Novinky a zajímavosti ze světa piva

To, že nejčerstvější pivo je tankové pivo, už ví i v Hranicích na Moravě. V nejrušnější ulici 1. máje, ve Sport baru Zero, si mohou zákazníci pochutnat už i na tankovém pivu Radegast Rázná 10, které se do hospody vozí přímo z nošovického pivovaru Radegast a je tak v kondici, ve které pivovar opouští.

„Absence tankového Radegastu ve městě a v jeho okolí nás nasměrovala k rozhodnutí zlepšit kvalitu servisu čepování piva i u nás a nabídnout našim štamgastům zážitek z piva při sledování sportovních zápasů, kterými je náš bar proslaven,“ říká Evelina Porubská, majitelka Sport baru a dodává, že se zaměřili také na zlepšení jeho skladování. „Dříve byly sudy v nechlazeném skladu, nyní máme nový zachlazený box na sudy.“

Změnu doznal také samotný výčep, tradiční srdce české hospody. Zachlazený stůl s vodní lázní s výčepní hlavou Radegast je nyní novým působištěm pana výčepního, s jehož proškolením pomohl Radegast mistr výčepní, Jakub Šrubař. „Výčepní musí vědět o pivu co nejvíce. Měl by znát jeho historii i současnost, jeho charakteristiky, a především musí vědět, jakou péči pivo potřebuje, aby chutnalo tak, jak bylo vyrobeno v pivovaru,“ nadšeně říká Jakub Šrubař. Je na něm vidět, že svou prací žije a nadšení dokáže i předávat ostatním.

Důležité také je dodržovat správné skladování, hygienu a odbornou sanitaci pivního vedení a vědět, jak správně pivo načepovat a naservírovat, aby si host užil jeho chuť, kterou nikdo nenarušil od samotné výroby až po první doušek a vypití. Proto se pivovar Radegast soustřeďuje na to, aby si pivo spotřebitelé užili v té nejlepší kvalitě. Sport bar Zero v Hranicích na Moravě je toho příkladem.

Kdo při toulkách brdskou krajinou opustí místní lesy u malebné podbrské vesnice Podlesí, ten má štěstí. Na návsi mu neunikne objekt Pivovaru Podlesí. Hladový a žíznivý turista tam najde úplně všechno.

Jeho součástí je totiž i restaurace a penzion. Na jídelním lístku si také určitě něco vybere a ochutná místní pivo. A světe, div se, otevřeno je každý den, což na vesnicích není v poslední době až tak zvykem.

Přímo v restauraci jste svědky vaření piva
Když jsme zavítali do Pivovaru Podlesí, první, co nám po otevření dveří do restaurace padne do oka, jsou dvě velké nerezové nádoby hned vedle výčepu – varna pivovaru. Kolem se neustále motá sládek, který připravuje základ pro uvaření piva, takzvanou mladinu.

Jakmile si prohlédnete varnu, udeří vás do nosu zvláštní vůně. Myslíte si, že cítíte chmel. Však jsme přeci v pivovaru. Ale spolumajitel Vít Zelenka nás hned opravil, že cítíme vůni našrotovaného sladu smíchaného s vodou, protože chmel se ucítí až v poslední fázi přípravy mladiny. Nejen o vaření piva jsme si pak s panem Zelenkou povídali v rozhovoru.

Jak dlouho tady provozujete pivovar?
Asi před osmi lety jsme se rozhodli se spolumajitelem Ivanem Černým, že chceme vařit pivo. V té době nebyl ještě trh tak nasycen minipivovary. Sháněli jsme vhodné prostory a pak se naskytla tahle příležitost. Byl to takový trend budovat pivovary a výzva k tomu dělat něco jiného, co nás bude bavit a naplňovat.

To jste se nebáli konkurence? Přeci jen v regionu i na druhé straně Brd jsou další malé pivovary?
Tehdy nebyla žádná konkurence. Malé pivovary příliš neexportovaly piva do širšího okolí, spíše jen nabízely a některé stále nabízejí pivo jen "okolo komína", jak se říká. I nyní není tak velká konkurence v regionu, na Podbrdsku jsou stále pivovary vzdáleny relativně daleko od sebe. A to je jich v Česku zhruba na čtyři stovky.

Jak dlouho vaříte pivo? Přeci jen od sehnání prostor přes instalaci technologií až po uvaření první várky uběhne nějaký čas?
V červnu roku 2013 jsme otevřeli restauraci a v prosinci téhož roku uvařili první várku piva. To je právě pro nás výhoda, že máme pivovar a restauraci, takže zase nemusíme až tak exportovat naši produkci. Myslím si, že lidem máme co nabídnout, snažíme se mít vynikající pivo a dobrou kuchyni.

Kolik druhů piv vaříte?
Celkový sortiment se skládá z 10 až 11 druhů piv. Různě je střídáme během ročních období, a to tak, abychom měli neustále na čepu alespoň čtyři druhy. Pro typické pivaře máme klasiku – desetistupňová a dvanáctistupňová piva ležáckého typu. Pak příležitostně vaříme různé speciály. Naší stálicí je Podleský Mikeš, což je třináctistupňový tmavý ležák. Nyní zase připravujeme na vánoční svátky speciální vídeňský ležák.

Chystáte něco speciálního, nějaké pivo, které jste ještě nevařili?
Ano. Jsme sice ve vaření nových pivních stylů relativně konzervativnější. Máme svých deset, jedenáct druhů, které střídáme během ročních sezon, to jiné pivovary vaří klidně i 50 druhů. Nyní budeme vařit nově pšeničné pivo amerického typu. Bude jiné než klasická pšeničná piva bavorského typu. Budou použity výrazné odrůdy amerických chmelů pro zvýraznění chuti.

Co místní, chodí na pivo? A poznali jste přítomnost CHKO Brdy, zvedla vám tržby?
Místní k nám chodí a Příbram je taky nedaleko, i když nyní na to není takové počasí se sem projít. Máme otevřeno každý den a v nabídce máme polední menu, takže sem chodí lidé na jídlo, a to i z firem okolo. O víkendech a v sezoně je to samozřejmě lepší, řada turistů se tu ubytuje. Ani zimy ale nejsou nejhorší, je tu přeci jen na tisícovku obyvatel a za kopcem máme celou Příbram a protože tu také máme sál a salónky, pořádáme plesy, zábavy anebo firemní akce či svatby. Vznik CHKO v loňském roce jsme poznali na tržbách, ty stouply zhruba každým rokem od vzniku chráněné oblasti o dvacet procent. Je to prostě výrazně lepší a náš pivovar profilujeme jako takovou vstupní bránu do Brd a snad se nám to daří. V kombinaci s kuchyní a ubytováním to je pochopitelně lepší. Návštěvníci Brd k nám můžou přijet, pohodlně zaparkovat, udělat si výlet a potom se v klidu dobře najíst a popít.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?
Vždycky mě zajímalo pivo a jeho vaření, tak jsem vystudoval v Praze střední školu Podskalská, která je nejlepší v oboru, jsem vlastně vystudovaný sládek. Vaření piva je složitá věc. Proces výroby piva je mnohem složitější než u jiných kvašených nápojů. Když se například víno nevydaří, svede se to na počasí. Zkuste ale říci pivařům, že pivo je jiné nebo není dobré, protože byla špatná úroda chmele nebo nekvalitní slad...

Milovníci plzeňského se mohou těšit na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku, setkání s plzeňským sládkem a živou kapelu. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu a poté dále pokračovaly po celé České republice.

Putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell přijede do Plzně v 17:30, kdy navštíví Restaurant 12. Poté se v 19:00 přesune do Restaurace U Salzmannů a ve 20:30 se na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku mohou těšit také hosté v restauraci U Malické brány.

Hosté všech tří restaurací se v rámci oslavy potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí sud se speciální várkou nefiltrovaného ležáku. Pivo do hospod přiveze jediná formanka v Česku, Jana Šůsová, na svém povozu s koňmi. Celkovou atmosféru doplní herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“. O zábavu a dobrou náladu se postará živá kapela, která bude na místě přítomna po celý večer.

Roadshow hostům nabídne exkluzivní pivní zážitek v podobě nefiltrovaného piva z původního dřevěného soudku. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost zažít ve své hospodě alespoň trošku atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell navštívila během svého putování řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Následovalo Brno, Kroměříž, Zlín, Ostrava, Olomouc, Teplice, Hradec Králové nebo Pardubice. Nyní se roadshow symbolicky vrací do Plzně.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!
Více informací o roadshow naleznete na stránkách: http://www.pilsnerfest.cz/oslava-na-cestach

„Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem pivařů,“ říká Pavel Smetana ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Pod ni spadá minipivovar Čtyrák, kde se od listopadu otevřel kurz pro veřejnost.

V něm se zájemci mohou naučit, jak si uvařit pivo doma i založit vlastní minipivovar.

Účastníky povede zkušený sládek s dlouholetou praxí. „V současné době je v České republice přes tři sta padesát minipivovarů. Z toho jich sto padesát vzniklo v posledních třech letech a dá se říct, že vzniká v podstatě každý týden nový,“ dodává Pavel Smetana.

Podle tiskové mluvčí Jihočeské univerzity Dagmar Dvořákové jsou kurzy určeny pro pivní nadšence, kteří si chtějí zkusit pod odborným dohledem uvařit svoji první várku piva, i pro ty zkušenější, kteří chtějí vylepšit své receptury či vyzkoušet nové.

Účastníci kurzu budou rozděleni do skupin po maximálně pěti lidech, kteří si prý sami určí, čemu se v kurzu chtějí především naučit. „Náplň kurzu jim budeme takzvaně připravovat na míru podle jejich přání,“ upřesňuje Pavel Smetana, který je velmi rád, že se moderní zázemí minipivovaru Čtyrák, jinak sloužící k výukovým a vědeckým účelům, využije i pro veřejnost.

Kurz vaření piva na Zemědělské fakultě. Cena kurzu se pohybuje od 2500 do 5000 korun. Trvá jeden až dva dny v závislosti na zvolené náplni. Přihlášky přijímá Monika Březinová, která poskytne i bližší informace na tel: 387 772 730 nebo na e-mailu: brezina@zf.jcu.czKurz vaření piva není prvním, který je určen pro veřejnost.
Univerzita již zorganizovala kurz na výrobu sýrů, který měl velký úspěch.

Pilsner Urquell odstartoval přípravy předvánoční dobročinné aukce exkluzivních pivních lahví, jejíž výtěžek věnuje na konto Centra Paraple. Design kolekce inspirované 175. výročím legendárního plzeňského ležáku navrhl letos umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek.

Lahve půjdou do online dražby 13. prosince. Každoročně mají o tyto umělecké artefakty zájem stovky lidí. Mnozí z nich jsou připraveni za lahev zaplatit i víc než 150 tisíc korun.

Charitativní aukce Pilsner Urquell se koná už pošesté. „Každý rok vzniká speciální edice pivních lahví Pilsner Urquell, jejichž návrhy připravují ti nejlepší designéři. Máme tak možnost ukázat krásu řemesla, pivovarského i sklářského, a v předvánočním čase i pomáhat těm, kteří to potřebují – lidem, jež onemocnění míchy připoutalo na vozík,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Pilsner Urquell je jedinečné pivo, které inspiruje, v těžkých chvílích rozveseluje a v radostných okamžicích spojuje,“ říká Václav Berka, a doplňuje: „Věříme, že ty nejlepší věci mohou vzniknout uchováním tradic a předáváním zkušeností z generace na generaci. Proto jsme se letos v tomto projektu spojili s další českou legendární značkou, kterou je Moser.“

Letošní aukce se bude konat 13. prosince 2017. Dražba bude spuštěna v 9:00 a poběží až do 16:00. Během této doby mohou předem zaregistrovaní dražitelé přispívat libovolnou částkou, jednu z deseti lahví však získají jen ti, kteří nabídnou nejvíce. Více podrobností se dozvíte na adrese www.aukcnilahveproparaple.cz.

● Export piva je na rekordech. Přibývá projektů českých minipivovarů v zahraničí, a to i v exotických zemích, jako je Ekvádor.
● Do zahraničních hospod točících české pivo investují i velcí hráči jako Plzeňský Prazdroj. V poslední době je v kurzu hlavně Velká Británie.
● V zahraničí je poptávka i po tuzemských sládcích.

Michal Čižík dříve pracoval pro francouzské vodárenské společnosti nebo stavební firmu PSJ. Letos spolu s Martinem Smetáčkem, Tomášem Fenclem a čtyřmi dalšími českými společníky v ekvádorském městě Cuenca dokončili a zprovoznili pivovar s vlastní restaurací. Jmenuje se Golden Prague.

"Před pár lety jsme byli na ministerské misi v Jižní Americe zaměřené na energetiku, pivovary. Byly nám představeny nějaké možnosti. Nás zaujalo, že konkrétně v Ekvádoru byl jen jeden mamutí výrobce AB InBev a další konkurenti tam chyběli. AB InBev tam dodává lehká piva amerického typu. Cítili jsme, že by tam byla příležitost pro piva plzeňského typu," popisuje nápad na pivovar v Jižní Americe Čižík.

Investice podle něj vyšla asi na milion dolarů. Brzy by se měla vrátit. Půllitr piva se v Ekvádoru prodává za pět dolarů. "Zatím jediným prodejním kanálem je naše vlastní hospoda, ale pracujeme na tom, abychom obchod rozšířili i k dalším prodejcům. Pivo je nefiltrované a nepasterizované. V dalším kontejneru, který tam pošleme, bude filtrační zařízení, které životnost piva prodlouží, což nám otevře další možnosti," plánuje Čižík.

Uspěli v Londýně
Od letoška funguje i další malý pivovar s českou stopou v zahraničí − londýnský Bohem Brewery. Stojí za ním dva Češi Zdeněk Kudr a Petr Skoček. Kudr donedávna v britské metropoli pracoval v oblasti obchodu s realitami, Skoček řídil popelářský vůz. Jako pivaři prý cítili, že kvalita piv, která jsou v anglických hospodách k mání, klesá, zatímco cena roste. Skoček si začal vařit pivo sám doma a Kudra celá věc zaujala jako byznysový nápad.

"V Anglii je velmi populární pivo typu ležák. Lidé o něm ale nemají příliš dobré mínění. Když ovšem řeknete, že jste Češi, že vaříte český ležák, všichni zbystří," tvrdí Kudr. Nejdřív vařili pivo pro své kamarády, pak začali prodávat na místním trhu a letos se rozhodli pronajmout prostor pro vaření piva ve větším a rozjeli jeho prodej.

"Podpořila nás skupina britských investorů a nyní hledáme prostor pro pivovar o větší kapacitě, až kolem 20 tisíc hektolitrů ročně," říká Kudr. Pivo z Bohem Brewery už stihlo zaujmout i provozní některých vyhlášených londýnských restaurací. K mání je například v síti craft pubů Fuller's nebo v luxusním hotelu Langham.

Rostoucí export a létající sládci
Popularita českého piva ve světě je ale ještě mnohem širší a v posledních letech roste. "Za posledních sedm let byl každý následující rok z hlediska vývozu rekordní," konstatuje ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Další investice velkých českých pivovarů se zaměřují na otevírání partnerských hospod zejména v Rusku či ve Velké Británii. Tam je populární tankové pivo a vlastní hospody s tímto konceptem tam má třeba Plzeňský Prazdroj, Staropramen či Budějovický Budvar. Dohromady jde už o desítky hospod.

Ferencová ze Svazu pivovarů ale očekává, že v dlouhodobém horizontu bude spotřeba piva v Evropě klesat a pivovary budou muset hledat příležitosti jinde, například v Asii. To už se děje, když skupina Pivovary Lobkowicz nebo Krušovice zkoušejí více vyvážet do Číny. Skupina Plzeňský Prazdroj dokonce zvažuje výstavbu vlastního pivovaru v Jižní Koreji, odkud by zásobovala trhy v celé jihovýchodní Asii.

Žádaným artiklem ve světě pak není jen samotné pivo, ale i čeští sládci nebo české suroviny pro vaření piva jako chmel a slad, zkrátka celé české výrobní know-how.

Spolumajitel společnosti Czech Brewmasters Jindřich Chejn má s tímto řadu zkušeností. Jeho firma, která sama provozuje dva minipivovary v tuzemsku − Pivovar Kunratice a Pivovárek na Kopečku ve Svitavách −, postaví ročně kolem 10 minipivovarů. Většinu v regionu střední Evropy včetně Česka, ale přibývá zakázek z jihovýchodní Asie či Jižní Ameriky.

Czech Brewmasters zájemcům o vybudování pivovaru nastaví projekt, postaví pivovar, případně pohlídají jeho provoz. Loni takto pro místního podnikatele vybudovali pivovar v restauraci The Druid Garden v Indii, o který se starají čeští sládci, které tam Czech Brewmasters dodávají. "České pivo má ve světě zvuk. Ve firmě máme 12 sládků, kteří si vždy na začátku sednou s majitelem, proberou možnosti, naplánují výrobu pro dané místo, o vše se postarají," popisuje praxi Chejn. "Když si vezmete malý pivovar s výstavem kolem tisíce hektolitrů ročně, investice se pohybuje kolem pěti až osmi milionů korun," dodává Chejn.

Jeho sládci aktuálně působí ještě například v Rusku nebo v Angole a nový pivovar firma staví v Polsku.

Plzeňský Prazdroj otevřel první značkovou hospodu Radegastu v novém designu nejen v Praze, ale i Čechách. Už i v Praze si tak lidé mohou dopřát špičkově načepované tankové pivo Radegast, které nejlépe chutná ve spojení s kvalitní gastronomií v originálním prostředí.

„Vychutnat si nezaměnitelnou chuť správně hořkého piva Radegast, díla nošovických sládků, v originálním prostředí chceme umožnit milovníkům zlatavého moku i v ostatních regionech a přiblížit jim prostředí, kde je Radegast „doma“ – Beskydy,“ vysvětluje manažer značky Radegast Marek Grabovský. „Radegastovna má poskytovat ojedinělý a neopakovatelný zážitek milovníkům Radegastu. Interiér symbolizuje a oslavuje především sílu chlapského ducha, protože Radegast je pivo pro pravé chlapy,“ dodává Marek Grabovský. Všechny interiérové prvky poukazují na svůj původ v přírodě, podobně jak to dělají i nošovičtí sládci použitím výhradně přírodních surovin při vaření piva. Kde jinde by měl být Radegast doma, když ne právě v Radegastovnách?

Koncept Radegastoven od architekta Jana Boučka je založen na myšlence použití jednotlivých materiálů v jejich „syrové“ až původní podobě – dřevo a kámen se tu snoubí s materiálem vznikající lidskou činností – ocelovým plechem. Dominantou interiéru je pohanský bůh Radegast, který shlíží na hosty a společně s výčepem vévodí celému prostoru. Kromě sochy hospodě dominuje výčep, srdce hospody, který je řešen jako kamenný monoblok a připomíná kamenný kvádr přímo z lomu.

Radegastovna Kolbenka vnáší do kdysi nejprůmyslovější čtvrti hlavního města – Vysočan atmosféru a pohodu Beskyd, kterou si až dosud vychutnávali návštěvníci těchto restaurací jen na Moravě. Název nového přírůstku se nabízel sám, vždyť sídlí v lokalitě bývalého gigantu ČKD, resp. Kolben a Daněk.

„Původní hospoda stála jen na pivu, v prostředí, které dávno neodpovídalo nárokům současných spotřebitelů,“ vrací se na počátky rozhodování o převzetí objektu Jaroslav Nový, majitel a provozovatel. „Je to lokalita budoucnosti, která se rychle rozvíjí, a proto jsme hledali něco nového a neotřelého jako důstojný stánek pro výborné pivo a moderní gastronomický koncept. V tom nám pak byl koncept Radegastovna konečnou nápovědou.“

„O tom, že jsme hledali jiný koncept, než je obvyklý, svědčí skladba piv na čepu. Vsadili jsme na Radegast Ryze Hořkou 12, která je hlavním pivem. Tuto dominanci nechceme rozmělňovat přítomností jiných oblíbených značek, na které si lidé mohou dojít jinam,“ vysvětluje druhý z provozovatelů Karel Krämer.

Šéfkuchaři Michal Arnold a Josef Prošek připravují jídla, která nesou ducha Beskyd a Valašska, ale i tradiční pokrmy, které se snaží připravovat originálními způsoby. Mezi nejtypičtější patří Valašská kyselica, k pivu domácí sulc, placky z bramborových škubánků s houbami, z beskydských specialit moravské zelňáky se špenátem, strapačky se zelím a uzeným masem, z dezertů pak pravé valašské frgále.

To, že se pivo u nás těší velké oblibě, nemusíme zdůrazňovat. Jít na „jedno“, anebo spíše dvě, je tradicí již od nepaměti. Skvělá osvěžující chuť z piva udělala jeden z nejpopulárnějších nápojů po celém světě – jen u nás se jej ročně vypije přes 143 litrů na hlavu. Zapřisáhlí pivaři si však kromě chuti cení i jeho blahodárné účinky na naše zdraví. A věda jim dává za pravdu. Tady je sedm ověřených důvodů, proč bychom si čas od času měli dopřát pěkně orosený půllitr.

1. Srdce vám poděkuje
Pozitivní účinky na srdce si často spojujeme s červeným vínem, ale ani pivo nezůstává pozadu. Jedno denně nás ochrání před kardiovaskulárními onemocněními. Riziko srdečního infarktu se pitím piva snižuje až o 42 procent. Obzvláště prospěšná by pak měla být tmavá piva. Ta dokážou zatočit i s nezdravým cholesterolem, který ucpává žíly a je jedním z hlavních příčin srdečních selhání.

2. Vyhnete se cukrovce
Studie, kterou provedli vědci v Nizozemsku na více než 38 000 mužích, ukázala, že ti, kteří si čas od času dopřáli pivo, měli mnohem nižší výskyt druhého typu cukrovky. To se týkalo především lidí, kteří alkohol konzumovali třikrát až čtyřikrát týdně. Důležitá zde ale byla střídmost. Aby mělo pivo pozitivní účinky, nesměla dávka překročit šest piv za týden.

3. Už žádné ledvinové kameny
Ledvinové kameny dokážou pěkně potrápit. I tady ale funguje pivo jako skvělá prevence. Snižuje totiž riziko tvorby ledvinových kamenů až o 40 procent. O tom, proč tomu tak je, lékaři stále spekulují. Jedni z nich vidí největší přínos jednoduše v tom, že po pivu se častěji chodí na záchod. Zvýšený příjem tekutin pomáhá předcházet vzniku ledvinových kamenů. Dalším důvodem může být i chmel obsažený v pivu. Ten zpomaluje uvolňování vápníku z kostí, který je jedním z hlavních příčin tohoto bolestivého onemocnění.

4. Vitaminová bomba
Výživoví experti se často shodují, že pivo je spíše jídlo než nápoj. Ne nadarmo se mu tak říká tekutý chléb. Proto bychom měli pití piva omezit při jakýchkoli dietách. V malých dávkách je ale pro naše těla pivo prospěšné – obsahuje velké množství proteinů, vlákniny a vitaminu B, a to dokonce více než víno. Tomu se vyrovná i v antioxidantech, které jsou v něm obsaženy díky ječmenu a chmelu.

5. Lépe vám to myslí
Mezi další zdravotní benefity patří i to, že některé látky dokážou ochránit mozek před nemocemi. To potvrzují i američtí vědci z univerzity v Chicagu. Ti, kteří si čas od času dali pivo, měli o 23 procent nižší pravděpodobnost, že u nich propukne alzheimer nebo stařecká demence. To je zapříčiněno i tím, že pivo přirozeně zvyšuje hladinu tzv. „dobrého“ cholesterolu. Ten pomáhá zachovat průtok krve, a tím pádem i okysličení mozku. Jedna nebo dvě desítky mohou zvýšit i naši bystrost. Alkohol v malém množství pomáhá najít neobvyklá řešení a vede k větší flexibilitě.

6. Zdravější zuby a pevnější kosti
Jedním z nečekaných přínosů pravidelného pití piva je i zářivější úsměv. Pivo bojuje proti bakteriím v našich ústech, které způsobují kaz nebo zánět dásní. Látky v něm obsažené zpomalují jejich růst. Pivo působí blahodárně i na kosti. Ty jsou u lidí, kteří jej pijí, až o 4,5 procenta hustší než u abstinentů. Zde ale hraje důležitou roli dávkování – v přílišné opilosti jsou naše kosti křehčí a náchylnější ke zlomeninám.

7. Prodloužíte si život
Kdo z nás by nechtěl žít déle? Podle vědců z univerzity v Texasu stačí jednoduchý recept – čas od času si dopřát pár piv. Samozřejmě v menším množství, víkendové opíjení se do němoty délku života naopak snižuje. Kromě snižování hladiny cholesterolu nebo zmíněného pozitivního účinku na naše srdce je totiž pití piva i sociální záležitostí. Lidé, kteří se svými přáteli pijí pivo nebo vyjdou ven, jsou obecně šťastnější. Společenský život je totiž také jedním z faktorů dlouhého a spokojeného života. Nezapomínejte ale, že všeho s mírou!

Další zajímavé informace a články o zdraví, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz.

Varna není jen proslulé letovisko obklopené turisty a Spilka otec slavné golfistky. Pivovarnictví patří na našem území mezi nejvýznamnější potravinářské obory a pyšní se úspěšnou a dlouhou tradicí. Jak ale porozumět vzniku tohoto zlatavého moku a co že se skrývá na humny?

Vydrovačka a Humna
Sladovna je místo, kde všechno začíná. Už podle názvu asi odhadnete, že se zde vyrábí slad, který je jedním ze základních kamenů výroby piva. Zrna ječmene se zde namáčí v takzvaných náduvnících, kde do sebe přijímají vodu a nadouvají se.

V tradičních postupech výroby se nabobtnalá zrna rozprostírají na podlahu, kde klíčí dalších několik dní na takzvaných humnech. Jedná se vlastně o rozlehlou místnost s klenutými stropy, kde klíčí ječmen v ideální teplotě. Takových už je dnes na celém světě jen jedenáct. "Zrna se zde musí pravidelně obracet. Na přehazování sladu se dříve používala dřevěná lopata, které se říká vydrovačka. Když je zrno dostatečně vyklíčeno, je přemístěno na hvozd," vysvětluje Bohumil Valenta, sládek Pivovaru Nymburk, který se jako jeden z mála pyšní klasickými humny sladovny.

Hvozd
Hvozd je věžová stavba čtvercového půdorysu, kde dochází k sušení sladu po dobu dvou dnů. Tento hvozd má dvě podlaží. Každému z nich se říká líska, což jsou železné pohyblivé rošty, kterými zespodu proudí sušící vzduch. V horní části se slad předsouší a v dolní se takzvaně dotahuje. Teplotou a délkou sušení jsou ovlivněny vlastnosti sladu i jeho barva. Po hvozdění je hotový slad odklíčen a nechá se tři až čtyři týdny odležet. Po svém odpočinku je slad připraven na varnu.

Varna
Ve varně dochází k samotnému vaření piva. Celý proces jedné várky trvá zhruba 10 hodin a prohází čtyřmi nádobami, které mají svou vlastní úlohu.

Spilka
Na spilce probíhá hlavní kvašení, kdy kvasnice zpracovávají cukr na alkohol. "Otevřenou spilku už ve velkých pivovarech nenajdete. Pro mě, jako sládka, to má velkou výhodu; pořád vidím i cítím a také chutnám, jak pivo kvasí. Tady dostává svoje tělo a charakter. Spilka je pro výslednou chuť piva, podle mě, asi nejdůležitější," říká Valenta.

Domoč, dosuš, dovař, dokvaš, dotoč a dopij
Domoč - řádně namočit ječmen podle druhu a ročního období.
Dosuš - řádně dosušit slad, aby se neporušily enzymy a slad neplesnivěl.
Dovař - řádně dovař várku, aby neobsahovala koloidy a byla zcukřená.
Dokvaš - řádně prokvasit piva na spilce i ve sklepě, aby mělo plnou chuť.
Dotoč - jak velký tank ve sklepě, tak malý soudek na stáčírně se musí dotočit.
Dopij - nedopiješ-li pivo, dáváš tím najevo, že ti nechutná nebo jsi to naopak přehnal a už nemůžeš - obojí je špatně, protože pivo se pije na žízeň i pro žízeň.

Skoro polovina lidí (45 procent) by uvítala existenci restauračního zařízení, kde by bylo zakázané používání mobilních telefonů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytl Český svaz pivovarů a sladoven. V restauracích a hospodách nepoužívá mobilní telefony 28 procent lidí. Více než 35 procentům dotazovaných používání mobilů vadí, zvlášť pokud u stolu sedí více lidí.

"Výsledky průzkumu nás nepřekvapují. Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Otázka ale stále zůstává, zda je vhodné se mobilu držet i ve chvílích, kdy se scházíme se svými blízkými a známými," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Telefon v restauracích nejvíce využívají lidé ve věku od 18 do 26 let, bez telefonu se během občerstvování neobejde 81 procent respondentů. Lidé mezi 54 až 66 lety ho využívají v 55 procentech.

Využívání mobilu v restauracích vidí jako společenský přešlap 36 procent dotázaných. Přes 40 procent je s využíváním mobilu u stolu smířeno. Nejostřeji se proti využívání mobilu vymezují lidé s vysokoškolským vzděláním, jeho použití v restauraci odmítla skoro polovina z této skupiny, dále pak mladí lidé do 26 let.

Svaz dlouhodobě řeší odliv hostů z restaurací, klesá spotřeba čepovaného piva, lidé ho více konzumují doma. Podle svazových údajů i vlivem zákazu kouření v restauracích klesla letos v září meziročně produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent.

V průzkumu svazu odpovídalo 525 respondentů.