Síť hospod, v nichž se čepuje pivo z tanku, by nemusela být do budoucna doménou pouze největších pivovarských hráčů jako je Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen nebo Pivovary CZ Group. Aktuálně se o tankové pivo snaží brněnský výrobce Moravia a Lucky Bastard.

Doposud se podle předsedy představenstva pivovaru Martina Šibala mohli lidé seznámit s tankovou kvalitou řemeslného piva prakticky pouze v pivovarských hospodách, kde se přímo pivo uvařilo. Hlavním problémem jsou podle něj počáteční investice, které stojí kolem milionu korun. „Kromě nákladů na samotné tanky je potřeba počítat také s doplňujícím příslušenstvím a investicí do přepravního tanku, který musí splňovat určitá kritéria jako je například izolace, a auta, kterým bude pivo přepravováno,“ vysvětlil portálu iDNES.cz.

Právě kvůli vysokým investicím se podle vrchního sládka pivovar Martina Hrubeše do používání tankových nádob nepouštějí. Pivovar také musí sehnat takové hospody, které zvládnou vyčepovat 500 litrů piva, tedy tisíc velkých piv, za týden, maximálně za deset dní. „Pivo ani v tanku nemůže ležet neomezeně dlouhou dobu. Pořád musíme brát na vědomí, že jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které je dobré spotřebovat do 10 dnů, aby neztratilo na kvalitě,“ dodal.

Pivovar nyní vyjednává s jednotlivými hospodskými a restauratéry, projekt chce rozjet až ve chvíli, kdy bude mít domluvených minimálně pět hospod. Doufá, že ho tak spustí na začátku příštího roku.

Do jedné hospody až tři tanky
Pivovar je pak připravený hospodským, kteří se rozhodnou do tohoto projektu naskočit, investičně přispět skrze tanky a výčepní zařízení v restauraci. Ta ale musí dosahovat adekvátní výtoče. „Další investice, ať již na straně hospody nebo pivovaru, se odvíjejí od mnoha proměnných, např. již zmiňované očekávané výtoče, doby spolupráce, zda se bude jednat o pohledové tanky či nikoli, atraktivity lokality, vzdálenosti od pivovaru... To je již na detailních podmínkách konkrétního obchodu,“ doplňuje Šibal.

Do jedné hospody by se pak měly vejít ideálně dva až tři tanky, aby nedocházelo k tomu, že se z něj pivo dopije a bude potřeba narazit před dalším naplněním sud. Restaurace tak musí být i stavebně uzpůsobené na tankové pivo. Distribuovat chce pivovar hlavně piva značky Moravia.

Samotná dojezdová vzdálenost od medláneckého pivovaru není pak podle jeho zástupců problém, protože pivo se chladí i za jízdy. Prodej piva z cisteren je i v českých poměrech spíše marginální záležitostí, piva se takto vyčepuje několik procent. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven pivovary stále nejčastěji používají pro prodej láhve (39 procent z výstavu), dále pak sudy (31 procent). Zhruba pětina piva se vypije z plechu, v PET láhvích kolem osmi procent.

Pivovarnictví se věnuje už přes 30 let a procestoval kvůli tomu i pořádný kus světa. Brněnský sládek Martin Hrubeš (50) je přesvědčen, že pivo je velmi zdravou potravinou a plní i demokratickou funkci. „Všichni jsou si u něj rovni,“ vysvětlil

Když se v mládí rozhodoval, kam půjde studovat po základní škole, lákala ho chemická průmyslovka. „Chemie je úžasný obor, ale tenkrát se ještě dávalo dětem na školách doporučení, zda jsou „vhodné“ ke studiu a já v této kategorii nebyl. Nastoupil jsem proto na učiliště v Českých Budějovicích na obor: Biochemik pro výrobu piva a skladu,“ vysvětlil sládek pocházející z Českého Krumlova.

Vařil pivo po celém světě
V té době byl nejen mezi pivaři oblíbený film Postřižiny. „Měl na mě ale vliv jen z hlediska poetiky zpracování, ne z hlediska povolání. Inspirací mi byla spíše Magda Vašáryová, ale ta jí byla pro většinu mužů v dorosteneckém věku,“ přiznal Hrubeš s úsměvem.

Po vystudování se Hrubeš naplno pustil do výroby piva. „Za ty roky to bylo určitě přes deset milionů piv. Mnozí kolegové z branže toho mají za sebou víc,“ hned přiznal sládek.

Málokdo z nich se ale může pochlubit tím, že pivo vařil i za oceánem, konkrétně v Austrálii. Kromě toho Hrubeš působil i v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Arménii či v Gruzii.

Jinde jsou sladší
„Někde jsou sladší a z pohledu českého piva málo chmelená a dozrálá. Rozhodně ale nebudu říkat, že tamní piva jsou špatná. Jsou jiná. Navíc v posledních deseti letech tam šla kvalita hodně nahoru,“ upozornil sládek.

Ten také pozoruje postupnou proměnu tuzemských pivařů. „Už dávno neplatí, že někdo si vypije svých patnáct kousků jednoho druhu a jde domů. Dnešní zákazník je zvídavý a chce ochutnávat. To je dobře, protože z mého pohledu má pít hodně lidí málo piva a ne naopak,“ vysvětlil.

Člověk musí mít vizi
Pivo má podle Martina velmi silnou funkci. „Musíme si uvědomit, že má úžasné složení. Přestože obsahuje asi 90 % vody, jde o velmi zdravou potravinu. Navíc plní sociální a psychologickou, všichni jsou si u něj rovni,“ zdůraznil Hrubeš.

Podle brněnského sládka navíc pivovarnictví vede člověka k zodpovědnosti. „Pivovar a sládek musí mít zodpovědnost, vizi na delší dobu a ne žít přítomným okamžikem. Nemůžete si dovolit rozhazovat, musíte zvažovat každou investici. Také musí být trpělivý, zdvořilý a slušný,“ přidal zkušenosti z praxe.

Nejlepší sládek
Hrubeš stál u zrodu hned několika řemeslných pivovarů, například Bítov, Kytín, U Tomana nebo Glokner. Nyní působí jako vrchní sládek v brněnském pivovaru Moravia a Lucky Bastard, kde už uvařil přes 500 várek piva.

V říjnu 2022 byl vyhlášen nejlepším sládkem na Prvním Svatováclavském festivalu piva na Králickém Sněžníku. První místo získal i v soutěži Pivex a letos vyhrál i London Beer Competition 2023.

Brněnský řemeslný pivovar Moravia, který stojí za značkami piv Lucky Bastard a Moravia, slaví pětistou uvařenou várku piva. Celkem ho tak medlánecký pivovar od roku 2017 uvařil přes tři a půl milionu litrů. Kromě výroční várky v Medlánkách slaví také ocenění, která se svými pivy získali. Mezi oceněnými pivy je například Medlánecký Kluzák, který v roce 2023 obhájil první místo na degustační soutěži Pivex, nebo Lucky Bastard Siciliano, které si letos odneslo zlato z Londýnské soutěže London beer competition 2023.

Majitelé pivovaru Moravia chtějí od začátku příštího roku umožnit čepování jejich piva v hospodách z tanků. „Chceme se stát prvním řemeslným pivovarem, který vybuduje síť tankových hospod. Tankové pivo si díky tomu zachová stejnou kvalitu, s jakou bylo uvařeno v pivovaru,” popsal plány do budoucna předseda představenstva pivovaru Moravia Martin Šibal. Dle jeho slov uvažuje vedení pivovaru o tancích s objemem pět set litrů.

Dalším z plánovaných projektů je rozšíření spolupráce se zážitkovým restauračním řetězcem Pivní burza. „Pivní burza kombinuje společenské setkání a pití piva s trochou adrenalinu. Takový koncept má své místo zejména v době, kdy z restaurací a hospod postupně mizí pivaři, kteří pijí pivo na objem, a naopak čím dál častěji přicházejí do hospod lidé, kteří si chtějí vychutnat dobré pivo a celkový zážitek jako takový,” dodal Šibal. Už nyní fungují v Brně hospody s tímto konceptem.

Koncept pivní burzy spočívá v tom, že cenu nápoje má v rukách sám zákazník. Odvíjí se totiž od toho, jak moc se daný druh piva objednává. Čím více prodaných kousků, tím vyšší cena a naopak. Cena nejvíce a nejméně objednávaného piva se pak může lišit i o sto korun.

Pivovar Moravia navazuje na tradici původního pivovaru, který zde fungoval v letech 1898 až 1943, a specializuje se především na ležáky. Pod značkou Lucky Bastard naopak vznikají svrchně kvašená piva, která v Česku nemají dlouhou tradici. Řemeslné pivovary Moravia a Lucky Bastard spadají pod společnost Czech Craft Beers. Nyní produkují deset stálých druhů piv, z toho pět v pivovaru Lucky Bastard a pět z Moravie.

Stálou nabídku doplňují sezónními speciály. „Letos jich máme dohromady devět. Každý speciál, kromě letošní novinky Raspberry pussy, produkujeme v objemu dvou tisíc litrů. Prodat je musíme do dvou týdnů," přiblížil vrchní sládek pivovaru Moravia a Lucky Bastard Martin Hrubeš.

Dvě stě let uplyne v červenci od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s pivovarem Moravia uvařila Mendelbier. První várka je už stočená a v prodeji je od pátku.

Zajímavostí speciálu je přidání netypického žitného sladu. „Dodává pivu chlebnatou chuť, která podporuje výbornou pitelnost. Mendel se proslavil křížením hrachů, my jeho vědeckou činnost svým způsobem napodobujeme kombinováním různých druhů sladů," uvedl Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin na Agronomické fakultě univerzity, který recepturu dozoroval.

Mendelova univerzita už několik let vychovává sládky. Ti se na škole naučí vařit pivo díky zkušebnímu pivovaru. Mendelbier uvařili už potřetí.

„Zatímco v minulých letech se Mendelbier vařil spíše ojediněle ke slavnostním příležitostem, letos bude k dostání po celé léto. Zajímavostí je, že hned vedle někdejšího klášterního pivovaru na Starém Brně Mendel svoje epochální objevy učinil. To je pro nás inspirací," poznamenal mluvčí univerzity a pivovarský historik Filip Vrána.

Sládek Moravie Martin Hrubeš použil slad plzeňský, caramunich a žitný. „Při vaření tohoto ležáku jsme vycházeli z českých chmelů Premiant a Žatecký poloraný červeňák, hořkost u Mendelbieru dosahuje třiceti jednotek na stupnici IBU, což je vyvážené a spíše hořčejší pivo," řekl vrchní sládek pivovaru Moravia Martin Hrubeš.

Mendelbier je stočený do sudů i lahví, na jejichž etiketách je vyobrazen Mendel i s luskem hrášku.

V brněnském pivovaru Moravia vytvořili ve spolupráci s Mendelovou univerzitou speciální pivo věnované zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Recepturu uvařili už potřetí, dosud ale byla vždy k dostání pouze v omezeném množství. V roce 200. výročí narození slavného vědce bude Mendelbier k dostání celé léto. V tiskové zprávě o tom informovala Mendelova univerzita.

Zajímavostí speciálu je přidání netypického žitného sladu. „Ten dodává pivu chlebnatou chuť, která podporuje výbornou pitelnost. Mendel se proslavil křížením hrachů, my jeho vědeckou činnost svým způsobem napodobujeme kombinováním různých druhů sladů," uvedl Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin na Agronomické fakultě MENDELU, který recepturu dozoroval.

Sládek pivovaru Moravia Martin Hrubeš použil slad plzeňský, caramunich a žitný. „Při vaření tohoto ležáku jsme vycházeli z českých chmelů Premiant a Žatecký poloraný červeňák, hořkost u Mendelbieru dosahuje třiceti jednotek na stupnici IBU, což je vyvážené a spíše hořčejší pivo," popsal Hrubeš.

Mendelbier je stočený do sudů i lahví, na jejichž etiketách je vyobrazen Mendel i s hrachovým luskem, v prodeji bude od pátku 27. května. V prodeji bude všude tam, kde nabízejí ostatní produkty pivovaru Moravia, tedy na devíti místech nejen v Brně, ale například i v Hradci Králové nebo Velké Bíteši.

Po roční externí spolupráci (od 12/19) se Martin Hrubeš stal stálým členem týmu sládků.
Martin Hrubeš, je technolog a sládek s 30letou praxí. Sládkovské řemeslo se učil od předních českých sládků. ( mj. M.Heide, J. Tolar, J.Šuráň, V Černohorský, M. Valenta). V posledních 10-ti letech se věnoval převážně pivovarským projektům v zahraničí (Austrálie, Nový Zéland, Rusko…) Svoje zkušenosti s Českým ležákem a „Ejly“ plně zhodnotí v projektu firmy Czech Craft Beers a.s., která hodlá na trhu, v segmentu řemeslných piv, dále posilovat, a aktuální složitou situaci v souvislosti s virem COVID 19, hodlá využít k další expanzi. Stávající vrchní sládek Jan Grmela se přesune na pozici obchodního sládka.

"Vzhledem k rostoucí poptávce po našich pivech a zvyšujícímu se výstavu, vidím nutnost těchto změn, z důvodu zachování charakteru našich piv. Současně získáme více prostoru, pro péči o naše zákazníky za účelem zvýšení kvality a stability piv na čepu.“ Sdělil Martin Šibal – předseda představenstva Czech Craft Beers a.s.

Na začátku semestru a nového akademického roku přivítali na Mendelově univerzitě studenty speciálním pivem. Uvařili ho v pivovaru Moravia, který s univerzitou spolupracuje. Na jeho přípravě se podílel i bývalý student univerzity Jan Grmela, který je vrchním sládkem skupiny Czech Craft Beers.

Recepturu nového piva dozoroval vedoucí Ústavu technologie potravin na Agronomické fakultě MENDELU Tomáš Gregor. Pivo je podle něj zajímavé přidáním žitného sladu. „Ten dodává pivu chlebnatou chuť, která podporuje výbornou pitelnost. Mendel se proslavil křížením hrachů, my jeho vědeckou činnost svým způsobem napodobujeme kombinováním různých druhů sladů," vysvětlil Gregor.

Nejen studenti budou moci pivo ochutnat v několika brněnských restauracích. Další várka speciálního zlatého moku se bude vařit podle zájmu.

Na univerzitě se dá umění přípravy piva také studovat. Už několik let tam vychovávají budoucí sládky, kteří mají k dispozici i zkušební pivovar.

Pivovar Moravia sídlící v Medlánkách na Kytnerově ulici sice vznikl až v roce 2016, ovšem historie piva s patriotickým názvem Moravia sahá mnohem dále. Původní „Akciová společnost Moravia“ byla založena již v roce 1898 a největšího rozkvětu se těšila ve dvacátých až třicátých letech minulého století. V té době s produkcí až 200 000 hl/rok dokonce patřila k největším pivovarům na Moravě a šlapala na paty i Prvnímu brněnskému akciovému pivovaru (pozdější Starobrno).

Pod prvorepublikovou A. s. Moravia tehdy patřilo i několik menších pivovarů a sladoven – např. v Brně-Jehnicích, Lomnici u Tišnova, Rajhradě či Sokolnicích. Doba hospodářské krize a války však pro všechny tyto subjekty znamenala zánik a ukončení výroby. Naštěstí Češi ani Moravané dobré pivo pít nezapomněli, a tak od počátku tohoto tisíciletí nastává boom malých pivovarů a návrat k řemeslné výrobě zlatavého moku: kromě Moravie na tradici pivovarnictví navázali i ve výše zmíněných obcích.

Slavnou historii se rozhodli připomenout pořadatelé II. Medláneckého pivního festivalu. V sobotu 5. září 2020 se na dvoře Společenského centra Sýpka sejde pět malých pivovarů, které v období První republiky patřily do společné pivovarské rodiny: kromě hostitelské Moravie představí svá řemeslná piva také pivovar Jehnické pivo, Genius Noci z Lomnice, Duck&Dog z Rajhradu a Panský pivovar Sokolnice. Speciální statut na tomto žíznivém historickém setkání bude mít šestý účastník – pivovar Lucky Bastard, zaměřený pouze na „trendy“ svrchně kvašená piva. Ten sice vznikl až v roce 2013, ovšem s domácí Moravií patří do skupiny Czech Craft Beers.

Pivní festival 5. září začne v 11 hodin, kromě desítek různých druhů piv bude možno vychutnat si také dobroty připravené Pivovarskou restaurací Moravia a nechybět bude hudební doprovod v čele se skupinou „Lehká noha“.

Brněnský minipivovar Moravia v tomto týdnu pracuje na zvýšení své výrobní kapacity ze současný 6000 hektolitrů ročně na 9000 hektolitrů. ČTK to řekl vrchní sládek pivovaru Jan Grmela. "S touto možností jsme počítali už od začátku, máme na to nastavené prostory. V tomto týdnu montujeme pět nových tanků, do jednoho tanku se vejde 6000 litrů, tedy 12.000 piv," upřesnil Grmela.

Na rozšíření kapacity začali v Pivovaru Moravia pracovat už na začátku června, kdy bylo jasné, že poptávka rychle dožene současnou kapacitu minipivovaru. Maximální kapacita 9000 litrů bude muset pivovaru nějakou dobu stačit. I kdyby totiž poptávka dál rostla, v současných prostorách už pro další tank není místo. "Znamenalo by to postavit nový pivovar, a to rozhodně nebude aktuální dřív než za dva roky," dodal Grmela.

Pivovar Moravia je součástí brněnské pivovarnické skupiny Czech Craft Beers. Do skupiny patří i značka Lucky Bastard. Skupina v současnosti zaměstnává osm lidí.

● Czech Craft Beers (CCB) rozjela výrobu na druhém místě v Brně, brzy se má počet minipivovarů CCB znásobit.
● Za projektem stojí také bývalý majitel firmy Valosun Martin Šibal.
● CCB má zatím ambice hlavně v regionu, výhledově ale myslí i na export.

Společnost Czech Craft Beers (CCB) zahájila v Brně-Medlánkách provoz nového minipivovaru. Pod obnovenou značkou Moravia s kořeny sahajícími až do 19. století připravila první várky spodně kvašených piv. Nový pivovar s kapacitou výroby až 6000 hektolitrů piva ročně, která by se měla příští rok ještě o třetinu navýšit, je v krátké době už druhou, a ne poslední investicí CCB na domácím pivním trhu.

Letos na jaře obchodní partneři Martin Šibal, Jiří Sojka a Jan Grmela vstoupili do jiného brněnského minipivovaru Lucky Bastard, sídlícího v Kotlářské ulici. "Brzy chceme přidat další pivovary v Brně, ale i v širším regionu. Půjde v krátké době o tři až čtyři další projekty," říká Grmela, který má v CCB na starosti výrobní část. Dříve pracoval v oblasti IT, při zaměstnání jako hobby vařil pivo, následně vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a nyní je vrchním sládkem skupiny. Sojka je mimo jiné majitelem sítě restaurací Zelená kočka a ve firmě má na starosti vše, co se týká obchodu. Šibal, známý jako někdejší majitel výrobce potravinových doplňků Valosun, je pak hlavním investorem celého projektu.

Původní pivovar Moravia stával od konce 19. století mezi ulicemi Kotlářská a Štefánikova. Právě v místech, kde dnes sídlí pivovar Lucky Bastard. Počátkem 20. století vařila Moravia se svými dalšími filiálkami v Rájci a Jehnicích kolem 200 tisíc hektolitrů piva ročně, což z ní dělalo druhý největší pivovar v Brně. Po dopadech hospodářské krize ale v roce 1933 zavřela, následně došlo k fúzi se starobrněnským pivovarem a značka Moravia zanikla. Oživla teď jako pokračování rozmachu značky Lucky Bastard. Jenže i z kapacitních důvodů ji bylo třeba usadit jinde než v jejím původním domově.

Postavit pivovar v podstatě na zelené louce, jako se to stalo nyní v Medlánkách, vyjde na sumu kolem deseti až dvaceti milionů korun. "S Moravií se teď budeme brzy pohybovat na hranici toho, co je ještě minipivovar, tedy limitu deseti tisíc hektolitrů ročně. Varna a tanky jsou moderní automatizované technologie, které umožňují dodržovat co nejmenší rozdíly v jednotlivých várkách," upozorňuje Grmela. "Také tu máme takovou zajímavost, že se nám nekouří z komína, ale veškeré výpary jsou svedeny do kanalizace, protože jsme v lokalitě husté zástavby rodinných domů a je to vůči okolí šetrnější," dodává sládek.

Moravia i starší Lucky Bastard mají ambici oslovit zatím jen Brno. Panenský ležák nebo výčepní desítka Jošt, tedy značky Moravie, mají i proto etikety a celý svůj marketing postavený na brněnském hantecu. Celá skupina dnes svými pivy zásobuje zatím jen asi patnáct restaurací a hospod, zároveň jsou ale její výrobky k dostání v obchodní síti Globus, Makro či Brněnka. S rostoucím počtem pivovarů, kdy bude možné více využívat propojení celého byznysu, vidí Czech Craft Beers příležitosti i pro export − nejprve do Bratislavy či Vídně.

Momentálně v CCB pracuje dvanáct lidí. Příští rok by první dva pivovary ve skupině měly dosáhnout souhrnného obratu kolem 30 milionů korun.

Počet minipivovarů v tuzemsku stále mírně roste. Jejich oborový svaz odhaduje, že je v Česku více než 350 minipivovarů. Po boomu posledních let ale některé začínají narážet na svou neekonomičnost a končí, případně se naopak svým úspěšným rozvojem přesouvají z kategorie minipivovarů do kategorie standardních průmyslových pivovarů.

Popularita minipivovarů ale podle vedení CCB neklesá. Poukazuje přitom na situaci v západní Evropě nebo v USA, kde menší pivovary zaujímají nikoliv jednotky procent trhu, jako je tomu v Česku, ale mnohde i dvě desítky.