Novinky a zajímavosti ze světa piva

Město představilo plán, jak by mohl vypadat areál bývalého Dreherova pivovaru a pozdější Fruty u západního vlakového nádraží. Počítá se s hotelem, restaurací i rodinnými domy.

Pivovar, restaurace, hotel či kongresové centrum. To všechno by mohlo vzniknout v areálu někdejšího podniku Fruta v Žatci. Nové využití téměř opuštěných a zchátralých budov, které jsou kulturními památkami a součástí žatecké nominace na seznam světového dědictví UNESCO, hledá vedení města. Pivovar v areálu už byl, na začátku 20. století patřil k největším ve střední Evropě.

„Byla by hrozná škoda, kdyby se nepovedlo tento historický skvost zachránit. Město na to peníze nemá, snažíme se proto najít investora,“ sdělil žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Čtvrt miliardy korun
Náklady na rekonstrukci areálu se odhadují na zhruba čtvrt miliardy korun. „Město Žatec hraje při hledání nového využití areálu aktivní roli už minimálně rok. Jednali jsme se dvěma potencionálními investory i se současnými majiteli. Naším cílem je najít investora, který by se stal jediným vlastníkem areálu, celý jej zrekonstruoval a vdechl mu nový život,“ uvedla starostka Zdeňka Hamousová.

Budovy a pozemky bývalého pivovaru u žateckého západního vlakového nádraží vlastní tři společnosti – největší část Retropene z Plzně, menší pak Confortela Trend z Mutějovic a majitelem bývalé sladovny je místní Žatecký pivovar. Podle vedení města jsou ochotni své pozemky a budovy v areálu prodat za „reálné“ ceny.

Projekt přeměny areálu zahrnuje také 17 hektarů pozemků v jeho sousedství, které vlastní zmíněná společnost z Plzně. Na nich by mohly vyrůst rodinné a bytové domy.

Jednu z budov, bývalou varnu pivovaru, si pronajali jako soukromé osoby zmíněná žatecká starostka s místostarostou a také architekt města Jiří Vaníček, který vypracoval studii možného využití areálu. „Chceme tady pořádat akce pro veřejnost, při kterých chceme ukázat jedinečnost a historickou hodnotu areálu,“ vysvětlila Zdeňka Hamousová přímo v objektu novinářům.

Zajímavé fasády z červených cihel
O historické hodnotě hovoří i památkáři. „Budovy jsou od roku 2015 kulturními památkami. Jsou nedílnou součástí chmelařského dědictví Žatce, areál bývalého pivovaru je díky své jedinečné kompletnosti historicky velmi hodnotný,“ řekla Olga Bukovičová z Národního památkového ústavu.

Majestátní budovy areálu jsou postavené v neorenesančním stylu, zajímavost jim dodávají fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce. „Sokly a armovaná nároží jsou vytvořeny ze žulových kvádrů nebo tmavošedého znělce. Při stavbě se použila kombinace hrázděného zdiva s vyřezávanými vazníky ve štítě,“ popsala neobvyklou stavbu žatecká historička Milada Krausová v publikaci Z dějin průmyslu v Žatci.

Žatecký spolkový pivovar se začal stavět v roce 1898, od roku 1916 se přejmenoval na Vývozní pivovar a od roku 1926 se změnil na Dreherův vývozní pivovar. Pivo se v areálu vařilo od roku 1902. Po únoru 1948 výroba piva v zestátněném podniku skončila. V části budov se postavila konzervárna na zpracování ovoce, která fungovala pod názvem Fruta. Vyráběla džusy, šťávy a nízkoalkoholická vína. Po roce 1989 podnik přešel do soukromých rukou. Několikrát změnil majitele a jméno. V roce 2003 zpracování ovoce skončilo, tehdejší vlastník, společnost TFG Bohemia, skončila kvůli dluhům v konkurzu. Areál opět několikrát změnil majitele. Nyní se využívá jen malá část jako sklady a pro výrobu lahůdek.

Pokud se záměr podaří zrealizovat, stane se bývalý Dreherův pivovar čtvrtým místem v Žatci, kde se bude vařit pivo. Zatím se tak děje v „klasickém“ Žateckém pivovaru, pokusném pivovaru Chmelařského institutu a městském minipivovaru v restauraci Chrámu chmele a piva.

Plzeňský Prazdroj rozšíří za více než 280 milionů korun provoz na výrobu piva Pilsner Urquell. Zvýšit ji chce o třetinu. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku už začaly a skončí příští rok v dubnu. Přípravy trvaly několik let s tím, že prodej Pilsneru Urquell v Česku i v cizině roste od roku 2002, řekl marketingový ředitel Asahi Breweries Europe Grant McKenzie. Kapacita výroby ležáku je nyní naplněná z více než 90 procent.

Investice podle Granta McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která letos 31. března Prazdroj převzala. Asahi chápe Pilsner Urquell jako superprémiové pivo.

„Vidíme velký potenciál růstu, a to v Asii a také v Evropě," řekl McKenzie. Skupina SAB, která vlastnila plzeňský pivovar do loňska 17 let, investovala od roku 1999 do Plzně, Velkých Popovic a Nošovic 25 miliard Kč.

Nově se uvaří 88 300 hektolitrů piva týdně
„Současná kapacita varny Pilsner Urquell je 18 várek za 24 hodin, tedy 62 800 hektolitrů za týden. Investicí se zvýší o šest várek, tedy na 24 várek za 24 hodin, na 88 300 hektolitrů za týden," popsala mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková.

Podle informací ČTK by měla být po dokončené investici roční kapacita výroby prémiového plzeňského ležáku téměř 3,5 milionu hektolitrů.

„Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský," řekl McKenzie.

Nedokázal odhadnout, kam se chce pivovar s vývozem dostat, záleží na tom, jak se bude dařit v Asii.

Pilsner Urquell je podle člena představenstva a ředitele evropských podniků Rjúiči Kitagawy v Japonsku velmi známý, ale Asahi chce posilovat reputaci této superprémiové značky. Silná je také Jižní Korea, kde se letos meziročně zvýší prodej o 40 procent na 60 tisíc hektolitrů, téměř polovinu má tvořit Kozel. Půllitr plzeňského piva, které je dvojkou v importovaných pivech za Asahi Super Dry, tam přitom stojí až 500 korun.

Poptávka po plechovkovém pivu roste
Prazdroj už koncem června zprovoznil novou linku na stáčení nápojů do plechovek za 340 milionů korun. Zvýšila kapacitu z 60 tisíc plechovek za hodinu na 100 tisíc obalů.

O investici rozhodl pivovar kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Nová linka vyrábí nápoje v osmi různých variantách 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1000 mililitrů.

Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970.000 hektolitrů.

V Českých Budějovicích platívalo, že od jihu po Rudolfovskou třídu vládne Samson, dále pak Budějovický Budvar. Samson však ustoupil ze slávy. Významnou pozici v českém pivovarnictví mu chce nyní vrátit pod novým majitelem 40letý ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský. O víkendu do areálu po dlouhé době směla i veřejnost.

Na domácím trhu plánujete nárůst o deset procent, v zahraničí o pět. Je nějaký nový trh, kam chcete proniknout?
Aktuálně jsme třeba vstoupili do jednání s potenciálním zákazníkem v Itálii. Podle mých zkušeností mohou jednání trvat několik měsíců, není to jednoduché. Pokud by se to podařilo, jednalo by se o tisíce hektolitrů. Chceme se tam vrátit.

Poté, co belgicko-brazilský pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev koupil Samson před třemi lety, investoval zde už 400 milionů korun. Máte moderní technologie, odrazilo se to při vyjednávání s novými partnery?
Zákazníci se k nám vracejí a v zahraničí se nám snáze vyjednává.

Současná kapacita pivovaru 450 tisíc hektolitrů nabízí mnohem větší možnosti. Je reálné ji do deseti let využít?
Ano. Cíl je, abychom se s pivovarem dostali tam, kde byl v dobách největší slávy. Tehdy byl výstav 430 tisíc hektolitrů. Ten letošní plánujeme na 84 262 hektolitrů, meziročně o 1 400 hektolitrů vyšší. Cíl musí být ambiciózní a věřím, že to bude přínosem i pro Budějovice. Chceme pivovar, který jede na plný pecky.

Když chcete být více vidět, a to i v Budějovicích, přemýšlíte o nějaké prémiové pivnici Samsonu?
Zabýváme se tím. Nechceme kopírovat, různých pivovarských hospod je hodně a nechceme být jen další v řadě. V Budějovicích ale určitě chceme mít svou vlajkovou loď v centru. Prostředky na to jistě mít budeme, to lze vyvodit z investic, které se udělaly přímo v pivovaru.

Co třeba hospoda přímo v areálu pivovaru?
Jsem spíše zastáncem udělat v centru pořádnou a pěknou pivnici.

Po mnoha letech se o víkendu pivovar otevřel veřejnosti. Stane se z toho tradice? A co třeba pravidelné prohlídky pro zájemce?
Věřím, že jsme na tradici zadělali, a byl bych moc rád, pokud by se dostalo i na exkurze. Aby vše fungovalo a dávalo smysl, musíme se připravit, získat k tomu personál a podobně.

Zmínil jste, že roste zájem zákazníků. Co jim chutná?
Na domácím trhu nám jde nyní dobře desítka. Je to asi i tím, že jsme s ní bodovali na soutěži Pivo České republiky 2017, kde skončila na druhém místě. A u dvanáctistupňového si myslím, že se jí daří výborně proto, že uspěla v testu kvality jednoho serveru a lidé si toho všimli. Pito už nám také několik let roste.

Máte nějaké meziroční srovnání?
Například letos v srpnu jsme v Česku prodali dvojnásobek toho co v loňském roce. Zároveň byl srpen nejúspěšnějším měsícem za poslední tři roky. Meziroční růst v tuzemsku je dvanáct procent.

Vy osobně preferujete více lahvové, v plechovce, nebo vede čepované?
Dám si rád jakékoli z naší produkce. Když je správně ošetřené, tak je nejlepší v hospodě, protože ho pijete s kamarády. Když si dám doma lahvové, tak je také vynikající, tam si ho zase vychutnám s rodinou.

Proč jste ustoupili od výroby radleru?
Náš pivovar je nastavený na klasická česká piva, na to se soustředíme. Radler svou roli ve své době splnil a značce pomohl, ale už jdeme jinou cestou.

Ještě se vrátím ke koupi Samsonu společností AB InBev. Jak velkou roli v tom hrála skutečnost, že je v Českých Budějovicích Budvar a tyto podniky mezi sebou vedly a vedou spoustu sporů o ochranné známky?
To neumím vyhodnotit. Je to něco, na co se v Samsonu nesoustředíme. My musíme hledět na oživení Samsonu a na to, abychom měli výborné pivo.

Plzeňský Prazdroj rozšíří za více než 280 milionů korun provoz na výrobu piva Pilsner Urquell. Zvýšit ji chce o třetinu. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku už začaly a skončí příští rok v dubnu. Přípravy trvaly několik let s tím, že prodej Pilsneru Urquell v Česku i v cizině roste od roku 2002. Kapacita výroby ležáku je dnes naplněná z více než 90 procent.

Investice podle marketingového ředitele Asahi Breweries Europe Granta McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která letos 31. března Prazdroj převzala. "Vidíme velký potenciál růstu, a to v Asii a také v Evropě," řekl McKenzie. Skupina SAB, která vlastnila plzeňský pivovar do loňska 17 let, investovala od roku 1999 do Plzně, Velkých Popovic a Nošovic 25 miliard Kč. "Současná kapacita varny Pilsner Urquell je 18 várek za 24 hodin, tedy 62 800 hektolitrů za týden. Investicí se zvýší o šest várek, tedy na 24 várek za 24 hodin, na 88 300 hektolitrů za týden," uvedla mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková. Po dokončení investice by roční kapacita výroby prémiového plzeňského ležáku měla být téměř 3,5 milionu hektolitrů.

"Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský," řekl McKenzie. Nedokázal však odhadnout, kam se chce pivovar s vývozem dostat. Záležet prý bude na tom, jak se bude dařit v Asii. Pilsner Urquell je podle člena představenstva a ředitele evropských podniků Rjúiči Kitagawy v Japonsku velmi známý a Asahi chce dále posilovat reputaci této značky. Silný odbyt má Pilsner také v Jižní Koreji, kde se letos meziročně zvýší prodej o 40 procent na 60 tisíc hektolitrů, z čehož téměř polovinu má tvořit Kozel. Půllitr plzeňského piva, které je dvojkou v importovaných pivech za Asahi Super Dry, tam přitom stojí až 500 korun.

Prazdroj už koncem června zprovoznil novou linku na stáčení nápojů do plechovek za 340 milionů korun. Ta zvýšila kapacitu ze 60 tisíc plechovek za hodinu na 100 tisíc. O investici rozhodl pivovar kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Nová linka vyrábí nápoje v osmi různých variantách 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1000 mililitrů. Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970 tisíc hektolitrů.

Plzeňský Prazdroj rozšíří za více než 280 milionů korun provoz na výrobu piva Pilsner Urquell. Zvýšit ji chce o třetinu. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku už začaly a skončí příští rok v dubnu. Přípravy trvaly několik let s tím, že prodej Pilsneru Urquell v ČR i v cizině roste od roku 2002, řekl ČTK marketingový ředitel Asahi Breweries Europe Grant McKenzie. Kapacita výroby ležáku je dnes naplněná z více než 90 procent.

Investice podle McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která letos 31. března Prazdroj převzala. Asahi chápe Pilsner Urquell jako superprémiové pivo. "Vidíme velký potenciál růstu, a to v Asii a také v Evropě," řekl McKenzie. Skupina SAB, která vlastnila plzeňský pivovar do loňska 17 let, investovala od roku 1999 do Plzně, Velkých Popovic a Nošovic 25 miliard Kč.

"Současná kapacita varny Pilsner Urquell je 18 várek za 24 hodin, tedy 62.800 hektolitrů za týden. Investicí se zvýší o šest várek, tedy na 24 várek za 24 hodin, na 88.300 hektolitrů za týden," uvedla mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková. Podle informací ČTK by měla být po dokončené investici roční kapacita výroby prémiového plzeňského ležáku téměř 3,5 milionu hektolitrů.

"Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský," řekl McKenzie. Nedokázal odhadnout, kam se chce pivovar s vývozem dostat, záleží na tom, jak se bude dařit v Asii. Pilsner Urquell je podle člena představenstva a ředitele evropských podniků Rjúiči Kitagawy v Japonsku velmi známý, ale Asahi chce posilovat reputaci této superprémiové značky. Silná je také Jižní Korea, kde se letos meziročně zvýší prodej o 40 procent na 60.000 hektolitrů, téměř polovinu má tvořit Kozel. Půllitr plzeňského piva, které je dvojkou v importovaných pivech za Asahi Super Dry, tam přitom stojí až 500 korun.

Prazdroj už koncem června zprovoznil novou linku na stáčení nápojů do plechovek za 340 milionů korun. Zvýšila kapacitu ze 60.000 plechovek za hodinu na 100.000 obalů. O investici rozhodl pivovar kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Nová linka vyrábí nápoje v osmi různých variantách 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1000 mililitrů.

Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970.000 hektolitrů.

Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů doposud nejvyšší počet 42 značek, ve čtyřech soutěžních kategoriích. Informoval o tom Josef Vacl ze společnosti PORT, spol. s r. o.

Přihlášená piva degustovala dvacetičlenná hodnotitelská komise, rozdělená na dvě subkomise, První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků (např. ze Zemědělské univerzity v Praze) z různých institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou lékaři, novináři i manažeři. Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS, a.s

V kategorii světlá speciální piva bylo přihlášeno 13 vzorků piv. Na třetím místě se umístil Svijanský kníže z PIVOVARU SVIJANY, a.s. Dělené druhé místo si rozdělily značky Podkrkonošský speciál, jehož výrobcem je Pivovar Nová Paka a.s., Rebel sváteční speciál z produkce Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a.s., a Postřižinské, sváteční speciál, který uvařil Pivovar Nymburk, s.r.o. Vítězem kategorie se stal PRIMÁTOR EXKLUZIV 16% z pivovaru PRIMÁTOR a.s.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály bylo přihlášeno osm piv. Na třetím místě skončil ROHOZEC Třináctka tmavá z PIVOVARU ROHOZEC a.s. Na děleném druhém místě se umístilo pivo KONRAD Svatopavelské od výrobce Pivovaru Liberec – Vratislavice a Svijanská Kněžna z PIVOVARU SVIJANY, a.s. Zvítězilo pivo Master 18, které uvařil Plzeňský Prazdroj, a.s.

V kategorii neobvyklých piv bylo přihlášeno 13 značek. Třetí cenu získalo pivo Velen z pivovaru Černá Hora, a.s., dělené druhé místo získala piva Horské byliny, které vyrábí Pivovar Holba a.s., dále Bernard Švestka a Bernard sváteční ležák z produkce Rodinného pivovaru BERNARD, a.s. a Master altbier z Plzeňského Prazdroje, a.s. Degustátorům v této kategorii nejvíce chutnalo a v kategorii zvítězilo pivo Primátor Stout produkce pivovaru PRIMÁTOR, a.s. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací. Předal ji Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., který byl i hlavním organizátorem soutěže.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv ale. Degustátoři hodnotili 8 přihlášených značek. Třetí cena nebyla udělena. Dělené druhé místo získalo pivo BERNARD BOHEMIAN ALE z produkce Rodinného pivovaru BERNARD, a.s., dále pivo Primátor IPA z pivovaru PRIMÁTOR, a.s. a pivo IPA Flying Cloud, který uvařil Pivovar Vysoký Chlumec, a.s. Vítězem kategorie se stal KONRAD Vratislavický Ale z Pivovaru Liberec – Vratislavice.

„Mohu jen potvrdit, co jsem uvedl při vyhlašování letošního ročníku. V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. U pivních speciálů se tak dnes již nejedná o minoritní skupinu ctitelů piva.„Naši milovníci piva rádi ochutnávají pivní novinky již také proto, že se s nimi stále více setkávají právě díky rozšiřující se nabídce pivovarů, od nejmenších po největší. A to je pro pivní trh nesporně velmi dobrá zpráva. A ještě něco – obě degustační komise se opět shodly, stejně jako loni, že mezi soutěžními pivy nezaznamenaly špatné pivo,“ zdůraznil Frantík.

„Rekordní zájem pivovarů i doposud nejvyšší počet přihlášených piv jen potvrzuje situaci na trhu, že totiž zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste, uvedl také Vacl za společnost PORT, která je vyhlašovatelem soutěže. „To, že mezi oceněnými jsou představitelé všech průmyslových pivovarů bez rozdílu velikostí svědčí o tom, že pro řadu z nich nepředstavují pivní speciály okrajovou záležitost, ale mají dnes již své významné místo v jejich nabídce,“připomíná Vacl.

Ocenění byla předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů. Snímky ze soutěže jsou k dispozici na www.certum.cz.

Karlínská galerie Viper se na měsíc změnila na klasickou českou hospodu s tradičním vybavením. Na výstavě je možné si posedět u štamgastského stolu, dát si pivo nebo nakládaný hermelín a především diskutovat, například o budoucnosti Karlína a dalších pražských čtvrtí. "Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje kurátorka. Netradiční výstava potrvá až do 31. října.
Doporučujeme
Kdo vyhraje Czech Press Photo? Podívejte se na nominované nejlepší novinářské fotky rokuKdo vyhraje Czech Press Photo? Podívejte se na nominované nejlepší novinářské fotky roku
Stále váháte, komu dát hlas? Odpovězte na otázky a dozvíte se, která politická strana je ta vašeStále váháte, komu dát hlas? Odpovězte na otázky a dozvíte se, která politická strana je ta vaše

Karlínská galerie Viper se v říjnu proměnila na tradiční českou hospodu a především místo pro setkávání místních i přespolních. Výstavní projekt architektů ze studia MAK! má upozornit na postupnou proměnu pražských čtvrtí, jako je Karlín.

"V krajích přívětivějších na počasí bychom potkali místní rozprávět na náměstích pod stromy, v Čechách se místem, kde se sejít a něco si říct, staly především hospody. Scházení se a vysedávání po hospodách u nás po staletí patří k běžné součásti života a představuje výrazný společenský fenomén," vysvětluje kurátorka výstavy Barbora Špičáková.

V hospodách se podle ní utvářelo veřejné mínění, řešila politika, vznikal zde odboj a kvetla tu kultura. A stejně jako myslitelům, intelektuálům, aktivistům či anarchistům byly hospody, hlavně díky svým příznivým cenám, vítaným shromaždištěm a nejoblíbenějším místem i chudiny.

"Hospoda byla vždy srdcem každé čtvrti, vesnice nebo sídla. Všechno se v ní dalo sehnat," přibližuje achitektka Kateřina Vídenová z uskupení MAK!

Tento fenomén se ale v poslední době vytrácí a hospodské prostředí se poměrně rychle mění. Místa, kam si lidé chodí porozprávět, sdělit svůj názor či naslouchat, se začala výrazně rozdělovat. "Každý segment společnosti má svůj podnik, ať jde o hipstry nebo manažery. Jen tradiční štamgast ne," dodává Špičáková.

Výstava podle ní zatím sklízí úspěch, a to především u místních, kteří si u dočasného výčepu vytvořili štamgastský stůl a donesli si i vlastní fotky. Většina vystavených předmětů ale pochází z nedávno zrušené hospody U Fandy v Karlíně. Dočasně zde vzniklo i dřevěné obložení a minimalistický prostor galerie bude tradiční hospodu připomínat až do konce října.

Výstava U hada má upozornit nejenom na úbytek klasických hospod z městských čtvrtí a periferií, ale i na dramatické proměny, kterými v poslední době řada míst - a Karlín není výjimkou - prochází.

"Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje Špičáková.

Ikonickou proměnou Karlína podle ní znázorňuje Lokál Hamburk, který je nejstarší hospodou ve čtvrti. Pohostinství se zde provozovalo už od 19. století, po změně majitele ale do ní chodí jiné lidé.

Součástí výstavy je i celá řada doprovodných akcí, včetně přednášek nebo diskusí. Jednou z nich bude i debata sociologa, architekta a urbanisty Igora Kovačeviče a zástupce developerské společnosti, která se podílí na vývoji Rohanského ostrova v Karlíně.

"Chceme se společně bavit o tom, jak se postavit k vývoji města. Zda je reálné, aby developer využil znalostí místních nebo sociologa, a zda má o to vlastně zájem. Ideálně bychom chtěli propojit všechny obory. A není proto ideálnější místo než hospoda," dodává architektka Kateřina Vídenová z uskupení MAK!

Expozice nemá kritizovat, ale otevřít potřebnou diskusi. "Chtěla bych připomenout jednu velmi důležitou věc, a to je postavení radnice. U nás bohužel není téměř zvykem, že by radnice regulovala a měnila. Developeři si v podstatě navrhují město sami. Zástupci města se ani nesnaží jim stanovit nějaká pravidla, ač legislativní možnosti mají," upozorňuje Vídenová.

Podle ní podobu města bohužel negativně ovlivňují i neosvícené radnice. Prázdná pole zasíťují z městské pokladny místo toho, aby to bylo naopak. "Všude ve světě mají regulaci. Když v Anglii staví byty pro bohaté, mají povinnost v rámci objektu vytvořit i sociální bydlení," podotýká Vídenová.

MAK! - Mobilní architektonická kancelář je název projektu architektů Kateřiny Vídenové a Adama Wlazela. Svými nápady a aktivitami se vždy bezprostředně dotýkají aktuálních možností urbánního života.

Spoluzaložili uskupení Letná sobě!, jehož činnost strhla lavinu občanských "sobě!" iniciativ po celé republice. V roce 2013 se rozhodli vydat s karavanem na venkov, aby tak prozkoumali situaci současné české vesnice a pokusili se spolupracovat s místními obyvateli. V roce 2016 s karavanem doputovali až do Skotska.

Svetom radlerov hýbu inovácie a značka Zlatý Bažant ako líder na trhu pripravil pre konzumentov zaujímavú a tentoraz vskutku netradičnú novinku. Moderné kombinácie chutí, ktoré predstavili za ostatné obdobie sládkovia z hurbanovského pivovaru sa spájali najmä s letom a teplom. Aktuálne prichádza novinka, špeciálne vyvinutá na chladné obdobie. Zlatý Bažant Radler 0,0% Slivka s ďumbierom je ďalším spestrením portfólia radlerov, ktoré vychádzajú z receptov našich starých mám a zároveň sú inšpirované modernou európskou gastronómiou. Novinka, ktorú si konzumenti môžu vychutnať premiérovo buď ľadovo vychladenú, alebo aj zohriatu bude dostupná v limitovanej edícii v 500 ml plechovkách od polovice októbra.

„Hľadali sme príchuť, ktorá dobre vychladená osvieži a príjemne zohriata povzbudí. Napokon sme našli výnimočnú kombináciu, ktorá sa opäť nesie v línii domácej originality a je inšpirovaná receptami naši starých mám. Novinka je spojením prírodného osvieženia a v našom regióne dobre známych chutí. Sladká slivka doplnená príjemne hrejivým ďumbierom je ideálnou kombináciou, ktorej výsledkom je jedinečná chuť,“ hovorí Matúš Benža, Brand manažér značky Zlatý Bažant Radler.

V jesennom období konzumenti ocenia posilňujúce účinky ďumbiera na imunitu, ktorý má preventívne účinky proti chrípke. Podobne i slivky naše staré mamy zavárali na jeseň a zimu, pretože vďaka vysokému obsahu vitamínu C fungujú ako podpora imunity a priaznivo ovplyvňujú vysoký krvný tlak.

Limitovaná novinka, ktorá bude v maloobchodnej sieti dostupná v 500 ml plechovkách za odporúčanú cenu 0,89 € má okrem chuti ďalšiu inovatívnu vlastnosť. „Zlatý Bažant Radler 0,0% Slivka s ďumbierom je špeciálne vyvinutý tak, aby chutil nielen ľadovo vychladený, ale konzumenti si ho môžu vychutnať aj ako zohriaty nápoj. Podobné receptúry sú v európskej gastronómii známe už od staroveku a my sme s príchodom jesenného obdobia rozhodli na túto tradíciu nadviazať v modernom štýle,“ dodáva Matúš Benža. Tak, ako je už zvykom pri nealkoholických radleroch z hurbanovského pivovaru, tak aj v prípade aktuálnej novinky Zlatý Bažant Radler 0,0% Slivka s ďumbierom je vyrobená zo 100% prírodných ingrediencií, bez obsahu farbív a konzervantov.

Jesenná novinka je ďalším potvrdením líderskej pozície značky Zlatý Bažant na slovenskom trhu s radlermi, ktorú zastáva už od otvorenia tejto kategórie na Slovensku v roku 2011. Na začiatku marca 2017 rozšíril Zlatý Bažant Radler svoje portfólio nealkoholických radlerov o Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón Light so zníženým obsahom cukru o 30 %. Následne uviedol modernú a originálnu príchuť Zlatý Bažant Radler 0.0% Broskyňa – Bazalka. A doposiaľ poslednou tohtoročnou novinkou hurbanovského pivovaru bol Zlatý Bažant Radler Jahoda – Rebarbora.

Představu o práci v pivovaru kdysi máme notně ovlivněnou filmem Postřižiny. Vypravit se proti proudu času a zjistit, jaké to tehdy opravdu bylo, ale chce skutečného pamětníka.

Energií nabitý muž máchne rukou kolem sebe: „Tady to byla humna. Všude kolem, jak teď sedíme, byla vrstva naklíčeného ječmene.“ Posunu se na židli u dlouhého stolu a rozhlédnu se. Kolem vidím jen další řady stolů obklopených židlemi. Zrovna přijel autobus s návštěvníky, kteří si zabírají místa a donekonečna vržou nohami od židlí po kamenné podlaze. Luboš Závora ale v této místnosti vidí prostor, jaký tu byl před více než padesáti roky, kdy v krušovickém pivovaru začínal: humna. Vypráví, jak. to tu tehdy bylo, a faktické údaje mísí s osobními vzpomínkami. Chvílemi jeho řeč zní, jako by ji psal Jaroslav Hašek.

Historky jsou plné postaviček, které nám defilují před očima a pomáhají nám přenést se do těch dávných dob, kdy veškerá činnost byla doslova v rukou místních machrů. Luboš Závora to ostatně během svého vyprávění zmíní několikrát: „Tehdy to byla všechno manuální práce.“ Krušovický pivovar patří dnes k nejmodernějším v republice. Pivo se tu vaří ve zcela nových provozech. Tam, kde kdysi bývaly dřevěné sudy, jsou dnes obří nerezové tanky. Cestu piva od varny až do nádob určených k distribuci sleduje sládek na monitoru počítače. Víc lidí najdeme jenom v provozu, kde se pivo stáčí do lahví. Přesto i v moderním provozu jsou postupy, kdy se navazuje přímo na tradici starých pivovarníků. Sládek Tomáš Pokorný noří dřevěnou tyč do vroucího díla v kotli, a když ji vyjme, ukápne na destičku, kde je už loužička jódu. Směs se zbarví do fialova – což značí, že dílo ještě není řádně zcukřené. Kdyby se tekutina zbarvila kanárkově žlutě, bylo by to akorát. Luboš Závora upozorňuje, že sládkové tuhle metodu používají, co pamatuje.

Vracíme se do historie. Administrativní budovu pivovaru zdobí vysoký štít. „Tam se hvozdilo,“ vysvětluje Luboš Závora další proces zpracování sladu. Hvozd navazoval na humna, kde klíčil ječmen na urovnaných hromadách. „My jsme ty hromady přehazovaly – tomu jsme říkali vidrování – ručně dřevěnou lopatou, taky dvakrát denně podle toho, jak bylo teplo. Hromada se vometá a vobtahuje. Žádný zrnka nesměly bejt na cestičkách, protože by hned chytly plíseň.“ Jakmile byl ječmen naklíčený, musel se ten proces zarazit hvozděním – to je vlastně sušení. Znamená to, že se ječmen sice usuší, ale jen tak, aby v něm zůstalo několik procent vody. Usušené zrno šlo do dřevěných sil, kde došlo k takzvanému dotažení, a slad se nechal řádně odležet před samotným vařením, a pak se už mohlo sešrotovat. Mletím zrna mezi válci dochází k oddělení pluch a rozemletí vnitřku zrna na jemnou moučku.

Je důležité zachovat pluchy neporušené. Využívají se při filtraci sladiny – neboli při scezovacím procesu. Technologický postup výroby piva tehdy a dnes zůstal, změnily se jen prostředky a ubyli lidé. Hledíme na vysokou budovu, která bývala obrovskou lednicí. Led se využíval ve spilkách ke zchlazení tekutiny v kvasných kádích. A lednice byly tak obrovské proto, že led musel pivovaru vydržet celý rok. Jakmile přišla zima, těžil se z okolních rybníků a navážel se do vysokých lednic. V pivovaru byly dvě velké a dvě malé. Luboš Závora vzpomínal, jak když je bourali, byl udiven tloušťkou jejich zdí – dosahovaly až dvou metrů. „To byla stodvaceticentimetrová zeď z opuky, uvnitř vyplňovaná odpadem, pak třicet centimetrů korek prolitej takovým dehtem a pak zase šedesát centimetrů zeď.“ Když byla mírná zima, museli pomoci s dodávkou ledu i vesničané, kteří za to měli na oplátku na dožínkách zadarmo pivo. Důležitou skupinou lidí v pivovaru byli bednáři. Už tím, že většina nádob na zpracování piva byla dřevěných a dřevěné byly i sudy, kterými se vozilo pivo do hospod. Před těmi šedesáti lety pracovalo v Krušovicích na tři desítky bednářů. „Rád jsem k nim chodil. Byli to mistři.“

Z dnešního pohledu bylo minimálně zajímavé, že jak sládek, tak ředitel prosazovali, že kdo pracuje v pivovaře, může pít v práci, kolik snese. „Musel ale pít do žaludku, a ne do hlavy. Sládek hlídal, kdo šel domů a motal se.“ Denní šichta bývala často dvanáct hodin a po ní si brali dělníci na šalandu pětilitrový džbán piva. Ti do hospod nechodili. Přesto bývaly v Krušovicích tři hospody a všechny plné. „Ti, co bydleli mimo pivovar, chodili domů přes hospodu.“ Pití piva v práci ostatně nebyla jen výsada pivovarníků, místní sedmička se vozila do kladenských hutí, které musely být vždycky dobře zásobené. „To byl skoro stranickej úkol. Když došla sedmička, vyvezli jsme jim tam desítku. To se pak poznalo hned, protože kantýna byla plná a v práci nikdo,“ směje se Luboš Závora.

Tomáš Pokorný studoval střední chemickou průmyslovku naproti Flekům v Praze. Už tímto faktem byl dán jeho vztah k pivu a pivovarnictví. Jde o to, jestli současný proces technologicky na výši není tak trochu nuda. „Nuda to vůbec není,“ odporuje Tomáš Pokorný. „Mě baví, že každý den ochutnáváte pivo v různých fázích výroby a můžete pozorovat, jak se mění, dozrává, zakulacuje a jak se dostává do finální podoby. V celé výrobě je hodně procesů a člověk musí znát hodně věcí a to mě na tom baví. Každý den se dozvím něco nového nebo řeším něco jiného.“

V mých naivních představách byl původní způsob výroby, kdy se většina prací dělala ručně, z.rukou rozmanitosti chutí, zatímco dnes, kdy zpracovávaní suroviny proudí nerezovými cestami, mám pocit, že každý den, každý rok, opouští výrobu totéž pivo. „Je samozřejmě cílem mít stejné pivo, ale s každou novou sklizní ječmene se musí odlaďovat nový proces. Jak na varně, tak v dokvašování. Na všech procesech máte dané analytické hodnoty, do kterých se musíte dostat, abyste měl víceméně podobné pivo. Ale slad je každý rok jiný, stejně jako chmel a od toho se odvíjí chuť piva. Stejně jako kvasinky – každý druh poskytuje jiný senzorický profil.“ Exkurzi končíme nad půllitrem zlatavého moku. Miluju zdejší kvasnicové nebo za studena chmelené. Je to pivo, které má říz a které chutná. A to je dobře.

Do osmého ročníku soutěže speciálních piv Cerevisia specialias - Pivní speciál roku pivovary přihlásily rekordních 42 značek. Loni jich bylo 37. Počet zapojených výrobců meziročně stoupl o dva na 14. Na dnešní tiskové konferenci to sdělili organizátoři soutěže.

V kategorii světlých speciálních piv zvítězil Primátor Exkluziv 16 z náchodského pivovaru Primátor, v polotmavých a tmavých speciálech Master 18 od Plzeňského Prazdroje, mezi neobvyklými pivy vyhrál Primátor Stout, který také získal cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací.

Letos se nově vyhlásila také kategorie svrchně kvašených piv typu "ale". V ní zvítězil Konrád Vratislavický ale z Pivovaru Liberec - Vratislavice. Pivní speciály tvoří pouze zlomek české pivní produkce. Zhruba 47 procent české spotřeby tvořila loni výčepní piva, podobně i ležáky. "V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA," řekl František Frantík z VÚPS.

O výsledcích rozhodovala dvacetičlenná hodnotitelská komise. V ní zasedli experti z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), ale i z České zemědělské univerzity v Praze, část hodnotitelů byla z řad veřejných osobností, které problematiku znají, ale nezabývají se pivem profesionálně.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu. V letošním roce Český svaz pivovarů a sladoven hovoří o propadu na domácím trhu s čepovaným pivem, zejména kvůli regulacím ze strany státu jako je zákaz kouření v restauracích.