Královédvorský pivovar Tambor v sobotu zahájil sezonu v letním výčepu a představil nová svrchně kvašená piva a také vlastní limonády, které začal na jaře vyrábět. Sobotního Otvíráku se zúčastnily desítky lidí.

Klasickou nabídku ležáků Tambor doplnil o tři sezonní speciály, se kterými přišel tento rok: třináctistupňovou Juicy IPL, čtrnáctistupňovou Modern IPA a třináctistupňový Irish Stout. „Každý měsíc přicházíme se sezonním speciálem. Teď se nám to potkalo tak, že máme tři zároveň,“ uvedl sládek a ředitel pivovaru Tomáš Dvořák.

Svrchně kvašená piva jsou pro Tambor novinkou. „I relativně konzervativní zákazníci, kteří k nám chodí, si je oblíbili. Nesnažíme se nikoho přeorientovávat, nabízíme širší paletu piv a necháváme na zákazníkovi, jestli si ve svrchně kvašených pivech najde zajímavé chutě nebo ne,“ řekl Dvořák. Tambor od tohoto týdne začne piva IPL a IPA prodávat také v litrových PET lahvích.

Kromě nových piv Tambor na Otvíráku představil vlastní limonády s malinovou a grepovou příchutí. „Limonády vyrábíme přímo v pivovaru z vlastní velmi kvalitní vody a používáme pouze přírodní barviva,“ poznamenal ředitel pivovaru.

Rodinný pivovar Tambor se v areálu bývalé Recinovy provazárny otevřel v roce 2009. Navázal na tradici vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem, která skončila v roce 1979. Letní výčep je součástí areálu od roku 2015. Otevřený je ve všední dny od 14 do 21 hodin.

Podle Tomáše Dvořáka, sládka a ředitele dvorského pivovaru Tambor, měl český konzument velmi dlouho klapky na očích. Ale to se dnes v mnoha ohledech mění. „Obliba svrchně kvašených piv bude dál strmě růst,“ říká.

Když před víc než deseti lety Tomáš Dvořák se zájmem ochutnával aromatická piva na Novém Zélandu, tehdy netušil, že se jednou bude živit jako sládek a bude vařit svrchně kvašená piva, které poznal u protinožců.

Pracoval v několika českých pivovarech a má zkušenosti také z Irska. „Máme nejlepší a nejlevnější pivo na světě,“ říká sládek a od začátku dubna také ředitel královédvorského pivovaru Tambor.

Dlouho připravovaný projekt Tambor Craft Brewery v lahvi, sudu a v plechovce startuje odstartoval.
Dnes uvádíme na trh novou pivní řadu Tambor craft. „Určená je především pro pivní fajnšmekry, kteří nakupují v pivotékách a navštěvují restaurace a pivní kluby, kde craftová piva tečou proudem,“ uvedl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský.

Nový projekt se liší už použitím jiné láhve, která je zelená a nevratná. Atraktivní etiketa je dílem výtvarníka Josefa Sodomky. „A k tomu všemu originální chuť a jedinečná receptura od našeho sládka Martina Vrby. Děkujeme za stejnou podporu, kterou jste dali o Vánocích naší limitované edici obdobných piv, ale v plechovce. Byla vyprodaná během jednoho měsíce, děkujeme,“ dodal Nasik Kiriakovský.

Bock je druh silného piva, obvykle ležáku, původem z Německa. Původně se jednalo o tmavé pivo, ale moderní bocky mohou nabývat různých odstínů od světle měděné po tmavě hnědou. Jde o populární druh piva, konzumovaný a vařený po celém světě.

Májový bock je světlý, obvykle silně chmelený ležák o síle tradičního bocku. Jde o poměrně novodobou variaci, spjatou především se začátkem jara a májovými slavnostmi, pro něž byl vařen a při nich konzumován. Barva je světlejší, sytě zlatá či jantarová, pěna bohatá a krémová, chuť sušší, méně sladová, zato hořčí a výrazněji chmelová než u jiných bocků.

Stout je tmavé pivo typu ale vyráběné z praženého sladu a ječmene, chmelu, vody a pivních kvasinek. Tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva. April Stout je inspirován irskými piva, ale s podtóny českých tradic.

Na místo sládka Královédvorského pivovaru Tambor se po čtyřech letech vrací Martin Vrba, který stál u počátku vzniku tohoto pivovaru. A jak došlo k obnovení spolupráce?

„Po mém odchodu jsme zůstali s majitel Nasikem Kiriakovským v kontaktu. Věnoval jsem se vlastním projektům a realizacím v pivovarnickém a potravinářském průmyslu u nás i v zahraničí. Zhruba před rokem jsme se sešli u společného projektu," vysvětlil Martin Vrba. Už tehdy vznikly první náznaky možné spolupráce.

„Když nastal personální problém v obsazení pivovaru Tambor, majitel mě oslovil, jednali jsme o podmínkách spolupráce a tak přišel čas na návrat. Jak se říká: Dobří holuby se vracejí," dodal Vrba.

Protože ale pokračuje s vlastními aktivitami, musí je skloubit se staronovou funkcí. Bude tak třeba vytvořit jiný pracovní systém než bývá zvykem. „Přivádím si svůj tým lidí. Bude tu fungovat úzká spolupráce s majitelem, kdy se já budu věnovat výrobě a věcem s ní spojenými a majitel Nasik Kiriakovský obchodním záležitostem," uzavřel Martin Vrba.

Obnovená spolupráce by měla přinést i několik novinek, které jsou zatím ve fázi příprav a proto je předčasné o nich hovořit.

Nasik Kiriakovský začínal jako stavař, prodával auta a v roce 2009 vrátil do Dvora Králové nad Labem po třiceti letech pivovar. Pivo je pro něj prací i hobby zároveň, dovolenou si bez prohlídky pivovaru umí jen těžko představit. V rozhovoru pro MF DNES líčí mimo jiné to, že konkurence je čím dál větší nebo proč jeho pivo Tambor vozí bratři Formanové do zahraničí.

Můžete mi, prosím, vysvětlit, jak se ze stavaře stane pivovarník?
Vyrůstal jsem ve starém činžovním domě, kde žili převážně senioři. Babičku i dědu jsem měl v Řecku, takže to byli sousedi, kdo mě seznamoval s historií Dvora Králové nad Labem. Neustále vzpomínali, jaké to tu dřív bylo, a tím mě přivedli k zájmu o historii města, která zahrnovala i pivovarnictví. Starý pivovar fungoval do roku 1979, takže jsem ho ještě zažil a nosil tátovi z hospody dvorské pivo. Když pivovar skončil, všímal jsem si, jak to místní vnímají negativně. V Hradci Králové jsem studoval obor technické zařízení budov a měl kolem sebe spolužáky, kteří měli pivovarnictví v sobě. Pořád se bavili o tom, jak se dělají tanky, spilky, varny. Do pivovarnictví mě vtáhli ještě víc.

Kdy jste se poprvé pokusil vstoupit do tohoto oboru?
V roce 1993 se privatizovaly pivovary východních Čech a byla vyhlášená veřejná soutěž na pivovar Rychtář v Hlinsku. V té době jsem už měl rozjetou stavební firmu. Odjel jsem do Hlinska na prohlídku a zjistil jsem, že by pivovar vyžadoval velké investice v řádech stovek milionů korun, takže jsem od toho ustoupil.

Pivovar Tambor jste založil až v roce 2009…
Dva roky předtím jsem onemocněl a po operaci odjel na měsíční pobyt do lázní v Karlových Varech. Tam jsem najednou viděl sílu české značky a českého výrobku. Hrozně to na mě zapůsobilo. Řekl jsem si: Pojďme do Dvora Králové vrátit pivo. Díky podnikání jsem měl nějaké prostředky a rozhodl se, že si pivovar postavím sám.

Ve starých mapách jsem našel, že ve firemním areálu, kde od roku 1991 sídlíme, byl historicky vodní zdroj. Provedl jsem hydrogeologický průzkum a obnovil ho. Chemický rozbor ukázal, že je velmi kvalitní a voda je na úrovni kojenecké. Objížděl jsem malé i velké pivovary a zajímal se o technologii. Bavilo mě to, byla to taková badatelská činnost. Nechtěl jsem restaurační pivovar, ale malý, technologický, produkční pivovar. Takové u nás v té době vůbec nebyly. Pouze malé, nebo velké. Musel jsem proto jít vlastní cestou.

Jak dlouho trvalo, než se Tambor pevně usadil na trhu?
Trvá to roky. Po těch jedenácti letech jsme naštěstí součástí trhu, máme stálé zákazníky i místa, kde se naše pivo pravidelně objevuje. Elektronická evidence tržeb, protikuřácký zákon a další opatření bohužel způsobily, že dnes je mnohem těžší dostat sudové pivo do restaurací. Velké pivovary dominují na trhu a jednoznačně určují pravidla hry, hospodským poskytnou nejen vybavení, ale i peníze. Pivovary, jako je Tambor, absolutně nemají prostředky, aby si mohly dovolit takovýmto způsobem kupovat trh.

V posledních letech navíc raketově přibývají nové pivovary a konkurence je stále větší…
V roce 2009 u nás bylo osmdesát minipivovarů s průměrným ročním výstavem čtyřicet tisíc hektolitrů piva, dnes jich je víc než 500 s průměrný výstavem 500 tisíc hektolitrů. Situace se za jedenáct let zásadně změnila.

Pustil byste se do toho dnes znovu?
Se zkušenostmi, které mám, a s ohledem na konkurenci i současnou situaci na trhu bych do toho znovu už asi nešel. Finanční prostředky bych tomuto oboru nejspíš nesvěřil. V roce 2009 jsem pivovar zakládal s obrovským nadšením, chutí a radostí, chtěl jsem se pivem bavit. Dnes se tím už nebavíte, ale je to boj. V součtu s koronavirem je to boj o přežití.

Jak moc vážná pro vás byla koronavirová krize?
Ze dne na den přestaly chodit objednávky od hospod a restaurací. U sudového piva je přitom rentabilita největší. Přestože objem vyráběného piva šel podstatně dolů, pivovary neměly nárok na žádnou pomoc od státu. Zachránilo nás lahvové pivo, po kterém se naopak poptávka zvedla.

Teď je situace jaká?
V žádném případě se to nevrátilo do doby před koronavirovou krizí. Vypadly nám letní stánky, hudební festivaly, městské akce a tak bych mohl pokračovat. Hospody se sice znovu rozjely, ale není to žádná odbytová hitparáda. Nutí nás to hledat další možnosti a oslovovat podniky v jiných městech.

Překvapilo mě, že zdaleka nejvíc hospod, kde se točí královédvorské pivo, je v Brně.
Dlouhodobě tam máme obchodní zastoupení, navíc Brno je historicky nakloněné malým pivovarům. Brněnští hospodští byli v tomhle směru vždy hodně osvícení, velké pivovary tam nemají takovou sílu.

Naopak v mnoha dvorských restauracích Tambor chybí.
Někdy se pivo personifikuje. Myslím si, že mi úplně nepomohlo čtyřleté působení v komunální politice (mezi lety 2014 až 2018 byl zastupitelem Dvora Králové za hnutí Východočeši, pozn. red.), kdy jsem se často vyjadřoval k nepopulárním věcem. Někdo to třeba chápe jinak a pak vám to chce vrátit. Asi mě postihlo to samé, co pana Bernarda, když se chtěl stát senátorem.

Na první pohled se může zdát, že do procesu vaření piva nevstupuje příliš proměnných a rutinně se postupuje podle osvědčené receptury. Jak těžké je vařit stále stejně kvalitní pivo?
Zachovat stále stejnou kvalitu je pro malé producenty to největší umění. Standardizovat výrobu, jak to umějí velké průmyslové pivovary, vy nedokážete a pořád je tam velký podíl rukodělnosti. Všechny procesy výroby piva, od varny přes spilku až po ležácký sklep, dozoruje člověk, nehlídají to jen čidla a chemické rozbory. V tom je zároveň krása menších pivovarů.

Kontrolujete stále podniky, kde vaše pivo čepují?
Dnes už hlavně technologii, dříve jsme kontrolovali, jak hospodští pivo čepují. Oproti minulosti jsou dnes už úplně někde jinde. Hospoda v roce 2009 a ta v roce 2020 se nedá srovnat.

V roce 2009 vaše pivo popíjeli čeští jezdci na Rallye Paříž Dakar v Jižní Americe, v posledních letech ho do zahraničí vozí divadelníci bratři Formanové, pro které vaříte speciální edici. Jak k této zvláštní spolupráci došlo?
Můj bratr se ze studentských let dobře zná s Matějem Formanem. Petr Forman měl před třemi lety na Kuksu představení a hledal do svého stánku nějaký pivovar. Tam jsme se dali dohromady a začali pro ně dělat speciální „divadelní“ pivo pro jejich představení po celé Evropě. Máme radost, že se tak naše pivo dostane za hranice a Petr Forman nám dává zpětnou vazbu, jak lidem v Belgii, Francii nebo Velké Británii Tambor chutnal.

Zaměřujete se na ležáky a speciály. Velkou módou jsou svrchně kvašená piva. Neláká vás to také?
Nemůžu říct, že by mě to odrazovalo, ale díky technologii, kterou máme, jsme se specializovali na spodně kvašená piva. Od začátku jsem věděl, že chceme dělat dobrou desítku, jedenáctku a dvanáctku, k tomu jsme potom přidali silnější a polotmavá piva. K 10. výročí pivovaru Tambor jsme uvařili vídeňský ležák, což je zase úplně něco jiného než plzeňský typ piva. Chceme se držet toho, co relativně umíme a na co jsou naši zákazníci zvyklí. Na druhou stranu se svrchně kvašeným pivům do budoucna asi úplně neubráníme.

Trendem jsou ochucená piva. Dokonce se dá koupit nealkoholické pivo smíchané s coca-colou. Co si o tom myslíte?
Rozumím tomu, že velké pivovary mají svůj nealkoholický program. Některé druhy mi také chutnají. Nenazývám to ale pivem. Když si to z plechovky nalijete do sklenice, je to napěněná limonáda.

Jakým směrem se podle vás bude české pivovarnictví ubírat? Bude pokračovat trend malých pivovarů?
Myslím si, že budou vznikat nové, ale zároveň budou některé zanikat. Trh je už do velké míry nasycený a prorazit s novým pivem je čím dál těžší. Ještě důležitější je ekonomické hledisko. Otázkou je, zda lidé budou chtít investovat miliony korun do něčeho, co bude mít na trhu problém se prosadit. Další otázkou je, jestli se český zákazník úplně přemění z konzumenta klasického ležáku do – jak já tomu říkám – ochutnávače, který neustále zkouší různé druhy piv a značky.

Do jaké skupina patříte vy?
Jsem ochutnávač, neustále zkouším nová piva a rád si do pivovaru zajedu. I když jsem na dovolené, tak chci vidět, jak to tam dělají. Je to taková pivovarská dovolená. Navštívil jsem několik pivovarů v New Yorku, Londýně, Amsterodamu a dalších městech.

Jak vám chutnalo americké pivo?
Pivovary v New Yorku mě mile překvapily špičkovou technologií, všude jsem narazil na lidi, kteří pivo dělají s nadšením, jsou na něj obrovsky hrdí a zároveň mají širokou podporu blízkého okolí, které jim vyloženě fandí. Obecně mají mnohem výraznější a silnější piva, než na která jsme zvyklí v Evropě.

Uzavření hospod tvrdě dopadá na pivovary. V sudech a tancích jim zůstávají hektolitry nevyužitého piva. Řeší, jak si poradit v krizi. Ztráty mají obrovské. Majitel královédvorského pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský přiznal, že mají navařeno 514 tisíc litrů piva. Vylévat do kanálu ho nehodlá.

Na tradiční „lahváče“, pivo z PET lahví nebo menší soudky se zaměřují v této době větší i menší pivovary. Zůstávají pro ně poslední možností, jak dostat chmelové produkty k zákazníkům.

Královédvorský pivovar Tambor se vždy hlásil k historii pivovarnictví ve Dvoře Králové nad Labem, jehož největší sláva je spojena se jménem Klazar. Právě v těchto dnech si odborná veřejnost i rodina připomíná sto let od narození ing. Gastona Klazara.

Narodil se 18. října 1919 v rodině majitele pivovaru Františka Klazar ve Dvoře Králové nad Labem. Po absolvování reálného gymnasia studoval na dvouleté pivovarské škole, kvůli uzavření vysokých škol za okupace dokončil vysokoškolské vzdělání v oboru kvasných technologií až po konci války. První samostatné odborné zkušenosti získával v rodinném pivovaru, pivovaru Braník v Praze a rovněž jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Většinu svého odborného života strávil Gaston Klazar v Pokusném a vývojovém středisku v branickém pivovaru, založeném počátkem šedesátých let dvacátého století významnou postavou českého pivovarnictví, Františkem Hlaváčkem. Jednalo se o zařízení, které umožňovalo různé formy technologických zkoušek díky provázání s pivovarem i v provozních podmínkách.

Ve středisku pracoval plných 27 let, až do odchodu do důchodu, a 21 let byl jeho vedoucím.

Ing. Gaston Klazar významně přispěl k rozvoji pivovarské teorie i praxe. Řešil řadu aktuálních technologických otázek týkajících se například procesu scezování, chlazení mladiny či možnostmi zvyšování biologické trvanlivosti výčepních piv. Zapojil se i do úsilí o intenzifikaci klasických technologií a ověřování nových strojních zařízení. Zásadním způsobem se podílel na ověřování funkce prvé posuvné hromady u nás a spolupracoval i na vývoji semikontinuálního kvašení. Na základě svých zkušeností odmítal některé novinky, například myšlenku kontinuálního sladování.

Patřil mezi autory ve své době novátorského Dia-piva a nealkoholického piva Pito. Své odborné poznatky zhodnotil v podobě 22 závěrečných zpráv, 8 patentů a autorských osvědčení, 26 odborných a jedné knižní publikace.

Ing. Gaston Klazar se po určitý čas úspěšně podílel i na výchově nových pivovarských odborníků na Střední průmyslové škole potravinářské technologie. Důležitou částí jeho činnosti byla i práce v redakční radě tehdejšího časopisu Kvasný průmysl, několik let na pozici předsedy.

Královédvorský pivovar Tambor má s potomky rodiny Klazarových velice dobré vztahy, pravidelně se zúčastňují slavnostních akcí v pivovaru. Již v prvním roce existence uvařil pivovar Tambor silné polotmavé pivo 14%, které nese jméno Klazar, jako připomínka tradice. I proto si připomíná nedožité století Gastona Klazara.

Už 10. let se může veřejnost setkávat se značkou piva Tambor ze Dvora Králové nad Labem. Královédvorský pivovar za tu dobu urazil velký kus cesty a našel si své místo v nabídce „zlatavého“ moku v celé České republice.

Oslavy prvního kulatého výročí budou v „divadelním“ stylu. Jak jsme již naznačili na pivovarském kalendáři pro rok 2019, tvářemi oslav se stali principál Divadla bratří Formanů Petr Forman a jeden z nejlepších francouzských akrobatů a divadelních herců Jacques Laganache, kteří jsou zároveň jedni z hlavních protagonistů divadelního představení Deadtown, s kterým velice úspěšně vystupují po celé Evropě.

V májových dnech, od 8. do 11. května, se herci a veškerá technika Divadlo bratří Formanů včetně unikátní vlastní divadelní budovy pro 250 diváků nastěhuje do areálu pivovaru Tambor, kde proběhne 5 divadelních představení v duchu hesla „Po divadle jdeme na pivo“ nebo také „Saloon Deadtownu je po představení otevřen“.

Stejně jako před deseti lety, kdy vše začalo, tak i letos vše začne 28. února, kdy bude uvařena jubilejní várka piva s číslem 1950, kterou si pivovar připomene, že právě před deseti lety, také 28. února 2009, obnovil vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem po třiceti letech. Protože se královédvorský pivovar Tambor především specializuje na spodně kvašená piva, půjde i v tomto případě o zástupce typicky českého ležáku.

Konkrétní informace o jubilejním ležáku odtajní pivovar po vlastním vaření koncem února.

Spolupráce Divadla bratří Formanů a Královédvorského pivovaru Tambor vyústila ve vznik nového, speciálního polotmavého, spodně kvašeného piva o objemu alkoholu 4,5 procenta. Toto pivo se stane nedílnou součástí divadelního představení pod názvem Deadtown. Vždy na konci jedenapůlhodinového představení je herci toto pivo přítomným divákům nabízeno v půllitrových lahvích ve formě filtrovaného piva.

Je také exkluzivně čepováno na Divadelní lodi bratří Formanů Tajemství na náplavce ve Výtoni, tentokrát v sudové formě a nefiltrované variantě.

Na vzniku nového piva se aktivně podíleli Petr Forman, Marek Zelinka, Jacque Laganache, Francois Didou a další kovbojové z Deadtownu přímo v pivovaru, kde se uskutečnila degustace všech piv z nabídky Tambora. Při neformální diskuzi nad vzorky byl definován přesný požadavek na pivo DEADLAGER, co do chuti, barvy, hořkosti a celkovému dojmu po napití. V dané době nebyl pouze znám definitivní název piva.

Koncem minulého týdne divadelníci poprvé ochutnali výsledek společného snažení na lodi Tajemství, kde byl představen DEADLAGER v nefiltrované podobě. Všichni byli velice s výsledkem velice spokojeni a filtrovaný DEADLAGER v lahvích byl už o víkendu představen prvním divákům představení Deadtown.

Jedná se zřejmě o světový unikát, kdy má divadelní představení vlastní pivo. Protože se ale jedná o Divadlo bratří Formanů, kteří neustále přicházejí s neotřelými nápady, není se co divit.

Vyrobeno je ze čtyř druhů sladu a tři druhů chmele. Charakteristika nového piva je jemně hořké a jemně aromatické díky použitým chmelům.

P.S: Toto není a nebude poslední společná aktivita mezi Divadlem bratří Formanů a Královédvorským pivovarem Tambor. Vážení příznivci dobrého piva a dobrého divadla, těšte se!

Hokejový klub HC Rodos Dvůr Králové nad Labem vstupuje do nové sezóny v II. lize nejen s novou hymnou, ale také podpořené novým, speciálně uvařeným, pivem. Jedná se o jedenáctistupňový ležák Teo Rodos, který vznikl podle nového receptu a uvařil ho Královédvorský pivovar Tambor.

Poprvé se novinka představí na sobotním Dnu piva na králodvorském náměstí . Ve stánku ho budou čepovat hráči a členové realizačního týmu. Výtěžek z prodeje půjde na podporu královédvorského hokeje. Nové pivo se bude také čepovat na domácích zápasech HC Rodos.

Prezident HC Rodos Vasilis Teodoridis měl možnost s předstihem pivní novinku ochutnat a byl velice spokojen.

Královédvorský pivovar Tambor už v minulosti podporoval hokejový tým ve Dvoře Králové a uvařením speciálního piva v této cestě pokračuje. Tak jako má hradecký fotbal svého Otroka, bude mít nyní královédvorský hokej svého Tea.