Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj dominoval letošnímu vyhlašování cen TOP odpovědná firma, kde získal celkem čtyři ocenění. Nejvyšší ohodnocení, zlatý certifikát, společnost dostala za svou strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma, stříbrný pak za projekt Respektuj 18. Vedle nich Plzeňský Prazdroj získal také zlatá ocenění za Odpovědný reporting a Strategii diverzity. Certifikáty uděluje platforma Byznys pro společnost za přínos k šíření principů společenské zodpovědnosti a udržitelného podnikání v ČR.

„Z udělených cen máme velikou radost. Asi největší ze zlatého certifikátu pro TOP odpovědnou velkou firmu. Společenská odpovědnost má u nás v Plzeňském Prazdroji dlouhodobou tradici, patří k přirozenému způsobu našeho přístupu k podnikání jako takovému. Jako výrobce alkoholických nápojů ji považujeme za podmínku dlouhodobě udržitelného rozvoje,“ říká ředitelka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Další zlaté ocenění společnost získala za Odpovědný reporting, konkrétně za transparentnost a kvalitu reportingu z minulého roku ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Třetí prvenství pak Plzeňskému Prazdroji patří za Strategii diverzity díky podpoře vyváženosti pracovních týmů např. z pohledu věku či pohlaví.

„Velkým úspěchem je pro nás také stříbrné ocenění pro náš projekt Respektuj 18, který jsme letos do soutěže přihlásili poprvé, a hned dostal cenu. Toho si opravdu vážíme,“ prozradila Monika Matyáštíková, manažerka firemní odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji, která cenu převzala. Projekt je výsledkem spolupráce Magistrátu města Plzně, Plzeňského Prazdroje a Centra protidrogové prevence a terapie. Již od roku 2013 se úspěšně podílí na osvětě mladých i dospělých. „Stále je ale co zlepšovat. Sedm z deseti dětí má zkušenost s alkoholem již před 13. rokem života. Bohužel společenská tolerance k pití u dětí i velmi mladých lidí je u nás stále vysoká. My se to ale snažíme skrze náš projekt změnit,“ doplnila Monika Matyáštíková.

Projekt podporují i známé a respektované osobnosti, které pomáhají šířit na veřejných akcích, sociálních sítích, ale i skrze média základní myšlenku – tou je respektování věkové hranice pro prodej a podávání alkoholu a snížení tolerance k jeho pití u dětí i mladistvých. Za loňský rok se pro projekt podařilo nadchnout přes 100 tisíc lidí. V médiích ho zaznamenaly víc než dva miliony osob.

Ceny Top odpovědná firma udílí platforma Byznys pro společnost, první cerrtifikáty byly rozdány již v roce 2004. Vyhlašování žebříčku má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o významu udržitelného a odpovědného podnikání a podpořit jeho rozvoj v ČR. Plzeňský Prazdroj se v posledních letech umisťuje na předních příčkách. Zlatý certifikát pro TOP odpovědnou velkou firmu získal i v loňském roce.

Založení moderního pivovaru, který navíc začal vařit v Čechách neobvyklá svrchně kvašená piva, bylo pro starousedlíky z Potštejna výzvou. Ukázalo se, že to, k jakému pivu se hlásíte, vypovídá o mnohem více věcech, než jen o vaší chuti. Pivo tak paradoxně může vesnici nejen spojovat, ale i zásadně rozdělit. Režie J. Matějková

O pivu, ale také o tradicích, jejich dodržování i odmítání. Jak jeden pivovar může změnit ráz i náladu v celé obci.

Ve světě je to trend. Velké průmyslové pivovary si razí cestu ke speciálním pivům tím, že přebírají malé minipivovary. V Česku se to zatím neděje. Ale i zde občas zaznívají obavy, že velcí požerou malé.

V Austrálii, kde spotřeba točeného piva klesá podobně jako v Česku (podrobná čísla najdete zde), existuje 400 minipivovarů. Už polovina z nich však skončila v náruči nadnárodních pivovarnických skupin jako Lion či SAB.

Dochází ke vzájemné symbióze: výrobci řemeslných piv se dostávají k potřebnému kapitálu a velcí hráči snadno získávají piva nových, méně unifikovaných příchutí, která rostou na oblibě. Skupina Lion v Austrálii si například vylepšila nabídku nákupem populární značky Little Creatures a skupina Anheuser-Busch spolkla mj. tradiční minipivovar Goose Islands.

Milovníci řemeslných piv se obvykle při podobných akvizičních zprávách orosí, s očekávanými investicemi do rozšiřování výroby se obávají úpadku kvality.

Kdy to čeká český trh?
„V České republice se to zatím neděje, ale je jen otázka času, než to přijde. Je to trend nejen v Austrálii, ale i v USA a ve Velké Británii, kde giganti pochopili, že musí nabídnout portfolio zajímavých, speciálních piv,“ uvažuje Radovan Koudelka z Českomoravského svazu minipivovarů.

Důvodem, proč český trh těmto trendům zatím odolává, může být i relativně menší výrobní kapacita minipivovarů ve srovnání se zahraničím. Například výstav, tedy množství vyrobeného piva, australské společnosti Little Creatures odpovídá zhruba 100 000 hektolitrů ročně. To už nemá příliš daleko k výrobě malých tuzemských pivovarů. Náchodský výrobce speciálů Primátor má výstav kolem 135 tisíc hektolitrů, Černá Hora kolem 150 tisíc.

Dalším důvodem bude zřejmě fakt, že i „konvenční“ tuzemské pivovary v čele s nadnárodními giganty zkoušejí čím dál víc zaujmout nabídkou speciálů vlastní produkce. I mezi spotřebiteli roste zájem o sváteční svatováclavské či velikonoční edice, kterými se navíc snaží opět přitáhnout pivaře do hospod.

„Myslím, že se velkým pivovarům zatím nevyplatí kupovat malé hráče s výrobou tisíc nebo dva tisíce hektolitrů,“ dodal Koudelka. Podíl tuzemských minipivovarů na celkové výrobě piva je menší než dvě procenta. V Česku do dneška vzniklo přes 340 minipivovarů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů.

„Je to trend, který v naší skupině známe, touto cestou jde naše mateřská společnost Molson Coors. V ČR se nás to však netýká. Máme regionální pivovar Ostravar se spilkou a schopností vařit malé várky řemeslných piv,“ řekl mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.

Otevřel vůbec první hospody s tankovým pivem, uvařil speciál zvaný Baník, později úspěšný Velvet či Strong. Pivovar Ostravar v těchto dnech slaví velké výročí. Dne 24. října totiž uplyne přesně 120 let od jeho založení.

Ostravský pivovar Ostravar je tak nejdéle fungujícím pivovarem na celé severní Moravě. Když v roce 1897 roztopil první vrchní sládek František Hörbinger varné kotle, zahájil tím tradici vaření typicky českého piva, která trvá dodnes.

Přitom ještě o pár let dříve, konkrétně v roce 1893, kdy skupina mladých mužů kolem syna prvního českého starosty v Ostravě Konstantina Grünwalda, koupila pozemky parní cihelny na Fifejdách, nic nenasvědčovalo tomu, že by byli schopni ohrozit pozici silného Strassmannova pivovaru.

Vsadili však na sílící národní uvědomění a do projektu přizvali drobné akcionáře z řad ostravských úředníků, obchodníků, advokátů, inženýrů, řemeslníků i zemědělců. Dali dohromady 3,6 miliónu zlatých a za ně postavili v Ostravě pivovar, jehož expanze pokračovala zejména po druhé světové válce rychlým tempem.

Sládek Franzl a tankové hospody
Ostravar si brzy vydobyl významnou pozici v regionu, avšak zásadní zlom přišel v 50. letech, kdy do pivovaru nastoupil talentovaný vrchní sládek Jaromír Franzl, šestý z rodů pivovarníků Franzlů, pod jehož vedením se výroba začala daleko více soustředit na kvalitu.

Franzl byl velký inovátor a vizionář, který věřil v tankové hospody a v pivní speciály. V 60. letech se začaly v portfoliu pivovaru objevovat speciály jako Baník, Rubín, kvasničák, Velikonoční a Vánoční piva. V roce 1963 pak otevřel Ostravar v Karviné vůbec první tankovou hospodu, která byla pravděpodoně jednou z prvních tankoven v Česku.

Po roce 1989 přišel útlum
V roce 1970 byl Ostravar čtvrtým největším pivovarem ve střední Evropě. To už ale sládek Franzl vařil pro Radegast v Nošovicích a nebyl u toho, když se spustil projekt výstavby nové moderní velkokapacitní varny, která byla otevřena v roce 1987.

Ostravar se sice mohl chlubit nejkrásnějšími měděnými varnými nádobami, avšak rozvoj pivovaru byl zbržděn po sametové revoluci roku 1989. Kvůli důsledkům tehdejší privatizace stagnoval, zatímco konkurence dělala mílové kroky vpřed.

Teprve s příchodem společnosti Pivovary Staropramen, která je součástí nadnárodního koncernu Molson Coors, se situace zase obrátila k lepšímu.

Úspěšná dvanáctka i speciály
V roce 1997 uvedl Ostravar na trh speciál Velvet, první české pivo s lavinovým efektem, které se stalo nejprodávanějším pivním speciálem u nás. V roce 2001 byl v prvním ročníku skutečně seriozní celostátní soutěže pod patronací Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského zvolen Ostravar v kategorii „prémiový ležák” nejlepším pivem v zemi a od té doby nese ostravská dvanáctka název „Ostravar Premium”.

O tři roky později vyhlásila celosvětová pivovarnická skupina Interbrew Ostravar nejprogresivnějším pivovarem ve střední Evropě. Další nej zaznamenal Ostravar s pivním speciálem Strong, který zřejmě jako jediné pivo v historii českého pivovarnictví vyhrál všechny tuzemské pivní soutěže, jichž se zúčastnil.

Nová éra s Mustangem a Černou Barborou
Pozadu v inovacích nezůstal Ostravar ani v tomto desetiletí. Nejprve pivovar začal s červeným festivalovým pivem Red na Colours of Ostrava, aby v roce 2014 uvedl na trh velmi úspěšné černé pivo Černou Barboru a o dva roky později také Mustang. První jedenáctku, kterou severní Morava začala s chutí pít.

K tomu přidal řadu speciálů ze spilky, kterou se od listopadu letošního roku chystá rozšířit o další chuťově zajímavá piva. Pivaři na Ostravsku dobře vědí, že síla Ostravaru nikdy nespočívala jen v reklamních kampaních, ale v progresivitě, kvalitě piva, inovacích a výdrži.

Ostravský pivovar vyrábí ročně desetimilióny půllitrů, zaměstnává stovky lidí v regionu a podporuje spoustu kulturních i sportovních akcí v kraji. Po celou dobu svého působení se pere o pozici nejlepšího piva v Moravskoslezském regionu a historicky stále lpí na procesu přirozené fermentace piva na spilce.

Osudové jsou sedmičky
Jak už víme, pivovar Ostravar byl založen v roce 1897. Historie ukazuje, že právě číslo 7 hrálo vždy důležitou roli.

Pivovar od svého založení sídlí na dnešní Hornopolní ulici č. 57 a dlouhou dobu se jmenoval Český akciový pivovar v Moravské Ostravě. Teprve v roce 1947 spatřila světlo světa značka Ostravar, která vznikla zkratkou Ostrava a pivovar.

V roce 1967 získal pivovar svou první cenu za kvalitu, a to konkrétně za nové pivo s názvem Baník. V roce 1987 pivovar slavnostně otevřel novou velkokapacitní varnu, která je jednou z nejkrásnějších varen s měděnými povrchy v Česku.

V roce 1997 Ostravar poprvé uvedl na trh nové pivo Velvet, které se stalo nejúspěšnějším pivním speciálem. Poslední datum spjaté se sedmičkou připadá na rok 2007, kdy Ostravar uvařil 7 miliard půllitrů.

Také o těchto číslech možná bude řeč během víkendového programu oslav 120. výročí. Součástí budou i prohlídky samotného pivovaru, a to v sobotu od 14 do 22 hodin a v neděli do 20 hodin s tím, že organizátoři doporučují registrovat se předem na webu Ostravaru.

Pivo. Národní nápoj nás, Čechů. Věděli jste, že tenhle zlatavý mok ale dokázal měnit svět?

08. – Díky pivu máme velké pyramidy v Gíze
Když před 5000 lety faraón Chufu usedl na egyptský trůn, uvědomil si, že až umře, jeho duše bude potřebovat nějaký pořádný bejvák po zbytek časů. Všechny dobré pyramidy už byly zabrané, takže se rozhodl nechat si postavit 138 metrů vysoké monstrum. Monstrum, které bylo nejvyšší lidmi postavenou stavbou po celých 4000 let.
Aby bylo něco takového možné postavit, bylo k tomu potřeba mezi 20 a 30 tisíci pracovníky, kteří makali v egyptském horku celých 23 let v kuse. Práce to nebyla lehká. Byla k ní potřeba trocha motivace, zejména, když dělníky byli převážně farmáři, kteří na pyramidě pracovali ve volném čase. Co bylo tou motivací? Podle odhadů zhruba 876 milionů litrů piva.
„Byl to zdroj živin, osvěžení a odměna za těžkou práci,“ říká doktor Patrick McGovern, profesor antropologie na University of Pennsylvania. „Pivo se dávalo jako výplata. Kdyby došlo, dojde ke vzpouře. Pokud by nebylo dostatku piva, pyramidy by nikdy nevznikly.“

07. – Díky pivu máme bublinkatou vodu
Joseph Priestley byl známý anglický chemik, který publikoval neuvěřitelných 150 prací o vědě, teologii, politice a filozofii. V roce 1767 se přestěhoval do města Leeds a bydlel hned vedle pivovaru. Byl zvídavý, takže majitele přemluvil, aby si mohl prohlédnout, jak pivovar funguje a neuvěřitelně ho fascinovaly plyny, které stoupaly z pivních sudů. Od majitelů si vyjednal povolení na pár experimentů.
Zjistil, že když na sudy vylije vodu, vytvoří to sladkou, bublinkatou chuť. V roce 1772 pak vydal Priestley publikaci s názvem „Impregnování vody vzduchem“, kde oznámil svůj nejnovější vynález – sodovku. Jeho vynález karbonace nakonec nakonec vedl k miliardovým výdělkům Pepsi a Coca-Coly.

06. – Pivu vděčíme za to, že víme o existenci kyslíku
Joseph Priestley ale nevynalezl jen bublinkatou vodu. Věděl, že když dá živý organismus do sklenice, tu uzavře a organismus nebude na vzduchu, časem zemře. Nebyl si ale jistý, proč tomu tak je. Jako dítě rád zavíral do sklenic pavouky a studoval, jak dlouho vydrží. Dneska by to bylo znamení, že z vašeho dítěte bude sériový vrah. Tehdy to bylo znamení, že z vašeho dítěte bude uznávaný vědec. Pak začal dávat do sklenice rostliny, a ty nejenže nezemřely, ale navíc v ní začaly růst.
Začal fenomén studovat, až napsal vědeckou práci o kyslíku, jednom ze základních elementů našeho světa. A víte, díky čemu to všechno mohl studovat? Používal na dušení zvířátek lahve od piva.

05. – Díky pivu máte doma ledničku
V roce 1871 německý inženýr Carl von Linde publikoval práci o vylepšené chladící technice, což dost zaujalo jeden lokální pivovar. Pivo se musí totiž dělat v chladném prostředí, což znamenalo, že během teplých měsíců musela být produkce piva pravidelně zastavována. A pivovary přeci chtějí vydělávat po celý rok, ne?
Gabriel Sedlmayr II ze Spaten Brewery tedy požádal von Lindea, aby vytvořil způsob, jak chladit celý pivovar. Carl von Linde se do toho pustil a vytvořil ledničku. Fungovala senzačně a chlazení piva jelo po celý rok.
Jak samozřejmě víte, vynález Carla von Lindeho se nakonec nehodila jen na pivo. Jen chceme říct, že bez piva bychom možná měli maso pořád jenom v kopce ledu.

04. – Pivo položilo základy moderní medicíny
Nikdo nemá rád zkažené věci. A tak jeden místní pivovar zaplatil francouzskému chemikovi a mikrobiologovi, Louisovi Pasteurovi, aby zjistil, proč se jim kazí pivo. Louis odebral vzorky ze sudů, podíval se na ně pod mikroskopem a našel tisíce mikroorganismů, kteří podle něj způsobují kažení piva. Podobnou věc pak zkoumal pro francouzské válečné loďstvo, kterým octovatělo víno.
Díky tomuto poznatku nakonec vynalezl proces s názvem pasterizace, tedy krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení těchto mikroorganismů. Dodnes se tento proces používá, zejména u mléčných výrobků.
Louis Pasteur a jeho objev mikroorganismů vedl také ke zjištění, že mohou způsobovat nemoci v lidech. Celé tohle poznání nakonec otevřelo dveře moderní medicíně.

03. – Pivo stálo za počátkem zemědělství
Nikdo pořádně s jistotou neví, kdo vynalezl pivo, ale jsou nějaké předpoklady. Předpokládá se, že nějaký sběrač nechal nádobu se syrovým ječmenem na dešti a ten započal proces germinace, tedy klíčení. Ječmen pak byl vysušen a použit nejspíš k pečení, ale pak se zase ponechal na dešti, kde už z části vyklíčený ječmen byl vystaven přírodnímu kvašení na vzduchu a výsledkem se stala velmi primitivní verze piva. Něco jako Starobrno.
Pak se někdo odvážil tu podezřelou tekutinu ochutnat a zjistil, že to nejenže chutná docela dobře, ale vypití většího množství této divné tekutiny způsobovalo příjemné pocity v těle. Chtěli si tedy udělat větší množství tohoto moku, ale kvůli tomu potřebovali mít hodně ječmene na jednom místě. Potřebovali ho vsadit, starat se o něj a sklidit ho.
Až bylo zrozeno zemědělství.

02. – Také psaný jazyk existuje zčásti kvůli pivu
Pěstování ječmene kvůli pivu znamená víc práce, než zasazení semínek do země a zalévání. Je potřeba hodně organizace. Farmáři musí vědět, co kde roste, jak dlouho to tam je, kdy je na čase sklizeň a další informace, které jsou třeba pro výrobu piva. Když to chcete dělat ve velkém, už vám nestačí si všechno jenom pamatovat. Musíte si zapisovat informace.
Doktor Stephen Tinney, profesor z University of Pennsylvanie, který se zaměřuje na pravěkou Mezopotámii, říká: „Důvod, proč bylo vynalezeno psaní je, že byla potřeba zaznamenat produkce a distribuce komodit jako je pivo.“ Ostatně, jeden z nejstarších dochovaných pozůstatků psaného slova je hliněná tabulka se záznamem o pivních přídělech pro pracovníky.

01. – Pivo stojí za vytvořením celé civilizace
Původní lidé byli nomádi, ale postupně zjišťovali, že neustálé přesouvání se není moc praktické, protože si sebou nemůžete brát všechny své zasazené plodiny jako ječmen. A tak se postupně rozhodovali zůstat na místě. Vytvořit si přístřeší, jedno vedle druhého, díky čemuž začali lidé spolupracovat a lépe farmařit, protože si vypomáhali. To už zní skoro jako město, co?
Tím začala takzvaná zemědělská revoluce, jinak řečeno Neolitická revoluce. Ukončilo se období lovení a vznikla také první civilizace: Mezopotámie, první zmapovaná organizovaná společnost. Jakmile lidé žili pěkně pospolu a neustále se nepřesouvali, mohli trávit méně času strachem o to, že je někdo sežere a mohli si víc užívat života… Třeba pít pivo z toho ječmene, které si společnými silami vypěstovali.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze již po osmé spolupořádál degustační soutěž Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2017. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo v úterý 17. října 2017 v Praze.

V kategorii polotmavých piv zvítězilo naše Svatopavelské pivo. Historie tohoto piva se prolíná s historií pivovaru. Svatopavelské pivo bylo vařeno již v roce 1908 a za první republiky bylo velmi populární. O sto let později v roce 2010 byla v libereckém muzeu objevena původní receptura, ze které vychází ta současná. Pivo se opět vaří a získává popularitu u laiků i odborníků. Má 7% obj.alk.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv. Vítězem této kategorie se stal Konrad Vratislavický Ale z pivovaru Vratislavice. Jedná se o velmi hořké a silné pivo. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získá 16° mladina. Po kvašení má toto pivo 7% alkoholu. Výjimečnou hořkost mu dávají původní americké odrůy chmele. Od kvěna 2015 je Vratislavický ALE nositelem ocenění Regionální potravina Libereckéo kraje 2015.

Tato ocenění jsou dalšími z řady diplomů, který vratislavický pivovar v posledních letech získává.

Oslavy 175 let od uvaření první várky tradičního plzeňského ležáku přijíždějí do moravské metropole. O nadcházejícím víkendu dorazí do legendárního Hostince U Bláhovky putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell, který změnil svět piva. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu, kam dorazilo na 50 tisíc lidí. Slavit se bude až do konce listopadu po celé České republice.

Brněnské oslavy začnou v sobotu 21. října v 17.30 hodin v Hostinci U Bláhovky. Do renomované brněnské hospody přiveze sud se speciální várkou nefiltrovaného ležáku na svém povozu taženém koňmi Jana Šůsová, jediná česká formanka Sládek plzeňského pivovaru Václav Berka jej poté slavnostně narazí. Celkovou atmosféru doplní živá kapela a herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“.

Návštěvníci oslav se tak mohou těšit na jedinečný pivní zážitek v podobě nefiltrovaného plzeňského piva. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Hostinec U Bláhovky otevřel své brány v roce 1997, tedy přesně před 20 lety. Díky skvělé kvalitě piva a osobité atmosféře jej dnes v Brně zná prakticky každý. Bláhovka je ostatně vůbec první certifikovanou provozovnou Plzeňského Prazdroje a držitelem červené pamětní pečeti, kterou byla za dlouholetou péči o kvalitu piva i prostředí oceněna v roce 2009.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell postupně navštíví řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Na slavnostní plzeňský ležák se v příštích týdnech mohou těšit i milovníci piva v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové i dalších českých a slovenských městech. Na konci listopadu se roadshow symbolicky vrátí do Plzně.

Dnes chátrající areál Dreherova vývozního pivovaru v Žatci, který byl na začátku 20. století největším pivovarským provozem ve střední Evropě, má šanci na oživení. Existují plány na obnovení výroby piva. Výstavné budovy bývalého pivovaru jsou kulturní památkou a součástí žatecké nominace na seznam UNESCO. Zatím ale není ani jasné to, komu patří.

Žatecký spolkový pivovar se začal stavět v roce 1898, od roku 1916 se přejmenoval na Vývozní pivovar a od roku 1926 se mění na Dreherův vývozní pivovar (Anton Drehers Exportbrauerei Gesellschaft G. m. b. H.). Rodina Dreherů ovšem byla součástí pivovaru už od dob jeho výstavby, protože její původní pivovar v Měcholupech u Žatce už nepostačoval, a tak se podílela na stavbě a provozu spolkového pivovaru spolu s dalšími významnými osobnostmi tehdejšího Žatce – prezidenty spolku byli třeba majitel žatecké kartonážky Moritz Lüdersdorf nebo právník Wilhelm Kříž.

Samotná neorenesanční stavba pivovaru je majestátní, na čemž mají podíl třeba fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce. „Sokly a armovaná nároží byly vytvořeny ze žulových kvádrů nebo tmavošedého znělce. Byla použita kombinace hrázděného zdiva s vyřezávanými vazníky ve štítě,“ popsala neobvyklou stavbu žatecká historička Milada Krausová v publikaci Z dějin průmyslu v Žatci.

Areál pivovaru se stal pro Žatec unikátní stavbou, ale navíc byl dokonale umístěný – v těsné blízkosti u železniční dráhy na Plzeň, u silnice na Chomutov a hlavně u řeky Ohře, ze které bral potřebnou vodu. „Pivovar měl dvě sladovny se dvěma hvozdy, varnu s vodárenskou věží, kotelnou a strojovnou a ležácké sklepy s lednicí a stáčírnou, správní budovu i další hospodářské příslušenství. Vlastnil také pozemky a činžovní domy,“ popsala areál i co k němu patřilo Milada Krausová. V pivovaru se vyráběla například piva Urstoff (Pratok), Svatý Hubert a Michelob.

Architektonicky zajímavý a pivovarsky cenný areál sloužil k výrobě piva do roku 1948. Poté byl využíván ke konzervování. Poslední firmou, jež v něm působila, byla právě Fruta, pod jejímž jménem soubor budov u západního nádraží dodnes znají mnozí Žatečané.

Části areálu se pronajímají, což by se ale mohlo změnit. „Naším cílem je obnovit život v Dreherově vývozním pivovaru. Rádi bychom tam nejen obnovili výrobu piva, ale také může mít další podnikatelské, turistické i kongresové využití,“ uvedla starostka Žatce Zdeňka Hamousová.

Cesta k tomu ale bude dlouhá. Musí se vyjasnit majetkové a právní poměry kolem pozemků i budov a najít majitele. Tím, kdo pivovar znovu uvede do provozu, může být teoreticky jak město Žatec, tak soukromý investor. Žatec se ale chce na plánech v každém případě podílet, protože Dreherův vývozní pivovar považuje za významnou chmelařskou i pivovarskou stavbu. Právě proto ji zařadil do souboru památek, s nimiž usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Master z Plzeňského Prazdroje uspěl významně v osmém ročníku soutěže pivních speciálů Cerevisia Specials – Pivní speciál roku. Master Tmavý 18 – nefiltrovaný zvítězil v kategorii polotmavá a tmavá speciální piva. Master Altbier získal druhé místo mezi neobvyklými pivy.

„Velmi nás těší obě ocenění – zlato pro Master Tmavý 18 i stříbrné ocenění pro Master Altbier. Je to pro nás dalším důkazem toho, že i velký pivovar umí uvařit dobré speciály,“ říká Lenka Straková, sládková, která ocenění převzala a která v Plzeňském Prazdroji pivní speciály vaří. „Master je dnes již tradiční značkou našich speciálů, které doplňují naše piva z celoroční nabídky. Speciály nabízíme našim zákazníkům v rámci našeho úspěšného programu Volba sládků už dva a půl roku. Aktuálně si mohou lidé vychutnat už ve 1200 hospodách každý měsíc na čepu jiný speciál z naší varny, právě Altbier patří k těm nejúspěšnějším z nich,“ doplňuje Lenka Straková.

Master Tmavý 18 – nefiltrovaný patří mezi silná piva. Obsahuje 7 % alkoholu a vedle plné chutě vyniká i vyšší hořkostí. Jeho karamelový charakter chuti a sytou barvu zajišťují čtyři druhy sladu. Je vhodný jako digestiv nebo dezert, který doladí gurmánský zážitek z celého jídla.

Master Altbier obsahuje 4,7 % alkoholu, je polotmavý a má středně hořkou chuť. Altbier je velmi oblíbený typ piva zejména v Německu, jedná se o svrchně kvašené, často silně chmelené pivo ležící při nízkých teplotách jako u ležáku. Svůj název tento typ piva (alt bier v překladu staré pivo) dostal někdy v průběhu 19. století, kdy začal být vytlačován v té době novinkou – stále oblíbenějším pivem plzeňského typu.

Odborným garantem soutěže Cerevisia Specials – Pivní speciál roku, kterou už osmým rokem vyhlašuje společnost PORT, je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. O vítězích rozhodovala dvacetičlenná porota složená jak z nezávislých odborníků (např. z České zemědělské univerzity v Praze), ale i z řad významných osobností, které pivo a pivovarnictví dobře znají a zabývají se jimi – mezi ně patří i novináři, lékaři či manažeři.

V nejvyšším vedení společnosti HEINEKEN Česká republika došlo od 1. října k důležité změně. Dosavadnímu výrobnímu řediteli Milanovi Schrammovi se rozšiřuje pole působnosti, nově zastřešuje i oddělení logistiky a distribuce. Ředitel logistiky a distribuce Aleš Zachoval uspěl ve výběrovém řízení na pozici OpCo manažera logistiky pro region Etiopie.

Milan Schramm se pohybuje v pivovarnictví řadu let, během kterých nasbíral bohaté zkušenosti v různých vedoucích pozicích, například v oblasti obchodu, výroby a logistiky. Začínal v pivovaru Louny a pokračoval ve společnosti Drinks Union a.s., kde se postupně propracoval až na pozici manažera zodpovědného za řízení společnosti. V HEINEKENu Česká republika byl od počátku zodpovědný především za projekty integrace v oblasti výroby, logistiky a nákupu. Jako ředitel pivovaru Starobrno stál při realizaci několika investičních projektů, jakými byly například uvedení nepasterizovaného piva či relokace PET linky.

V roce 2014 Milan Schramm přijal funkci ředitele výroby a člena představenstva HEINEKENu, aby pokračoval v naplňování vize celého oddělení výroby. Výroba v pivovarech Krušovice, Starobrno a Velké Březno pod jeho vedením dosahuje ve srovnání s jinými evropskými zeměmi TOP výsledků. Společnosti se daří na poli bezpečnosti, produktivity, spotřeby energií, kvality a inovací. Nyní Milanovi Schrammovi přibyla i zodpovědnost za oddělení logistiky a distribuce.

Od roku 2016 je Milan Schramm rovněž členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven.