V České republice funguje téměř pět stovek minipivovarů. Toto číslo nekleslo ani během protiepidemických opatření. "Největší boom minipivovarů ale už máme za sebou", říká v rozhovoru pro RPI nový šéf jejich svazu Michal Voldřich.

Česká republika je země pivu zaslíbená. Tradičně se držíme na horních příčkách, pokud jde o spotřebu piva na obyvatele. Máme tu ovšem velké tradiční pivovary a český pivař bývá své značce většinou věrný. Michal Voldřich stál v roce 1993 spolu s Josefem Valentou u zrodu jednoho z prvních minipivovarů u nás - jihočeského pivovárku Zvíkov. Jak těžké bylo se prosadit proti tzv. „Goliášům“ na trhu?
V té době jsem zároveň pracoval ještě v pivovaru Staropramen. Dělal jsem na obou stranách. Celou dobu jsem se snažil šířit myšlenku, že malý doplňuje toho velkého. Tu myšlenku šířím celý život a doufám, že se mi to daří. Problém nebyl mezi pivovary, ale u zákazníků. V té době, počátkem devadesátých let nebyl znám pojem kvasnicové pivo, v té době nějaký zákal znamenal zkažené pivo. Lidi o pivu kroužkovaném, kvasnicovém nebo nefiltrovaném toho moc nevěděli. Začínali jsme i tak, že jsme měli plechové půllitry. Lidi neviděli zákal a zvykli si, že je pivo dobré a chodili na něj. Byly jsme průkopníky kalného piva do sklenice a to se nám nyní může zdát až směšné.

Čím se liší zákazník minipivovaru od návštěvníka či konzumenta tradičních piv?
Ono se to nyní hodně prolíná, takže zákazník minipivovaru nebo restaurace s minipivovarem jde na nějaké speciality. Momentálně je v módě pivo alle. Nějaká svrchně kvašená piva se počátkem devadesátých let nedělala. My jsme na Zvíkově přišli se svrchně kvašenými pivy po téměř sto letech. Tady byly pouze ležáky. Nyní jde zákazník na speciality, kvasnicový ležák, klasický, nefiltrovaný ležák, na alle a tím se nynější zákazník liší. Chodí ale i na běžná piva velkých pivovarů.

Jsou trendy nebo módní vlny, které se projevují v produkci minipivovarů?
Vlny jsou a mají tak 5 let životnost. Ta móda tam ale vždycky nechá nějakou stopu. Dříve byla piva spodně kvašená a silnější, pak byly svrchy po roce 2000, pšeničná piva, aily, ochucená piva. V restauracích jsou také, ale ne hned na prvním místě. Zákazník si je také dá, ale nejde za touto specialitou. Ally a stauty je věc, která je nyní módní 5-7 let. V posledních letech jsou to kyseláče, tedy piva kyselá a spontánně kvašená.

Co konkrétně nabízíte vy ve Zvíkově?
My jdeme s každou tou vlnou. U těch prvních vln jsme byli my průkopníky. Pšeničné pivo a pak piva belgického typu jsme dělali první v republice. Máme i ally a ochucená piva a jdeme s tímto trendem a ta piva už na pípě necháme.

Kolik druhů piva v současnosti nabízíte?
Máme deset píp, takže deset druhů. Ale ne vždy máme stejná piva, sezónně máme jiná. Některá piva máme jenom v lahvích a to jsou speciály, na ochutnání a v malém množství.

Kolik takový minipivovar zaměstnává lidí?
To je různé. Minipivovar je definován do 10 000 hektolitrů, to pak je tak na 5 zaměstnanců a další jsou na rozvoz. My, co máme k 1000 hl, máme jednoho sládka a já mu rád pomáhám.

S velkými pivovary jste konkurenty nebo dochází ke spolupráci?
My jsme z jednoho oboru a je potřeba, abychom spolupracovali. Snažíme se, jak svaz Minipivovarů se Svazem pivovarů a sladoven spolupracovat a i s velkými pivovary. Obecně jsme konkurenti, kteří chtějí svůj obor někam dotáhnout, aby byl populární i mezinárodně a to se nám myslím nyní daří a spolupráce mezi malými a velkými je velmi slušná a korektní.

V čem konkrétně může spočívat?
V tom, že v restauraci, která je plzeňská nebo budvarská může být na jednom kohoutu i pivo z minipivovaru a koexistovat spolu na jedné pípě.

Nakolik byly minipivovary zasaženy koronavirovou krizí. Četla jsem, že vzniklo dokonce kolem 35 nových minipivovarů?
To je ošemetná otázka, stav co se týká počtu, zatím nevíme. Za dva roky dobíhají projekty, které vznikaly před koronakrizí. Ano, vzniklo víc minipivovarů, než skončilo. Ale další určitě vznikat budou, některé budou i končit. To období nám odčerpalo rezervy, které byly. A většina z nich je velice vyčerpaná. Když díky opatřením lidé do restaurací nechodí, tak jsme my v problémech. Jestli-že vláda omezí přímo i nepřímo podnikání musí dát i nezbytnou kompenzaci. Pokud nepřijde, tak zbyde jen možnost zvýšit cenu a zkusit se zachránit. Když lidi řeknou, že ceny jsou napálené a nepřijdou, tak ten podnik skončí. Byla by strašná škoda, kdybychom přišli o fenomén českého pivovarnictví. Společenský život je spojený právě s český ležákem. A když si to nebudeme stejně jako kulturu hlídat, budeme se velice těžko vzpamatovávat. V tomto směru žádáme moc o pomoc, abychom dostali nějaké kompenzace a byli schopni přežít.

V poslední době jsme obecně svědky rostoucích cen. Jak se to projeví na pivu a kolik bude v restauracích stát koncem roku?
Rozdíl jsou malé a velké pivovary, rozdíly jsou v logistice. Regionální pivovary nemusí vozit pivo takovou dálku, v logistických nákladech jsou na tom lépe. Suroviny a energie se týkají jak malých, tak velkých, všichni musíme dovézt slad a chmel a pivo potom rozvézt. Letos roste vcelku významně cena sladu a ječmene, sladaři také kupují za víc a tudíž budou také zdražovat. To všechno se musí na ceně piva projevit a je jen otázka času kdy a o kolik to bude.

Váš tip?
Myslím si, že během roku o 20% nárůst ceny piva by nebyl nic překvapivého.

Momentálně žijeme v turistickém útlumu, ale v době před pandemií byly minipivovary doménou pro české zákazníky, nebo klienty bývaly ve větší míře i zahraniční turisté?
Vezměme jeden pivovar, který je tu už přes půl tisíciletí a můžeme mu říkat minipivovar a to jsou Flekovi. To je ikona českého pivovarství, vzor českého tmavého piva a byl vždy postaven na cizincích, domácí klientela je tam malá. Tam je vždy kombinace minipivovaru s restaurací a cizinci sem jezdí na tzv. pivní túry, pivní cesty. V kraji například objede tři pivovary za tři dny a jede zase zpátky. Tyto cesty a pivní turistika samozřejmě chybí nebo je naprosto minimální.

Když bychom se dostali k normálnímu srovnání. U nás je asi 480-500 minipivovarů, jak si stojíme v porovnání se státy jako je Belgie nebo Německo, tedy s tradičními pivními státy?
Pivní kultura je všude malinko jiná. V tom je ta krása. Největší objem minipivovarů je v USA, kde jsou o 20 let dále než Evropa a za tou také ještě pokulháváme. Z postkomunistických zemí jsme na tom ale ještě nejlépe, naprostá jednička. Za posledních 140 let jsme udělali veliký skok a vzdělanost sládků udělala veliký skok. Je tam veliké zastoupení jak středoškoláků, tak vysokoškoláků. Potenciál znalostí a tradice je obrovský a v tomto směru jsou minipivovary výborným doplňkem naší pivní kultury a nositelé českého fenoménu pivovarnictví.

Za 30 let, co působíte v oboru minipivovarnictví, se nabídka zkvalitnila?
Naprosto a je to v povědomí všech fandů, kteří chtějí nová piva nebo trvají na kvalitním ležáku, na kvalitní vařené ne ředěné desítce. Obliba desítky obecně po dlouhou dobu klesá, před pěti ležáky předběhly výčepní piva. V současné době velice často slyším, že si lidé zajdou na vařenou desítku. To je plné pivo a můžete ho vypít víc než ležáku. To je možná fenomén, který se začas zase vrátí a jedna z populárních vln bude návrat desítky. A ta už nebude jenom pivo na léto nebo k tomu si jít zasportovat.

Laikovi by se mohlo zdát, že nabídka je tak široká, že není už co nového nabídnout a vymýšlet.
Když bychom se spolu bavily před 25 lety, tak by každý řekl, vždyť tady ale druhy piva máme, osmičku, desítku, jedenáctku, dvanáctku. Pro mě je to ale stále to samé pivo, akorát o jiné stupňovitosti a pak se dálo říct světlé a tmavé. To ale dávno není pravda a vidíme, jak moc to narostlo. Druhů piv je neuvěřitelné množství a někdy nepoznáte, že se jedná o pivo. Třeba radlery – to je velice příjemné pití. Nyní je moderní nealko radler, refresh velice populární věc, která odlákává zákazníky od přeslazených limonád a jde tímto směrem. Nebude už asi takový dramatický nárůst, jako byl v posledních deseti letech, ale rozhodně nás čeká bohatá budoucnost.

Vy jste se teprve nedávno ujal funkce zástupce malých pivovarů, co v ní chcete prosadit?
Jednak je to užší spolupráce malých i velkých pivovarů a i svazů malých i velkých pivovarů. Se svazem velkých pivovarů chystáme dva projekty a až je připravíme, rádi je veřejnost představíme. Teď chodíme po odborné veřejnosti a hledáme cesty. Spolupráce je velmi důležitá. Pak je tu kvalita. Svaz bude doporučovat, přispívat, ale i upozorňovat na nešvary, které se v pivovarství a restauracích mohou vyskytovat. Rozšiřování povědomí, je druhá věc, na které bych chtěl vybudovat pověst Svazu minipivovarů.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách s více než 25letou historií. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, společnost provozuje také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areálem s kompletním zázemím.

Zvíkovský pivovar je skutečným průkopníkem ve svém oboru zejména v oblasti původních, historických, ale i nových populárních technologií a druhů piv. Byl v Čechách vždy jedním z hlavních spolutvůrců řemeslného pivovarství. Pravidelně se také umisťuje na předních místech prestižních pivovarských soutěží jako například Jarní cena českých sládků, Zlatá pivní pečeť, Pivo České republiky nebo Pivex.

Společnost je již od svého vzniku dlouhodobě zisková a dokázala se udržet v černých číslech i během loňského pandemického roku. Je tomu tak díky své výjimečné geografické poloze, nabídce služeb, i politice prodeje piva ve vlastní restauraci.

Pivovar Zvíkov je pro komunitu investorů na Fundliftu velmi známou společností, v minulosti vydal již čtyři úspěšné emise. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Po zkušenosti s nejistou situací okolo pandemie Covid-19 chce Pivovarský dvůr Zvíkov pracovat s finanční rezervou, a proto se rozhodl investorskou komunitu opět oslovit. Společnost poptává financování ve výši 2 mil. CZK na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru.

Skoro třicetiletou tradicí se může pochlubit zvíkovský pivovar, který je jedním z nejstarších českých minipivovarů. O chod vyhlášené restaurace se k potěšení zákazníků stará početná skupina lidí, ale o provoz pivovaru jen sládek Vladimír Ličman. K ruce jsou mu jen majitelé pivovaru se svými potomky. A právě s nimi se potkala na jihu Čech při cestě po českých minipivovarech Drbna.

Hlavním tématem posledních dnů byl bezesporu nový typ koronaviru, který na čtvrt roku zastavil veškerou ekonomiku nejen v tuzemsku. Prakticky na nulu se zastavil odbyt a výroba také ve zvíkovském pivovaru. „Víte, jak se to říká. Důležité je nepo… se. Rozhodně si tím nenecháme ničit život,“ dodává s úsměvem Michal Voldřich. Ten v pivovarnické branži dělá už od osmdesátých let a jak sám vysvětluje zažil lepší i horší časy.

„Kdybych říkal, že nám nikdy v minulosti nehrozil krach, tak by to byl nesmysl a nafoukanost. Nyní ale určitě nejsme v nejhorší situaci, ve které jsme kdy byli. Musím říct, že se opravdu hodně snažíme a docela se nám i daří. Sice nejsem zastánce tvrzení, že všechno špatné je pro něco dobré, ale snažíme se i v případě koronaviru mít dobrou náladu na rozdávání. Měli jsme i po dobu krize moc dobré pivo a také věřím, že si naši zaměstnanci zaslouženě odpočali.“ doplňuje.

Minipivovary se staly trendem
Ne každý majitel minipivovaru ale bude na poslední měsíce vzpomínat podobně s úsměvem. Už teď je jasné, že z více než pěti stovek malých pivovarů řada nepřežije. „Myslím, že některé minipivovary by sice zavřely i bez koronaviru z důvodu třeba generační výměny. Na druhou stranu i proto, že se v rámci různých podpůrných projektů ze strany vlády na pivovarnictví trochu zapomnělo. Ale to je zas jiný příběh,“ shrnuje do pár vět dění posledních měsíců Josef Valenta, druhý spolumajitel.

Podle něho se po revoluci kolem minipivovarů točila malá skupinka lidí, kteří byli odborníci na slovo vzatí. „V posledních letech se vlastnění minipivovaru stalo takovým módním trendem, kdy si lidé něco podobného pořizují bez znalosti oboru pivovarství, hoteliérství a především ekonomiky. O všem mají velmi naivní představy a podle toho to také nakonec vypadá,“ říká.

Pivovar Zvíkov si během skoro třicetileté historie vybudoval slušné jméno nejen na jihu Čech, ale hlavně v Praze, kde najdete pípu s jeho logem hned na několika místech. Zvíkovské pivo si dnes dáte například U Buldoka na Smíchově, ve Zlých časech nebo v hostincích u Vodoucha.

„Vaříme stále nejvíce ležáku. Velmi dobré ohlasy máme také na pšeničné pivo, které je vlastně takovou naší typickou specialitou. My jsme byli ti, kteří v 90. letech uvařili první svrchně kvašené pivo v republice. Trendem posledních let jsou piva typu ALE nebo IPA. Dá se říct, že díky těmto specialitám se „chytilo“ hodně minipivovarů,“ popisuje ve zkratce aktuální nabídku sládek pivovaru Vladimír Ličman. Podle něho je například v horkých letních dnech větší zájem než kdykoliv jindy také o černé pivo.

„Sílí také zájem o nealkoholické nápoje. Máme například tankovou limonádu, bez konzervantů a bez umělých sladidel. Nealko pivo je pro minipivovar velmi složité udělat. Je totiž riziko, aby se to nezvrhlo jen v nízkostupňovité alkopivo. Jelikož máme poměrně propracovanou technologii, tak se můžeme pochlubit právě vlastním nealkoholickým pivem,“ shrnul.

Trendy se vrací
Z jeho povídání se zdá, že s pivem je to tak trochu jako s módou. „Těžko se popisuje, co je dnes trendy pivem. Ono se to totiž mění a zas vrací. Svého času jsme dělali třeba malinové pšeničné pivo, kterého jsme denně jen tady prodali padesát litrů. Pak o něj přestal být zájem a teď se to vrátilo,“ vypichuje. Na začátku devadesátých let navíc náš pivovar učil lidi pít kalné pivo. „Museli jsme lidem vysvětlovat, že kalné pivo neznamená zkažené. Zní to absurdně, ale začali jsme proto čepovat pivo do plecháčů, aby neviděli, že je kalné. Potom, co přišli na to, že to pivo je dobré, vrátili jsme se ke sklu. A jaká je situace teď? Když lidé dostanou kvasnicové nebo nefiltrované, klidně si i stěžují, že je málo kalné. V té době frčela desítka, dvanáctka a když se někdo chtěl odvázat, dal si černé pivo. Dneska mají lidé možnost vybírat ze stovek různých speciálů, které často pochází právě z minipivovarů,“ doplnil Voldřich.

Pivovar leží pouhých pár set metrů od královského hradu Zvíkov na soutoku Vltavy a Otavy na Orlické přehradě v Jižních Čechách. Vařením vlastního piva navazuje na dávnou slávu hradního pivovaru na Zvíkově. Pivovar je dnes pověstný i svou kvalitní kuchyní, dobrým ubytováním s wellness. Nabízí dohromady až 300 míst v restauraci, na venkovních terasách a ubytování v pětadvaceti pokojích.

„Myšlenka vybudování minipivovaru byla nezávisle v našich hlavách už nějakou dobu od revoluce. Jasnějších obrysů však začala nabývat kolem roku 1991, kdy Josef Valenta, jako bývalý reprezentant ve veslování, koupil pozemek na Zvíkově, kde právě často vesloval a současný sládek nás seznámil. Budovali jsme nejprve pivovar, pekárnu a také výrobnu uzenin. To vše tady na Zvíkově,“ vzpomíná Michal Voldřich.

Vždy zůstaneme minipivovarem
Dnes pivovar vyrábí hodně přes tisíc hektolitrů piva ročně a pokaždé se snaží číslo o něco málo navyšovat. Sami majitelé dodávají, že to však není podmínkou. „Postavili jsme si minipivovar za účelem, že vždy zůstaneme minipivovarem. Nechceme být nějakým velkým molochem. Samozřejmě, kdyby přišla nabídka, že by od nás odebíral například velký koncern restaurací, tak bychom do toho šli, pokud by to bylo ekonomicky výhodné, ale vždycky zůstaneme minipivovarem,“ vysvětlují. I proto se v tento moment vytočí zhruba šedesát procent zvíkovského piva právě v Pivovarském dvoře. „Pro nás je nejdůležitější kvalita a té se chceme držet. Proto dodáváme také do menšího počtu hospod. Nepotřebujeme za každou cenu prodávat v podmínkách, které naše pivo nebudou dělat takovým, jaké chceme. Zárukou musí být hospodský, který na kvalitu a dobré jméno bude dbát,“ dodává Voldřich.

Dobré jméno zvíkovského pivovaru neuniklo pozornosti národního pivovaru Budějovický Budvar, který nabídl minipivovaru spolupráci. „Oslovili nás, že by chtěli rozšířit svůj sortiment o speciály z našeho pivovaru. Takovou spolupráci jsme samozřejmě rádi přijali,“ potvrzují majitelé minipivovaru.

„Proč Budějovický Budvar a Zvíkov? Tak samozřejmě je to legenda. Je to prakticky jeden z prvních českých minipivovarů a jako první začal se svrchními kvasnicemi. S Michalem Voldřichem jsme spolužáci, je to velká osobnost. Ve Zvíkově pořádají Jarní cenu českých sládků a pivovarníky vzdělává na seminářích. Takže ten nesmí ve sbírce našich spolupracujících pivovarů chybět. Zvíkov je taková ikona. Jeho piva patří spíše ke konzervativním, ale v jižních Čechách se řadí mezi ty nejprogresivnější,“ doplňuje obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

PETka pivu neuškodí, ale…
Kdo by si ze zvíkovského pivovaru chtěl donést pivo domů, má možnost zakoupit si přímo v Pivovarském dvoře různé druhy skleněných láhví ale i PET lahev s vybraným pivem. Nabízí se tedy otázka, jaký má zkušený pivovarník Michal Voldřich názor na pivo v plastu.

„Když si pivo šetrně natočíte do PETky a donesete si ho domů a rychle vypijete, tak se vážně nijak neznehodnotí. Vždyť v pivovarech si to slaďáci pro sebe dělali vždycky, ale rychle ho vypili. Pivo z minipivovaru se reálně dřív znehodnotí nějakou svou infekcí než tím, že je v takovém obalu,“ popisuje a jedním dechem dodává: „Piva v PET lahvích s dlouhou trvanlivostí je jiná věc. PET lahev není jednolitá látka, je to vlastně síťovina, kterou nám unikají molekuly kysličníku uhličitého ven a kyslík nám proniká dovnitř, což naprosto zlikviduje pivo. Pokud vám dá dokonce minipivovar na PETku trvanlivost tři měsíce, tak ho nekupujte, protože takové pivo se za tu dobu s jistotou zkazí. Tohle nikdy dělat nebudeme. U nás je hraniční doba pro PET lahev zhruba dva až tři týdny v důsledném chladu.“

Cena nemusí odpovídat kvalitě
Závěrem zhruba hodinové návštěvy se dostáváme k pojmu, který se posledních letech rozmohl především ve spojení s velkými obchodními řetězci. Co si představit pod označením europivo? „Před třiceti lety vznikl tenhle pojem jako označení pro univerzální pivo, které sice neurazí ani určitě nenadchne. Na druhou stranu vím, že to europivo, které si kupuji, bude vždy stejné a tudíž vím, do čeho jdu. Europivo se vyznačuje tím, že jde o zpravidla silně prokvašené pivo bez jakýchkoliv specifických vůní a chutí, tedy bez charakteru“ říká závěrem Vladimír Ličman a Michal Voldřich dodává ještě jednu krátkou poznámku. Podle něho je rozšířenou polopravdou, že levná piva musí být zákonitě méně kvalitní. „Je nesmysl myslet si, že pivo za sedm korun musí být nižší kvality. Těžko se to vysvětluje, ale skutečně to tak je. To, že je levnější, je často věcí řetězců, že ho mohou prodávat dočasně dokonce i pod nákupní cenou. Spousta značek si tuhle nálepku vysloužila neprávem. I pod deset korun si můžete koupit dobré pivo.“

Povídání s pány ze zvíkovského pivovaru by mohlo trvat několik hodin, náš čas se ale nachýlil ke konci. Pokud by i vás zajímalo, jak to v takovém minipivovaru chodí, není nic jednoduššího než do Zvíkovského Podhradí zavítat a absolvovat prohlídku prostor, kde se Zlatá labuť, Rarášek nebo třeba ALE a IPA vyrábí.

Pivovar Zvíkov za den a půl vybral na crowdfundingové platformě Fundlift od investorů a štamgastů téměř dva miliony korun. Původně chtěl jen jeden, ale zájem o investici do jihočeského minipivovaru natolik předčil očekávání, že ještě v průběhu dne zvýšil emisi minidluhopisů na dva miliony korun, tedy dvojnásobek původně požadované částky. V pátek odpoledne mu do nové finální částky zbývalo posledních 220 tisíc.

„Jsme konzervativně založená firma a vždy podnikáme s rezervou. Jdeme si pro peníze, ale nejsme na suchu. Podporu chceme v této době jen jako rezervní polštář, přestože z něj budeme platit úrok,“ řekl spolumajitel pivovaru Josef Valenta. Emise je úročená šesti procenty ročně a je splatná v září 2022. „Kampaň Pivovaru Zvíkov je pozitivním impulzem, kdy vidíme, že se zástupci pivovaru v nelehké době obrátili na svou investorskou komunitu a ta se rozhodla je podpořit,“ uvedl ředitel Fundliftu Radek Musil. „Cílový objem kampaně na úrovni jeden milion korun byl od investorů získán za necelých 24 hodin a kampaň pokračuje dále. Přidalo se v tu dobu 97 investorů, často pravidelných návštěvníků pivovaru,“ podotkl. Kolem půl páté odpoledne bylo vybráno již 1,78 milionu.

Pivovar podnikatelů Michala Voldřicha a Josefa Valenty od Orlické přehrady se sedmnáctimilionovými tržbami pro peníze na Fundlift přišel již počtvrté. Také v minulých kampaních poptávka po minibondech ze Zvíkova převýšila nabídku. Malé pivovary se kvůli uzavření hospod a nouzovému stavu ocitly ve složité situaci. V sudech a tancích jim totiž zůstalo velké množství piva. Parta kolem středočeského pivovaru Kytín proto přišla s iniciativou Zachraňme pivo. Ta aktuálně v on-line nabídce sdružuje nabídky přebytečných zásob zlatavého moku od 77 minipivovarů.

„Nemáme velkou stáčecí linku, která vychrlí tisíce lahví denně. Prodat všechno v lahvích u nás prostě nejde. Nicméně jsme strašně rádi, že máme alespoň nějakou práci. Zákazníci se k nám zachovali skvěle, objednávají pivo přes internet a drží nás nad vodou,“ sdělil Adam Matuška, spoluvlastník Pivovaru Matuška z Broum na Křivoklátsku. Podle Valenty ze Zvíkova je však nutné již nyní myslet na to, co přijde po ukončení současných mimořádných opatření. „Pivo ve sklepě nás trápí nejméně. Nejhorší by bylo otevřít restauraci a nemít co čepovat,“ dodal. Na stáčení piva do lahví a plechovek místo do sudů přešly kvůli uzavřeným hospodám též velké průmyslové pivovary Budvar, Bernard nebo Radegast.

Aktuální situace ve světě se dotýká nejen každého z nás, ale má také enormní dopady na fungování a existenci podniků, a to především těch gastronomických. Investiční platforma Fundlift proto těmto firmám nabízí pomocnou ruku, aby překlenuly strastiplné období, pokud možno co nejlépe. Jedním z podniků, které budou muset nastalou situaci řešit, je na Fundliftu oblíbený pivovar ze Zvíkova.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách. Nachází se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, provozuje Pivovarský dvůr Zvíkov také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areále s kompletním zázemím.

Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který prostřednictvím platformy Fundlift poptává finanční prostředky již počtvrté. Druhá kampaň na Fundliftu byla na základě rozhodnutí zástupců společnosti úspěšně, a nadto předčasně, splacena. Pivovar se mezi investory jakožto konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí stal velmi oblíbeným. Poptávka po dluhopisech ve všech kampaních převýšila nabídku. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Někteří z investorů do společnosti se stávají nejen pravidelnými zákazníky Pivovaru Zvíkov, ale zároveň i osobními přáteli majitelů. Svými návrhy a nápady se podílejí na rozvíjení původně rodinného podnikání. Pivovar Zvíkov svým investorům vedle včasného splácení také pravidelně reportuje o veškerém dění.

Z důvodu aktuální situace, která je vyvolaná celosvětovou pandemií ovlivňující nejenom každodenní život občanů, ale především provozovatele gastronomických zařízení, se Pivovarský dvůr Zvíkov rozhodl požádat o pomoc svoji komunitu na Fundliftu.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. poptává financování ve výši jeden milion korun na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru v době současné karantény.

V České republice každoročně přibývá několik desítek minipivovarů. Podle průzkumu The Brewers of Europe jich na konci roku 2017 u nás fungovalo celkem 402. Přestože celosvětově spotřeba piva ve světě stagnuje, výroba a prodej řemeslného piva z minipivovarů zaznamenává růst na všech světových trzích. Základní trendy tohoto růstu jsou jasné. Důraz na kvalitu a chuť experimentovat roste, pivo se dostává do popředí také ve spojení se zážitky formou pivního wellness a díky své rozmanitosti tak zlatavému nápoji přichází na chuť i nové kategorie zákazníků, jako jsou například mileniálové nebo ve větším počtu ženy. Není divu, že nejen podnikatelé, ale také investoři vidí v této oblasti vysoký potenciál.

Příkladem za všechny může být jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách, nacházející se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Pivovarský dvůr Zvíkov provozuje kromě minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areálem s kompletním zázemím. Průkopníkem je pivovar Zvíkov nejen ve výrobě vlastního řemeslného piva vycházejícího z historické tradice, ale také ve způsobu financování, které mu přináší mnohé synergie.

Již v roce 2016 získal Pivovarský dvůr Zvíkov jako jeden z prvních projektů financování na vybudování moderní kuchyně a dokončení wellness prostřednictvím investiční crowdfundingové platformy Fundlift. O rok později pak stejným způsobem přispěla další řada investorů na modernizaci hotelových pokojů. Jako konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí nabízí investorům nejen zajímavý finanční výnos, ale mnozí z investorů se stávají pravidelnými zákazníky a zároveň i osobními přáteli majitelů a podílejí se svými návrhy a nápady na rozvíjení původně rodinného podnikání.

Aktuálně společnost spustila třetí kampaň, ve které chce získat dva miliony korun na revitalizaci exteriéru budovy, částečně také na modernizaci interiéru restaurace včetně investice do pivovaru a obalů.

Investoři mají šanci se znovu podílet na zajímavé investiční příležitosti, která kromě atraktivního úroku nabízí i plnění v pivu. Pivovar Zvíkov po úspěšné loňské emisi dluhopisů na investiční crowdfundingové platformě Fundlift nově nabízí čtyřletý dluhopis s úrokovou sazbou 6 % p.a. plus jedno procento ročně v pivu. Celkově chce společnost získat 1,5 milionu korun na zvýšení luxusu svých hotelových kapacit.

Pivovar Zvíkov je tradiční venkovský zájezdní hostinec, pivovar a wellness hotel, který láká zákazníky nejen na své výjimečné pivo, ale také na oddych, wellness, přírodu, sport, tradiční českou kuchyni a nezapomenutelné zážitky. Již od roku 1993 patří tento rodinný podnik mezi vyhlášené malé pivovary s jedinečnou lokalitou, je jediným hostincem a restaurací s možností ubytování přímo na přístupové cestě ke středověkému hradu Zvíkov.

V době rostoucí pivní turistiky a zájmu o dovolenou v České republice je cílem společnosti nejen nabízet četný výběr kvalitních piv a jídel, ale také atraktivní hotelové zařízení s nabídkou dalších žádaných služeb a komfortu srovnatelného s jakoukoliv jinou destinací na dovolenou. Loni se díky investorům z platformy Fundlift podařilo dokončit wellness areál s bazénem, vířivkou a saunou a také kompletně zmodernizovat kuchyň.

„Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který se k nám po roce vrací znovu pro další kolo financování. Máme ze spolupráce velikou radost a těší nás pozorovat reálné výsledky první investice, která má podle vedení pivovaru zásadní vliv na reakci hostů a jejich opakované návštěvy,“ říká CEO Fundliftu Radek Musil.

„První kampaň nám kromě finančních prostředků přinesla obrovskou popularitu. Emise zasáhla nad očekávání široké publikum a poptávka po minibondech tak zdaleka převýšila jejich nabídku. Lidé za námi dokonce chodili přímo do pivovaru s žádostí o dluhopisy. Proto jsme neváhali, a při potřebě dalšího financování se rovnou obrátili na Fundlift,“ doplňuje Josef Valenta, spolumajitel Pivovaru Zvíkov.

Minipivovary a výroba řemeslného piva zaznamenává na všech trzích včetně České republiky bezprecedentní růst. Základem úspěchu je kromě široké nabídky kvalitních piv také spojení piva s místními atrakcemi a vytváření komplexních balíčků služeb pro zákazníky. Tento trend má vliv na rozvoj nového typu cestovního ruchu, jímž se stává pivní lázeňství, jedinečné propojení lázeňské a pivovarské tradice. Pivovar Zvíkov dlouhodobě reaguje na nejnovější trendy a vývoj na trhu, díky čemuž dnes patří mezi nejoblíbenější a nejoceňovanější malé pivovary u nás. Společnost využije prostředky získané z emise na Fundliftu na modernizaci pokojů, aby ještě zvýšila dosavadní komfort a luxus nabízených služeb.

● Josef Valenta a Michal Voldřich patří mezi průkopníky malých pivovarů v Česku.
● V průběhu roku vystřídají kolem 20 druhů piv, světlá i tmavá, deseti až šestadvacetistupňová, svrchně i spodně kvašená.
● Mok teče z kolena, ne z pípy, tvrdí zakladatelé pivovaru ze Zvíkovského Podhradí.

Tak jako na pivo se chodí v partě, minimálně ve dvou, tak také Pivovarský dvůr Zvíkov má dva zakladatele a majitele. Josef Valenta, absolvent pražské VŠE, obor zahraniční obchod, a Michal Voldřich, odborník na kvasnou chemii z VŠCHT, tvoří ideální pár na pivovarnický byznys. Oba přiznávají, že jejich rozdílné profesní zaměření a vzájemné propojení jim velmi pomohly. V roce 1992 patřili vlastně mezi průkopníky malých pivovarů v Česku a v současné době zase patří mezi kritiky masového rozvoje tohoto podnikání.

"Vadí mi, že spousta těch malých není z oboru, neznají problematiku piva a také zbytečně pomlouvají velké pivovary, jako třeba Plzeňský Prazdroj, které z Česka udělaly pivařskou velmoc," míní Voldřich. On i jeho společník se shodují v tom, že nemají důvod se vyhraňovat vůči velkým pivovarům, ale kritizují ty malé, které vaří špatné pivo, a vlastně tak ohrožují celou koncepci a existenci minipivovarů. Oni sami začínali ve Zvíkovském Podhradí výstavbou restaurace s pivovarem. V současné době už v areálu, který leží strategicky na konci vesnice hned podél příjezdové komunikace na hrad Zvíkov, mají komplex nabízející stravování, ubytování, wellness služby a také třeba produkty z vlastní masny a pekárny. "Celý komplex je založený na tom, že dovnitř vstupují suroviny, tady se maximalizuje přidaná hodnota − a ta je naše," vysvětluje Valenta.

Na úrok a pivo k tomu Češi slyší! Šance investovat do zvíkovského pivovaru se na investiční platformě Fundlift objevila teprve 19. července. Už po týdnu byly upsány celé původně požadované tři miliony korun. Protože se řada investorů včetně vrchního sládka pivovaru Vladimíra Ličmana chtěla připojit, pivovar cíl navýšil na 4,5 milionu korun. Ten je upsán „až do dna“ za pouhých 9 dní.

Neotřelou možností investice do rozvoje Pivovaru Zvíkov za zajímavý úrok 6,5 procenta a k tomu další jedno procento v pivu ročně k odběru přímo na Zvíkově Fundlift zaujal. Celkem 175 investorů první platformy pro investiční crowdfunding v Česku poslalo zvíkovskému pivovaru průměrnou částku vysokých 26 tisíc korun a celkově dosud rekordní získanou investici 4,5 milionu korun.

Králi v tomto směru jsou investor pod zveřejněným jménem Vincent_H a právě vrchní sládek pivovaru Vladimír Ličman s jeho slovy „pivo tady vařím, tak mu věřím“. Oba investovali po 500 tisících korun. Mezi 188 investicemi, které míří do Zvíkova, jsou ale i částky 250 tisíc, 220 tisíc nebo 200 tisíc korun. Minimem byla „pětistovka“.

Co na to majitelé pivovaru? „Prostřednictvím Fundliftu jsme získali nejen peníze na další zlepšování služeb našeho rodinného podniku. V našich nových investorech máme především 175 nových zákazníků, kterým moc děkujeme za důvěru. Všem, kdo nás na Fundliftu podpořili a investovali, nabízíme nejméně tři piva zdarma – i těm, kteří investovali pětistovku. K tomu nabízíme 20% slevu na ubytování v našem zájezdním hostinci. Těšíme se na Vaši návštěvu a doufáme, že si s námi brzy přijedete vypít pivo! Velké díky také mimořádně profesionálnímu týmu Fundliftu, který odvedl fantastickou práci,“ vzkazuje investorům i do Fundliftu Josef Valenta, spolumajitel zvíkovského pivovaru.

„Jsem moc ráda, že se tato emise upsala tak rychle. Pivo ze Zvíkova chutná skvěle a investoři získávají nejen investici se zajímavým úrokem, ale i nabídku na příjemný výlet. Komunitní prvek financování na Fundliftu je velmi důležitý,“ říká Andrea Lauren, šéfka platformy Fundlift.

Pivovar Zvíkov je třetím úspěšně upsaným projektem Fundliftu a to opět v rekordním čase a při navýšení původně žádané částky. K tomu přikročil už první z projektů, síť restaurací s mexickou kuchyní Burrito Loco. Žádaný milion korun a klíčového investora k tomu získal za pouhý týden na Fundliftu také druhý z projektů, se kterými platforma v květnu startovala – EnLog. Ten vyvinul unikátní technologii pro odhalení plýtvání energií spojenou s provozem osvětlení v budovách, kterou posouvá do komerčního prodeje.

V tuto chvíli mohou investoři na Fundliftu investovat do české společnosti ISOLINE, která vyrábí nápoje pro profesionální i amatérské sportovce i děti s doplňky zdravé výživy v inovativním patentovaném obalu a peníze žádá na rozvoj svého exportu. Vsadit mohou investoři, v tomto případě pouze cestou neveřejné nabídky, také na úspěšný rozvoj startupů. Fundlift otevřel tento týden možnost investovat po boku profesionálních investorů do nejúspěšnějšího startupového akcelerátoru ve střední Evropě, pražského StartupYardu.

Hranice možností takzvaného investičního crowdfundingu v Česku posunul projekt Pivovar Zvíkov. Během necelých deseti dní oslovil na crowdfundingové platformě Fundlift 175 investorů, kteří mu svěřili dohromady 4,5 milionu korun.

„Prostřednictvím Fundliftu jsme tak získali nejen peníze na další zlepšování služeb našeho rodinného podniku,“ vysvětlil Josef Valenta, spolumajitel Pivovaru Zvíkov. Investoři měli možnost vložit do pivovaru peníze poprvé 19. července. Po několika dnech se cílová částka – tři miliony korun – vybrala, takže ji Fundlift navýšil na konečných 4,5 milionu.

„Pokud něco investoři důvěrně znají, zájem o crowdfundingové investování je značný. Pivo zná v Česku každý, silný zájem platforma Fundlift zaznamenala i o investování do řetězce rychlostravoven Burrito Loco. I když nabízejí mexické jídlo, Češi si ten byznys umí dobře představit, podobně jako pivovar,“ vysvětlil hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

V případě Pivovaru Zvíkov mohli investoři získat jeho dluhopisy s výnosem 6,5 procenta ročně a k tomu s naturálním plněním v podobě piva – v ceně jednoho procenta investované částky ročně. Průměrná částka, kterou investoři vložili, činí zhruba 26 tisíc korun.

Pivovar Zvíkov a Burrito Loco jsou dva z pěti projektů, které od spuštění Fundliftu letos koncem května platformu využily. V současné době mohou zájemci investovat také do nápojářské společnosti Isoline nebo – v rámci neveřejné nabídky – do akcelerátoru StartupYard.