V den, kdy v Jarošovském pivovaru představili nový speciál - Jarošovského Jožu 13%, speciální spodně kvašené, polotmavé pivo, v jehož vůni vystupuje karamelová a lehce chmelově kořeněná vůně, otevřeli také minimuzeum. Tvoří ho celoživotní sbírka Milana Špičáka, který se v původním pivovaru narodil a od osmi let začal se sbíráním všeho s logem JP. "Garáže jsou poloprázdné a pod pergolou toho taky hodně ubylo, ale hromadu toho mám ještě doma," poznamenal Špičak po stěhování do muzea. "Jsem šťastný, že si to nemusím vzít do hrobu. Víte, jak by ta moje hrobka vypadala?"

Minimuzeum má dokonce čtyři kmotry! Jsou jimi vylosovaní návštěvníci výstavy Pivo a tabáček ve Slováckém muzeu Pavel Lůčný, Vlasta Frýzová, Robert Daníček a nová tvář značky Jarošovského pivovaru Petra Jilíková. Z rukou ředitele Miroslava Harašty v pátek převzali křestní listy, které jim do konce života zaručují bezplatný vstup na akce pořádané Jarošovským pivovarem a speciály ve dvou baleních na příští rok zdarma.

"Toto jsou moje poklady," přivítal Špičák první návštěníky muzea po přestřižení pásky a podělil se s nimi o svůj životní příběh až do poslední věty. "Jarošovský pivovar přežil dvě války, povodeň v roce 97 nikoliv."

V minimuzeu najdete na panelech ze Slováckého muzea celou historii pivovaru a předměty spojené s výrobou, přepravou, spotřebou a propagací Jarošovského pivovaru. Tyto prostory se stanou součástí exkurzních tras a každý druhý rok se v nich budou z iniciativy Milana Špičáka setkávat bývalí zaměstnanci a příznivci Jarošovského pivovaru. Příští rok to bude již podesáté!

"Od prosince budeme minimálně jedenkrát týdně provázet příchozí po pivovaru," slibil ředitel pivovaru. Exkurze nabídne výlet do historie právě díky tomuto muzeu, výklad technologie výroby na schématickém zobrazení a následnou prohlídku přímo ve výrobě.

Poptávka po regionálních pivech roste. Důkazem toho je například Jarošovský pivovar, který už nestíhal uspokojit poptávku zákazníků. Během září tak rozšířil svou výrobní kapacitu.

„Vysokou poptávku si vysvětlujeme tím, že při výrobě striktně dodržujeme tradiční postupy řemeslného pivovaru. Používáme místní suroviny i fortel hradišťských sládků a pivo prostě místním i turistům chutná. Poptávka však byla tak velká, že než abychom polevili v kvalitě, stalo se letos, že jsme nebyli schopni uspokojit všechny své zákazníky,“ vysvětloval ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Vedení pivovaru mělo původně plány rozšířit výrobu pivovaru v letech 2019-2020, ale vzhledem k velké poptávce se k tomuto kroku rozhodlo přistoupit už letos. ,,Jsem velmi rád, že se nám podařilo získat úvěr na rozšíření výroby o hodně dříve, než jsme plánovali,“ uvedl ředitel pivovaru. Společnost již nakoupila nové technologické zařízení, které do pivovaru dorazilo během srpna a září. Díky tomu se kapacita výroby „zvedne“ na 10 000 hl ročně.

Ačkoli se v Jarošově v Uherském Hradišti pivo vařilo již od roku 1688 a mělo svou tradici, byl pivovar díky velkým ztrátám v roce 1997 uzavřen. Výroba se do Jarošova pod taktovkou společnosti Jarošovský pivovar a. s. vrátila po dlouhých 18 letech v roce 2015 a už dnes původní kapacita nedostačuje.

Noví majitelé navyšují kapacitu výroby, aby uspokojili své zákazníky.

„Na našich zákaznících nám velmi záleží, stejně tak jako na kvalitě piva,“ říká ředitel pivovaru, Miroslav Harašta a vzápětí vysvětluje: „Poptávka po našem pivu byla vysoká a předčila naše očekávání, nechtěli jsme však za žádnou cenu slevovat z kvality a urychlovat výrobu a také jsme nechtěli, aby zákazníci odcházeli s nepořízenou, což se letos už několikrát bohužel stalo. Proto se nám díky úvěru od České spořitelny daří rozšířit výrobu o téměř dva roky dříve, než bylo v původním plánu.“

První část technologického zařízení v minulých dnech dorazila do pivovaru, druhá část bude dodaná v druhé půli září. Kapacita výroby se tím zvedne na 10 000 hl/ročně a první takto „navýšená“ várka piva dorazí ke svým zákazníkům během listopadu. Jak stručně situaci vystihuje sládek Jarošovského pivovaru Milan Esender, který se navýšení kapacity už nemohl dočkat: „No konečně je to tu.“

Jarošovské pivo si u místních i přespolních velmi rychle vybudovalo dobrou pověst, výroba striktně dodržuje tradiční postupy řemeslného pivovaru, používá místní suroviny i fortel Hradišťských sládků. Zákazníci se mohou těšit na stálý sortiment: Jarošovská Desítka (10%), Jarošovský Jura (11%), Jarošovský ležák (12%) a Jarošovský Šohaj (14%). A každý měsíc pak na nový speciál. V září to bude 16% speciál uvařený na počest svatého Rocha a svatého Václava, patrona to Českého piva.

Pivovar se pravidelně zapojuje do kulturního života města Uherské Hradiště a podílí se, či pomohl více než 40 kulturním, sportovním akcím, nadačním aktivitám. V den otevřených dveří pivovar praskal ve švech, všichni byli zvědaví, jak to vlastně v novém Jarošovském pivovaru vypadá a kdo tedy to „jejich“ pivo vaří. Ne méně si návštěvníci užili zábavu a točené Jarošovské pivo na III. Hradišťských pivácích na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti a pivovar si opět budou moci prohlédnout a užít na Slavnostech piva, které se konají v říjnu pod názvem Jarošovský Oktoberfest. Ač je Slovácko tradičně vinařským regionem, nevyhýbá se pivovar ani vinařským akcím a první zářijový víkend bude jediným a prvním pivovarem na putování Vinohradskou ulicí.

Z Jarošovského pivovaru s nepořízenou… Už nikdy. Majitelé minipivovaru v Uherském Hradišti totiž po půldruhém roce života zdvojnásobují výrobní kapacitu z 4 800 na 10 tisíc hektolitrů ročně! Poptávka po jarošovském pivu překročila i nejoptimističtější očekávání.

„Technologický upgrade jsme plánovali až v letech 2019 až 2020, ale protože zájem konzumentů dramaticky překročil naše výrobní možnosti, musíme na zvýšenou poptávku reagovat. Už se stalo, že jsme nebyli schopni uspokojit všechny zákazníky,“ vysvětlil Miroslav Harašta, ředitel pivovaru v Uherském Hradišti, který rozjel výrobu loni v únoru.

Aktuálně už v areálu pivovaru stojí první várka nových ležáckých tanků, druhá část technologického zařízení dorazí koncem září. „Jelikož jsme získali bankovní úvěr, můžeme výrobu rozšířit o hodně dříve, než jsme plánovali,“ těší Haraštu. Za vysokou poptávkou je podle něj výroba striktně dodržující tradiční postupy řemeslného pivovaru, místní suroviny a fortel hradišťských sládků. „I přes zvyšování výroby zůstáváme minipivovarem, který vyrábí pivo pro Slovácko, na které mohou být místní hrdi!“ zdůraznil ředitel.

Nemění se ani stálá nabídka, ve které zůstává klasická desítka, jedenáctka Jura, dvanáctka Jarošovský ležák a čtrnáctka Šohaj. A každý měsíc nový speciál. V září pivovar vypustí do světa 16% speciál uvařený na počest svatého Rocha a svatého Václava, patrona českého piva.

České pivo je skvělé, to každý ví. Neděje se ovšem každý den, aby vyhrávalo také „Oscara pro designery". Přesně to se nyní stalo Jarošovskému pivovaru a jeho lahvím.

Jarošovský pivovar získal jednu z nejvyšších poct ve světě designu, ocenění Red Dot. Jeho novou vizuální identitu, včetně etiket, vytvořila kreativní agentura Little Greta.

Red Dot je ocenění za produktový a komunikační design, které od roku 1955 uděluje německé designové centrum sídlící v Essenu. V soutěži jsou každý rok posuzovány práce tisíců designérů a studií ze šedesáti zemí.

Toto ocenění ovšem nebylo v tomto případě zase tak velkým překvapením, Jarošovský pivovar jich už získal celou řadu: dvě ceny za design etiket na World Beer Awards, ale také IDA Design Award a A' Design Award

„Poslední měsíce byly z hlediska ocenění výživné. Od listopadu je tohle naše šestá kreativní cena. Je ale fakt, že Red Dot stojí nejvýš. Někdy se říká, že Red Dot je pro designéry to stejné jako Oskar pro herce,“ uvedl jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Vítězný vizuál pro Jarošovský pivovar, který obnovil svou výrobu v roce 2015, čerpá z tradičních slováckých motivů – kohouta, jeřábu nebo srdce. Ty polští designéři Little Grety Pawel Ratajczyk a Mateusz Slowakiewicz doplnili o typické pivní symboly – chmel a ječmen.

Motiv kouhouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu. V devadesátých letech Jarošovský pivovar proslavila stejnojmenná píseň skupiny Argema. 4 roky po její vydání v roce 1997 ovšem pivovar zanikl. Je tak skvělé, že o sobě dává vědět nejenom pivem, ale také svým designem. Cenu Red Dot získaly v minulosti z českých značek například ŠKODA Auto, Ton, mmcité nebo Tescoma.

8. února 2017 byla uvařena první várka Jarošovského Ležáku. Tímto počinem byla oficiálně obnovena výroba piva v Jarošově.

“Výstav pivovaru dosáhl během necelého prvního roku existence 2 520 Hl piva“, uvádí ředitel pivovaru, Miroslav Harašta.

Základními produkty jsou: Jarošovská Desítka 10%, Jarošovský Jura 11%, Jarošovský ležák 12% a Jarošovský Šohaj 14%. Sezónní speciály Jarošovského pivovaru rozšiřují pivní obzory milovníků tohoto nápoje: Jarošovský Joža 13%, Jarošovský Rochus 16%, Jarošovská IPA 15% uvařená v říjnu 2017 na akci Slovácký Oktoberfest. Jako poslední v prosinci představená, Jarošovská adventní 14% s přídavkem včelího medu z místní produkce.

Pivovar se významně zapojil do kulturního života města Uherského Hradiště a podílel se, či pomohl v loňském roce více než 40 kulturním, sportovním akcím, nadačním aktivitám. Pivovar také zavedl pravidelné každoroční akce, kterými je DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, kdy návštěvníci mají možnost nahlédnout do „kuchyně“ pivovaru a HRADIŠŤSKÉ PIVÁKY, které si místní užili na Masarykové náměstí v Uherském Hradišti.

„Velmi si vážím lidí, kteří se zasloužili o obnovení tradice vaření piva v Jarošově! Přeji novému Jarošovskému pivovaru to nejdůležitější: Dej bůh štěstí!“ s úsměvem říká celoživotní zaměstnanec bývalého Jarošovského pivovaru a pivní patriot, pan Milan Špičák.

Kvalita piva je pro nás klíčová, slibuje ředitel Harašta
Zítra, 1. května, se otevřou dveře Jarošovského pivovaru dokořán! Návštěvníci budou moci absolvovat zdarma exkurzi v pivovaru, a to každou celou hodinu. Těšit se mohou na Jarošovský ležák, Juru, Desítku a Jana, ale také na kapelu Sory, Dj Berna, pivní soutěže, líbání pod třešní a v neposlední řadě dílnu.

„Tady si návštěvníci budou moci stočit láhev piva, láhev zavíčkovat a nalepit etiketu, kterou si sami vytvoří!“ láká k prvomájové návštěvě Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru. „Necháme konzumenty trochu nakouknout pod pivovarskou pokličku.“

S horkými dny a zvyšující se oblibou stoupá spotřeba Jarošovského piva téměř na dvojnásobek.

„Letos se trochu obáváme, že nebudeme schopni uspokojit všechny naše zákazníky,“ strachuje se ředitel Harašta. Kvalita piva je pro něj klíčová, a proto, než aby brány pivovaru opouštělo nedostatečně uzrálé pivo, zvolí vedení variantu „nějakého dne bez piva“ a současně zúžení sortimentu nabízených produktů. „Například Šohaje 14 vrátíme do portfolia až na podzim. A tajně doufám, že se na nás naši konzumenti nebudou hněvat,“ věří Harašta, který hlásí, že Jarošovský pivovar je v současné době na maximu produkce, tedy 4 000 hektolitrů ročně.

„Rozšíření kapacity pivovaru máme v plánu v závěru letošního a na začátku příštího roku,“ hlásí první muž. Maximální kapacita pak vzroste na deset tisíc hektolitrů ročně. „Jen mne trochu mrzí, že se nám to bohužel nepodaří ještě tuto sezónu,“ dodal ředitel Jarošovského pivovaru.

Necelý rok po obnovení výroby má Jarošovský pivovar na svém kontě první mezinárodní úspěch. Mladá zlínská agentura Little Greta si z letošní prestižní soutěže World Beer Awards, na které se hodnotí kromě chuťových kvalit piva také vizuální podoba obalu, odnesla ocenění za design pivních etiket.

„Na projektu pracovali naši kolegové, kteří ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ vysvětlil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Agenturu založili před pěti lety absolventi zlínské Fakulty multimediálních komunikací, se kterou dodnes spolupracují. Zabývají se grafickým a webovým designem a multimédii.

Při návrhu etiket vycházeli designéři z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Použitý motiv kohouta má symboliku vzkříšení, tedy návrat pivovaru zpět k životu.

Grafici dostali od pivovaru volné ruce
Tradice pivovarnictví v Jarošově totiž sahá až do 17. století a ještě v 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po roce 1997 a výrobu v něm už nikdo neobnovil.

Pro současnou výrobu Jarošovského piva si majitelé vybrali dům u hlavní cesty, v němž v minulosti firma TON vyráběla populární dětské dřevěné skládací stoličky. Po rekonstrukci budovy a nákupu nových linek spustil pivovar vlastní výrobu.

Dnes vaří klasická spodně kvašená i speciální svrchně kvašená piva různých stupňů. Zákazníci tak najdou v nabídce například Jarošovskou Desítku, čtrnáctistupňového Šohaje, Jarošovskou Apu i Ipu nebo šestnáctistupňový Rochus.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců společnosti Little Greta Mateusz Slowakiewicz.

Mezi klienty mladých designérů patří kromě Jarošovského pivovaru také britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor.

V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

Kreativní agentura Little Greta si za svou práci pro Jarošovský pivovar odnesla z letošních World Beer Awards ocenění za design. V soutěži je mimo chuťových kvalit piva hodnocen také design etiket nebo lahví. Zisk dvou cen Little Gretu pasoval do pozice nejúspěšnější české agentury v této patrně nejprestižnější oborové soutěži na světě.

„Na projektu pracovali naši polští kolegové. Ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ zmínil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Inspiraci agentura čerpala z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Motiv kohouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu.

Tradice pivovarnictví v uherskohradišťském Jarošově sahá do 17. století. V 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po velké vodě v roce 1997, ještě předtím jej však po celé zemi stihl proslavit nesmrtelný hit kapely Argema. Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2015.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců Mateusz Slowakiewicz.

Little Greta vznikla v roce 2012 z absolventů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, s níž dodnes úzce spolupracuje. Agentura se specializuje na grafický a webový design a multimedia. Kromě Jarošova patří mezi její pivní klienty britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor. V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

Jaký je rozdíl mezi jarošovským pivem a pivem Jarošov? Záludnost otázky nemusí být fanouškům malého pivovaru, který před rokem navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Jarošově, na první pohled patrná.

Na skladech některých velkoobchodů by se však měl mít zákazník na pozoru, pokud by chtěl ochutnat pivo z Jarošova. Mohl by totiž sáhnout po kegu Jarošov 11 světlý ležák, který zhruba před měsícem uvedla na moravský trh jako novinku společnost Heineken. Ten se ovšem nevyrábí na předměstí Uherského Hradiště, ale v pivovarech holandské společnosti po celé České republice.

„Samozřejmě mi to nepřijde úplně fér a vypadá to, jako kdyby chtěl velký výrobce parazitovat na úspěchu, který si za tu krátkou dobu u nás vydobyl malý pivovar. Od chvíle, kdy jsem se novinku dozvěděl, dávám si už větší pozor na to, co kupuji, když se čepuje pivo od nás,“ kroutil hlavou Petr Fibichr z Jarošova.

Podle marketingového vedoucího Jarošovského pivovaru Čestmíra Bendy má Heineken na výrobu piva pod označením Jarošov plné právo, neboť historicky patří tato značka právě holandské společnosti.

„Běžný konzument by však měl na první pohled rozeznat rozdíly mezi naší jedenáctkou a tou jejich. Vzhledem k tomu, že pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, má tmavší a jantarovou barvu. Náš Jura je také méně prokvašen, a tudíž má 4,5 procenta alkoholu, zatímco pivo od Heinekenu má 4,7 procenta,“ vysvětlil Čestmír Benda.

To, že se jedná o novinku ve skladech, shodně potvrdily velkoobchody ČAS z Hodonína i JAS mající pobočku v Přerově. Oba naskladnily Jarošov 11 od Heinekenu na konci letošního června.

Odpovědi na otázku, zda z jejich strany nejde tak trochu o zneužití úspěchu malého Jarošovského pivovaru, se nadnárodní koncern vyhnul. „Jedná se o značku s dlouhodobou tradicí, na kterou našim výrobkem navazujeme. Jarošov 11 je k dostání převážně na Moravě a je určen hlavně pro hospody a restaurace. Rozšíření nabídky a další prodej se budou odvíjet podle zájmu našich zákazníků,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Shodou okolností připadá na dnešek Mezinárodní den piva. Český statistický úřad při té příležitosti připravil infografiku s několika zajímavými údaji o tomto národním nápoji.