Novinky a zajímavosti ze světa piva

MF DNES otestovala dvanáct světlých čepovaných ležáků z velkých a středních průmyslových pivovarů. Výsledek překvapil - dvě třetiny vzorků předběhly nejznámější českou značku Pilsner Urquell. Nesvědčí to však o­ nízké kvalitě plzeňského, ale o vysoké úrovni českých piv.

Průměrná úroveň piv se za posledních dvacet let neuvěřitelně zvýšila, říká nezávislý pivovarský expert a dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, který působí v pivovarnictví čtyřicet let.

A test, který uspořádala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Termotechnika Bohemia, jeho slova potvrdil. Dvanáct světlých čepovaných ležáků hodnotilo dvacet odborníků a padesát laiků. Nepropadl jediný, všechny naopak prokázaly dobrou úroveň.

Vyrovnaná kvalita
„Vzorky byly velice vyrovnané a kvalita na vysoké úrovni. U několika se objevily menší vady, ale byly to spíš drobnosti,“ řekl po degustaci jeden z hodnotitelů, Lukáš Linha z pivovaru Bernard.

Odborníci sice nerozdávali jedničky a dvakrát se objevila i pětka, ale celkově si kvalitu testovaných piv spíš pochvalovali. Laikům, kterým jsme piva předložili v druhé části testu, chutnala ještě víc.

Známky tedy nevypadají na první pohled nijak oslnivě, to ale neznamená, že by piva byla špatná. Spíš to svědčí o kritickém pohledu odborníků, slovně se k pivům vyjadřovali mnohem příznivěji. Podstatné je, že mezi vzorky nejsou velké rozdíly.

Že byla úroveň testovaných ležáků vyrovnaná, dokládá i fakt, že tak vyhlášené pivo jako Pilsner Urquell neskončilo mezi prvními, ba naopak bodově se zařadilo až ke konci výsledkového žebříčku.

Jedenáctka, nebo dvanáctka?
Dobrou zprávu přinesly i laboratorní rozbory, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Všechna piva odpovídala obsahem alkoholu tomu, co uvádějí výrobci (skutečná hodnota se může lišit o půl procenta od deklarované).

Stejně tak i obsahem extraktu původní mladiny (EPM) odpovídala všechna piva označení „ležák“. Ten může mít podle vyhlášky od 11 do 12 procent. Většina odpovídala jedenáctce, tři dvanáctce. Na chuti se to ale nijak neprojevilo a podle odborníků ani nemohlo, rozdíl v procentech EPM je velmi malý.

Už Cimrman to věděl...
„Je to nápoj zvláštní chuti, loknouti mě znovu nutí,“ rýmoval Jára Cimrman. Věděl, že český ležák plzeňského typu má jeden mimořádný rys, který jiné pivo nemá – vysokou pitelnost. Není to žádné prázdné slovo, v pivovarnické terminologii se tak označuje jedna důležitá vlastnost, která způsobuje, že máte po prvním napití chuť na další, i když už nemáte žízeň.

„Český ležák je pivo, které dlouho leží, je tedy uleželé, takže má vyrovnanou hořkost a plnost. Ta je vyšší než u zahraničních piv, která bývají prokvašenější,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. „A právě tahle kombinace zajišťuje vysokou pitelnost.“ Tu ovlivňují použité suroviny i způsob výroby. Obojí je velmi nákladné.

Dlouhé a drahé vaření
U českého ležáku by se měl používat český nebo moravský slad a český chmel, který patří k nejdražším na světě. Cena chmele přispívá k tomu, že český spodně kvašený ležák patří k nejnákladnějším pivům vůbec. Ještě více než chmel pivo prodražuje způsob vaření a dozrávání. Ve srovnání se svrchně kvašenými pivy, jako jsou dnes populární portery, aly nebo stouty, je proces delší a dražší.

„U ležáku trvá hlavní kvašení týden a dokvášení od tří týdnů do tří měsíců. Navíc se odehrává při nízké teplotě, maximálně 14 stupňů Celsia. Zatímco slavný irský svrchně kvašený guiness kvasí při teplotě 29 stupňů, takže proces kvašení je kratší. Hlavní kvašení zabere tři dny a dokvášení maximálně 10 až 14 dní,“ vysvětluje Jan Veselý. „Na té samé kapacitě tedy vyrobíte dvakrát víc piva, takže nutně musí být levnější.“

Jemná hořkost
Jak by měl český ležák chutnat? „Měl by mít střední až silný říz – to je ten příjemný štiplavý pocit na jazyku, střední až silnou plnost, tedy pocit hutnosti, a alespoň střední jemnou, ne moc drsnou hořkost,“ vypočítává hlavní rysy Pavel Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Neměly by v něm být cizí vůně a chutě, které tam nepatří. Přípustná je pouze slabá ovocná, slabá kvasničná nebo karamelová chuť.“

„Český ležák je jeden z nejtěžších žánrů mezi těmi zhruba dvěma sty pivními styly na světě. My ho bereme jako samozřejmost, ale teprve když se vrátíte domů ze světa, kde jste ochutnali spoustu zajímavých piv, pochopíte, jak je to krásné pivo,“ říká šéfredaktor časopis Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiecz.

Virgil je klasickým, dekokčním způsobem vařená, spodně kvašená dvanáctka o obsahu alkoholu 4,8%, většinu použitého sladu tvoří slad plzeňský a na dobarvení je použit slad karamelový. K uvaření bylo použito tří odrůd českého chmele a na následné studené chmelení neboli ,,dry hopping,, odrůda amerického chmele Amarillo. Své jméno získal Virgil po farmě Virgil Gamache v Yakima valley ve státě Washington na, které byla odrůda Amarillo vyšlechtěna.

Má plnou chuť, střední říz a díky studenému chmelení odrůdou Amarillo získal Virgil lehké ovocné aroma a jemně citrusovou chuť

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se už léta soudí s Plzeňským Prazdrojem o ochranné známky, má za sebou další prohru.

Právovárečníci si kromě jiného nárokují i ochranné známky Plzeňského Prazdroje jako Pilsner Urquell, Prazdroj a Urquell. U Městského soudu v Praze však neuspěli. Verdikt z minulého pondělí potvrdila deníku E15 mluvčí soudu Markéta Puci. „Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem uvedených národních ochranných známek, byla zamítnuta,” uvedla mluvčí Puci s tím, že rozsudek je zatím nepravomocný. Poražená strana se ale vzdát nehodlá. „Budeme se odvolávat. Ani jsme nepředpokládali, že by nižší soudy rozhodly jinak,” řekl pro E15 předseda správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni Karel Svoboda. Na to mají 15denní lhůtu od písemného doručení rozsudku.

Za svým si chce dál stát i Plzeňský Prazdroj. "Rozhodnutí soudu ve sporu o určení vlastnictví k ochranným známkám nás potěšilo,"podotkla pro E15 mluvčí podniku Jitka Němečková. "Nicméně vzhledem k tomu, že nejde o jediný soudní spor iniciovaný ze strany Právovárečného měšťanstva v Plzni, i nadále budeme důsledně hájit svá práva." Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni, která mezi válkami vlastnila většinu akcií Plzeňského Prazdroje.

Tento pivovar byl znárodněn v roce 1945. Právovárečníci jsou přesvědčení, že proces nebyl dokončený a po roce 1989 navíc nenastalo žádné majetkové vyrovnání. „V archivu Úřadu pro průmyslové vlastnictví neexistuje jeden relevantní doklad, podle kterého by přešly známky na Plzeňské pivovary, národní podnik v Plzni, což je předchůdce dnešního Plzeňského Prazdroje,” vysvětlil Svoboda. Kromě ochranných známek se právovárečníci domáhají také budov a pozemků v areálu plzeňského pivovaru. S tím Plzeňský Prazdroj nesouhlasí. "Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," dodala jeho mluvčí Němečková. Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.

Společnost Czech Craft Beers, a.s. otevřela v Brně-Medlánkách nový minipivovar. Náklady na nákup technologie a adaptaci areálu se pohybují v milionech korun. Firma bude v Medlánkách vyrábět spodně kvašená piva pod značkou Moravia, která se v Brně vařila naposledy v první polovině 20. století. Majitelé Czech Craft Beers chtějí v podobných projektech pokračovat a stavět další pivovary. Zástupci společnosti to dnes řekli novinářům.

Medlánecký minipivovar bude jedním z nejmodernějších v České republice. Podle sládka Jana Grmely bude většinu procesů výroby možné řídit počítačem. Skupina Czech Craft Beers v Brně provozuje i minipivovar Lucky Bastard, který dělá svrchně kvašená piva. Nový minipivovar má v současné době kapacitu 6000 hektolitrů ročně s předpokládaným navýšením na 9000 hektolitrů v polovině příštího roku. Tím se medlánecký pivovar stane jedním z největších minipivovarů v regionu, přiblíží se tak hranici průmyslového pivovaru.

Na jihu Moravy je nyní kolem 50 minipivovarů a další vznikají. Nová skupina se přesto konkurence nebojí. "Pokud se podíváme na trh českého řemeslného piva, vidíme zde velký podíl restauračních pivovarů, které své pivo ven nabízejí jen minimálně a vaří zejména pro svoji pivnici. To je případ i samotného Brna, kde sice v současnosti funguje pivovarů hned několik, nicméně jen dva jsou zaměřeny čistě na výrobu piva na prodej mimo svůj podnik," uvedl k situaci na trhu obchodní ředitel Czech Craft Beers Petr Měcháček. Podle něj je stále na českém trhu velký prostor pro přesun konzumentů od velkých značek k menším pivovarům. Počet minipivovarů v tuzemsku každoročně roste. Jejich oborový svaz odhaduje, že už jich je více než 350. Na samotné jižní Moravě se vaří pivo ve zhruba 50 minipivovarech, z toho asi pětina z nich je na území Brna, tři například v Tišnově.

Minipivovary v Česku také zanikají, podle odborníků jde přibližně o jeden na 30 nově vzniklých, některé se také přesouvají dalšími investicemi do kategorie průmyslových pivovarů nad hranici 10.000 hektolitrů výstavu ročně. Skupina Czech Craft Beers do budoucna plánuje otevřít další minipivovar v blízkém okolí Brna a ještě jeden větší, než je ten medlánecký. "Konkrétnější, vzhledem k probíhajícím jednáním, prozatím být nemůžeme. Finančně se pohybujeme v řádu vyšších desítek milionů korun, které bychom rádi investovali do rozvoje pivovarnictví v Jihomoravském kraji," doplnil jeden z investorů pivovarského projektu Martin Šibal.

V Kamenici nad Lipou dnes slavnostně zahájil provoz pivovar obnovený po přestávce trvající 70 let. Nové výrobní technologie jsou umístěné v opravené budově někdejšího panského pivovaru poblíž zámku. Ve velké varně je možné za rok uvařit 10.000 hektolitrů piva. Obohacovat nabídku o pivní experimenty umožňuje sousední malý pivovar vytvořený z bývalé pivovarské lednice.

Pivovar v Kamenici nad Lipou skončil v roce 1947, budova naposled sloužila jako sklady. Společnost Pivovar Kamenice, která koupila chátrající areál loni, mu vrátila podobu po poslední přestavbě provedené Jakobem Rudolfem Geymüllerem v roce 1861. Původní klenuté stropy má varna, mohutný ležácký sklep i pivnice. "Omluvte ještě některé kosmetické vady na kráse pláště, ale vevnitř je pivovar plně funkční," řekl dnešním návštěvníkům jednatel společnosti Milan Houška, který je hlavním aktérem záchrany pivovaru. Investoval do něj peníze ze svého předchozího podnikání ve strojírenství.

Nové Kamenické pivo zachutnalo i vnuku někdejšího majitele pivovaru Rudolfu Geymüllerovi. "Musím říci, že tady vznikl opravdu klenot," řekl k obnově areálu v úvodu slavnosti. Přes nevlídné počasí s deštěm se jí zúčastnily stovky lidí. Za významnou událost považuje obnovení pivovaru také kamenický starosta Ivan Pfaur. "Naposledy tady byly sklady a bylo to žalostné, už to nefungovalo," řekl ČTK. Krátce před polednem novou varnu požehnal kněz Václav Šika.

Pivovar Kamenice se roční výrobní kapacitou zařadí mezi větší pivovary, jichž je na Vysočině zatím pět. Nové pivovary se v posledních letech v Česku rodí takřka nepřetržitě a je jich už více než 400. Například stránky Pividky.cz nyní registrují 408 pivovarů, z toho 43 průmyslových a 365 minipivovarů. Za hranici mezi minipivovary a velkými pivovary se obecně považuje výstav 10.000 hektolitrů piva ročně. Minipivovary také platí nejnižší spotřební daň, různě sníženou sazbu však mají i pivovary až do ročního výstavu 200.000 hektolitrů, které jsou označovány za malé nezávislé pivovary.

Jako nové pivovary vznikají takřka výhradně minipivovary. Po roce 1989 bylo založeno i několik větších pivovarů - v Chotěboři, v Břeclavi, v Koutě na Šumavě a letos obnovený v Kutné Hoře. Z kategorie minipivovarů "vyrostly" například pivovary v Úněticích u Prahy a v Kácově na Benešovsku.

Přibývá lidí, kteří si doma vaří vlastní pivo. I díky tomuto koníčku tak na českém trhu existují desítky rozmanitých pivních chutí. Pivních druhů je mnoho a jsou chuťově velice rozmanité. Zajímavé také je jejich párování s jídlem.

Pestrý svět plný chuti a vůní stojí za vzrůstající zálibou domácího vaření piva. Instrumenty potřebné k vaření piva se dají sehnat během několika dní za pár tisíc korun. Vstupní investice tedy není nijak vysoká. Skvělé pivo si může vyrobit prakticky každý. Jakmile už to ale berete s vařením piva vážně, tak je dobré počítat s investicí přibližně deset tisíc korun. S takovým vybavením se dá jednou až dvakrát týdně uvařit kolem 20ti litrů piva.

Náčiní
Pivo vznikne tak, že ze sladu vyluhované cukry se povaří s chmelem, kvasnice z těchto cukrů vytvoří alkohol a vykvašený nápoj pak ještě několik týdnů zraje. Tedy žádná velká věda. Potřebujete k tomu hrnec o objemu cca 15 litrů (při použití menšího hrnce lze mladinu vařit i nadvakrát), nádobu na kvašení o objemu cca 15 litrů (kbelík), vařečku, gumovou hadičku, pet lahve. Jakmile již máte potřebné náčiní, můžete vařit.

Příprava mladiny (sladina s chmelem)
Tekutý sladový výtažek přelejte do hrnce a přidejte 9 – 11 litrů pitné vody. Za stálého míchání přiveďte k mírnému varu, přidejte chmel a vařte 90 minut a stále míchejte. Tzv. mladinu nechte vychladnout a následně ji opatrně slijte do kvasné nádoby tak, aby kal zůstal na dně hrnce. Nejlépe je použít gumovou hadičku. Usazený kal se nesmí dostat do kvasné nádoby.

Proces kvašení
Obsah sáčku s pivovarskými kvasnicemi rozmíchejte ve 2 dcl vychlazené mladiny. Teplota mladiny by měla být do 20 °C. Takto rozmíchané kvasnice přelejte do mladiny v kvasné nádobě a velmi dobře rozmíchejte. Kvasnou nádobu přikryjte prodyšnou tkaninou, aby mladina mohla dýchat. Následně začne silné kvašení, při kterém se vytváří hustá pěna. Třetí den kvašení pěnu seberte čistou vařečkou. Obsah nemíchejte!
Asi potýdnu kvašení (teplota by po celou dobu měla být stálá a nejlépe v rozmezí 15 až 20 °C) se již nová pěna nevytváří, mladé pivo nechutná sladce a začíná se vyčeřovat. Po ukončení hlavního kvašení seberte zbylou pěnu čistou vařečkou.

Zrání
Mladé pivo stáhněte z kvasné nádoby do dokvašovacích lahví - nejlépe stažením hadičkou – tak, aby se do lahví nedostala vrstva usazených kvasnic z kvasné nádoby. Nad hladinou v lahvi ponechejte minimálně 5 cm volného prostoru, protože při zrání se vytváří oxid uhličitý. Do každé lahve přidejte kávovou lžičku krystalového cukru. Lahve dobře uzavřete a protřepáním cukr rozpusťte. Dokvašování v lahvích má probíhat při maximální teplotě 20 °C. Zhruba po dvou týdnech se pivo vyčeří. Kvasinky se usadí na dně a v lahvích vznikne tlak oxidu uhličitého. Proto musíte použít lahve s těsnými šroubovými uzávěry, aby se pivo mohlo oxidem uhličitým dobře nasytit. Před konzumací ochlaďte láhev v chladničce a před naléváním opatrným pootočením šroubového uzávěru snižte tlak v lahvi, aby pivo nevypěnilo. Jak si uvařit své vlastní pivo jsme psali také zde.

Legislativa
Zákonem povolená hranice pro domovarníky je dvě stě litrů ročně na jednoho dospělého. Doma uvařené pivo se nesmí prodávat, ale může se rozdávat. Hygiena to nějak nehlídá, ale nejsou známy žádné dramatické případy, kdy by se někdo přiotrávil z domácího piva, nebo měl závažné potíže po jeho konzumaci. Větší dávky nefiltrovaného piva ale mohou pijákům řádně pročistit střeva. Domácí pivo je totiž nefiltrované a nepasterizované, tedy je živé a obsahuje spoustu vitamínu B.

Pivní institut
V roce 2014 byl založen Český pivní institut, který se zaměřuje na vzdělávání profesionálů v gastru. Podobné organizace jsou ve světě běžné. Institut pořádá kurzy, na kterých se odborná i laická veřejnost může naučit více o pivu. Student získá po absolvování kurzu a složení zkoušky potvrzení na úrovni rekvalifikace. V praxi to znamená, že se bude orientovat v pivních druzích, identifikovat vady piva, umět párovat pivo s jídlem, znát pivní styly a druhy atd…

Michal Rouč, dosavadní ředitel a vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně, uspěl ve výběrovém řízení a stal se ředitelem Královského pivovaru Krušovice. Jeho předchůdcem ve funkci byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo pivovarnictví.

„Krušovice jsou velký krásný pivovar, který vaří výborné pivo. Těším se na celý tým a na nové výzvy, které mě čekají. Nejdůležitější na začátku pro mě bude celý pivovar pořádně poznat a nastavit ten správný směr, kterým se bude vývoj pivovaru dále ubírat,“ uvedl Michal Rouč.

Michal Rouč v pivovarnictví pracuje celý svůj profesní život. Už v době vysokoškolských studií zpracovával diplomovou práci, týkající se značky Zlatopramen. Po ukončení vysoké školy v roce 2008 pak nastoupil jako specialista výroby do Drinks Union. Od roku 2009 působil jako sládek pivovarů Krásné a Velké Březno a postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 se stal ředitelem a vrchním sládkem pivovaru Velké Březno, kde se úspěšně podílel na optimalizaci výroby a s tím souvisejícím navýšením kapacity pivovaru. V posledních letech stál v pivovaru Velké Březno u většiny investičních projektů. Tím posledním a současně jedním z nejvýznamnějších je stavba distribučního centra přímo v areálu pivovaru, které se otevřelo v tomto období.

Královský pivovar Krušovice patří společnosti Heineken Česká republika, která kromě Krušovic v České republice vlastní pivovary Velké Březno v severních Čechách a Starobrno na jižní Moravě. Do té doby, než bude známý nový ředitel velkobřezeňského pivovaru, jej dočasně povede výrobní ředitel Heinekenu Milan

V Jeseníkách vaříme Ryzí pivo z hor a stejně zodpovědně se staráme o přírodu. Ctíme její zákony a proto jsme před 13 lety otevřeli ekologický projekt Holba Jeseníkům. Vznikl ve spolupráci s Lesy České republiky, kde nám Polesí Loučná pomáhá realizovat naše plány.

S motykami a krumpáči za doprovodu revírníka a lesního správce vyrazili i letos pivovarníci do hor, aby výsadbou malých smrčků omladili poškozené lesy. Tentokrát na Šindelnou horu do výšky 1125 m.n.m. Je pověstná tím, že dávala dřevo, ze kterého se dělaly nejlepší střešní šindele.

Na jejích svazích rostou především smrky a část z nich zničil kůrovec a silný vítr. Pivovarníci osadili poškozená místa celkem 500 smrčky. Vzhledem k náročnému terénu jde o úctyhodný výkon. Všechny práce totiž probíhají ručně a zasadit několik stovek mladých stromků vyžaduje nejen fyzickou sílu a fortel, ale především odhodlání. „Teď už víme jak na to. Každý chlap má přece zasadit strom…..a my jich máme už stovky. Synů, ale máme přece jen o něco méně,“ s úsměvem říká David Karkoš z Holby. Svými ekologickými aktivitami je Holba stejně proslulá jako ryzím pivem. Samotný areál je jedinečný přírodním koloritem, kam dokonale zapadají pivovarské rybníky. Zatímco původně byly zdrojem ledu, dnes je jejich přínos zejména ekologický. Jsou útočištěm volně žijících a z velké části chráněných živočichů i hnízdištěm vodních ptáků.

Svých prvních 500 stromků vysadili pivovarníci na svazích Červené hory (1333 m n.m.) před 13 lety. A od té doby spolupracují s Lesy ČR, konkrétně lesní správou Loučná nad Desnou. Ve vyšších polohách a těžko dostupných terénech je omlazování porostů náročné, proto lesníci aktivitu Holby vítají. Pomáhá zachovat kolorit krajiny a udržet její přírodní rovnováhu. Děje se tak v rámci projektu Holba Jeseníkům. Jeho náplní je pomoc pivovaru při záchraně přírodního dědictví. Ekologických projektů realizuje Holba celou řadu. K těm nejvýznamnějším patří např. revitalizace pivovarských rybníků nebo podpora naučných stezek ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů doposud nejvyšší počet, celkem 42 značek, ve čtyřech soutěžních kategoriích.

Přihlášená piva degustovala dvacetičlenná hodnotitelská komise, rozdělená na dvě subkomise. První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složený z nezávislých odborníků z různých institucí (například ze Zemědělské univerzity v Praze), doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou lékaři, novináři i manažeři. Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS.

Poprvé hodnocena i piva typu Ale
V kategorii světlých speciálních piv zvítězil Primátor Exkluziv 16 z náchodského pivovaru Primátor, v polotmavých a tmavých speciálech Master 18 od Plzeňského Prazdroje, mezi neobvyklými pivy vyhrál Primátor Stout, který také získal cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací.

Letos se nově vyhlásila také kategorie svrchně kvašených piv typu „Ale“. V ní zvítězil Konrád Vratislavický Ale z Pivovaru Liberec – Vratislavice.

„Mohu jen potvrdit, co jsem uvedl při vyhlašování letošního ročníku. V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl předseda poroty František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, odborného garanta soutěže.

Vyhlašovatelem soutěže je společnost PORT. „Rekordní zájem pivovarů i doposud nejvyšší počet přihlášených piv jen potvrzuje situaci na trhu, že totiž zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste.“ říká zástupce vyhlašovatele Josef Vacl.

Výsledky soutěže Pivní speciál 2017:

Světlá speciální piva
1. Primátor Exkluziv (Pivovar Primátor Náchod)
2. Podkrkonošský speciál (Pivovar Nová Paka)
Rebel sváteční speciál (Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod)
Postřižinské, sváteční speciál (Pivovar Nymburk)
3. Svijanský kníže (Pivovar Svijany)

polotmavé a tmavé pivní speciály
1. Master 18 (Plzeňský Prazdroj)
2. Konrad Svatopavelské (Pivovar Vratislavice)
Svijanská Kněžna (Pivovar Svijany)
3. Rohozec Třináctka tmavá (Pivovar Rohozec)

neobvyklá piva
1. Primátor Stout (Pivovar Primátor Náchod)
2. Horské byliny (Pivovar Holba)
Bernard Švestka (Rodinný pivovar Bernard)
Bernard sváteční ležák (Rodinný pivovar Bernard)
Master altbier (Plzeňský Prazdroj)
3. Velen (Černá Hora – Pivovary Lobkowicz)

svrchně kvašená piva – Ale
1. Konrad Vratislavický Ale (Pivovar Vratislavice)
2. Bernard Bohemian Ale (Rodinný pivovar Bernard)
Primátor IPA (Pivovar Primátor Náchod)
IPA Flying Cloud (Pivovar Vysoký Chlumec – Pivovary Lobkowicz)

Největší světová pivovarnická skupina světa Anheuser-Busch InBev v rámci třetího čtvrtletí zaznamenala zvýšení čistého zisku na 2,06 miliardy dolarů (téměř 53 miliard korun). Na tuto úroveň se vyšplhal z loňských 557 milionů dolarů, kdy hospodářské výsledky podniku zasáhly finančními náklady pojící se k převzetí konkurenta SABMiller. O údajích informovala ve čtvrtek společnost, jež vyrábí například piva Budweiser, Stella Artois a Corona.

Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) vzrostl o téměř 14 procent na 5,73 miliardy dolarů. Byl tak zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 5,76 miliardy dolarů.

Firma poprvé za téměř dva roky zaznamenala nárůst zisku v Brazílii, která je jejím druhým největším trhem. Pokles objemu prodeje byl totiž kompenzován výrazným zvýšením cen. „Zůstáváme opatrně optimističtí ohledně brazilské ekonomiky,“ uvedla firma. Brazílie je největší latinskoamerickou ekonomikou a postupně se zotavuje z nejhorší hospodářský recese za více než století, píše agentura Reuters.

Skupina Anheuser-Busch InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Loni skupina koupila za zhruba 100 miliard dolarů svého největšího rivala SABMiller.

Firma v rámci své čtvrteční zprávy zvýšila cíl úspor ze spojení se SABMillerem. Během příštích tří let by měly úspory dosáhnout 3,2 miliardy dolarů namísto dříve předpokládaných 2,8 miliardy.