Nový Budějčák pro letošní rok je venku. Už počtvrté pivo s tímto názvem uvařili v pivovaru Čtyrák, který je součástí českobudějovické Jihočeské univerzity. Jedná se o limitovanou edici jedenáctistupňového piva. Váhat s ochutnáním se nevyplatí, v minulosti byl do dvou dnů pryč.

Sládci připravili celkem 400 litrů, kdy pouze 100 litrů nechali stočit do půllitrových plechovek. Ty se tak pomalu stávají sběratelskými kousky. Letošní várku navíc nachystali ve spolupráci s pivovarem Habakuk v Kaplici na Českokrumlovsku. Plechovky zdobí motiv, který navrhla českobudějovická výtvarnice Daniela Hromada.

„Nejdřív jsem měla obavy, protože maluji převážně ženské motivy. Ale uklidnili mě, že je to jedenáctka,“ smála se malířka. Do svého motivu odkazujícího na folklor a mystiku tak zakomponovala například chmel. „Pivo je výborné,“ pochválila Hromada.

Obraz s originálním motivem je vytištěný na plátně a bude několik týdnů vystavený v Galerii Panská v budějovické České ulici. Tam zůstane až do chvíle, kdy se přesune do online aukce, v níž se bude dražit. Výtěžek z prodeje poputuje na provoz Domácího hospice Ledax.

Sládek Vlastimil Nohejl z Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty Zemědělské a technologické letošní jedenáctku popsal jako poctivý spodně kvašený ležák.

„Ten už byl dávno vymyšlený, nedá se tam najít něco úplně nového. Ale dá se udělat poctivě,“ uvedl. Budějčák obsahuje čtyři druhy sladu a tři české odrůdy chmele. „Ty dodají hořkost, aroma a vůni, aby to mělo víc letní atmosféru,“ podtrhl.

Znovu připravili pivní stezku
Letošní jedenáctka bude k dostání od zítřka na několika místech, například v některých infocentrech, v Galerii Panská, případně čepovaná ve studentském klubu Kampa v kampusu univerzity. „Ale už víme, že o něj bude velký zájem, v minulosti býval do dvou dní pryč,“ naznačil mluvčí Turistické oblasti Budějovicko Vojen Smíšek.

Budějčák se opět stane součástí kampaně, která má vyzdvihnout jihočeskou pivovarnickou tradici a poukázat na takzvané Jihočeské pivní stezky. „My to nevnímáme jako produkt určený k prodeji nebo jako něco, co má být komerční. Je hlavně nositel toho, že na Budějovicku a vůbec v celých jižních Čechách se vaří skvělá piva,“ uvedl Smíšek.

„V současnosti panuje trend cestovat za gastronomickými zážitky a také za regionálními produkty a potravinami. A právě pivo do toho skvěle zapadá,“ uvedl k projektu pivních stezek.

Destinace by ráda do budoucna oslovila lokální pivovary s nabídkou stáčení jejich produktů do plechovek. Smíšek popsal, že cílem je vytvořit systém, kdy budou plechovky coby bezpečné a snadno přenositelné obaly dostupné v lednicích infocenter. Návštěvník si bude moci namíchat vlastní šestipack podle chuti a odvézt si ho domů jako regionální suvenýr.

Jako vzor uvedl některé obchodní řetězce, které podobnou nabídku lokálních značek už nabízejí. „Zatím jde ale jen o hudbu budoucnosti,“ zdůraznil Smíšek.

Světlý, za studena chmelený, ale hlavně náš, Budějčák. Řeč je o pivu, které v úterý poprvé slavnostně natočili ve Výzkumném a výukovém minipivovaru Fakulty zemědělské a technické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Na svědomí jej má teprve 27letý sládek pivovaru Vlastimil Nohejl, který je zároveň absolventem školy. „Je to ležák, takové lehké pití, protože jsme při jeho výrobě zvolili metodu studeného chmelení, což znamená, že mimo normální chmelovar se přidá ještě chmel za studena, který dodá tomu pivu svěžest,“ přiblížil limitovanou edici piva. Co se surovin týče, na výrobu použil plzeňský slad a tři české odrůdy chmele.

Čtyři sta litrů
Jedním z prvních ochutnavačů byl Pavel Smetana, který je mimo jiné koordinátorem provozu univerzitního minipivovaru. „To pivo má ideální kvalitu, chuť, vůni, prostě a jednoduše, je to ideální pivo na příjemné letní období,“ podělil se o své dojmy.

Dodal, že jej u nich navařili v objemu 400 litrů, jedná se tak skutečně o limitovanou várku. Dát si ji klasicky ze sklenice budou zájemci moci od pátku 12. července, a to ve studentském klubu Kampa. Jedná se již o druhý takový počin, loni v univerzitním pivovaru navařili jen 200 litrů. „Loni to bylo pivo svrchně kvašené pivo. Letos je to návrat k tradici českého ležáku,“ připomněl s tím, že ročně v univerzitním pivovaru navaří na 200 hektolitrů piva.

Etiketa s graffiti
Novinkou letošního ročníku jsou plechovky, které je možno zakoupit. O logo se postaral budějovický umělec Martin alias DOBS. Jeho tvorba vychází z graffiti, čímž se inspiroval také pro design plechovky. „Kluci mi zavolali, že potřebují vytvořil etiketu na plechovku, a chtěli to mít ve formátu graffiti, tak jsem v podstatě udělal jen nápis Budějčák, který vychází z obrazu s názvem Hello, my name is DOBS a bylo to,“ popsal způsob tvorby českobudějovický street artový umělec. Jeho díla můžete vidět převážně na trafostanicích společnosti E.ON nebo v Galerii Panská 1.

Koupit plechovky, kterých je zhruba 200 kusů, můžete právě v Galerii Panská 1, nebo také v infocentrech v Českých Budějovicích a Hluboké nad Vltavou.

Pivní stezka Budějovicka
Limitovaná várka piva má za cíl pomoci turistickému ruchu. I univerzitní pivovar je totiž mezi jedenáctkou malých a středních pivovarů tak zvané Pivní stezky Budějovicka.

Jak uvedl marketingový manažer Turistické oblasti Budějovicko Vojen Smíšek, cílem je nejen místním, ale také návštěvníkům poskytnout informace o tom, kde jaký pivovar mohou navštívit, jak se do něj dostanou nebo jaká piva se v něm vaří. „Je to takový informační rozcestník pro milovníky piva a lidi, kteří cestují za gastronomií a tudíž i třeba za dobrým pivem, které je pro Budějovice samozřejmě zásadní téma,“ řekl.

Snahou je dle jeho slov upozornit na celou řadu skvělých piv, která se na Budějovicku a v celých jižních Čechách, vaří. „My i toho Budějčáka vnímáme jako jakýsi symbol pivovarnické tradice tady na jihu Čech, který hlásá do světa: Přijeďte k nám na dobré pivo. Vyberte si oblíbený pivovar nebo objevte nový pivovar a ochutnejte jejich piva,“ zakončil povídání.

Pivní speciál Budějčák již podruhé pomáhá propagovat cestovní ruch na Budějovicku a také místní pivovary a tradici. Limitovaná várka piva vznikla ve Výzkumném a výukovém minipivovaru FZT na Jihočeské univerzitě a s místními sládky jí uvařili zástupci turistické oblasti Budějovicko, jako součást letní kampaně. Autorem etikety je Českobudějovický umělec DOBS. Plechovky budou k dostání v Infocentrech v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou a v Galerii Panská 1, čepovaný ve studentském klubu Kampa od 12. července.

Pivní stezka Budějovicko sdružuje 11 malých i velkých pivovarů v turistické oblasti Budějovicko a pomáhá turistům v orientaci při návštěvě regionu, informuje o možnostech prohlídek pivovarů a ochutnávce vyráběných piv. V rámci kampaně na její propagaci vznikla již podruhé limitovaná várka letního speciálu, který nese jméno Budějčák. "Cestování za gastronomickými zážitky a lokálními produkty je v současné době obrovským trendem a pivo je samozřejmě nedílnou součástí. Zároveň je pivovarnictví pro oblast Budějovicka důležité téma, které chceme komunikovat v rámci propagace cestovního ruchu a netradiční kampaň s pivem Budějčák nám s touto komunikací pomáhá," říká ředitel Turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský.

Letní speciál Budějčák je za studena chmelený světlý ležák. Stejně jako v loňském roce, kdy měla tato kampaň premiéru, ho uvařili sládci Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Pivo vzniklo ve velmi limitované várce 400 litrů. Nevnímáme ho jako produkt, ale jako symbol pivovarnické tradice, který má upozornit na celou řadu skvělých piv, která se na Budějovicku, a v celých jižních Čechách vaří. Pokud tedy nestihnete ochutnat přímo Budějčáka, vůbec to nevadí, protože na pivní stezce je vždycky z čeho vybírat," popisuje strategii marketingový manažer Turistické oblasti Budějovicko Vojen Smíšek.

K dispozici bude pivo od pátku 12. července v půllitrových plechovkách na infocentrech v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou a také v Galerii Panská 1. Čepované do skla ho pak mohou zájemci ochutnat také od pátku ve studentském klubu Kampa v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Etiketa pro sběratele

Návrh etikety letošní várky Budějčáka si vzal na starosti lokální umělec DOBS, který je známý svými velkoplošnými muraly na budovách ve městě, ale také volnou tvorbou, která jsou k vidění právě v Galerii Panská 1 v centru Budějovic. Jeho tvorba vychází z graffitti, čímž se inspiroval také design plechovky. Ten vychází z jeho obrazu s názvem "Hello, my name is DOBS. Spolupráci s umělci plánují manažeři z Budějovicka i do budoucích let. "Rádi bychom vytvořili sérii s různými designy etiket, která bude zajímavá také pro pivní sběratele," dodává Vojen Smíšek. Samostatné etikety pro sběratele budou už letos k dispozici na prodejních místech spolu s pivem.

Všech 11 pivovarů sdružených Pivní stezkou Budějovicko naleznete na ​​bit.ly/pivnistezka

Ve spolupráci s Fakulta zemědělská a technologická, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Odborníci z Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity a pracovníci destinační oblasti Budějovicko společně uvařili limitovanou várku piva, které nazvali Budějčák. Chtějí jí propagovat Pivní stezku Budějovicko.

Na první ochutnání vás navnadí typická nahořklost ležáku a až potom se v ústech rozvinou výraznější ovocné citrusové tóny. Přitom není tolik navoněný nebo až příliš kyselý.

Tak chutná novinka českobudějovického pivovarnictví s jednoduchým názvem – Budějčák. Jde o India Pale Lager, který uvařili odborníci z Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s pracovníky destinační oblasti Budějovicko.

„Naše pivo se vařilo stejným procesem jako ležák, který je pro Českobudějovicko, ale vlastně i pro celou republiku, typický. Ale nachmelili jsme ho třemi druhy zajímavých voňavých chmelů pocházejících z Austrálie či Nového Zélandu,“ říká o letním speciálu za destinační oblast Budějovicko Vojen Smíšek.

V univerzitním pivovaru navařili 200 litrů Budějčáka, který má obsah alkoholu 4,5 procenta. A kde ho bude možné ochutnat?

„V litrových lahvích si lidé pivo mohou koupit v informačních centrech v Českých Budějovicích, v Týně nad Vltavou a v Hluboké nad Vltavou. Čepované jsme nabízeli ve studentském klubu Kampa v areálu univerzity,“ přibližuje Smíšek s tím, že se jedná jen o velice limitovanou várku.

V Kampě tak například narazili jen dva sudy. „Je možné, že se asi na hodně zájemců nedostane, ale Budějčákem chceme především propagovat další podniky na naší Pivní stezce Budějovicko. To je náš hlavní cíl. Ti, na které nezbyde, mohou ochutnat další piva z vybraných míst na stezce,“ doplňuje Smíšek.

Pracovníci z destinační oblasti Budějovicko se chtějí více zaměřit na propagaci pivní stezky. Do ní patří dva velké budějovické pivovary a devět menších – jak ve městě, tak v okolních obcích.

„Rádi zveme lidi nejen na naše památky, ale také na tradici vaření a ochutnávání piva z velkých i malých pivovarů,“ přibližuje Smíšek funkci Pivní stezky Budějovicko

Letní pivní speciál, který před měsícem uvařili zástupci turistické oblasti Budějovicko společně se sládky z Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity právě dozrál! Pivo, které je součástí kampaně na podporu cestovního ruchu, má ležákový základ a svěží chmelové aroma. Jmenuje se Budějčák a k dostání je ve vybraných infocentrech a ve studentském klubu na univerzitě.

Pivo Budějčák vzniklo na podporu cestovního ruchu a destinačního projektu Pivní stezka Budějovicko. Ta sdružuje 11 malých i velkých pivovarů v celé turistické oblasti a pomáhá turistům v orientaci při návštěvě pivního regionu, informuje o možnostech prohlídek pivovarů a ochutnávce vyráběných piv. “Stejně jako řada památek, je také pivovarnické řemeslo a jeho tradice neodmyslitelnou součástí Budějovicka a jižních Čech a právě tyto hodnoty a kulturu chceme předávat návštěvníkům našeho regionu i místním obyvatelům,” popisuje marketingovou strategii ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.

Budějčák je k dostání v litrových PET lahvích na infocentrech v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a v Týně nad Vltavou. Čepovaný pak bude od středy 12. července ve studentském klubu Kampa v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem destinačních manažerů bylo upozornit na piva, která se na Budějovicku vaří. “Budějčák je velice limitovaná várka a tak se nedostane na všechny. To ale vůbec nevadí, protože na Budějovicku mohou lidé ochutnat několik desítek fantastických piv z lokálních pivovarů. Stačí vyrazit na Pivní stezku,” popisuje Tomáš Polanský.

Letní speciál Budějčák je pivo typu India Pale Lager (IPL), které bylo uvařeno v limitované várce 200 litrů, ve Výzkumném a výukovém minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tento minipivovar, který slouží především k výuce, pomáhá udržovat a předávat pivovarnickou tradici jižních Čech novým generacím sládků. Receptura Budějčáka je postavena na sladovém složením a rmutovacím postupu, který je totožný s tradičním a pro Budějovicko a Čechy typickým ležákem. Odlišuje se však použitím aromatických chmelů Nelson Sauvin, Citra a Mosaic, které pivu dodají ovocné a citrusové tóny a svěží letní charakter. Chmel je přidáván během chmelovaru, do vířivé kádě a také za studena během dozrávání.

Pivovarnictví je úzce spojeno s kvalitní vodou a právě voda je také nosným tématem cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro letošní rok. Pivní kultura v Jihočeském kraji byla v květnu zapsána na Seznam nemateriálních tradičních statků lidové kultury Jihočeského kraje. Zápis navrhl Český svaz pivovarů a sladoven s cílem podpořit tradiční vesnickou hospodu a její typickou kulturu.

Pivní speciál, jako součást propagace regionu. Zástupci turistické oblasti Budějovicko ve spolupráci s Fakultou zemědělskou a technologickou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvařili letní pivní speciál. Pivo vzniklo v univerzitním minipivovaru a bude součástí kampaně na podporu cestovního ruchu.

Várku piva v limitované letní edici tento týden uvařili manažeři destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko spolu se sládkem Výzkumného a výukového minipivovaru. "Jedná se o součást kampaně, která slouží k propagaci cestovního ruchu na Budějovicku. Komunikujeme v ní nejen bohatou pivovarskou tradici našeho regionu, ale také řadu malých i velkých pivovarů v této oblasti. Pivo je atraktivní téma, které nám pomáhá přilákat návštěvníky," uvádí marketingový manažer turistické oblasti Budějovicko Vojen Smíšek a dodává, že právě uvařením letního speciálu chce destinační společnost přiblížit zajímavá rukodělná piva z budějovických pivovarů veřejnosti.

Na území turistické oblasti Budějovicko se nachází celkem jedenáct pivovarů, které spadají do takzvané Pivní stezky Budějovicko. Kromě dvou velkých budějovických podniků se jedná o malé pivovary, mezi které patří také Výzkumný a výukový minipivovar. Destinační speciál, který v něm tento týden vznikl, je typu IPL neboli India Pale Lager.
"Sladovým složením a rmutovacím postupem je toto pivo totožné s tradičním ležákem, který je pro Budějovicko a Čechy typický. Odlišuje se však použitím amerických a novozélandských chmelů, které pivu dodají ovocné a citrusové tóny a svěží letní charakter," popisuje Ing. Vlastimil Nohejl, sládek Výzkumného a výukového minipivovaru.

Pivo bude nyní kvasit a potom několik týdnů zrát v tanku. Veřejnost ho ochutná na začátku července. K dostání bude v PET lahvích na informačních centrech v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou, čepované pak ve Studentském klubu Kampa v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. "Kdo limitovanou edici piva nestihne, může ochutnat řadu zajímavých piv z jedenácti budějovických pivovarů. Ta jsou dostupná po celý rok a jsou výtečná," říká Vojen Smíšek.

Univerzitní minipivovar předává tradici
Výzkumný a výukový minipivovar Fakulty zemědělské a technologické byl založen v roce 2016. Jeho cílem není pouze zásobovat okolí akademickým pivem Čtyrák, ale zejména pracovat na poli výzkumu a výuky v oblasti pivovarnictví v rámci předmětů Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů na Fakultě zemědělské a technologické. Hraje také důležitou roli v předávání staleté pivovarnické tradice na Budějovicku. Know-how však nepředává pouze studentům univerzity, ale také sládkům z rodinných minipivovarů i nadšeným domovárečníkům. "V rámci minipivovaru nabízíme také individuální i skupinové kurzy výroby piva pro veřejnost. Od využití základních domovárečných technologií, přes profesionální varnu, až po kurz Pivovarník sladovník. Po složení zkoušek v tomto kurzu získá zájemce osvědčení o úplné profesní kvalifikaci a možnost žádat o živnostenský list v tomto oboru," uvádí doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D., vedoucí Katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů FZT JU.

Pro vlastní výrobu piva se v posledních letech nadchlo mnoho Čechů. Každé pivo uvařené v domácích podmínkách je zaručený originál. „Když se dodrží postupy a hlavně hygiena, hygiena a zase hygiena, tak pivo musí dopadnout dobře,“ říká Libor Smutek, sládek českobudějovického minipivovaru Čtyrák. Minipivovar funguje pod Zemědělskou fakultou Jihočeské univerzity, jeho úkolem není jen zásobovat okolí akademickým pivem, ale zejména sloužit výzkumu a výuce.

Libor Smutek sice nepochází z rodiny, kde by bylo vaření piva tradicí, ale sám se mu věnuje od mladých let. „Vystudoval jsem střední potravinářskou školu, pak obor zaměřený na výrobu piva na vysoké škole. Pracoval jsem patnáct let v plzeňských pivovarech, dalších dvacet let jsem se zabýval zásobováním pivovarů zařízeními. No, a před sedmi lety jsem se vrátil k tomu původnímu, krásnému oboru pivovarnictví v minipivovaru Čtyrák,“ vypráví.

Minipivovary zažily v posledních deseti letech velký boom. Jejich výrobní kapacita je řádově kolem tisíce hektolitrů za rok, což oproti milionu a půl hektolitrů Budvaru představuje pomyslnou kapičku v moři. Výhodou podle Libora Smutka je, že malé pivovary si nemusí dělat starosti s marketingem – pokud je pivo dobré, lidé si to řeknou.

Čistota, kvalitní suroviny, receptura
Vaření piva obecně je staré devět tisíc let. „Co se týče nějakých vědeckých řízení, to je záležitost posledních 200 let. Do té doby se na vše kolem piva přicházelo různým způsobem, zkušenostmi. A je až s podivem, jak naši předkové už před tisíci lety, hlavně v klášterech, uměli najít vhodné podmínky pro výrobu piva,“ komentuje Libor Smutek.

Pivo podle něj může mít různý charakter, může chutnat někomu víc a někomu míň, ale mělo by vždy splňovat kvalitu. „Alfou omegou při výrobě piva je čistota, kvalitní suroviny a dodržení základních zásad receptury. Jestli pak dám trošku více nějakého sladu, jiné poměry, jiné tipy chmelení, způsob prokvašení, to už je jemná hra práce na varně,“ říká.

Zásadní faktor pro konečnou chuť piva vidí v osobě sládka. „Naši středoevropští kolegové přijížděli překvapení po návštěvě amerických pivovarů. Když tam chtěli ochutnat pivo, tamější sládek řekl, proč by pivo při výrobě chutnali, když mají stanovených padesát parametrů, kterých se drželi, a to jim stačí. My se podle tohoto neřídíme, jemné doladění chuti je na sládcích,“ popisuje.

Pivo se vyrábí ze tří surovin – chmelu, sladu a vody. To vedlo naše předky k tomu, že začali šlechtit ječmen pro pivovarnictví a z něj speciálně připravovat slad. Zrovna tak se pěstuje mnoho odrůd chmele, dnes jich existují stovky.

Velký význam má i voda. „Například Guinness se vaří z tvrdé vody a naopak Pilsner Urquell z měkké vody. Nicméně pořád platí, že je nutné dodržet základní principy. Musí se do roztoku ze sladu převést v požadovaném naštěpení hlavně bílkoviny a škroby, protože ze škrobu vznikají zkvasitelné a nezkvasitelné cukry. Přibližně dvě třetiny zkvasí na alkohol, jedna třetina tam pak zůstává jako to tělo, chlebnatá složka piva. A tento postup hraje hlavní roli,“ vysvětluje Libor Smutek.

Chuť piva může být rok od roku jiná. Každou sezónu je jiné obilí, jiný chmel, pivo má trochu jiné vlastnosti, jinou hořkost. Podle Libora Smutka je navíc důležité pořád ochutnávat piva z ostatních pivovarů. „Musíme si přiznat, že každý sládek je zatížen zvyklostí na své pivo. Pokud by neporovnával s výrobky dalších pivovarů, mohl by do toho spadnout tak hluboce, že by ani nepoznal, že jeho pivo už není tak dobré, že jsou tam cítit nežádoucí vůně a chutě,“ doplňuje.

Celý rozhovor o výrobě piva se sládkem univerzitního minipivovaru Čtyrák Liborem Smutkem si poslechněte online.

Minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity oslavil v květnu třetí rok svého fungování. Ve specifickém prostředí zkouší studenti i zájemci běžnou praxi, ale taktéž experimentují s příchutěmi.
To vše pod vedením Libora Smutka, univerzitního sládka, který na minipivovar dohlíží.

Co je hlavním přínosem univerzitního minipivovaru?
Minipivovar slouží univerzitě jako výukové centrum, ve kterém si studenti mohou zkusit reálnou praxi. Určitě je to pro ně přínosnější, než pouhé omílání teorie a abstraktních výpočtů a modelů. Studenti a zájemci si přímo vyzkouší, jak taková práce probíhá, a to i na vlastních projektech.

Jak moc odlišná jsou vámi vyráběná piva?
Stejně jako v jiných pivovarech vyrábíme především desítku a dvanáctku, případně jedenáctku. Ta pro mnoho lidí představuje příjemný zlatý střed. Takhle v létě ale připravujeme i sportovní piva, například osmičku, která je slabší a tudíž tak akorát na žízeň, pro sportovce či zahrádkáře.

Jeden z našich experimentů se zaměřuje i na maximální využitelnost potravin. Zkoušeli jsme tak vytvářet pivo z přebytečných slupek cibule či ze suchého chleba. U chleba se nám celkem dařilo, kdežto cibulové pivo takový úspěch nemělo. Pít se dá, ale ta barva a chuť je prostě nezvyk. Případně jsme zkoušeli pivo z konopí či pohanky, které bylo prospěšné pro cévy.

Fungujete zde stejně, jako v normálním pivovaru?
Základem je praktická výuka, ale máme zde i čas na teorii. Kromě varny a skladu máme v budově i místnosti pro výuku a degustaci. Obvykle je využívá univerzita, ale dají se i pronajmout pro komerční účely. Pořádáme semináře, kurzy i řízené degustace, na nichž se setkávají a diskutují odborníci či veřejnost.

Poslední dobou je obzvláště velký zájem o kurzy hrncovaření, tedy o domácí přípravu piva. Taktéž jsme ale spustili i rekvalifikační kurzy. Zájemci absolvují několik hodin teorie i praxe, po jejichž splnění získají osvědčení k práci v pivovarnictví.

V čem je tedy hlavní rozdíl, oproti jiným podnikům?
Klasické pivovary, obzvláště ty malé, jsou často silně vázány ekonomikou. Musí dodržovat a navyšovat kapacitu, aby měly dostatečný zisk a mohly se dál rozvíjet. Také hodně záleží na jejich renomé. Pokud vaří dobré pivo, lidé si to řeknou mezi sebou a budou chodit více. Naopak špatné pivo zájemce odradí a zkazí pivovaru pověst.

Náš pivovar ovšem není primárně komerční. Vzhledem ke grantu ani být nemůže, část produkce je striktně pro výzkumné a studijní účely. Zbytek ale normálně prodáváme a dodáváme do vybraných podniků či na festivaly. Díky tomu zvládáme být soběstační a univerzita nás tak nemusí více financovat.

A je o vaše pivo zájem?
Rozhodně. A to natolik, že jsme museli po spuštění provozu i rozšiřovat naše výrobní kapacity. Stále nám ale zbývá dostatek prostoru pro naše experimenty. A možná i to právě zájemce tolik láká.

V dřívějších dobách byli Češi hodně konzervativní. Dělali si své desítky a dvanáctky, maximálně jedenáctky na léto a příliš neexperimentovali. V dnešní době je to ale jiné, obzvláště s mladou, nastupující generací. Lidé mají zájem o nové chutě, barvy i způsoby přípravy. A právě pro to máme u nás ideální podmínky.

Nemohou přílišné experimenty klasickému pivu spíše uškodit?
U vaření je nejpodstatnější dodržet jeho absolutní zásady. Především vysokou čistotu, ale i jiné nutné podmínky, třeba z hlediska tvorby roztoků či kvašení. Nicméně pokud se základ dodrží, pak má sládek dále víceméně volnou ruku a záleží jen na jeho kreativitě. Samozřejmostí je čas a spousta pokusů, ale nějaký výsledek se nakonec vždy dostaví. Díky tomu vzniká na světě tolik odlišných piv, z nichž si pak může vybrat prakticky každý.

S univerzitou spolupracujete i s pivovary většími. V čem tato spolupráce spočívá?
Především jim nabízíme naše prostory či znalosti. Díky menší kapacitě můžeme více experimentovat a jsme flexibilnější. Lidé z velkých pivovarů takové možnosti leckdy nemají. Z toho důvodu mohou nové technologie a postupy vyzkoušet nejprve u nás, v menším množství. Kromě prostoru ale také zajišťujeme poradenství a předáváme sládkům naše zkušenosti. A naopak. Oboustranná spolupráce je vhodná pro nás všechny.

Jaká je situace současných minipivovarů?
Dříve bylo sládků poměrně málo a malým pivovarům se příliš nedařilo. To se pár let zpátky změnilo, o minipivovary začal být veliký zájem, přibývaly další a další. A to nejen u nás, ale i v zahraničí, typicky třeba v Anglii či Belgii. Dnes se pivovarnictvím u nás opět živí tisíce, možná i desetitisíce lidí. Jsou to jak sládkové a technologové, tak i dodavatelé surovin či degustátoři.

Pro spoustu z nich je pivovarnictví hlavní náplň jejich života. Baví je, zcela mu propadnou a zasvětí mu všechen svůj čas. Dříve to bylo o něco náročnější, pivovary byly plné horka i zimy, vlhkosti a podobně. Dnes už je to více o moderních technologiích a preciznosti, pořád se ale jedná o relativně náročnou profesi.

S netradičním využitím pro neprodaný chleba, který řeší většina řetězců, přišla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Z druhu Šumava uvařila dvě stě litrů světlého ležáku.

Chleba, který univerzitě darovaly řetězce Albert, Macro a Tesco, nahradil jednu třetinu prvotní suroviny pro výrobu piva, tedy sladu. To znamená, že chleba tvořil deset kilogramů a zbývajících dvacet kilogramů připadlo na naklíčené a usušené obilné zrno, ze kterého se slad dělá. Obtížnější na celém procesu trvajícím šest týdnů ve srovnání s tradičním postupem byla pouze příprava samotného chleba. „Tu surovinu jsme museli nadrtit na velmi malé části,“ řekla pro deník E15 Monika Březinová ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Recept si univerzita upravila z anglického originálu, který obsahuje toastový chleba. S nápadem ji oslovila česká pobočka evropské iniciativy Efficient Consumer Response usilující o pružnější reakci na poptávku a udržitelný rozvoj.

Podle Březinové se jedná v rámci střední Evropy o ojedinělou praktiku, jejíž historie sahá až do Mezopotámie před čtyřmi tisíci let. „V Anglii je to běžnější praxe než u nás. V Polsku a Rakousku to nedělají. Na Slovensku možná,“ uvedla. Pivo z chleba vaří například britská společnost Toast Ale. Recept chtějí Portugalci O komerční využití v Česku zatím investoři podle Březinové neprojevili zájem. Výrobu chlebového piva z přebytků ale chce zkusit portugalský řetězec Sonae. „Je to zatím v jednání,“ uvedla pedagožka z Jihočeské univerzity. „Recept poskytneme zdarma. Ten původní jsem také dostali zdarma,“ dodala. Nezájem řetězců v Česku vysvětluje Březinová tím, že potraviny jsou zvyklé darovat. Tesco, Makro a Albert uvedly, že spolupracují s potravinovými bankami. „Neprodané potraviny, které naopak už nesplňují nároky na konzumaci, darujeme zoologickým zahradám,“ doplnila mluvčí Alberta Barbora Vanko. Mluvčí Tesca Václav Koukolíček zmínil také myslivecké spolky.

Přesto jako odpad skončí poměrně velké množství. Tescu za období od února 2016 do února 2017 zbylo 13,9 tisíce tun potravinového odpadu po odečtení darů, z toho pečivo tvořilo hned po ovoci a zelenině největší část - více než čtyři tisíce tun. Makro a Albert přesné údaje o odpadu na dotaz E15 neuvedly. Ročně připadne na osobu podle údajů Českého statistického úřadu 173 kilogramů potravinového odpadu. Situace se ale podle ředitele odboru zemědělství ČSÚ Jiřího Hrbka zlepšuje. „Prodávají se například menší balení. Lidé se navíc tak nepředzásobují jako v minulosti,“ uvedl pro E15.

„Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem pivařů,“ říká Pavel Smetana ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Pod ni spadá minipivovar Čtyrák, kde se od listopadu otevřel kurz pro veřejnost.

V něm se zájemci mohou naučit, jak si uvařit pivo doma i založit vlastní minipivovar.

Účastníky povede zkušený sládek s dlouholetou praxí. „V současné době je v České republice přes tři sta padesát minipivovarů. Z toho jich sto padesát vzniklo v posledních třech letech a dá se říct, že vzniká v podstatě každý týden nový,“ dodává Pavel Smetana.

Podle tiskové mluvčí Jihočeské univerzity Dagmar Dvořákové jsou kurzy určeny pro pivní nadšence, kteří si chtějí zkusit pod odborným dohledem uvařit svoji první várku piva, i pro ty zkušenější, kteří chtějí vylepšit své receptury či vyzkoušet nové.

Účastníci kurzu budou rozděleni do skupin po maximálně pěti lidech, kteří si prý sami určí, čemu se v kurzu chtějí především naučit. „Náplň kurzu jim budeme takzvaně připravovat na míru podle jejich přání,“ upřesňuje Pavel Smetana, který je velmi rád, že se moderní zázemí minipivovaru Čtyrák, jinak sloužící k výukovým a vědeckým účelům, využije i pro veřejnost.

Kurz vaření piva na Zemědělské fakultě. Cena kurzu se pohybuje od 2500 do 5000 korun. Trvá jeden až dva dny v závislosti na zvolené náplni. Přihlášky přijímá Monika Březinová, která poskytne i bližší informace na tel: 387 772 730 nebo na e-mailu: brezina@zf.jcu.czKurz vaření piva není prvním, který je určen pro veřejnost.
Univerzita již zorganizovala kurz na výrobu sýrů, který měl velký úspěch.