Historie a současnost Pivovaru Kamenice nad Lipou


1636 - Založení vrchnostenského pivovaru
1841 - Sládkem a nájemcem pivovaru je Johann Linek - strýc skladatele Bedřicha Smetany
1860 - Kamenický baron Jakub Rudolf Geymüller začíná se pivovarstavbou nového pivovaru. Objekt navazuje na stávající mlýn JZ od zámku.
1861-8 - V novém pivovaru uvařena sládkem Antonínem Křesťanem první várka.
1889 - Pivovar dosahuje rekordního zaznamenaného ročního výstavu 12 199 hl.
1946 - Poslední známý výstav 4 625 hl. Jednalo se však o slaběstupňové pivo výrazně ovlivněné nedostatkem surovin.
30.6.1947 - Uzavření provozu objekt slouží jako sklady družstva Jednoty.
1989 - Po Sametové revoluci zůstává pivovar i nadále ve vlastnictví Jednoty, která jej pronajímá po částech soukromým subjektům
2016 - V květnu zakoupila objekt společnost Pivovar Kamenice s. r. o. v říjnu začíná rekonstrukce
2017 - 1.března uvařena v minipivovaru 1.várka Kamenicé 12 28.října slavnostní otevření celého objektu

Pivovar Kamenice sídlí v objektu bývalého panského pivovaru v centru Kamenice nad Lipou. Krom vaření výtečného piva je naším cílem právě i záchrana nedoceněné, roky chátrající stavby v centru města.

1. března 2017 byla uvařena první várka pivovarKamenické 12 v minipivovaře zprovozněném v prostorách bývalé lednice. Ve zbytku rozlehlé budovy stále probíhá rekonstrukce. Po jejím dokončení, plánovaném na konec letošního roku, převezme výrobu "velký pivovar", umístěný v důstojných prostorách původní varny a minipivovar bude sloužit k výrobě speciálů, experimentům sládka, ale i zájemců z řad veřejnosti, pro které zde budou fungovat pivní workshopy a kurzy. Využívat jej budou moci i létající pivovary.
V rámci "zážitkové sekce" nebudou samozřejmě chybět ani exkurze. Součástí pivovaru bude i vlastní pivnice, skýtající vítané, pivu lichotící občerstvení.

Našimi pivnímu stálicemi jsou Kamenická 10, Kamenická 12 a polotmavá Kamenická 13, které doplňují sezónní speciály.

Zdroj:Pivovar Kamenice nad Lipou, 2017


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Kamenice nad Lipou

Kdy:dle dohodyObec:Kamenice nad LipouZdroj:Pivovar Kamenice nad Lipou

Chcete vidět jak vypadá pivovar po rekonstrukci? Jak vypadá technologie vaření piva? Historie pivovaru?
To vše se dozvíte a uvidíte při komentované prohlídce, která je bezbáriérová.
Budete-li chtít, v pivovarské pivnici je možnost ochutnávky různých druhů piv dle Vašeho výběru na degustačním prkénku.

Cena exkurze:
150 Kč/osoba (prohlídka s ochutnávkou)
100 Kč/osoba (pouze prohlídka)
50 Kč/osoba v případě konzumace v Pivnici

Kontakt:
Robert Franěk (robert.franek@pivovar-kamenice.cz, 777 001 033)

Aktualizováno: před rokem

Pivovar Kamenice tlumí výrobu, většinu piva prodává v sudech

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Kamenice v Kamenici nad Lipou kvůli zavření restaurací přeruší vaření piva. V sudech ho prodává kolem 85 procent, zásoby má. Zaměstnanci budou na dovolené nebo se budou starat o údržbu provozu a o to, aby uvařené pivo zůstalo v dobré kondici, řekl ČTK jednatel Milan Houška. Dopady výpadku odbytu sudového piva očekávají i další menší pivovary oslovené ČTK.

Podle nařízení vlády mají být zatím restaurace kvůli riziku šíření nového koronaviru zavřené deset dní. "Máme navařeno na sezonu, vařit se dál nebude," řekl Houška k aktuální situaci Pivovaru Kamenice. Pivovarská restaurace je zavřená. Hotové pivo je podle jednatele zachlazené a nic se s tím nestane, pokud přerušení odbytu nebude trvat měsíce. Kdyby někdo chtěl koupit pivo v pivovaru, může se tam domluvit.

V opraveném panském pivovaru u kamenického zámku se pivo začalo znovu vařit před třemi lety. Posledními investicemi firma zvýšila roční výrobní kapacitu na 22.000 hektolitrů piva.

"Je to problém pro všechny pivovary, hlavně pro ty drobné. Ty nedodávají láhvové pivo do velkých provozoven," řekl ČTK Miloš Minařík, manažer Klášterního pivovaru Želiv. Pivovar výrobu pozastavil. "Teď nemá smysl dělat nějaké velké zásoby, takže čekáme, co bude," uvedl. Zavřená je klášterní restaurace i návštěvnické centrum premonstrátského kláštera, turistický ruch opadl. Loňský výstav pivovaru byl 1000 hektolitrů, pivo prodává v sudech i láhvích. Prodej piva je možný po telefonické domluvě.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci, největší výrobce piva na Vysočině s roční produkcí kolem 400.000 hektolitrů, je připravený na plnou sezonu v letních měsících. Otázku na dopad uzavření restaurací na pivovar dnes označil jeho mluvčí Radek Tulis za předčasnou. "V tuhle chvíli nelze předpokládat, jaký ten skutečný vývoj bude," řekl.

Pivo zvyšující díky extraktu z bylinky odolnost organismu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Naše voda

Zvýšit imunitu populace prostřednictvím potravin a nápojů, které obsahují léčivé a cíleně pěstované bylinky je ambicí projektu „České bylinky pro nové potraviny podporující zdraví populace“. Význam projektu přitom roste mimo jiné i v souvislosti s expanzí koronaviru, jemuž oslabený organismus snáze podléhá.

Na projektu spolupracuje několik tuzemských výzkumných ústavů, mimo jiné Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a Výzkumný ústav potravinářství Praha (VÚPP). Již dnes má přitom konečný spotřebitel k dispozici některé konečné produkty, jako je světlý ležák Kamenický Galus 11 obsahující výluh z kořene kozince blanitého, vyvinutý ve spolupráci VÚRV a pivovaru Kamenice nad Lipou. Jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které má mimo jiné také příznivě působit na kardiovaskulární systém a normalizovat krevní tlak.

Zmiňovaný kozinec blanitý je jeden ze zhruba 3 000 druhů kozince, který ale neroste v ČR. Kozinec blanitý obsahuje látky, které zpomalují buněčné stárnutí aktivací enzymu telomeráza. Tomuto enzymu se přitom přezdívá „enzym nesmrtelnosti“, což samozřejmě úplně neplatí. Skutečností ale je, že stárnutí buněk s procesem stárnutí jako takového přímo souvisí.

Až 22 tisíc hektolitrů kamenického piva. Pivovar pořídil nové tanky

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iRozhlasAutor:ČTK

Pivovar Kamenice plánuje, že letos dodá na trh až 22 000 hektolitrů piva. Protože do ležáckého sklepa přidal 19 nerezových tanků na zrání piva, zvýšil svou výrobní kapacitu proti minulému roku skoro na dvojnásobek. Společnost začala vařit pivo před třemi lety v někdejším panském pivovaru u zámku v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku, který opravila. Počítá s dalším růstem produkce, řekl jednatel Milan Houška.

„Ještě nás čeká jedna fáze rozšiřování na 30 000 hektolitrů, to by mělo proběhnout během příštího roku. Tím bychom byli na maximální roční kapacitě, kterou jsme od začátku plánovali,“ řekl Houška. Pivovar byl slavnostně otevřen 28. října 2017. Vedle velké varny má malý pivovar obohacující nabídku o pivní speciality.

Vloni pivovar prodal skoro 12 000 hektolitrů piva. Zároveň investoval přes 20 milionů korun, nejvíc do ležáckých tanků. Firma si také nechala na míru vyrobit první automatickou stáčecí linku, teď ji technici zprovozňují. „A abychom byli schopni to pivo distribuovat, tak jsme pořídili v loňském roce 3500 sudů,“ doplnil Houška výčet největších investic.

Do sudů pivovar stáčí přes 80 procent piva, zatím ručně. Nová linka podle jednatele dokáže naplnit 50 padesátilitrových sudů za hodinu, ušetří práci tří lidí. „Ale jelikož se rozšiřujeme, ti lidé se přesunou na sanitaci, vaření piva, na expedici," uvedl. Linka na stáčení piva do láhví by měla přibýt příští rok.

Za hranice Česka
Pivovar hledá odbyt i za hranicemi, nejvíc zatím vyváží na Slovensko a do Itálie. „Pak máme Bulharsko, rozjíždíme Rusko a Dánsko,“ uvedl Houška. Ve velké varně se vaří sedm druhů piv. Po roce testování k nim přibyl jedenáctistupňový Kamenický Galus, který obsahuje výluh z kořene kozince blanitého. Tato bylina používaná v tradiční čínské medicíně by měla pomáhat zlepšit odolnost organismu. Recepturu pivovar podle Houšky vyladil ve spolupráci s pražským Výzkumným ústavem rostlinné výroby.

Původní kamenický pivovar skončil v roce 1947, budovy naposled sloužily jako sklady. Houška na jejich záchranu použil peníze, které vydělal předchozím podnikáním. Areálu vrátil podobu z roku 1861. „Co vyděláváme, se vrací do pivovaru a ještě hodně let to budeme takhle praktikovat,“ uvedl.

Včetně obchodních zástupců pivovar zaměstnává 20 lidí. Dalších až 25 lidí pracuje v jeho pivnici, podle sezony. Loňský obrat Pivovaru Kamenice, s.r.o., byl skoro 50 milionů korun, letos by podle jednatele měl stoupnout

Pivovar v Kamenici nad Lipou 70 let chátral. Nový majitel ho zrekonstruoval

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Stavebnictví3000.czAutor:Bc. Helena Široká

Sedmdesát let chátrala budova pivovaru v Kamenici nad Lipou, než se jí ujal současný majitel. Historický objekt, v němž se pivo začalo vařit už v 15. století, prochází zásadní revitalizací. Její první hlavní fáze byla dokončena a jak exteriéry, tak interiéry komplexu berou návštěvníkům dech. Napomáhají tomu primárně použité přírodní materiály, které objektu dodávají autentickou industriální podobu.

Historické prameny sdělují, že se v této obci vařilo pivo už odedávna. Do 17. století bylo várečné právo drženo měšťany, následně jej převzala vrchnost. Velkým mezníkem v pivovarnické oblasti zde pak byla na tehdejší poměry atypická výstavba pivovarského statku přiléhajícího k zámeckému parku, jež proběhla pod záštitou barona Geymüllera v letech 1860–1861. Architektura nového pivovaru musela být odvislá od tehdejší technologie výroby piva, které se v českých zemích lišilo například od německého systému. Jejím specifikem bylo spodní kvašení pivní mladiny, a tedy nutnost zrání v sudech, které musely být někde uskladněny. K tomu účelu bylo zapotřebí v pivovaru vybudovat sklepy a zajistit v nich stabilní nízkou teplotu. K tomu sloužila sklepní lednice. I na to museli brát tehdejší budovatelé pivovaru v Kamenici nad Lipou ohledy.

Provoz pivovaru sestávajícího z několika objektů obklopujících rozlehlý dvůr, který se dodnes nachází v městské památkové zóně Kamenice nad Lipou na centrálním náměstí obce a přiléhá k místnímu zámku i jeho parku, je v současnosti v důsledku své polohy i povedené rekonstrukce skutečnou místní dominantou. Během své historie odolával mnohým nástrahám včetně obou světových válek. Produkce piva byla zastavena teprve roku 1947, kdy pivovar srazilo na kolena znárodnění. Od nástupu komunistického režimu v našich zemích byly prostory využívány jen jako sklad družstva Jednoty (po revoluci byly objekty pronajímány různým firmám) a až do roku 2016 budovy pustly.

Záchrana
Díky rozsáhlé investici pana Milana Houška došlo v dané věci ke změně. Nejdříve byl v prostorech bývalé pivovarské lednice zprovozněn minipivovar, který zajišťoval až do října 2017 veškerou výrobu. Pak byla otevřena hlavní část pivovarského provozu s 30 hektolitrovou varnou, od listopadu téhož roku funguje i pivnice s restaurací. A nejen pivní fajnšmekři si zde přijdou na své. Díky výtečnému architektonickému, projektovému a v neposlední řadě i stavebnímu pojetí historické stavby, je zde opravdu nač se dívat.

První krok: nezbytná „očista”
V první řadě bylo nutné „očistit” prostory od veškerých nepatřičných stavebních úprav, kterými byl kamenický pivovarnický komplex častován zejména v průběhu druhé poloviny dvacátého století, tedy v období, kdy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny Jednoty a došlo k rozmanitým dělením či přepatrování původně velkorysých prostor. V druhé fázi bylo na architektech (ateliér OTA), kteří projekt rekonstrukce dostali na starost, aby se efektivně vypořádali s návrhem vnitřních prostor a ty mohly sloužit potřebám moderního pivovarnického provozu – to vše při současném zachování historického výrazu objektu. Finální návrh, ale i realizace proto respektují původní vzezření areálu, které mu bylo přisouzeno v osmnáctém století. Prolínají se zde prvky současné i historické architektury s moderními technologiemi. Výsledkem je architektura s elegantním výrazem, jež láká k zastavení a prohlídce.

Podlahy, stropy
Jak bylo již zmíněno, majitel objektu i architekti usilovali o návrat k původní podobě, kterou pivovarskému statku vtiskl baron Geymüller v osmnáctém století. Bylo proto zachováno maximum originálních materiálů a konstrukcí. Nejzásadnějšími historickými součástmi, jež oslňují na první pohled, jsou přiznané originální klenby. V malém pivovaru, šalandě a pivnici jde o cihelné klenutí, zatímco v ležáckých sklepích je stropní prohnutí kamenné. Nebylo zapotřebí klenby nijak výrazně opravovat, došlo pouze k jejich přebetonování z rubové strany (za účelem snížení prašnosti). Z kleneb byly též odstraněny omítky a došlo k jejich otryskání křemičitým pískem. Konstrukce byly ošetřeny penetrací tak, aby byla zachována prodyšnost při současném zamezení vzniku plísní. Klenby byly též zaizolovány zásypem z pěnového skla. To je recyklovatelné, lehké, nehořlavé, nenapadají je hlodavci, a disponuje tak dlouhou trvanlivostí. Výhodou je vysoká difuzní propustnost. Násyp stabilizuje nadložní vrstvu klenboví, která je odolná proti nasákavosti vodou, disponuje nízkou hmotností a snižuje riziko poruchy klenby.

Pozn. red.: Klenba je oblouková stropní konstrukce, jež přenáší veškeré zatížení šikmo do podpěr. V minulosti byly konstruovány zejména z cihel, případně kamenů. Jejich výhodou, kterou je potřeba si uvědomit, pokud se rozhodujeme, zdali historickou klenbu zachovat či ne, je hlavně výborná statická únosnost, vzhledem k mase materiálu i výborné akustické vlastnosti a velmi dlouhá životnost. Je ovšem potřeba zamezit nepřiměřenému zatížení kleneb, které by mohlo způsobit trhliny či výpadek materiálu a riziko zřícení. Poškozenou klenbu lze sice opravit, ale pokud chceme, aby byla nejen obnovena její funkce, ale též autenticita, jde o akci hodnou odborného zásahu.

Sanovány byly i původní dřevěné stropy nad recepcí, konkrétně byly vyměněny poškozené prvky jako je zhlaví trámoví, které bylo uhnilé. Spoje trámů byly tvořeny plátováním. Ostatní stropní konstrukce pak byly nahrazeny moderními materiály, v zázemí nejčastěji ocelo-betonovými stropy. Podlahy jsou v celém objektu nové, tvořené kamenivem a betonem. Nášlapná vrstva je ve většině případů tvořena úchvatnou čedičovou dlažbou z produkce českého dodavatele, firmy Eutit. V pivnici je na podlaze z akustických důvodů dřevo. Zajímavostí je také navrácení původních kamenných bloků, které byly objeveny během rekonstrukce, do sklepů. Jejich původní využití se shoduje se současným, jde zejména o nášlapné vrstvy podlah v ležáckých sklepích a ve varně.

Pozn. red.: Čedič neboli bazalt, nejhojnější magmatická hornina na Zemi, zbarvená do tmavě šedé až černé barvy, se jako stavební kámen používá už po tisíciletí, je součástí betonů či třeba směsí využívaných na stavbu silnic. V tradiční zástavbě českého venkova byl aplikován bazalt získávaný odlamováním ze skal. Mezi naše nejznámější těžební lokality patřilo podhůří Lužických hor. Dvacáté století pak díky rozvoji petrurgie, tedy zpracování nekovových rud tavením a odléváním, rozšířilo oblast uplatnění tohoto kamene. Taví se při teplotách okolo 1280 °C, následně se odlévá do forem, v nichž chladne, rekrystalizuje a získává své vlastnosti, které jej předurčují k všestrannému použití. Slévárny produkují třeba dlažby, trubky, kanalizační žlaby a trouby či otěruvzdorné vložky potrubí. Tavenina čediče se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna. Svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi předčí i vlákna skleněná a azbestová. Nejen v průmyslu, ale též v interiérech obytných domů je pak využíváno vlastností čediče jako je vysoká odolnost vůči kyselinám, schopnost nést vysoké zatížení a namáhání, ideální je také z pohledu hygieny. Jde navíc o čistě přírodní materiál efektního vzhledu. Jak vidíme na příkladu pivovaru v Kamenici, jeho kombinace s jinými přírodními materiály jako je cihla, dává vzniknout originálnímu designu.

Topení a větrání
Prostory pivovaru jsou vytápěny i chlazeny pomocí sestavy šesti tepelných čerpadel voda/voda (typ Chameleon, Tepelná čerpadla Mach), přičemž systém využívá zbytkového tepla. To pochází z procesu chlazení areálu. První čtyři čerpadla, která ohřívají vodu na teplotu 40 °C, jsou zdrojem teplé vody určené pro podlahový topný systém, ale i pro celoroční chlazení technologií a pobytových prostor v létě. Zbylá dvě čerpadla ohřívají vodu na teplotu 75 °C – ta je určena k vytápění vzduchotechnickými rozvody, radiátory, ale též jako užitková voda. Čerpadla zajišťují vytápění teplovodním podlahovým systémem, který se nachází takřka v celém objektu. Tepelný výkon celé soustavy činí 400 kW, chladicí pak 280 kW. Výsledkem je efektivní způsob vytápění, který nejenže šetří provozní náklady v takto rozsáhlém areálu, jakým pivovar v Kamenici je, ale také usnadňuje celkové systémové řešení, které by muselo být za jiných okolností zajištěno minimálně čtyřmi samostatnými topnými soustavami.

Ležácké sklepy jsou z logických důvodů nevytápěny. Disponují však nuceným větráním, přičemž součástí systému je též ochrana před únikem CO2. Varna, expedice a pivnice jsou ventilovány jen přirozeně, okny. Kuchyně, její zázemí, technické místnosti a minipivovar jsou vybaveny vzduchotechnickými rozvody. Strojovny VZT jsou umístěny v podkroví objektu.

Střecha a obvodové zdivo
Ač se objekt nacházel v době počátku rekonstrukce v opravdu špatném stavu, podařilo se zachovat převážnou část dřevěných tesařsky vázaných krovů. Ty mimo jiné umožňují potenciální využití půdy pro podkrovní vestavbu. Pouze nad varnou a minipivovarem se nachází konstrukce zbrusu nová. Střecha byla pokryta keramickými režnými bobrovkami.

Zdivo je zvenku opatřeno vápennými omítkami s vápenným nátěrem. V interiéru jsou na stěnách povětšinou vápenné štukové či vápenocementové omítky. V zázemí jsou použity též keramické obklady a dlažby, podhledy tvoří sádrokarton. Vytápěné prostory byly odizolovány polystyrenem.

Okna
V první etapě rekonstrukce byla osazována ocelová okna s izolačním dvojsklem. Tento materiál, v minulosti považovaný spíše za podřadný, nyní zažívá díky technologii přerušení tepelných mostů a novým možnostem úprav proti korozi rozkvět a jeho obliba mezi investory stoupá. Nemluvě o trendu industriálního designu, který popularitu kovových materiálů ještě navýšil. Ocelové otvorové výplně se navíc vyznačují vysokou únosností potřebnou zejména pro velkoformátové typy oken. Ve srovnání s hliníkem, který je hlavní konkurencí oceli, však disponují o poznání nižší cenou.

V druhé etapě výstavby pak došlo k instalaci dřevěných špaletových oken. Vnitřní výplně oken jsou v průmyslové části plechové, v pivnici ocelové a v zázemí dřevěné uchycené v ocelových zárubních.

Dispozice
Nejrušnější částí komplexu je samozřejmě veřejnosti přístupná pivnice. Je otevřena do náměstí a její okna vedou do dvora. Navazuje na ni gastro provoz a zázemí. Srdcem pivovaru je varna, která zůstala na původním místě. Bylo zde obnoveno velkorysé prosklení a vznikl tak průhled z náměstí na dvůr a až do zámeckého parku. Komplex dále obsahuje expediční prostory a stáčírnu. Technická zázemí jsou ukryta ve sklepech a v podkroví. Poslední částí je minipivovar se šalandou umístěný v bývalé ledárně v jihovýchodním cípu areálu. Dvůr byl doplněn o venkovní sociální zařízení a trafostanici, v komplexu byl instalován výtah.

Užitná plocha pivovarnického komplexu na náměstí Československé Armády v Kamenici nad Lipou činí 2290 m2. Dosavadní stavební úpravy přinesly objektu ocenění Stavba roku kraje Vysočina 2018. Pivovar je také součástí Pivovarské stezky Vysočina. V druhé etapě je plánováno využití podkroví pro výstavbu bytových jednotek a v blízké budoucnosti by měly být zrealizovány i pivní lázně či wellness. Na závěr nelze jinak než autory projektu pochválit – za zachování autenticity místa, za produkci kvalitního pivního moku i za to, že investor nevyužil k rekonstrukci žádných dotací a celý projekt financoval ze soukromých zdrojů.

Kotle Buderus v pivovaru Kamenice nad Lipou

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ASB Portal

Značka Buderus patří mezi přední výrobce a dodavatele tepelné techniky. Součástí nabízeného portfolia jsou plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla vzduch-voda a země-voda, solární kolektory, zásobníky teplé vody, regulační přístroje, atd. Plynové kondenzační kotle jsou nabízeny od výkonu cca 2,2 kW až do 1200 kW. Jedná se tedy o zdroje tepla vhodné pro rodinné a bytové domy, školy, hotely či průmyslové objekty. Rádi bychom Vám představili jednu z již realizovaných instalací v pivovaru Kamenice na Lipou.

Město Kamenice nad Lipou najdeme v kraji Vysočina asi 20 km jihozápadně od Pelhřimova. Pivovar Kamenice nad Lipou byl založen v roce 1861. Pivovar úspěšně přežil dvě světové války, aby mu po té druhé srazilo vaz znárodnění a nástup komunistického režimu. Definitivní uzavření proběhlo v roce 1947.

Na jaře roku 2016 zakoupila objekt společnost Pivovar Kamenice s. r. o. se záměrem obnovit zde pivovarský provoz. V roce 2017 došlo ke znovuotevření areálu pivovaru a zahájení výroby piva s varnou na 30 hl piva. Celá technologie zdroje tepla a chladu byla umístěna do podzemních prostor, do krásně zrekonstruovaných pivovarských sklepení.

Jedním ze zdrojů tepla je dvojice stacionárních nerezových kondenzačních kotlů Buderus s nízkoemisními přetlakovými hořáky – typ Logano plus SB625-185. Tyto kotle mají výhodu, že není nutné hlídat provozní podmínky, takže jejich integrace do tohoto složitějšího otopného systému nebyla problém.

Kotle slouží jako bivalentní zdroj tepla ke kaskádě tepelných čerpadel, která využívají odpadní teplo z procesu vaření piva. Kaskáda kotlů je řízena regulací Buderus, která zajišťuje v kombinaci s nadřazeným systémem měření a regulace bezproblémový provoz.

Kotle značky Buderus byly zvoleny, jelikož Buderus nabízí kromě kvalitních výrobků také technickou podporu během celého životního cyklu výrobku – projekce, montáž, servis.

Historický pivovar v Kamenici nad Lipou byl zrekonstruován a otevřen veřejnosti

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:DesignMag.cz

Dominantou téměř čtyřtisícového jihočeského města Kamenice nad Lipou je zámek. Několik měsíců zpět se k němu přidal pivovar stojící v bezprostřední blízkosti zámku. Komplex budov z 19. století totiž zrekonstruoval pražský ateliér OTA a pelhřimovské Projekt centrum NOVA. Úctyhodný počin obnovil lesk a slávu místního pivovaru i piva.

„Návrh obnovy tak měl tři zásadní roviny. Očistit hodnotné části stavby od necitlivých přestaveb, navrhnout efektivní provozní řešení výrobních prostor a nových funkcí a doplnit stavbě soudobý architektonický výraz, adekvátní novému využití. Rekonstrukce probíhá ve více etapách. V první, dokončené fázi, bylo jejím předmětem zprovoznění pivovaru, testovacího minipivovaru se šalandou a pivnice, včetně všech nezbytných zázemí. Klíčové provozy pivovaru umisťujeme v rámci stavby tak, aby byly otevřeny do veřejných prostor a zatraktivnili tak celé nejbližší okolí. Pivnici směrujeme do náměstí a novými okny propojujeme s pivovarským dvorem. Ve varně, po obnově původního velkorysého prosklení, vzniká atraktivní průhled z náměstí skrz pivovarský dvůr až do zámeckého parku,“ udáví architekti Tomáš Henel, Ondřej Fiala a Eva Hrubanová.

„Veškerá provozní a technická zázemí jsou skrytá v prostorách sklepů a podkrovích. V designu stavby jsme zvolili přístup, kdy se primárně snažíme využít její prostorové kvality, odprezentovat původní materiálové a konstrukční řešení a případně také rekonstruovat zásadní prvky do původní podoby. V místech, kde bylo třeba navrhnout nové části související s dnešním provozem, se naopak chováme zcela současně. Se soudobým tvaroslovím i materiály, vždy s důrazem na funkčnost a pravdivost celkového přístupu,“ dodávají k projektu, který trvalo od projektu realizovat více jak dva roky.

Právě celkové pojetí interiéru spojené s jednoduchými materiály a ohledem do historie dělá projekt tak zajímavý. Obnažené oranžové zdivo kombinované s omítkou a dřevěnými stoly vytváří atmosféru pivovaru. Tmavé sklepení s obnaženými kameny pak navozuje správný řemeslný nádech vaření piva. Dřevěný kusový i vestavěný nábytek a dveře pak interiér zateplují. Bonusem celého projektu je venkovní posezení a řešení veřejného prostranství včetně vzrostlých stromů.

Nový Pivovar Kamenice letos uvaří do 8000 hektolitrů piva, plánuje růst

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizace

Pivovar Kamenice v Kamenici nad Lipou chce v tomto roce uvařit až 8000 hektolitrů piva. Jeho majitelé počítají s dalším růstem výstavu, i díky exportu. Kamenické pivo už posílali na Slovensko a do Itálie, domlouvají dodávky do Ruska. ČTK to dnes řekl jednatel společnosti Milan Houška. Pivovar byl slavnostně otevřen loni 28. října, rodina Houškova ho vybudovala v bývalém panském pivovaru u zámku. Výroba piva v něm byla obnovena po přestávce trvající 70 let.

"Když jsme otevírali, dali jsme si předsevzetí, že bychom se letos chtěli dostat na nějakých 7000 až 8000 hektolitrů piva, což se zatím daří, protože léto nám přálo," řekl Houška. Roční výrobní kapacita pivovaru je 10.000 hektolitrů, díky investicím naplánovaným na příští rok by se měla zdvojnásobit na 20.000 hektolitrů. Pivovar plánuje, že přidá další tanky do klenutého ležáckého sklepa a pořídí technologie na automatické stáčení piva do sudů a láhví. Zatím má jen ruční stáčírnu.

Zákazníky pivovar získává v širším regionu, podstatný díl kamenického piva míří do Prahy, Brna. "Začíná se mám dařit pronikat i do zahraničí," uvedl Houška. Do Itálie plynulo prvních 150 hektolitrů v září, jedná se o dalších dodávkách. Ve spolupráci s ruským partnerem chce pivovar ještě letos začít vozit pivo do Moskvy a Petrohradu. "Teď bychom měli dodávat nějakých 150 až 200 hektolitrů měsíčně," řekl jednatel.

Původní kamenický pivovar skončil v roce 1947, budova naposled sloužila jako sklady. Společnost Pivovar Kamenice mu vrátila podobu z roku 1861. Obohacovat nabídku o pivní speciality navíc umožňuje malý pivovar vytvořený z bývalé pivovarské lednice. Ve velké varně se vaří sedm druhů piva. Pivovar má sedm stálých zaměstnanců, přes léto pomáhali brigádníci. V areálu je i pivnice s venkovním posezením.

Od loňského otevření areálu obnova znovu pokročila, hotová je i většina venkovních fasád. Uskutečněné investice podle Houšky stály okolo 150 milionů Kč a za dalších asi 20 milionů Kč budou technologie, které chce pivovar pořídit příští rok. Houška do pivovaru vložil peníze z předchozího podnikání, firma čerpala i bankovní úvěry.

V Kamenici n. L. zahájil provoz pivovar obnovený po 70 letech

Publikováno:před 3 letyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V Kamenici nad Lipou dnes slavnostně zahájil provoz pivovar obnovený po přestávce trvající 70 let. Nové výrobní technologie jsou umístěné v opravené budově někdejšího panského pivovaru poblíž zámku. Ve velké varně je možné za rok uvařit 10.000 hektolitrů piva. Obohacovat nabídku o pivní experimenty umožňuje sousední malý pivovar vytvořený z bývalé pivovarské lednice.

Pivovar v Kamenici nad Lipou skončil v roce 1947, budova naposled sloužila jako sklady. Společnost Pivovar Kamenice, která koupila chátrající areál loni, mu vrátila podobu po poslední přestavbě provedené Jakobem Rudolfem Geymüllerem v roce 1861. Původní klenuté stropy má varna, mohutný ležácký sklep i pivnice. "Omluvte ještě některé kosmetické vady na kráse pláště, ale vevnitř je pivovar plně funkční," řekl dnešním návštěvníkům jednatel společnosti Milan Houška, který je hlavním aktérem záchrany pivovaru. Investoval do něj peníze ze svého předchozího podnikání ve strojírenství.

Nové Kamenické pivo zachutnalo i vnuku někdejšího majitele pivovaru Rudolfu Geymüllerovi. "Musím říci, že tady vznikl opravdu klenot," řekl k obnově areálu v úvodu slavnosti. Přes nevlídné počasí s deštěm se jí zúčastnily stovky lidí. Za významnou událost považuje obnovení pivovaru také kamenický starosta Ivan Pfaur. "Naposledy tady byly sklady a bylo to žalostné, už to nefungovalo," řekl ČTK. Krátce před polednem novou varnu požehnal kněz Václav Šika.

Pivovar Kamenice se roční výrobní kapacitou zařadí mezi větší pivovary, jichž je na Vysočině zatím pět. Nové pivovary se v posledních letech v Česku rodí takřka nepřetržitě a je jich už více než 400. Například stránky Pividky.cz nyní registrují 408 pivovarů, z toho 43 průmyslových a 365 minipivovarů. Za hranici mezi minipivovary a velkými pivovary se obecně považuje výstav 10.000 hektolitrů piva ročně. Minipivovary také platí nejnižší spotřební daň, různě sníženou sazbu však mají i pivovary až do ročního výstavu 200.000 hektolitrů, které jsou označovány za malé nezávislé pivovary.

Jako nové pivovary vznikají takřka výhradně minipivovary. Po roce 1989 bylo založeno i několik větších pivovarů - v Chotěboři, v Břeclavi, v Koutě na Šumavě a letos obnovený v Kutné Hoře. Z kategorie minipivovarů "vyrostly" například pivovary v Úněticích u Prahy a v Kácově na Benešovsku.

Obnovený pivovar v Kamenici nad Lipou

Publikováno:před 3 letyZdroj:Česká televize

V Kamenici nad Lipou obnovují zchátralý pivovar. Desítky let sloužil jako sklad ovoce a zeleniny. Teď v něm začali po 70 letech znovu vařit pivo. A připravují jeho slavnostní otevření.

Klenuté historické sklepy, kde se vařilo a skladovalo pivo už od 17. století, začínají znovu sloužit svému původnímu účelu.
Právě teď začíná zkušební provoz nové varny a na 28. října připravují slavnostní otevření pivovaru. Otevíráme po 70 letech, protože Kamenický pivovar byl zavřen na podzim 1947.

Budovy je nutné obnovit i zvenku. Za éry komunismu velmi zchátraly a až do nedávna tady byl velkosklad potravin. Tady byly brambory, melouny, jablka, nahoře se skladovaly potraviny.

Teď už jsou tady ale zpátky, a to v šesti patrech nad sebou, nejmodernější pivovarnické technologie. Ke stávajícím 18 ležáckým tankům jich přibude ještě dalších 25. Technici právě pracují na jejich instalaci.

První kamenické pivo už se prodává a má velký úspěch. Dosavadní kapacita pivovaru nestačí vykrývat poptávku.
Automatickou stáčecí linku pořídí až v příštím roce. Do té doby je potřeba pivo stáčet ručně. Je to dvanáctihodinová směna a za tu dobu jsme schopni vytočit asi 2 000 lahví. Pořád jsme vyprodaní, tak jsme moc rádi, a to je naším cílem.

Pivovarnictví zažívá v Česku velký rozmach. V posledních pěti letech u nás každoročně vzniklo 40 až 50 nových minipivovarů. Teď už jich je 375. Kameničtí ale nechtějí zůstat jen u malého pivovaru. Do 5 let prý zvýší roční výstav piva až na 35 000 hektolitrů.

Starosta prodal svou firmu na autodíly a vrhl se do oprav pivovaru

Publikováno:před 3 letyZdroj:iDNES.czAutor:Radek Laudin

Podnikatel a starosta Milan Houška dlouho chodil kolem bývalého pivovaru v Kamenici nad Lipou. Tato budova z roku 1861 tvoří velkou část hlavního náměstí. Stojí hned vedle zámku. Houška si pohrával s myšlenkou, že svůj další život spojí s tímto místem. I když podnikal v úplně jiném oboru.

Až donedávna byla firma Milana Houšky spojená s automobilovým průmyslem.

„Působil jsem ve strojírenství. Dodávali jsme výrobky pro nákladní i osobní auta,“ vzpomíná muž, který je zároveň i starostou obce Lhota-Vlasenice. Ta se nachází jen čtyři kilometry od Kamenice.

Houška před časem firmu prodal. Pak se s manželkou a dvěma dětmi rozhodli, že chátrající pivovar koupí.

Do té doby objekt patřil družstvu Jednota, která ho využívala jako velkosklad ovoce, zeleniny a různých dalších potravin. Jednota areál několik let nabízela k prodeji.

Pivo se tam vařilo do podzimu 1947. Jihočeské pivovary, respektive budějovický Budvar, tehdy neměly zájem o menší konkurenci z Kamenice. Proto se provoz uzavřel.

A letos na státní svátek 28. října se chystá slavnostní znovuotevření po sedmdesáti letech.

Baron Geymüller o pivovar přišel po válce
„Pivovar vracíme do podoby z roku 1861, kdy byl rekonstruován v čase působení barona Geymüllera. Vlastně stavíme dva pivovary. Ten malý už funguje a velký otevřeme v říjnu. Jsme ve fázi, kdy se montuje ležácký sklep,“ doplnil Houška.

Geymüllerovi o pivovar přišli po druhé světové válce.

Areál nabídne v říjnu pivnici se 150 místy. Hotové budou i opravy jeho venkovní zdi směrem do náměstí i na druhou stranu do zámecké zahrady.

„V příštím roce doděláme kanceláře, sál a ještě jednu restauraci se salonky. Celkově by tu mělo časem být 400 míst,“ plánuje majitel.

Ve sklepní části zamýšlí zřídit i pivovarnické muzeum. Vystaví tam kromě jiného prvorepublikové lahve nalezené při rekonstrukci.

Dotace do podnikání nepatří, říká majitel. A staví bez nich
Pivovar u zámku má kořeny v roce 1650. Při současné rekonstrukci pracovali v areálu i archeologové. Zmapovali třeba původní varnu z přelomu 17. a 18. století.

Obnovený pivovar by měl podle majitelových plánů produkovat 12 tisíc hektolitrů piva ročně. Do pěti let pak i jednou tolik.

Investice do celého projektu ve výši 120 milionů je bez dotace. „Protože do podnikání dotace nepatří,“ míní Milan Houška.

V malém pivovaru chtějí též zájemcům přiblížit základy vaření piva. Zkušenosti tam budou moci sbírat začínající sládci. Bude jim je předávat sládek s dvacetiletou praxí v Česku i zahraničí, který nyní v Kamenici působí.

Pivo z obnoveného areálu se nebude prodávat v supermarketech. „Budeme hledat zákazníky jinde,“ uvedl Houška. První lahve jsou k dostání na jedné místní benzinové stanici.

A jaké zvolili logo? Vrátili se k tomu, jež se používalo už za první republiky. Všimli si toho na jedné staré fotce. Dominuje v něm písmeno „K“.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.03.2020 12:0812