Společně se svatomartinskými vína můžete na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti ochutnat svatomartinský speciál Jarošovského pivovaru. Světlý ležák Jarošovský Martin 11% se začne prodávat ve stejný čas, tedy ve čtvrtek 11. 11. v 11.11.

Kdo dostání bude jak v podnikové prodejně v Jarošově, tak na čepu ve vybraných restauracích našeho regionu jako Burgers and Brothers, Mozaika, vinárně Pod kopcem nebo Resortu Rybníček Blatnice.

Jarošovský Martin 11% je spodně kvašený, nefiltrovaný, nepasterizovaný speciál se sladovou vůni s chmelovými a lehce ovocnými tóny. "Vyšší hořkost s pozdějším nástupem, která příjemně doznívá po napití do chmelově kořeněné chuti s podtónem citrusové kůry, a to vše doprovázeno středním řízem," představil Martina sládek Milan Esender a prozradil, že tohoto lahodného mku navařil čtyřicet hektolitrů, jako v roce minulém.

"Pivu dáváme ještě větší lokálnost chmelem, který pěstujeme přímo v Jarošovském pivovaru. Úroda se letos opravdu vydařila," přiblížil Esender.

Jarošovský Martin 11% podle ředitelky Veroniky Mandové patří ke každému dobrému jídlu. "Jeho pitelnost, stejně jako u jiných ležáků, se hodí k mastnějším pokrmům, jako je např. pečená kachna, kuře, vepřové výpečky, guláš, losos a tučné ryby..."

První dáma Jarošovského pivovaru nám potvrdila, že podzim je z hlediska speciálů opravdu nabitý. V září se objevil 16% Rochus, v říjnu 18% Doppelbock. Tyto speciály byly uvařeny pro každoroční Jarošovský Oktoberfest. Po 11% Martinovi se do konce roku můžete těšit na Čertovskou 12% a Adventní medovou 14%.

Jarošovský pivovar v sobotu 24. července otevře všechny dveře veřejnosti a láká nejen do provozu nebo muzea, ale především k ochutnávce svých produktů. Program tradičně potěší i rodiny s dětmi.

"Jsme moc rádi, že dveře pivovaru můžeme konečně otevřít po zrušeném loňském a vlastně i letošním tradičním květnovém termínu," sdělil Milan Esender, sládek Jarošovského pivovaru, který momentálně pracuje na plný výkon. "Nemohli jsme si však nechat ujít setkání s fanoušky a poděkování za to, jak při nás stáli a stojí, ať se děje, co se děje!" uvedl sládek, který se stane o sobotním odpoledni průvodcem jedinečných komentovaných prohlídek po pivovaru, včetně muzea.

Příznivce zrzavého moku potěší škola čepování piva s podsládkem Jožkou Panákem nebo soutěže o pivovarské ceny v oblíbených disciplínách pro pivní pijáky, siláky i chytráky.
Na nádvoří budou na čepu všechna piva z nabídky pivovaru, tedy Desítka, Jura 11%, Dvanáctka, Joža 13%, Šohaj 14% , IPA 15%, ...

"Mimořádně jsme zařadili speciálně hořkou variantu tolik oblíbeného Jarošovského Jury uvařenou speciálně jenom pro tento den," upozorňuje fajnšmekry sládek. K jídlu přijde vhod pivní klasika i pochoutky z grilu nebo něco sladkého.

Hudební program odstaruje ve 13.30 cimbálová muzika Pajtáš, kterou vystřídají rocková Křídla a večer kapela Sekec. Pro děti je nachystané malování na obličej a tetovačky.

Areál Jarošovského pivovaru otevírá brány ve 12.00. Vstupné je samozřejmě zdarma. Celým dnem provází herec Slováckého divadla David Vaculík.

Jarošovský pivovar od letoška vede Veronika Mandová. Je jednou z mála žen v řídící pozici v tuzemském pivovarnickém byznysu. Sama říká, že otázky na toto téma slýchá v soukromí často, ale neřeší je. S pivem z Jarošova chce prorazit za kanál La Manche.

„Podle mě nezáleží na tom, jestli pivovar vede žena nebo muž. Důležité je, jaký máte k lidem přístup. Když si k nim najdete cestu, tak pak na pohlaví nesejde,“ je přesvědčena 31letá vystudovaná technoložka potravin Veronika Mandová, která se na začátku letošního roku stala ředitelkou Jarošovského pivovaru.

Je pro vás složitější budovat si respekt v typicky mužském pivovarnickém byznysu?
Je to těžší. Možná se na vás dívají trochu mezi prsty. Ale tehdy je důležité ukázat, že tomu rozumíte a pivovarnictví děláte srdcem. A když je přesvědčíte, aby uvěřili tomu, co říkáte, a jdete si za svým, tak si přirozenou autoritu získáte.

Jste možná jedinou ženou v Česku, která řídí pivovar. Můžete být naopak mezi kolegy řediteli ve výhodě?
Možná v tom, že jako žena oproti mužům dokážu stíhat více věcí najednou. (smích) Ale teď vážně. Mohla bych ze své pozice pivovarnictví více přiblížit ženám, protože pivo je všeobecně vnímané jako nápoj pro muže. Mohla bych dělat takový komunikační most. Možná bych mohla zužitkovat své ženské vlohy ve vaření při tvorbě nových receptur piva, ale je to samozřejmě o zkušenostech.

Nikdy jste se nesetkala s námitkou, že jako žena přece nemůžete pivu rozumět?
Ne a doufám, že se s tím ani nesetkám. Ba naopak. Populace vnímá tento obor jako mužskou záležitost. Nicméně znám spoustu sládkových, které vedou pivovar po výrobní stránce. Jsou profesionálky a mají hodně zkušeností. A muži v jiných pivovarech na stejných pozicích jsou rádi, že se výroba díky ženám zpestřila. Když potřebujeme s něčím pomoct, jsou ochotní, přívětiví. Mezi nejvýznamnější průkopníky českého pivovarnictví byla i uznávaná žena, paní profesorka Basařová.

Jak byste na takovou poznámku reagovala?
Pokud by se jednalo o konstruktivní kritiku, tak bych ji přijala. Pivovarnictví je obsáhlý obor, který se velmi rychle inovuje, takže stále je čemu se učit.

Jaký máte vztah k pivu?
Provází mne od dospívání, protože rodiče jsou pivní nadšenci. Pivo mají moc rádi a já jsem si k němu vytvořila velice kladný vztah. Ve škole jsem studovala technologii potravin a tento obor se vařením piva moc nezabýval. Věnovala jsem se mu ve své bakalářské práci a pak tři roky v navazujícím studiu a diplomové práci. Také jsem měla pivovar v rodném Uherském Brodě a říkala si, že by bylo krásné tam po škole nastoupit.

Což se vám podařilo.
Ano, zrovna hledali laborantku. To sice ještě nebyla manažerská pozice, ale zase jsem se více přiblížila k lidem, kteří tam pracovali. A pak tehdejší ředitel hledal někoho za vedoucí výroby, která byla na rodičovské dovolené, nabídl mi tuto funkci a to už obnášelo více rozhodování, plánování.

Zvažovala jste nabídku z Jarošovského pivovaru dlouho?
Několik měsíců. Potkala jsem se s panem Haraštou ještě v Uherském Brodě. Když se pivovar musel nakonec kvůli pandemii zavřít a nám rozdali výpovědi, tak se mi ozval. Ale nebyl jediný. Nabídli mi tehdy pozici sládkové v pivovaru, který se teprve buduje v Brně. A ještě přišla nabídka z pivovaru Lobkowicz, kde mě chtěli jako ředitelku Černé Hory. Tak pan Harašta svou nabídku změnil a nabídl mi tuto pozici.

Šéfovat v Černé Hoře či v Jarošovu, to jsou sice stejná místa, ale úplně jiné podmínky, že?
Přesně tak. Ale potřebovala jsem změnu, chtěla jsem se z korporátního řízení vyvázat. Když to řeknu jednoduše, měli jsme utažené otěže a nebyla tam kreativita. Naproti tomu minipivovary jsou dnes trend a chtěla jsem zkusit něco jiného.

Minipivovar má svá pozitiva, ale zase jste v něm ve větším riziku.
Je to obrovská zodpovědnost. I kdybych byla ředitelkou v Černé Hoře, zodpovídala bych za výrobu i za technický stav a ekonomiku provozu. Ale už by v tom nebyl marketing, obchod, logistika. Minipivovar je v tomto komplexní, je to globální řízení firmy. Hodně sektorů je pro mě nových a učím se je. Navíc jsem už předsedou představenstva, což s sebou nese další velkou zodpovědnost jako statutárního orgánu. Jarošovský pivovar je mezi minipivovary hodně specifický. Je to silná značka a vnímáme tady silný patriotismus.

Jak se to pozná?
Například rozšiřujeme síť off tradu (nepřímý prodej v obchodech a řetězcích – pozn. red.), sílíme v tom. Na Vánoce byla naše podniková prodejna dokonce vyprodaná, zákazníci nás sami oslovují v navázání spolupráce. Díky tomu přečkáváme pandemii velice dobře. To je po mých předchozích zkušenostech úplný sen, v korporátu jsem to nezažila. Stabilita do budoucna je v Jarošovském pivovaru mnohem větší.

Máte v plánu i expanzi do zahraničí?
Do budoucna bychom naši značku chtěli dostat za hranice republiky, možná i za kanál La Manche. Je to v jednání, uvidíme.

Co k tomu potřebujete?
Budu se opakovat, ale můžeme stavět na silné značce. A hodně zájmu budí i slovácké prvky na naší etiketě. Tím jsme oproti jiným minipivovarům výjimeční a charakterizuje nás to. I e–shop máme ve stylu folkloru. To může být i pro zahraniční partnery atraktivní.

Ovšem dokázali byste si pak udržet řemeslnou výrobu, která je právě pro minipivovary tak typická?
Je na nás, kdy řekneme dost. Snažíme se jít cestou tradiční výroby a řemeslnosti. Třeba nemáme žádnou automatizovanou linku na stáčení piva. Je hodně minipivovarů, které ji mají, protože jim roste odbyt, ale pořád si označení craftové výroby (pivo z rukodělného pivovaru vyráběné tradičním postupy – pozn. red.) drží. To není nic proti ničemu. Jde hlavně o to, že nefiltrujeme a nemáme systém HGB, který ředí piva. Vyrábíme na původní stupňovitost a snažíme se zakomponovat co nejvíce lokálních surovin.

Je vlajkovou lodí Jarošovského pivovaru světlý ležák, nebo se to mění?
Jsme v regionu, který je konzervativní a lidé vyhledávají hlavně dobře uvařený hořký ležák. Toho se držíme. Chceme tady vyrábět nejlepší ležák spodně kvašený, ale jsme zároveň craftový minipivovar a hodláme nabídku zpestřit.

Takže vaříte speciální piva?
Ano, vaříme je k určité události, na Velikonoce, Vánoce, na Valentýna. Chceme jít s dobou a experimentovat, abychom nespadli do tuctové nabídky.

Jak jste loni zvládli pandemii?
Propad byl velký, ale pomalu se vykompenzovává tím, že posílil off trade. Museli jsme se tomu přizpůsobit, budeme muset rozšířit kapacitu stáčení piva a museli jsme také přijmout dalšího člověka.

Kde vidíte Jarošovský pivovar za pět let?
Trh minipivovary přesycený není a dlouho k tomu nedojde. Doufám, že nám bude produkce piva růst, budeme rozšiřovat výrobu, oslovíme více lidí a budeme vařit ještě kvalitnější pivo než dosud.

VELIKONOČNÍ IPL 12%
Již čtyři týdny zraje v tancích Jarošovského pivovaru velikonoční speciál, který se v těchto dnech objevil na pultech obchodů a v prodejně Jarošovského pivovaru. Oslovili jsme pro sládka Milana Esendera, aby nám prozradil víc.

Co je pro vás nejtěžší dodržet při jeho výrobě?
Důležité je mít kvalitní místní suroviny, vyzkoušené receptury, postupy a čistotu provozu. Pak když přidám radost, kterou ta práce dělá nám a našim fanouškům, tak mám jistotu, že pivo bude jako malované.

Proč používáte k jeho vaření zahraniční chmel?
Lokální chmely používáme na celoročně dostupná piva - Jura, Joža, Ležák, Desítka a speciály jsou právě o tom si něco vyzkoušet. IPL je moderní pivní styl, kdy se kombinují zahraniční, zejména ovocné chmely. Pro Velikonoční IPL 12% to byla odrůda Mosaic původem ze Severní Ameriky a Barbe Rouge z Alsaské oblasti ve Francii.

Myslíte, že výrazná ovocná hořkost potěší více ženy jak muže?
Ovocná hořkost potěší cérky i šohaje. Ovocné aroma je spíše pro ženy a vyšší hořkost pro muže, takže dokonalé pivečko pro společné Velikonoce.

K jakým pochutinám ladí tento spodně kvašený světlý ležák?
Ke stejným jídlům jako všechny klasické ležáky, tedy tučnější masité pokrmy, guláš, pečené maso atd.

„Léta tam stál, stát bude dál, ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar,“ zpívá se od roku 1994 v hitu kapely Argema. A refrén „bílá pěna, láhev orosená“ zná úplně každý. Rocková skupina udělala Jarošovskému pivovaru na okraji Uherského Hradiště reklamu, o jaké se jiným pivovarníkům jen zdá. Nechybělo však mnoho a značka by zanikla.

Sousední řemeslný pivovar vedl o výrazy „Jarošovské“ nebo „Jarošovský“ čtyři roky známkoprávní a soudní bitvu s nadnárodním koncernem Heineken. A letos v únoru pojmenování místní značky definitivně uhájil.

Dnes slaví svátek všechny ženy, proto jsme o rozhovor požádali zástupkyni něžného pohlaví. Ženu, která má netradiční povolání. Veronika Mandová z Uherského Brodu dělala léta slečnu sládkovou, od prosince je ředitelkou Jarošovského pivovaru, jedinou mladou ženou v republice na takovém postu.

Jak vnímáte MDŽ?
Pro mě, jakožto ženu, je příjemné dostat od muže květinu, ale co má pro mě neskonale větší hodnotu, je, když tohle gesto učiní „nenásilně“ jen proto, že chtěl a že si mě jako ženy váží.

Ženy bojují za rovnoprávnost. Jak cítíte situaci v dnešní společnosti?
Členka feministek, které veřejně bojují za rovnoprávnost, nejsem. Kdybych to měla porovnat s dobou našich rodičů, tak to měly ženy podstatně těžší a složitější. Takže dnešní situaci hodnotím jako posun určitě k lepšímu, ale pořád je na čem pracovat.

Něžné pohlaví ve vedení, to je boj o respekt.
Respekt je v této pozici nesmírně důležitý. Hodně lidí si myslí, že v jeho získávání je žena tak trochu nezvýhodněná. Tohle si nemyslím. Lidi jsou různí, takže je to dost individuální a hodně záleží na povaze člověka. Jsem zastánce budování nenásilného přirozeného respektu, který je založen na férovém a slušném jednání. Hlavně jde o to, vědět, co chcete, a jít si za tím, nastavit pravidla, dát tomu systém a kontrolu. Pokud v tom zaměstnanci uvidí smysl a posléze výsledky, tak je přesvědčíte o tom, že víte, co děláte, a probudíte tu kýženou autoritu neboli respekt.

Pivo je stále mužská záležitost. Nebo se pletu?
Tuhle otázku mi kladou neustále. A přitom je to přežitek. Znám senzační a vysoce kvalifikované sládkové, které dělají svou práci skvěle. Tady jsme se ještě my ženy sládkové nedopracovaly k té rovnocennosti… (smích), ale chápu, že je to vnímáno spíše jako kuriózní, než tak, že by byly naše schopnosti zpochybňovány. Musím ale zmínit, že nás muži v kolektivu pivovarníků berou, ba dokonce jsou rádi, že mezi sebe mají i to něžné pohlaví.

Jak se tvářil váš partner, když jste mu řekla, že povedete pivovar?
Byl samozřejmě nesmírně rád a pyšný, kam jsem to kariérně dotáhla, jelikož mě celou dobu podporoval a stále podporuje.

Jaké pivo máte ráda?
Králem je u mne pořádný ležák. Nefiltrovaný, nepasterovaný, řemeslný, hořký, plný v chuti, se smetanově hutnou pěnou. Mám ale ráda i polotmavá až černá piva s karamelovými tóny a příchutí kávy nebo silnější piva, nepohrdnu ani vynikajícím světlým výčepním pivem.

Při jaké příležitosti ho nejčastěji konzumujete?
Nejčastěji asi v pivovaru při degustaci našeho piva, ale i konkurence. Jinak teď těch příležitostí moc není, ale s chutí si pivo vychutnám při rodinné sešlosti, s přáteli v oblíbených hospůdkách.

V čem jsou podle vás přednosti Jarošovského piva?
Silná značka a patriotismus a zejména nejlepší zlatavý mok v kraji díky obětavým zaměstnancům, kteří naše pivečko malované dělají s láskou.

Co je podle vás nejdůležitější, aby pivo chutnalo, jak má?
Kvalitní suroviny, ověřené receptury, mikrobiologická čistota a dodržení technologických postupů, pak hlavně přístup všech lidí v pivovaru.

Prošla jste laboratoří, vedla jste výrobu, degustovala pivo jako sládek. Teď řídíte celý pivovar. Jaké zkušenosti si odnášíte z Pivovaru Uherský Brod?
Do pivovaru jsem nastoupila hned po škole, takže pivovarsky nepopsaný list, proto jsem ráda, že získávání mých praktických zkušeností mělo postupný vývoj. Post laborantky mi dal velice přínosný pohled, jak je v pivovaru laboratoř důležitá. V rámci pozice vedoucí výroby jsem získala přehled nad samotnou výrobou, kdy jsem si jednotlivá úseky výroby v praxi vyzkoušela: vařit, spílat, prát kvasnice, filtrovat atd. Dále efektivně plánovat výrobu s velmi omezenými prostředky, komunikovat s dodavateli, kontrolovat dodržování potravinářských norem, vést a motivovat své podřízené. Od hlavního mechanika jsem se snažila nabýt co nejvíce technických zkušenostech, takže když se něco pokazilo, z vlastní iniciativy jsem se snažila být u oprav. Bohužel si odnáším i zkušenost se zakonzervováním pivovaru.

Jaké byly vaše první kroky při převzetí „otěží“ pivovaru v Jarošově?
Naskočila jsem do skvěle rozjetého vlaku. Teď hlavně řešíme kapacity stáčení, protože zaplať pánbůh díky místním lidem, našim fanouškům, rosteme neustále ve výstavu a také díky přesunu prodejů z hospod do maloobchodu nestíháme stáčet lahvový sortiment.

Co vás mile překvapilo v ředitelské židli?
Samozřejmě velice rychlá důvěra od lidí v pivovaru. Na rozdíl od minulosti pružnost a kreativita, možnost něco ovlivnit. A od zaměstnanců velká obětavost.

Malý pivovar, přesto dlouhá historie... Na co hodláte navázat?
Na sílu jarošovské značky, využití lokálních prvků a silný podkomínový region.

A vaše dlouhodobější vize s pivovarem v Jarošově?
Posílit kapacitu stáčení lahví, menší laboratoř a rozšířit skladovací prostory. Zároveň bychom chtěli šířit dobrou pověst našeho malovaného piva i za hranice regionu do zbytku Moravy, do Čech až třeba za La Manche.

Připomínáte, že Jarošovské pivo je jako malované. Jak důležité jsou pro vás tradice?
Tradice mám velice ráda, ctím je a těší mě, když je dodržují i ostatní, jelikož je to návrat k poctivosti a řemeslnosti, které se z dnešního světa dost vytrácí.

Slovácko je krajem vína a slivovice, přesto spotřeba piva zde nezná hranic. Čím si myslíte, že to je?
Podle mého je právě jednou z tradic moravský pivní trojboj: slivovice, pivo a víno. (smích) Jak je na Moravě známo - dobrá gořalka, dobré pivo. (smích)

Prozradíte nám nějaký váš oblíbený recept, kde jednou z ingrediencí je pivo?
Mám velice oblíbenou recepturu pivní marinády ideální na grilované pokrmy.

A poslední otázka. Kdybyste se měla připodobnit k některému z jarošovských piv, které by to bylo?
Cítím se jako desítka, někdy trochu podceňována, ale jak se říká, nesuď knihu podle obalu.

Jarošovský pivovar zažívá největší krizi od „znovuzahájení“ výroby v roce 2017, jeho tržby spadly ze dne na den o 95 procent a stále tak reálně hrozí, že hektolitry pěnivého moku skončí v kanále… „Čtrnáct dní bylo šílených, neprodali jsme vlastně nic. A teď děláme maximum, abychom nic vylévat nemuseli,“ potvrdil Miroslav Harašta, ředitel pivovaru.

Když vláda vyhlásila kvůli prodlužujícím se chapadlům chobotnice koronaviru nouzový stav, sedmnáct tanků ukrývalo 700 hektolitrů piva. „Je to velké množství, ale chystali jsme pivo na sezónu. A pak přišla karanténa, která nám udělala čáru přes rozpočet,“ krčí rameny Harašta, podle kterého pivo v tancích vydrží dva až dva a půl měsíce. V Jarošově jsou totiž posedlí čistotou a sanitací výroby. „Máme plný pivovar piva. Když jej neprodáme, vylijeme ho do kanálu, což je strašná představa. I proto děláme maximum, abychom černý scénář odvrátili,“ dodává Harašta.

Pivovar se podle něj po čtrnácti dnech mizérie pozvolna odráží ode dna. Aby se pivo nezkazilo, sází na nové prodejní kanály.

Už týden funguje prodej přes okénko pivovarské prodejny a e-shop, který nabízí kompletní sortiment. Čerstvou novinkou je rozvoz piva. „Do vzdálenosti pětadvaceti kilometrů jej zájemcům zavezeme zdarma! I když se nám samozřejmě zásadně snižuje marže, lepší prodat aspoň něco, než pivo vylévat. Týdně prodáváme desítky hektolitrů,“ prozradil Harašta. A tak si podle něj každý spočítá, že hrozba vylévání piva do kanálů je stále poměrně vysoká. „Uvidíme, jak dlouho opatření ještě potrvají, ale opravdu technicky hrozí, že budeme počítat ztráty kvůli likvidaci piva,“ posteskl si pivař tělem i duší.

Jarošovský pivovar aktuálně nejvíce těží z prodeje u okénka, do povědomí milovníků piva se dostává i e-shop a otázkou je, jak se chytí rozvoz piva. „Zůstávám optimistou. Kdyby ne, už si to asi hodím. (úsměv) Věřím, že brzy povolí prodej v naší pivovarské prodejně, což by nám opět pomohlo, a postupně se dostaneme z nejhoršího ven. A přitom bych byl rád, kdybychom nevylili ani deci piva,“ svěřil se Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru, který navazuje na tradici vaření piva v Uherském Hradišti, jež sahá do roku 1688.

Se sluníčkem a zvyšujícími se teplotami roste chuť i na zlatavý mok. O tom své vědí v Jarošovském pivovaru, kde se pečlivě připravovali na začátek sezóny a zaplnili sklepy pivem. Bohužel čáru přes rozpočet jim udělal nouzový stav. Na situaci rychle zareagovali otevřením výdejního okénka a zprovozněním nového e-shopu obchod.jarosovskypivovar.cz s distribucí po celé České republice. Na podrobnosti jsme se zeptali marketingové ředitelky Gabriely Uherkové.

• Co všechno si můžu na e-shopu koupit?
Naši stálou pivní nabídku, sezonní nabídku, tzn. speciály, které jsou právě v prodeji, sklenice s logem a další propagační materiály jako například velmi oblíbené trička. Objednané pivo si mohou zákazníci vyzvednout v pivovarském okénku, nebo si jej nechat zavézt pivovarem přímo domů, tuto možnost jsme kvůli podpoře současných opatření nechali do 25 km zdarma. Pro vzdálenější zákazníky je zde i možnost odeslat přes dopravce.

• Kdy je otevřeno ono pivovarské okénko? Nakoupím zde pivo v lahvích nebo i v sudech?
Pivovarské okénko je otevřeno v pracovní dny 13.00-18.00 a v sobotu 9.00-12.00. Můžete si zde koupit lahve v PET nebo skle, ale také 5l nevratný soudek, pivo v sudech je nutné objednat na tel. 777 015 842 a poté si je můžete vyzvednout v okénku. Po rozvolnění opatření bude samozřejmě fungovat naše pivovarská prodejna v pracovní dny 9.00-18.00 a v sobotu 9.00-12.00.

• Prodloužený víkend se nesl ve znamení Velikonoc. Máte i dnes v prodeji vámi uvařený velikonoční speciál?
Minulý rok jsme jej měli vyprodaný již týden před Velikonocemi, proto jsme ho letos uvařili více, a tak se kvůli současné situaci bude prodávat i po Velikonocích. Je to však jedno z našich nejoblíbenějších piv, na které často slyšíme chválu.

• Představíte nám tento pivní speciál?
Jarošovská Velikonoční 12% je spodně kvašeným světlým ležákem. Zkratka IPL znamená India Pale Lager, tedy pivní styl s vyšším chmelením a chmely typickými pro piva stylu IPA, současně ale vycházející ze způsobu výroby spodně kvašených Ležáků. Jeho receptura obsahuje pouze světlý slad z kroměřížské sladovny. Pivo je vařeno dekokčně s trojím chmelením za použití amerického chmele Mosaic a francouzkého chmele Barbe Rouge. Hlavní kvašení probíhá na spilce s následným dokvašováním v ležáckých tancích. Ve vůni ucítíte výrazné chmelově ovocné tóny. V chuti očekávejte plnější tělo s nižším až středním řízem a s výrazným nástupem ovocné hořkosti. Z ovocných chutí převládá hruška, doplňována chutí angreštu a mandarinky. V závěru chuť doznívá v tónech jahody, maliny a třešní.

• Jaké další produkty máte v současné době v nabídce?
Ze stálé nabídky je to Jarošovský Ležák 12%, Jarošovský Jura 11%, Jarošovský Šohaj 14% a Jarošovská Desítka 10% a ze speciálů Jarošovský Velikonoční IPL 12%, Jarošovský Joža 13%, Jarošovské Černé 10% a jediné naše filtrované pivo Jarošovský Jan 12% uvařené na počest Jana Antonína Bati.

Letošní svatomartinská tradice bude vskutku jedinečná. Nejen, že díky výjimce udělené Vinařským fondem lze degustovat svatomartinská vína již od pátku 8. 11., letos bude také možné ochutnat svatomartinské pivo.

Jarošovský pivovar si totiž připravil pro tento svátek nový speciál - Jarošovský Martin 11% a započal tak novou tradici, která se váže ke Svatému Martinu. Speciál je vyráběný z čerstvě sklizeného chmele, vypěstovaného přímo v areálu pivovaru.

Jarošovský Martin 11% bude spodně kvašený světlý ležák s vyšší hořkostí. „Ve vůni očekávejte sladovou vůni s chmelovými a lehce ovocnými tóny,” uvádí Milan Esender, vrchní sládek. „Použitý chmel z naší sklizně dává pivu vyšší hořkost s pozdějším nástupem, která příjemně doznívá po napití do chmelově kořeněné chuti s podtónem citrusové kůry, a to vše doprovázeno středním řízem,” dodal sládek.

Jak všichni dobře víme, na svátečním stole by neměla chybět svatomartinská husa. Na to mysleli i sládci Jarošovského pivovaru a chuť pivního speciálu uzpůsobili tak, aby k husím specialitám ladila.

„Párování piva a jídla je u nás zatím v začátcích, a tak jsme se rozhodli s tím něco udělat,” prozradila Gabriela Uherková, marketingová manažerka Jarošovského pivovaru a potvrdila, že Jarošovský Martin je uvařen a chuťově sladěn především k svatomartinské huse, ale lze jej použít i k obdobným jídlům české kuchyně.

Jarošovský Martin je uvařen dle vlastní receptury připravené sládkem Milanem Esenderem. „Jelikož je rodák ze Slovácka, tak se tady receptura již narodila!” uvedla závěrem Gabriela Uherková.

Na akademické půdě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se včera rozhodovalo, které výrobky zvítězí v soutěži Regionální potravina 2019. Hodnotitelská komise zde navrhla letošní reprezentanty této prestižní značky. Celkem se o ni ucházelo 138 produktů od 39 výrobců. Největší zájem byl o kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje.

V kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje zvítětil dvanáctistupňový Jarošovský ležák. Jarošovský pivovar se tak může pyšnit značnou Regionální potravina Zlínského kraje 2019.

Soutěž Regionální potravina letos slaví desáté výročí. Za dobu své existence získala značka věhlas a oceněné výrobky popularitu. Dnešní zákazník se totiž zaměřuje především na kvalitu a čerstvost a tyto parametry výrobky s puncem Regionální potravina rozhodně splňují.

Soutěž si za dobu své existence vybudovala renomé a popularita oceněných výrobků stoupá. Přívlastek regionální se v případě těchto potravin zúročí hned několikrát. Především se jedná o produkt vyrobený v konkrétním regionu, což je základní podmínka soutěže. Zároveň i podíl místních surovin je stanoven nejméně na 70 procent, hlavní surovina přitom musí být stoprocentně tuzemského původu. Výrobky tím mají pevnou vazbu k regionu, často se jedná o krajové speciality, které ctí tradici výroby, nebo jsou naopak inovativní. Značka je určena pro malé a střední producenty zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců.

Ve Zlínském kraji hodnotitelská komise 13. června vybírala vítěze. O značku je zde každoročně velký zájem, nejinak tomu bylo i letos. Celkem bylo přihlášeno 138 výrobků od 39 výrobců. Nejvíce kandidátů měla kategorie Alkoholické a nealkoholické nápoje. Komisi tvořili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR.

Komise navrhla udělit značku Regionální potravina Zlínského kraje 2019 těmto výrobkům:
1. Masné výrobky tepelně opracované - Tlačenka speciá, lMilan Žabčík
2. Masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy - nevyhlášeno
3. Sýry včetně tvarohu - BIO Sýr s bílou plísní JAVORNÍK - CZ s.r.o.
4. Mléčné výrobky ostatní - Kefírové mléko meruňkové, Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o.
5. Pekařské výrobky včetně těstovin - Pšeničný chléb se špaldou, Radek Císař
6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek - Staročeský medovník, MEDOKS, s.r.o.
7. Alkoholické a nealkoholické nápoje -JAROŠOVSKÝ LEŽÁK 12%, Jarošovský pivovar a.s.
8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě - TALAŠOVO KYSANÉ ZELÍ, Jiří Talaš
9. Ostatní - Včelí med z období květu lípy, Ing. Karel Kolínek

Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Státní zemědělský intervenční fond značku administruje. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době je oceněno 411 produktů od 325 výrobců. Podrobné informace o soutěži jsou k dispozici na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.