Herec Pavel Nový má s pivem zkušenosti odmalička. Vyrůstal totiž v rodině sládka.

„V roce 1942 ho otec přišel dělat do Železné Rudy. Jsem proto odkojený pivem,“ smál se šumavský patriot při sobotním křtu Peckého pivovaru na Boudě Máma, jejíž barvy tradičně hájí při zářijovém mítinku Krakonošův guláš.

CHODIL NA RMUT S RUMEM
Jako sládkův syn si užil zajímavé příhody. „Jako malý kluk jsem chodil vyzvedávat otce do pivovaru, aby šel domů na oběd. Moje první cesta ale vždycky vedla do strojovny, kde měli chlapi v tupláku dozrávající pivo z tanků, mladinu nebo rmut, což ještě není alkohol. Do toho se přidával rum. To bylo tak dobrý! Tenkrát mi ale dávali jen loka, ten vás neporazí,“ vyprávěl. „Kdykoliv půjdete na exkurzi do pivovaru, vemte si s sebou placatku rumu, abyste to vyzkoušeli,“ doporučil. „Taky jsme měli rádi mláto, vyvařený ječmenný slad. Normálně se dává prasatům, ale jako děti jsme to žrali plnýma hrstma, protože to bylo dobrý. V rodině tak máme dobrý kostry, protože jsme žili v pivovaru a jedli mláto,“ povídal s úsměvem.

Mít u nosu cvrkot v pivovaru byl pro něj zážitek. „Věděl jsem, že otec vaří dobré pivo. Nejdůležitější je pro něj voda. Tady v Peci je horská, to je ideální základ,“ upozornil.

Práce sládka Pavla Nového nelákala. „Od dětství jsem chtěl být hercem. Kromě jedné krátké epizody, když mě strejda vzal dopředu motoráku při cestě z pouti v Klatovech. Plácal jsem páté přes deváté, tak mě radši nechal řídit vlak,“ prozradil.

Peckému pivovaru věnoval v sobotu dřevěný nápis Dej Bůh štěstí. „Něco takového se přece nemůže kupovat, ale udělat,“ zdůraznil a vysvětlil jeho původ: „Je to placka z břízy. Vydyndal jsem ji na kamarádovi, který má trampskou osadu a zrovna jich nechal dělat víc kvůli jejich výročí. Nápis jsem vypálil pájkou. Můžeš bejt blbej jak chceš, ale musíš si umět poradit.“

U KOŠŤAT HO NENECHALI PŘESPAT
Pavel Nový má k horám odjakživa kladný vztah. „Jsem ze Šumavy, hory jsou pro mě přirozené prostředí,“ řekl. „Fascinuje mě, že Krkonoše jsou chráněné léta a nikomu to nepřijde divný. A když je potřeba chránit stejně důležité území Šumavy, tak se všichni rozčilují, co jim to kdo dělá,“ poznamenal devětašedesátiletý herec.

V nejvyšších českých horách prožil řadu příhod. Má na co vzpomínat. „V Krkonoších jsem měl plno kamarádů. Jeden z nich se jmenuje Vladyka, říkáme mu Slunce a ten na horách vyrostl. S ním bylo dobré jít po Krkonoších. Kam vkročil, tam měl známé. Další kamarád pracoval na lanovce na Sněžce. Tam jsme jednou strávili tři dny, nocovali ve spacácích a zažili východ Slunce. Když vychází pod vámi, je to opravdový zážitek,“ líčil.

Přidal také historku z výpravy na běžkách, kdy mu bylo ouvej. „Těžce jsem zabloudil. Šel jsem původně z Lahrovek na Pomezní Boudy a skončil nedopatřením na Černé hoře. Bylo hnusně, kvůli mlze a sněhu nebylo vidět ani tyčové značení. Špičkama běžek jsem narazil do zdi a teprve tehdy zjistil, že jsem u budovy lanovky na Černé hoře,“ vyprávěl. „Nenašel jsem ani stopu, kudy jezdí rolba, abych trefil cestu do Janských Lázní. Bylo to napínavý. Žebral jsem v hotelu, aby mě nechali přespat aspoň v kumbále na košťata. Nenechali, hajzlové. Naštěstí jsem se přimotal k řemeslníkům, co pracovali na zesilování televizního signálu na Černé hoře a dostal se konečně dolů,“ zavzpomínal Pavel Nový na drsný zážitek z hor.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Známou lidovku Kde je sládek si mohou od tohoto týdne zvesela zpívat na Boudě Máma v Peci pod Sněžkou.

Otevřeli tu totiž další krkonošský pivovar. Pěnivý mok, který vzniká pod nejvyšší českou horou, dostal příznačný název Sněžka. Vaří se v několikastupňových variantách: k mání je spodně kvašená desítka, dvanáctka, jedenáctka černá, svrchně kvašená třináctka černá a speciální šestnáctistupňové pivo, konkrétně 16,03 stupňů, podle výšky Sněžky (1603 metrů n. m.).

Na zahájení provozu Peckého pivovaru dorazili nejen místní obyvatelé a zástupci podílejících se firem, ale také známé osobnosti. Ochutnávku společně s majitelem Vladimírem Niklem a peckým starostou Alanem Tomáškem zahajoval herec Pavel Nový, který je na Boudě Máma skoro jako doma, a také spisovatel Michal Viewegh. „Jsem pivem odkojený,“ smál se Pavel Nový. „Táta byl sládkem pivovaru v Železné Rudě. Jako malý kluk jsem pro něj chodíval do práce, ať jde domů na oběd. Měli tam mladinu, která se pije s rumem, to bylo moc dobré,“ smál se slavný herec, který pivovaru věnoval ručně vyřezaný dřevěný koláč s nápisem Dej Bůh štěstí.

„Na Boudu Máma jezdím řadu let, takže odsud znám hodně lidí. Viděl jsem, jak místo vypadalo, než na něm vyrostl pivovar. Proto klobouk dolů, co se podařilo vybudovat,“ ocenil spisovatel Michal Viewegh. „Mívám tady čtení, které je jedno z nejlepších, co existuje. Publikum je ideální. Lidé přijedou relaxovat na hory, popíjejí u toho pivo a víno,“ pravil.

PAROHÁČ, TRAUTENBERK A SNĚŽKA
„Před dvěma lety jsme dumali: Máme tady Paroháče na Luční, Trautenberka na Pomezkách a Pec nemá pivovar. Takže jsme se s rodinou trochu zbláznili a řekli si, že se do toho pustíme. Nechali jsme kromě pivovaru postavit také pivní lázně a zrcadlový kongresový sál. Stavět se začalo 5. dubna a minulý čtvrtek 16. listopadu jsme kolaudovali,“ řekl před přestřižením pásky majitel Boudy Máma a Peckého pivovaru Vladimír Nikl. Polovina čtyřpatrové budovy je zapuštěná do země. „Nejtěžší bylo založení stavby ve svahu. Hrabali jsme v násypu, kde zemina není stálá. Navíc jsme museli podkopávat vedle stojící budovu pizzerie,“ označil specifika stavby Jan Kyncl, prokurista a technický ředitel 3K stavby ze Svobody nad Úpou.

DVA SLÁDKOVÉ
Komentovaná exkurze do varny se spilkami, kde proskleným průhledem mohou lidé vidět i ležácký sklep s tanky, kde již hotové pivo zraje zhruba pět týdnů, stojí za to. Dozví se při ní vše o výrobě. Zajišťuje ji sládek Ladislav Černý z Černého Dolu, jemuž pomáhá a radí bývalý ředitel jihlavského pivovaru Jan Kylberger. Zájemci mohou nahlédnout i do ruční stáčírny piva do skleněných a plastových lahví. Rodinný pivovar nemůže a ani nemá ambice na výrobu ve velkém. Pivo bude kromě pivovaru k dostání v litrových plastových lahvích a nebo jako dárkové balení jen na některých místech v regionu. Například v trutnovské sýrárně nebo v galerii Veselý Výlet v Peci pod Sněžkou.

POD LUPOU
Na tisíc litrů dvanáctky musí přijít dvě stě kilo sladu, na tisíc litrů desítky pak o padesát kilo sladu méně. Vozí se z Moravy a návštěvníci restaurace mohou vzorky sladu i kvalitního chmele vidět, případně k nim přičichnout. Lemují totiž ve čtrnácti sklenicích okno, jímž je vidět do varny. Recept, kterým se při výrobě Sněžky řídí, pochází z roku 1930. „Poskytl nám ho Josef Krýzl, bývalý sládek Prazdroje. Se synem postavili už šedesát minipivovarů po celém světě. Máme štěstí, že vaříme z kvalitní vody. Bereme ji z naší studánky, položené tři sta metrů nad námi. Je to horská pramenitá voda, na jeden litr piva jí potřebujeme tři litry. S ohledem na požadavky vodohospodářů, respektive zástupců životního prostředí, ročně smíme vyprodukovat tisíc až patnáct set hektolitrů piva,“ přiblížil ředitel hotelu a pivovaru Radek Ort.

Plzeňské pivo, které čepujeme v hotelové restauraci a pizzerii, je špičkou ve světě i u nás. Přesto jsme se rozhodli...

... vařit vlastní pivo. Vedle pizzerie ve svahu postavíme minipivovar se vším všudy, co k tomu patří. A chceme vařit pivo tradičním českým způsobem a to v nejvyšší kvalitě. Žádné urychlovací metody ležení piva v tancích, ale poctivých 6 týdnů. Žádné náhražky chmelů, ale poctivý český chmel a slad. Žádné filtrování a pasterizace. Žádné ředění 12°piva vodou k dosažení 10° piva atp. Jen kvalitní pivo. Zároveň bude u pivnice v budově pivovaru vybudována menší kuchyně se specializací na grilování, uzení a pečení. Zkrátka samé dobroty, jaké k pivu patří. Samozřejmostí budou exkurze a ochutnávky našich piv s prohlídkou provozu a doprovodným výkladem. Součástí budou také klasické pivní lázně s dřevěnou vířivou vanou, odpočívárnou pro příjemnou relaxaci s doprovodnými léčivými účinky.