Historie a současnost Jarošovského pivovaru

Historie a výroba piva v Jarošově
Vznik pivovaru v Jarošově se datuje již od roku 1688. Jeho výstavbě předcházel rozsáhlý požár v Uherském Hradišti, který poničil tehdejší městský pivovar v dnešní Hradební ulici. Na to se magistrát rozhodl vybudovat zcela nový, modernější pivovar v poddanské vsi Jarošov. Místo bylo zvoleno z několika důvodů. Především se zde nacházely bohaté zdroje kvalitní pitné vody a také přítomnost řeky Moravy byla stěžejní, jelikož představovala laciný zdroj vody a ledu využitelného k průmyslovým účelům. Vesnice navíc patřila městu Uherské Hradiště a ležela v blízkosti frekventované pivovarsilnice do Napajedel.

Pivovar až do druhé poloviny 19. století vystřídal řadu sládků a byl jedním z hlavních finančních zdrojů do městské pokladny. Přesto postupem času stárnul a upadal vzhledem k častému střídání nájemců. Magistrát tak musel roku 1860 výrobupiva zastavit a o osm let později pivovar odprodat.

Roku 1869 byl pivovar prodán majiteli realit židovského původu Salomonu Braunovi z Uherského Ostrohu. Nový majitel byl kapitálově dobře vybavený i díký svému otci, kterým byl privilegovaný provozovatel kantýn na stavbě Severní dráhy, která vedla z Vídně do Krakova. Investice se však vyplatila, jelikož Salomon Braun koupil na tu dobu vcelku moderně zařízený pivovar, který byl vybaven parním zařízením, sladovnou, palírnou kořalky, výčepním domem a doplňkovou výrobou kvasnic pro Uherské Hradiště a okolí. V areálu se také nacházela přístavba pro sládka a mistra bednáře.

Už v rukou Salomona Brauna získal pivovar svůj věhlas. Roku 1875 mu byla udělena medaile za zásluhy o sladování ječmene. Ve stejném roce pivovar zpracoval80 tisíc metráků ječmene a vyrobil 120 tisíc věder piva.

Za zlatou éru se však považuje období, které nastalo až s nástupem druhé generace Braunů, synů Ignáce a Josefa. pivovarJosef vystudoval práva ve Vídni, na druhé straně Ignác vystudoval obor chemický a ještě před převzetím firmy v ní působil jako technický vedoucí. Oba tak měli dobré předpoklady a znalosti pro vedení velkého pivovarnického podniku. Roku 1885 Salomon Braun zemřel a došlo tak k převzetí firmy a vzniku nové společnosti Jaroschauer Bierbrauerei von S. Brauns Söhnes Ignaz & Josef Braun. Pivovar začal vzkvétat nejen po stránce hospodářské, ale především i technické, což zapříčinila patřičná angažovanost a prozíravost nových majitelů. O čtyři roky později bylo pivovaru uděleno povolení používat označení dvorní dodavatel, což hrálo významnou roli v propagaci podniku a značky.

Mezi lety 1880 až 1910 prošel pivovar velkou rekontrukcí, kterou si žádalo neustálé zvyšování produkce. Firma zpracovávala stále větší množství ječmene a v roce 1906 již zaměstnávala 140 dělníků a vyprodukovala skoro 52 tisíc hl piva. Významným mezníkem byl také rok 1908, kdy společnost koupila pivovar a lihovar v Hodoníně, který se později stal součástí nově vzniklé akciové společnosti Jaroschauer Bierbrauerei. Pivovar si až do roku 1918 vybudoval v regionu téměř výsadní postavení a stal se jedním z šesti největších pivovarů na Moravě. Vlivem první světové války se však do pivovaru dostávalo čím dál méně surovin, a tak si majitelé nechali zapsat do své činnosti i výrobu sušené zeleniny. Nakonec došlo 28. srpna 1921 k vymazání společnosti z obchodního rejstříku na žádost samotného Josefa Brauna, a to po smrti bratra Ignáce.L

Po válce se pak postupem času začal Jarošovský pivovar z války vzpamatovávat a již opět vykazoval velké množství vyrobeného piva. pivovarV roce 1939 však museli Braunovi kvůli svému židovskému původu opustit Československo. Pivovar byl prodán Stoupalovu cukrovarnickému koncernu, který však neměl pohotové devizové prostředky na vyplacení pivovaru, a tak správu převzala Agrární banka. Společnost ani tentokrát neměla dlouhého trvání a roku 1940 vyhlásil zlínský oberlandrat kupní smlouvu za neplatnou, a tak došlo k následné arizaci majetku. Pivovar ještě několikrát změnil svého majitele. Jedním z nich byl také němekcý podnikatel Erich Blume.

Od počátku roku 1948 byl zřízen národní podnik Slovácké pivovary s vedením v Jarošově. V roce 1987 začal pivovar vykazovat velké ztráty a roku 1997 bylo rozhodnuto o jeho prodeji. Postupně docházelo k propouštění zaměstnanců, až byl pivovar 31. prosince téhož roku zcela uzavřen. Na jaře 2012 se jej rozhodla firma Heineken, které pivovar patřil, prodat. Pivovar koupil v roce 2013 podnikatel Radislav Vymyslický, kdy prostory pivovaru sloužily k výrobě výtahů. Výroba piva pod taktovkou společnosti Jarošovský pivovar a.s. se do Jarošova vrátila v roce 2015.

Nový Jarošovský pivovar
Nová etapa historie vaření piva v Jarošově začala v roce 2015, kdy vznikla akciová společnost Jarošovský pivovar. Protože nebylo možné obnovit výrobu v bývalém areálu, odkoupila akciová společnost budovu v Pivovarské ulici, pivovarkde dříve firma TON vyráběla dětské skládací stoličky.

Oficiálně byla obnovena výroba piva v Jarošově 8. 2. 2017, kdy byla uvařena první várka Jarošovského Ležáku.
Vrchním sládkem se stal Jan Vasil a jako poradce při vymýšlení receptur působil Josef Brauner, poslední jarošovský sládek. Současným vrchním sládkem Jarošovského pivovaru je Milan Esender.
Roční produkce dosáhla během celého prvního roku 2 200 hl piva, přičemž současná maximální kapacita se může dostat až na 5 000 hl piva za rok.
Základ tvoří čtyři druhy – Jarošovská Desítka, Jarošovský Jura (11%), Jarošovský ležák (12%) a Jarošovský Šohaj (14%). Další piva jsou sezónní: 16% Rochus, jímž se hlásí k tradici jarošovských piv, IPA (15%), které vzniklo v říjnu 2017 k příležitosti Slováckého Oktoberfestu, Jarošovská adventní 14% s přídavkem pravého včelího medu nebo tmavý valentýnský speciál 13%. Zatím posledním přírůstkem je první místní filtrované pivo Jarošovský Jan 12%, uvařené u příležitosti 120. výročí narození nejslavnějšího uherskohradišťského rodáka Jana Antonína Bati.

Úspěch nový pivovar slaví nejen svým pivem – v roce 2018 byl oceněn Českou a moravskou pivní korunou, ale i etiketami, které navrhla zlínská agentura Little Greta. Vycházejí z folklorních motivů a jejich design byl v roce 2017 oceněn na prestižní soutěži World Beer Awards.
Zdroj:Stránky Jorošovského pivovaru, 2018


Více na stránkách pivovaru

O prázdninách uhasí žízeň Jarošovský Letňák

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDobrýDen

Máme tady léto, slunce pálí, láká k vodě nebo za pohodou na letní festivaly. Ke všem krásám tohoto času přijde vhod možnost hasit žízeň Jarošovským Letňákem s vyšší hořkostí, plnou chutí a neodolatelnou pěnou!

Jarošovský Letňák 11% je totiž uvařen podle vlastní receptury, ze tří druhů sladu a vybraných chmelů. Inspirací sládka pro toto pivo byl pivní styl Summer ALE.

"Je to svěží pivo, vařené infuzním způsobem a zakvašené svrchními kvasnicemi. Vyjma chmelení na varně zde bylo použito i chmelení za studena," vysvětluje Milan Esender, vrchní sládek. "Očekávejte velmi dobrou pitelnost, se svěží, ovocně-kvasnicovou vůní. Po napití je dobře rozpoznatelná chuť jahod, malin a melounu. Střední říz a nižší pěnivost pak jen podtrhují zvolený pivní styl," dodává sládek.

Na přelomu prázdnin se těšte na Letní filmovou školu, kde kvalitu filmové produkce podtrhnou produkty z Jarošovského pivovaru.

Jarošovský pivovar rozjíždí velkou půjčovnu výčepů

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDobrýDen.cz

V Jarošovském pivovaru jsou připraveni na novou sezónu. Teď vám kromě piva jako malovaného v pivovaru poskytnou i kompletní výčep a servis k popíjení čepovaného piva doma.

„Pití piva už dávno není jenom hospodským fenoménem. Trh se stále více posouvá k prodeji piva v lahvích a plechovkách, ale zajímavou alternativou je i takzvaná domácí hospoda,“ říká Milan Esender, sládek Jarošovského pivovaru.

„Evidujeme neustále rostoucí trend prodeje sudového piva na doma. Covidová situace tento trend jenom urychlila. Lidé si zkrátka stále častěji tahají bečky domů. My jsme se rozhodli jít tomuto trendu naproti a kromě prodeje sudového piva nabízíme našim fanouškům kompletní servis v tom, že si v pivovaru mohou rovnou půjčit i výčep, případně koupit kelímky a další příslušenství. Je to prostě kompletní servis na takové to domácí popíjení,“ dodává Petr Syřiště, marketingový ředitel pivovaru.

Momentálně v jarošovském pivovaru disponují více než padesátkou jedno- i dvoukohoutových výčepů, kterou jsou po každé zápůjčce odborně čištěny a servisovány.

Stačí si prostě den předem zavolat do pivovaru na 777 015 842 nebo napsat mailem na prodejna@jarosovskypivovar.cz a druhý den si vyzvednout s pivem i připravený výčep, kelímky a víkend doma může být korunován i čerstvým čepovaným pivem přímo z pivovaru.

Víkendová cena zápůjčky startuje na 250 Kč, což za čepované pivo doma bez starostí rozhodně stojí. Pivovarská prodejna a půjčovna je otevřena každý všední den 9.00-18.00 a v sobotu 9.00-12.00 přímo v budově Jarošovském pivovaru.

Jarošovský pivovar nabízí jedinečnou možnost stát se spolumajitelem pivovaru

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDobrýDen

V Jarošovském pivovaru přichystali na letošní rok spoustu novinek a zároveň nabízí všem fanouškům jedinečnou šanci zapojit se do akcionářské struktury pivovaru. O vysvětlení jsme požádali zakladatele pivovaru Miroslava Haraštu.
Pane Harašto, letos v únoru to bylo 5 let, kdy jste uvařili první várku v obnoveném Jarošovském pivovaru. Jakých bylo těch 5 let?

Náročných, ale neskutečně krásných, řekl bych. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem poprvé přijel do Jarošova s přesvědčením, že tady chceme zase vařit pivo. Myslím, že na nás tady koukali trochu jako na blázny, ale povedlo se a to mne naplňuje neuvěřitelným optimismem i do budoucna. Postavili jsme řemeslný pivovar s maximální kapacitou 10 000 hl ročně. Vaříme nejenom skvělé ležáky, ale nebojíme se ani moderních pivních stylů. Získali jsme prestižní designové ceny za naše etikety a každý rok rosteme dvouciferně ve výstavu i tržbách. Jarošovské pivo jako malované opět dobývá srdce nejenom místních, ale skvělé prodeje máme na celé Moravě, v Čechách, na Slovensku a dokonce i v Londýně.

Pořád pevně věříme v budoucnost pivovarského odvětví, v hodnotu opravdového řemeslného přístupu k vaření piva, v naše poslání a jsem hrdý na to, jak se rychle dokážeme přizpůsobit i v dnešní době a hledat unikátní řešení. Teď jsme se vlastně rozhodli zcela unikátním způsobem nabídnout všem fanouškům jedinečnou šanci si aspoň kousek Jarošovského pivovaru koupit a pomoci s jeho dalším rozvojem.

A jaký je zájem?
Neuvěřitelný. Během 48 hodin, kdy jsme výzvu zveřejnili, zájemci zarezervovali stovku akcií a každou minutou přibývají další zájemci. Od začátku říkám, že nejde jen o peníze, ty bychom asi jednodušším způsobem získali v bance, ale o budování komunity fanoušků, kteří přes svůj podíl v pivovaru budou mít šanci nám s rozvojem pivovaru pomoci. Každý akcionář od nás kromě podílu na pivovaru získá i doživotní výhody spojené s pivovarem (sleva na produkty a konzumaci v našich provozech, VIP přístup na naše akce nebo třeba dárek k narozeninám). Mám velkou radost, že se to lidem líbí a rozumí nám.

Na co prostředky použijete?
Výnos z úpisu 500 ks akcií v hodnotě 12 000 Kč vynese 6 milionů korun, které využijeme na rozvoj Jarošovského a dalších řemeslných pivovarů ze skupiny Městské pivovary a.s. Pomůžou nám navýšit kapacity výroby, stáčení a prodeje.

Koupit si kousek pivovaru asi u nás není úplně běžná věc?
Běžné to rozhodně není. Drobnou inspirací nám byl například pivovar BREWDOG, který přesně touto cestou postupně buduje silnou komunitu fanoušků a podporovatelů. Podle prvních reakcí a zájmu soudím, že pivovar by u nás chtěl vlastnit každý. Ozývají se lidé s tím, že je to v dnešní době zajímavá investice do stabilního odvětví, která se ve finále velmi rychle vrátí už jenom ve slevě na konzumaci. Ale je to i zajímavý tip pro dárek blízkým nebo investice do budoucí hodnoty třeba pro děti.

Jak to tedy celé funguje?
Momentálně je spuštěná rezervace akcií na našich webových stránkách https://www.jarosovskypivovar.cz/prodej-akcii/, kde stačí vyplnit své údaje a počet akcií, o které máte zájem. Pak už nezbývá než počkat na informativní email z pivovaru, o tom, jak dále postupovat. Akcie jsou na jméno, je tudíž nutné dojít osobně do pivovaru a spolu se mnou splnit všechny legislativní náležitosti tohoto převodu. Pak už se můžete jenom radovat z toho, že vlastníte 0,01% Jarošovského pivovaru, jste součástí naší pivovarské chasy, na cestu domů si můžete koupit na svou novou akcionářskou kartu Jarošovské pivo s 10% slevou a těšit se na brzkou dividendu z pivovaru.

V Jarošovském pivovaru uvařili Slunko, pivem pokřtili novou elektrárnu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Jarošovský pivovarAutor:Miroslav Harašta, PR

Dvě třetiny spotřeby energií Jarošovského pivovaru nově pokryje 116 fotovoltaických panelů, které firma instalovala na střechu podniku. Pivovar, který je po uzavření provozu v Uherském Brodě, největším pivovarem ve Zlínském kraji, k zahájení provozu elektrárny uvařil i nové pivo s názvem Slunko. Výtěžek z prodeje limitované edice ručně malovaných lahví s tímto pivem půjde na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Letos chtějí v Jarošově postupně uvařit až 16 druhů piv. Plánovaný výstav má letos překročit 8000 hl, což by znamenalo rekord.

„Od roku 2017, kdy jsme obnovili výrobu piva v samém srdci Slovácka, se hlásíme k tomu, že chceme vařit pivo malované regionální hrdostí a řemeslnou zručností. Slovácko je kraj slunce. Slunce nejen na obloze, ale i v zemi a lidech. Nové pivo je naším příspěvkem k vítání jara v nelehké době, kterou nyní prožíváme,“ uvedla Gabriela Uherková z marketingu pivovaru.

Slunce nově pohání i samotný pivovar. Jeho střecha se proměnila v malou fotovoltaickou elektrárnu o velikosti výkonu 35,38 kWP. „Odhadujeme, že výkon elektrárny pokryje zhruba dvě třetiny spotřeby energie pivovaru. Prosluněné podmínky Slovácka jsou pro nás velkou výhodou. S instalací solárních panelů jsme začali v létě 2021, kolaudace zařízení proběhla v listopadu a nyní už je zařízení plně v provozu,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Pivovar spuštění elektrárny oslavil i novým pivem. „Jarošovský pivovar je proslulý svými řemeslnými ležáky, a tak jsme i tuto příležitost jedním speciálním ležákem chtěli oslavit,“ říká Milan Essender, sládek pivovaru. „Uvařili jsme plný ležák z plzeňského a karamelové sladu a použili novou českou odrůdu žateckého chmele s názvem Saaz Shine. Ta dává našemu ležáku nejenom příjemnou hořkost, chmelovou až kořenitou vůni a chuť s lehkými tóny citrusů, ale především dostatek záře pro jeho prosluněný charakter,“ doplnil sládek.

Ležák bude k dispozici v online i offline kanálech symbolicky od první jarního dne, tedy od 21. března. V prodeji bude nejenom v KEGu, lahvích o objemu 0,75 a 1l, ale ve speciálních ručně malovaných lahvích. Lahve inspirované motivem Slunka a Tupeskou keramikou ručně malovala Hana Šubrtová a budou k dispozici na e-shopu pivovaru. „Výtežek z prodeje bude věnován na pomoc regionům, kde momentálně slunce příliš nesvítí,“ dodal Harašta z odkazem na válku na Ukrajině.

Jarošovský pivovar navazuje na tradici vaření piva v této části Uherského Hradiště, která zde byla několik staletí. Průmyslový pivovar v Jarošově zanikl v roce 1997. Na tuto tradici navázala skupina investorů o 20 let později. Výstav pivovaru se v posledních letech pohybuje kolem 7000 hektolitrů, což z něj dělá aktuálně největší pivovar ve Zlínském kraji.

Nahlédněte “pod pokličku” tradice vaření piva Jarošovský pivovar

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Life4you.cz

Přijeďte ochutnat ,,pivo jako malované“ a zažít zážitkovou exkurzi do obce Jarošov, položené v malebné krajině Slovácka. Již po několik staletí se zde pivo vařilo. V roce 2015 jsme se rozhodli na tuto tradici navázat a výrobu piva v Jarošově obnovit. Nový Jarošovský pivovar je vybaven nejmodernějšími technologiemi, ale pivo v něm vyráběné je založeno na těch nejtradičnějších postupech řemeslného pivovaru a to vždy jen z kvalitních místních surovin.

Úspěch nový Jarošovský pivovar slaví nejen svým pivem – dovolíme si tvrdit, že místním obyvatelům chutná, ale také etiketami, které vycházejí z folklorních motivů a jejich design byl v roce 2017 oceněn na prestižní soutěži World Beer Awards a zatím posledním významným designovým oceněním je Red Dot Design Award.

Jarošovské pivo je pivo jako malované a je tvrzené regionální hrdostí a řemeslnou zručností našich zaměstnanců.

“Těšíme sa na Vás“ u nás v pivovarské prodejně nebo si objednejte exkurzi v pivovaru a minimuzeu Jarošovského piva.

Světlý ležák Jarošovský Martin 11% se hodí k masitějším pokrmům

Publikováno:před rokemZdroj:iDobrýDen

Společně se svatomartinskými vína můžete na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti ochutnat svatomartinský speciál Jarošovského pivovaru. Světlý ležák Jarošovský Martin 11% se začne prodávat ve stejný čas, tedy ve čtvrtek 11. 11. v 11.11.

Kdo dostání bude jak v podnikové prodejně v Jarošově, tak na čepu ve vybraných restauracích našeho regionu jako Burgers and Brothers, Mozaika, vinárně Pod kopcem nebo Resortu Rybníček Blatnice.

Jarošovský Martin 11% je spodně kvašený, nefiltrovaný, nepasterizovaný speciál se sladovou vůni s chmelovými a lehce ovocnými tóny. "Vyšší hořkost s pozdějším nástupem, která příjemně doznívá po napití do chmelově kořeněné chuti s podtónem citrusové kůry, a to vše doprovázeno středním řízem," představil Martina sládek Milan Esender a prozradil, že tohoto lahodného mku navařil čtyřicet hektolitrů, jako v roce minulém.

"Pivu dáváme ještě větší lokálnost chmelem, který pěstujeme přímo v Jarošovském pivovaru. Úroda se letos opravdu vydařila," přiblížil Esender.

Jarošovský Martin 11% podle ředitelky Veroniky Mandové patří ke každému dobrému jídlu. "Jeho pitelnost, stejně jako u jiných ležáků, se hodí k mastnějším pokrmům, jako je např. pečená kachna, kuře, vepřové výpečky, guláš, losos a tučné ryby..."

První dáma Jarošovského pivovaru nám potvrdila, že podzim je z hlediska speciálů opravdu nabitý. V září se objevil 16% Rochus, v říjnu 18% Doppelbock. Tyto speciály byly uvařeny pro každoroční Jarošovský Oktoberfest. Po 11% Martinovi se do konce roku můžete těšit na Čertovskou 12% a Adventní medovou 14%.

Jarošovský pivovar otvírá dveře, Juru vytunil hořkostí

Publikováno:před rokemZdroj:iDobrýDen

Jarošovský pivovar v sobotu 24. července otevře všechny dveře veřejnosti a láká nejen do provozu nebo muzea, ale především k ochutnávce svých produktů. Program tradičně potěší i rodiny s dětmi.

"Jsme moc rádi, že dveře pivovaru můžeme konečně otevřít po zrušeném loňském a vlastně i letošním tradičním květnovém termínu," sdělil Milan Esender, sládek Jarošovského pivovaru, který momentálně pracuje na plný výkon. "Nemohli jsme si však nechat ujít setkání s fanoušky a poděkování za to, jak při nás stáli a stojí, ať se děje, co se děje!" uvedl sládek, který se stane o sobotním odpoledni průvodcem jedinečných komentovaných prohlídek po pivovaru, včetně muzea.

Příznivce zrzavého moku potěší škola čepování piva s podsládkem Jožkou Panákem nebo soutěže o pivovarské ceny v oblíbených disciplínách pro pivní pijáky, siláky i chytráky.
Na nádvoří budou na čepu všechna piva z nabídky pivovaru, tedy Desítka, Jura 11%, Dvanáctka, Joža 13%, Šohaj 14% , IPA 15%, ...

"Mimořádně jsme zařadili speciálně hořkou variantu tolik oblíbeného Jarošovského Jury uvařenou speciálně jenom pro tento den," upozorňuje fajnšmekry sládek. K jídlu přijde vhod pivní klasika i pochoutky z grilu nebo něco sladkého.

Hudební program odstaruje ve 13.30 cimbálová muzika Pajtáš, kterou vystřídají rocková Křídla a večer kapela Sekec. Pro děti je nachystané malování na obličej a tetovačky.

Areál Jarošovského pivovaru otevírá brány ve 12.00. Vstupné je samozřejmě zdarma. Celým dnem provází herec Slováckého divadla David Vaculík.

K pivu mám velice kladný vztah, říká šéfka Jarošovského pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jana Fuksová

Jarošovský pivovar od letoška vede Veronika Mandová. Je jednou z mála žen v řídící pozici v tuzemském pivovarnickém byznysu. Sama říká, že otázky na toto téma slýchá v soukromí často, ale neřeší je. S pivem z Jarošova chce prorazit za kanál La Manche.

„Podle mě nezáleží na tom, jestli pivovar vede žena nebo muž. Důležité je, jaký máte k lidem přístup. Když si k nim najdete cestu, tak pak na pohlaví nesejde,“ je přesvědčena 31letá vystudovaná technoložka potravin Veronika Mandová, která se na začátku letošního roku stala ředitelkou Jarošovského pivovaru.

Je pro vás složitější budovat si respekt v typicky mužském pivovarnickém byznysu?
Je to těžší. Možná se na vás dívají trochu mezi prsty. Ale tehdy je důležité ukázat, že tomu rozumíte a pivovarnictví děláte srdcem. A když je přesvědčíte, aby uvěřili tomu, co říkáte, a jdete si za svým, tak si přirozenou autoritu získáte.

Jste možná jedinou ženou v Česku, která řídí pivovar. Můžete být naopak mezi kolegy řediteli ve výhodě?
Možná v tom, že jako žena oproti mužům dokážu stíhat více věcí najednou. (smích) Ale teď vážně. Mohla bych ze své pozice pivovarnictví více přiblížit ženám, protože pivo je všeobecně vnímané jako nápoj pro muže. Mohla bych dělat takový komunikační most. Možná bych mohla zužitkovat své ženské vlohy ve vaření při tvorbě nových receptur piva, ale je to samozřejmě o zkušenostech.

Nikdy jste se nesetkala s námitkou, že jako žena přece nemůžete pivu rozumět?
Ne a doufám, že se s tím ani nesetkám. Ba naopak. Populace vnímá tento obor jako mužskou záležitost. Nicméně znám spoustu sládkových, které vedou pivovar po výrobní stránce. Jsou profesionálky a mají hodně zkušeností. A muži v jiných pivovarech na stejných pozicích jsou rádi, že se výroba díky ženám zpestřila. Když potřebujeme s něčím pomoct, jsou ochotní, přívětiví. Mezi nejvýznamnější průkopníky českého pivovarnictví byla i uznávaná žena, paní profesorka Basařová.

Jak byste na takovou poznámku reagovala?
Pokud by se jednalo o konstruktivní kritiku, tak bych ji přijala. Pivovarnictví je obsáhlý obor, který se velmi rychle inovuje, takže stále je čemu se učit.

Jaký máte vztah k pivu?
Provází mne od dospívání, protože rodiče jsou pivní nadšenci. Pivo mají moc rádi a já jsem si k němu vytvořila velice kladný vztah. Ve škole jsem studovala technologii potravin a tento obor se vařením piva moc nezabýval. Věnovala jsem se mu ve své bakalářské práci a pak tři roky v navazujícím studiu a diplomové práci. Také jsem měla pivovar v rodném Uherském Brodě a říkala si, že by bylo krásné tam po škole nastoupit.

Což se vám podařilo.
Ano, zrovna hledali laborantku. To sice ještě nebyla manažerská pozice, ale zase jsem se více přiblížila k lidem, kteří tam pracovali. A pak tehdejší ředitel hledal někoho za vedoucí výroby, která byla na rodičovské dovolené, nabídl mi tuto funkci a to už obnášelo více rozhodování, plánování.

Zvažovala jste nabídku z Jarošovského pivovaru dlouho?
Několik měsíců. Potkala jsem se s panem Haraštou ještě v Uherském Brodě. Když se pivovar musel nakonec kvůli pandemii zavřít a nám rozdali výpovědi, tak se mi ozval. Ale nebyl jediný. Nabídli mi tehdy pozici sládkové v pivovaru, který se teprve buduje v Brně. A ještě přišla nabídka z pivovaru Lobkowicz, kde mě chtěli jako ředitelku Černé Hory. Tak pan Harašta svou nabídku změnil a nabídl mi tuto pozici.

Šéfovat v Černé Hoře či v Jarošovu, to jsou sice stejná místa, ale úplně jiné podmínky, že?
Přesně tak. Ale potřebovala jsem změnu, chtěla jsem se z korporátního řízení vyvázat. Když to řeknu jednoduše, měli jsme utažené otěže a nebyla tam kreativita. Naproti tomu minipivovary jsou dnes trend a chtěla jsem zkusit něco jiného.

Minipivovar má svá pozitiva, ale zase jste v něm ve větším riziku.
Je to obrovská zodpovědnost. I kdybych byla ředitelkou v Černé Hoře, zodpovídala bych za výrobu i za technický stav a ekonomiku provozu. Ale už by v tom nebyl marketing, obchod, logistika. Minipivovar je v tomto komplexní, je to globální řízení firmy. Hodně sektorů je pro mě nových a učím se je. Navíc jsem už předsedou představenstva, což s sebou nese další velkou zodpovědnost jako statutárního orgánu. Jarošovský pivovar je mezi minipivovary hodně specifický. Je to silná značka a vnímáme tady silný patriotismus.

Jak se to pozná?
Například rozšiřujeme síť off tradu (nepřímý prodej v obchodech a řetězcích – pozn. red.), sílíme v tom. Na Vánoce byla naše podniková prodejna dokonce vyprodaná, zákazníci nás sami oslovují v navázání spolupráce. Díky tomu přečkáváme pandemii velice dobře. To je po mých předchozích zkušenostech úplný sen, v korporátu jsem to nezažila. Stabilita do budoucna je v Jarošovském pivovaru mnohem větší.

Máte v plánu i expanzi do zahraničí?
Do budoucna bychom naši značku chtěli dostat za hranice republiky, možná i za kanál La Manche. Je to v jednání, uvidíme.

Co k tomu potřebujete?
Budu se opakovat, ale můžeme stavět na silné značce. A hodně zájmu budí i slovácké prvky na naší etiketě. Tím jsme oproti jiným minipivovarům výjimeční a charakterizuje nás to. I e–shop máme ve stylu folkloru. To může být i pro zahraniční partnery atraktivní.

Ovšem dokázali byste si pak udržet řemeslnou výrobu, která je právě pro minipivovary tak typická?
Je na nás, kdy řekneme dost. Snažíme se jít cestou tradiční výroby a řemeslnosti. Třeba nemáme žádnou automatizovanou linku na stáčení piva. Je hodně minipivovarů, které ji mají, protože jim roste odbyt, ale pořád si označení craftové výroby (pivo z rukodělného pivovaru vyráběné tradičním postupy – pozn. red.) drží. To není nic proti ničemu. Jde hlavně o to, že nefiltrujeme a nemáme systém HGB, který ředí piva. Vyrábíme na původní stupňovitost a snažíme se zakomponovat co nejvíce lokálních surovin.

Je vlajkovou lodí Jarošovského pivovaru světlý ležák, nebo se to mění?
Jsme v regionu, který je konzervativní a lidé vyhledávají hlavně dobře uvařený hořký ležák. Toho se držíme. Chceme tady vyrábět nejlepší ležák spodně kvašený, ale jsme zároveň craftový minipivovar a hodláme nabídku zpestřit.

Takže vaříte speciální piva?
Ano, vaříme je k určité události, na Velikonoce, Vánoce, na Valentýna. Chceme jít s dobou a experimentovat, abychom nespadli do tuctové nabídky.

Jak jste loni zvládli pandemii?
Propad byl velký, ale pomalu se vykompenzovává tím, že posílil off trade. Museli jsme se tomu přizpůsobit, budeme muset rozšířit kapacitu stáčení piva a museli jsme také přijmout dalšího člověka.

Kde vidíte Jarošovský pivovar za pět let?
Trh minipivovary přesycený není a dlouho k tomu nedojde. Doufám, že nám bude produkce piva růst, budeme rozšiřovat výrobu, oslovíme více lidí a budeme vařit ještě kvalitnější pivo než dosud.

Dokonalé pivečko pro společné Velikonoce!

Publikováno:před rokemZdroj:iDobrýDen

VELIKONOČNÍ IPL 12%
Již čtyři týdny zraje v tancích Jarošovského pivovaru velikonoční speciál, který se v těchto dnech objevil na pultech obchodů a v prodejně Jarošovského pivovaru. Oslovili jsme pro sládka Milana Esendera, aby nám prozradil víc.

Co je pro vás nejtěžší dodržet při jeho výrobě?
Důležité je mít kvalitní místní suroviny, vyzkoušené receptury, postupy a čistotu provozu. Pak když přidám radost, kterou ta práce dělá nám a našim fanouškům, tak mám jistotu, že pivo bude jako malované.

Proč používáte k jeho vaření zahraniční chmel?
Lokální chmely používáme na celoročně dostupná piva - Jura, Joža, Ležák, Desítka a speciály jsou právě o tom si něco vyzkoušet. IPL je moderní pivní styl, kdy se kombinují zahraniční, zejména ovocné chmely. Pro Velikonoční IPL 12% to byla odrůda Mosaic původem ze Severní Ameriky a Barbe Rouge z Alsaské oblasti ve Francii.

Myslíte, že výrazná ovocná hořkost potěší více ženy jak muže?
Ovocná hořkost potěší cérky i šohaje. Ovocné aroma je spíše pro ženy a vyšší hořkost pro muže, takže dokonalé pivečko pro společné Velikonoce.

K jakým pochutinám ladí tento spodně kvašený světlý ležák?
Ke stejným jídlům jako všechny klasické ležáky, tedy tučnější masité pokrmy, guláš, pečené maso atd.

Česká firma uhájila legendární značku proti obřímu koncernu Heineken

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

„Léta tam stál, stát bude dál, ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar,“ zpívá se od roku 1994 v hitu kapely Argema. A refrén „bílá pěna, láhev orosená“ zná úplně každý. Rocková skupina udělala Jarošovskému pivovaru na okraji Uherského Hradiště reklamu, o jaké se jiným pivovarníkům jen zdá. Nechybělo však mnoho a značka by zanikla.

Sousední řemeslný pivovar vedl o výrazy „Jarošovské“ nebo „Jarošovský“ čtyři roky známkoprávní a soudní bitvu s nadnárodním koncernem Heineken. A letos v únoru pojmenování místní značky definitivně uhájil.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.07.2022 16:2643