Novinky a zajímavosti ze světa piva

Hlavní město zvažuje, že dlouho plánovaný nákup bývalého Trojského pivovaru u zoologické zahrady uskuteční prostřednictvím některé ze svých akciových společností. Ta by na rozdíl od magistrátu nebyla vázána znaleckými odhady ceny nemovitostí, které nedosahují ani poloviny požadavku vlastníka. Záměr včera schválil majetkový výbor zastupitelstva. O pivovar má město zájem řadu let, v budoucnu by v něm mohl vzniknout například hotel či restaurace.

Pivovar sousedí s jihovýchodní částí zoo. „Bylo by to přínosné nejen z pohledu zoo, ale nabízí to i další možnosti ve vztahu Troji a města jako takového," uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek.

Pro zahradu by podle něj bylo výhodné vybudovat v chátrajícím objektu hotel, restauraci nebo obchod se suvenýry. V současnosti budovu s přilehlými pozemky vlastní společnost Trojský pivovar, která ji koupila v roce 2012.

Vlastník požaduje za areál kolem 110 milionů korun. I když magistrát nemá v ruce znalecký posudek, na tuto cenu nedosáhne. Podle ředitele magistrátního odboru hospodaření s majetkem Jana Raka se dá předpokládat, že odhadní cena pivovaru bude nejvýše 50 milionů korun. Město nemůže jako veřejná instituce zaplatit více než odhadní cenu. Z tohoto důvodu se jednání na několik let zastavila.

Objekt s pozemky by mohla koupit některá z městských akciových společností, které pravidla nevážou. Mohla by tak zaplatit cenu požadovanou vlastníkem. Jedna z nich už koupi objektu zvažuje, politici však nechtějí zveřejnit, o kterou jde.

Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) projevilo v poslední době o areál zájem Arcibiskupství pražské, které tam chtělo vybudovat pivovar a hotel. I v tomto případě se však jednání s majitelem zastavila a možná pokračovat nebudou. „Pokud v tuto chvíli město projeví zájem, tak to nevyvolá žádný spor nebo averzi mezi arcibiskupstvím a hlavním městem," uvedl radní.

O odkoupení Trojského pivovaru pro zoo uvažovalo vedení města naposled v roce 2015. Posudek města areál ocenil na 35 milionů korun, majitel požadoval za historický objekt 80 až 100 milionů korun. Od té doby se cena zvedla.

Pražská zoologická zahrada patří mezi nejnavštěvovanější místa v Praze. Od roku 2005 každý rok překračuje hranici jednoho milionu návštěvníků. Loni do zoo přišlo 1 448 353 lidí, což byl rekord v její 85 let dlouhé historii, ve které ji navštívilo přes 60 milionů lidí.

Žatec má za sebou obhajobu žádosti o zápis chmelařských památek na Seznam světového dědictví UNESCO. Zástupci města a ministerstva kultury kvůli tomu byli v Paříži. Na seznam chtějí dostat celý soubor památek, mezi nimi třeba Dreherův pivovar.

„Celá rodina Dreherů byla pro rozvoj pivovarnictví nesmírně důležitá. O tom svědčí i statek v Měcholupech, odkud se pak přesunuli přímo do Žatce. Proto zde vznikl takzvaný Vývozní Dreherův exportní pivovar, na tu dobu velmi moderní komplex. Co víme, tak se vyváželo do Ameriky, do Japonska… “ popisuje Olga Bukovičová z Národního památkového ústavu.

Právě i Dreherův pivovar je jednou z chmelařských památek, které chce Žatec dostat na Seznam světového dědictví a zajistit mu tak šanci na obnovu.

Na konci srpna navštívila město hodnotící komisařka UNESCO. Pokrokem bylo pozvání zástupců Ministerstva kultury a Žatce do Paříže na obhajobu žádosti. Diskuze se účastnila i starostka Zdeňka Hamousová z hnutí Volba pro město.

„Začali rovnou přímými dotazy z nastudované nominační dokumentace. Na závěr pak od hodnotitelů, a to nemuseli dělat, zazněla pochvalná slova – kladné hodnocení toho tématu, to historické dědictví, které chceme předat dál,“ popsala obhajobu žádosti Hamousová.

Finální rozhodnutí o žádosti města vydá UNESCO v červenci příštího roku.

Herec Pavel Nový má s pivem zkušenosti odmalička. Vyrůstal totiž v rodině sládka.

„V roce 1942 ho otec přišel dělat do Železné Rudy. Jsem proto odkojený pivem,“ smál se šumavský patriot při sobotním křtu Peckého pivovaru na Boudě Máma, jejíž barvy tradičně hájí při zářijovém mítinku Krakonošův guláš.

CHODIL NA RMUT S RUMEM
Jako sládkův syn si užil zajímavé příhody. „Jako malý kluk jsem chodil vyzvedávat otce do pivovaru, aby šel domů na oběd. Moje první cesta ale vždycky vedla do strojovny, kde měli chlapi v tupláku dozrávající pivo z tanků, mladinu nebo rmut, což ještě není alkohol. Do toho se přidával rum. To bylo tak dobrý! Tenkrát mi ale dávali jen loka, ten vás neporazí,“ vyprávěl. „Kdykoliv půjdete na exkurzi do pivovaru, vemte si s sebou placatku rumu, abyste to vyzkoušeli,“ doporučil. „Taky jsme měli rádi mláto, vyvařený ječmenný slad. Normálně se dává prasatům, ale jako děti jsme to žrali plnýma hrstma, protože to bylo dobrý. V rodině tak máme dobrý kostry, protože jsme žili v pivovaru a jedli mláto,“ povídal s úsměvem.

Mít u nosu cvrkot v pivovaru byl pro něj zážitek. „Věděl jsem, že otec vaří dobré pivo. Nejdůležitější je pro něj voda. Tady v Peci je horská, to je ideální základ,“ upozornil.

Práce sládka Pavla Nového nelákala. „Od dětství jsem chtěl být hercem. Kromě jedné krátké epizody, když mě strejda vzal dopředu motoráku při cestě z pouti v Klatovech. Plácal jsem páté přes deváté, tak mě radši nechal řídit vlak,“ prozradil.

Peckému pivovaru věnoval v sobotu dřevěný nápis Dej Bůh štěstí. „Něco takového se přece nemůže kupovat, ale udělat,“ zdůraznil a vysvětlil jeho původ: „Je to placka z břízy. Vydyndal jsem ji na kamarádovi, který má trampskou osadu a zrovna jich nechal dělat víc kvůli jejich výročí. Nápis jsem vypálil pájkou. Můžeš bejt blbej jak chceš, ale musíš si umět poradit.“

U KOŠŤAT HO NENECHALI PŘESPAT
Pavel Nový má k horám odjakživa kladný vztah. „Jsem ze Šumavy, hory jsou pro mě přirozené prostředí,“ řekl. „Fascinuje mě, že Krkonoše jsou chráněné léta a nikomu to nepřijde divný. A když je potřeba chránit stejně důležité území Šumavy, tak se všichni rozčilují, co jim to kdo dělá,“ poznamenal devětašedesátiletý herec.

V nejvyšších českých horách prožil řadu příhod. Má na co vzpomínat. „V Krkonoších jsem měl plno kamarádů. Jeden z nich se jmenuje Vladyka, říkáme mu Slunce a ten na horách vyrostl. S ním bylo dobré jít po Krkonoších. Kam vkročil, tam měl známé. Další kamarád pracoval na lanovce na Sněžce. Tam jsme jednou strávili tři dny, nocovali ve spacácích a zažili východ Slunce. Když vychází pod vámi, je to opravdový zážitek,“ líčil.

Přidal také historku z výpravy na běžkách, kdy mu bylo ouvej. „Těžce jsem zabloudil. Šel jsem původně z Lahrovek na Pomezní Boudy a skončil nedopatřením na Černé hoře. Bylo hnusně, kvůli mlze a sněhu nebylo vidět ani tyčové značení. Špičkama běžek jsem narazil do zdi a teprve tehdy zjistil, že jsem u budovy lanovky na Černé hoře,“ vyprávěl. „Nenašel jsem ani stopu, kudy jezdí rolba, abych trefil cestu do Janských Lázní. Bylo to napínavý. Žebral jsem v hotelu, aby mě nechali přespat aspoň v kumbále na košťata. Nenechali, hajzlové. Naštěstí jsem se přimotal k řemeslníkům, co pracovali na zesilování televizního signálu na Černé hoře a dostal se konečně dolů,“ zavzpomínal Pavel Nový na drsný zážitek z hor.

Prodeje Pivovaru Litovel v prvních devíti měsících mírně rostou, za tři kvartály roku 2017 to bylo více než 151 tisíc hektolitrů. Zvýšený výstav a prodeje v letošním roce významně ovlivnily sportovní a hudební akce, promo v prodejnách i export.

„Letošní rok se pro Pivovar Litovel z hlediska množství vyrobeného piva a prodejů vyvíjí dobře, v meziročním srovnání od ledna do září sledujeme u jednotlivých balení nárůst o více než 2 %,“ uvádí Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. „V létě jsme zaznamenali výraznou popularitu balení vhodných na cesty a na dovolenou, například plechovek, u kterých zájem vzrostl o téměř 22 %. Velký zájem je v rámci celého roku již tradičně o klasické skleněné lahve,“ upřesňuje.

Pivovar Litovel získal v roce 2017 také několik významných ocenění z pivních degustačních soutěží. Tradiční světlý Litovel Moravan a Litovel Pšeničný ležák si odvezly medaile z prestižní mezinárodní degustační soutěže World Beer Awards, zlatem v soutěži Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii tmavých piv se pak může pochlubit Litovel Dark Premium. V degustační soutěži Zlatá pivní pečeť 2017 získal Litovel Moravan zlatou medaili. Hned trojnásobný úspěch zaznamenalo pivo z Hané v odborné degustační soutěži České pivo 2017. Šampionem se pro rok 2017 mezi světlými pivy stal Litovel Moravan, na druhém a třetím místě v kategorii tmavých piv se pak umístily Litovel Premium Dark a Litovel Dark.

Osvěžující chuť podobnou mentolovým bonbónům dodává pivu nově vyšlechtěná německá odrůda chmele Polaris. O tom, jak pivo, které z něj sládek uvaří, chutná, se už zanedlouho přesvědčí příznivci Slavkovského pivovaru. Slavkovský Black ALE patří mezi letošní trojici tamních vánočních speciálů.

Jedná se o tmavou třináctku. „Polaris je jeden z nejvíc hořkých chmelů, které trh nabízí. Má osvěžující mátovou chuť, která k Vánocům tak nějak patří,“ uvedl obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Vlček. Na čepu bude podle něj už na začátku prosince.

Ve stejný čas pivovar uvede na trh další speciál. „Připravujeme pšeničné svrchně kvašené pivo Austerlitz Wheat IPA. Je světlé, skoro bílé a bude mít patnáct stupňů. Jako každý rok také vaříme Slavkovský medový ležák. Ještě nepovím kolik bude mít stupňů, bude to překvapení. Ale bude se trochu lišit od loňského,“ naznačil.

Poprvé ho představí v restauraci asi v polovině prosince. „Narazíme ho v samospádovém dřevěném sudu, z něhož pivo bez jakéhokoliv hnacího plynu vytéká do sklenic,“ lákal Vlček.

Na medové pivo, Meďáka, bude lákat i Vesnický pivovar Ohrada z Vísek u Letovic. Půjde o patnáctku. „Je to nefiltrované nepasterizované pivo. Tím, že je v něm přídavek medu, má zvláštní chuť. Je hořké a zároveň trochu do sladka. Vaříme ho už po čtvrté,“ přiblížil jednatel Michal Kamba.

Speciál chtějí uvést na Mikuláše, proto ho začali vařit už v polovině října. „Má delší dobu zrání, aby se s medem pivo pořádně spojilo,“ vysvětlil.

Na výjimečné chutě se můžou těšit i příznivci bohdalického pivovaru Manner. Před týdnem začal vařit svrchně kvašené pivo, dvanáctistupňovou APU a čtrnáctku IPU. Dozrát mají za dva týdny. „V zimě jdou víc na odbyt silnější piva. Je to trend ze Západu,“ podotkl výrobce Jiří Novotný.

Názvy piv ještě nemá. Nicméně obě mají být silnější a aromatická. „IPA se kdysi vozila do Indie, musela vydržet dlouho cestu, měla specifickou chuť. Rozdíl od APY je v trpkosti, jinak se chmelí,“ přiblížil.

Na vánoční speciály si potrpí třeba Vyškovan Martin Zelinka. Má rád třeba právě medové. „Rád si i se ženou na takové zajdeme. Jí chutná sladkost a mně vlastně taky. Jednou za čas přijde k chuti,“ usmíval se muž.

Na rozdíl od malých pivovar v Černé Hoře žádný speciál nechystá. „O speciálech rozhoduje marketing pivovarské skupiny, do které patříme. Zadá požadavek některému z pivovarů. Letos jsme úkol nedostali,“ vysvětlil sládek a výrobní ředitel Vlastimil Zedek.

Speciál nevyrobí ani Pivovar Lišák z Topolan. Majitel Jan Michalík totiž mění tech-nologii. Vánoční pivo nebude mít ani Vyškovský pivovar. Jak už Deník Rovnost informoval, před několika měsíci kvůli soudním sporům zcela zastavil výrobu.

Pivovar Svijany uvádí na trh nové sezónní balení piva. Pro nadcházející předvánoční období si připravil speciální vánoční „multipack“ s osmi půllitrovými lahvemi nejprodávanějšího svijanského piva, Svijanského Mázu 11 %. Vánoční edice se dočkají i jeho pětilitrové soudky, půllitrové plechovky a dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy.

Aktuální sezónní „multipack“ s vánočním designem obsahuje 8 x 0,5 l světlého ležáku Svijanský Máz. Je v prodeji například v řetězcích Ahold, Billa, Globus, Tesco a Makro. Speciální vánoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva - Plechovek nejen pro chlapy - je k dostání na e-shopu pivovaru, ale také například v prodejnách Globus. Do vánočního designu se převlékly i pětilitrové soudky, které se dají také koupit přes e-shop pivovaru, nebo v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech, stejně jako ostatní sortiment pivovaru.

Zatím poslední nové balení Pivovar Svijany představil v prvním pololetí letošního roku, kdy uvedl na trh nové „sedmipacky“ s výběrem sedmi tradičních nepasterizovaných svijanských piv. Od oblíbených „šestipacků“, které jsou v prodeji již více než deset let, se liší tím, že v balení chybí originální pivní sklenice, která byla nahrazena vlajkovou lodí pivovaru, prémiovým ležákem "450". Praktický kartonový obal chrání lahve před poškozením a usnadňuje přepravu a přenášení.

Dobré pivo k Vánocům patří skoro stejně tak, jako cukroví nebo vánočka. A až uvidíte Hynka Čermáka, jak trhá vánoční papír a z balíčku vytahuje lahev Staropramen Extra chmelené dvanáctky, určitě na ní dostanete taky chuť! Letos o Vánocích se totiž Extra chmelená vůbec poprvé objeví na pultech obchodů. Dosud byla tahle pivní perla ze Smíchova k dostání pouze ve vybraných restauracích v době trvání Dnů českého piva.

Staropramen Extra chmelená dvanáctka je poctou výjimečnému českému chmelu. Sládci Smíchovského pivovaru již několikátou sezónu vaří chuťově plný středně prokvašený ležák s hustou pěnou, který je třikrát chmelený přímo na varně a k tomu ještě dvakrát za studena. Jeho srdcem je samozřejmě typický český žatecký poloraný červeňák.

„Výrazného chmelového aroma jsme dosáhli především díky použití odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek. A těch je během Vánoc celá řada,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Po několik let bylo možné Staropramen Extra chmelenou dvanáctku ochutnat pouze ve vybraných restauracích a hospodách, vždy na přelomu září a října v době konání akce Dny českého piva. Speciální smíchovský ležák si ale získal takovou oblibu, že jej pivovar o Vánocích dodá i na pulty obchodů. Koupit si můžete balení osmi lahví v limitované edici, které se skvěle hodí ke svátečnímu přípitku, k zapití dobrého oběda nebo k setkání s rodinou či přáteli.

Užijte si Vánoce v klidu, spolu s lidmi, které máte rádi, a bez jediné kapky stresu či špatné nálady. Bohatého Ježíška, dobrou chuť a samozřejmě na zdraví!

Necelý rok po obnovení výroby má Jarošovský pivovar na svém kontě první mezinárodní úspěch. Mladá zlínská agentura Little Greta si z letošní prestižní soutěže World Beer Awards, na které se hodnotí kromě chuťových kvalit piva také vizuální podoba obalu, odnesla ocenění za design pivních etiket.

„Na projektu pracovali naši kolegové, kteří ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ vysvětlil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Agenturu založili před pěti lety absolventi zlínské Fakulty multimediálních komunikací, se kterou dodnes spolupracují. Zabývají se grafickým a webovým designem a multimédii.

Při návrhu etiket vycházeli designéři z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Použitý motiv kohouta má symboliku vzkříšení, tedy návrat pivovaru zpět k životu.

Grafici dostali od pivovaru volné ruce
Tradice pivovarnictví v Jarošově totiž sahá až do 17. století a ještě v 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po roce 1997 a výrobu v něm už nikdo neobnovil.

Pro současnou výrobu Jarošovského piva si majitelé vybrali dům u hlavní cesty, v němž v minulosti firma TON vyráběla populární dětské dřevěné skládací stoličky. Po rekonstrukci budovy a nákupu nových linek spustil pivovar vlastní výrobu.

Dnes vaří klasická spodně kvašená i speciální svrchně kvašená piva různých stupňů. Zákazníci tak najdou v nabídce například Jarošovskou Desítku, čtrnáctistupňového Šohaje, Jarošovskou Apu i Ipu nebo šestnáctistupňový Rochus.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců společnosti Little Greta Mateusz Slowakiewicz.

Mezi klienty mladých designérů patří kromě Jarošovského pivovaru také britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor.

V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

Když se mladičká Jana, dcera hajného, rozhodovala, kam na střední, zatoužila dostat se z polosamoty rovnou do Prahy. Možná proto, že se tehdy jmenovala Chmelová, padla jí do oka Střední průmyslová škola potravinářská – obor kvasné technologie.

„Byly jsme čtyři děti, peněz moc nebylo, přesto jsem rodiče uprosila,“ vzpomíná Jana a doplňuje: „Rodiče měli jedinou podmínku – pokud ti to nepůjde, půjdeš ze školy pryč.“

A tak jí to pro jistotu celé čtyři roky šlo. Učitelé si jí rádi „vychutnávali“ se slovy: „Tak se pojďte předvést, Chmelová. Už jsme tu jednu takového jména měli, ale té to moc nešlo.“

Po maturitě pracovala Jana v pivovaru v Lounech, Krásném Březně a dlouhých 25 let ve Velkém Březně. „Sládkové – ženy jsme byly v republice vždycky tak maximálně tři,“ vzpomíná Jana Rostová.

Emeritní sládková Jana Rostová je už 11 let v důchodu, ale v pivovaru pracuje dál, jako průvodkyně ve velkobřezenském pivovaru. Exukrze jsou pravidelně každou sobotu ve 14:30. Někdy přijedou i němečtí turisté a tak si svojí němčinu zdokonaluje na Univerzitě třetího věku.

Z přiloženého audiozáznamu celého rozhovoru se dozvíte také třeba to, co má z celého velkobřezenského pivovaru nejraději. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Známou lidovku Kde je sládek si mohou od tohoto týdne zvesela zpívat na Boudě Máma v Peci pod Sněžkou.

Otevřeli tu totiž další krkonošský pivovar. Pěnivý mok, který vzniká pod nejvyšší českou horou, dostal příznačný název Sněžka. Vaří se v několikastupňových variantách: k mání je spodně kvašená desítka, dvanáctka, jedenáctka černá, svrchně kvašená třináctka černá a speciální šestnáctistupňové pivo, konkrétně 16,03 stupňů, podle výšky Sněžky (1603 metrů n. m.).

Na zahájení provozu Peckého pivovaru dorazili nejen místní obyvatelé a zástupci podílejících se firem, ale také známé osobnosti. Ochutnávku společně s majitelem Vladimírem Niklem a peckým starostou Alanem Tomáškem zahajoval herec Pavel Nový, který je na Boudě Máma skoro jako doma, a také spisovatel Michal Viewegh. „Jsem pivem odkojený,“ smál se Pavel Nový. „Táta byl sládkem pivovaru v Železné Rudě. Jako malý kluk jsem pro něj chodíval do práce, ať jde domů na oběd. Měli tam mladinu, která se pije s rumem, to bylo moc dobré,“ smál se slavný herec, který pivovaru věnoval ručně vyřezaný dřevěný koláč s nápisem Dej Bůh štěstí.

„Na Boudu Máma jezdím řadu let, takže odsud znám hodně lidí. Viděl jsem, jak místo vypadalo, než na něm vyrostl pivovar. Proto klobouk dolů, co se podařilo vybudovat,“ ocenil spisovatel Michal Viewegh. „Mívám tady čtení, které je jedno z nejlepších, co existuje. Publikum je ideální. Lidé přijedou relaxovat na hory, popíjejí u toho pivo a víno,“ pravil.

PAROHÁČ, TRAUTENBERK A SNĚŽKA
„Před dvěma lety jsme dumali: Máme tady Paroháče na Luční, Trautenberka na Pomezkách a Pec nemá pivovar. Takže jsme se s rodinou trochu zbláznili a řekli si, že se do toho pustíme. Nechali jsme kromě pivovaru postavit také pivní lázně a zrcadlový kongresový sál. Stavět se začalo 5. dubna a minulý čtvrtek 16. listopadu jsme kolaudovali,“ řekl před přestřižením pásky majitel Boudy Máma a Peckého pivovaru Vladimír Nikl. Polovina čtyřpatrové budovy je zapuštěná do země. „Nejtěžší bylo založení stavby ve svahu. Hrabali jsme v násypu, kde zemina není stálá. Navíc jsme museli podkopávat vedle stojící budovu pizzerie,“ označil specifika stavby Jan Kyncl, prokurista a technický ředitel 3K stavby ze Svobody nad Úpou.

DVA SLÁDKOVÉ
Komentovaná exkurze do varny se spilkami, kde proskleným průhledem mohou lidé vidět i ležácký sklep s tanky, kde již hotové pivo zraje zhruba pět týdnů, stojí za to. Dozví se při ní vše o výrobě. Zajišťuje ji sládek Ladislav Černý z Černého Dolu, jemuž pomáhá a radí bývalý ředitel jihlavského pivovaru Jan Kylberger. Zájemci mohou nahlédnout i do ruční stáčírny piva do skleněných a plastových lahví. Rodinný pivovar nemůže a ani nemá ambice na výrobu ve velkém. Pivo bude kromě pivovaru k dostání v litrových plastových lahvích a nebo jako dárkové balení jen na některých místech v regionu. Například v trutnovské sýrárně nebo v galerii Veselý Výlet v Peci pod Sněžkou.

POD LUPOU
Na tisíc litrů dvanáctky musí přijít dvě stě kilo sladu, na tisíc litrů desítky pak o padesát kilo sladu méně. Vozí se z Moravy a návštěvníci restaurace mohou vzorky sladu i kvalitního chmele vidět, případně k nim přičichnout. Lemují totiž ve čtrnácti sklenicích okno, jímž je vidět do varny. Recept, kterým se při výrobě Sněžky řídí, pochází z roku 1930. „Poskytl nám ho Josef Krýzl, bývalý sládek Prazdroje. Se synem postavili už šedesát minipivovarů po celém světě. Máme štěstí, že vaříme z kvalitní vody. Bereme ji z naší studánky, položené tři sta metrů nad námi. Je to horská pramenitá voda, na jeden litr piva jí potřebujeme tři litry. S ohledem na požadavky vodohospodářů, respektive zástupců životního prostředí, ročně smíme vyprodukovat tisíc až patnáct set hektolitrů piva,“ přiblížil ředitel hotelu a pivovaru Radek Ort.