Novinky a zajímavosti ze světa piva

Krušovičtí sládci letos uvařili limitovanou edici královského nefiltrovaného ležáku za studena chmeleného, kterým všichni milovníci piva mohou připít svatému Martinovi k svátku. A na stole samozřejmě nesmí chybět ani pořádná husa s knedlíkem a se zelím! Nefiltrovaný ležák za studena chmelený ji díky studenému dochmelení a vyšší hořkosti skvěle doplňuje.

Majitelé restaurací v celé České republice narazí sudy v den svátku svatého Martina 11. listopadu. Celkem ho pivaři budou mít k dispozici 700 hektolitrů. Nefiltrovaný ležák za studena chmelený je charakteristický svou jedinečnou vůní a chutí čerstvého Žateckého poloraného červeňáku. Ležák má obsah alkoholu 5,5 % a 12,8 % objemu extraktu původní mladiny.

„Chmel je koření piva. A studené chmelení umožňuje charakter piva krásně zvýraznit. U krušovického za studena chmeleného ležáku se zároveň podařilo docílit vynikající pitelnosti a nefiltrovaná varianta je zajímavou možností ochutnat toto pivo tak, jak je běžně můžeme pít pouze v pivovaru,“ konstatoval vrchní sládek a ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč. Královský nefiltrovaný ležák za studena chmelený představuje pivo v jeho nejryzejší podobě – takové, jak si ho užívali naši předci.

Hospody a restaurace, kde se bude královský nefiltrovaný ležák za studena chmelený čepovat, budou vybaveny propagačními materiály. Na existenci piva tak upozorní plakáty, stojánky na stolech se spoustou informací a další materiály. Seznam hospod bude viset na www.krusovice.cz.

Svátek svatého Martina naši předkové spojovali s odpočinkem po celoroční práci, kdy definitivně přichází zima – vždyť Martin přijíždí na bílém koni a občas přiváží i první sníh. Začíná hodování a na stole nechybí vykrmená a do zlatova upečená husa. Upéct si ji můžete podle přiloženého receptu.

Pivaři v Brně a okolí dostanou 80 hektolitrů „svého“ Svatomartinského nefiltrovaného ležáku. Tento ležák je nejvíc opečovávané pivo ze starobrněnského pivovaru. Jde o nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák, který má typické zlatavé zakalení způsobené živými pivovarskými kvasnicemi. Obsahuje tak významné množství vitamínu B. Právě díky kvasnicím má typickou plnou chuť s jemným nádechem připomínajícím chléb. Do sudů se stáčí ručně. V provozovnách, kde se nabízí, musí být dodržovány speciální podmínky pro uchování jeho čerstvosti.

Ve srovnání s loňským rokem tuzemské hospody zatím vytočily o zhruba padesát milionů piv méně, přesně o 4,2 % méně. Vyplývá to z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zajímavé je, že naopak vzrostl prodej plechovkového piva, a to až o 40 %. „Češi z národa s tradiční hospodskou kulturou se stávají spíše zemí plechovkového piva,” komentovali vývoj zástupci svazu.

Podle ČTK dává svaz pokles prodejů piv v gastronomii za vinu celé řadě státních opatření, která hospodám a restauracím ztěžují podnikání či přímo odvádějí návštěvníky. Zmiňuje elektronickou evidenci tržeb, výrazně přísnější regulaci hazardu a zejména pak zavedení zákazu kouření v uzavřených místnostech.

Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové končící vláda přinesla morové rány pro tuzemské pohostinství. Hospodští i pivovarníci totiž očekávají další pokles výtoče. K tomu by mělo dojít s nástupem zimy. Zatím hospodským pomáhaly předzahrádky. S nástupem zimy se však projeví naplno dopady zákazu kouření.

„Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou nová zákonná opatření namířena, zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh,” konstatovala Martina Ferencová.

Právě v těchto dnech jde do prodeje v celé obchodní síti limitovaná edice plechovek s názvem MISTŘI. Na plechovkách je vyobrazeno sedm nejdůležitějších strůjců letošního úspěchu, kdy hokejová Kometa na jaře po 51 letech získala extraligový titul. Plechovky obsahují dlouhodobě nejoblíbenější produkt starobrněnského pivovaru – jedenáctku Medium.

I letos spotřebitele potěší jednotliví hráči samozřejmě s podpisem a výstižnou charakteristikou jejich sportovního umu. A jakým hokejistům letos Starobrno vyčlenilo prostor? Marek Čiliak představuje jistotu v brance. Tento fantom totiž dokáže přivést soupeřovy střelce k šílenství. Hokejový rytíř Martin Erat se na Moravu vrátil ze slavné NHL, aby pozvedl prapor komeťácké družiny. Ondřej Němec je režisérem hry s geniální rozehrávkou. Tomáš Vincour se jako specialista na nájezdy s pukem na hokejce mýlí jen málokdy. Srdcař Jozef Kováčik v brněnském dresu odkroutil nespočet bitev. Zkušený harcovník Martin Zaťovič je útočník s omračujícím instinktem sypat do soupeřovy sítě důležité branky. A kapitán Leoš Čermák – tedy vůdce, osobnost, pan Nepostradatelný. Nezničitelný tahoun je synonymem brněnského hokejového srdce.

Starobrno je hrdým generálním partnerem hokejového klubu HC Kometa Brno – a také z tohoto důvodu připravuje ke startu každé hokejové sezony limitované edice plechovek s vyobrazenými hráči. V roce 2013 to bylo pět hráčských legend, v roce 2014 pět hrdinů stříbrné sezony, v roce 2015 dalších pět hráčů tentokrát sezony bronzové s bonusovou plechovkou věnovanou legendárnímu sportovnímu místu Za Lužánkami. Vloni se představila série věnovaná pěti legendám brněnského sportu a sportovním klubům, které reprezentují. Jedinečnost a zajímavý design plechovek se každoročně společně zasloužily o to, že limitované edice byly prodejně i komunikačně velmi úspěšné.

„Starobrno fandí Kometě - a proto titul oslavujeme společně a pevně doufáme, že letošní sezona bude neméně úspěšná,“ uvedla manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Fanoušky Starobrno potěšilo například na Dni Starobrna, kde se uskutečnila autogramiáda celého A-týmu. Mistrovský pohár si hokejisté přinesli s sebou, takže se s ním všichni zájemci mohli vyfotit. „Lidé tak dostali příležitost vidět hráče i pohár na vlastní oči a zblízka,“ dodala Petra Havlišová.

Letošní limitovaná edice plechovek MISTŘI se v celé obchodní síti začíná prodávat právě v těchto dnech. V průběhu října a listopadu Starobrno plánuje i autogramiády s hráči HC Kometa ve vybraných obchodních řetězcích.

Válečná dramata se zdaleka neodehrávají jen na bojištích nebo v přítmí velitelských bunkrů. Probíhají i na úplně obyčejných místech a jejich hrdiny jsou zcela všední lidé. Právě takové hrdinství se hned zkraje druhé světové války zrodilo na pražském Smíchově. A hlavní roli v něm hrála záchrana jednoho technického unikátu…

Smíchovský pivovar stojí na svém místě už od roku 1869. Do nejnákladnější modernizace, která z něj udělala největší podnik svého druhu v Československu a jeden ze tří nejvýkonnějších pivovarů v Evropě, se ale pustil až ve 30. letech 20. století. Staré budovy na pivovarském dvoře byly nahrazeny novými a vybaveny tou nejmodernější technologií, která byla v tehdejší době k sehnání. Právě tehdy vybudoval pivovar třeba i moderní propagační stanici kvasnic. A vlastní kvasničný kmen. Jedno z kouzel, které dává pivu ze Smíchova jeho unikátní chuť a vůni.

První výstřely války
Zlatým hřebem modernizace měla být výměna samotného srdce pivovaru, tedy varny. Poslední krok měl ale tu smůlu, že jeho projekt vznikl až v roce 1939, kdy už v Evropě padaly první výstřely druhé světové války. Strojní zařízení v ceně tehdy neuvěřitelných dvou milionů korun pak bylo u Škodových závodů v Plzni objednáno až v průběhu roku 1940. A to už doba modernizacím pivovarů úplně nepřála. Téměř kompletní vybavení dvou varen sice stačilo na Smíchov dorazit, ještě před instalací ale přišlo nařízení okupační správy, které veškeré práce zastavilo. A válečný průmysl se začal intenzivně zajímat právě o měděné varny, které najednou v pivovaru neměly využití.

Tajná mise
V tu chvíli přichází na scénu hrdost a odvaha zaměstnanců pivovaru. A taky touha udělat okupantům „natruc” něco, co aspoň malinko podlomí jejích válečné úsilí. Proto se rozhodli měděné pláty, ze kterých měla být budoucí varna složena, vyfouknout okupační správě doslova před nosem. Kam tuny plátů z tehdy nedostatkového kovu zmizely? Byly pod rouškou tmy přeneseny do budovy mlýna stojícího poblíž dnešního autobusového nádraží Na Knížecí. Tam byly pečlivě zakonzervovány, zazděny a zamaskovány. Výhodou bylo, že v té době vedla do mlýna funkční železniční vlečka, která končila na nádvoří obklopena téměř ze všech stran budovami. Přesto to byla nebezpečná a riskantní operace, při které její aktéři riskovali vězení nebo i smrt a kterou kromě samotných zaměstnanců pomohla maskovat i řada vlastenců sedících v té době ve správní radě pivovaru. Dodnes je záhadou, jak mohla okupantům tak velká investice, po které se slehla zem, uniknout.

Smíchovský pivovar v novém
I přes další politické zvraty po válce byla nakonec byla nová varna v roce 1958 uvedena do provozu. Dnes už bychom slavnou varnu na Smíchově nenašli. Od roku 1997 se ve Staropramenu vaří pivo v nové, sedminádobové, která zcela nahradila původních pět menších měděných varních souprav. Co ale zůstalo, je příběh neuvěřitelné odvahy zaměstnanců pivovaru.

Naučili se dělat věci jinak než ostatní, se svou moštárnou dokázali prorazit na český trh a teď přijímají další výzvu. Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc přichází s novinkou, která nemá v České republice obdoby. Extra chmelené pivo typu ALE, IPA a Staut budou vařit v nealkoholické variantě. Aby podpořili své společenské aktivity, hodlají každý měsíc část výdělku pivovaru věnovat zajímavému projektu. Do budoucna se nová značka Illegal Brewery navíc chystá prorazit i s colou a tonikem.

Na trhu s nealkoholickým pivem najdeme pár desítek druhů piv, které si nalezli své pravidelné konzumenty. Nicméně Ondřej Frunc má na konkurenci jiný názor. "Je tu pár zavedených značek nealko piv, ale dle mne se to skoro nedá pít," říká s přesvědčením sobě vlastním.

Frunc přichází s nealkoholickými pivy typu ALE či IPA, která se vyznačují výrazným aroma a intenzivní chmelovou vůní a jsou dnes mezi spotřebiteli fenoménem. Právě tento druh produktu vidí jako mezeru na trhu. "Děláme úplně jiná, řemeslná piva ve velmi malém nákladu. Takové typy piv nenajdete v nealko variantě na našem trhu, možná ani na světě."

Illegal Brewery
Nová značka Illegal Brewery zaujme takové spotřebitele, kteří se nebojí vyzkoušet něco nového a zároveň je určena lidem se sociální zodpovědností, kterým záleží, kam své peníze investují. Tento "nadační" pivovar totiž plánuje částí svého zisku podporovat nadace a neziskové organizace. "Každý měsíc chceme část obratu darovat na nějaký zajímavý projekt, který bude mít sociální, komunitní charakter. Rádi bychom do výběru projektu zapojili komunitu lidí, kteří si budou nealko pivo kupovat, aby i oni měli šanci ovlivnit, kam peníze poputují," dodává Frunc.

Právě proto je důležité oddělit značku Illegal Brewery od moštárny F. H. Prager, která je průkopníkem ve výrobě ciderů a přírodních limonád. "Vnímám pivo, colu a tonik jako modernější produkty, než jsou naše mošty a cidery," vysvětluje hrdý majitel. Rozdílnost těchto dvou značek reflektuje i naprosto odlišný vzhled lahví a etiket. Originálně tvarovaná lahev z černého skla (což je samo o sobě unikum na českém pivním trhu) je doplněna etiketou s přímočarým designem z dílny grafického designéra Martina Hůly, známého spíš pod pseudonymem Martin Tvrdý.

O společnosti F. H. Prager
Nápad vyrábět zcela přírodní cider, v němž jsou základem česká jablka, vznikl již v roce 2010 v dejvické Nádražce nad pivem. Tehdy pomocí kuchyňských odšťavňovačů z 60 kg jablek vyrobili 40 l cideru. Dnes se objem vyrobeného cideru pohybuje okolo 100 000 litrů ročně. Zavedená firma F. H. Prager vyrábí v prostorách bývalého Kročehlavského pivovaru v Kladně a mezi jeho produkty kromě jablečného Cideru patří také hrušková Perry a přírodní limonády Pragomošt. Dnes F. H. Prager, jakožto největší český výrobce ciderů, dodává do více než 500 restaurací po celé republice.

Světová pivovarnická dvojka - společnost Heineken Holding oznámila za prvních devět měsíců roku 2017 dvaceti procentní nárůst čistého zisku. Pivovarník konstatoval, že až na spotřebu piva v Evropě, se mu dařilo navyšovat výstav ve všech regionech světa. Heineken také díky tomu potvrdil své celoroční výhledy.

Heineken dosáhl k 20. září 2017 čistého zisku 1,49 miliardy eur, ve srovnání s loňskými 1,24 miliardami eur. Konsolidované prodeje piva vzrostly o 2,5 % na organické bázi na 60 milionů hektolitrů ve třetím čtvrtletí, přičemž celkově za devět měsíců dosáhly 161,3 milionu hektolitrů. Firma uvedla, že k růstu spotřeby piva Heineken došlo v Asii, regionu Pacifiku, Ameriky a Afriky, Středního východu a východní Evropy, zatímco v Evropě jako celku musel pivovar čelit nižšímu objemu.

Prodeje značky Heineken vzrostly o 3,4 % na 9,5 milionu hektolitrů, s když k nejlepší výsledky zaznamenaly Brazílie, Jižní Afrika, Rusko a Mexiko a celkově prodeje činily 26,8 milionu hektolitrů. Podle Jeana-Françoise van Boxmeera, předsedy představenstva a generálního ředitele Heinekenu, tak společnost, která získává přibližně dvě třetiny zisku z rozvíjejících se trhů, potvrdit celoroční očekávání, která zůstávají nezměněna.

Pivovary na české a německé straně propojí v příštím roce Krušnohorská pivní stezka. Turistům nabídne netradiční poznávání regionu Dolního Poohří a Krušných hor. Společný projekt, podpořený z Fondu malých projektů Euroregionu Krušnohoří, připravuje Destinační agentura Dolní Poohří.

V polovině října se poprvé sešli zástupci českých a německých pivovarů, kteří budou na turistické stezce spolupracovat. „Pro příští turistickou sezónu chceme připravit cestovní mapu s informacemi o jednotlivých zastávkách. Její součástí bude pivní karta, do níž budou návštěvníci sbírat razítka a poté čerpat výhody jako třeba prohlídky nebo ochutnávky zdarma,“ vysvětlila ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná. Kromě této agentury na projektu spolupracuje také sousední Destinační agentura Krušné hory a na německé straně Tourismusverband Erzgebirge.

Do Pivní stezky se zapojily především tzv. minipivovary, lokální značky, které vycházejí z bohaté tradice vaření piva na obou stranách hranice. Z českých výrobců je to pivovar Karásek a Stülpner v Chomutově, Monopol v Teplicích, Na Rychtě z Ústí nad Labem, Chalupník z Perštejna, Pivo ZLoun, Žatecký pivovar a Chrám chmele a piva v Žatci. V Německu budou propagační materiály lákat do pivovarů v Rechenbergu, Freibergu a Zwönitz. „Nemáme rozhodně v plánu pořádat nějaké pijácké zájezdy, jde nám o podporu gurmánské turistiky a poznávání tradic obou zemí. Využíváme k tomu současného boomu minipivovarů i obliby zážitkové turistiky,“ upozornila Libuše Novotná Pokorná.

Turistický balíček s Krušnohorskou pivní stezkou představí destinační agentura na veletrzích cestovního ruchu v Chemnitz, Drážďanech a Holiday World v Praze. „Velkou prezentaci připravujeme na dubnových Dnech piva v německém Rechenbergu a u nás pak v květnu na Chmelfestu v Žatci,“ doplnila ředitelka agentury.

Pivovary na Vysočině vařily speciální piva s vyšším obsahem alkoholu pro vánoční trh už koncem léta, některé je v těchto dnech začínají stáčet do lahví. Želivský klášterní pivovar nabídne dvacetistupňové tmavé pivo s příchutí chilli a pomerančové kůry, speciály pivovarů v Havlíčkově Brodě a Chotěboři budou podle ankety ČTK z několika druhů sladu. Humpolecký Bernard rozšíří sortiment o sváteční edici piv v sektových lahvích zdobených obrazem od Karla Gotta.Sváteční edici svého piva Bohemian Ale připravil Rodinný pivovar Bernard druhým rokem, letošní lahve ale zdobí jiný Gottův obraz. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek předpokládá zájem zákazníků, protože loni se několik desítek tisíc láhví rozprodalo. Podotkl, že období Vánoc představuje pro pivovary vzhledem ke zvýšenému odbytu „malé léto“. Humpolecký pivovar je největší na Vysočině, loni vystavil 315 400 hektolitrů piva. Pivovar Chotěboř, nejmladší z průmyslových pivovarů Vysočiny, připravuje svoje speciální pivo z českého, karamelového a vídeňského sladu chmeleného žateckým chmelem odrůdy červeňák. Uvařeno bylo 19. září, a to v objemu 80 hektolitrů. „Filtrovat a stáčet se bude kolem 10. prosince, jak do lahví, tak i do sudů,“ uvedl sládek Oldřich Záruba. Speciál se podle něj dobře prodává o Vánocích a na Silvestra. „Během roku o silná piva typu speciál není tak velký zájem,“ uvedl. Pivovar funguje od roku 2009, jeho letošní celková výroba bude kolem 22 500 hektolitrů piva. Sládek Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě začal vařit speciální pivo nazvané Vánoční hvězda na přelomu září a října. Bude to stejný speciál jako vloni, množství bude záviset na poptávce, sdělila ČTK Edita Veselka Palkovičová z pivovaru. Celoroční výstav tohoto výrobce má být do 100 tisíc hektolitrů. O speciální pivo pravidelně rozšiřuje nabídku také Želivský klášterní pivovar. „Ale pokaždé je to něco jiného, speciály se neopakují,“ řekl obchodní manažer Miloš Minařík. Tentokrát jde o dvacetistupňový Imperial Stout s jemnou příchutí chilli a pomerančové kůry. „Dneska se stáčí první lahve,“ podotkl v pondělí 23. října Minařík. Tento tmavý speciál je uvařen od srpna, pivovar ho má 3000 litrů. Želivští premonstráti navázali na staletou tradici výroby piva, první malý pivovar otevřeli v roce 2003. Nynější technologie umožňují za rok uvařit 2500 hektolitrů moku.

24. října 1897, to je datum, díky kterému si právě dnes připomínáme 120 let od založení pivovaru Ostravar. Oslavy výročí probíhaly ve velkém stylu prakticky celý měsíc. Podívejte se, jak jejich závěrečnou fázi v podobě unikátních komentovaných prohlídek pivovarského zázemí zachytil fotoreportér Magazínu PATRIOT Lukáš Ston.

Lidé měli možnost projít otevřenými branami nejdéle fungujícího pivovaru na severní Moravě během soboty i neděle, kdy pro ně byly připraveny komentované prohlídky, ale také pivovarská škola pod vedením vrchního sládka Romana Richtera, hudební program a ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného Ostravaru přímo z ležáckých tanků.

V rolích průvodců byli samotní zaměstnanci pivovaru, kteří se během prohlídek hodně zaměřovali zejména na spilku, která je speciálním prostorem, kde v otevřených kádích mění pivovarské kvasinky cukry na alkohol. Zatímco kdysi byly spilky velkou chloubou českého pivovarnictví, dnes už je tento tradiční způsob přípravy piva spíše raritou.

Ostravský pivovar je však v tomto ohledu velkou výjimkou. Díky zachování historicky osvědčených postupů je sice jeho výroba náročnější, ale pivo připravené přirozeným procesem pozvolného kvašení v otevřených kádích spilky má pak plnější vůni i chuť.

Více o tom, jak to vypadalo, když se přímo v pivovaru sešli fanoušci ostravského piva s těmi, kdo jej vaří, napoví naše fotoreportáž.

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu číši vypili zas spolu, notně ovíněný král dle Jana Nerudy svému komorníkovi a příteli řekl: „To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas…“

*Málokdo se zasloužil o české vinařství tolik jako právě Karel IV. Vyrůstal ve Francii, na lahodný nápoj zde přivykl a v Čechách mu poté scházel. A tak nechal zasázet révu, kde to jen šlo.

V době jeho vlády se vinice táhly podél břehů Berounky, Praha pak byla jimi obklopená jak prstenem. Zdejší víno bylo jiné než to francouzské, kouzlo mu však nescházelo.

Vznikly i některé nové odrůdy, když vinaři křížili Karlem dovezenou révu z Burgundska s domácími sylvánskými druhy, které pro změnu přišly z Uher a Balkánu. Ale malá doba ledová, která trvala od 14. do 19. století, se podepsala i na českých vinicích.

Chlad révě nesvědčí, a tak vína v českých zemích ubylo. A to, co zůstalo, podražilo. Obyvatelé české kotliny tak pomalu přecházeli na pivo, protože chmel chladnější období zvládal lépe. Vinařství však zcela nezaniklo, zejména na jihu Moravy se mu dařilo dobře. Místní pěstitelé však více začali pěstovat bílé odrůdy.

Ale klimatické změny nezasáhly pouze české vinaře. V celoevropském kontextu se tehdy objevila vína s vyšším zastoupením přírodního cukru, tedy ledová, botrytická (např. tokajské) a slámová vína.