Městská restaurace s minipivovarem U Orloje v Žatci, která je součástí turistického komplexu Chrám chmele a piva, bude mít nového nájemce. Provozovat ji bude společnost Sedmý schod, která je personálně provázaná s Žateckým pivovarem. Nového provozovatele město hledalo přes rok.

„O výběru nájemce už je rozhodnuto, v současné době se dolaďují konkrétní podmínky pronájmu mezi společností Sedmý schod a Chrámem chmele a piva. Nový provozovatel převezme restauraci s minipivovarem, zahradní restaurací i hernou. Součástí nájemní smlouvy bude i to, že v restauraci se musí prodávat minimálně dva druhy piva, které se uvaří v minipivovaru U Orloje,“ uvedl mluvčí města Tomáš Kassal.

Výběrové řízení bylo vypsáno několikrát, úspěšné bylo až čtvrté kolo, ve kterém město snížilo nájem z původních 960 tisíc korun ročně na 480 tisíc korun ročně.

Uspěla společnost Sedmý schod, která byla založena loni v listopadu. „Pokud vše půjde podle plánu, rádi bychom odstartovali provoz se zahájením turistické sezony. V tuto chvíli sháníme zaměstnance, nutná je také investice do vybavení kuchyně a baru,“ řekl jednatel společnosti Martin Kec.

Kec je i manažerem ve firmě Žatecký pivovar, který spadá pod dánský pivovarský gigant Carlsberg. V ní chce působit i nadále. Chrámová restaurace bude podle něj nabízet všechna piva uvařená v Žatci.

Restaurace je součástí turistického areálu Chrám chmele a piva. Původně je město spravovalo prostřednictvím příspěvkové organizace společně. Na začátku loňského roku ale došlo k oddělení restaurace, protože její provoz byl v minulosti problematický a ztrátový.

„Těšíme se, až bude restaurace fungovat a naši návštěvníci se v ní budou moci občerstvit,“ sdělil ředitel Chrámu chmele a piva Karel Havelka.

„Budeme působit ve společných prostorách. Restaurace tvoří s Chrámem piva a chmele jeden celek. Budeme se snažit tedy o to, aby hosté, kteří k nám přijdou, navštívili i chrám,“ předestřel plány Kec.

Turistická atrakce v Žatci, Chrám chmele a piva, se už skoro rok musí obejít bez restaurace U Orloje. Rozlehlou pivnici s minipivovarem provozovala příspěvková organizace města. Byla to podmínka pro přidělení evropských peněz na přestavbu chmelařských skladů a sušáren na Pražském předměstí. Její lhůta už skončila. Jenže podnikatele, který by restauraci provozoval, zatím město hledá marně.

Stylová restaurace s dřevěnými sloupy a trámy, dlouhými stoly a tanky pro výrobu piva je teď prázdná, stejně jako židle. Restaurace je zavřená, ale nikoliv opuštěná.

„Pan sládek dělá už rok údržbáře i zahradník. Na vaření piva jsme ale připraveni – pan sládek rád zahodí koště, smeták, wapku, šroubovák i kladivo a hned začne vařit pivo,“ konstatuje ředitel Chrámu chmele a piva Karel Havelka.

Sládek smutně přikyvuje, ale do řeči mu není. Minipivovar, který spolu s Chrámem chmele a piva vznikl před 11 lety, byl jedním z prvních svého druhu v republice. Svoji prozatím poslední várku piva doprodával z okénka loni o Vánocích.

Žatec, který restauraci U Orloje vlastní, pro ni hledá nového nájemce. Podle místostarosty Jaroslava Špičky z hnutí STAN zatím bez výsledku.

„Třikrát se otočilo výběrové řízení, třikrát se nenašel uchazeč. Jedním z argumentů je vyšší cena nájmu, kterou město požaduje. Druhým, a možná i podstatnějším, je absence lidí v gastronomii – není, kdo by obsluhoval hosty, a kdo by jim vařil,“ vysvětluje místostarosta.

Žatec chce zachovat alespoň minipivovar
Město chce proto cenu nájmu oproti znaleckému posudku snížit. „Už k tomu máme zelenou od právních zástupců,“ dodává.

Pokud ani to zájemce nepřesvědčí, město nejspíš do provozu nějakým způsobem vstoupí.

„Neříkám provozovat restauraci, ale minimálně udržet v provozu ten řemeslný pivovar a vařit pivo,“ upřesňuje žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Chrám chmele a piva každoročně navštíví kolem 10 tisíc turistů. Při pandemii koronaviru se počet nezměnil, ale změnilo se rozložení v roce.

Poslední dva roky většina návštěvníků dorazila o letních prázdninách, letos proto bylo otevřeno non-stop, včetně pondělků.

O nových akcích, speciálních oplatkách s chmelem a o budoucnosti problémové chrámové restaurace s minipivovarem, ale i ohlédnutí za rokem 2020, který poznamenaly covidové restrikce, přináší rozhovor s Karlem Havelkou, ředitelem městského turistického areálu Chrám chmele a piva v Žatci.

Jak byste popsal uplynulý rok?
Byla to rozporuplná sezona. Přes slibně rozjetý začátek roku, kdy jsme měli vyšší návštěvnost než v předchozím roce, následoval tříměsíční útlum, kdy jsem spadli na nulu, následovalo výborné léto a bohužel konec roku je opět obrovský výpadek. Sezonu jsme museli ukončit předčasně.

Jak konkrétně vás covidové restrikce zasáhly?
Jelikož jsme turistický areál, tak velmi výrazně. Nejenže jsme museli na několik měsíců zavřít či utlumit veškeré provozy, zrušeny byly turistické veletrhy, kde se pravidelně prezentujeme. Přišli jsem také o řadu zahraničních spoluprací. Z těch velkých šlo o spolupráci s ruskou cestovní kanceláři, německými a korejskými partnery. Několik měsíců byla zavřená chrámová restaurace a minipivovarem. Aktuálně se sládkem řešíme, co se zásobou navařeného piva, které jsme s předstihem připravili na konec roku. Jen co jsme mohli otevřít a prodeje se opět začaly rozjíždět, přišlo opětovné zavření.

A co s ním, vylijete ho?
To určitě ne, to by nám srdce nedovolilo. Část snad ještě prodáme za výrobní cenu v pivním okénku. Jednou z variant je i to, že ho darujeme, například hasičům, dobrovolným hasičům, zdravotníkům, městské policii apod. Vylévání piva by byl hřích a pohrdání špičkovými surovinami i uměním pana sládka z nich uvařit skvělé pivo. Tak by žádné pivo končit nemělo.

Jaký byl návštěvnický propad oproti předchozímu roku?
V celkovém součtu není propad s předchozími dvěma lety tak dramatický. Za rok 2020 si koupilo vstupenku na prohlídku přes 9 200 návštěvníků. V roce 2019 jsme měli návštěvnost přes deset tisíc lidí, a o dva roky dříve dokonce o něco nižší než v roce 2020. Zachránilo nás léto, kde jsme naopak měli návštěvnost o 50 procent vyšší. Červenec a srpen byly skvělé, během prázdnin přijelo více než 5,5 tisíce návštěvníků.

Co všechno zahrnuje Chrám chmele a piva a co je jeho vlajkovou lodí?
Chrám chmele a piva reprezentuje Žateckou chmelovou oblast. Fyzicky se skládá ze tří objektů. Samotný Chrám chmele a piva s Chmelovým majákem, Chmelovým orlojem a minipivovarem s restaurací a dětskou hernou. To bych řekl, že je tou vlajkovou lodí. Máme ale ještě historickou budovu renesanční sladovny s expozicí o její historii, výstavním sálem a malou expozicí o filmařských místech v Žatci. Žatec je totiž nejenom městem chmele a piva, ale také vyhledávanou filmařskou lokalitou. Třetí je Kapucínská zahrada, která má specifickou odpočinkovou atmosféru zahrady uprostřed města.

Jezdí do Chrámu spíše jednodenní turisté, nebo se zdrží i déle?
To se odhaduje velmi těžko, protože žádnou statistiku k tomu nevedeme. Můj osobní pocit je, že podíl dvoudenních hostů byl letos o malinko vyšší. Já vždycky říkám, že v Žatci musíte být minimálně dva dny, užít si večer v naší restauraci, ochutnat naše piva. V Žatci ale máme víc pivovarů, než by se na první pohled zdálo. Navíc je tu plno dalších míst, která stojí za objevení. Chrám je jen špička ledovce.

Kdybych přijela jako turistka, kam byste mě poslal?
Tak v prvé řadě k nám do Chrámu, sladovny a klášterní zahrady na prohlídku. Fanoušci do chmele by neměli vynechat návštěvu sousedního Chmelařského muzea, které je největší na světě. Jedinečným zážitkem je také návštěva Muzea Homolupulů s rekonstruovaným hrobem nejstaršího pivaře. Přes historické centrum města pak dojdete do Muzea pivovarnictví Žatecka. Prohlídka žatecké památkové rezervace stojí také za to. Ale Žatec nabízí mnohem více.

Chrámová restaurace s minipivovarem, se potýká nejenom s dopady kvůli covidovým restrikcím, ale i důsledky špatného hospodaření z minulých let. Žatečtí zastupitelé uvažovali dokonce o jejím prodeji. Nakonec byl schválen pronájem. Jste rád?
Musím přiznat, že ano. Realita je taková, že restaurace za podmínek a nastavení daného dotačním titulem nikdy nevydělávala peníze v takovém objemu, jak bylo naplánováno a očekáváno. Důvodů je více. Jedním z nich je, že restaurace, která je součástí příspěvkové organizace, nemůže po stránce řízení fungovat stejně jako soukromý podnik. A také nebylo a není v silách jednoho ředitele dlouhodobě úspěšně sedět na více židlích (turismus, restaurace, kuchyň, pivovar, propagace, organizace kulturních a společenských akcí, péče o 3 obrovské nemovitosti ve městě…) a využít plně potenciál každé z nich.

A za sebe říkám, že vést restauraci není vůbec snadné, jsou třeba reálné zkušenosti a znalosti z restauračního provozu, z kuchyně, z účetnictví, z vytváření receptur, ze skladovacích systémů, z hygienických norem, z marketingu, … a k tomu ještě potřebujete mít na to všechno čas. V současné době město připravuje podmínky pro pronájem.

Restaurace s minipivovarem je součástí areálu, není možné ji stavebně oddělit. Jak si představujete spolupráci s nájemcem?
Velmi bych si přál, aby si ji vzal do pronájmu někdo, kdo má srdce na správném místě, dokáže ctít lokální patriotismus, rozumí podrobně gastronomickému provozu a pochopí její výjimečnost. Je to největší restaurace v Žatci, navíc s minipivovarem, má jedinečnou atmosféru i prostředí. A spolupráce musí být vzájemná. Čím víc budeme atraktivnější pro turisty svými prohlídkami, tím víc jich můžeme následně nasměrovat do restaurace. A naopak. Takovou spolupráci si představuji. Rád bych, aby zůstaly zachovány i prohlídky minipivovaru.

Jaké máte plány na nadcházející sezonu?
Plánů máme hodně, ale upřímně se obávám, že covid zamíchá kartami i v následujících měsících. V prvé řadě bych rád rozšířil otevírací dobu minimálně přes letní měsíce i na pondělí, dosud jsme měli otevřeno od úterý do neděle. Velmi důležité je opět navázat spolupráci s partnery, jež se kvůli koronaviru utlumila. Připravujeme také novou formu prohlídky, například noční s výstupem na maják. Pozornost chceme také více zaměřit na Kapucínskou zahradu, která je vhodná pro klidnou relaxaci a komornější kulturní vystoupení.

Velké, dosud nedostatečně využité, téma je film v Žatci. Menší zmínka je o tom ve sladovně, ale chtěl bych turistům nabídnou minimálně mapku s vyznačenými místy, co se kde natáčelo a v budoucnu expozici rozšířit. Je to ale závislé na vývoji situace kolem covidu i finanční prostředcích.

Připravujete i nějaké nové suvenýry?
Nabídku suvenýrů rozšíříme. Budou to speciální žatecké oplatky, typu kulatá lázeňská oplatka, a uvnitř bude sladká náplň s chmelem. Měl by to být světový unikát, neznám nikoho, kdo nabízí oplatky s chmelem. Další suvenýr potěší dámy, chceme oslovit dodavatele chmelové a pivní kosmetiky a jejich produkty mít v nabídce.

Minipivovar v Restauraci U Orloje si zakládá na tom, že vaří tradiční řemeslné pivo, které prodává přímo svým zákazníkům.
Jenže nyní, stejně jako na jaře, je restaurace zavřená a uvařené pivo nemá kdo vypít. Proto ho U Orloje nabízí od pátku 20. listopadu ve výdejovém okénku za speciální cenu: 2 litry za 68 Kč.
Restaurace Chrámu chmele a piva, který je městskou organizací, chce speciální nabídkou prodat co nejvíce navařeného piva spotřebitelům. Nabízená piva Žatecký Samec i Chrámové Tmavé jsou živá, nepasterizovaná, proto je jejich trvanlivost omezená. A než nechat pivo znehodnotit, je lépe ho vypít. Pro milovníky dobrého piva se tak nabízí jedinečná možnost užít si kvalitního moku za neopakovatelnou cenu.

Co kupující ve výdejovém okénku Restaurace U Orloje dostanou?
Žatecký Samec je vlajková loď minipivovaru U Orloje. Světlý, spodně kvašený ležák se vařil už ve 13. století a mířil ve středověku i na královský dvůr. Jde o řemeslné pivo vyráběné z lokálních surovin, tedy z místních chmelových odrůd Žatecký poloraný červeňák a Sládek. Vaří se tradičním způsobem, je nefiltrované a nepasterizované, s obsahem alkoholu 4,6%, stupněm 11% a vyváženou chutí i hořkostí.

Chrámové Tmavé je nefiltrovaný, nepasterizovaný ležák. Sladové tělo tvoří kombinace čtyř druhů tmavých a světlých sladů. Ke chmelení se záměrně používá chmel s jemnou a neutrální hořkostí, tedy odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek. Ležák má stupňovitost 12% a obsahuje 5,1% alkoholu.

Piva jsou proto určená pro milovníky tradičního žateckého moku i pro ty, kdo chtějí teprve ochutnat originální řemeslný ležák. S takovým pivem je i nouzový stav snesitelnější!

Víte, proč se nejlepší chmel sklízí na Žatecku a proč se musel už od středověku chránit před napodobeninami? Dozvíte se to v Chmelařském muzeu v Žatci, které je největší expozicí svého druhu na světě.

Možná se vám bude zdát, že tu skutečně cítíte chmel. Máte pravdu, občas ho v muzeu vysypou, aby byl dojem dokonalý. Na 4000 metrech čtverečních se dozvíte vše o pivu a chmelu od středověku po současnost.

Chmel se pěstoval na kůlech
Památkou je i samotná budova muzea, která dřív sloužila jako sklady a balírna chmele. O tom, že se na Žatecku pěstoval chmel už v 11. století, vypovídají zápisy hanzovních měst, kam se český chmel vozil po Labi.

"To byla doba, kdy se chmel sbíral z planě rostoucích rostlin. Nedá se mluvit o pěstování chmele, spíš o sbírání planého chmele," připomíná ředitel Chmelařského muzea v Žatci Vladimír Valeš.

"My tvrdíme, že se ten chmel začal kulturně pěstovat zhruba od 13. či 14. století, ale nemáme to ničím doloženo. V minulosti totiž vůbec neoddělovali sbíraný chmel od pěstovaného. Lidé sbírali všechen chmel. Zajímavostí je, že od středověku se chmel pěstoval na tyčích, které tu máme znázorněné na vedutě z roku 1611. Je to pro nás doklad, že se chmel pěstoval v oplocených zahradách, kterým se říkalo lupuleta a musel být oplocen, protože ho ožírala domácí i divoká zvířata. Chmelnicová konstrukce, začalo se jí říkat žatecká drátěnka, se objevila v roce 1890. Neměřila ještě šest metrů, ale pouze tři. Konstrukce tak, jak ji známe, byla kolem roku 1905. Výhoda drátěné konstrukce byla v tom, že byla stavěná na celou délku životnosti té rostliny. Chmel je rostlina víceletá a vydrží na jednom místě klidně i 40 let."

Chmel znamenal pro město obrovské příjmy. Plavil se po řece Ohři do Labe a potom dál do Německa. Vybíralo se z něho clo a město začalo z obchodu bohatnout. Ze Žatce se postupně stala chmelová metropole a většina firem, které tu sídlily, měly pobočky v New Yorku nebo v Norimberku. V Žatci se určovaly i ceny chmele. K úpadku došlo po první světové válce.

Žatecký chmel dodá pivu aroma
Žatec je však stále městem chmelu a piva. Za kvalitu českého chmele vděčíme řadě vynikajících odborníků a šlechtitelů, mimo jiné Karlu Osvaldovi (1899 - 1948). Vyšlechtil několik odrůd a tři z nich dodnes zaujímají převážnou část chmelnic v Česku.

"Žatecký poloraný červeňák, to je chmel, který má výjimečné vlastnosti. Má vyvážené jak hořké látky, tak i látky aromatické. Na rozdíl od chmelů hořkých, které se pěstují na západ od nás. Mají významnou část hořčin, alfa pryskyřic, ale nemají to aroma. Žatecký chmel od nepaměti byl vnímán jako jeden z mála chmelů, které dokáží tomu pivu dát chuť."

Chmel se zpočátku šlapal, protože neměli lisy. Lisoval se až od roku 1900 a některé žoky vážily až 200 kilogramů. Už od středověku dávali purkmistři královských měst obchodníkům ověření, že chmel skutečně koupili v této oblasti.

"Postupně, hlavně za Marie Terezie začala vznikat Známkovna chmele, úřad, který chránil chmel před falšováním. A chránil ho i před nepoctivými obchodníky, kteří byli schopni, aby docílili zisku, nasypat do kvalitního chmele cokoliv. Máme v muzeu fotografii pána v placaté čepici, to byl inspektor Známkovny a ten kontroloval, aby se tu pracovalo jenom s tím chmelem, který pochází z těchto vesnic. Na konci celého procesu se každému chmelu vydávala ověřovací listina. Dřív se ještě dávaly na žoky krásné pečetě, ale to už se dneska nedělá."

Síření chmele připomínají po celém Žatci komíny
V muzeu se dochovalo i zajímavé zařízení, kterému se říkalo sirná komora. Chmel se totiž sirným kouřem konzervoval. Zabíjely se tak choroboplodné zárodky a zárodky plísní. Začalo se s tím zhruba v roce 1850. Komíny, které sloužily k odvedení sirných zplodin, uvidíte nad celým Žatcem. Na střechu jsme vystoupali i s ředitelem Chmelařského muzea Vladimírem Valešem.

"Tady je vidět, čím je Žatec jedinečný, a to je množství komínů. Sloužily k odtahu sirných zplodin z těch komor. Protože okolo žili lidé, tak nutili obchodníky, aby komíny na ten odtah byly vysoké, aby síra šla jinam, než na jejich domy. Takže šla na vedlejší vesnice. Dneska těch komínů máme 40, určitě jich tady bylo dřív ještě o dvacet víc a když se sířilo, tak nesměly sířit dvě sířírny vedle sebe. Na to byl městem vydaný speciální sirný řád a ten museli obchodníci dodržet."

A co by to bylo za Chmelařské muzeum bez minipivovaru. Ten je tu už od 50. let 20. století.

"Máme tady krásný minipivovárek padesátilitrový. To byl tak zvaný ověřovací zkušební pivovar, kdy si mohly pivovary objednat zkušební várky s různým typem chmelení, s různými typy odrůd chmele, proto má jen kapacitu 50 litrů."

Chmelařské muzeum má i svého maskota. V roce 2009 se jím stal chmelový skřítek Hop. Do muzea zavítají návštěvníci z celého světa a také chmelaři ze zahraničních pěstitelských oblastí. Kousek od Chmelařského muzea najdete i Chrám chmele a piva. Na vyhlídkovou věž můžete vyjet výtahem s 3D projekcí.

Turistický areál Chrám chmele a piva v Žatci, který je příspěvkovou organizací města, dlouhodobě nehradil platby na sociální zabezpečení. Vznikl mu tím již více než dvoumilionový dluh, který ještě o polovinu navýšilo penále. Ředitel už kvůli tomu oznámil rezignaci, část opozice požaduje i odstoupení rady města.

„Nad situací, kdy si městská organizace dovolí neplatit státu, mi zůstává rozum stát. Navíc to není stav, který by trval jeden měsíc či dva v důsledku nějaké aktuální finanční tísně, ale trvá to několik desítek měsíců,“ říká třeba Marcel Kollmann, zastupitel z opoziční ODS.

Dlouhodobou situaci doslova označil za kriminální případ a na jednání zastupitelstva vyzval k odstoupení městskou radu, která je odpovědná za fungování organizace. Někteří radní se hájili tím, že o této situaci nevěděli.

„Pokud tvrdí, že o tom nevěděli, tak to nejsou lidé na svém místě,“ říká na to Kollmann.

Dluh na zdravotním a sociálním pojištění se podle něj vyšplhal až na 2,3 milionu korun, a k tomu je navíc ještě 1,3 milionu penále.

Ondřej Baštýř, který byl vedením organizace pověřen v březnu 2015, vzal zodpovědnost na sebe a ve funkci končí.

„Nemyslím, že za to může rada města, prioritně jsem odpovědný já. Mělo se to řešit jinak, mohu za to já,“ řekl Baštýř. Ve funkci skončí posledního května.

Dotace města nepůjde na umoření dluhu vůči státu
Kdo je za dluh vůči státu přímo odpovědný, proč vznikl a jak dlouho narůstal, teď má zjistit externí audit. Auditora vyberou zastupitelé.

Po Baštýřovi pověřila rada města vedením Chrámu chmele a piva Karla Havelku, který má v organizaci na starosti sekci turismu.

Čeká ho nastartování areálu, který byl paralyzován opatřeními proti šíření koronaviru a jeho finančních příjmů se citelně dotklo především uzavření restaurace U Orloje.

Město mu pošle jako pomoc mimořádnou dotaci ve výši přes 1,7 milionu korun.
„Jako příspěvková organizace města nemáme nárok na různá kompenzační opatření od státu. Je to pro nás existenčně důležité rozhodnutí,“ přivítal to Baštýř.

Dotace však nepůjde na umoření dluhu vůči státu, nýbrž čistě na provoz areálu, jehož součástí je vedle restaurace prohlídková trasa v chrámu, klášterní zahrada a Galerie Sladovna.

Město zároveň řeší další fungování a financování organizace. Zvažuje transformaci na obchodní společnost či pronájem restaurace. Verdikt bude na zastupitelích.

Petr Wiesinger tvoří v žateckém Chrámu chmele a piva ležáky i speciály. „Je to pestrá práce. Myslím, že děláme zajímavá piva,“ říká sládek.
Zkušeným okem zkontroluje výraznou zlatavou barvu. Přičichne a ověří správnou chmelovou vůni. Napije se a usměje. Paráda. Podařilo se. Sládek Petr Wiesinger právě uvařil další várku skvělého moku z českého zeleného zlata. Piva, které ochutnáte ve světové chmelové metropoli, v žateckém Chrámu chmele a piva.

„Sám mám nejraději ležáky. Ale samozřejmě rád ochutnám i různé speciály,“ přiznává Wiesinger, který pracoval více než třicet let v žateckém pivovaru. Z toho sedm let jako sládek.

Nyní je sládkem v minipivovaru v Chrámu chmele a piva. V centru pivařů v Žatci vaří podle návštěvníků výborná piva. „Je to příjemná práce, jsem rád, že tu vařím. Minipivovarnictví je jiné než velké pivovary. Je to pestřejší. S pivem si můžete více pohrát, vyladit jeho chuť. Máte možnost více zkoušet, dělat různé speciály, experimentovat s novými věcmi, třeba s novými odrůdami chmele,“ říká Wiesinger.

Pod jeho rukama vzniká v Chrámu jedenáctka Samec, tmavá dvanáctka, v letní sezoně pak lehčí Letňák, v té zimní naopak tradiční ležák dvanáctka. Rád také dělá za studena dochmelený speciál Chmelová královna nebo Harmoniku.

Ve spolupráci s žateckým Chmelařským institutem, kde šlechtí a zkoumají nové odrůdy chmele, pak jednou za dva měsíce vaří svrchně kvašené speciály eXperiment Ale. Je to pivo trochu jiné než to tradiční. Chuťově i vůní. Je více hořké, jinak se vaří, používá se také jiný chmel a slad. „Spolupracujeme při jejich vaření s odborníky ze Chmelařského institutu. Na jejich výrobu se používají nové speciální odrůdy aromatických chmelů,“ připomíná sládek.

Zelené i červené pivo
V Chrámu chmele a piva umí také zelené pivo, červené Valentýnské, občas vaří zlatavý mok k významným žateckým událostem, třeba když se ve městě hrála opera pod širým nebem.

„Vaření piva mě pořád hodně baví. A pivo mám samozřejmě také stále rád,“ směje se sládek. I když přiznává, že tak jednou za rok má i on piva už dost. To když probíhají nějaké větší několikadenní degustace.

„Pivo mám rád od mládí. A už tehdy mě zajímala jeho výroba. Vyučil jsem se sladovníkem v Plzeňském pivovaru, poté jsem si dodělal kvalifikaci, abych mohl být sládkem,“ pokračuje.

V minipivovaru v Chrámu chmele a piva vaří zhruba 450 až 500 hektolitrů ročně. „Myslím, že děláme hodně zajímavá piva,“ říká Petr Wiesinger. Turisté se tam na „degustačním prkénku“ s několika druhy vzorků také učí zlatavý mok ochutnávat. Na objednání tam pořádají také exkurze do pivovaru. „Lidé se hodně zajímají, ptají se, jaký chmel a jakou vodu používáme, prostě jak naše pivo vzniká,“ uzavírá Wiesinger.

Originální zážitkovou gastronomii bude letos ještě víc nabízet Restaurace U Orloje v Chrámu Chmele a Piva v Žatci. Restauraci vede nový šéfkuchař a hosté se dočkají většího počtu jídel, v jejichž receptuře bude pivo nebo chmel. Minipivovar U Orloje pak bude trvale nabízet pět vlastních druhů piv.

„Našim zákazníkům chceme nabídnout originální zážitkovou gastronomii, která vychází z chmelařské a pivovarské tradice Žatecka. Věříme, že když naši hosté zakončí svou prohlídku Chrámu Chmele a Piva nebo sousedního Chmelařského muzea v naší restauraci u jídla, jaké nikde jinde nedostanou, umocní to jejich zážitek z návštěvy u nás,“ popsal hlavní smysl letošních změn v restauraci pověřený ředitel Chrámu Chmele a Piva Ondřej Baštýř.

Kuchyni v Restauraci U Orloje nově vede šéfkuchař Matěj Stanislav, který má zkušenosti i ze špičkových kuchyní v zahraničí. Svůj rukopis vnesl už do připraveného jídelního lístku v březnu, zároveň ale připravuje nové menu hotových jídel i minutek pro další měsíce. „Naše jídla by měla být moderní, ale zároveň typická pro Žateckou chmelařskou oblast. Proto bude nový jídelní lístek postavený na čerstvých a sezónních surovinách, ale také bude ještě více využívat v recepturách pivo a chmel,“ vysvětlil Ondřej Baštýř. Příkladem originální gastronomie může být například chystaný pivní čokoládový koláč.

Ke změnám v Restauraci U Orloje bude patřit také rozšíření trvale nabízených piv, jejichž počet se rozšíří ze čtyř na pět. Každý host si tak může vybrat pivo, kterému dává přednost nebo se vracet, aby ochutnal jiné. V nabídce bude desetistupňový Letňák, jedenáctistupňový Samec, dvanáctistupňový ležák, tmavá jedenáctka a ExperimentAle. Nabídka rozšířená o letní pivo také umožní skupinkám hostů pořádat vlastní degustace. Minipivovar U Orloje má už svého stálého sládka, hosté tedy mohou více využívat také možnosti prohlídky minipivovaru.

V turistické části Chrámu Chmele a Piva se letos velké změny nepřipravují. Personál a průvodci se vedle běžné péče o turisty budou podílet také na pořádání různých akcí, chrámových i městských. Do Klášterní zahrady se počítá s dalším ročníkem loutkových pohádek, proběhne tam i část Dočesné. Chrám Chmele a Piva bude pokračovat ve spolupráci s dalšími turistickými cíli ve městě i regionu – s Chmelařským muzeem, Zámkem Stekník nebo dvorem U svatého Jakuba.

„V přízemí Galerii Sladovna chceme věnovat víc pozornosti výstavám, které tam už jsou a které se dají spojit s nabídkou pro turisty. Například se to týká expozice o sladovnictví, kde chceme na velkých plakátech připomenout, co je to slad, jak se vyrábí a používá. Zdůrazníme tím původní smysl renesanční sladovny,“ řekl Ondřej Baštýř.

Ve sladovně mají přibýt také velkoformátové fotografie některých žateckých míst, které ukazuje i vystavený model Žatec. Tyto velké snímky naváží na projekt Procházka po chmelařských památkách v Žatci, což jsou letáčky sloužící jako průvodce po Žatci. Dalším tématem, jež vybízí po nevšední procházce městem, je filmařská tradice. I expozice Žatec ve filmu bude v přízemí sladovny pokračovat po celý rok.

Každý měsíc nové pivo, ale pod stále stejným názvem ExperimentALE bude nabízet svým zákazníkům Minipivovar U Orloje, který vaří pivo v areálu Chrámu Chmele a Piva (CHCHP) v Žatci. Nové pivo je výsledkem spolupráce CHCHP a Chmelařského institutu Žatec.

První várka o objemu 5 hektolitrů se začala prodávat před svátky a jde o třináctistupňové pivo. Síla i chuť se ale budou různé měnit i s ohledem na sezónu. „Používat se bude nově vyšlechtěný aromatický chmel, který dodává Chmelařský institut. Chmel je certifikovaný, ale ještě se s ním nemůže úplně volně obchodovat. Využívat ho mohou jen minipivovary,“ uvedl pověřený ředitel CHCHP Ondřej Baštýř.

Experimentální pivo patří k typu ALE, konkrétně jde o India Pale ALE. India = svrchně kvašené pivo, Pale = světlé, ALE = silně aromatická piva (silná hořkost = anglický typ, výrazné aroma = americký typ). Nové žatecké pivo tak kombinuje americký a anglický typ piva s využitím českého chmele.

„Pivo vaří v našem pivovaru U Orloje sládek Chmelařského institutu Jan Hervert, který zároveň vytvořil recepturu a dodává „chmelové“ suroviny na výrobu piva. Ty jsou jedinečné tím, že byly šlechtěny a testovány právě Chmelařským institutem několik let a byly použity do piv na mnoha degustacích tak, aby byly vybrány skrz celou pivovarskou obec (sládci mnoha pivovarů, obchodníci s chmelem, chmelaři) ty nejlepší. ExperimentALE je tedy jedinečné pivo typu IPA, ale z českých aromatických chmelů (Vital, Kazbek). Je jedním z prvních výstupů druhé generace „voňavých/aromatických“ chmelů a bude k ochutnání právě v pivovaru U Orloje,“ vysvětlil Ondřej Baštýř s tím, že první várka byla uvařena 30. listopadu.

Tvůrci říkají pivu experimentální ALE, protože má znaky, které popisuje Ondřej Baštýř takto:
● je jen z českých chmelových odrůd vyšlechtěných Chmelařským Institutem
● chmel je šlechtěný několik let a ještě není rozšířen ke komerčnímu účelu
● pivo je svrchně kvašené, za studena chmelené a najdete v něm soulad mezi anglickou hořkostí ALEu a americkým aroma
● várky se budou lišit svou stupňovitostí a svým charakterem (v létě přejdeme na „lehčí“ variantu, pivo bude i „tmavší“).

Snad každý pivař by alespoň jednou za svůj život měl navštívit královské město Žatec, jehož chmel se nachází v každém českém pivě. Před pár lety zde byl vybudován zábavný komplex Chrám chmele a piva jehož součástí je také chmelový orloj nebo labyrint z chmelových žoků.

Pěstování chmele je v Žatci tradicí již přes tisíc let. Díky specifickým přírodním podmínkám, se zde chmelu jedinečně daří a pravdou je, že bez něj bychom dnes byli ochuzeni o ta nejlepší piva, kterými se Česko může chlubit. Žatecký poloraný červeňák je totiž v každé sklenici zlatého moku, a to i v té minimální míře.

Návštěvníky Žatce čeká i Chmelový maják, který je specifický svou 3D projekcí. Výhled ve 42 metrech nad zemí umožní seznámit se blíže s veškerou historickou architekturou. Sedm tyčí nad majákem, které jsou sedm metrů vysoké a představují chmelnici, v noci září až 30 kilometrů daleko.

V budově, která byla postavena v roce 1897 a sloužila jako sklad a sušárna bratrům Christlovým, se nyní nachází Chrám chmele a piva. Návštěvníci zde mohou projít labyrintem z chmelových žoků nebo navštívit místnost alchymisty, který ve svém pokoji vymýšlel recept na nejlepší žatecké pivo. Kromě dalších chmelových památek je také tato budova navržena k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Kdo nepije žatecký chmel, půjde do pekla
Snad nejvýznamnější dominantou města je chmelový orloj, jehož autorem je Petr Podzemský. Ciferník na orloji ukazuje období chmelové vegetace, takže na hodinách lze zjistit, v jaké fázi se chmel nachází.

Na závěr prohlídky mohou ochutnat návštěvníci pivo z minipivovaru v restauraci, která je součástí celého objektu. Zábavný komplex vyšel zhruba na 360 miliónů korun. Vstupné pro jednu osobu činí 120 Kč.