by uvítala existenci restauračního zařízení, kde by bylo zakázané používání mobilních telefonů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytl Český svaz pivovarů a sladoven. V restauracích a hospodách nepoužívá mobilní telefony 28 procent lidí. Více než 35 procentům dotazovaných používání mobilů vadí, zvlášť pokud u stolu sedí více lidí.

"Výsledky průzkumu nás nepřekvapují. Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Otázka ale stále zůstává, zda je vhodné se mobilu držet i ve chvílích, kdy se scházíme se svými blízkými a známými," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Telefon v restauracích nejvíce využívají lidé ve věku od 18 do 26 let, bez telefonu se během občerstvování neobejde 81 procent respondentů. Lidé mezi 54 až 66 lety ho využívají v 55 procentech.

Využívání mobilu v restauracích vidí jako společenský přešlap 36 procent dotázaných. Přes 40 procent je s využíváním mobilu u stolu smířeno. Nejostřeji se proti využívání mobilu vymezují lidé s vysokoškolským vzděláním, jeho použití v restauraci odmítla skoro polovina z této skupiny, dále pak mladí lidé do 26 let.

Svaz dlouhodobě řeší odliv hostů z restaurací, klesá spotřeba čepovaného piva, lidé ho více konzumují doma. Podle svazových údajů i vlivem zákazu kouření v restauracích klesla letos v září meziročně produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent.

V průzkumu svazu odpovídalo 525 respondentů.

Obavy z likvidace stovek restaurací a hospod vlivem státních regulací se naplňují. Podle prvních přesnějších údajů ukončilo letos činnost zhruba až 3000 pohostinských zařízení, ve kterých se čepuje pivo. Z toho polovina připadá na podniky, které zásobuje Plzeňský Prazdroj.

Letos se propadá odbyt piva v gastronomii úplně nejvíc za předešlé roky – za období leden až září meziročně o 6,5 procenta. Nejvíc pak v chladném září, kdy hostům a zejména kuřákům skončily letní zahrádky – prodej piva se za celé Česko propadl oproti loňskému září o 24 procent.

Souhra přitěžujících okolností
Hospody a v té souvislosti i pivovary doplácejí na dlouhodobý trend přesunu pivařů z čepovaného na lahvová piva z obchodů. Tento trend navíc letos výrazně urychlila kumulace dalších vlivů, jako je elektronická evidence tržeb (EET), zákaz kouření i hracích automatů nebo rostoucí byrokracie, včetně od loňska platného kontrolního hlášení plátců DPH.

Konkrétní údaje o vlivu regulací dosud nebyly k dispozici. Přesnější čísla o vývoji hospodského trhu teď poskytl jako první lídr tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj, který zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc českých výčepních podniků. Za letošek skončilo úplně svou činnost jeho 1500 odběratelů. Nejsou v tom započítány hospody, které přešly k pivu konkurence, a tedy fungují dál.

To ve výsledku odhadem znamená, že za celý hospodský trh u nás (zatím) skončilo až 3000 podniků, které čepují pivo, tedy zhruba každý desátý. Nejvíc hospod pak zavřelo v méně lidnatých regionech, jako je Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.

V Prazdroji si současně udělali na vzorku víc než 4000 hospod průzkum, z něhož vyplývá, že hospodské a restauratéry nejvíc tíží od května platný zákaz kouření (28 procent oslovených), na druhém a třetím místě je nedostatek personálu a velká byrokracie (20 procent) a na čtvrtém EET (19 procent).

Krachy letos převážily
Léta platilo, že část podnikatelů v pohostinství končila a zhruba stejně velká část naopak hospodu otevřela. Počet hospod a restaurací se dlouhodobě držel na zmíněných 32 tisících. Tak tomu bylo až do loňska. Letos poprvé podle zjištění Prazdroje ti krachující výrazně převažují nad nováčky.

„Řada podniků, zejména těch, kde se i vaří, a těch ve větších městech, se dokáže se situací vyrovnat. Nebo dokonce si i ekonomicky polepšit. Kritická situace je v malých obcích, kde vadí nejvíc zákaz kouření a EET. Naopak v sídlech, kde panuje větší konkurence, je největší hrozbou spíš nedostatek a kvalita personálu,“ shrnuje poznatky z průzkumu obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Přes polovinu ze zavřených hospod připadá podle něj na ty vesnické a lidově „čtvrté cenové skupiny“. Příkladem je třeba Olbramov na Tachovsku. Vesnice se 60 stálými obyvateli končí s hospodou. Její provoz fungoval už delší dobu jen omezeně, ale sem tam v pátek a sobotu se tu ještě hrstka lidí scházela, naposled o martinském posvícení bylo dokonce plno.

Poslední ranou byla podle starostky Mirky Válové elektronická evidence tržeb a zákaz kouření. „Takhle už hospodu neuživíte. Chystáme se ji provozovat jako klub, aby se nás pár místních ještě mělo kde scházet, ale ví bůh, jestli i tak vyděláme aspoň na provoz,“ popisuje Válová.

Klubů, ve kterých si jejich členové mohou dovolit k pivu i cigaretu a při menším objemu tržeb se na ně nevztahuje ani EET, teď u nás vzniká po stovkách.

Jak vylepšit hospody?
Pivovarům už od roku 2009 klesá odbyt piva v pohostinských zařízeních a všechny se snaží tento trend alespoň zpomalit. Prodávat sudové nebo tankové dražší pivo je totiž pro pivovary ziskovější než lahvové do obchodů, které má na celkovém pivním prodeji u nás už sice podíl 60 procent a dál roste, ale kvůli minimálním maržím a tlaku řetězců na co nejnižší cenu přináší pivovarům jen malý profit.

Důkladný a co nejpřesnější přehled o stavu hospod a celém trhu je proto pro výrobce zásadní věc, podle které se pak snaží hospodským pomoci s vylepšením byznysu. Cestou poradenství a milionových investic do vybavení podniků jdou prakticky všechny větší pivovary. Kromě Prazdroje však konkrétní údaje o vlastních průzkumech vlivu regulací nesdělují. A vzhledem k jejich menšímu tržnímu podílu by jejich údaje ani neposkytly relevantní obraz o celém Česku jako v případě lídra trhu.

„Spotřebu piva nejvíce negativně ovlivnil zákaz kouření, který dopadl především na segment klasických hospod bez letních zahrádek,“ komentuje situaci mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Jana Pikardová z Heinekenu zase připomíná, že v řadě zemí Evropy, například v Polsku, Rakousku, Chorvatsku nebo Německu, není zákaz kouření tak striktní jako od konce května u nás. A hospodám by v jejich složité ekonomické situaci pomohlo, kdyby stát striktní zákaz kouření zmírnil – jak o tom nyní uvažuje část politiků.

To si ostatně myslí i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „I naše zjištění potvrzují až desetiprocentní úbytek pohostinských zařízení. Že lidé přecházejí víc k lahvovému pivu, je logická věc, se kterou se musí trh popasovat. Ale vesnické hospody, které jsou tam prakticky jediným místem společenského setkávání a přitom nemají moc jiných možností, jak zastavit propad tržeb, je třeba nějakým způsobem podpořit,“ uzavírá Stárek.

Jedním z nejdéle sloužících sládků v Česku je Zdeněk Polák. Ten už 42 let vaří v pivovaru Plzeňský Prazdroj nejprodávanější české pivo Gambrinus. Sládek, který se věnuje i takzvané škole čepování, uvařil za svůj život přes 500 miliard půllitrů piva. To se blíží objemu dvou Boleveckých rybníků, kam se Plzeňané chodí rekreovat.

Někteří pivaři si stěžují, že Gambrinus je v poslední době horší.
Ale já ho dělám stále stejně.

Takže v pivu je i prostor pro vaši invenci?
Je to tak. Stále ovlivňuji chuťové vlastnosti.

Dřív sládek chodil, ochutnával, sledoval barvu. Co dělá dnes?
Sládek také čichal k budoucímu pivu, jak nádherně voní. Když mi poprvé řekli, budete vařit přes počítač, řekl jsem, že nebudu, protože to nejde. Ale nakonec jsem zjistil, že všechno jde. Dřív se rmutovalo, což je proces na varně, kdy jsem ručně pustil páru, za dvacet minut ji zastavil, dnes to za mě dělá počítač.

Jste dnes víc obsluha strojů, nebo sládek?
I v době automatizace jsem pořád sládek. Odeberu vzorky, pošlu je do laboratoře, oni mi odpovědí, jak vypadá třeba hořkost, abych na to mohl zareagovat. Třeba ubrat množství chmele.

O kolik víc Gambrinusu se dnes vyrábí?
Když jsem začínal, byla tu jedna varna, teď jsou čtyři. Dříve se za den dělalo maximálně 15 tisíc hektolitrů, teď třeba i 60.

Každý rok je jiné počasí, jiný chmel i ječmen. Liší se nějak jednotlivé várky Gambrinusu?
Dříve byly větší rozdíly než dnes. Každou várku posílám na rozbor, když mi třeba hořkost stoupá nad 30, tak i když mám limit do 41, musím zareagovat a v příští várce uberu pět deset kilo chmele.

Co byste řekl kritikům, kteří vám vyčítají chuť vašeho piva?
Že sedí ve špatné hospodě. V některých hospodách péče o pivo chybí. Hospodský načepuje pivo, vybere peníze a je mu to jedno. To ale nestačí. Rozhoduje třeba uskladnění. U sudu například nesmí stát vajíčka, jinak pivo nasákne jejich pach. Proto 15 let dělám školy čepování a učím, jak zacházet s pivem.

Aby vám pivo nezkazili?
Pivovar pivo vyrábí, hospodský ho dělá. V hospodě se pivo dá hodně zkazit. Když mi lidé nevěří, řeknu jim, dejte si v pěti hospodách jedno malé a garantuji vám, že všude bude chutnat jinak. Ale ne každý přijde na moje školení.

Máte oblíbenou hospodu?
Nemám. Můj koníček je ptát se lidí, kde jim chutná pivo. Tak zjišťuji, jak jsou na tom jednotlivé hospody.

A pak oslovíte ty hospodské, u nichž lidem pivo nechutná?
Někteří nechtějí. Když ale přijdou, dám jim ochutnat pivo, když řeknou, že je vynikající, já takové nemám, poradím třeba, že má špatný sklep či špatnou teplotu. Když přijde parta kluků, že potřebuje jejich hospodskou dostat na školení, poradím, ať jí ho zaplatí a řeknou mi, která to je, a já se na ni soustředím.

Traduje se, že Prazdroj se pije na žaludek, protože je to jediné zásadité pivo na světě. Jak je na tom Gambrinus?
To o Prazdroji je fáma nebo pověra, zkrátka není to pravda. Prazdroj se vaří z většího množství chmele, takže má větší hořkost. Proto ho lékaři doporučují. Stejně jako doporučují při žaludečních potížích i vývar z chmele. Ale podle mne lze říct, že pivo je neskutečně zdravý nápoj. Dvakrát se vaří, jednou při rmutování, jednou s chmelem, zatímco limonády, to je voda a esence.

Když tolik doporučujete pivo, cítíte sám na sobě, že jste díky práci sládka zdravější?
Je mi 61 let, pracuju 42 let a pořád se cítím dobře. Těžko říci, jestli je to pivem, ale asi ano. Každý rok musím jít na kontrolu, protože děláme i noční, a zatím je vše v pořádku.

Ochutnáváte i konkurenční piva?
Musím ochutnat i konkurenci, která vyrábí velmi zajímavá piva. Když jsem v Jihlavě, ochutnám jihlavského Ježka, v Brně zase Starobrno, na jihu budějovické pivo. Zkrátka abych věděl, co se na trhu děje. Neříkám, že je pivo špatné, ale že má jiné chuťové vlastnosti. A každý si musí vybrat.

S Knihou o pivu poznáte nové a často nečekané tváře tradičního nápoje. Naučíte se vybírat a poznávat piva různých stylů a z různých zemí, nacházet ta nejlepší z nich a vychutnávat si je. Seznámíte se s původními i novými pivními styly, proniknete do základů párování piva a jídla. Součástí knihy jsou také praktické rady, jak vybrat správné pivní sklo či jak uspořádat ochutnávku

Více než dvacet receptů dále ukáže široké možnosti piva při úpravě masa, pečení chleba, grilování a přípravě jak rychlých párty jídel, tak polévek nebo sladkých dezertů. Užijte si pestrost pivní kultury od českého ležáku přes bavorský weizen, francký rauchbier, belgický gueuze, anglický bitter nebo stout až po IPA z amerických craft pivovarů.

Díly knihy:
Vlastnosti piva • Zrození piva
Pivní styly • Kde poznáte české pivo
Ochutnáváme pivo • Párování piva a jídla
Vaříme s pivem: 22 receptů

O autorech:
Mgr. Pavel Borowiec, publicista, zakladatel a šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale, porotce tří nejvýznamnějších evropských degustačních soutěží European Beer Star, World Beer Awards a Brussels Beer Challenge, člen British Guild of Beer Writers.

PhDr. Marcela Titzlová, novinářka a knižní autorka věnující se především životnímu stylu (MF Dnes, Bydlení) a historii, editorka časopisu Pivo, Bier & Ale, autorka receptů.

Obchodní informace:
Kniha je k dostání u všech dobrých knihkupců a na www.smartpress.cz.

ISBN: 978-80-87049-96-9, Formát 172 x 240 mm, Vazba: pevná, Provedení: barevné fotografie, počet stran: 240, cena: 399 Kč

Výzkum americké Univerzity v Illinois dokázal, že vypití jedné až dvou skleniček piva pomáhá mozku při řešení problémů.
Experimentu se účastnilo 40 můžu mezi 21 a 30 lety. Dvacet z nich vypilo před pokusem dvě skleničky malého piva a dvacet se pustilo do řešení úkolů bez alkoholu v krvi.

Obě skupiny musely řešit cvičení, při kterých dostávaly skupinu slov. Do této skupiny poté měly správně přiřadit další slova, která tam patřila. Výsledek testu byl překvapivý.

Skupina, která před pokusem pila pivo, vyřešila správně o 40% úkolů více než "střízlivá" skupina. Navíc jim řešení úloh zabralo podstatně méně času.

Na druhou stranu byla skupina bez vypitého piva úspěšnější v paměťovém testu.

Pivovar Ostravar uvedl druhou generaci pivních speciálů ze spilky určených výhradně pro restaurace. Podíl speciálů v produkci Ostravaru stále roste, už se blíží třem procentům. Pivovar chce speciály v limitovaných várkách podpořit provozovatele restaurací a přilákat do restaurací hosty, kterých podnikům ubylo po zavedení zákazu kouření. Uvedli zástupci pivovaru, který letos oslavil 120 let existence.

Pivovar Ostravar založený v roce 1897 je jedním z deseti největších v Česku a nyní patří do společnosti Pivovary Staropramen. Jeho roční výstav je kolem 500 tisíc hektolitrů. Za celou dobu své existence už pivovar vyprodukoval více než sedm miliard piv (půllitrů).

"Chtěli bychom, aby speciály tvořily zhruba tři procenta z naší celkové roční produkce," řekla manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. Pivovar chce piva distribuovat nejen v Moravskoslezském kraji, ale po celém Česku i na Slovensku. Podíl speciálů na celém pivním trhu v Česku je podle zástupců Ostravaru tři až čtyři procenta.

Projekt Speciálů ze spilky zahájil Ostravar v roce 2014. Uvařil zhruba jeden speciál ročně a s úspěchem se setkal zejména tmavý ležák Černá Barbora. Nyní bude s novými speciály přicházet zhruba každého čtvrt roku. "Při přípravě nové řady budeme opět používat nové receptury s netradiční kombinací chmelů a sladů," řekl vrchní sládek Roman Richter.

Prvním speciálem v nové řadě je čtrnáctistupňový ležák Grifel, v němž jsou zkombinovány tři druhy chmelu (jeden hořký a dva výrazně aromatické) a který je podle sládka ideální pro zimní období. Speciály podle Richtera pomáhají návratu lidí do hospod. "Jsou ale silnější, takže lidi si dají jedno dvě a pak pokračují klasickou dvanáctkou," řekla Cieciotková.

Situace Ostravaru, který letos zahájil prodej piva i v plechovkách, je podle zástupců pivovaru specifická. Zatímco na celém pivním trhu v Česku tvoří podíl čepovaných piv 40 procent, Ostravaru prodej piv v restauracích roste a nyní představuje asi 60 procent jeho produkce.

Dalším speciálním pivem Královédvorského pivovaru Tambor, které připomene významné výročí vzniku obce, je světlý ležák Zlenická sousedská 11%. Uvařit si ji nechali zástupci obce Zlenice, která je známá především díky stejnojmennému hradu. A také tím, že tu leží střed Čech i Evropy.

Poprvé ho ochutnali Zleničtí při jubilejním 10. sousedském plese. Nové pivo se setkalo s úspěchem, konzumenti ho hodnotili více než kladně.

„Pokud jde o naše tvrzení, že právě Zlenice jsou středem Čech i Evropy, tak je jasné, že jediný střed definitivně určit nejde. O polohu geografického středu Evropy se vedou učené spory na univerzitní úrovni. My se do nich ale nepouštíme, protože máme definitivně jasno. Ať si mají svůj střed Evropy třeba v Polsku, na Slovensku, ba dokonce i na Havlíčkobrodsku. Podstatné je to, že pro nás tento střed leží tady, ve Zlenicích. Ostatně, jak už řekl Ladislav Smoljak, střed Evropy je tam, kde o to nejsilněji usilují. No, a v místní restauraci, když jsme o to v pozdních hodinách usilovali, tak nebyl proti vůbec nikdo,“ vysvětlují Zleničtí, jak to vlastně s tím středem Evropy je. Přikládají logický argument, že pokud Zlenice leží ve středu Čech a Čechy ve středu Evropy, potom je jejich obec právě tím středem „starého“ kontinentu.

„I když je zlenický hrad starší, v písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1318. Příští rok proto můžeme slavit sedmisté výročí jeho vzniku,“ vysvětlili zástupci obce.

Historie obce se váže především ke hradu, ze kterého se zachovaly už jen zříceniny. Proslavil ho svými kresbami Josef Lada a románem Zločin na Zlenicích hradě Radomír Šimáček. Malebná zřícenina se nachází na protějším břehu Sázavy. Zlenický hrad byl sídlem pánů z Dubé a Zlenic a jeho nejvýznamnějším majitelem byl Ondřej z Dubé, nejvyšší sudí Království českého v době vlády Karla IV. a Václava IV.

Zlenice jsou malou vesničkou, která tvoří jednu obec se Lštěním, to se pyšní hradištěm z 11. století. Dnešní obec má rušný společenský život. Pořádají svůj vlastní ples, masopustní akce či prvomájové oslavy. Mají také svoje vlastní „Prostřeno“, mají svoje sportovní akce a turnaje a jsou centrem vodácké i cyklistické turistiky. Ve Zlenicích vyvíjí své aktivity i výlučně dámský spolek Zlenická kulturní fronta, tzv. „Zlenický kufr“, zaměřený hlavně na keramiku. Navíc, protože Zlenice leží v kraji s tradicemi trampingu, fungují zde hned dvě trampské a country kapely a zdejší hospůdky jsou vyhledávané vyznavači této muziky.

K většině těchto aktivit neodmyslitelně patří konzumace českého národního nápoje, piva. „Poté, co majitelé pivovaru Tambor okusili zlenickou noční atmosféru a zjistili, že místní dovedou ocenit jejich opravdu dobré a kvalitní pivo navrhli, abychom významné sedmisté výročí existence Zlenického hradu, oslavili speciálně pro tuto akci připravenou Zlenickou sousedskou jedenáctkou,“ doplnili představitelé obce.

„Nové pivo je světlý ležák s EPM asi 11,6 %, alkoholu obsahuje 4,5 procent. Konzumentům nabízí sytou zlatou barvu, silný říz, je plné chuti se znatelnou chmelovou stopou a mírně ulpívající hořkostí v doznívání. Jednotka hořkosti IBU je kolem 35 jednotek,“ vysvětlil sládek Jan Pavlík.

"Nová „jedenáctka“ byla uvařena jednormutovým způsobem ze tří druhů sladů (plzeňský, bavorský, karamelový), chmelena třemi odrůdami chmele, Agnus, Harmonie a žatecký poloraný červeňák,“ doplnil charakter nového piva Jan Pavlík.

Pivo je stejně jako ostatní piva Tambor nepasterované, k dispozici bude jak nefiltrované, tak filtrované. Rozdíl od běžného ležáku 11% Tambor je především ve výraznější barvě s podzimními tóny a v intenzivnější hořkosti, kde je dominantní chmelové aroma. Všichni znalci klasických českých ležáků tyto vlastnosti jistě po napití ocení. Každý doušek nové Sousedské jedenáctky pobízí k dalšími napití.

Kromě Zlenic se nové pivo Tambor objeví i v restauracích zaměřených na pivní speciály, které královédvorský pivovar zásobuje.

Už druhé výročí v pátek oslavil řemeslný Minipivovar Husar z Kovalovic-Osíčan. A jak ho slavil? Samozřejmě pivem.
K příležitosti oslav připravili majitelé, manželé Schrotterovi, medový speciál, nabízeli pak i další piva.
Přibyla také pípa, hlavně ale lidé, kteří si přišli posedět. Nejen však k pivu, také ke guláši.

Kdo pak měl zájem o vědomosti, byl na tom správném místě. Majitelé totiž také návštěvníky provázeli po pivovaru a seznámili je s tím, jak náročným procesem vaření piva je. Vyvraceli přitom i některé pověry.

"Pivo z pet lahve je stejně dobré jako ze skla. Navíc naše živé pivo má díky pružnosti plastu ještě možnost nabýt na objemu," uvedl třeba Ondřej Schrotter při provádění podnikem, který dříve byl obchodem a předtím nádražní hospodou.

Mnozí lidé se v pátek dostali do minipivovaru vůbec poprvé. Třeba Jitka Janečková.

"Jsme tu poprvé, přitom bydlíme nedaleko. A líbí se mi tu, i prohlídka," uvedla žena k pivovaru Husar.

Nyní dodává do dvou prostějovských obchodů, hostinců v okolí, existují i plány na zvětšení.

"Na příští rok plánujeme rozšíření, už bychom totiž nedokázali uspokojit poptávku u nově domluvených podniků během léta," prozradila Kateřina Schroterová.

Při letošním 120. výročí rozdává pivovar Ostravar opravdu originální dárky. Od druhé poloviny listopadu dodává do hospod další nový speciál ze spilky. Jedná se o silný polotmavý ležák, který dostal jméno Grifel podle slavného závodního hřebce.

Nové pivo, které lze charakterizovat jako polotmavou čtrnáctku, ve které se mísí tradiční hořkost s aromaty a divokostí speciálních chmelových odrůd, je prvním ze speciálů tzv. druhé generace.

Ostravar tím chce navázat na předchozí řadu, ve které miliovníci piva mohli ochutnat například tmavý ležák Černá Barbora, Letní 11 nebo svrchně kvašený Ale zvaný Ruby.

„Vidíme, že trend nejrůznějších speciálů k nám přichází z mnoha jiných zemí. Netradiční piva už mají své místo i u nás. Jsou důvodem, proč se lidé vracejí zpět do hospod a proč se celkově rozvíjí pivní kultura,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Roman Richter.

Speciál Grifel by měl být v českých, ale i ve slovenských hospodách, na čepu až do začátku příštího roku. Pak jej Ostravar nahradí další novinkou. Do budoucna by se nová piva měla na trhu objevovat co tři měsíce. „Pivaři tak budou mít možnost ochutnávat naše speciály mnohem častěji než dosud,“ doplnil sládek.

Podle něj se podíl hospod, kterým dodávají speciály ze spilky, v posledních letech meziročně zvyšuje až o více než 40 %.

Nový silný ležák Grifel, který se hodí do zimního období a který evokuje pro Ostravu i samotný pivovar typický symbol vzpínajícího se koně, by měl zaujmout vyváženými chuťovými vlastnostmi.

„Správně vyvážit chuťovou plnost, aroma, sladkost a hořkost není úplně jednoduché, protože u každého nového piva vždy musíte dosáhnout velmi dobré pitelnosti. Věřím, že se nám povedlo navázat na tradici našich silných speciálů,“ dodal Roman Richter.

Pivovaru Ostravar, který ročně vyprodukuje zhruba 500 tisíc hektolitrů piva, se i díky speciálům nadále daří držet vysokou spotřebu čepovaného piva v hospodách. Na trhu je přitom trend zcela opačný. Oficiálně se uvádí, že pouze 39 % spotřeby připadá na pivo čepované v hospodách, dalších 61 % představuje tzv. balené pivo.