Pivovar Hols Vratislavice si připomíná 150 let od založení, poslední roky jsou podle ředitele Petra Hostaše náročné. Nejdřív koronavirus, pak požár sladovny, teď válka na Ukrajině a s ní strmě rostoucí náklady. Výroba v posledních letech klesá, loni dodal podnik s 50 zaměstnanci na trh 110 000 hektolitrů piva, zhruba o 12 procent méně než o rok dříve.
Letos i v souvislosti s válkou a propadem vývozu směrem na Ukrajinu a do Ruska očekávají další snížení výroby pod 100 000 hektolitrů. „Těžko se to ale odhaduje," řekl Hostaš. V minulých dvou letech výroba piva ve Vratislavicích klesala hlavně kvůli koronaviru a vládním opatřením proti jeho šíření, která zavřela hospody. „A my pořád máme poměrně vysoký podíl sudového piva. Trochu nám to vyrovnala výroba plechovkového piva, ale ne úplně," řekl Hostaš. Zhruba 50milionová investice do plnicí linky na plechovky se podle něj firmě vyplatila, bez ní by byly problémy pivovaru mnohem větší. Poptávka po pivu v plechovkách roste, na jednu naplněnou lahev s pivem dnes ve Vratislavicích připadají dvě plechovky.
Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, loni vzrostl v meziročním srovnání prodej plechovkového piva v Česku o třetinu a na výrobě se tak už podílí 18 procenty. Nejprodávanější ale stále zůstává pivo lahvové s podílem 45 procent na celkovém výstavu. Export byl podle Hostaše hlavním důvodem, proč se firma rozhodla do vlastní plnicí linky investovat. Za hranice vyváží vratislavický pivovar 40 procent produkce.
Požár v pivovaru
Před dvěma lety zkomplikoval výrobu v pivovaru také požár, který na konci června 2020 zasáhl dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči tehdy s ohněm bojovali šest hodin a dva z nich se při tom lehce zranili. Škody včetně nákladů na obnovu dosáhly podle Hostaše 20 milionů korun. Slad musel podnik téměř dva roky nakupovat, protože při hašení přišel také o zásoby hotového sladu. „Znovu vyrábět vlastní slad jsme začali až letos na jaře," dodal ředitel. V roce 1997 se pivovar stal součástí společnosti Pražské pivovary, která o rok později výrobu ve Vratislavicích ukončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. V roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu. Musela ale vytvořit novou značku, pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava – Konrad. Svou 150 let dlouhou historii si pivovar připomene na Velkých pivovarských slavnostech.


Na jednom místě
913 pivovarů
16.309 piv
10.136 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost Pivovaru Konrad
Právo vařit pivo získali liberečtí měšťané již v červnu 1560. Pravidla určená v potvrzení várečného práva výrobce piva jsou velmi přísná. Nejen co do regulace množství vyrobeného piva, jeho kvality, ale i - dnes bychom řekli - dodržování hygienických předpisů při vaření piva. Další vývoj libereckého pivovarnictví byl složitý, rozporuplný - jak to již v dějinách bývá...
Začátkem druhé poloviny 19. století se v průmyslovém Liberci a jeho okolí projevil nedostatek piva (ročně se muselo dovážet až 200 000 věder dolnorakouské míry piva; 1 vědro = 51,62 litru). Možná rekonstrukce starého pivovaru byla měšťany zamítnuta, protože stál v centru města. Proto bylo hledáno nové místo pro výstavbu za hranicemi města. Samozřejmou podmínkou byla již tehdy dopravní dostupnost a především kvalitní a vydatný zdroj vody. Chemické rozbory ukázaly, že u Vratislavic existuje výborný zdroj vhodný pro pivovarské účely. To rozhodlo o tom, že právě tady se v příštích letech bude vařit pivo. Naši předkové neměli daleko od slov k činům. Ostatně - přesvědčete se sami.
21. července ●1872: v místní a provinční kronice časopisu Reichenberger Zeitung byl zveřejněn obsáhlý inzerát Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích o nabídce akcií. Za společnost v něm jsou jmenováni tehdejší významní prominenti severočeského kapitálu (například liberecký továrník a předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund, další z libereckých továrníků Johan svobodný pán z Liebiegů, majitel panství Frýdlant Eduard hrabě z Clam-Gallasů, vratislavický továrník Ignatz Gienzkey a mnozí jiní). Již tehdy bylo rozhodnuto vyrábět konkurence a vývozu schopný plzeňský typ piva v moderně vybavením pivovaru.
22. července ●1872: za jediný den bylo prodáno 3000 akcií v nominální hodnotě 200 zlatých.
Jaro ●1873: na pozemcích budoucího pivovaru byly zahájeny stavební práce. Rychlost stavby byla udivující. Díky ní bylo možné průběžně instalovat i strojní vybavení.
Podzim ●1873: na stavbě se sice ještě pracovalo, ale do skladů již byly dovezeny první suroviny - žatecký chmel a ječmen z Polabí. Vlastníci pivovaru měli obrovské štěstí při výběru prvního ředitele. Stal se jím bývalý vrchní sládek měšťanského pivovaru v Plzni pan Hájek.
22. ledna ●1874: pivovar byl slavnostně otevřen. Pan Hájek s hrdostí předvedl první slad, který v něm byl vyroben.
Duben ●1874: pouhý rok po zahájení stavby pivovaru dostávají milovníci zlatého moku v Liberci a okolí nové pivo. Nevíme, kolik jej bylo v prvním měsíci vystaveno, ale je dochován záznam, že zájem o něj byl i ve Vídni, což je spolehlivý barometr jeho kvality.
Závěr roku ●1874: za devět měsíců existence vratislavického pivovaru bylo vystaveno 34 680 hektolitrů.
Kritické období
V roce ●1875 klesla v českých zemích spotřeba piva, navíc se neurodilo dost chmele a jeho cena prudce rostla. To se projevilo i na ceně piva. Klesl odbyt. Začalo první kritické období pivovaru Vratislavice končící až v roce 1880. V dubnu 1877 dokonce valná hromada rozhodla o zastavení provozu v pivovaru a rozpuštění společnosti. Likvidační výbor složený z nejvýznamnějších akcionářů však již v roce 1879 zažádal o povolení výstavu 48 080 hektolitrů piva v roce následujícím. Za další dva roky se sdružení některých místních továrníků rozhodlo pivovar koupit a plně obnovit výrobu piva.
Rozkvět pivovaru
Krize ve vratislavickém pivovaru byla zažehnána. V roce 1885 s jeho výroba intenzivně rozvíjí a výstav piva přesahuje hranici 60 000 hektolitrů. V následujících dvou letech se pivovar Vratislavice řadí, co do mohutnosti, dokonce na druhé místo v Čechách. Majitelé pivovaru investují zisky do modernizace výrobního zařízení.
●1890: byly instalovány nové stroje, postavena vlaková vlečka a zvětšeny nádrže na led. O úspěšný pivovar projevují zájem i tehdejší prominenti. Na jeho prohlídku přijel 1. října 1891 dokonce i císař František Josef I. Dostavují se první oficiální ocenění a čestné ceny za kvalitu piva.
Konec roku ●1896: výstav piva překročil hranici 131 000 hektolitrů, sladovna vyrábí na tehdejší dobu neuvěřitelných 10 000q sladu.
Na přelomu 19. a 20. století končí první etapa rozvoje vratislavického pivovaru. V té době musí čelit konkurenci řady menších panských pivovarů v okolí. Zvyšuje se i konkurence ostatních pivovarů v českých zemích. Do nového století však akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratilsavicích vstupuje jako známý a moderně vybavený pivovar úspěšně čelící konkurenci.
Udržet si postavení na českém pivovarnickém trhu nebylo na počátku 20. století jednoduché. Zvláště když se v něm střetávaly zájmy českého a německého kapitálu. Moudří představitelé vratislavického pivovaru se rozhodli pro sloučení dvou největších pivovarských podniků v nejbližším okolí.
●1908: po složitých jednáních se akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích 31. srpna 1908 sloučila s akciovou společností Pivovar Medinger ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou. Vzniká nová, silná akciová společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary. Oba pivovary nadále vyrábějí pivo samostatně a i "rajonizace" odbytu zůstává beze změny. Samozřejmě se nemění ani velmi dobrá kvalita piva. Dochází však k velkým kapitálovým přesunům. Nová akciová společnost spolupracuje s vídeňskou Rakousko-Uherskou bankou a bylo jen logické, že do ní vstoupil i rakouský kapitál.
Významným představitelem rakouského kapitálu v pivovaru byl svobodný pán, baron Adolf von Bachofen, jeden z nejvýznamnějších rakouských pivovarnických průmyslníků. V době vzniku nové společnosti byl vlastníkem významného (bohužel se nedochovaly údaje o tom, jak vysokého) akciového podílu v Pivovaru Medinger. Tento mimořádně schopný muž se stal prezidentem správní rady nově vzniklé společnosti. Ostatně změny nastaly i ve správní radě. Její složení zůstalo stabilní až do konce druhé světové války. Pouze jména představitelů jednotlivých rodin vlastníků se měnila. Prvním ředitelem a až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska, také jediným, se stal Dr. Julius Roesler. Ano, opravdu byl ředitelem 37 let. I v tehdejší době šlo o neobyčejný jev napovídající mnohé o schopnostech lidí, kteří pivovar ve Vratislavicích vlastnili a řídili.
●1910: zakoupeno zařízení na umělé chlazení v ležáckých sklepích. Znalci tehdejšího vývoje techniky tuto investici jistě ocení. Bez zajímavosti není, že v témže roce byla ve vratislavickém pivovaru založena nemocenská pokladna.
●1911: i když chladné léto nepřineslo akciové společnosti očekávané zisky, přesto bylo rozhodnuto o modernizaci a rekonstrukci varny.
O tom, co se stalo a jaké byly hospodářské výsledky v letech 1912 až 1914 bohužel nejsou k dispozici hodnověrné doklady. Podíváme-li se však na roční výstav piva (98 563 hl * 94 638 hl * 80 077 hl) nemohly být špatné.
I.světová válka
Války v dějinách lidstva vždy společnost negativně poznamenaly. Přestože se v době I. světové války pivo pít nepřestalo, díky nedostatku surovin se výroba piva ve Vratislavicích dostala do nesnází. Armáda rekvírovala koně a dva automobily, kvalifikovaní zaměstnanci museli odejít na vojnu. Konfiskace všech barevných kovů pro vojenské účely tragicky ovlivnila výrobu piva ve válečných letech. Jak známo - většina zařízení a rozvodného potrubí se vyrábí z mědi.
Dnes se zdá neuvěřitelné, že v té době se vařilo pivo z cukrové řepy, brambor, sirupů a jiných náhražek. Jeho kvalita byla bezesporu poznamenána. Na produkci se "podepsal" i nedostatek uhlí. V této složité situaci pracuje pivovar až do vzniku první republiky (1918).
První republika
I po pádu Rakousko-Uherska zůstává hlavním vlastníkem akciové společnosti rakouský kapitál. Na jejím rozvoji se kladně odráží poptávka po pivu, která roste doslova skokem. Vedení společnosti na změny politické situace, vznik Československa i situace na trhu reaguje pružně. Ukažme si tyto změny v časové řadě do roku 1938.
●1918: pivovar koupil moderní nákladní automobil.
●1921: společnost předala zaměstnancům obytný dům o devíti bytech.
●1922: ve spilce byly přistavěny betonové kádě o obsahu 3500 hl. Díky tomu se zvýšila produkce kvasnic z vratislavického pivovaru patřícím k nejznámějším v tehdejším Československu.
1924: společnost postavila pro své zaměstnance další byty. Ve sklepích pivovaru byly instalovány betonové ležácké tanky s vnitřním chlazením. 1925: staví se garáže a benzínová pumpa. Společnost koupila další dva nákladní automobily. Pokračovaly stavební práce na rozšíření sklepa. 1926: pivovar koupil další auta, byla postavena autodílna, pokračují stavební práce ve spilce a sklepě.
●1927: byl instalován nový parní kotel a rekonstruována lahvovna. Sklep pivovaru se rozšiřuje o další dvě oddělení.
●1928: postavena nová automatická požahovačka, vznikla nová budova, do níž se soustřeďují dosud roztroušené dílenské provozy. Nechybí ani nová truhlárna a bednárna. Na moderní lince k výrobě sudů pracuje 11 bednářů. Svatopavelské pivo je známo v celé Evropě a dodáváno do vyhlášených restaurací (např. u Lipperta).
●1929: celosvětová hospodářská krize ovlivnila výstav piva ve Vratislavicích. Na výsledcích firmy se negativně odráží především ztráta zahraničních trhů. Přesto se v tomto roce, a ani v nejbližších čtyřech letech, rozvoj společnosti nezastavil, byť se zpomalil.
●1934: v pivovaru se staví sušárna mláta.
●1937: byla postavena nová vrátnice, a také silnice vedoucí do pivovaru. Byly dokončeny úpravy ve vodárně. Na vztazích mezi českými a německými zaměstnanci se výrazně projevuje zostřující se politická situace v českém pohraničí.
●1938: ve varně byla postavena nová vystírací káď. Národnostní rozpory mezi zaměstnanci se prohlubují. České pohraničí je připojeno k nacistickému Německu.
II.světová válka
Období druhé světové války sice zpomaluje rozvoj vratislavického pivovaru, ale nezastavuje jej. Připojením pohraničních území Československa k Německu však získal výrazný vliv na pivovar německý kapitál. Byly vydány nové akcie, kapitál (základní jmění) se (po přepočtu) zvyšuje ze dvou na pět miliónů říšských marek. K mimořádným změnám ve vedení akciové společnosti však nedošlo.
V pivovaru stále pracují i čeští zaměstnanci. Po vyhlášení války odešli na vojnu Němci a částečně byli nahrazeni válečnými zajatci různých národností.
Opět se projevil nedostatek základních surovin pro výrobu kvalitního piva, ne náhodou podobný období první světové války a znovu museli být používány náhražky. Největší výstav mělo pouze třístupňové pivo, pro potřeby armády se však vyráběla i "desítka". Díky tomu, že byl vratislavický pivovar označen jako německý, v jeho rozvoji se neprojevili výraznější problémy. Dobře byla zajištěna jeho údržba. Uveďme si konkrétní příklady:
●1939-1941: proběhla rozsáhlá rekonstrukce sladovny. Přešlo se na pneumatický systém, byly zabudovány sladinové skříně.
●1941: uveden do provozu nový parní kotel, kotelna byla komplexně zrekonstruována.
●1942: instalace pasterizačního aparátu.
Druhá světová válka uzavřela významnou etapu rozvoje vratislavického pivovaru. V době tzv. první republiky si Pivovar Vratislavice upevnil své postavení na trhu a s drobnými výkyvy i na trhu německém. Ani válka výrazněji nepoznamenala jeho rozvoj. "Fyzicky" došlo k menšímu poškození budov 3. května 1945 při náletu, kdy letecké pumy dopadaly nejen na Vratislavice a okolí, ale i na pivovar. Hmotné škody však byly malé, ke ztrátám na životech nedošlo.
První poválečné roky
Bezprostředně po skončení války nastal chaos a bezvládí. Mezi občany německé národnosti se projevoval strach a nejistota. Zaměstnanci pivovaru přestali chodit do práce. Z opuštěného závodu kradli zloději a zlodějíčkové co se dalo. Proto do doby uklidnění situace střežila objekty pivovaru malá jednotka sovětské armády. Poté, co vyprchala první eufórie, byly nově vytvořené správní orgány pověřeny co nejrychleji obnovit výrobu ve vratislavickém pivovaru.
Hodnocení situace bezprostředně po skončení války nechme historikům. Faktem je, že z českého pohraničí byla odsunuta většina Němců, činnost ukončilo i představenstvo společnosti, do Rakouska byl odsunut i dosavadní ředitel, a výjimečně organizačně schopný člověk, Dr. Julius Roesler.
●1945-1947: akciová společnost byla zrušena a již 4. června 1945 byl pivovar převzat do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem byl jmenován ing. Jaroslav Haase. Prvním předsedou Závodní rady se stal bednář Rudolf Matura (pracoval v pivovaru od roku 1926).
První tři poválečné roky nebyly pro vartislavický pivovar jednoduché. Opět chyběly suroviny pro výrobu kvalitního piva. Do podzimu 1945 se "žilo" ze zásob sladu. Teprve příchodem sladmistra Jaroslava Ježka se situace mírně zlepšila. Stále se vyrábělo 3 stupňové pivo, později 5 stupňové, v roce 1947 se již vyrábí pivo 7 stupňové.
Velkým problémem byl nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Noví zaměstnanci "osídlující" pohraničí se novému řemeslu museli teprve učit.
Čas popřevratový
●1948: po únorovém převratu v roce 1948 došlo k výrazným, zejména personálním změnám ve vedení pivovaru. Národní správce, Jaroslav Kopecký, byl v dubnu odvolán a "definitivu", byť jen na další rok, získal ředitel Jaroslav Haase. Osmačtyřicátý rok je dobou vniku národních podniků. I akcioví společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary se mění v národní podnik Severočeské pivovary. Ředitelství bylo ve Vratislavicích a pod jeho péči patřili pivovary v širokém okolí. Například v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Podkováni, Svijanech, Rumburku, Cvikově, Jablonci nad Nisou, Šluknově a v řadě jiných míst. Prvním ředitelem národního podniku byl jmenován Josef Starý.
Čas piva se nezastavil
Přes všechny výhrady k době po únorovém převratu nelze přehlédnout fakt, že rozvoj pivovaru ve Vratislavicích se nezastavil. To naznačuje i sled základních faktů, v "prvním kole" až do roku 1969.
●1949-1951: zanikají pivovary ve Frýdlantu (1949), v České Lípě (1949), v Krásné Lípě (1950), České Kamenici (1951) i v jiných místech severočeského regionu.
●1950: přechod k pravidelným várkám 10 stupňového piva.
●1952: vznik závodní učňovské školy připravující nové sladovníky pro pivovarnický průmysl (v roce 1965 byla převedena do Plzně).
●1953: některé pivovary se od národního podniku Severočeské pivovary "trhají". Vzniká další podnik - Pojizerské pivovary.
1954: zastavení provozu propagační stanice. Díky tomu musí Pivovar Vratislavice odebírat kvasnice z pivovarů Staropramen v Praze a Prazdroj v Plzni.
●1958: opětovné sloučení Severočeských a Pojizerských pivovarů. Pivovar Vratislavice začíná zásobovat světlou "desítkou" Slovensko.
●1960: reorganizace národního podniku Severočeské pivovary a přesun ředitelství firmy do Loun. Vratislavický pivovar se stal základním podnikem Severočeských pivovarů včetně svých závodů ve Svijanech a Cvikově. Ve Vratislavicích skončila rekonstrukce hvozdů na sklopné lísky.
●1961: k 1. lednu jsou k pivovaru připojeny i výrobny nealkoholických nápojů, nejbližší z nich je v Liberci. Došlo k první větší investici ve Vratislavicích. Do ležáckého sklepa jsou instalovány nové ocelové tanky, v lahvovně je namontována nová stáčecí linka s výkonem 9000 lahví za hodinu.
●1962: konec první fáze prací v ležáckém sklepě (práce na instalaci ocelových ležáckých tanků pokračují až do roku 1990), staví se nová trafostanice.
●1963: přestavba bývalých stájí ba výrobnu nealkoholických nápojů.
●1964: konec provozu liberecké sodovkárny - výrobny nealkoholických nápojů.
●1965: v umývárně sudů byla uvedena do provozu nová myčka MB 240, na které lze umývat i kovové sudy.
●1967: zastaralé sprchové chladiče na mladinu nahrazeny moderními deskovými chladiči. Končí dodávky piva na Slovensko, kde byly postaveny nové pivovary. 1968: rekonstrukce lahvovny. Nová prototypová linka československé výroby s hodinový výkonem 15000 lahví byla do zkušebního provozu uvedena 26. července a po šesti dnech do plného provozu. Byla využívána až do roku 1989.
●1969: na přechod od klasických dřevěných sudů k sudům kovovým se připravoval i vratislavický pivovar. Proto byla umývárna vybavena myčkou Bothner.
Dalších dvacet "normalizačních" let
Spotřeba piva se v České republice trvale zvyšovala. České pivovary pracovaly na hranici svých kapacitních možností. I když docházelo k některým technickým a modernizačním změnám, faktem je, že pivovary neměli možnost svůj zisk investovat do modernizace svých provozů. Přesto však bylo nutné, vzhledem k požadavku na vyšší výstav piva, alespoň část finančních prostředků "pustit" do výroby. A to i v případě Pivovaru Vratislavice.
●70. a 80.léta: ačkoli zařízení pivovaru bylo zjevně zastaralé, výroba stoupala. Proto došlo k rekonstrukci strojního a energetického zařízení. Byla postavena nová trafostanice a rekonstruovány dílčí rozvodny, vysokonapěťové a nízkonapěťové rozvody. Zvýšila se kapacita vzduchových kompresorů k zajištění výroby až 500 000 hektolitrů piva. Došlo i na rekonstrukci celého chladícího systému, včetně stavby nové strojovny, v níž byly zabudovány výkonné chladící kompresory. Postupně bylo provedeno nové oplocení pivovaru. Důležitým završením novátorského snažení bylo vybudování nové varny s dominantními měděnými vrchlíky, která svým poloautomatickým systémem řízení zabezpečuje kvalitní varní proces na mnoho dalších let.
●1976: významným počinem do provozu propagační stanice (připomeňme jen, že v roce 1954 byl ve Vratislavicích její provoz zastaven) včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. Pivovar byl napojen na parovod městské teplárny v Liberci, čímž bylo zajištěno dostatečné množství tepelné energie potřebné pro výrobu. 1983: požár způsobil velké škody, zejména na kotelně, centrálním rozvodu páry a skladu surogátů. Obnova zařízení si vyžádala značné finanční prostředky. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů nebyla ohrožena. 1985: byla ukončena stavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s možnou roční produkcí 230 000 hektolitrů. Výroba nealkoholických nápojů je zajištěna dostatečnou kapacitou zásobních tanků na sirupy, vlastní strojovnu chlazení, zásobníkem CO2 a tekutých mycích prostředků lahví. Výstavba sodovkárny byla největší investiční akcí od konce druhé světové války. 1986: dokončena výstavba nové spilky s 21 kusy nerezových kádí. Staré filtry na filtrační masu byly nahrazeny výkonnými křemelinovými filtry a deskovými filtry pro dofiltraci. Umývání kovových sudů probíhá na dvou na sobě nezávislých linkách. Došlo i na rekonstrukci komunikací, výstavbu garáží, skladu obalů, čištění rybníků, postavení centrálního skladu hořlavin a na drobné rekonstrukční práce.
●1989: demontováno původní mokré šrotování a nahrazeno šrotováním za sucha. Varna byla doplněna vystírací kádí.
Návrat kapitalismu a vliv nadnárodních struktur
Pivovar Vratislavice po listopadu ●1989 pokračuje i při privatizačních změnách ve výrobě kvalitního piva, což se odráží v jeho rostoucím výstavu. Zvyšuje se i podíl láhvového piva.
●1991: pivovar nabízel své výrobky na výstavě BRAU 91' v Norinberku a byl úspěšný, což se projevilo v zájmu německých obchodníků o dodávky piva. Mimořádný zájem o pivo projevily firmy působící v zemích bývalého Sovětského svazu.
Stáčírna láhvového piva je vybavena dvěma linkami, každá z nich má hodinový výkon 15 000 láhví. Na jedné z nich je instalován tunelový paster a na obou pracuje moderní etiketovací zařízení. Jedna stáčecí linka je instalována též v sodovkárně. 1992: počátkem května vzniká společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s. Ve stáčírně byla uvedena do provozu paletizační linka a technologické zařízení na balení lahví do kartónů. Intenzivně se pracovalo na instalaci mycí a plnící linky na moderní KEG sudy, které postupně nahrazují sudy hliníkové. Byla započata rekonstrukce vodního hospodářství a příprava přechodu jednotlivých středisek na řízení pomocí počítačů. Kvalitu produkce ovlivnila generální rekonstrukce sladovny, včetně technologie.
●1993-1994: Pivovar Vratislavice budoval síť vlastních i smluvních velkoobchodů. Cílem bylo vykrytí spotřeby piva v severní části České republiky a expanze do dalších regionů. Díky tomu se vratislavické pivo úspěšně prodávalo v Podkrkonoší, v Kolíně a Žatci. Později i v Praze, Chrudimi, Karlových Varech, Mostě, Chomutově a Opavě. Vratislavický pivovar věnuje pozornost vybavování restaurací výčepním zařízením, ubrusy, sklenicemi apod. Vyvrcholením je televizní reklamní kampaň, díky níž se podařilo získat zhruba čtyřicet smluvních partnerů v České republice, jimž je dodávána čtvrtina produkce.
Velký úspěch slaví vratislavické pivo ve sjednoceném Německu a ve Velké Británii, když dokáže vyhovět všem předpisům a najde si své skalní zákazníky.
●1995: výsledky vratislavického pivovaru pozitivně ovlivnily zájem investorů. Zásadní a z hlediska budoucnosti pivovaru mimořádnou událostí je vstup majoritního akcionáře - britského koncernu BASS PLC. Mění se i management firmy. Společnost se soustředila na upevnění pozice značky na českém trhu s pivem a nealkoholickými nápoji.
●1996: definitivní přechod na moderní systém stáčení piva do sudů KEG s jednodušším systémem narážení, plnění a manipulace. Nová automatická linka na mytí a plnění má kapacitu 150 sudů za hodinu. Jedenáctistupňové pivo Vratislav získalo ocenění Pivo roku, udělované časopisem Pivní kurýr.
●1997: dne 31.1.1997 se Pivovar Vratislavice nad Nisou stávají součástí nově sloučené akciové společnosti Pražské pivovary, jedné ze tří největších pivovarských skupin v zemi. Současná struktura obchodních zástupců plně vykrývá severní území republiky.
●1998: dne 25. 5. bylo rozhodnuto představiteli akciové společnosti Pražské pivovary o uzavření všech provozů Pivovaru Vratislavice. Byli propuštěni všichni zaměstnanci. Od tohoto data se přestal vyrábět slad, nealkoholické nápoje a vaření piva pod značkou Vratislav bylo přesunuto do pivovaru Braník. Do konce srpna se stočily ve Vratislavicích poslední zásoby navařeného piva a poté byl pivovar uzavřen. Tímto krokem značně utrpěla pověst značky a zahraniční trhy byly ztraceny.
●2000: 25. května firma Hols a.s. začíná znovu s výrobou oblíbeného jedenáctistupňového piva pod značkou KONRAD. 29.června mohli znovu příznivci vratislavické pivo ochutnat. Do konce roku bylo vystaveno 15 000 hl piva (10% světlé, 11% světlé, 11% tmavé). Ve sklepě je připraven i KONRAD 12%.
Během tří let uvádí společnost Hols na trh další druhy piva pod značkou Konrad.
●2004: dochází k obnově všech strojů stáčírny lahví a prostor je řešen jednou halou. Společnost musí vložit nemalé prostředky do střech, které minulá vedení odkládala.
●2005: přichází na trh sváteční červené pivo a další inovace v ambaláži, přicházejí velké exportní možnosti.
Zdroj:Stránky Pivovaru Konrad, 2015
Více na stránkách pivovaru



Pivovar Konrad |
Hols a.s. |
střední průmyslový pivovar |
Pivovarská 164 |
463 11 Liberec-Vratislavice n.N |
Liberecký kraj |
1872 / 2000 |
Ing. Petr Hostaš |
Ing. Petr Hostaš |
140 000 hl (2018) |
+420 485 393 211 |
+420 485 393 122 |
+420 485 393 228 |
60913878 / CZ60913878 |
www.pivo-konrad.cz |
hostas@hols.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.