Historie a současnost Pivovaru Litovel

Staletá tradice piva v Litovli má svůj počátek v roce 1291, kdy udělil městu král Václav II. právo mílové. Toto privilegium opravňovalo výhradně litovelské měšťany vařit a šenkovat pivo v okruhu asi jedné míle, tedy zhruba v okolí 10 – 12 km. Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, kterých bylo tehdy v Litovli 57. Právovárečníci patřili mezi nejzámožnější obyvatele a jejich slovo mělo při řízení města velkou váhu.
V roce 1770 vyrostl v Litovli pod jednou střechou nový společný pivovar se sladovnou, který vařil celých 100 let. Když už kapacitně nestačil poptávce, vznikl v roce 1814 nový Měšťanský pivovar. pivovarJako celá Litovel byl i on pod německou správou. Na tuto situaci reagovali moravští vlastenci tím, že založili Rolnickou záložnu v Litovli a rolnický akciový cukrovar. Následně došlo k založení a otevření ryze vlasteneckého Rolnického akciového pivovaru se sladovnou. Na tom, že byl 12. listopadu 1893 slavnostně vysvěcen a otevřen, měl velkou zásluhu říšský a zemský poslanec za střední Moravu Josef Svozil, původem z nedaleké Seničky. Pivovar následně získal zlatou a bronzovou medaili na Mezinárodní gastronomické výstavě ve Vídni v r. 1906 a zlatou medaili v Brně na výstavě české výroby v roce 1911. Od té doby, nepřetržitě už druhé století, vaří pivovar v Litovli pivo, které se svou nezaměnitelnou chutí, lahodnou hořkostí a přirozenou barvou prosadilo nejen ve své domovině, ale i v zahraničí.
Na sklonku třicátých let byla vystavěna nádherná varna, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Pouze vnitřní části zařízení – kotlů a kádí – byly zrekonstruovány, obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů pivovarjsou původní. Od poloviny minulého století postupně docházelo k výměně kvasných nádob ve spilce (hlavní kvasírna) a v ležáckém sklepě. Staré dřevěné kádě a sudy nahradily ležácké tanky a kvasné nádoby. Od počátku devadesátých let probíhaly rekonstrukce některých technologických celků, např. lahvárenské linky, přetlačných tanků nebo filtrace.
V posledních deseti letech litovelský pivovar modernizoval spilku, kvasničárnu, strojovnu chlazení a chlazení mladiny. V roce 2003 byla uvedena do provozu nová hlavní kvasírna – spilka – s nerezovými káděmi a s moderními ovládacími prvky. Nová technologická zařízení zpřesnila technologii výroby a zvýšila kvalitu vyráběného piva. Nejnovější velkou modernizací je výměna lahvárenské linky za novou o výkonu 36 000 lahví za hodinu a výstavba nové skladové haly.
Litovelský pivovar je živou historií pivovarnictví. I když prošel modernizací, dvě stě litovelských pivovarníků si zakládá na tom, že vyrábí klasicky vařené české pivo stejně jako vlastenci, kteří před více než sto patnácti lety pivovar zakládali.
Dnes je Pivovar Litovel součástí pivovarnické skupiny PMS spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou.

Od roku 2011 je součástí pivovaru i minipivovar, který nejčastěji slouží pro komerční vaření piva nebo samotnému Pivovaru Litovel jako laboratoř k vývoji a testování nových pivních receptur.
Zdroj:Stránky Pivovaru Litovel, 2017


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Litovel

Kdy:pracovní dny 10-15 hod.Obec:LitovelZdroj:Pivovar Litovel

Motto: Je lépe 1x vidět než 10x slyšet
S pivem se setkáváme téměř každodenně. Vidíme ho v obchodech, máme stále nějaký ten půllitr doma v zásobě, pijeme ho v restauracích nebo oblíbených hospůdkách. Je naším společníkem při rodinných sešlostech či přátelských posezeních. Máme zkrátka takový pocit, že s námi pivo přímo žije, a tento pocit vyvolává dojem, že o pivu všechno víme. Opak je však pravdou! Znalosti spotřebitelů o našem národním nápoji jsou u převážné většiny populace na velmi nízké úrovni a to je chyba. Čím dál více lidí se neumí na trhu s pivem orientovat.

Proto přijďte přímo do pivovaru v Litovli za hlubším poznáním:
» Chcete nahlédnout pod pokličku litovelského sládka?
» Chcete vědět, jak se vaří klasické české pivo?
» Chcete vidět, jak vypadá varna, spilka a ležácké sklepy?
» Chcete znát historii vaření piva v souvislostech?
» Chcete vidět historická nářadí a zařízení pivovaru?

Provedeme Vás po pivovaru, který stojí za to vidět. Nabídneme Vám ochutnávku různých druhů piv. Ti, kteří exkurzi již absolvovali, nelitovali. Každoročně nás navštíví až 10 000 návštěvníků. Jsou mezi nimi také známé osobnosti z oblasti kultury a sportu.

Přijměte tedy naše pozvání a seznamte se s krásou poctivého pivovarnického řemesla. Přijďte se dozvědět, co dělá „české pivo českým pivem“.

Termín: exkurze probíhají v pracovních dnech v době od 10 do 15 hodin.
Organizace: provádíme pouze skupiny – min. počet 15 osob

Rezervace/objednávky:
Pro skupiny nad 15 osob nás kontaktujte telefonicky - vedoucí návštěvnického centra: (00420) 724 776 392,
nebo mailem: navratilova(zavinac)litovel.cz

Prohlídka bez ochutnávky
Doba trvání: cca 1 hodina
Cena za prohlídku: 50 Kč/osobu

Prohlídka s malou ochutnávkou
Doba trvání: cca 1 hodina exkurze, 1 hodina ochutnávky piva
Cena za prohlídku: 110 Kč/osobu

Prohlídka s velkou ochutnávkou
Doba trvání: cca 1 hodina exkurze, 2 hodiny ochutnávky piva
Cena za prohlídku: 160 Kč/osobu

Aktualizováno: před 7 lety

Pivovary Holba, Litovel a Zubr dosáhly nejvyššího výstavu piva za posledních 15 let

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Miloslav Hradil

Nejvyššího výstavu piva za posledních patnáct let dosáhla loni společnost Pivovary CZ Group (PCZG), která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli produkující značky Zubr, Holba a Litovel. Činil 826 000 hektolitrů. Novinkám to sdělila mluvčí skupiny Jana Bartáková.

Na celkovém výstavu se podle ní více než třetinou podílel export, který byl v historii společnosti rekordní. „Výsledky ukázaly, že zákazníci a konzumenti nám zachovali přízeň i přes negativní okolnosti, které pivnímu trhu i potravinám obecně nepřály,“ uvedl obchodní ředitel společnosti PCZG Tomáš Konečný.

Loni se výstav pivovarů společnosti zvýšil proti předloňsku o 6,7 procenta. Výrazně se na tom podílel export. „Meziročně jsme posílili své pozice na tradičních trzích, jako je Německo, Polsko, Maďarsko, a dařilo se nám i na méně tradičních trzích, jako je například Kuba,“ poznamenal Konečný.

„Uvidíme, jaká čísla přinese letošní rok, který bude ovlivněn zvýšením DPH na čepované pivo a na nealkoholické pivo obecně. Platí totiž, že vyšší cena většinou sníží poptávku, a to se týká i našeho segmentu. Ovšem nyní je předčasné cokoliv hodnotit a spekulovat, uvidíme, jaká bude realita v průběhu roku,“ doplnil.

Piva společnosti PCZG patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější oceňovaná piva v ČR. Každoročně se umisťují na předních příčkách prestižních degustačních pivovarských soutěží. „Největší část produkce zkonzumují zákazníci na Moravě,“ uzavřela Bartáková.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku. Většinový podíl ve firmě koupí nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko. Loni na podzim oznámenou transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Majitelem společnosti PCZG je nyní společnost Moravská pivovarská. Kofola 100 procent akcií Pivovarů CZ Group koupí prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Ta byla založena loni v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku. Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola již dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem.

Představujeme vám Kávový Hromničák 11!

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Pivovar LitovelAutor:Jana Bartáková, PR

Na Hromnice o chuť více!
Hledáte zpestření ponurých zimních dnů? Máme pro vás řešení! Na čepu vybraných restaurací a pivnic se právě v těchto dnech objevil nový Kávový Hromničák 11 z programu Sládkův Tip, který společně připravují sládci z pivovarů Litovel, Holba a Zubr. Svou chuťově zajímavou kombinací tmavého ležáku a pražené kávy jistě osloví všechny milovníky dobrého tradičního piva i netradičních speciálů.

Základem Kávového Hromničáku, jedenáctistupňového spodně kvašeného tmavého ležáku s příchutí kávy, jsou vybrané odrůdy českého chmele a kombinace 4 druhů sladu – světlého, Bavorského, karamelového a speciálně praženého sladu, které harmonicky ladí s aroma čerstvě upražené kávy.

Kromě zbrusu nového speciálu, díky kterému mnoha mužům, s trochou nadsázky, odpadá dilema, zda dámu pozvat na kávu nebo na pivo, přináší Sládkův Tip i další novinky. „Těší nás pozitivní ohlasy na náš program Sládkův Tip, který jsme představili v loňském roce. Proto jsme i letos připravili výběr speciálních limitovaných edic piva, a to včetně několika pivních novinek. Naši příznivci se navíc mohou každý měsíc na webu www.sladkuvtip.cz zapojit do soutěže o originální pivní sklenice," odhaluje novinky Petr Hermély, marketingový ředitel Pivovary CZ Group.

Jak český nealko gigant ovlivní naše pivovarnictví?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:INFO.czAutor:Marek Kerles

Česká společnost Kofola, dosud známá především coby producent nealkoholických nápojů, zejména stejnojmenné ikonické „bylinné limonády“ s letitou tradicí, se rozhodla vstoupit na pole výroby a prodeje dalšího českého tradičního nápoje – piva. Kromě toho, že tak vzniká poměrně ojedinělý druh firmy prodávající nápoje prakticky všeho druhu, je tahle akvizice pozoruhodná i z jiného důvodu. Pokud se totiž bude Kofola držet své dosavadní filozofie i v pivovarnictví, může to pro tento segment, stále více nahlodávaný globálními pivovarnickými trendy, představovat vítaný impuls.

I když se to bojovníkům proti alkoholismu asi nebude líbit, pivo – a konkrétně typ „český ležák“ – je dlouhodobě jednou z mála věcí, která naši zemi proslavuje po celém světě. Proto je zarážející, že Češi po sametové revoluci lehkomyslně přejali řadu globálních pivovarnických trendů, které – byť naštěstí jen z části – narušují letitou pivovarnickou tradici v tuzemsku. V tomto případě a v žádném jiném (byť s tím nemusejí všichni souhlasit) by se totiž svět mohl učit od Česka, a nikoliv naopak.

Samozřejmě že otevření českého pivovarnictví směrem do zahraničí a přísun nových moderních technologií přinesly mnoho pozitivního, kvalita piva vyráběného v Česku se celkově nepochybně zlepšila – kdo si ještě vzpomene na doby, kdy lidé v obchodě rutinně otáčeli lahve dnem vzhůru kvůli vizuální kontrole sedliny. Dnes si dokonce můžete dát bez obav a nutnosti hledat volný hektar i strakonický Nektar, resp. Dudáka.

To ale nic nemění na tom, že jsme se (a mnohdy zbytečně a ke škodě věci) začali „opičit“ po nadnárodních pivovarnických gigantech i ve věcech, ve kterých bychom se jako světová pivovarnická velmoc opičit nemuseli.

Přišla s tím už v devadesátých letech skupina Plzeňský Prazdroj, která po divoké privatizaci (japonská banka Nomura získala pivovar prakticky zadarmo) začala po vzoru nadnárodních gigantů přesvědčovat zákazníky o bezproblémové přenositelnosti výroby prémiového českého ležáku do ciziny.

Pilsner Urquel se tak kromě Plzně začal vařit i v Polsku a Rusku (a další ikonická značka Gambrinus v Litvě) – rozdíl prý nikdo nepozná a kvalita bude pokaždé stejná. Přesně tak ale argumentují i nadnárodní pivovarnické koncerny, které jednu značku piva vyrábějí na řadě míst s tím, že lokální podmínky nemají na kvalitu vliv.

Současný majitel Plzeňského Prazdroje, japonský koncern Asahi, licenční výrobu Pilsner Urquel v zahraničí naštěstí ukončil. Správně dospěl k závěru, že argumentace „vyrobíme stejné pivo kdekoliv“ pověsti prémiového českého ležáků příliš neprospívá.

Pivo na čepu a létající sládek
Tím ale globalizační pivovarnické trendy z Česka nezmizely. Dotýkají se i názvosloví a logistiky v pivovarech.

V Česku se najednou na žádost některých pivovarů začal používat pro nabídku piva v hospodách nesmyslný patvar „na čepu“, který nemá nejen nic společného s realitou (když už tak ve výčepu), ale dokonce se neprávem tváří jako něco staročeského. Přitom nejde o nic jiného než o otrocký překlad v zahraničí hojně používaného anglického výrazu pro čepované pivo, tedy „beer on the tap“ (doslovným překladem pivo na kohoutu či kohoutku). S českou pivní tradicí nemá vůbec nic společného, nikdy se tady nepoužíval.

Podobně najednou začali v Česku přibývat „sládci“. Ovšem nikoliv kvůli tomu, že by školy chrlily násobně více těchto mistrů pivního řemesla. Jde o něco jiného. Zatímco české pivovary měly v minulosti z logiky věci vždy jen jednoho sládka (a k němu pak třeba podsládky), dnes se to sládky v pivovarech (opět po vzoru globálních pivovarnických gigantů) jenom hemží. Vedle vrchního sládka pracuje ve velkých českých pivovarech například i sládek obchodní, výrobní, létající. Dokonce i ten, kdo pivo vůbec nevaří a pouze radí hospodským s výčepem, se někdy nesmyslně nazývá sládkem.

Samostatnou kapitolou v českém pivovarnictví je pak faktické zrušení tradičního českého pojmenování dvou druhů piv – „desítka a dvanáctka“. To má sice na rozdíl od jiných globalizačních opatření své objektivní důvody, i tak to ale znamená ústup od letité české tradice. Jak říká jeden budějovický hospodský: „V životě mě nikdo nepožádal, abych mu přinesl třeba světlé výčepní pivo“. Přesto pivovary tlačí hospodské do toho, aby názvy jako desítka, jedenáctka či dvanáctka vůbec nepoužívali a inzerovali pouze konkrétní značku.

Co na to Kofola?
Do toho se objevila zpráva, že česká nápojářská skupina Kofola získala většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, vyrábějící značky Holba, Zubr a Litovel. Protože „nealko“ gigant vyrábí vedle limonád i čaje a džusy, vznikne tak poměrně unikátní konglomerát, prodávající „všechno, co teče“ – od vody až po alkohol.

Jenže převzetí třech pivovarů Kofolou představuje přece jen v českém pivovarnictví i jiný unikát. Po sérii povedených i nepovedených privatizací, následných transakcí a obchodů s českými pivovary i ze strany nadnárodních gigantů, vstupuje na český pivní trh firma, která je symbolem toho, že globalizaci se dá úspěšně vzdorovat.

A otázkou zůstává, zda to, co dokázala Kofola na poli nealkoholických nápojů, dokáže i v marketingu při prodeji piva. Ostatně s pivovary spolupracuje už dávno. Z velké části je tato spolupráce i základem dřívějšího úspěšného vstupu „Kofoly“ do segmentu točených limonád v českých restauracích, který – jak se donedávna zdálo – prakticky od sametové revoluce ovládaly globální značky.

Marketing založený na modernizaci „retra“ a představě udržení české tradice v moderním hávu v Česku zafungoval. Pro někoho možná až překvapivě úspěšně. Určitě nejsem sám, kdo s napětím očekává, jak tuhle svou fungující obchodní strategii uplatní Kofola i v pivovarnictví.

Nejde o očekávání „zázraků“ v podobě nějaké zázračné expanze značek jako Holba či Litovel. Jde o to, zda a případně jak bude Kofola svým marketingem reagovat na pokračující globalizační trendy v českém pivovarnictví, podobně jako reagovala v segmentu limonád.

Možná se nestane vůbec nic. Pokud by ale společnost Kofola nedokázala najít způsob, jak ve svých pivovarech udržet českou pivovarnickou tradici (včetně názvosloví) a přitom oslovit zákazníky i moderním způsobem komunikace, pak už by nebyla Kofolou. A to ani v očích těch zákazníků, kteří pivo vůbec nepijí a dávají přednost limonádám.

Když miluješ pivo, není co řešit. Kofola koupila Pivovary CZ Group

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Podnikatel.czAutor:Daniel Morávek

Společnost Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vlastní značky piv Holba, Zubr a Litovel. Transakci ještě musí potvrdit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Kofola se pouští do pivního segmentu
Firma Kofola se rozhodla vstoupit do pivního segmentu s regionální působností a domluvila se na nákupu většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky piv Holba, Zubr a Litovel. "V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji," uvedl Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku a její letošní výstav překročí hranici 800 tisíc hl. Více než třetinu uvařeného piva firma vyváží na zahraniční trhy. V pivovarech pracuje skoro 500 zaměstnanců. "Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních o prodeji důležitá kritéria. Jsme rádi, že jsme našli partnera, který nám pomůže zachovat a dále rozvíjet kvalitu našich piv, a zároveň posílí i jejich obchodní expanzi," komentoval Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group.

Dokončení transakce musí ještě schválit antimonopolní úřad. Očekává se, že tak učiní na začátku příštího roku.

Pivovary Holba, Litovel a Zubr míří k dohodě o novém vlastníkovi

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovary CZ Group a.s.Autor:Jana Bartáková, PR

Moravská pivovarská a.s., majitel společnosti Pivovary CZ Group a.s. (PCZG), která zastřešuje pivovary Holba, Litovel a Zubr, dnes podepsala smlouvu o prodeji 100 % akcií se společností PIVOVARY TRIANGL s.r.o., ovládanou společností Kofola ČeskoSlovensko a.s. Celá transakce ještě podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a její dokončení se proto očekává počátkem příštího roku.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým letošním ročním výstavem překročí produkci 800 tisíc hl, z čehož více než třetina piva míří na exportní trhy. V pivovarech v Přerově, Litovli a Hanušovicích společnost zaměstnává téměř 500 zaměstnanců. Pivovary Holba (zal. 1874), Litovel (zal. 1893) a Zubr (zal. 1872) vaří od svého založení piva tradičními postupy, za použití nejkvalitnějších surovin zejména z lokálních zdrojů. Díky tomu se jejich piva těší mimořádné oblibě u zákazníků i u nezávislých odborníků, o čemž dlouhodobě svědčí i bezkonkurenční řada prestižních mezinárodních a tuzemských ocenění.

„Kvalita našich piv je výsledkem nejen pečlivého dodržování tradičních technologických postupů výroby českého piva, ale i výsledkem odbornosti a umu zaměstnanců. Úcta k tradici, zručnost našich lidí, vysoká technologická úroveň pivovarů, zdroje kvalitní vody a suroviny zejména od lokálních dodavatelů jsou základem našeho úspěchu, potenciálem i závazkem do budoucna.“ říká Ing. Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group.

Mezi dlouhodobé dodavatele společnosti patří například tradiční sladovna v Zábřehu orientovaná na zpracování kvalitního ječmene převážně z produkce zemědělců z Hané a z podhorských oblastí Jeseníků nebo třeba pěstitelé chmele z vyhlášené tršické oblasti. Vazbu na region dokládá i pozice společnosti jako nejvýznamnějšího dodavatele piva na střední Moravě, přičemž piva Holba, Litovel i Zubr jsou dostupná prakticky na celém tuzemském trhu i v zahraničí.

„Je na místě poděkovat také našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom takových úspěchů nemohli dosahovat. V rámci společenské odpovědnosti podnikání a firemní kultury se cítíme být vázáni i vůči našemu regionu. Proto například podporujeme regionální sport, kulturu i sociální programy. V posledních letech stále více akcentujeme i projekty v oblasti udržitelnosti.“ vysvětluje Jaromír Dvorský a dodává „To vše bylo zohledněno při výběru strategického partnera. Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních důležitá kritéria.“

Jelikož obchod podléhá schválení ÚOHS, nelze do doby rozhodnutí transakci dále blíže komentovat.

Dojednáno. Pivovary Litovel, Holba a Zubr kupuje Kofola

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Petra Poláková-Uvírová

To, o čem se několik měsíců mluvilo, se stává realitou. Přerovské, ale i hanušovické a litovelské pivo bude mít nového majitele. Společnost Moravská pivovarská, majitel skupiny Pivovary CZ Group, pod niž spadají pivovary Zubr, Litovel a Holba, podepsala ve středu smlouvu o prodeji sto procent akcií se společností Pivovary Triangl, ovládanou firmou Kofola ČeskoSlovensko.

Celá transakce ještě podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), její dokončení se proto očekává počátkem příštího roku.

„V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji,“ vysvětlil Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku a svým letošním ročním výstavem překročí produkci 800 tisíc hektolitrů, z čehož více než třetina piva míří na exportní trhy. Společnost zaměstnává v pivovarech v Přerově, Litovli a Hanušovicích téměř pět set zaměstnanců.

Ječmen a chmel z Hané
Tradiční pivovary Holba, Litovel a Zubr vaří od svého založení mezi lety 1872 až 1893 piva tradičními postupy, za použití nejkvalitnějších surovin zejména z lokálních zdrojů. Díky tomu se jejich piva těší mimořádné oblibě u zákazníků i u nezávislých odborníků, o čemž dlouhodobě svědčí i bezkonkurenční řada prestižních mezinárodních a tuzemských ocenění.

„Kvalita našich piv je výsledkem nejen pečlivého dodržování tradičních technologických postupů výroby českého piva, ale i výsledkem odbornosti a umu zaměstnanců. Úcta k tradici, zručnost našich lidí, vysoká technologická úroveň pivovarů, zdroje kvalitní vody a suroviny zejména od lokálních dodavatelů jsou základem našeho úspěchu, potenciálem i závazkem do budoucna,“ řekl Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group.

Mezi dlouhodobé dodavatele společnosti patří například tradiční sladovna v Zábřehu, orientovaná na zpracování kvalitního ječmene převážně z produkce zemědělců z Hané a z podhorských oblastí Jeseníků nebo třeba pěstitelé chmele z vyhlášené tršické oblasti. Vazbu na region dokládá i pozice společnosti jako nejvýznamnějšího dodavatele piva na střední Moravě, přičemž piva Holba, Litovel i Zubr jsou dostupná prakticky na celém tuzemském trhu i v zahraničí.

„Je na místě poděkovat také našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom takových úspěchů nemohli dosahovat. V rámci společenské odpovědnosti podnikání a firemní kultury se cítíme být vázáni i vůči našemu regionu. Proto například podporujeme regionální sport, kulturu i sociální programy. V posledních letech stále více akcentujeme i projekty v oblasti udržitelnosti,“ vysvětlil Jaromír Dvorský.

„To vše bylo zohledněno při výběru strategického partnera. Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních důležitá kritéria,“ dodal.

Pivovary řízené samostatně
Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, která rozvíjí tradiční značky piv Holba, Zubr a Litovel. Nápojářská rodina tak může na regionální úrovni vstoupit do další kategorie, ve které může využít své podnikatelské, distribuční a marketingové know-how.

Nová akvizice umožní podle vyjádření vedení společnosti skupině Kofola růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem. S ohledem na specifika pivního trhu a s pokorou k umění zaměstnanců pivovarů zůstanou Pivovary CZ Group samostatně řízeným pilířem Kofoly.

„Přestože nám primárně nejde o přímé synergie s naším dosavadním nealko byznysem, i pivní průmysl má nějaké společné rysy s nápojovou branží. Naším cílem je podpořit um a kvality českých pivovarů. Byla by škoda, kdyby tradiční české značky přešly do rukou zahraničních investorů,“ řekl René Musila, jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola, který se po dokončení akvizice postaví do čela pivního pilíře.

Cena neveřejná
Za akvizicí společnosti Pivovary CZ Group stojí kromě rodinné nápojářské firmy ještě dva menšinoví podílníci. Kofola ČeskoSlovensko, a.s. se stane 51 % vlastníkem pivovarské společnosti, dalšími spolupodílníky jsou investiční skupina RSJ (29 %) a ÚSOVSKO a.s. (20 %).

„Vstup do lokálních pivovarů je dalším dílem skládačky naší dlouhodobé strategie private equity fondů a jsme rádi, že jsme mohli se společností s takovým renomé, jako je Kofola, spojit síly,“ komentuje novou spolupráci Matěj Kumstýř, asset manažer investiční skupiny RSJ. Ta spravuje široké portfolio investic v České republice a zahraničí a zaměřuje se kromě jiného na podporu českých a regionálních perspektivních firem.

Smluvní strany se dohodly, že cenu transakce nebudou zveřejňovat. Transakce je platná s jedinou odkládací podmínkou, kterou je schválení ÚOHS. Dokončení transakce je očekáváno na počátku příštího roku.

Listopadový Sládkův tip je ve znamení Svatomartinského speciálu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovary CZ Group a.s.Autor:Jana Bartáková, PR

Svatomartinské hody bývají již tradičně spojené s pečenou husou, knedlíkem a zelím. A nejen pro tuto příležitost jsme pro vás uvařili polotmavý třináctistupňový Svatomartinský speciál, který zraje v ležáckých sklepích přes 60 dní a vyznačuje se jantarovou barvou, harmonickou plnou chutí, příjemnou intenzitou hořkosti a typickou vůní, což mu dodává jedinečnou výjimečnost originálu. Vychutnat si ho můžete ve vybraných pivnicích a restauracích zejména na střední Moravě.

Svatomartinský speciál 13 % je součástí projektu Sládkův Tip, který v letošním roce spustila společnost Pivovary CZ Group a.s. V rámci tohoto projektu jsou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva, uvařená k různým příležitostem podle unikátních receptur jejich sládků.

Hořkosladký svět z chmele. Jak chutná Josef s IBU 32?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:21století.czAutor:Jan Zelenka

V současné době patří Česká republika mezi pět největších pěstitelů chmele na světě. Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je chmel, pocházející ze Žatecké chmelařské oblasti. Dalšími oblastmi pěstování chmele jsou Úštěcko a pak Tršická pánev s lokalitami na Přerovsku, Olomoucku a Hranicku. Právě odtud pochází chmel pro nové pivo Litovel Josef….

České odrůdy chmele patří mezi odrůdy nejvyšší světové kvality. I proto se z našeho území dostalo pěstování postupně do Německa a dál do světa. Zatímco za vlády Karla IV. se chmelařství rozvíjelo, po třicetileté válce v 17. století byla většina chmelnic zničena, obnova pěstování započala až v 18. století a v tom dalším se začalo s pěstováním chmele i na Moravě v okolí Olomouce.

Tam na Hané
Právě na Hané se chmelu nebývale daří. Zdejší oblasti se říká Tršická pánev, neboť v obci Tršice roku 1861 Hynek Florýk založil první chmelnici, a dal tak základ tzv. novodobého moravského chmelařství.

Chmelnici se tu říkalo chmelén, česačům obírači, dočesná byla doobíraná a chmelové hlávky byly nazývány šeške. Chmelové štoky měly opratu a neměřilo se na věrtele (28 litrů), ale na míru.

V té době žil i rolník Josef Svozil (1847–1931), který hospodařil na gruntu po svém otci. Byl i zakladatelem Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli. Tady na Hané se vždy dobře dařilo pěstování obilí, ale pokrokový Josef Svozil zkoušel pěstovat i jiné plodiny. Mezi nimi byl i chmel.

Ležák Josef
Bylo mu 32 let, když zkušebně založil první chmelnici. Tenkrát byla ještě tyčová (chmel rostl a otáčel se kolem tyčí), až v roce 1885 postavil chmelnici novou, už s drátovým vedením (drátěnku), což byla konstrukční novinka – kolem drátu se chmel lépe pne a postup při česání chmele i při jeho zavádění je o poznání méně pracný. Na drátech se také nedrží škůdci chmele.

A právě na počest Josefa Svozila v Litovli uvařili nové pivo.

Jmenuje se Josef, je to ležák s 11,5 stupni a 4,7 % alkoholu. „Vůně čerstvě načesaného chmele a harmonicky sladěné vybroušené hořkosti jsme docílili díky dvojité dávce tršického chmele na závěr chmelovaru a dobou zrání v ležáckých tancích 40 dní,“ říká sládek pivovaru Petr Kostelecký.

Ležák Josef má 32 jednotek hořkosti IBU – právě tolik IBU, kolik měl Josef Svozil roků, když založil v roce 1879 první chmelnici v Seničce.

32 IBU a hořká mana
Jednotka IBU (Internationl Bitterness Units) vyjadřuje hořkost piva a jde o jeden z nejdůležitějších faktorů, které určují chuť piva. K určení obsahu hořkých látek v pivu se používá zejména alfa-kyselin, pocházejících z chmele.

Čím vyšší je hodnota IBU, tím hořčejší je pivo. Nicméně IBU neovlivňuje pouze hořkost piva, ale celkový dojem chuti a rovnováhu mezi sladkostí a hořkostí. Některá piva mohou mít vyšší hodnotu IBU, ale přesto působit jemněji a vyváženěji díky použití specifických chmelových odrůd a technik vaření.

Při měření IBU se používá spektrofotometrická metoda, při které se měří absorpce světla v pivu.

Díky tomu, že si litovelští sládci předávají pivovarnický um z generace na generaci, mohli při vaření ležáku navázat na Svozilovy zkušenosti s pěstováním a zpracováním chmele. Nové pivo tak vzniklo starou tradiční technologií – dvourmutovým dekokčním varem, týdenním kvašením v otevřených kádích na spilce a dobou zrání v ležáckých sklepích 40 dní.

Trocha chmele přinese klid
Mezi účinné látky chmele patří pryskyřice s hořčinami (α-hořké kyseliny [humulon], β-hořké kyseliny [lupulin]) a esenciální olej s terpenoidy (např. humulen, myrcen). Sekrece hořkých látek vrcholí v druhé polovině srpna, kdy začíná i sklizeň..

Kromě vaření piva se chmel používají i na přípravu čajových extraktů či výluhů, a to při potížích s trávením, při dyspeptickém nadýmání, mají i mírné diuretické účinky. Chmelové šištice vykazují také relativně dobré uklidňující účinky, proto se doporučuje čaj z chmele při nervovém neklidu, neurastenii, klimakterických potížích, migrénách, a zejména při poruchách spánku, kdy se může pít buď samostatně, nebo ještě lépe ve směsích s podobně působícími rostlinami (např. s levandulí).

Podzimní Sládkův Tip bude ve znamení nefiltrovaného ležáku Václav 12

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar LitovelAutor:Jana Bartáková, PR

S přicházejícím podzimem vystřídá na čepu letní limitovanou edici oblíbeného Višňového ležáku další ze speciálních piv zařazených do programu Sládkův Tip. Jedná se o světlý nefiltrovaný ležák Václav 12, uvařený litovelským sládkem Petrem Kosteleckým podle tradiční receptury na počest patrona všech pivovarníků, svatého Václava. Tento jedinečný, natřikrát chmelený ležák, vás nadchne svou harmonickou chutí s lahodnou hořkostí, plností a charakteristickými rysy jednotlivých druhů sladů – českého, bavorského a karamelového. K dostání bude od začátku září na čepu ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě.

Václav 12 je součástí projektu Sládkův Tip společnosti Pivovary CZ Group, ve kterém jsou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva. „Cílem je zákazníkům a štamgastům zpestřit běžnou nabídku našimi pivními specialitami pod značkou Sládkův Tip. Věřím, že je ochutnají nejen pivní znalci, ale i ti, kteří rádi objevují nové chutě a vůně piva. Podle mne jsou piva různých typů vždy zajímavá, přestože tak trochu vybočují z tradiční klasiky,“ říká Tomáš Pluháček, výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Litovelský Otvírák letos nasadil laťku hodně vysoko

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar LitovelAutor:Jana Bartáková, PR

Počasí bylo přímo ukázkové, pivo vychlazené na ideální teplotu a účinkující předváděli na scénách parádní show, která roztančila a rozezpívala 4 000 návštěvníků. Na čepu byla všechna litovelská piva včetně speciálů a největší úspěch sklízel Josef, Gustav a Moravan. Celkem se vypilo neskutečných 20 000 piv. Letošní ročník festivalu Litovelský Otvírák byl zároveň oslavou 130. narozenin pivovaru, a tak nechyběly tradiční exkurze do pivovaru, novinka v podobě školy čepování piva a překvapení pod taktovkou litovelských sládků. Celý festival zakončil impozantní ohňostroj, který rozzářil noční nebe nad litovelským pivovarem.

Litovelský Otvírák, který má za sebou svůj 18. ročník, začal ve 12:00 hodin a na hlavní scéně si návštěvníci užili kapely Šrouby a Matice, 05 a Radeček, Legendy se vrací, DESMOD, ale taky ikonu českého popu Michala Davida a Kristýnu. Druhé scéně na nádvoří dominovaly Deep Purple Tribute, Checkpoint, GABRIELA V.G., Fofrovanka nebo Perseus.

Historická show pod taktovkou sládků
Po 17:00 hodině čekalo na hosty překvapení, které sklidilo obrovský úspěch. Na pódiu vystoupili emeritní sládek Miroslav Koutek a sládek Petr Kostelecký v historických kostýmech jako ikony litovelského pivovaru Josef Elleder a Josef Svozil a předvedli divákům originální kulturní vložku. „Náš pivovar tento rok slaví 130 let od svého založení a bylo nezapomenutelné užít si takovou oslavu s bezmála 4 000 gratulanty,“ říká emeritní sládek Miroslav Koutek a dodává: „Sám vím, jak dlouhou cestu náš pivovar za ta léta ušel, jak se vyvíjel a rostl, ale respekt k pivovarskému řemeslu, tradici a kvalitním surovinám je základ, který se u nás nemění a potvrzuje náš správný přístup.“

Narážení narozeninového soudku
Dalším překvapení bylo naražení soudku s nefiltrovaným narozeninovým speciálem 13 % uvařeným v litovelském minipivovaru. Této zodpovědné činnosti se ujala s hrdostí a úctou Iva Kohútová, hospodská Hostince U Kotásků, který provozuje už 4. generace od roku 1905. „Loni jsme o tomto čase naráželi naši novinku hořkého Josefa 11,5 %,“ vzpomíná Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel a s úsměvem dodává: „ A nyní rok po uvedení na trh sklízí famózní úspěchy. Nejen, že jsme jej začali pro enormní zájem zákazníků stáčet do lahví, ale na letošním PIVEXU získal od odborné degustační komise zlatou medaili v kategorii ležáků. Josef potvrzuje, že inovace s respektem k tradici nezpochybnitelně patří i do pivovarského řemesla.“

Škola čepování piva a exkurze pivovaru
Pro ty, kteří chtěli nahlédnout do tajů vaření piva, byly brány pivovaru otevřeny po celou dobu trvání festivalu. Návštěvníci si prošli varnou, spilkou, ležáckými sklepy a seznámili se s prací sládka nejen dnes, ale i v historických souvislostech. Úspěch slavila také novinka – Škola čepování piva. Naši zkušení bartendeři učili zájemce své řemeslo i fígle, jak dobře načepovat pivo tak, aby si mohli naplno vychutnat jeho chuť, říz a pěnu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.02.2024 12:30131