Novinky a zajímavosti ze světa piva

Piva z Mladoboleslavska a z Českého ráje měla vždy dobrý zvuk. Klášter, Svijany, Podkováň a nyní zejména Rohozec. Pivaři mohou být pyšní na piva, která směřují do světa z regionu. Potvrdily to i výsledky prestižní ankety Pivo roku 2017, která vyvrcholila vyhlášením výsledků o víkendu.

Nejvyšší ocenění směřuje právě do Českého ráje. Pivovar Rohozec se stal absolutním vítězem, když ovládl kategorii Pivovar roku. „Je to neskutečný úspěch. Obrovskou radost máme všichni, kteří se na rohozeckém pivu podílíme. Od vedení po všechny zaměstnance,“ uvedl krátce po vyhlášení nadšený předseda představenstva Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Vyhlášení se uskutečnilo v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří. Za anketou stojí Sdružení přátel piva. Letošní ceny byly uděleny již po sedmadvacáté a rohozecký pivovar kraloval na více frontách.

Kromě hlavní ceny získali Rohozečtí i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo. Jejich Třináctka tmavá se tak stala takzvaným Skokanem roku 2017. A pro Český ráj je pak úspěchem i kategorie Polotmavé pivo, kde druhé místo získala jedenáctka Svijanský Fanda z Pivovaru Svijany.

Anonymní degustaci na konci září, za účasti vybraných sládků, vedl již tradičně jeden z nejzkušenějších degustátorů nejen u nás, ale i ve světě, a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. „Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod 10 tisíc hektolitrů piva, nicméně to už dávno neplatí. Aktuální produkce se pohybuje kolem 70 tisíc hektolitrů. Letošním vítězem se stává nádherně nově zrekonstruovaný Pivovar Rohozec s velmi pestrou nabídkou spodně kvašených piv,“ uvedli pořadatelé.

Přestože i letošní výsledky se od předchozích v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. „V letošním roce se nám mezi nejlepší oceněné subjekty po delší pauze vrátily dříve často oceňované pivovary, jako například Herold Březnice či Pivovar Rohozec, což hovoří o stabilizaci a kvalitě jejich piv. V rámci výsledků cen SPP je znát, že poměrně rychle tato anketa a soutěž reaguje na trh a kvalitní piva,“ uvedli organizátoři ze Sdružení přátel piva.

Pro rohozecký pivovar je ocenění Pivovar roku další třešničkou na dortu. Těch cen je v posledních letech poměrně dost. Kromě kvality piva se na to pozitivním pohledu podílí významně i změny v designu pivovaru. Zatímco dříve vstup do areálu představoval vstup mezi omšelé budovy, nyní jsou nádvoří pivovaru a všechny budovy opraveny a vzhled je doslova pastvou pro oči.

Zajímavostí je i to, že pivovar letos otevřel v rámci poptávky po občerstvení takzvaný Vagón. Opravdový železniční vagon uzpůsobený pro restaurační nároky. „Prostě to najednou přišlo a objevil se vagon. Mohou se tu konat oslavy, slavnosti, setkání. Zájem neustále stoupá. Byl to dobrý krok,“ míní šéf pivovaru František Jungmann.

„Za naše úspěchy může to, jak pivovar vypadá, jak se chováme k zákazníkům a spotřebitelům, a jak máme dobrá a vyrovnaná piva,“ je přesvědčen Jungmann.

I když v současné době, vzhledem k zákazu kouření v restauracích, klesá spotřeba sudového piva, rohozecký pivovar tento směr nesdílí. „Naše produkce je v poměru 60 ku 40 procentům pro sudové pivo,“ podotkl Jungmann. Na dotaz, proč si myslí, že jejich sudové pivo jde na odbyt, říká, trochu s úsměvem: „Pracujeme poctivě. Pivo děláme s láskou a umem tak, jako to dělali naši předkové. A tak se výsledky prostě musí dostavit.“

Z rohozecké produkce je nejprodávanější jedenáctistupňový ležák Skalák.

Před několika měsíci Rohozečtí vypustili do světa novinku – pivo Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

František Jungmann tvrdí, že tohle pivo se trefilo do současné doby. Je hitem. Jen v Rohozci mají malý problém. Nedokáží ho vyrobit tolik, kolik si žádá trh. „Je to vzhledem k náročnosti technologie výroby a také jsme limitováni surovinami,“ vysvětluje Jungmann.

Vloni v Pivovaru Rohozec hlásili výstav piva 69 tisíc hektolitrů. “Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že letos na tom budeme ještě o mnohem lépe než vloni. Na hodnocení roku je ale opravdu ještě brzy, dva měsíce, jsou dvě měsíce,“ dodal šéf rohozeckého pivovaru František Jungmann.

Plzeňský Prazdroj zahájil přípravy na předvánoční dobročinnou aukci. Dražit se bude kolekce jedenácti exkluzivních pivních lahví. Vyrobila je karlovarská sklárna Moser a design lahví je inspirovaný tvarem sudu, ve kterých pivo zraje.

Výtěžek aukce půjde ve prospěch Centra Paraple, které pomáhá vozíčkářům s poškozením míchy. Aukce se bude konat už pošesté.

Plzeňský pivovar s předvánoční dražbou designových lahví začal před pěti lety, kdy plzeňský ležák slavil 170. výročí. „První aukce měla takový úspěch, že jsme si řekli, že to nemůžeme nezopakovat. Celkem jsme z těch aukcí vydražili téměř 4,5 milionu korun,“ zdůraznil sládek plzeňského pivovaru Václav Berka.

Výtěžek z aukce půjde i letos na konto Centra Paraple, které zlepšuje svým klientům kvalitu života. „Peníze jsme použili například na vybavení pokojů, speciální polohovací lůžka, různé sportovní a terapeutické pomůcky,“ řekla mluvčí centra Alena Kábrtová. Peníze Paraple používá i na část mezd pro osobní asistenty, kteří pomáhají lidem žijícím s poškozením míchy teprve krátce.

Autorem designu letošní kolekce je umělecký ředitel karlovarské sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Vytvořil minimalistický a čistý tvar, aby vyniklo řemeslné umění a jedinečné zdobení láhve několika náročnými sklářskými technikami.

Ve spodní části lahve je motiv ječmene, který symbolizuje to, z čeho se pivo vyrábí. Je tam hutně tvarovaná pečeť s motivem výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell a sběratelským unikátem celé lahve je zátka. Na každé z 11 ručně broušených a pasovaných zátek je vyobrazený jeden z milníků historie pivovaru.

Za pět trvání dobročinných aukcí putovalo ke sběratelům celkem 50 lahví. Nejvyšší cena padla loni, kdy se jednu z lahví podařilo vydražit za 150 tisíc korun. Letošní charitativní online aukce je naplánovaná na 13. prosince. Spuštěná bude na zpravodajském serveru iDNES.cz a vyvolávací cena jedné láhve je 100 korun.

● Michal Rouč pije každý den vody stejně jako piva. Do vedení Krušovic přišel z malého pivovaru.
● V Pivovaru Velké Březno, který patří do stejné skupiny, zvýšil kapacitu výroby.
● V současnosti jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací.

Ke každému pivu, které číšník postaví na stůl, Michal Rouč přičichává. Poté zvedá sklenici proti světlu. Až pak ochutnává. "S pivy je to jako s dětmi. Nejde říct, které máte radši," říká po prvních doušcích nový ředitel a vrchní sládek krušovického pivovaru. Nakonec ale přiznává, že mezi jeho oblíbené patří tmavé varianty piva.

V hospodách vždy začíná ochutnávat od nejslabšího piva v nabídce. "Pak buď u nějakého rovnou zůstanu, nebo ochutnám všechna nabízená piva a pak se vrátím k tomu, které mi nejvíce zachutnalo," vysvětluje svou pivní strategii Rouč. V Krušovickém pivovaru nápoj ochutnává každý den, vypije jej prý stejné množství jako vody. I díky tomu většinou rozpozná chuť piva ze "svého" podniku mezi ostatními.

Šéf Krušovic začínal ve výrobě
Pro pivovarnictví se rozhodl na střední škole, kde se mu dařilo v matematice a v chemii. Přemýšlel nad zajímavým odvětvím, kde by mohl tyto předměty spojit. S cílem věnovat se vaření piva zamířil do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde zvolil obor pivovarnictví a sladařství.

Už při studiích pracoval v podniku ve Velkých Popovicích jako juniorní biochemik. "Ve skutečnosti se za vznešeným názvem pozice skrývala obsluha ve výrobě. Do práce jsem chodil na šestou hodinu, nejprve jsme tahali hadice, poté jsme čekali, než sesudujeme kádě. To jsme s hadicemi a potrubím přesouvali mladé pivo ze spilky do ležáckého tanku do sklepa. Nakonec jsme z prázdných kádí vyhrnovali kvasnice," popisuje Rouč, který později pracoval také v pivovaru v Ústí nad Labem.

Po škole nastoupil do podniku ve Velkém Březně, který vyrábí pivo Březňák, a to jako specialista výroby. Prošel několika odděleními a nakonec zakotvil ve stáčírně. Mezitím dostal na starosti zavedení nového systému reportování z výroby směrem k vedení společnosti.

Ve velkobřezenském pivovaru strávil více než devět let. V roce 2009 se stal sládkem jak ve Velkém, tak v nedalekém Krásném Březně. Postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 vystoupal až do pozice ředitele a vrchního sládka Velkého Března. V malém pivovaru vedl jen několik desítek zaměstnanců. Měl na starosti několik velkých projektů napříč firmou. Tím posledním a zároveň nejzásadnějším bylo zřízení velkého distribučního centra v areálu podniku, které spustilo svůj provoz teprve nedávno.

Za více než devět let se mu podařilo navýšit výrobní kapacitu o téměř polovinu. V posledních letech stál v pivovaru u většiny investičních projektů.

Do Krušovic se Rouč letos v říjnu dostal prostřednictvím interního výběrového řízení. Nizozemská skupina Heineken, kam kromě Krušovic patří také podnik v severočeském Velkém Březně a Starobrno na jižní Moravě, nabízí všechny pracovní pozice nejprve vlastním zaměstnancům. Rouč uspěl a v krušovickém pivovaru vede téměř 70 pracovníku. Ačkoliv svůj pracovní den začíná kávou a poradou, manažerem se být necítí. "Snažím se zůstávat 'výrobákem' a být v kontaktu s produkty, což v pivovarnictví naštěstí lze. Jen manažerem být nechci," přibližuje Rouč.

V pivu se odráží nátura sládků
Teď se seznamuje se zaměstnanci a jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací. "Ti jsou pro naše pivo velmi důležití. Sládci pivo vaří, hostinští jej dělají. Spousta věcí se dá pokazit přímo v hospodě," míní Rouč. V každém pivu se podle něj odráží nátura sládků. "Šéfové ovlivňují fungování podniků, a to se na pivu vždy projeví," dodává.

Jeho předchůdcem ve funkci ředitele a vrchního sládka Krušovic byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo obor. Pivovar ve Velkém Březně bude dočasně řídit stávající výrobní ředitel Heineken Milan Schramm.

Mladý český designér Michal Pražský navrhl v rámci školního projektu na pražské UMPRUM kolekci sklenic na pivo nazvané jednoduše Beer Set. Velmi povedený soubor obsahuje tři typy sklenic, třetinkovou láhev na pivo a otvírák, jenž může sloužit také jako zátka na láhev. Jemný dekor vychází z historie, ale navržen byl moderní digitální cestou.

„V tomto projektu reaguji na zvyšující úroveň pivní kultury návrhem setu pro různé druhy piv. Kolekce byla navržena jako prototyp pro průmyslovou výrobu. Set vyniká plastickým dekorem, který je možné na sklenicích vytvořit díky průmyslové technologii lisováním,“ uvádí mladý designér, který se o sobě dal vědět již projektem Merkur Architekt, kde z ikonické české stavebnice vytvořil kit pro stavbu Ještědu či Vily Tugendhat.

„Motiv vychází z historických sklenic s nálepy, ale v mém návrhu je aplikován pomocí parametrického modelování do vlastního paternu, který plní řadu funkcí. Součástí setu je i otvírák na lahve, sloužící zároveň jako uzávěr proti zvětrání piva,“ dodává s tím, že na projektu spolupracoval s Ondřejem Pokojem.

Pivovar Ferdinand Benešov slaví v letošním roce 120. výročí od založení pivovaru a také velký úspěch. Na trh uvedl novinku v podobě bezlepkového druhu piva a za tento ležák získal jen během několika měsíců už několik ocenění. V září navíc sládek Jaroslav Lebeda uvařil limitovanou edici mimořádného piva - Vídeňského ležáku.

Bezlepkový ležák Premium je obdobou klasického dvanáctistupňového světlého ležáku ovšem s tou výjimkou, že je bez lepku, a tak je vhodný i pro lidi nemocné celiakií. Výrobek se podrobil zkouškám v několika akreditovaných laboratořích. Ochutnat ho mohli návštěvníci na veletrzích pořádaných především pro celiaky. „Je to výborné pivo. Jsme rádi, že se rozrostl sortiment o další kvalitní výrobek,“ řekla Ivana Lášková, předsedkyně Společnosti pro bezlepkovou dietu. Ležák je k dostání v pivovarském obchůdku v Benešově, ale také v několika speciálních obchodech se zdravou výživou v Praze a dalších krajích.

Bezlepkové pivo získalo v září cenu Regionální potravina Středočeského kraje a v říjnu ocenění Česká chuťovka. Těchto soutěží se účastní tuzemští výrobci s poctivými a chutnými českými potravinami. Ocenění spotřebitelům pomáhá lépe se orientovat na trhu při výběru kvalitních českých potravin a nápojů.

Pivovar letos představil další novinku. Na pivovarských slavnostech 9. září mohli návštěvníci ochutnat jako první limitovanou edici Vídeňského ležáku, který uvařil sládek Jaroslav Lebeda u příležitosti kulatého výročí 120 let pivovaru. Pivo dostalo název „Vídeňský ležák – Stodvacítka“ a je k dostání i v lahvích 0,5 l. K výrobě sládek použil tři druhy sladů – vídeňský, mnichovský a český.

V roce 1897, původně měšťanský pivovar, koupil, zrekonstruoval a zmodernizoval arcivévoda František Ferdinand d´Este. Od těchto dob se pivo vaří téměř stejnou technologií až dodnes. Ferdinand si zakládá na klasické výrobě piva a používá jen ty nejkvalitnější tuzemské suroviny. Pivo se vaří dekokčním způsobem na dva rmuty, hlavní kvašení probíhá spodně na otevřených spilkách a poté dozrává ve sklepích od 40 do 90 dní, dle druhu piva.

Pivovar je také významným výrobcem sladu. Na půdě pivovaru funguje takzvaná humnová sladovna, která je jednou z mála v České republice. Za loňský rok vyrobila 2300 tun sladu, z toho se 28% vyvezlo do zahraničí. „O náš slad je velký zájem, více ho ani z důvodu kapacity vyrobit nemůžeme. Sladovna je na sto procentech své kapacity. Kupují ho od nás jiné pivovary i minipivovary,“ uvedl jednatel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek.

Pivovar vyrábí nyní už devět druhů piv. Celkový výstav za loňský rok činil 25 372 hektolitrů, z toho 13% představoval export. Pivo Ferdinand se dováží na Slovensko, do Ruska, na Ukrajinu i do Skandinávie. „Rozšíření našich zahraničních odběratelů je významný krok. Export je pro nás atraktivní a stále se snažíme hledat nové destinace. Konkurence samozřejmě je, ale vše je otázka ceny a příležitosti,“ doplnil Petr Dařílek.

Speciální piva v dubových sudech dorazila v sobotu večer do vybraných ostravských pivnic. Sudy plné nefiltrovaného ležáku byly dovezeny na oslavu 175. výročí uvaření první várky plzeňského piva.

Sládek plzeňského Prazdroje Václav Berka byl u naražení prvního sudu v Restauraci U Rady v centru města. Speciální várku si nenechal ujít například trenér hokejových Vítkovic Jakub Petr. Plzeňské pivo v sudech dorazilo také do pivnice Slezska P.U.O.R.

Věra Lehovcová rozezná v pivu přes 100 chutí. Nadšená motorkářka a cvičitelka aerobiku je certifikovaná jako degustátorka nejvyššího stupně a zasedá i v evropském degustačním panelu. Ideální druh piva umí vybrat i k moučníkům. Každý den kontroluje kvalitu aktuální výroby v Pivovaru Velké Popovice, kde pracuje jako vedoucí mikrobiologické laboratoře a koordinátorka pro senzoriku. Vede tým 15 degustátorů a degustátorek.

Lidovky.cz: Jsou Češi velcí znalci piva? Rozeznají třeba více chutí než jiné národy?
My Češi jsme, co se týče piva, paradoxně velice konzervativní. Máme svoji vlastní pivní kulturu, takže se moc nevyznáme v zahraničních značkách. Dnešní spotřebitel už je pravda náročnější, vyžaduje větší výběr, ale pořád to u nás není takové jako v zahraničí, kde mají kolikrát na čepu dvanáct i patnáct druhů piva.

Lidovky.cz: A je tedy něco, co na českém pivním trhu vyloženě chybí?
Neřekla bych, že nám něco chybí, ale Češi třeba ve srovnání se světem vypijí o dost míň tmavého piva. Přitom podle mě takový Kozel černý je nejchutnější tmavé pivo vůbec. Zahraniční tmavá piva jsou hodně sytá a alkoholická. To české je lehké a osvěžující. Vaří se ze čtyř druhů sladu a slad se připravuje jen z jarního ječmene. Takové pivo je pak velice příjemné na chuť i vůni, dají se v něm rozeznat jemné karamelové, čokoládové nebo kávové tóny. Mezi degustátory je velice oblíbené. Já osobně nepiji kávu, nejím sladké, ale tohle tmavé pivo si dám ráda.

Lidovky.cz: V čem je tmavé pivo jiné než to světlé, kromě barvy?
Světlé se dělá většinou jen z jednoho druhu sladu a tmavé je oproti světlému méně hořké. Proto se říká, že ho víc pijí ženy. Ve skutečnosti je ale u tmavého piva ten poměr mezi pohlavími tak padesát na padesát. Obecně se mi v poslední době zdá, že ženám chutná pivo čím dál tím víc.

Lidovky.cz: Jako degustátorka piva asi musíte pracovat ve výrazně mužském prostředí. Je těžké se v tomto oboru mezi muži prosadit?
Vlastně ani ne. Ve skupině degustátorů u nás v podniku je sice převaha mužů, ale ne až tak velká, a když degustuji v evropském panelu, je tam žen dokonce víc. Ze strany mužů cítím jako degustátorka spíš obdiv než nějakou rivalitu.

Lidovky.cz: Mají ženy jiné chuťové vnímání než muži?
Určitý rozdíl tam je. Ženy jsou senzoricky vnímavější, cítí víc vůně květin nebo ovoce. Muži zase umí snáz najít v pivu chybu a snesou více hořkosti.

Lidovky.cz: Musíte své chutě trénovat i mimo práci?
Ano, to je potřeba. Pivo má 14 základních chutí a ještě další podskupiny, celkem 122 chuťových popisů. Chuťová paměť po čase slábne, takže každé dva měsíce musíme na přezkoušení. V práci každý den ráno kontroluji kvalitu, ale chutě si musím připomínat i jinak.

S jakým pokrmem byste jako degustátorka doporučila pivo kombinovat?
Já teď nejraději spojuji hořké a sladké. Vím, že to zní zvláštně, ale moje nejoblíbenější kombinace je pivo a povidlová buchta. Na degustacích někdy pak třeba dávají k černému pivu čokoládu. To je teď takový nový trend, to dřív nebývalo.

V září meziročně klesl prodej českého piva v restauracích o 24 procent, uvedla v pátek výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Za poklesem prodeje piva v hospodách svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon, regulaci hazardu a elektronickou evidenci tržeb (EET). Méně se prodává i pivo v obchodech, i když propad je menší než u hospod.

„Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, zavedení EET, ale také změny v provozování restauračních zahrádek.

„Kdyby ta opatření přišla postupně, tak se tím ti hospodští nějakým způsobem dokáží vyrovnat. Ale tím že těch legislativních novinek přichází během roku pět nebo šest, tak ten pivní trh nemá na to, aby se s tím vyrovnával. Třeba u lidí, na které dopadl zákaz kouření, je ten odliv obrovský,” dodala na dotaz Novinek šéfka svazu.
Šest piv z deseti lidé vypijí doma

Podle ní si je svaz vědom společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň ale chtějí upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. „Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura,” tvrdí.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích. Podle odborníků hraje roli změna životního stylu, výrazně nižší cena piva v obchodech oproti čepovanému v hospodách. Prodejci piva registrují také trend, kdy lidé více než dříve objednávají sudové pivo a pořádají akce v soukromí.

V září ale podle svazu klesl i prodej baleného a sudového piva, dohromady za celý trh včetně hospod došlo k propadu o 16 procent. Připouští, že kritizovaná regulace má vliv hlavně na hospody, důvody poklesů prodeje v řetězcích zatím svaz podrobněji neanalyzoval. „Překvapilo nás samotné, jak moc ten trh spadl,” dodala Ferencová.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Pořádně rozčeřit konkurenční vody v pivovarnictví chce Znojemský městský pivovar. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a vinařskou šlechtitelskou stanicí Ampelos připravil světový unikát: pivo, které zraje díky vinné kvasince. A ne ledajaké. Domácí, znojemské, která žije vzdušnou čarou od pivovaru jen několik kilometrů. Výsledkem bude novinka na trhu, jedenáctka Sauvign.

Podobnost názvu piva s vínem z odrůdy Sauvignon není čistě náhodná. „Ve spolupráci s firmou Ampelos a Výzkumným ústavem pivovarským jsme uvařili speciální, svrchně kvašené pivo. Jde typově o ALE (pivo ze skupiny schvrchně kvašených piv, pozn. red.), se silnou ovocnou charakteristikou. Pivo je ještě ozvláštněno chmelem, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc,“ uvedl ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Ampelos a výzkumný ústav lokalizovali vinnou kvasinku, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. „Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentovaný ústavem. Tento experiment je již nyní pozorně sledovaný odbornou veřejností. Jsme rádi, že se do praxe dostává aplikovaný výzkum právě ve Znojmě,“ konstatoval ředitel výzkumného ústavu Karel Kosař, který v tomto týdnu se zástupci pivovaru a společnosti Ampelos nové pivo představil.

Na novinku v sortimentu piv se těší milovník dobrého piva Ivan Andel. „Rád objevuji nové chutě i co se piva týče. O Sauvignu jsem ještě neslyšel, ale určitě si na něj s přáteli zajdu,“ svěřil se známý znojemský projektant Andel.

Podle Lukáše Kiliána ze společnosti Ampelos je novinka přirozeným výsledkem práce šlechtitelské stanice. „Přišli jsme na to, že kvasinka, kterou jsme primárně selektovali pro nás a výrobu našeho vína, se hodí i pro vaření piva. Sauvign je tedy ryze znojemským produktem,“ dodal Kilián.

V září meziročně klesla produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent. ČTK to sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Absolutní údaje neuvedla, svaz je uvádí jednou ročně. Za poklesem svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon.

"Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, ale také změny v provozování restauračních zahrádek. "Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura," uvedl svaz.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.