Česku už nehrozí další vlna uzavírání hospod, a to ani v důsledku zvýšení DPH na čepované pivo od začátku roku. Uzavřít letos provozovnu plánují pouze dvě procenta provozovatelů. Mnohem více z nich – 11,5 procenta – v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny (6 procent) nebo sníží počet otevíracích dní (5,5 procenta). A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezóna. Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3400 hospodami v ČR.

Hospody aktuálně reagují na poslední vývoj, zejména na zvýšení DPH na čepované pivo od ledna letošního roku. Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody, 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce (30 procent z nich) a ruku v ruce s tím jde obava, že lidé budou méně utrácet (24 procent hospodských). „Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají „své“ podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezóny,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Hospodské ale trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů (18 procent) má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod (9,1 procent) rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by házel flintu do žita. „Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ říká Roman Trzaskalik. Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek.

Aktivním hospodským Prazdroj výrazně pomáhá. „Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše propracované programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikání. Hospodští si totiž uvědomují, že právě kvalita nabídky je to, co rozhoduje o zájmu hostů, a pozitivní příklady hospod, které prošly změnou, je v tom inspirují,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Klíčovým prvkem pomoci Prazdroje je nejpropracovanější školící program pro hospodské a restauratéry v Česku nazvaný Pivní gastro akademie. Jde o intenzivní dvoudenní kurzy pro celé osádky restaurací a hospod. „Naživo majitele a provozovatele učí profesionálové z oboru vše od ekonomiky provozu přes aktuální gastronomické trendy, digitální marketing, vedení lidí až po další oblasti pro co nejlepší fungování restaurace. Výčepní personál pak prochází školením čepování a péče o pivo i komunikace s hosty. Kuchaři se školí v aktuálních kuchařských trendech, v praktických nácvicích vaření, ve skladbě menu a kalkulací jednotlivých jídel,“ říká Libor Jordán, který má v Prazdroji na starost rozvoj partnerských hospod a restaurací. Program vedou špičkoví profesionálové, kuchařskou část například Dominik Unčovský, vítěz národního kola nejprestižnější světové gastronomické soutěže Bocuse d’Or.

Projekt, za kterým stojí Plzeňský Prazdroj spolu s velkoobchodem makro ČR, má již sedmiletou historii. Za celou dobu jím naživo prošlo zhruba 450 hospod a restaurací, což představuje téměř 1400 profesionálů, kteří se pohybují v gastronomii. Výrazně akceleroval v době po covidu a nyní je o něj velký zájem. „Hospodští zjistili, že jim pomáhá reagovat na velmi rychlé změny na trhu – lidé teď totiž mnohem více zvažují, kde utratí své peníze, a vyžadují stále vyšší kvalitu služeb,“ doplňuje Libor Jordán. Program má prokazatelné výsledky. Po absolvování akademie hlásí hospodští zvýšení prodeje piva o zhruba 10 % (díky proškolenému výčepnímu), 10% úspory nákladů na jídla díky efektivnímu nakládání se surovinami a správně sestavenému menu a také o 23 % více fanoušků na sociálních sítích díky zlepšení digitální komunikace.

Již 836 tuzemských hospod a restaurací se pyšní oceněním Hvězda sládků za perfektní péči o čepované pivo. Od roku 2019, kdy Plzeňský Prazdroj cenu uděluje, stoupl počet „hvězdných“ hospod 2,5krát. Mezi stálicemi je téměř 200 restaurací, které drží Hvězdu sládků nepřetržitě od samého počátku. Stále častěji přitom ocenění putuje do regionů mimo velká města a do provozoven, které nejsou typicky pivní. Za výrazným růstem počtu oceněných stojí systematická práce Prazdroje, který podpoře a rozvoji pivní kultury věnuje výraznou pozornost. Pro hospodské pak představuje Hvězda sládků pomyslnou metu, díky které se jim daří dát o sobě vědět a lákat nové hosty.

Počet podniků oceněných Hvězdou sládků se trvale zvyšuje a ani letošní rok není výjimkou: titul získalo 836 podniků, což je od 12 % více než loni. „Těší nás, že mnoho hospod, které hodnotíme, dokáže kvalitu držet dlouhodobě. Hvězdu sládků meziročně obhájilo 78 % restaurací, to ukazuje, že většina podniků z nejvyšší kvality neslevuje. A 180 hospodských drží Hvězdu dokonce od roku 2019. Více než pětina držitelů se pak letos objevila na špici úplně poprvé,“ říká vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka.

Samotnému udělení Hvězdy sládků předchází komplexní hodnocení podniku, které se soustředí na technické parametry, jako je správné skladování piva, správné používání tlačných plynů, pravidelnost a kvalita sanitace pivních cest, čistota výčepní techniky a mytí pivního skla. Hodnotí se také správné čepování během celého dne.

Cílem Prazdroje je, aby kvalitně načepované pivo bylo dlouhodobě dostupné co nejširšímu okruhu návštěvníků hospod a restaurací. Výsledky Hvězdy sládků přitom ukazují, že podniky, kde umí pečovat o pivo, najdou lidé i v menších městech nebo na vesnici. Ještě v roce 2019 bylo téměř 40 % držitelů Hvězdy sládků z Prahy a bezmála 70 % z velkých měst nad 50 tisíc obyvatel. V průběhu uplynulých let se však podstatně zvýšil podíl držitelů ocenění v obcích do 50 tisíc obyvatel. Zatímco v roce 2019 bylo v této kategorii 88 hospod, aktuálně jich je 344. Pozadu přitom nezůstávají ani nejmenší městečka a vesnice. Počet Hvězd sládků v obcích pod 5000 obyvatel se za šest let zvýšil z 21 na 79.

„Až na výjimky byly provozovny ve velkých městech průkopníky Hvězdy sládků. To se ale postupně mění a spotřebitelé už najdou kvalitní pivní zážitek i mimo Prahu nebo krajská města. Naším cílem je, aby si perfektně ošetřené pivo mohli lidé vychutnat kdekoli v České republice,“ dodává Vojtěch Homolka.

Oproti minulým létům přitom již zdaleka neplatí, že nejlepší péče o pivo je výsadou jen tradičních hospod a pivnic. Hvězdu sládků stále častěji získávají provozovny, které se vymykají představě klasického pivního výčepu – například kavárny, bistra, bary, či dokonce farmy. Ukazuje se, že Češi oceňují kvalitně ošetřené pivo i tam, kde není hlavním důvodem jejich návštěvy. „Díky školení Prazdroje jsme se dozvěděli nové věci o pivě a zdokonalili náš styl čepování. I když se zaměřujeme na moderní interpretaci klasické vietnamské, japonské a thajské kuchyně a hosté k nám chodí primárně za delikátním gastronomickým zážitkem, vždy odchází velmi mile překvapeni, že jim u nás pivo chutná více než jinde,“ vysvětluje Michal Tran, výčepní luxusní asijské restaurace Homy Fusion, která letos poprvé získala Hvězdu sládků.

Ocenění představuje nejvyšší metu, které mohou hospodští v péči o pivo dosáhnout. Správně ošetřené pivo ale nabízí i mnoho dalších provozoven napříč Českem, které Prazdroj systematicky podporuje. „Jen loni jsme proškolili personál ve 4000 restauracích. To znamená zhruba 12 000 lidí, kteří tak zlepšili své dovednosti. Sami hospodští si totiž uvědomují, jak je to důležité. V posledních letech vidíme, že si lidé důkladně vybírají, kam na pivo půjdou. Zajímají se o to, jak je načepované a naservírované, nebo jestli výčepní dostatečně umyl sklo,“ popisuje Vojtěch Homolka.

Hvězda sládků a kvalitně ošetřené pivo obecně představují stále výraznější konkurenční výhodu. Zástupci oceněných hospod se přitom shodují, že titul Hvězda sládků má pro jejich podniky reálné přínosy. Hospodští například uvádějí, že ocenění je motivací pro jejich personál, vzbuzuje u návštěvníků zvědavost a celkově zvyšuje prestiž provozovny, což láká nové hosty.

Na téměř 600 tisíc lidí vzrostl loni počet návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Zájem byl vyšší nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

Do Plzeňského Prazdroje v loňském roce zavítalo bezmála 600 tisíc lidí, o téměř 14 % víc než v předchozím roce. Zájem návštěvníků vzrostl nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

„Největší skupinu návštěvníků tvořili domácí turisté, následovaní Němci, Taiwanci a Jihokorejci. Mezi početné skupiny cizinců loni patřili i turisté z Ameriky, Itálie nebo Polska,“ dodává Pavla Mášková. Největší zájem byl již tradičně o trasu Pilsner Urquell, velký nárůst ale zaznamenala i prohlídková trasa, která návštěvníkům představuje pivovar Gambrinus.

V letošním roce Prazdroj jako součást festivalu Industry Open nabídne novou prohlídkovou trasu, která turistům přiblíží industriální areál pivovaru a výrobní technologie. „Plzeňský pivovar je součástí industriálního dědictví Plzně a speciální prohlídka lidem umožní nahlédnout do částí areálu, kam se běžně nedostanou,“ říká Pavla Mášková. Plzeňský Prazdroj industriální turistiku dlouhodobě podporuje a všechny jeho pivovary jsou součástí sítě Evropské stezky industriálního dědictví (ERIH).

Kromě tradičních akcí pro veřejnost, jako je například oblíbené Léto v Prazdroji, koncerty nebo food festivaly, letos pivovar nabídne také oslavy 200. výročí od narození Bedřicha Smetany. V září proběhne přímo na nádvoří pivovaru velký open-air koncert pod názvem „Noc se Smetanou“.

Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a pomoci tak pěstitelům se stabilizací sklizní.

Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. „Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.

Zásadní plodina nejen pro pivo
Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využívá několik postupů regenerativního zemědělství. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník.

Na polích zapojených do projektu je uplatňován stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy. „V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.

Pět let měření
Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v Česku. Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let a v jeho průběhu budou vědci srovnávat data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy, ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě budou analyzovat v Laboratoři Postoloprty.

„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A budeme vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Při vyhodnocování projektu budou vědci klást důraz nejen na výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.

Ječmen v hospodách
Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem JEČ-MAN, na které byl použit slad z polí, na kterých projekt probíhá. „Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen je hrdinou a nepostradatelnou surovinou pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock, který je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má JEČ-MAN příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo, které se krásně hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.

Seznam.cz předloni spustil projekt s názvem Seznam Médium. Jedná se o platformu, kam mohou lidé psát komentáře a články. A jak se upozorňuje pod každým textem, jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury.

Psát sem může úplně každý, v podstatě cokoliv.

„Seznam Médium je platforma podobná Seznam.cz Newsfeedu, která by měla rozšířit články ve feedu o blogové příspěvky a jiné one-man show projekty, pro něž je zatím technická náročnost implementace klasického feedu překážkou,“ popsala před spuštěním pro Lupu Hana Holubová z tiskového oddělení Seznamu.

PrahaIN.cz zaregistrovala na této platformě článek, který se šířil několika soukromými skupinami na Facebooku. Na text se snášela obrovská kritika.

Jednalo se o článek, který popisuje údajnou dvojí kvalitu piva Pilsner Urquell v Česku a Německu. Autor zde obhajoval, že „Plzeň“ v Německu je levnější, neboť má jiné složení a dle jeho názoru je chuťově mnohem horší. „Cena je vykoupena kvalitou,“ píše autor na Seznam Médium.

Chuť piva Pilsner Urquell zakoupeného v Německu je podle autora textu lihová. Svoje postřehy dokládá tím, že podle složení plzeňského piva zakoupeném v obchodě u našich sousedů jsou přidávány navíc Hopfen Auszüge, tedy chmelové extrakty, a to prý snižuje náklady.

Článek vyvolal hodně emocí.

Plzeňský Prazdroj reaguje
PrahaIN.cz se dotazovala Plzeňského Prazdroje a tiskový mluvčí Zdeněk Kovář nám hned sdělil, že zmiňovaný článek se nezakládá na pravdě.

Podle slov největšího českého pivovaru si zde zakládají na nejvyšší kvalitě surovin i léty prověřených postupech. Připomeňme, že Pilsner Urquell vaří pivo přes 181 let.

„Receptura piva Pilsner Urquell je pro všechny trhy stejná, pro Česko i pro zahraničí, přičemž se vaří a stáčí do všech typů obalů pouze a jenom v Plzni. Odtud ho dodáváme do českých hospod a obchodů a vyvážíme do více než 50 zemí světa,“ upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Reaguje také na zmiňované „chmelové extrakty“.

„Na českých etiketách a obalech je pak v souladu s českou legislativou označení chmelové výrobky, v zahraničí je pak uveden adekvátní překlad v souladu s tamní legislativou. Například v angličtině hop products, v němčině Hopfenauszüge,“ říká Zdeněk Kovář za největší pivovar v Česku.

V závěru ujišťuje, že každou várku piva, která opouští pivovar, pečlivě kontrolují, aby si byli jistí, že je v nejlepší kvalitě.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstupuje do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů. Výsledkem spojení se Sibeerií je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, které si zakládají na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci, přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 %. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Vařilo se společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi na to, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek.

„Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost - 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů,
ale i tradiční čeští pivaři,“ hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room.

„První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“ Všechny důležité informace o nové restauraci naleznou zájemci na stránkách www.sibeeria.cz v sekci Tap Room.

Lednový speciál Cyronaut si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk.

Plzeňský Prazdroj nechce za současných podmínek podporovat olympiádu v Paříži. Oficiální partner Českého olympijského výboru (ČOV) se stahuje z veškeré komunikace směrem k olympijským hrám. Peníze pošle českým sportovcům. Reagoval tak na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start sportovců z Ruska a Běloruska na OH 2024. I nadále bude finančně podporovat český sport a prostředky určené na podporu olympiády půjdou českým sportovcům, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. ČOV ocenil, že Plzeňský Prazdroj zůstává jeho partnerem a bude podporovat české sportovce. Jeho stažení z olympijské kampaně nekomentoval, protože to považuje za interní záležitost firmy.

"Pilsner Urquell se po dohodě s Českým olympijským výborem rozhodl stáhnout veškerou komunikaci, která se vztahuje k letní olympiádě v Paříži. Stejně tak nechystá vlastní kampaň u příležitosti her, jako tomu bylo v minulosti," dodal Kovář. Jak přesně to na ČOV dopadne, není jasné. "To je interní záležitost firmy, o které budeme nadále diskutovat a nepřísluší nám ji v tuto chvíli komentovat," uvedl ČOV ve vyjádření pro ČTK.

V minulém týdnu oznámila ukončení spolupráce s Českým olympijským výborem společnost CPI Property Group, která také patřila mezi jeho oficiální partnery. Odchodem z olympijského hnutí firma rovněž reagovala na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o startu Rusů a Bělorusů v Paříži. Do rozpočtu ČOV měla přispět 25 až 30 miliony korun za čtyřletý cyklus.

Zatímco tato firma partnerství s ČOV ukončila, pivovar se rozhodl, že peníze vyplývající ze smlouvy dá na podporu českých sportovců a rozvoj sportovišť. Marketingová manažerka Pilsneru Urquell Zuzana Dudová řekla, že pivovar chce dále slavit úspěchy českých sportovců, ale na akcích, které souznějí s jeho hodnotami. "Zároveň ale nehodláme polevit v podpoře, kterou jim věnujeme, a chceme dostát finančnímu plnění, k němuž jsme se zavázali," uvedla. ČOV tento postoj přivítal. "Oceňujeme, že Pilsner Urquell nadále stojí při českých sportovcích a je stále naším partnerem i v této neklidné době," konstatoval.

Prazdroj uvedl, že podporuje české olympioniky přes 20 let ve jménu hodnot, jako jsou férovost, humanismus a lidská sounáležitost. "Doufali jsme, že se promítnou i do nadcházející olympiády. Bohužel, rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, i přes snahy a nesouhlas Českého olympijského výboru, není v souladu s těmito principy. Nadcházející olympijské hry se tak stávají politickou záležitostí a za současných podmínek nechceme tyto hry aktivně podporovat," řekla marketingová manažerka.

Skupina ČEZ, která je generálním partnerem ČOV, také podporu směřuje ke sportovcům. "My jsme nikdy žádné akce na olympijských hrách v Paříži nepodporovali a podporovat nebudeme. Naše podpora se týká jen přípravy českých olympioniků," řekl dnes ČTK její mluvčí Ladislav Kříž. Minulý týden uvedl, že je ke zvážení, zda by kvůli rozhodnutí neměli ze struktur MOV odstoupit čeští funkcionáři. Členem MOV je od roku 2018 předseda ČOV Jiří Kejval.

Prazdroj se podle mluvčího od začátku konfliktu jasně vymezil proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Podpořil řadu humanitárních aktivit, hned po začátku konfliktu přestal vyvážet své produkty do Ruska a Běloruska a toto rozhodnutí trvá. "Vážíme si veškerých humanitárních aktivit Pilsner Urquell směrem k Ukrajině i jasného vymezení se proti ruskému útoku. Také náš postoj je jasný, odsuzujeme ruskou agresi a nesouhlasíme s jakoukoli formou účasti Ruska a Běloruska v kvalifikacích na olympijské hry nebo na hrách samotných po dobu trvání válečného konfliktu na Ukrajině," komentoval to ČOV.

Pilsner Urquell pokračuje v podpoře českého hokeje. "Jsme hlavním partnerem hokejové reprezentace, mužské i ženské," řekla Dudová.

Na prosincový předvánoční čas připravili sládci Plzeňského Prazdroje v programu Volba sládků pivní speciál s názvem Půlnoční. Jedná se o tmavé svrchně kvašené nepasterizované pivo typu Black IPA o stupňovitosti 13,3 % a obsahu alkoholu 5,6 %.

Prosinec. Doba předvánočních příprav, chvíle setkávání s přáteli, bilancování i předsevzetí do budoucna. To všechno inspirovalo plzeňské sládky při rozhodování o pivním speciálu, který v prosinci nabídnou v rámci programu Volba sládků pivním fajnšmekrům.

„Rozhodli jsme se předvánoční a vánoční dobu obohatit pivem, které příznivcům pivních speciálů zvýrazní tento romantický a magický čas. Volba proto padla na velmi tmavé silné pivo stylu Black IPA vhodné pro dlouhé zimní večery. Název Půlnoční i použitá grafika symbolizují nejdelší noci v roce a tradiční vánoční zvyky, které jsou často spojeny s hledáním odpovědí na to, co se stane v dalším roce. Proto v komunikaci používáme i vánoční věštby a horoskopy,“ vysvětluje manažerka programu Volba sládků Linda Pilková.

Při přípravě silného svrchně kvašeného vánočního speciálu použili prazdrojští sládci pět druhů sladu. Základ tvoří slady plzeňský a pšeničný, slady mnichovský, karamelový a čokoládový pak výrazně obohatily chuť a daly pivu Půlnoční velmi tmavou barvu (100 EBC). Výraznou hořkost (43 IBU) a jemné chmelové aroma s citrusovými tóny pivu dodaly chmely Willamette, Sabro, Citra a Amarillo

„Předvánoční období si vysloveně žádá silný a originální speciál. Black IPA Půlnoční se svou výraznou chutí s čokoládovými a kávovými tóny výborně hodí k oblíbeným zimním jídlům, výborně ladí s jablečnými, hruškovými nebo čokoládovými dezerty a obstojí i v kombinaci s ochutnáváním klasického vánočního cukroví,“ doporučuje sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný. 

Vánoční speciál Půlnoční Volby sládků Plzeňského Prazdroje si pivní fajnšmekři mohou vychutnat v prosinci ve více než 1000 hospodách a restauracích po celé republice. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz.

Zdražení o tři koruny, jinde o dvě až čtyři podle situace. Hosté jihomoravských hospod a restaurací si kvůli vyšším cenám za půllitr plzeňského piva postupně sahají čím dál hlouběji do kapes. Od příštího roku se navíc musí připravit na další zdražení, a to kvůli vyšším sazbám daně z přidané hodnoty na pivo. Řada restauratérů proto zákazníky již nyní upozorňuje, že se ceny přesahující sedmdesát korun brzy stanou novou normou.

Pravidelně navštěvuje svůj oblíbený podnik dvaatřicetiletý Michal Svačina z Brna. Jednou až dvakrát týdně si dá čtyři až pět piv, sám se nazývá pivařem. Dávno však do hospody nemůže vejít se dvěma stovkami v domnění, že mu na pět půllitrů zlatavého chmelového moku budou stačit. „Většinou platím asi tři sta padesát korun, záleží podle toho, jestli si dávám i jídlo. Dřív stačila stovka v kapse,“ pokrčil rameny mladý muž. Omezovat se však zatím neplánuje.

V navštěvované brněnské restauraci Štatl si hosté ve srovnání s letošním jarem připlatí za plzeňské pivo o tři koruny více. Z devětapadesáti korun za půllitr tak nyní lidé platí dvaašedesát. Oproti předloňskému jaru stoupla cena dokonce o třináct korun. „Dříve jsme měli zafixované ceny elektřiny i plynu, to už ale neplatí. Navíc jsme zvyšovali mzdy, prostě se dá říct, že se nám obecně zvýšily náklady. Museli jsme v poslední době ceny plzeňského piva zvednout o tři koruny, protože nám vzrostly náklady úplně na všechno,“ vysvětlil provozní podniku Pavel Podsedník.