Novinky a zajímavosti ze světa piva

Opravu zchátralého domu ve svém sousedství připravuje žatecký pivovar, který počítá s tím, že tam otevře Muzeum pivovarnictví. Projekt za 14 milionů korun však nabral roční skluz.

„V současné době se dokončuje dokumentace a připravuje prováděcí rozpočet. Měli bychom je mít do konce listopadu,“ řekla Jana Eisertová ze žateckého pivovaru, jež má výstavbu muzea na starosti.

„Poté vyhlásíme výběrové řízení na dodavatele, a když se neobjeví nějaký zádrhel, nejpozději na jaře zahájíme stavbu,“ podotkla.

Stavební práce měly původně začít už letos na jaře, ale vlastník pivovaru – dánská společnost Carslberg – několik měsíců zvažoval, zda k nim skutečně přistoupí a dotaci z regionálního operačního programu ve výši 12 milionů přijme. Kladné rozhodnutí padlo teprve nedávno.

Opravy i déle než rok a půl
Památkově chráněný objekt na rohu Žižkova náměstí a Horovy ulice, který kdysi sloužil jako bytový dům a několik let je opuštěný, je značně

Střešní krytina je poškozená a do objektu zatéká, okna chybí a vnitřek je zpustlý. Opravy potrvají nejméně rok a půl. Pokud ale dělníci zjistí, že statika je poškozena víc, než se nyní jeví, mohou se práce protáhnout.

Přesto pivovar už teď dává dohromady exponáty, které tam vystaví. Expozice přiblíží historii výroby piva přímo v historickém centru královského města Žatec.

„Nějaké artefakty už máme připravené, další nám lidé nabízejí. Přesná podoba muzea ještě není známá, budeme ji konzultovat s odborníky. Ale představu už máme,“ dodal obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík.

Jedenáctiletý král Ludvík Jagellonský obdržel v roce 1517 informaci od svých regentů, že je pokladna poloprázdná. Dostal tedy radu, aby udělil právo várečné měšťanům, kteří by z každého vystaveného a prodaného džbánku piva odevzdali do královské pokladny malý peníz.

Od této události uplynulo pět set let a právě toto výročí si připomínají v měšťanském pivovaru novou knihou. Ta mapuje historii vaření nejoblíbenějšího nápoje v Česku na území Poličky.

Proč vlastně kniha vznikla? „Vedla mě k tomu moje zvědavost. Práce na knize byla napůl detektivní. Autoři museli najít věci, o kterých nikdo v pivovaru nevěděl. Nakonec jsme je dotáhli do podrobností,“ říká ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři knihy Stanislav Konečný a Filip Vrána čerpali z dochovaných archivních dat a sdělení. Přístup k materiálům zkomplikovala událost z 10. července roku 1845, kdy Polička zcela vyhořela. O grafickou úpravu se postaral Jiří Lammel, který knihu mimo jiné opatřil originálně zpracovanými nákresy a mapkami. Podařilo se mu také zrealizovat nápad, aby u knihy byl i tácek pod pivo.

„Knihárnu jsem přesvědčil, aby se tácek stal součástí vazby,“ prozrazuje litomyšlský grafik. Čtenáři si tak mohou u čtení dopřát pěnivý mok. Na 132 stránkách se dozvědí o vaření piva v právovárečných domech i soustředění výroby do jednoho pivovaru. Zajímavá je bezesporu i historie vaření piva ve 20. století, kdy poličský podnik prošel hospodářskou krizí, světovými válkami i obdobím socialismu.

Nechybí fakta o sládcích, kteří se starali o kvalitu piva po staletí. Je kniha určena milovníkům historie, nebo piva? „Oběma skupinám,“ dodává ředitel pivovaru.

Oslava, na kterou se dlouho nezapomene. Pivovar Samson v sobotu burácel díky Pivovarským slavnostem, na kterých zazpívala i Američanka žijící v Česku Tonya Graves. Lidová veselice se povedla i díky hezkému počasí, do areálu pivovaru v sobotu odpoledne zamířily davy lidí.

Pivovarské slavnosti začaly v sobotu úderem třetí hodiny odpoledne. V areálu pivovaru se tísnily stovky lidí. Kromě kulturního programu je zaujaly i prohlídky výrobních prostor pivovaru Samson. „Náš historický pivovar se snažíme postupně otvírat veřejnosti, ale takový obrovský zájem nás příjemně překvapil,“ řekl ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Stovky lidí si mj. prohlédly varnu, ale i prostory, které se díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun změnily za poslední tři roky k nepoznání. Návštěvníci ocenili chuť nefiltrovaného piva z tanku. „Mám rád dobré pivo a po dnešku musím říct, že Samson k nim určitě patří,“ uvedl Přemysl Novotný z Českých Budějovic, který si našel cestu na Pivovarské slavnosti.

Pivovarské slavnosti se nesly v duchu příjemné zábavy. Přispěla k tomu i vystoupení Patroly Šlapeto, kapely Josef Švejk & C. a K. Šraml. Hvězdou celého programu byla americká zpěvačka působící v Česku Tonya Graves. „Velmi jsem si to v Českých Budějovicích užila, je radostí zpívat v tak přátelské atmosféře,“ řekla Graves.

Na své si během slavností přišli i nejmenší, v areálu pivovaru pro ně byl připraven dětský koutek.

Pivovar Samson nyní zažívá úspěšné období. Po investicích vlastníka AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun se hospodářsky postupně zvedá. „Díky novým technologiím se nám daří vyrábět kvalitnější piva. Důkazem toho je stříbrná medaile na soutěži Pivo České republiky 2017 a meziroční zvýšení tuzemského výstavu o 12 procent,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Sluníčko, ani vedro, ani zima, zkrátka ideální pivní počasí. Na tom se shodli milovníci pěnivého moku, kteří zavítali k nákupnímu středisku Forum Nová Karolina v centru Ostravy, kde se o víkendu konal Karolina Oktobeerfest. Čtvrtý ročník navštívily desetitisíce lidí.

„Chodím pravidelně každý rok. Zažil jsem různé počasí, ale tohle je úplně super. Vzpomínám na rok 2015, kdy byla neskutečná zima. Mnozí lidé měli i rukavice a chodili se ohřát do obchodního centra. Letos je to prostě paráda,“ liboval si Jiří Polášek.

Těm zimomřivějším byly k dispozici velkokapacitní vyhřívané stany, o které byl největší zájem v podvečerních a večerních hodinách, kdy nastalo ochlazení.

Na příchozí čekalo na 150 druhů piv ze čtyř desítek velkých i menších pivovarů z Moravskoslezského kraje i dalších regionů České republiky. V nabídce nechyběly ani speciály či piva IPA a APA.

„Myslím, že snad neexistuje pivař, který by si tady nevybral,“ prohlásil Petr Zouhar, který se nejvíce těšil na pivo stylu IPA. „Začal jsem ho pít na doporučení známého. Říkal, ať to zkusím, že mu propadnu. A měl pravdu. Dávám si i jiná piva, ale když je někde IPA, dostane přednost,“ uvedl Petr Zouhar.

Známé pravidlo: Co člověk, to jiná chuť, potvrdil další z návštěvníků – Jaroslav Adámek. „U mě na plné čáře vyhrávají černá a polotmavá piva. Takže moje volba je jasná. Ještě nevím, kolik je tu druhů černých piv, ale chci jich vyzkoušet co nejvíce,“ svěřil se.

Oproti předchozímu ročníku se na festivalu představilo o deset pivovarů více. „To dělá z Karolina Oktobeerfestu jeden z největších regionálních svátků piva,“ uvedla mluvčí obchodního centra Forum Nová Karolina Radka Hájková.

Kromě nepřeberné pivní nabídky čekal na příchozí v pátek i v sobotu bohatý doprovodný program.

Pivovar Samson prodá letos v Česku o 12 procent piva víc než loni a se značkou Samson chce proniknout na italský trh. Plánuje výstav 84.262 hektolitrů, meziročně o 1400 hektolitrů vyšší. ČTK to na slavnostech v areálu řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský. Samson patří do brazilsko-belgické skupiny AB InBev.

"Na tuzemsku nám jde dobře desítka a výborně dvanáctka. Pito roste stabilně. Meziroční růst v tuzemsku je 12 procent, v srpnu jsme měli nejvyšší měsíční prodej za poslední tři roky, 5451 hektolitrů," řekl ředitel. Pivovar chce příští rok rozšířit prodeje v ČR a sousedních zemích. Od roku 2014 investoval 400 milionů Kč. Letos se dodělávalo kvasné hospodářství, nové jsou přetlačné tanky i paster s kapacitou 24.000 lahví za hodinu. Plnič naplní šest lahví za vteřinu.

Pivovar, který bere vodu z 274 metrů hluboké artézské studny, vyváží do 27 zemí včetně Brazílie, nejvíc do Evropy. Samson exportuje 61 procent produkce, většinu tvoří exportní ležák 1795. Příští rok plánuje minimálně desetiprocentní nárůst výstavu v ČR a pětiprocentní pro export.

"Nejvíce si slibujeme od našich tradičních trhů v Rakousku a Dánsku. Nově jednáme o průniku piv značky Samson do Itálie. Budou to řádově vyšší tisíce hektolitrů, vstoupili jsme do jednání," řekl ředitel.

Pivovar Samson má od srpna nového sládka. Luboše Martiše, který v podniku působil 19 let, nahradil Radim Lavička. Sládek připravuje na první polovinu příštího roku retrospeciály určené pro České Budějovice.

"Chceme se zaměřit na české pivo, český ležák, na kvalitu. Na klasické pivo desítku, jedenáctku, dvanáctku plus tmavé pivo. A zaměřím se hlavně na naše zaměstnance, protože potřebuji, aby byli spokojení, ruku v ruce s tím jde kvalita piva. To je můj největší cíl," řekl Lavička, který v Samsonu pracuje 17 let. Vystudoval střední pivovarnickou školu v Praze.

V Českých Budějovicích se Samson čepuje v šesti hospodách, v centru v jediné. Podle ředitele se začali zákazníci vracet, zájem mají i hospodští. Ve firemní prodejně chce Samson nabízet nefiltrované a nepasterizované pivo. Roční kapacita pivovaru je 450.000 hektolitrů.

Tržby pivovaru loni dosáhly 87,6 milionu Kč, výstav činil 82.800 hektolitrů. Letošní tržby čeká Samson o tři procenta vyšší. Zisk nechce zveřejnit, v posledních třech letech ho neuvádí ani ve veřejných zdrojích. Letos se pivovaru, jenž zaměstnává 71 lidí, víc daří na ruském trhu.

Pivovar je umístěn v pěkné krajině v blízkosti Chřib na samém konci Kroměříže. Z věže je působívá vyhlídka na okresní město a začínající kopce Chřibů.

Pro majitele pivovárku (Ing. Tomáš Váňa, Ing. Pavlína Běhalová) jsou vzorem malí vinaři, jak se věnují hostům, připravují degustace s informacemi o odrůdě, posezení s občerstvením a rovněž se obejdou bez reklamy. Spokojení návštěvníci již informace rozšíří (word of mouth marketing).

Podle majitele pivovárku musí pivaři vzít na vědomí, že pivo z minipivovarů je dražší než průmyslová piva v supermarketu. Je to tím, že prodává se lidská práce, um a příběh.

Pivovar se hlásí k zásadám sociálního podnikání, to znamená, že patří do okruhu

firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují o dosažení sociálních cílů. Jako sociální firma při svém podnikání zaměstnává občany znevýhodněné na běžném pracovním trhu a poskytuje jim významné benefity, jako například obědy zdarma. Pivovar spojuje v sobě ekonomickou a sociální dimenzi, a je to tedy zjednodušeně podnik, který je ekonomicky životaschopný a zároveň odpovědný k lidem.“

Majitel pivovaru reaguje i na těžké životní situace převzato z mailového sdělení: „Těsně před loňským Silvestrem (2016) odešla naše velká kamarádka Terezka Bradová ve svých 13 letech. Její rodiče si pak přáli uvařit pivo jako vzpomínku na svou dceru.

Takže hned v půlce ledna jsme uvařili speciál Terča 13%, vyvážené a harmonické pivo s vysokou pitelnosti.

Bude dražší než obvykle, neboť velká část výdělku půjde do Nadačního fondu dětské onkologie Krtek“. Tento přístup nepotřebuje komentáře.

Pilsner Urquell slaví 175 let od uvaření první várky. Oslavy narozenin originálního plzeňského ležáku začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner Festu, ale zdaleka jím nekončí. Slavit se bude ve vybraných městech po celé České republice, jež navštíví putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku, který změnil svět piva.

Na programu roadshow je naražení dubového sudu s nefiltrovaným plzeňským ležákem. Do vybraných měst pivo přiveze jediná formanka v Česku, Jana Šůsová, na svém povozu s koňmi. Atmosféru bude dotvářet živá kapela, která bude na místě přítomna po celý večer. „Za jeden večer navštívíme s herci v dobových kostýmech, v čele s postavou našeho prvního sládka Josefa Grolla, v daném městě dvě či tři hospody a v každé z nich si společně připijeme na oslavu zrození prvního zlatého ležáku na světě,“ přibližuje dění Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V rámci roadshow budou návštěvníci moci ochutnat speciální várku nefiltrovaného plzeňského ležáku. Ten je specifický tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací. Nabízí tak exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry prazdrojských sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled. Zlatavá barva je doplněna typickým kvasničným zákalem a při ochutnání jsou příjemně cítit čerstvé pivovarské kvasnice,“ přiblížil jeho chuť Václav Berka.

První zastávkou celorepublikových oslav bude Praha. Roadshow zde začne 12. října. v 18 hodin v restauraci U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Zde rovněž v odpoledních hodinách proběhne již osmý ročník klání známého jako Pinkasova noční můra, při které soutěžící musí načepovat deset půllitrů piva a s nimi vyběhnout 41 schodů. Soutěž je připomenutím toho, jak se kdysi nosilo pivo ze sklepa, kde jej výčepní načepovali a pak s několika půllitry v každé ruce museli vyběhnout nahoru za svými hosty, aniž by ho vylili. Soutěže se pravidelně účastní výčepní ze známých hospod a restaurací, v nichž se čepuje plzeňský ležák.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!

Každý, kdo si doma vaří vlastní pivo, smí v současné době vyrobit maximálně 200 litrů moku ročně. Podle iniciátorů petice jsou na tom čeští domácí pivovarníci nejhůř z rozvinutého světa. Chtějí, aby se limit zvýšil na 2 000 litrů, přestože pivo nesmějí prodávat.

„Náš Cech domácích pivovarníků udělal anketu mezi domovarníky v zahraničí a zjistil, že situace v ČR je naprosto nejhorší z rozvinutého světa. Lépe než čeští domovarníci jsou na tom dokonce i ti turečtí v zemi převážně muslimské, kteří smějí uvařit 350 litrů za rok,“ říká předseda cechu Radek Michel. Podle jeho slov mají lepší situaci i Němci, byť je jejich limit také přísný. „Mohou ho překročit a za překročení zaplatit nějaký poplatek. Pokud český domovarník překročí limit, tak se vlastně stává kriminálníkem, protože není žádná zákonná možnost legalizace většího množství uvařeného piva,“ dodává Michel.

Argumentuje tím, že se 200 litrů za rok může zdát dost, ale situace mezi domácími vařiči piva je jiná. „Když doma uvaříte pivo, tak ho sám nevypijete. Zvete kamarády, účastníte se soutěží, kam kromě soutěžních vzorků vozíte pivo na ochutnávku ostatním účastníkům,“ argumentuje.

Cech proto v petici požaduje změnu limitu – buď jeho navýšení na 2 000 litrů, jako to mají vinaři, nebo jeho úplné zrušení, protože na rozdíl od vinařů nesmějí pivo prodávat a ani to nepožadují. „Celý zákon (§ 80 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.) v současné podobě je naprosto hloupý a nesmyslný a téměř také nerealizovatelný. Protože jediná možnost, jak dokázat domovarníkovi překročení zákona je, že u něj celníci najdou při kontrole víc jak 200 litrů piva. Cech nicméně zaujímá stanovisko, že ať je zákon napsaný jakkoli hloupě, tak ho budeme dodržovat. Ale nemůžeme se s jeho zněním smířit, proto požadujeme jeho úpravu,“ vysvětluje předseda cechu.

Podle odpůrců zvyšování limitu domovarníci prodávají nelegálně vyrobené pivo, což je podle cechu nefér argumentace. Lidi, kteří překračují zákon a vyrábějí a prodávají pivo nelegálně, podle nich nelze považovat za domovarníky a jsou možnosti, jak tyto výrobce postihnout bez toho, aby tím trpěli všichni, co si vaří pivo doma jako zálibu.

Česká metalová kapela DYMYTRY vyráží na podzimní turné, jehož hlavním partnerem je Pivovar Svijany. Během tří měsíců odehraje koncerty na celkem šestnácti místech po celé České republice. Hostem skupiny je rock-metalová kapela KOMUNÁL.

Psy-core kapela Dymytry, která je výrazná nejen svou hudbou, ale i svou image, se opět vrací na hudební pódia a vyráží na své třetí samostatné turné s názvem Svijany tour Dymytry. Svým fanouškům zahraje to nejlepší ze své dosavadní tvorby v celkem šestnácti různých klubech po celé České republice. „Turné začíná 13. října koncertem v obci Pěnčín a končí 16. prosince závěrečným koncertem v Herálci u Žďáru nad Sázavou. Fanoušci se mohou těšit na pořádnou show, velkou dávku poctivé muziky a k tomu i několik překvapení,“ říká Josef Havlíček, manager skupiny Dymytry a dodává: „Vstupenky lze zakoupit v předprodeji v síti Ticketstream nebo na místě v den konání koncertu.“

Hlavním sponzorem turné je Pivovar Svijany, který se rozhodl spojit příjemné s užitečným a přichází s kampaní Koruna na dně půllitru. „Dymytry dělá poctivou hudbu a my poctivé pivo, proto jsme rádi, že je s naším svijanským pivem můžeme na turné doprovázet. Rozhodli jsme se, že koruna z každého prodaného piva v rámci turné půjde na dobrou věc,“ uvedl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Během turné bude moci každý poslat svůj tip na nestátní neziskovou organizaci, které by měla konečná vybraná částka za prodaná piva připadnout. Po skončení Svijany tour Dymytry vybere odborná porota tři neziskové organizace; o konečném vítězi pak rozhodnou fanoušci na facebookovém účtu Pivovaru Svijany. Na Facebooku jsou uvedeny i podrobné podmínky kampaně.
Pivovar Svijany s kapelou Dymytry spolupracuje již několik let a pro skutečné skalní fanoušky nejen kapely, ale i svijanského piva připravuje speciální edici 2l Plechovek nejen pro chlapy Dymytry „450“. Plechovky jsou k zakoupení jak na turné kapely, tak na e-shopu Pivovaru Svijany. Kapela Dymytry už příští rok oslaví 15 let a k této příležitosti připravuje velký koncert v pražské Incheba aréně na březen 2018.

Dymytry
Česká psycore metalová kapela založená v roce 2003 Jiřím Urbanem ml. Kapela má celkem šest členů a jejich image je založená na maskách s motivy hmyzu, mohutných kytarových riffech, melodických refrénech a sugestivním zpěvu. Název skupiny Dymytry je odvozen od ruské lomotivy. Kapela vydala už čtyři alba – Neser, Neonarcis, Homodlak a poslední s názvem Agronaut.

Gambrinus posílá do hospod poslední pivo z čerstvě sklizeného chmele. Informoval o tom sládek pivovaru Pavel Zítek s tím, že další pivo z čerstvého chmelu bude zase až za rok.

Pivovar Gambrinus zažívá nečekanou situaci. Pivo z čerstvého chmele mizí rychleji, než bylo v plánu. Na oslavu chmelobraní vyměnil Gambrinus všechno pivo v hospodách za várky z čerstvého chmele. Pivo, které mohou sládci uvařit jen po chmelové sklizni, navařil Gambrinus zhruba na měsíc, v těchto dnech však pivovar opouštějí poslední sudy.

Pivovar na přelomu září a října přestal hospodám dodávat piva ze standardních várek a nahradil je pivem uvařeným z čerstvého chmele z letošní sklizně. Stalo se tak poprvé v historii vůbec, kdy velký pivovar vyměnil svá piva ve všech hospodách. Nepasterizovanou desítku, dvanáctku a nefiltrovaný ležák navařil pro 5 tisíc hospod přibližně na měsíc. „Na vaření piv z čerstvého chmele a jeho distribuci se podílelo neuvěřitelných 900 lidí. Bylo to náročné, vše stihnout v tak krátké době, ale výsledek stojí za to,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus. Zvýšený zájem o nachmelená piva v hospodách potvrzují i hospodští. Piva z čerstvého chmele pivovar stočil z 84 procent do sudů a 16 procent šlo do cisteren, kterými se vozí do hospod tankové pivo. V tuto chvíli pivovar zaváží do hospod poslední sudy. Pokud tedy lidé chtějí ochutnat Gambrinus z čerstvého chmele, musí si do hospody pospíšit. „Příští týden už pravděpodobně piva z letošního chmelobraní ve většině hospod nebudou. Pokud pivaři chtějí ještě ochutnat, není na co čekat. Pivo z čerstvého chmele bude v hospodách zase až po příští sklizni,“ uvedl Zítek.