Prestižní titul World Travel Awards pro nejlepší pivovarskou trasu v Evropě drží od loňského jara Plzeňský Prazdroj. Jak se to promítlo na návštěvnosti? Nemusejí tady řešit problémy s opilci? A okoštuje ve vyhlášených ležáckých sklepích pěnivý mok i abstinent?

„U nás si dá pivo i Arab,“ říká s neochvějnou jistotou Josef Turek, s osmi křížky na krku nejzasloužilejší pivovarský sklepák. V podniku dělá od roku 1958, pravda, teď už jen příležitostně, ale když máte štěstí, bude to právě on, kdo vám v proslulém sklepení načepuje třetinku plzně. „Být v Prazdroji a nedat si pivo, to by byl velký hřích. Já myslím, že tady by ho okusila i Šeherezáda,“ míní Turek.

Pravda, návštěvníků z Blízkého východu sem zase až tak moc nezavítá, ale z Dálného o to víc. „A co mne třeba hodně překvapilo - přijde dívčina, Asiatka, dá si pivo, vypije ho na ex, a hned chce druhé,“ líčí Turek a pokračuje: „Že by se někdo ošklíbal, to se tu ještě nestalo. Akorát občas někdo nechce plnou sklenici.“

S opilci tady potíže nemají. „Opilí návštěvníci? To ne. Veselí. Veselí, to jo. To k pivu patří. Tady se dost často i zpívá,“ upozorňuje sklepák.

Školáci na sucho
Podle Pavly Máškové, manažerky návštěvnických služeb pivovaru, problémy s opilci na trase skutečně nejsou. „V nejhorším je můžeme nechat vyvést, ale to jsou jednotky případů za rok. Máme ochranku, na recepci jsou vybavení alkohol testery, aby se dalo případně prokázat, jak na tom dotyčný je. Nicméně pokud dorazí návštěvníci posilnění alkoholem, ale nedělají problémy, rádi je provedeme,“ konstatuje Mášková.

Tajemství výroby piva tady odhalují i děti. Včetně školních výprav. „Plzeňské základky k nám chodí poměrně často. Není divu - Prazdroj je zdejší významný zaměstnavatel. Pochopitelně to mají bez ochutnávky. A pokud jde o rodinné výpravy, je to na odpovědnosti rodičů,“ podotýká Mášková.

Cíl číslo jedna
Plzeňský Prazdroj je nejžádanějším turistickým cílem celého kraje. Všechny tamní trasy si předloni prohlédlo 530 tisíc zvědavců, loni to mělo být ještě o skoro devět procent víc. „Pomalu směřujeme k předcovidové úrovni,“ usuzuje Mášková. Ta v roce 2019 činila 590 tisíc návštěvníků. „Zda nám pomůže i cena pro nejlepší evropskou pivovarskou trasu, zatím nejsme schopni analyzovat,“ dodává.

Převažují cizinci. Přes čtyřicet procent prohlídek je v angličtině, skoro čtvrtina v němčině. „Němci dominují. A pak návštěvníci z Asie, hlavně z Jižní Koreje a Tchaj-wanu,“ upřesňuje Mášková. Asiaté zůstávají věrní svému stylu. „Stále nás překvapuje, jak upřednostňují focení před vlastním zážitkem z prohlídky. Často také požadují její zkrácení, aby toho v Evropě stačili absolvovat co nejvíc. Trasa Prazdroj má sto deset minut a nezřídka ji chtějí stihnout za hodinu,“ podotýká Mášková.

Někdy pivovarem projde i tisíc lidí za den, skupinky po čtyřiceti lidech vyrážejí co čtvrthodinu, střídá se u nich 80 průvodců. „Na co se mne lidé nejčastěji ptají? Kolik mám prohlídek. A jak jsem se naučila tak dobře německy,“ směje se průvodkyně Alžběta.

Kdyby nebyl Silvestr, na místě by bylo varování, že tento článek vyvolá neodbytnou chuť na alkohol, speciálně na pivo. Poslední den roku je však žízeň tohoto druhu přípustná a navíc díky Václavu Berkovi existuje záruka, že čepované pivo je na nebývalém množství míst ve špičkové kvalitě.

Ještě relativně nedávno dobré pivo samozřejmostí nebylo. Právě Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, se to rozhodl změnit. V roce 2005 založil tým, který si dal za cíl starat se o kvalitu piva na trhu a prosazovat správnou péči o čepované plzeňské pivo. A povedlo se.

Zato se nepovedlo zahájit povídání s legendární postavou plzeňského pivovaru v domluveném čase – Berka musel zhruba čtvrthodinu čekat. „Za trest si dejte pivo z mastné sklenice,“ vzkázal sládek v žertu autorovi tohoto textu, neboť právě kvůli jeho lajdáctví se termín rozhovoru posunul.

Nekvalitní pivo za trest? Dřív jste nic provést nemuseli a stejně jste ho mohli dostat špatně ošetřené. Tuto nemilou situaci nejde samozřejmě zcela vyloučit ani nyní, nicméně člověk musí být téměř smolař, aby na takovou výjimku potvrzující pravidlo narazil. Jde o pravidlo vynikajícího piva, jež by se jen s nepatrnou dávkou nadsázky mohlo nazývat Berkovým pravidlem.

Sládek, který svůj první ležák uvařil v Plzni coby brigádník už v roce 1971, se o kvalitu piva zasloužil natolik, že byl letos na podzim uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. „Velmi si toho považuji a zároveň je to zavazující,“ říká oceněný, který učí výčepní, jak se starat o pivo. „Jde o dílo celého týmu, na který jsem měl v životě velké štěstí. Právě s erudovanými lidmi jsme o kvalitě piva kdysi začali diskutovat.“
Což by se dalo označit za počátek dnešního stavu?

Naší snahou bylo udržet původní recepturu plzeňského ležáku, s níž přišel v roce 1842 Josef Groll, ale současně mít k dispozici technologické zařízení, umožňující nám daleko lépe řídit celý proces výroby piva.

V devadesátých letech se nám podařilo zmodernizovat plzeňský pivovar, takže jsme měli dokonalou kontrolu nad kvalitou a vycházelo z něj výhradně dobré pivo. Když jsme ale potom šli do hospody, v ní občas úplně dobré nebylo.

A rovněž v cizině, kam se Pilsner Urquell exportoval, jsme buď ze zpětných vazeb, nebo i z vlastní zkušenosti poznávali, že ani tam naše pivo nechutná stejně dobře jako u nás ve sklepě. Pochopili jsme, že pořád platí, že sládek sice pivo vaří, ale neméně důležitá část pro jeho kvalitu je přímo v hospodě a je to výčepní.

Takže?
Hodně se toho napovídalo o šéfkuchařích, ti byli všude vidět, z mého pohledu byl ale pro hospodu jednoznačně nejdůležitější právě výčepní. Vždy jsem si představoval, že výčepní musí být ten, koho uvidí host jako prvního, když otevře dveře. Že bude bránou, „uvítacím výborem“ každé hospody.

Musíme dosáhnout toho, říkali jsme si s kolegy, aby lidé chodili za kvalitním pivem a za jménem výčepního. Ostatně ještě dnes spousta lidí vzpomíná, jak se učila čepovat hladinku u pana Čiháka z malostranské hospody U Kocoura.

Čili jste výčepní také učili?
Ano. Správný výčepní by měl vědět i něco z historie, může přihodit i nějaký pikantní příběh, ale samozřejmě úplně hlavní je, že se musí postarat, aby bylo špičkové pivo.

Věděli jsme, že k tomu musí mít perfektní výčep, v tom nám hodně pomáhal náš technický servis. Díky němu jsme do hospod dodali skvělé výčepy.

Dali jsme také dohromady tým obchodních sládků, kteří začali učit výčepní, jak pivo ošetřit, co je k tomu třeba. Obchodních sládků ale bylo málo, a protože jsme začínali s Pilsner Urquell Master Bartender, dnes už prestižní soutěží o nejlepšího výčepního, napadlo nás, abychom do věci zapojili i účastníky soutěže.

Postupně rostl počet škol čepování, v každém z třinácti distribučních center, které jsme měli, jsme udělali tréninkové centrum a na výčepní se byla radost dívat. Ono totiž, když se pivo dobře načepuje, když dostanete smetanovou hladinku, je to úplně jiný zážitek.
Skoro se na vás začínám zlobit, poněvadž mi děláte v nesprávný okamžik chutě…

Kvalita se začala prosazovat. A nejen ve velkých městech, také v městečkách. Kadaň, Vrchlabí, ale i Slovensko a tam jmenovitě Košice, Banská Bystrica, Malacky… Samozřejmě vévodí Praha a Plzeň, kde jsou opravdu úžasné hospody s naším perfektním pivem. To ale přitom není jediným efektem práce, kterou jsme si dali.

Jaký je další?
Naše úsilí se začalo rolovat do konkurenčních pivovarů. Ty velké také organizují soutěže o nejlepšího výčepního a to musíme vnímat jako něco velmi pozitivního – pivní kultura letí výš a výš.

Jsem hrozně šťastný, když dostanu v jižních Čechách krásně načepovanou hladinku, sice ne našeho originálu, ale kvalita je velká. Nebo jsem si dal nedávno vedle pivovaru v Brně nádherný šnyt!



Z malé vločky se udělala kulička, pak koule a dnes je z ní lavina kvality, která se začala valit z Plzně.
Přitom jsme v začátcích měli strach, že naše snaha bude sněhová vločka – hned roztaje. A vidíte, z malé vločky se udělala kulička, pak koule a dnes je z ní lavina kvality. Mě pochopitelně těší, že tahle lavina se začala valit z Plzně.

Říká se, že turisté jezdí do Česka za levným pivem, oni ale podle mě jezdí především za špičkovým pivem. Praha je nádherná, o tom není sporu. Ale vůbec nejkrásnější je, když se na ni díváte skrz sklenici skvělého piva dejme tomu z malostranské hospůdky. Usilujeme nyní o to, aby byla česká pivní kultura zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

V jaké jste fázi?
Ve spolupráci se Svazem pivovarů a sladoven jsme podali žádost a už je hotová registrace v Plzeňském a Jihočeském kraji, takže regionální kolo máme za sebou. Národní kolo je teď v rukou Ministerstva kultury a my pevně věříme, že i tam pochopí, jak důležitou věcí pivní kultura pro Česko byla a je. Jsem přesvědčen, že se nám zápis na seznam UNESCO podaří.

A když porovnáte kvalitu piva z doby, kdy jste začínal, se současností?
Tuhle otázku dostávám pravidelně a odpověď je úplně jednoduchá: Pivo je dnes lepší!

Ne v tom, jak je uvařeno. Ani ne v tom, že by bylo uvařeno z lepších surovin. Máme ale v současnosti skvělou techniku, skvělou kontrolu, v níž kromě počítačů stále hraje důležitou roli lidský faktor, protože vaření piva je živý proces. A zásadně se zlepšila péče v hospodách. Dřív byla kvalita nevyrovnaná, dnes je jedno, jestli na pivo přijdete v pondělí, úterý nebo v neděli.



Nedávno mi poslal video herec Jirka Macháček a napsal: Tak už učím správně čepovat i já!
Heleďte, až dopijete to pivo za trest z mastné sklenice, skočte si nejlépe na tankové, které jede do hospody přímo z pivovaru bez jakýchkoli zastávek. Dostanete neopakovatelný nápoj! Když ho před vás postaví se smetanovou pěnou a výčepní vám řekne „na zdraví!“, nezbyde vám nic jiného, než ho okamžitě ochutnat. Ke kvalitě nám pomáhá spousta maličkostí a na každou klademe důraz.

Například?
Například sociální sítě, které začali naši obchodní sládci – tedy v podstatě učitelé správného ošetření piva – ve velké míře používat. Na sociálních sítích máme profil Sládci v akci a vedle toho máme různé online programy pro výčepní, pro šéfy a majitele hospod, ale i pro hosty, aby poznali kvalitu.

Nedávno mi poslal video herec Jirka Macháček a napsal: Tak už to učím i já! V jedné hospodě totiž poučuje Jirka kámoše, jak se má pivo správně načepovat a řeknu vám – je to od něj koncert!

Co Jiří Macháček přesně říká?
Zábavně vysvětluje, co je k výbornému pivu třeba. Samozřejmě potřebujete pečlivě ošetřené pivo, čisté trubky, kohouty. Pak přichází na řadu ruce výčepního a ty musejí být mokré od toho, jak myl sklenice. Já osobně jdu po příchodu do hospody velmi rád pozdravit výčepního – podám mu ruku, a když ji má mokrou, jsem klidnější.

Sklenice musí být dokonale umytá, úplně nejlepší je, když se to udělá pěkně ručně houbičkou. Následně ji musíte vychladit na teplotu piva, k tomu dnes fungují zachlazené vany: výčepní sklenici potopí do vody se stejnou teplotou jako pivo a to pak při čepování nezažívá žádný šok.

Šlo by pokračovat sklepem, případně chladicím boxem, pokud sklep není, šlo by pokračovat dalšími věcmi, o které se obchodní sládci a především personál hostinců v čele s výčepním starají. Výsledek už jsem několikrát říkal – perfektní pivo, jednoznačně lepší než kdykoli dřív.

Jak často se ještě potkáváte s tím, že pivo perfektní není a kazí pivovaru image, brand?
Pořád jsou i takové hospody. Já jsem zdrženlivý, ale když jsem v takové hospodě, vrtá mi to hlavou, a vidím-li jednoduchou cestu ke zlepšení, nedá mi to a zkusím to těm lidem vysvětlit. A oni si většinou nechají poradit, to je fajn.

Potom jsou kupříkladu sezonní hospody, před časem jsem byl na jedné lodi, chvíli jsem se na ně díval a těm vážně nebylo pomoci. Takových hospod ovšem skutečně razantně ubylo. O zlepšení situace svědčí i ocenění Hvězda sládků, které je garancí vynikajícího piva, a to podléhá přísné kontrole. Počet hospod s tímhle oceněním neustále roste.

Ovlivnili nějak kvalitu piva zahraniční vlastníci? Prazdroj patřil jihoafrické skupině SABMiller, od roku 2017 spadá pod japonskou společnost Asahi…
I na tohle jsme měli štěstí. Když jsme se stali součástí jihoafrických pivovarů, měli jsme šanci sednout si s jejich sládky a probrat, jak vaří pivo oni a jak my. Báječnou zprávou pro nás bylo, že jejich filozofie byla zachovat lokální značky.

Prošli jsme s nimi kompletně všechny naše receptury, krok za krokem, minutu po minutě. Pokud oni dělali něco jinak než my, snažili jsme se jim vysvětlit náš postup, opřený o analýzy a výsledky. A když nám přece došly argumenty, použili jsme slovo „tradiční“, na to velmi slyšeli.

V londýnské kanceláři měl ředitel výčep, na kterém bylo pravidelně naraženo plzeňské pivo.
Jihoafričané bydlívali v hotelu kousek od Zlatého Tygra, tam jsme s nimi chodili na pivo a oni díky tomu rychle pochopili, jaký poklad jim spadl do klína. Dokonce první ředitel společnosti se do plzeňského piva zamiloval natolik, že mu v jeho londýnské kanceláři zřídili výčep, na kterém měl pravidelně naše pivo naraženo.

Poté nás převzala skupina Asahi a její zástupci kromě stvrzení kvality přidali záruku, že Pilsner Urquell se bude navždy vařit v Plzni. Znamená to, že veškeré naše pivo, které se dostává do více než padesáti zemí světa a brzy se dostane i na všechny přilehlé planety, pochází jen a jen z Plzně. Za to jsme hodně šťastní.

Já teď snad skutečně půjdu „na jedno“…
A víte co? Než vám ho načepují, nechte si tu mastnou sklenici napřed umýt.

Do Plzeňského Prazdroje dorazily v těchto dnech první várky sladovnického ječmene z letošní sklizně. Pracovníci pivovaru z něj začínají na vlastní sladovně připravovat slad, jednu z klíčových surovin pro české pivo. Celkem Prazdroj od tuzemských farmářů nakoupí zhruba 150 000 tun sladovnického ječmene. Podle prvních laboratorních analýz je kvalita letošní úrody dobrá. Přesto ječmen i letos ovlivňovalo nestálé počasí. I proto Prazdroj spolu se zemědělci hledá cesty, jak pěstování této plodiny adaptovat na klimatickou změnu.

„První slad z letošního ječmene jsme analyzovali v naší laboratoři a výsledky jsou zatím dobré. Vyrobený slad má velice dobrou dostupnost důležitých látek, jako je například škrob nebo enzymy, pro následnou výrobu piva,“ uvádí Michal Šneberger, vedoucí sladovny plzeňského pivovaru.

V laboratořích Plzeňského Prazdroje se pečlivě kontroluje zrno z každého kamionu, který do pivovaru ječmen přiveze. Denně jich k plzeňské sladovně přijede v průměru dvacet. Měří se například klíčivost ječmene, vlhkost, obsah bílkovin, škrobu a porovnává se i velikost zrn. Důležitá je také vizuální kontrola. Teprve když všechny parametry vyhovují pivovarnickým nárokům, může kamion složit zrno do sila.

Prazdroj má jako jeden mála pivovarů v Česku vlastní sladovny v Plzni a v Nošovicích a připravuje pro výrobu svých piv vlastní slad. „To nám dovoluje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou našeho piva od naprostého začátku. Dokážeme připravit slad přesně tak, jak to vyžaduje příslušný styl piva, které chceme uvařit. Takřka všechny naše značky jsou nositelem chráněného zeměpisného označení České pivo. Proto musíme používat pouze schválené odrůdy českého a moravského ječmene,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Prazdroj nejčastěji nakupuje odrůdy Bojos, Francin, Laudis, Manta a Štamgast. Z nich pak připravuje slady na míru pro svá piva. Ječmen přitom odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí zhruba 150 000 tun, což představuje pěstební plochu přibližně 30 000 hektarů. Naprostou většinu ječmene nakupuje přímo od farmářů bez dalších prostředníků.

Plocha, na které se v Česku pěstuje sladovnický ječmen, se ale i vlivem klimatické změny za posledních 30 let v Česku snížila skoro o polovinu. Aktuálně se pěstuje na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice, a zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy.

Aby pomohl zachovat množství a kvalitu českého a moravského ječmene, inicioval Prazdroj projekt Pro ječmen. „Na vybraných polích s ječmenem se pod dohledem vědců a dalších odborníků snažíme zlepšit kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Aplikujeme principy regenerativního zemědělství. S půdou zacházíme šetrně bez hluboké orby. Na polích jsme vysázeli meziplodiny, takže nikdy nejsou holá. Kondici polí měříme pomocí nejmodernějších technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost vůči výkyvům počasí a pomoci tak tuzemským pěstitelům se stabilizací jeho kvality,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.

Projekt Pro ječmen má za sebou dvě pěstební sezóny ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využití principů regenerativního zemědělství na tak velké ploše a následné škálování na dalších tuzemských polích tak má ambici se stát dosud největší iniciativou ke kultivaci zemědělské krajiny v České republice. „Celý projekt je koncipován jako pětiletý, ale již nyní jsme zaznamenali lepší dostupnost vláhy na plochách, kde ječmen pěstujeme regenerativně. Minimální narušení půdy pomohlo vodu uchovat v půdě, díky čemuž byla pro ječmen k dispozici i v sušších obdobích,“ dodává Ivan Tučník.

Pivo bez pěny a ve špatně umyté sklenici? Ještě v devadesátých letech nic neobvyklého. Václav Berka se rozhodl to změnit. Dnes emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje zasvětil celý život plzeňskému ležáku a před 20 lety stál u zrodu obchodních sládků, kteří se starají, aby se v hospodách čepovalo stejně dobré pivo, jako když se uvaří v pivovaru. Právě tým, který sestavil, má lví podíl na tom, že se kvalita piva čepovaného v tuzemských hospodách a restauracích v uplynulých dvaceti letech výrazně zlepšila. I proto nyní Český svaz pivovarů a sladoven uvedl Václava Berku do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

K práci v plzeňském pivovaru byl Václav Berka doslova předurčen – je třetí generací Berků a společně tak hlídají kvalitu plzeňského piva už téměř 100 let. On sám studoval pivovarnictví nejprve na střední škole a pak i na vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie. V pivovaru v Plzni pracoval na různých brigádách už od 15 let a tehdy – v roce 1971 – zde také poprvé uvařil plzeňský ležák. Po studiích začínal v pivovaru jako technolog a později se vypracoval až do pozice vrchního sládka. Stál tak u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva (cylindrokonické tanky, KEG sudy, nové stáčírny atd.), ale zároveň vždy prosazoval zachování těch částí výroby, které jsou unikátní a dodnes vytvářejí jedinečný chuťový profil ležáku Pilsner Urquell, jako je používání měděných kotlů nebo přímý ohřev ohněm při trojitém rmutování.

V roce 2005 se ale Václav Berka z vlastní iniciativy vydal naprosto novým směrem. Věděl, jak skvělé pivo se v pivovaru vaří, ale také viděl, že ne vždy se v prvotřídní formě dostane k těm, kdo z něj mají mít největší užitek a radost – ke spotřebitelům v hospodách. A z pozice toho, kdo se staral o kvalitu vaření a zrání piva v pivovaru, se přesunul do pozice člověka, který se o pivo stará na jeho cestě do sklenice. Založil zcela novou profesní kategorii – tým obchodních sládků, a vydal se na novou misi, unikátní nejen v českém, ale i světovém kontextu.

Podle Václava Berky je důležité, aby obchodní sládek měl zkušenosti a znalosti z výroby piva, ale zároveň i komunikační dovednosti. „Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva, dnešní Pilsner Urquell Master Bartender. A také jsme edukovali veřejnost, jak poznat to správně načepované pivo,“ vzpomíná Václav Berka.

Následovalo systematické školení personálu v hospodách a restauracích napříč Českem ve všech dovednostech péče o pivo, nejen vlastním čepování. „Začali jsme vzdělávat výčepní a ty nejlepší jsme pak začali využívat jako externí školitele. Díky tomu jsme znásobili počet proškolených provozoven. Postupně přibyly další programy a projekty, jako Hvězda sládků, která oceňuje ty úplně nejlepší hospody s nejlepší péčí o pivo. Nyní ročně zapojíme do programů na zlepšování kvality zhruba 5 000 podniků a proškolíme více jak 12 000 lidí. Za dobu fungování obchodních sládků od roku 2005 si troufnu tvrdit, že jsme proškolili minimálně 40 000 provozoven a skoro 100 000 lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo,“ říká Václav Berka a doplňuje: „Dnes se to může zdát zapomenuto, ale za těch bezmála 20 let šla kvalita čepovaného piva v českých a moravských hospodách prudce nahoru,“ soudí Václav Berka.

V roce 2018 pak tým prazdrojských obchodních sládků vyvinul sofistikovaný systém měření kvality piva, kde sleduje 10 měřitelných standardů. Zatímco ještě v roce 2018 ho splňovalo zhruba 20 % hospod a restaurací, které odebíraly pivo od Prazdroje, letos je to už téměř 60 %. Ale pozor, i další podniky vykazují výrazná zlepšení.

Že se dlouhodobá starost o kvalitu piva v hospodách vyplácí, ukazuje i podíl čepovaného piva na celkových tuzemských prodejích Prazdroje – zhruba 35 %. Zatímco celý český trh se pohybuje okolo 30 %. Z velké části je to právě díky úspěšné misi Václava Berky a jeho tehdejších i současných kolegů. Toho těší nejen to, že dnes si milovníci piv mohou dát skvělé načepované pivo z Prazdroje, ale že ve zlepšování kvality piva v hospodách následovaly plzeňský pivovar i další výrobci. „To, že je náš přístup správný, potvrzují i výzkumy, které ukazují, že pokud je host spokojený s kvalitou piva v hospodě, vrací se do ní opakovaně a často jí doporučí i svým známým. Díky tomu se nám ve spolupráci s hospodskými daří udržovat a rozvíjet unikátní českou pivní kulturu,“ doplňuje Václav Berka.

V sobotu 5. října proběhly tradiční oslavy piva Pilsner Urquell v plzeňském pivovaru. Ve stejný moment, kdy probíhal na hlavním podiu přípitek symbolicky v 18:42, se připíjelo i za branami pivovaru, a to ve vybraných hospodách a restauracích napříč Českem. Společně tak tisíce návštěvníků Pilsner Festu, osobností i štamgastů v podnicích připilo na oslavu 182. výročí piva, které si získalo srdce lidí na celém světě.

Tisíce lidí na Pilsner Festu oslavily narozeniny plzeňského ležáku ve velkém stylu. Letos se tradiční oslava konala přímo v den založení první várky Pilsner Urquell, tedy 5. října. Přímo v Plzni gratulovaly i známé osobnosti, a to nejen kapely Buty, Monkey Business nebo Top Dream Company se speciálním hudebním programem, ale i herečka Aňa Geislerová, reportér Janek Rubeš nebo Xindl X. Symbolicky
v 18:42 si pak připili nejen návštěvníci Festu, ale i štamgasti v hospodách po celé republice.

Na oslavu byl emeritním vrchním sládkem Václavem Berkou naražen speciální dřevěný sud s plzeňským ležákem, ze kterého následně čepovala úřadující vítězka soutěže Pilsner Urquell Master Bartender Klára Brodecká.
„S velkou radostí jsem si připil na oslavu 182 let od okamžiku, kdy bylo v plzeňském pivovaru poprvé uvařeno pivo, které proslavilo město Plzeň i celou naši zemi všude ve světě. Od roku 1842 si mezi sládky předáváme jedinečnou recepturu a dodržujeme předepsané postupy, abychom pak z Plzně, jediného místa, kde se plzeňský ležák vaří, dokázali potěšit milovníky piva doma i v zahraničí. Zároveň jsem s hrdostí připil i na všechny, kteří se zasloužili o dobré jméno piva Pilsner Urquell,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Oslava plzeňského ležáku v nejrůznějších formách
Bohatý program si v areálu pivovaru nenechalo ujít téměř deset tisíc lidí. O dobrou atmosféru celého Pilsner Festu se postarali přední tuzemští hudebníci, na hlavním podiu se vystřídal například Matěj Rupert, Xindl X, Top Dream Company nebo skupina Buty. Společně také zahráli hudební představení, které bylo vytvořeno speciálně pro Pilsner Fest. Kromě hudebních gratulací přišli plzeňskému ležáku popřát i například Janek Rubeš, Aňa Geislerová nebo Markéta Hrubešová.

Pilsner Fest byl zároveň oslavou lidí, kteří dali vzniknout plzeňskému ležáku a také o něj správně pečují. Proto si návštěvníci mohli vychutnat perfektně načepovanou plzeň od těch nejlepších výčepní z celé republiky i ze zahraničí z téměř 50 kohoutů po celém areálu pivovaru.

Návštěvníci si mohli odnést i jedinečný zážitek. Při interaktivní show jim vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka přiblížil, jak o pivo pečovat a ukázal i správný proces čepování piva.

Kromě programu ve stanech probíhaly i speciální prohlídky, kde se lidé mohli seznámit jak s historií, tak i výrobou plzeňského ležáku. Ty byly letos věnované objektům, které hrály důležitou roli v historii pivovaru. Kromě historické i současné varny navštívili účastníci prohlídek interiéry historické budovy generálního ředitelství a nahlédnout mohli i do bednárny, kde své řemeslo představili pivovarští bednáři. Celkově proběhlo 73 prohlídek pivovaru, které navštívilo téměř 1600 lidí.

„Letošní Pilsner Fest byl velkou oslavou plzeňského ležáku. Těší mne, že ho navštěvuje tolik lidí, kteří mají zájem nejen o naše skvělé pivo a dobrou zábavu,
ale taky o jeho historii a současnost. Tady u nás v pivovaru se každý přesvědčí,že Pilsner Urquell je jen jeden. Na zdraví! “ dodává Lenka Králová, brand director Pilsner Urquell.

Emeritního vrchního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berku uvedl Český svaz pivovarů a sladoven do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Berka zasvětil celý život plzeňskému ležáku a před 20 lety stál u zrodu profese obchodních sládků. Ti se starají, aby se v hospodách čepovalo stejně dobré pivo, jako když se uvaří v pivovaru. „My u nás víme, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá,“ říkává často Václav Berka.

Stál jste u zrodu nové pivovarské profese, takzvaných obchodních sládků. Jak se ten nápad narodil? Měli na to vliv noví zahraniční vlastníci, kteří přišli do Prazdroje?
Bylo to tak půl na půl. Po revoluci jsme dostali šanci cestovat ven a ochutnávali jsme pivo i v zahraničí. Věděli jsme, že v českých hospodách jsou rezervy. Ale cesta piva za hranice je komplikovanější a my zjišťovali, že jeho chuť je ještě víc jiná než tady. Tehdy jsme se dohodli s mými šéfy, že by bylo dobré pro to něco udělat. Proto jsme dali dohromady projekt, kterému se říká obchodní sládci. Jeho cílem bylo naučit lidi, jak s naším pivem zacházet.

Třicet milionů jednorázových pivních lahví váží více než 6 tisíc tun a postavené vedle sebe by vytvořily řadu o délce 1700 kilometrů, což je zhruba vzdálenost z Prahy do španělské Barcelony. A přesně takové množství kvalitního skla ušetří nová plně automatická stáčecí linka, kterou uvedl do provozu Plzeňský Prazdroj.

Veškeré skleněné lahve, do kterých pivovar plní své produkty pro český trh, budou totiž od příštího roku vratné. Jako poslední ze svých tuzemských značek do nich nyní začíná plnit třetinky Frisca a piva značky Elektrárna.

„Linka dokáže naplnit zhruba 900 tisíc lahví o objemech 500 a 330 mililitrů. Veškeré produkty také umístí do přepravek nebo zabalí do papírových kartonů různých velikostí,“ vysvětluje manažer pivovaru Petr Kofroň.

Velkou výhodou vratných lahví je jejich dlouhodobá použitelnost. V průměru Prazdroj každou vratnou lahev naplní 26krát a na trhu vydrží sedm až osm let. Skleněné lahve jsou nejprodávanějším obalem produkce pivovaru, v Česku jí tak prodá téměř 37 procent. Většina je už nyní vratná, pouze dvě procenta portfolia doposud tvořily nevratné lahve. Od příštího roku bude nově zálohovaná veškerá běžná tuzemská produkce pivovaru ve skle. Výjimkou zůstanou pouze občasné limitované edice.

„Frisco se zařadí do rodiny našich vratných obalů, tedy k ostatním skleněným lahvím a sudům, které používáme opakovaně a vydrží řadu let. Zbývat nám budou jen plechovky, pro které ale u nás nyní neexistuje efektivní systém sběru a následná recyklace. Pokud by se podařilo v Česku zavést zálohový systém i na ně, bude šance využívat materiál z vrácených plechovek opakovaně. A my bychom tak mohli našim spotřebitelům nabídnout plně cirkulární portfolio,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Návratnost u klasických půllitrových vratných lahví má nyní pivovar zhruba 98 procent a u třetinek, které se začaly letos také nabízet ve vratných lahvích, se tomu postupně blíží.

„To dokazuje, že zálohované obaly mají smysl a lidé v Česku jsou na vracení zvyklí,“ doplňuje Martina Vajskebrová, manažerka výrobních materiálů a obalů pivovaru.

Zálohované třetinky Frisca se začnou na trhu objevovat v nejbližších dnech a do konce roku se přidají i vratné lahve piv z Elektrárny. Pivovar počítá s tím, že zhruba od nového roku, po doprodání všech zásob, již budou na českém trhu pouze vratné třetinkové obaly těchto značek. Do završení projektu cirkularity skleněných obalů investoval Prazdroj 1,1 miliardy korun. Z toho větší část, konkrétně 700 milionů korun, zamířila do nové stáčecí linky v Plzni, zbytek je vyčleněn na nákup vratných lahví a přepravek.

Pro domácí trh vyjíždějí z bran Plzeňského Prazdroje piva a míchané nápoje už jen ve vratných obalech. Pivovar spustil novou automatizovanou stáčecí linku za 700 milionů, dalších 360 milionů zaplatí za nákup vratných třetinkových i půllitrových lahví a přepravek.

„Vratnou lahev v průměru naplníme šestadvacetkrát a na trhu vydrží sedm až osm let,“ vypočítal manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. Přechod k vratným obalům například u míchaného Frisca sníží uhlíkovou stopu pivovaru asi o pět procent.

Nová stáčecí linka za hodinu naplní až 60 tisíc lahví, za celý den je počítáno s 900 000 lahvemi.

Od okamžiku, kdy se prázdných lahví chopí stroje na vstupu do linky, přes jejich kontrolu, roztřídění, vymytí, naplnění, uzavření, pasterizaci, olepení etiketami a zabalení do krabic nebo přepravek uběhne přibližně 2,5 hodiny. Z toho přibližně dvě hodiny zůstávají plné a už zavíčkované lahve v uzavřeném prostoru, kde dochází k pasterizaci.

Jen výjimečně se lahve v průběhu pohybu po lince dotkne lidská ruka. Zatím palety s přepravkami nebo papírovými bednami převážejí z haly do skladu vysokozdvižné vozíky, v budoucnu by i tohle měly zajišťovat automatizované systémy.

Podle manažera Petra Kofroně je pro zajištění provozu nové linky zapotřebí desíti nebo jedenácti lidí. Kvůli hluku, který stroje a sunoucí se skleněné lahve na pásech a dopravnících dělají, musejí mít všichni zaměstnanci uvnitř haly chrániče sluchu.

Prázdné i plné lahve urazí po dopravnících nové linky stovky metrů. Nejezdí jen v jedné úrovni, například zabalené krabice s láhvemi míchaných nápojů po vyjetí z baličky čeká vystoupání do horního patra po dopravníku v podobě opakovaně zatočené šroubovice. Než krabice dojedou k naložení na palety, počítače na třídícím stanovišti průběžně rozpohybovávají směrovací desky podle toho, jestli je zapotřebí krabice poslat do pravé nebo levé fronty.

V Plzni je to třetí podobně výkonná stáčecí linka. Ta nejnovější má přitom až třetinovou úsporu energie a oproti starším typům o polovinu nižší spotřebu vody.

Řada jednorázových lahví dlouhá 1770 km
Letos začal pivovar ve velkém dodávat do České republiky ležák Pilsner Urquell i v menších lahvích o objemu 0,33 litru. Pokud je pivo v hnědých třetinkách, jde o nevratné lahve, které jsou určené do vzdálenějších zahraničních destinací. Podobné je to například u míchaného nápoje Frisco nebo piva značky Elektrárna. Ty už také nově stáčejí do vratných lahví.

Zda je láhev zálohovaná, nebo ne, pozná zákazník na její etiketě, kde je informace napsaná. Dalším poznávacím znamením může být, že zatímco nezálohované lahve Frisca mívaly šroubovací uzávěry, zálohované mají klasické korunky s logem otvíráku. Po něm mají zákazníci sáhnout, když chtějí lahev otevřít.

Mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář řekl, že přechodem na vratné lahve už v pivovaru nebudou ročně potřebovat 30 milionů jednorázových lahví. „Ty by postavené vedle sebe vytvořily řadu dlouhou 1770 kilometrů, což je přibližně trasa z Prahy do španělské Barcelony. Prazdroj tak ušetří 6206 tun skla, které by použil jen jednou,“ dodal Kovář.

Podle Ivana Tučníka se pivovaru v průměru vrací 98 procent zálohovaných lahvích k novému naplnění. „Přechod Frisca a piv z Elektrárny na vratné lahve tak sníží celkovou uhlíkovou stopu našich obalů o více než pět procent,“ upřesnil Tučník. V reálu to znamená úsporu 4133 tun oxidu uhličitého, takže celkové emise Prazdroje se sníží o 1,4 procenta.

V zálohovaných lahvích vyváží plzeňský pivovar pivo například do Německa, Rakouska, na Slovensko nebo do Polska. I když náklady na dopravu jsou vyšší, z ekologického pohledu je to výhodnější než používání jednorázových obalů. Do vzdálených destinací, jako je například Korea nebo další asijské státy, pivovar dál používá jednorázové lahve. Stejně tak jednorázové lahve budou v pivovaru dál používat pro malé a občasné edice piv.

Do skla stáčí Plzeňský Prazdroj zhruba 37 procent své produkce. Společně se sudy, které jsou také vratné, se pivovar dostal na hranici 70 procent vratných obalů. „Pokud by se v České republice podařilo zavést zálohový systém i na plechovky, byla by šance opakovaně využívat k recyklaci i materiálů z nich,“ nastínil Tučník další možnost cirkulace materiálů.

Šéfové plzeňského pivovaru předpokládají, že na začátku roku 2025 budou u většiny prodejců v ČR jejich produkty už jen ve vratných zálohovaných lahvích.

Pilsner Urquell The Original Beer Experience nabízí s předstihem už v září jako jediné místo v Praze jedno z nejoblíbenějších českých piv – nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který se tradičně připravuje jen jako říjnový speciál k příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. V září je tento speciál k dostání jen na třech místech v celé České republice, kde se o pivo starají vítězové prestižní soutěže Master Bartender.

„Nefiltrovaný plzeňský ležák se řadí mezi nejoblíbenější piva z řady volba sládků a tradičně je k dostání jen během října k příležitosti oslav výročí uvaření první várky plzeňského piva, kterou uvařil 5. října 1842 sládek Josef Groll. Mám radost, že můžeme tento speciál hostům nabídnout již v průběhu září, a to díky našemu výčepnímu Matyáši Wiaczkovi, který se letos v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender umístil na druhém místě,” říká Romana Jedličková, marketingová ředitelka společnosti The Original Experience Company.

Pilsner Urquell:The Original Beer Experience se tak stalo jediným místem v Praze, kde je tento nefiltrovaný ležák k dostání už od začátku září. Kromě toho jej mohou lidé v září ochutnat jen na dvou dalších místech, a to v Brně a v Plzni.

Den piva v Pilsner Urquell: The Original Beer Experience
Nefiltrované plzeňské pivo bude na čepu také v průběhu celého října, kdy se k Pilsner Urquell: The Original Experience přidají další místa, která se zapojila do programu Volba Sládků, ale také vybrané podniky, které se mohou pochlubit vzornou péčí o pivo a výčepní zařízení.

K příležitosti oslav 182. výročí uvaření první várky zlatého ležáku navíc budou 5. října 2024 v prostorách Pilsner Urquell: The Original Beer Experience probíhat oslavy, během kterých se budou moci návštěvníci mimo jiné zajímavou formou dozvědět více o technologiích výroby piva, jeho historii a zapojit se také do zábavných soutěží.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience je multimediální atrakce cílící na všechny smysly, jež představuje příběh Pilsner Urquell, nejoblíbenějšího a nejslavnějšího českého piva. Pilsner Urquell Experience se nachází v dolní části Václavského náměstí, v památkově chráněné budově bývalé Pražské úvěrní banky postavené v roce 1902. Návštěvníkům nabízí unikátní zážitek, který v České republice doposud chyběl a nabízí spoustu aktivit a zábavy.

Pilsner Urquell The Original Beer Experience nabízí s předstihem už v září jako jediné místo v Praze jedno z nejoblíbenějších českých piv – nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který se tradičně připravuje jen jako říjnový speciál k příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. V září je tento speciál k dostání jen na třech místech v celé České republice, kde se o pivo starají vítězové prestižní soutěže Master Bartender.

„Nefiltrovaný plzeňský ležák se řadí mezi nejoblíbenější piva z řady volba sládků a tradičně je k dostání jen během října k příležitosti oslav výročí uvaření první várky plzeňského piva, kterou uvařil 5. října 1842 sládek Josef Groll. Mám radost, že můžeme tento speciál hostům nabídnout již v průběhu září, a to díky našemu výčepnímu Matyáši Wiaczkovi, který se letos v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender umístil na druhém místě,” říká Romana Jedličková, marketingová ředitelka společnosti The Original Experience Company.

Pilsner Urquell:The Original Beer Experience se tak stalo jediným místem v Praze, kde je tento nefiltrovaný ležák k dostání už od začátku září. Kromě toho jej mohou lidé v září ochutnat jen na dvou dalších místech, a to v Brně a v Plzni.

Den piva v Pilsner Urquell: The Original Beer Experience
Nefiltrované plzeňské pivo bude na čepu také v průběhu celého října, kdy se k Pilsner Urquell: The Original Experience přidají další místa, která se zapojila do programu Volba Sládků, ale také vybrané podniky, které se mohou pochlubit vzornou péčí o pivo a výčepní zařízení.

K příležitosti oslav 182. výročí uvaření první várky zlatého ležáku navíc budou 5. října 2024 v prostorách Pilsner Urquell: The Original Beer Experience probíhat oslavy, během kterých se budou moci návštěvníci mimo jiné zajímavou formou dozvědět více o technologiích výroby piva, jeho historii a zapojit se také do zábavných