Novinky a zajímavosti ze světa piva

Jedenašedesátiletý Václav Berka spojil s pivem a Plzeňským Prazdrojem celý svůj profesní život, teď se ale vydal na jednu z nejobtížnějších misí: změnit způsob, jakým Britové pijí pivo. A ještě před tím změnit způsob, jakým ho hostinští a výčepní čepují. Tedy s pěnou, řádně chlazené a co nejčerstvější.

"Je to trochu jako boj s větrnými mlýny," posteskne si a usrkne z čerstvě natočené sklenice v londýnské restauraci Duck and Rice (Kachna s rýží). Ještě před tím sfoukne hlavní obchodní sládek z Plzně na svém půllitru asi tří nebo čtyřcentimetrovou pěnu.

"O tu pěnu vedeme se zdejšími výčepními věčný boj. Chrání totiž pivo proti chuťovým změnám a má-li si zákazník náš nápoj vychutnat se vším všudy, pivo se bez ní prostě neobejde," vysvětluje Berka. Zastávka v londýnské Soho je už čtvrtou štací na pravidelné inspekční cestě po hospodách a restauracích po Británii. Od středy stačil zkontrolovat také dvě hospody v Manchesteru a po dnešní zastávce v dalších londýnských výčepech se vrací zpět do Plzně.

Plzeňský Prazdroj vyveze ročně do zahraničí 800.000 hektolitrů ležáku, z toho 30.000 míří přes Lamanšský kanál do Velké Británie. "Primárně se tu zaměřujeme na kvalitní a prémiové provozovny, kde můžeme dodávat kvalitní a nepasterizované pivo," dodává marketingový manažer pivovaru Luděk Baumruk.

Plzeňský Prazdroj vstupuje na britském trhu do tvrdé konkurence. Velký podíl tam má tradiční anglické nekvašené pivo známé pod označením "ale". Na trh ležáků se pak derou značky z celého světa. Ve srovnání s tradičním způsobem čepování ve střední Evropě se v anglických hospodách podává pivo přesně na míru (jedné pinty, tedy 0,47 litru) ve sklenicích bez pěny, s vyšším obsahem alkoholu a větším obsahem kysličníku uhličitého. Mají tedy zdánlivě větší říz a podíl alkoholu se u nich pohybuje kolem pěti procent.

Prazdroj dodává do dvacítky vybraných hospod a restaurací v Británii, které disponují tanky dodanými pivovarem. Pivo z Plzně dorazí za 24 až 48 hodin. Během transportu se hlídá stálá teplota kolem tří stupňů Celsia. Do chvíle než se v Londýně začne stáčet do sklenic nepřijde prakticky do kontaktu s kyslíkem, aby zůstala zachována jeho původní chuť.

"První kontakt s okolním prostředím má naše pivo až tehdy, když otevře výčepní v Londýně pípu. Zákazník ho tedy dostane ve stejné kvalitě a stejně čerstvé, jako by seděl přímo u nás v plzeňském pivovaru," podotkl Berka. Pivo by podle něj nemělo být v tancích skladováno déle než týden. I na to se soustředí při svých inspekčních cestách. Na masívních měděných nádobách i na obou výčepech v Duck and Rice je zřetelně velkými číslicemi uvedeno datum, kdy z nich začalo proudit české pivo k místním zákazníkům.

Berka, který zastupuje třetí generací sládků ze stejné rodiny v Plzeňském Prazdroji, nemá obavy z britského odchodu z Evropské unie. I když to může znamenat zdržení dodávek na hranicích při proclívání a případně také tarify na dovoz alkoholických nápojů do Spojeného království, pokud Brusel s Londýnem neuzavřou smlouvu o volném obchodu. "Vyvážíme do spousty zemí mimo Evropskou unii, rozhodující bude kvalita," dopije plzeňský sládek v londýnské Soho testovací půllitru a požádá číšníka, aby mu přinesl účet.

Evropská komise (EK) obvinila největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev ze zneužívání dominantního postavení na belgickém trhu piva. Firma podle zjištění zabraňuje levnějším dodávkám svých dvou nepopulárnějších značek Jupiler a Leffe z Francie a Nizozemska, uvedla komise.

Exekutivní orgán EU tvrdí, že odhalil více praktik, jimiž AB InBev ovlivňuje dovoz do Belgie. Například z plechovek piva prodávaných v Nizozemsku odstraňuje francouzský text a naopak ve Francii je text na etiketách jen ve francouzštině, což v případě dvoujazyčné Belgie limituje vývozní možnosti.

Firma podle komise rovněž omezuje prodej některých svých značek nizozemským obchodníkům, u nichž existuje možnost, že by její výrobky mohli dodávat na belgický trh. V Belgii působí například francouzský řetězec supermarketů Carrefour a nizozemský Ahold Delhaize.

"Belgičtí spotřebitelé musejí za své oblíbené pivo platit víc. Takové praktiky porušují pravidla EU pro hospodářskou soutěž, protože popírají výhody jednotného trhu EU - výběr a nižší ceny," prohlásila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Komise antimonopolní vyšetřování oficiálně zahájila loni v červnu a nyní má společnost AB InBev možnost na obvinění reagovat. Případ může být uzavřen kdykoli, žádná lhůta neexistuje.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, včetně budějovického pivovaru Samson.

Dnes je to rok od spuštění povinných účtenek. Tři tisíce restaurací skončily a další nepřežijí zimu.
V Čeminech na Plzeňsku kdysi bývaly dvě hospody a obchod. Dnes si však v obci s 250 obyvateli na pivo nezajdete a ani si tu nic nekoupíte.

„Hospoda u kapličky zavřela kvůli EET, hostinský nechtěl systém zavádět. Druhá byla vývařovna, která skončila už dříve a dnes je z ní ubytovna. Prodejnu, kterou jsme tu měli, koupil někdo z Prahy s tím, že v ní obnoví prodej, ale zatím se nic neděje a jako obec s tím bohužel nemůžeme dělat nic,“ popisuje starostka Hana Mourková.

TÍPNI TO A EVIDUJ
Je to jen jeden příběh z mnoha. Od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) dnes uplyne přesně rok a zároveň je to půl roku od plošného zákazu kouření.
A výsledek? Z předloňských cca 30 tisíc hospod a restaurací v ČR skončila desetina, především na venkově. Odhaduje to Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Další pivnice zřejmě nepřežijí zimu, kdy kuřáci odmítnou stepovat venku na mrazu a zůstanou doma.

DPH KLESÁ, CENA ROSTE
„EET je menší problém. To, co likviduje malé venkovské hospody, je nyní spíše zákaz kouření,“ podotýká prezident AHR ČR Václav Stárek.
Restauratéři před rokem se zavedením EET opatrně souhlasili. S povinnými účtenkami totiž došlo ke snížení a sjednocení DPH na jídlo (nikoliv alkohol): místo 21 teď platíme 15 procent. Nic to ale nemění na tom, že hlavně ve městech cena v restauracích vzrostla. Třeba podle posledních dat stravenkové společnosti Edenred byla loni v září průměrná cena poledního „meníčka“ 103,70 korun, letos v září to bylo 109,20 korun.

TRH SE ČISTÍ
„Je jasné, že to někteří hospodští využili ke zdražení, ale některé ceny předtím byly nereálné. Na druhou stranu ale ubylo lidí, o kterých jsme se domnívali, že jsou zaměstnaní na černo. To lze chápat jako pozitivní dopad EET,“ doplňuje Stárek. Jedním dechem ale dodává, že hlavně nejmenším hospodám by se mělo pomoci. „Trápí je obrovská regulace a administrativa,“ říká Stárek. Český svaz pivovarů a sladoven v září zaznamenal meziroční propad prodeje čepovaného piva o 24 procent. Novější data zatím nejsou k dispozici.

Podle obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje Tomáše Mráze se situace liší podle regionu i velikosti obce. „Za letošek skončilo úplně svou činnost 1500 našich odběratelů. Samozřejmě, že s chladným počasím jich zřejmě ještě přibude. Přes polovinu z těch, kteří již letos zavřeli, připadá na vesnice,“ popsal včera Deníku Mráz. Nejvíce hospodle něj zavřelo v regionech Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska. Lépe se dokázaly se situací popasovat hospody, kde se vaří a jsou ve větších městech. Ale i tady mají problém: nedostatek personálu.

TEPLO PRO KUŘÁKY
Prazdroj, který jako lídr trhu obsluhuje polovinu hospod v ČR, naposledy zdražoval jen lahvové pivo, točené nechal beze změny. Výčepním se snaží pomoci i jinak: dotuje jim nákup teplometů na zahrádky, nebo kupuje hospodám tzv. mokré lokty, opěrky před hospody, na které si mohou postavit návštěvníci pivo a zakouřit si.

A jaká je budoucnost EET? V příštím roce nás čekají poslední dvě vlny (200 až 300 tisíc subjektů). V březnu se do účtenek zapojí lékaři, veterináři, taxikáři a všichni stánkaři. V červnu pak zbytek, především řemeslníci. Volební vítězství Hnutí ANO ve volbách dalo účtenkám větší „jistotu“ pokračování. I šéf hnutí Andrej Babiš ale před volbami avizoval změny, jednak dílčí úlevy (prodej vánočních kaprů, předplacené mobilní karty) či plošnou úlevu pro podnikatele s obratem do půl milionu korun ročně.

OPATRNĚ S VÝJIMKOU
Pokud by se však další plošné výjimky množily, je to podle odborníků potenciální riziko. Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax, v té souvislosti varuje před nechvalně známou praxi, která se v pohostinství využívala před zavedením EET a která spočívala v rozdělování provozu na několik různých identifikačních čísel. Tím se hospody vyhnuly placení DPH.

Každopádně na výrobce pokladen před dalšími vlnami EET opět čekají žně. „Určit přesnou sumu, kterou dosud celý byznys kolem EET roztočil, je velice obtížné,“ říká Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti EDITEL CZ. Ceny pokladen se pohybují od jednotek tisíc až po desetitisíce. „V současné době je do systému EET zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů. Odhaduji proto, že se náklady na pořízení pokladen u těchto subjektů pohybovaly v rozmezí 1,45 až 2,1 miliardy korun,“ říká Mrvík. Delší desítky milionů jsou ale náklady na servis a školení.

Evropská komise (EK) obvinila největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev ze zneužívání dominantního postavení na belgickém trhu piva. Firma podle zjištění zabraňuje levnějším dodávkám svých dvou nepopulárnějších značek Jupiler a Leffe z Francie a Nizozemska, uvedla ve čtvrtek komise.

Exekutivní orgán EU tvrdí, že odhalil více praktik, jimiž AB InBev ovlivňuje dovoz do Belgie. Například z plechovek piva prodávaných v Nizozemsku odstraňuje francouzský text a naopak ve Francii je text na etiketách jen ve francouzštině, což v případě dvoujazyčné Belgie limituje vývozní možnosti. Firma podle komise rovněž omezuje prodej některých svých značek nizozemským obchodníkům, u nichž existuje možnost, že by její výrobky mohli dodávat na belgický trh. V Belgii působí například francouzský řetězec supermarketů Carrefour a nizozemský Ahold Delhaize. "Belgičtí spotřebitelé musejí za své oblíbené pivo platit víc. Takové praktiky porušují pravidla EU pro hospodářskou soutěž, protože popírají výhody jednotného trhu EU - výběr a nižší ceny," prohlásila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Komise antimonopolní vyšetřování oficiálně zahájila loni v červnu a nyní má společnost AB InBev možnost na obvinění reagovat. Případ může být uzavřen kdykoli, žádná lhůta neexistuje. Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, včetně budějovického pivovaru Samson.

Na trh přichází speciální edice vánočního piva Holba polotmavý Speciál 13. Barvou připomíná české granáty a stejně vybroušená je také jeho chuť. Je chloubou hanušovických pivovarníků, kteří dali vznik receptuře a jsou na ni právem hrdí. Jde o skutečný originál s podpisem s podpisem hanušovického sládka.

„Bez něho by u nás nebyly Vánoce a věříme, že podobně to bude i u vás. Už první vzorek mladiny v nás vyvolal slavnostní pocit, o který se s vámi rádi podělíme“, vzkazuje konzumentům sládek pivovaru Luděk Reichl.

Speciál si dává načas a než naplní první lahve trvá na 70 dní. Právě čas hraje u piva klíčovou roli, zejména při jeho kvašení a zrání. Aby pivo získalo svoje přednosti, je třeba aby tyto procesy probíhaly velmi pozvolna.

Holba polotmavý Speciál má vábivé aroma a dá se říct, že ho můžete kousat. Tak plná a dokonale vyladěná je jeho chuť, která přináší jedinečný degustační zážitek. V krásně zaokrouhleném těle, typickém pro polotmavá piva, se skrývá až překvapivě vysoká pitelnost, vybízející k dalšímu doušku a chuťové pohárky probouzí jemná hořkost s osobitě krátkým dozvukem.

Speciál je symbolem poctivosti a oslavou starého pivovarského řemesla a současně poselstvím Vánoc. „Na jeho výjimečnost ukazovaly už první degustace a o to netrpělivěji čekáme na ohlasy konzumentů. Jejich uznání bude pro nás tím nejhezčím vánočním dárkem,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl.

Speciál se hodí ke každé sváteční příležitosti jako doprovod pokrmů z drůbeže nebo ryb. Výborný chuťový zážitek přines rovněž kombinace s různými druhy sýrů, pokrmy z bílé rýže nebo s tradičním vánočním cukrovím. Servíruje se při teplotě 7- 9 °C a je výborným digestivem, po kterém se budete cítit dobře i po tom všem hodování, které k Vánocům jednoduše patří.

Vánoční Holba Speciál 13 se nabízí v originálním dárkovém multipacku s vánoční grafikou. Obsahuje 7 lahví piva se sklenicí s přáním do nového roku. V restauracích a horských hospůdkách čeká na své příznivce jako čepovaný.

Pivovar Samson a jeho vlastník, společnost AB InBev, se zapojí do tradičních předvánočních trhů v Českých Budějovicích. Na náměstí Přemysla Otakara II. v centru města se tak kromě tradičního Samsona v podobě kašny objeví i druhý Samson, který bude čepovat českobudějovické pivo.

„Jsme rádi, že jsme partnerem letošního Českobudějovického Adventu, který má stejně jako náš pivovar dlouhodobou tradici,” říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Vánoční svátky se bez piva neobejdou, v Českých Budějovicích obzvlášť,” doplňuje Dřevikovský s tím, že na stánku Samsonu nebude kromě tradičních piv chybět ani nefiltrovaný ležák.

„Samson do centra Českých Budějovic jednoznačně patří. Kašna je jedním ze symbolů jihočeské metropole, nyní jí bude dělat společnost Samson tekutý. Do budoucna bychom se rádi prezentovali ve více restauracích v centru Českých Budějovic, vždyť náš pivovar je nestarším ve městě se světově proslulou pivní tradicí,” dodává Dřevikovský.

Českobudějovický Advent se bude konat od 1. prosince 2017 do 6. ledna 2018. Zajímavostí je, že kolem kamenného Samsona se díky kluzišti budou prohánět bruslaři. „Nejenom pro sportovce nabízíme i dnes už legendární nealko Pito,” sděluje ředitel pivovaru Samson Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadajícího pod některý z pivovarů, usiluje o zapsání na prestižní seznam nehmotného dědictví organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. První krok na cestě do prestižního společenství má již Plzeňský Prazdroj zdárně za sebou: Jeho bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturního a historického dědictví. Nyní již usilují o zápis do seznamu celonárodního. „Seznam UNESCO je pak tou nejvyšší metou, které bychom rádi dosáhli,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma. Jak se do elitní společnosti dostat, k tomu pomohou plzeňským bednářům cenné zkušenosti jejich kolegů z Francie. V Plzni jsou nyní na výměnné stáži bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir. Její tradice sahá až do středověku a díky své dlouhé historii figuruje v seznamu UNESCO. Odborníci z Plzeňského Prazdroje počítají s tím, že s vedením tovaryšské školy, s níž dlouhodobě spolupracují, budou v příštích měsících další kroky na cestě do prestižního společenství konzultovat. V Plzeňském Prazdroji je nyní na stáži šest bednářských učňů z Francie a spolu s nimi jeden učitel. „Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně. Učni jsou v 1. ročníku, mají však naprosto odlišný systém vzdělávání, než je u nás. Jedná se především o poměr teorie a praxe ve výuce, studenti jsou vždy dva týdny ve škole a poté mají šest týdnů praxe ve svých mateřských firmách, které si je od prvního ročníku vychovávají,“ dodal Petr Tůma. Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné bednářské tradice. V dobách největšího rozkvětu jich na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150. Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici srovnání s historickými vzorky piva. Chuť piva Pilsner Urquell se proto nijak nemění. Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu 40 hl, které se přesunou do ležáckých sklepů. „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil mistr bednář Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Plzeňské sudy se vyrábějí z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů. /sed/

Seriál Plzeňský dějepis se dnes vrací do roku 1967.
V provozu Plzeňského Prazdroje měli před Vánoci 1967 napilno, ale dostali nového pomocníka, díky kterému mohli předsváteční trh zásobovat lépe. Před 50 lety pivovar spustil první stáčecí kolonu nové lahvovny, nejmodernější v celé republice, a deníku Pravda to neuniklo.

Šlo o nejnáročnější investicí první etapy modernizace Plzeňských pivovarů. „Technologické zařízení lahvovny bylo dovezeno od belgické firmy Baele a doplněno francouzskou firmou Baele-Gangloff. V celé nové lahvovně, v níž se včera zkušebně 'rozjela' první část, bude možno po zakončení druhé linky stáčet 48 000 půllitrových lahví plzeňského piva za hodinu,“ psalo se v článku s titulkem Prazdroj na vyšší obrátky.

Nová lahvovna postupně nahradila starou, ze které se měla během druhé etapy modernizace stát stáčírna sudového piva. Druhá etapa měla skončit na sklonku roku 1971. „Veškerý provoz stometrové linky je téměř plně automatizován a celý výrobní proces od automatického vyjímání lahví z beden, po myčku, plničku, pasteur, etiketovací stroje až po samočinné ukládání lahví do kartónů a jejich paletizaci trvá necelou hodinu,“ popisoval deník.

Poslední z řady letošních speciálů pivovaru Zubr se opět po roce vrací do nabídky. Je jím čtrnáctistupňový Zubr Maxxim, sváteční speciál, který je vyráběn v nefiltrované i filtrované variantě. V letošním roce se ho uvařilo 1.400 hektolitrů.

Zubr Maxxim je dlouhodobě nejoblíbenějším speciálem z produkce pivovaru Zubr. „Zubr Maxxim již neodmyslitelně patří k období adventu a vánočních svátků a ani letos tomu není jinak. Distribuce do hospod a restaurací začala v tomto týdnu, během nejbližších dní se objeví i v maloobchodní síti v balení multipack,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Atraktivita piva Zubr Maxxim je dána především jeho harmonickou plnou chutí s vyšší hořkostí a příjemným chmelovým aroma. Celkový charakter tohoto speciálního piva je dokreslen sytější jantarovo-medovou barvou a hustou, sametovou pěnou. „Jelikož se jedná o čtrnáctistupňové pivo, je obsah alkoholu 6,5 procent oproti běžným pivům značně vyšší. Právě i tento fakt přispívá k popularitě tohoto speciálu v chladnějším, zimním období,“ popisuje pivo Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

V čepované podobě je možné si Maxxim vychutnat ve filtrované nebo nefiltrované variantě, a to zejména v provozovnách na střední Moravě. Sváteční multipack s osmi lahvemi, který může posloužit i jako dárkové balení, je možné zakoupit v pivovarské prodejně v Přerově i v dalších vybraných maloobchodních prodejnách.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Budějovický Budvar, čtvrtý největší výrobce piva v Česku, má od letošního května nového šéfa. Ve výběrovém řízení zvítězil 41letý marketingový odborník Petr Dvořák. „Doma prosadit více značku Budweiser, posílit v exportu a systematicky přistupovat v péči o zaměstnance,“ shrnuje své priority v prvním rozhovoru od nástupu do funkce.

Petr Dvořák, od letošního května nový šéf Budvaru, v rozhovoru mimo jiné říká: „Mám tři hlavní cíle. Jeden je hrát sebevědomější roli dvojky v prémiové kategorii na domácím trhu. Tam je velký prostor pro Budvar. Druhá věc je rozšíření na světových trzích a zvýšení povědomosti o českém ležáku jako skvělém pivu pro spotřebitele kdekoliv na světě. A třetí cíl jsou lidé, konkrétně systematický přístup v péči o zaměstnance a komunikace s nimi. Každá úspěšná firma se týká hlavně lidí. Chtěl bych, aby se Budvar stal jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v republice.“

LIDOVÉ NOVINY: Co vás po příchodu do Budvaru nejvíc překvapilo?
DVOŘÁK: Začnu tím, co mne nepřekvapilo a co jsem čekal: Budvar byl především veden k výrobě a hodně na ni orientován, a to na skutečně kvalitní výrobu. Lpí na tradici a na přesvědčení, že tradice se nedá ničím ošidit. To jsem čekal a také jsem to tady i našel. Včetně toho, že lpíme na zpracování výhradně celých hlávek chmele a na značce žateckého červeňáku. To jinde nevidíte. Říkám, že Budvar je už tak nastavený, že ani nemůže dělat levné pivo.

LIDOVÉ NOVINY: A co jste nečekal?
DVOŘÁK: Že Budvar neměl nastavený mezinárodní marketing. Jsme velký exportér, skoro milionem hektolitrů loňského vývozu v podstatě druhý největší v Česku, a to přitom prakticky v jediné značce, potřebujeme proto dát našemu mezinárodnímu marketingu trochu víc štábní kulturu.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte konkrétně?
DVOŘÁK: Sjednotit způsob, jakým se pivo prezentuje v zahraničí. Dnes jsou prezentace a marketing v rukou samotných importérů v jednotlivých zemích. Myslím to, jakým způsobem v dané zemi náš produkt prezentují.

LIDOVÉ NOVINY: Dělají špatně svou práci?
DVOŘÁK: Tak bych to neřekl. Naopak. Dělají svou práci dobře, značka je dobře prezentovaná. Ale každý jiným způsobem, a když máte deset různých názorů a deset různých provedení, vzniká trochu chaos. Bude lepší, když tomu dáme jednotný ráz, jednotný způsob prezentace.

LIDOVÉ NOVINY: Co například?
DVOŘÁK: Je toho hodně. Například jakým způsobem dělat promoční akce pro gastronomii nebo jak mezi spotřebiteli v zahraničí prezentovat naše tankové pivo a podobně. U nás máme už v mnoha případech povědomí, že pivo dodávané v tancích místo v sudech je čerstvé, přímo z pivovaru, nejlépe ošetřené, často nepasterované. Tahle znalost v mnoha zemích ale není.

LIDOVÉ NOVINY: V mnoha?
DVOŘÁK: Ano. Česká republika je v tomhle ojedinělá. Postupně k tankovému pivu přechází například Velká Británie, tamní producenti, jako je londýnský Meantime Brewery, postupně dělají své tankové hospody. Částečně to funguje v Německu. Podle mých zkušeností mají v tomhle hodně vyspělou technologii Nizozemci, kteří mají velký podíl prodeje v gastronomii prostřednictvím tanků. U nich je to ale spíš z důvodu jednodušší logistiky, která nepotřebuje sudy, zatímco u nás víc vnímáme spotřebitelský benefit v podobě prodeje piva, které je touto formou v lepší v kondici.

LIDOVÉ NOVINY: U vás v pivovaru stočíte pivo přímo do cisterny, kterou kamion doveze za hranice, kde se z té cisterny stočí přímo do tanku ve sklepě hospody?
DVOŘÁK: Ano. A pivo přitom během cesty ještě chladíme.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik takových hospod třeba v Británii máte?
DVOŘÁK: Aktuálně osm, které nabízejí tankový budvar.

LIDOVÉ NOVINY: Takže rozšířit prodej piva v tancích je jeden z cílů, se kterými jste do Budvaru přišel?
DVOŘÁK: Je to spíš jedno z opatření, která dávají smysl, ale záleží na celkové strategii, na které nyní pracujeme. Může to být jeden z nástrojů posílení exportu. Je třeba brát také v úvahu, že vozit pivo v cisternách do tankových hospod má své limity. Nemůžete takto pivo dopravovat na velké dálky, třeba do USA, protože v takovém případě už by se asi muselo pasterovat, a tím by ztrácelo svůj benefit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže jedna z věcí, které vás v Budvaru překvapily, je nejednotný marketing v zahraničí. Už jste začali s řešením?
DVOŘÁK: V tuhle chvíli nejprve zpracováváme celkovou strategii Budvaru, kterou nejprve projednáme se zakladatelem podniku. Přístup k mezinárodním trhům a marketingu je její součástí. Další věc, která výsledek ovlivní, je, že hledáme marketingového ředitele. Výběr bude, doufám, ukončen do konce roku.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to celé, že Budvar bude nyní víc než dosud investovat do marketingu?
DVOŘÁK: Investujeme víc úsilí, ale ne nutně peněz. Mým cílem je spíš dělat míň věcí, ale s větším dopadem. Zabýváme se nyní v marketingu spoustou drobností a jednotlivostí, které berou čas, ale nemají zásadní efekt.

LIDOVÉ NOVINY: Dokáže ale Budvar viditelně zvyšovat prodej i na domácím trhu, který roste jen minimálně a na němž je obrovská konkurence?
DVOŘÁK: To je sice pravda, ale myslím, že naším cílem by neměl být růst na celém domácím trhu. Budvar není stavěný na to, aby chrlil hektolitry levného piva. Do této kategorie nemá význam se tlačit. A přitom kategorie, která je pro nás zajímavá a která na domácím trhu pořád roste, je kategorie prémiových, a tedy dražších piv. V nich má Budvar šanci růst. Tenhle směr chci víc podporovat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tedy vaříte značku Pardál, která patří k levnějším? Je to podle vás slepá ulička?
DVOŘÁK: Pro mne je těžké ji hodnotit takhle zpětně. Podporu značky Pardál do budoucna spíš trochu omezíme, důležitější je prosadit se na domácím trhu víc se značkou Budweiser v prémiovém, až luxusním segmentu. Pardál je značka pro určitý typ provozoven a spotřebitelů, ale v příštích letech nebude náš zásadní tahoun produkce.

LIDOVÉ NOVINY: Posílení pozice Budvaru ve světě je tedy váš hlavní úkol?
DVOŘÁK: Mám tři hlavní cíle. Jeden je hrát sebevědomější roli dvojky v prémiové kategorii na domácím trhu. Tam je velký prostor pro Budvar. Druhá věc je rozšíření na světových trzích a zvýšení povědomosti o českém ležáku jako skvělém pivu pro spotřebitele kdekoliv na světě. A třetí cíl jsou lidé, konkrétně systematický přístup v péči o zaměstnance a komunikace s nimi. Každá úspěšná firma se týká hlavně lidí. Chtěl bych, aby se Budvar stal jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v republice.

LIDOVÉ NOVINY: Jak toho třetího cíle chcete dosáhnout? Zvlášť v době, kdy je nouze o každého člověka ochotného pracovat?
DVOŘÁK: Je to začarovaný kruh. Nedostaneme k nám do podniku zaměstnance, pokud tu nebudou spokojení. Nebo dostaneme, ale budeme mít vysokou fluktuaci, která k ničemu nevede. Takže nejlepší způsob, jak si udržet schopné lidi a případně získat nové, je mít nastavené takové podmínky, aby ti stávající tu byli spokojení.

LIDOVÉ NOVINY: Loni Budvar vyrobil celkem 1,6 milionu hektolitrů piv. K posílení exportu i pozic v domácí kategorii prémiových piv ale musíte být schopni vyrobit víc. Což nyní v souvislosti s plně zaplněnou kapacitou schopni nejste. Kdy se to zlepší?
DVOŘÁK: Budvar má kapacitu někde kolem 1,6 milionu hektolitrů, jsme na hranici možností.

LIDOVÉ NOVINY: To už platí delší dobu, a váš předchůdce v čele podniku proto odstartoval zásadní investici do rozšíření výroby. Ale jak dlouho to potrvá?
DVOŘÁK: Bohužel investice musejí jít sekvenčně. Úzkým hrdlem pro celou výrobu je nedostatečná stáčecí kapacita. Abychom ji mohli zvýšit, bylo nutné nejprve postavit nový skladovací a logistický plně automatizovaný areál pro 19 tisíc palet. Ten zprovozníme začátkem příštího roku.

LIDOVÉ NOVINY: To vám ale kapacitu samo o sobě nezvýší...
DVOŘÁK: Ale umožní nám to někam uložit pivo a tady na dvoře uvolnit velký prostor od tisíců přepravek, na kterém začne v příštím roce stavba nové stáčecí linky. Dokončena bude někdy v roce 2019. Jenže při jejím zprovoznění by nám zas chyběla kapacita sklepů, takže už nyní začínáme budovat další prostory pro ležácké tanky. A pak už nám bude chybět jen kapacita varny, jejíž rozšíření se už také chystá.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik to celé umožní zvýšit produkci?
DVOŘÁK: Dostaneme se někam ke kapacitě 2,1 milionu hektolitrů ročně. Takže zhruba o 500 tisíc hektolitrů. Hlavní investice skončí do roku 2021, všechny zbylé úpravy pak do roku 2023. Celkově to vyjde podle plánu přibližně na dvě miliardy korun.

LIDOVÉ NOVINY: S tou nynější hraniční kapacitou a problémem zvýšit výrobu souvisí i nedostatek lidí. Kolik jich v Budvaru chybí? A přicházíte kvůli tomu o zákazníky?
DVOŘÁK: Chybí nám kolem 20 lidí, většinou na stáčecích linkách a v obslužných procesech, třeba řidiči vysokozdvižných vozíků a podobně. To společně s tím, že máme na hraně kapacitu linek, způsobuje, že nám vypadávají celé směny. Jelikož nemáme žádnou výrobní rezervu, promítá se to i do výpadku dodávek. Zejména v létě jsme ne vždy byli schopni všechny objednávky uspokojit. Jedeme prakticky už celý rok na sto procent kapacity a každý výpadek zakázky pro nás znamená ztrátu.

LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce Jiří Boček je zatvrzelý odpůrce balení piva do PET lahví. A Budvar je tak ze čtveřice největších producentů piva u nás jediný, který neprodává piva v plastu, byť odbyt tohoto piva na rozdíl od třeba sudů viditelně roste. Změní se to?
DVOŘÁK: Pevně věřím, že ne. Vůbec to není na pořadu dne, je to proti našemu profesnímu přesvědčení.