Historie vaření piva ve Vrchlabí sahá až do středověku, kdy se pivo vařilo, jak bylo tehdejším zvykem, v jednotlivých usedlostech. Později pivo vařila i vrchlabská vrchnost v panském pivovaru a palírně na Horním náměstí. V roce 1896 se však zřítila střecha tohoto vrchnostenského pivovaru a po jeho zániku postavili vrchlabští nový pivovar na zelené louce v jižní části města, kde v roce 1901 vznikl Vrchlabský akciový pivovar. Kvalita piva se prý rovnala tehdejšímu ležáku z Plzně. Vrchlabský pivovar vděčil této pověsti také díky velmi kvalitní vodě z oblasti Peklo v Hořejším Vrchlabí. Tato voda se svým složením údajně podobala vodě používané v Plzeňském prazdroji. Za minulého režimu se však pivo ve Vrchlabí přestalo vyrábět a poslední várka ve Vrchlabském pivovaru byla uvařena v roce 1973.

Od roku 1973 se pivo ve Vrchlabí nevařilo a to až do roku 1995, kdy byl v Hořejším Vrchlabí založen minipivovar Krkonošský medvěd a spolu s ním i Hotel Pivovarská Bašta. Jeho zakladatel, pan Zeman, si byl vědom kvality dříve vyráběného Vrchlabského piva a nechal do pivovaru zavézt vodovod ze stejného vrtu, ze kterého byla voda pro výrobu piva využívána v bývalém Vrchlabském pivovaru. Od počátku se v Krkonošském medvědovi vařilo velmi kvalitní pivo, které vyhrávalo na mnoha degustačních soutěžích. Později vlivem dluhů a souhry náhod života začala výroba zde vyráběného moku upadat, až se objekt dostal do konkurzu.

Nyní má Hotel Pivovarská Bašta spolu s minipivovarem Krkonošský medvěd nového majitele, který chce pověst pivovaru opět vzkřísit a postavit ho na nohy. Vyrábí se zde klasické české ležáky, které tvoří základ pivní nabídky, ale nebojí se zde také vyrábět další druhy speciálních piv.

Jako varní voda pro výrobu piva se stále používá ta z vrtu v oblasti Peklo. „Když jsme si nechali udělat rozbor vody, byli jsme velmi mile překvapeni, jaký poklad nám do pivovaru přitéká.“ Nechal se slyšet sládek pivovaru Petr Bednář. Voda totiž obsahuje méně než 5 mg dusičnanů na litr, což jsou parametry jedné z nejlepších kojeneckých vod (kojenecká voda má limit do 20mg/l, běžná pitná voda do 50mg/l). Zároveň je voda velmi měkká a tudíž výborná pro výrobu piva Plzeňského tipu.

Pivo se zde vaří z českého sladu, vyráběného klasickým postupem klíčení na humnech. Pro výrobu ležáků se používají jemné aromatické odrůdy Žateckého chmelu. Vyrábějí se zde i speciální druhy piv, jako je například American Pale Ale, vařený z amerických odrůd chmelu, který se v letošním roce umístil na druhém místě na Jarní ceně českých sládků na Zvíkově. „Základem naší výroby jsou samozřejmě klasické české ležáky, bez kterých si nedokážu český pivovárek představit. Chceme ale zákazníkům nabídnout k ochutnání i celou škálu pivní rozmanitosti. Od voňavých ejlů, kterým je například naše APA (American Pale Ale), časem určitě přibydou i další sezónní ejly. Déle pak novozélandský speciál HopBit. A nebojíme se i trochu experimentovat a vyrábět i ochucovaná piva – vše samozřejmě z přírodních surovin, bylin a koření. Příkladem je Grizzly, dvacetistupňové pivo uvařené k příležitosti dvacátého výročí založení pivovaru, svrchně kvašené belgickým tipem kvasnic s obsahem bylin jako je ženšen, ginko, kotvičník a šafrán. Na léto pak plánujeme Ibiškové pivo a na Vánoce pravděpodobně Vánoční speciál s Vánočním kořením. V hlavě mám ještě další nápady, ale ty si zatím nechám pro sebe.“
Zdroj:Stránky Pivovarské Bašty, 2016

Více na stránkách pivovaru