Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 80 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před rokem

Celkově loni Prazdroj prodal méně piva než v roce 2020

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Uzavření restaurací a další proticovidová opatření negativně ovlivnily výsledky Plzeňského Prazdroje i v roce 2021. Oproti předchozímu roku prodal doma i ve světě o 0,3 procenta méně piva. S tržbami i ziskem zůstal pod úrovní předpandemického roku 2019.

„Oproti předcovidovému období byl loni výrazný propad především u čepovaného piva. Jeho prodeje ovlivnilo nejen opakované zavírání hospod, ale i další omezení. Celkově tak naše loňské prodeje na domácím trhu zaostaly dokonce i za rokem 2020 o tři procenta. Na druhé straně, především díky naší setrvalé podpoře hospod a restaurací, se nám loni přihlásila řada provozů se zájmem stát se našimi odběrateli,“ říká Dragoș Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Tržby pivovaru v roce 2021 dosáhly 16,3 miliard korun, zisk po zdanění byl 4,48 miliardy korun. Kapitálové investice činily 1,4 miliardy a do státní pokladny Prazdroj odvedl na přímých a nepřímých daních 5 miliard korun. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byly tržby nižší o čtyři procenta a zisk nižší o šest procent. Inflace přitom za zmíněné roky 2020 a 2021 přesáhla kumulativně 7 procent.

O něco lépe než doma se Prazdroji v loňském roce dařilo v zahraničí, kde prodej jeho piv meziročně stoupl o tři procenta na 4,6 milionu hektolitrů. V tuzemsku celkově prodal 6,5 milionu. Celkem tak pivovar v součtu doma i ve světě v roce 2021 prodal přes 11 milionů hektolitrů, což je o zhruba 0,3 % horší výsledek než v roce 2020.

Prazdroj je nadále největším exportérem tuzemských piv, loni jich vyvezl přes 1,7 milionu hektolitrů. Většinu z toho tvořil ležák Pilsner Urquell, který se vaří pouze v Plzni a odtud se vyváží do více než 50 zemí světa. Zbylou část zahraničních prodejů tvořila produkce Kozla v pivovarech, které mají licenci na jeho výrobu.

I přes loňské potíže způsobené přetrvávající pandemií Prazdroj nepřestal investovat do svých provozů i udržitelnosti. V loňském roce došlo ke zvýšení výrobní kapacity v Pivovaru Radegast o 20 procent, a to díky stavbě nové varny za 250 milionů korun. V Plzni se začal stavět nový, plně automatizovaný sklad za 780 milionů korun. Ve Velkých Popovicích pak letos dojde ke zprovoznění 14 nových cylindrokonických tanků pro kvašení a zrání piva v celkové hodnotě investice téměř 400 milionů korun.

„Je pro nás zásadní, aby se naše pivovary rozvíjely, abychom mohli i nadále držet nejlepší kvalitu našich produktů. Stejně tak je pro nás přirozené investovat do podpory české pivní kultury, do hospod a restaurací. Jen během pandemie jsme tímto směrem investovali několik set milionů korun a naše podpora pokračuje i letos. A nezapomínáme rozhodně ani na naše zaměstnance, kteří jsou pro náš klíčoví, neustále se snažíme zlepšovat jak pracovní prostředí, tak i benefity, které mohou čerpat,“ říká Dragoș Constantinescu.

Stejně tak se Prazdroj zaměřuje na podporu lokálních dodavatelů surovin, například formou pomoci pěstitelům chmele na Žatecku s efektivnějším zavlažováním v rámci projektu PRO CHMEL, na kterém spolupracuje s Microsoftem a Agritecture (více na www.prochmel.cz).

Do hospod chodíme méně. Prazdroj posílil jejich podporu

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Hospody musí o zákazníky čím dál tím víc bojovat. Podle dat Plzeňského Prazdroje se po koronavirové pandemii snížil počet hostů i četnost jejich návštěv, v posledních týdnech pak navíc lidem klesají reálné příjmy. Aby hosty nalákali, hledají hospodští cesty, jak vylepšit svou nabídku a změnit nebo restartovat své podnikání. Prazdroj jim proto nabízí unikátní systém rozvojových programů, který je založený na analýzách i poradenství a pomáhá ve všech hlavních oblastech jejich činnosti. Hospody, které jím projdou, hlásí růst tržeb i nové hosty.

Zatímco ještě v roce 2019 chodily do restaurací na pivo a kus řeči aspoň jednou za dva týdny skoro 3/4 dospělých (72 procent), aktuálně je to jen polovina. Pravidelní návštěvníci navíc chodí méně často, než bylo zvykem. Před pandemií štamgasti zašli do své oblíbené hospody v průměru 9x za měsíc, teď je to zpravidla 8 návštěv měsíčně. Situace tak přiměla restauratéry hledat cesty, jak své podnikání zlepšit.

„Hlavním impulsem k aktivitě hospodských byl covid. Před ním se většina hospod nemusela zas tak moc snažit se neustále zlepšovat. Lidi chodili, tak nebyl důvod. Náhle je tu ale změna chování hostů, kteří chodí méně často a pečlivě si vybírají, kde a za co své peníze utratí. Hospodští se na nás obracejí o radu už automaticky, proto jsme letos ještě zintenzivnili naše rozvojové programy, které majitelům restaurací a hospod pomáhají zlepšit oblasti, které jim nefungují,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. V posledních týdnech zájem hostinských o pomoc ještě navíc roste s tím, jak roste inflace a klesají reálné výdělky.

Základem pomoci Prazdroje je analýza všech podniků, kam dodává pivo, a to ve čtyřech základních oblastech. Pivovar sleduje kvalitu jídla a piva, jak funguje a jak se chová obsluha, jak lákavé a útulné je prostředí hospody a jak viditelná je její nabídka, a to i na internetu. Může tak hospodám ukázat, kde mají silné a slabé stránky. V druhém kroku pak po dohodě s majitelem či provozovatelem podniku udělá speciální „diagnostiku“ dané provozovny formou mystery shopping. Výsledem je komplexní zpráva o podniku, tedy jeho hodnocení i návrh na vylepšení, kterou hospoda od pivovaru získá zcela zdarma.

„Dvakrát navštívíme v utajení hospodu, kam dodáváme naše piva, ochutnáme čepované i lahvové pivo a jídlo. Poté vyplníme obsáhlý dotazník o 120 otázkách v jednotlivých oblastech jako je kvalita čepování, kuchyně a servisu, vzhled hospody, chování personálu i propagace podniku. Pak hospodskému přesně ukážeme, co by šlo zlepšit a tím získat nové hosty a zvýšit tržby. A buď může svůj provoz vylepšit vlastními silami, nebo využít naši pomoc,“ popisuje Jakub Zaoral, který má rozvoj hospod v Prazdroji na starosti. Mimo to může Prazdroj hospodě doporučit i investice do úpravy exteriéru, interiéru nebo vybavení, na čemž se často finančně podílí.

Za poslední roky Prazdroj provedl komplexní diagnostiku skoro 3 000 provozoven a do rozvojových programů zapojil na 500 hospod. Celkově tak jen do této formy pomoci hospodám investoval už přes 20 milionů korun, jen letos to bude téměř 5 milionů. Součástí rozvojových programů je 18 školení a seminářů od ryze ekonomických a manažerských, přes digitální propagaci až po kulinářské, kde mezi nejlákavější patří Pivní gastroakademie pořádaná s řetězcem Makro a společností 100PROgastro nebo návštěvy podniků špičkovými kuchaři, kteří učí své kolegy, jak správně vybírat a nakupovat suroviny a jaká jídla připravovat s ohledem na lokalitu a preference zákazníků.

„Od začátku roku pozorujeme obrovský nárůst zájmu o diagnostiku hospod i naše školení. Hospodští vidí, že to funguje, že často stačí udělat malou změnu, vylepšit přístup personálu, zkusit propagaci na internetu nebo vyladit exteriér, a hosté se najednou vrací,“ doplňuje Jakub Zaoral.

To potvrzuje i Pavel Chmelík, majitel Restaurace Žíznivej kozel v Klatovech: „U nás se jednoznačně ukázalo, že klíčem ke zvýšení prodejů byli zaměstnanci. Je třeba, aby jídlo a nápoje aktivně nabízeli a ne jen čekali, kdo si co objedná. Proškolení personálu dělá 80 až 90 procent úspěchu.“

Podporu hospod v Prazdroji ale nenastartoval až covid nebo letošní inflace. „Na té cestě jsme dlouho. Poprvé jsme se o pomoci hospodám začali bavit před deseti lety. Začali jsme se dívat na podniky více očima hosta, proč vlastně přišel a jaké zážitky tam chce prožít. A podle toho jsme začali náš rozvojový program hospod stavět. Žádné podniky nevlastníme, dokážeme jim ale efektivně poradit, aby se jim dařilo, a aby se i do budoucna udržela unikátní česká pivní kultura, protože na ni můžeme být skutečně jako Češi pyšní,“ dodává Tomáš Mráz.

Letos Prazdroj navíc testuje zcela nový formát pomoci hospodám, nad rámec kompletní diagnostiky radí hospodským i s ekonomikou jejich provozu na úroveň jednotlivých položek v menu. Zároveň posuzuje kupní sílu obyvatel v místě i atraktivnost podniku pro přespolní, nebo hodnotí skladbu surovin. Hospoda tak detailně vidí, v čem má mezery, kde lze ušetřit a jak zvýšit kvalitu a přilákat hosty. „Zatím jsme kompletní sken hospody, jak tomu pracovně říkáme, udělali u třech mimopražských hospod a jen jejich prodeje piva se zvýšily o 12 procent. Vedle toho se jim zvedly prodeje i u dalších položek na lístku,“ říká Jakub Zaoral.

Pozitivní zkušenost s touto novinkou dokládá i Jaromír Rusek, jednatel firmy, provozující jeden z „proskenovaných“ podniků, Hospodu u Bobra ve Frenštátě pod Radhoštěm: „Asi největší přínos vidím v dopadu do ekonomiky. Zlepšili jsme nákupy od dodavatelů, strukturu nákupního mixu a nastavili například efektivnější systém pro personál, abychom omezili zbytečné prostoje v hodinách mimo návštěvnické špičky. I přes raketový růst cen vstupů se podařilo po školeních a konzultacích snížit náklady na jednotku produkce u kuchyně.“

V podpoře hospod chce Prazdroj pokračovat i nadále, aktuálně pracuje na tom, aby své know-how dokázal nabídnout ještě širšímu okruhu hospod a restaurací v Česku.

Výstava 180 let Prazdroje v Pivovarském muzeu

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Letos v říjnu tomu bude 180 let, kdy sládek Josef Groll uvařil v novém Měšťanském pivovaru první várku ležáku Pilsner Urquell, který záhy dobyl celý svět. Pivovarské muzeum v Plzni oslavuje úctyhodné jubileum unikátní výstavou s názvem 180 let Prazdroje, která je přístupná od 24. 6. 2022 do 24. 2. 2023. Pozoruhodná expozice atraktivní formou zachycuje příběh pivovaru Plzeňský Prazdroj od počátku společných projektů plzeňských právovárečných měšťanů až po současnost.

Výstavu 180 let Prazdroje uspořádal Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci si mohou na jednom místě prohlédnout to nejcennější a nejzajímavější ze všech osmnácti dekád pivovaru. Mezi pečlivě vybranými exponáty i četnými obrazovými dokumenty nechybí sbírka luxusních reprezentačních předmětů, jako jsou například originální křišťálové pivní poháry, aukční lahve Pilsner Urquell či vzácné dary určené pro papeže v rámci obnovené tradice Velikonočního piva v roce 2011. Druhá část výstavy od 4. 7. do 28. 7. zaplní prostor před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje.

Vstup na výstavu 180 let Prazdroje je součástí vstupenky do Pivovarského muzea v Plzni, oblíbeného návštěvnického cíle. Jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách, které je pojetím a šíří expozice výjimečné i v celosvětovém kontextu, sídlí v právovárečném domě z 15. století ve Veleslavínově ulici. Jsou zde k vidění například autentické nástroje na výrobu i stáčení piva, pivovarská laboratoř, gotická sladovna, pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekce pivních lahví, nejmenší džbánek na světě měřící 1 centimetr i obří korbel ze Sibiře a další sběratelské kuriozity.

Nejlepším výčepním Prazdroje se stal Ondřej Rozsypal

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Vítězem 16. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Ondřej Rozsypal z restaurace Šenk Lékárna. Prestižního klání, které dlouhodobě podporuje rozvoj české pivní kultury a zvyšuje kvalitu čepovaného piva, se letos zúčastnilo 225 výčepních plzeňského ležáku z celé republiky. Nejlepší z nich získal odměnu ve výši 1842 EUR symbolizující rok uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Ocenění „Výčepní legenda“ převzal za celoživotní práci Petr Zabilka z restaurace Demínka a do exkluzivního klubu Honorary Connoisseur Pilsner Urquell vstoupil dlouholetý fotbalový reprezentant Vladimír Šmicer.

Dvacet finalistů z celé České republiky se utkalo tento týden o titul Pilsner Urquell Master Bartender v prostorách plzeňského pivovaru. Soutěžící měli za úkol nejen předvést své mistrovství a dokonale načepovat zlatý ležák, ale také prokázat špičkové znalosti o pivu, jeho výrobě a historii a ukázat své komunikační dovednosti, které jsou pro výčepní nezbytné. Prvenství získal Ondřej Rozsypal z restaurace Šenk Lékárna, který se kromě trofeje a speciální kožené zástěry Pilsner Urquell Master Bartender 2022 může těšit z finanční odměny ve výši 1842 EUR.

„Ocenění je pro mě velká pocta, moc si ho vážím. Rád bych také poděkoval svým kolegům ze společnosti "Hospodská" za úžasnou podporu, bez nich by to nešlo! Do budoucna mám v plánu pokračovat v další propagaci české pivní kultury, chci se ještě více zapojit do šíření povědomí o správném čepování piva i péči o něj. Věřím, že mi k tomu titul pomůže,“ říká Ondřej Rozsypal vítěz z plzeňské restaurace Šenk Lékárna.

V letošním roce se o titul Pilsner Urquell Master Bartender ucházelo celkem 225 výčepních, čtvrtinu z nich tvořily ženy. První kolo soutěže v podobě on-line vědomostního testu přilákalo nové tváře – více než 90 % přihlášených se souboje účastnilo poprvé, nově se zapojilo také 75 % provozoven. „Je vidět, že hospod a restaurací, kde skvěle pečují o pivo, přibývá a jejich kvalita se zlepšuje. A ty nejlepší pak vysílají své zástupce, aby se utkali o titul Pilsner Urquell Master Bartender,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty Václav Berka.

On-line testem, ve kterém bylo třeba prokázat své znalosti z historie pivovarnictví, výroby a péče o pivo, prošla jen třetina ze všech přihlášených. Ti pak byli ve druhém kole hodnoceni formou „mystery shoppingu“, tedy tajné návštěvy přímo v podniku, kde působí. Jejich práci, umění načepovat skvělé pivo i přístup k hostům tak otestoval anonymní komisař.

„Skutečný mistr musí umět dokonale načepovat pivo, to je základ. To, co odlišuje ty nejlepší, je umění vytvořit z návštěvy hospody výjimečný zážitek, za kterým se budou hosté rádi vracet. To považujeme za klíčové pro další úspěšný rozvoj výjimečné české pivní kultury,“ vysvětluje Václav Berka.

Pilsner Urquell také každoročně oceňuje profesionály, kteří pivu zasvětili celý svůj pracovní život. Do pomyslné síně slávy s titulem Výčepní legenda letos zaslouženě vstoupil Petr Zabilka z vyhlášené pražské restaurace Demínka, který se profesi výčepního s láskou a nadšením věnuje už od 90. let. „Mezi kolegy jsem známý svou „posedlostí čistotou“, ať už jde o pivní trubky, sklo nebo samotný výčep. V Demínce jsem už více než 15 let a ani tady to není jiné. Jsem přesvědčený, že „plzeň“ si takovou péči zaslouží,“ přibližuje Petr Zabilka.

Součástí slavnostního předávání cen bylo i udělení čestného titulu Honorary Connoisseur určeného pro významné osobnosti, které se dlouhodobě podílí na podpoře a šíření věhlasu piva Pilsner Urquell doma i v zahraničí. Letos ho získal Vladimír Šmicer, dlouholetý fotbalový reprezentant, stříbrný medailista z mistrovství Evropy, který s Liverpoolem vyhrál nejslavnější klubovou soutěž Ligu mistrů. „Je pro mě ctí, že jsem byl přijat do prestižního „klubu“ příznivců Pilsner Urquell vedle takových osobností jako Zdeněk Svěrák, Václav Havel, Miloš Forman nebo Karel Gott. Plzeňský ležák si dám vždy s chutí a jako ambasador značky budu rád dál šířit zaslouženou slávu českého pivního zlata,“ říká nový Honorary Connoisseur Vladimír Šmicer.

Prestižní soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří mají společné nadšení pro plzeňský ležák a svou práci dělají s radostí a láskou k pivu i k lidem. Cílem soutěže je nejen ocenění výčepních a jejich náročné práce, ale také vzdělávání pivní veřejnosti, zvyšování kvality čepování piva i rozvoj pivní komunity a kultury.

Novou finanční ředitelkou Plzeňského Prazdroje se stala Karina Přibylová

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Karina Přibylová se od 1. června stala novou finanční ředitelkou Plzeňského Prazdroje. Nahradila tak Davida Udala, který se nově přesunul na pozici ředitele pro distribuci a plánování.

„Karina s sebou přináší bohaté zkušenosti z oblasti financí v mezinárodní společnosti a především velkou energii pro rozvoj svého budoucího týmu. Podobně, jako když naši odborníci přináší své zkušenosti získané v Česku a na Slovensku na mezinárodní pozice v rámci skupiny Asahi, je pro nás naopak obohacením, když náš tým posílí člověk se zkušenostmi z jiných zemí,“ říká Dragoș Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Karina Přibylová do Prazdroje přichází ze společnosti Procter & Gamble. V ní pracovala posledních 19 let na různých pozicích v rámci oddělení financí, v posledních letech jako senior ředitelka skupiny pro komerční finanční služby a finanční plánování pro střední Evropu.

Nahradí Davida Udala, který během uplynulých 20 let působil v Plzeňském Prazdroji na různých pozicích v rámci oddělení financí, v posledních letech na pozici finančního ředitele. Od letošního roku se David Udal přesunul na pozici ředitele pro logistiku a plánování Prazdroje, na níž vystřídal Marka Pracha. Ten přešel na pozici Head of Supply chain operations AEI v rámci mateřské skupiny Asahi Europe & International (AEI), do které spadá i česká pivovarnická jednička.

Karina Přibylová pochází z Lotyšska. V Procter & Gamble začínala v Maďarsku, pracovní zkušenosti v rámci skupiny má také ze Švýcarska, Dubaje, USA, Velké Británie i z České republiky. Nyní žije v Praze s manželem a dvěma syny, kteří jsou nadšenými hráči ledního hokeje.

Správně načepovanou plzeňskou hladinku dostanete i ve Švédsku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Lenka Prokšová

Miluje plzeňské pivo. Jak perfektně načepovat hladinku nebo šnyt plzeňského piva se učí tapster Sebastian La Torre ze Švédska od svých patnácti let. Správné čepování si osvojil v restauraci ve Stockholmu. Právě tam má jeho rodina hospodu, kde čepují pivo značky Pilsner Urquell.

Tapster je pro Pilsner Urquell to, co je someliér pro víno nebo barista pro kávu. Je to v podstatě barman, který zajišťuje, že každé pivo, které hostům podává, je krásně načepováno, má správnou pěnu, teplotu a samozřejmě chuť. Sebastian La Torre své umění, jak správně načepovat plzeňské pivo, prezentoval během května v plzeňské Restauraci 12 v Kopeckého sadech. „Plzeňské pivo se učím čepovat už několik let a jsem rád, že jsem mohl porovnat své umění v jedné z plzeňských hospod s místními výčepními,“ vypráví dvacetiletý tapster, který během svého několikadenního pobytu v Plzni navštívil i několik dalších vyhlášených plzeňských restaurací.

„Ve většině vyhlášených hospodách v Plzni se pivo čepuje z tanku. I naše rodinná restaurace ve Stockholmu je tankovna. Dbáme na to, abychom pivo z tanku vyčepovali v co nejkratší době. Většinou to zvládneme do tří dnů. Můj sen je otevřít si svoji vlastní restauraci nebo hospodu s plzeňským pivem. A nemusí jít hned o velkou tankovnu," říká dále La Torre a dodává: „Jsem rád, že jsem konečně navštívil plzeňský pivovar, o kterém jsem dříve hodně slyšel. Varna i historické sklepy jsou něco výjimečného, byl jsem z toho skutečně unešený. Nadchlo mě ale i centrum města, Plzeň je opravdu krásná."

Kvůli vysokým daním na alkohol není podle něj ve Švédsku popíjení v restauracích a hospodách levnou záležitostí. „Ve Švédsku máme něco jako zákon, že pokud se v hospodě servíruje alkohol, musí být v nabídce také něco k jídlu. Na to jsou velmi striktní předpisy. V Česku jsem byl překvapen, kolik piva tu lidé vypijí. U nás je spotřeba ovlivněná cenou, která je kvůli daním nastavena poměrně vysoko. Půllitr piva stojí devět euro, na některých místech ve Stockholmu i 10. Mnoho Švédů si proto raději koupí pivo v obchodě a vypijí ho s přáteli doma, než aby si zašli do hospody,“ uvádí švédský tapster.

Po týdnu v Plzni skládal „tapsterský test", který byl rozdělen na tři části. „V první jsem byl zkoušen, zda umím správně načepovat hladinku a šnyt. Druhou částí byl test složený z otázek na historii plzeňského piva a také z toho, jak se vaří Pilsner Urquell. Ve třetí části jsem musel ochutnávat a poznat plzeňské pivo. Jsem rád, že jsem test úspěšně absolvoval a získal takzvaný Tapster Certifikát. S tímto certifikátem můžu čepovat plzeňský ležák kdekoli po světě,“ dodává La Torre.

Plzeňský Prazdroj uvařil speciál ke 160. výročí založení Sokola

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Náš REGIONAutor:Andrea Jančová

Plzeňský Prazdroj uvařil při příležitosti 160. výročí založení České obce sokolské pivní speciál s názvem Nazdar. Během června se bude prodávat ve více než 1000 podnicích v České republice, poté by měl být s dispozici ve vybraných sokolovnách.

Pivní speciál by pojmenován podle tradičního sokolského pozdravu. Jde o 8,5stupňové pivo, které obsahuje 3,5 procenta alkoholu. Podle manažera programu Volba sládků Tomáše Drahoňovského se pivovar rozhodl dát pivní speciál obci jako dar k výročí, protože Sokol je nedílnou součástí české tradice a kultury. „Zadání bylo jednoduché, lehké pivo,“ řekl sládek programu Tomáš Pokorný.

Doplnil, že na českém jsou lehká piva aktuálně trend a věnují se mu i ostatní pivovary. Prazdroj červnového speciálu uvařil 1350 hektolitrů. Jedná se o spodně kvašené výčepní pivo, při výrobě byly použit čtyři odrůdy chmele a kombinace plzeňského a vídeňského sladu.

Starostka sokolské obce Hana Moučková připomněla, že letos je také 140. výročí prvního všesokolského sletu, který se konal v roce 1882 v Praze. Plzeňský Prazdroj letos také uvařil při příležitosti 80. výročí operace Anthropoid ve spolupráci s britským pivovarem Fuller’s pivo s názvem Hrdinům.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie koronaviru druhým rokem klesl prodej piva v České republice. V loňském roce se snížil meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. O rok dříve byl meziroční pokles osmiprocentní.

Vymřou vesnické hospody? Prazdroj na jejich záchranu dává miliony

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Nejohroženějším druhem českého pohostinství jsou vesnické hospody. Krutě je zasáhl zákaz kouření, zavedení EET, omezení spojená s koronavirovou krizí i odlivem hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích. Jen za poslední tři roky ukončilo svůj provoz v obcích do 5 000 obyvatel podle údajů Plzeňského Prazdroje 12 procent hospod, což je skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad 20 tisíc obyvatel. Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem „Vesnice“. Zapojilo se do něj již téměř devět set hospod, kterým se vrací nejen tradiční hosté, ale daří se jim lákat i nové. Jejich prodeje piv díky účasti v programu loni vzrostly v průměru o 8 procent.

„Program Vesnice jsme odstartovali v roce 2017. Cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích,“ říká Milan Pavelka, která má program Vesnice v Prazdroji na starosti.

Pivovar investoval do vesnických podniků už téměř 18 milionu korun, nejvíce loni – 5,6 milionu korun. Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje zároveň je situovaná na vesnici nebo v malé obci. Před pěti lety se ho účastnilo zhruba 80 podniků, letos se do něj zapojilo již 861 provozoven. To je více než desetina všech vesnických hospod v Česku.

Oblasti, ve kterých Prazdroj pomáhá, lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – patří sem vše od vybavení, po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pak pomoc s aktivitami, které mají do hospůdek nalákat hosty.

„Pokud jde o vzhled a vybavení hospody, není to jen o finančním příspěvku, snažíme se zapojit také majitele a provozovatele, ale co nejvíce i místní lidi. Ať už jde o novou fasádu, výmalbu nebo lavice a stoly na zahrádku, domluvíme se s hospodským, aby sehnal pár místních šikovných lidí, kteří to dokážou opravit či vyrobit, my pomůžeme s financováním a navíc přidáme ještě slunečníky nebo propagační předměty. Toto zapojování komunit v místě výborně funguje a je pro hospodské výhodné,“ uvádí Milan Pavelka.

Vedle toho pivovar učí hospodské pořádat akce, aby společně dali místním další důvod k návštěvě. „Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi do venkovské hospody přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme třeba oslavu dožínek, Mikulášskou či Tříkrálovou akci. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi pak začnou chodit nejen na tyto speciální akce, ale vrací se pravidelně. Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se nám daří rozvíjet komunitní život na vesnicích,“ říká Milan Pavelka.

Důležité ale podle Pavelky je i to, aby se lidé o akcích a aktivitách hospod dozvěděli: „I zde někdy hostinští tápou a potřebují pomoci. Dostávají od nás plakáty na akci, ale stává se, že si je pověsí přímo v hospodě. Tam to ale uvidí jen pár lidí. My jim radíme, aby ho dali na viditelné místo, třeba někde na návsi. Za chvíli si ho všimnou tři až čtyři lidé a už to jede. Zakrátko to ví půlka vesnice. Jsou to často drobnosti, které ale fungují. A samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem nebo sociálními sítěmi,“ dodává Milan Pavelka.

Že program funguje, dokazují i zvýšené prodeje zapojených hospod, jen loni narostly v průměru o 8 %. A znát je to i na zájmu místních, kteří se do vesnických hospod vrací. To dokládá i provozovatel Milan Hilpert z hospody U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, které Prazdroj pomáhal financovat novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu: „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje, díky proměně jsme získali i zcela nové štamgasty, kteří si nás oblíbili.“ Hospoda pak reagovala na zájem i rozšířením zahrádky. Úspěšný byl i restart hospody v Obecnici na jihu Čech. „Prošli jsme rekonstrukcí, pivovar nám finančně pomohl i se stavbou pergoly a poradil nám, jak přilákat hosty,“ líčí majitel hospody v Obecnici Miroslav Kadič. I zde je výsledkem nárůst prodejů.

Volba sládků v květnu uctí hrdiny spoluprací s britským pivovarem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Květnový speciál programu Volba sládků oslavuje statečnost českých parašutistů v operaci Anthropoid, od které letos uplyne 80 let. Svrchně kvašenou třináctku s názvem „Hrdinům“ uvařil Plzeňský Prazdroj ve spolupráci se sládky britského pivovaru Fuller ́s a společně tak chtějí vzdát hold všem, kteří se v minulosti i dnes postavili na stranu slabších a utiskovaných. Speciál bude v květnu k ochutnání na čepu více než 1000 podniků v ČR.

Letos v květnu si připomínáme 80. výročí úspěšné česko-britské akce s názvem Anthropoid. Jejím cílem bylo odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, což se díky statečnosti českých parašutistů 27. května 1942 také podařilo, i když samotní hrdinové za to zaplatili cenu nejvyšší. „Stále je namístě si připomínat obětavost a hrdinství všech bojovníků za svobodu a spravedlnost. Těch, kteří za nás bojovali ve 2. světové válce, ale i těch, kteří se ani dnes nebojí postavit zdánlivě neporazitelnému zlu. Náš společný projekt tak umožňuje důstojně uctít jak historické partnerství, tak vyjádřit respekt všem, pro které nejsou hodnoty jako čest a odvaha jen
frází. Hrdinům, kteří jsou za obranu vlasti ochotni nasadit své životy,“
říká Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

U příležitosti tohoto výročí se spojil Plzeňský Prazdroj s velkým zahraničním pivovarem Fuller’s a společně uvařili svrchně kvašené pivo „Hrdinům“. Květnový speciál společně vytvořili plzeňský sládek Tomáš Pokorný a sládci Guy Stewart a Charlie Long britského pivovaru Fuller ́s, kde se vaří pivo již od roku 1845.

„Spolupráce s českým pivovarem pro nás byla velkou zkušeností. Jako základní recepturu jsme vybrali náš Extra Special Bitter, který jsme obohatili o české slady. Výsledný speciál kombinuje britské postupy s českým know-how a typickými surovinami,“ říká Charlie Long z pivovaru Fuller ́s.

Hrdinům je svrchně kvašené pivo anglického typu a má výraznou mahagonovou barvu a plné sladové tělo, které mu dodávají slady Caraamber, Pšeničný čokoládový a Plzeňský. Speciál obsahuje 5,9 % alkoholu, má nižší nasycení a sušší doznívání. V chuti převažují sušenkové a karamelové tóny, které podporují vyváženou kořeněnou hořkostí anglické chmely Target, Goldings, Challenger a Northdown.

Květnová Volba sládků bude na čepu zhruba 1000 vybraných podniků v Česku, kromě toho si budou moci vychutnat speciál Hrdinům i účastníci oslav 80. výročí operace Anthropoid 27. – 28. května v Praze 8. Program se bude konat v ulici U Českých loděnic v areálu Velkého Löwitova mlýna a v Thomayerových sadech. „Návštěvníci oslav se mohou těšit na rekonstrukci samotného atentátu i na další bohatý kulturní program, například vystoupení Orchestru Ježkovy stopy, kapely Taxmeni nebo na Skotské dudáky,“ zve na akci radní Prahy 8 Michal Švarc.

Zamilovat se v hospodě? Prazdroj tomu jde v květnu naproti

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Ženy a pivo? Hospůdka a nová láska? Že to nejde dohromady? Omyl. Průzkum Plzeňského Prazdroje ukázal, že ženy dnes chodí na pivo mnohem častěji než dříve. A to hlavně díky tomu, že hospody se hodně vylepšily a jsou pro ně tím pádem mnohem atraktivnější. Takže potkat v nich partnera nebo se třeba i zamilovat rozhodně není nic nemožného. A to nejen v květnu.

Hospody už nejsou čistě mužskou dominantou, kam ženy chodily jen zřídka. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje dnes osm z deseti žen chodí do hospod častěji než měly dříve ve zvyku. Je to tím, že se úroveň pohostinství v posledních letech zlepšila, a to nejen ve velkých městech. Hospody investovaly do svého vybavení, na mnohem vyšší úrovni je čistota a mají i pestřejší nabídku nápojů. Pozitivní proměnu hospod vidí dle průzkumu skoro tři čtvrtiny žen a jen o něco méně mužů. Osmdesát procent žen je pak spokojeno s rozšiřující se nabídkou čepovaných piv a dalších nápojů a nadpoloviční většina jich kvituje i větší vstřícnost personálu v porovnání s minulostí.

Plzeňský Prazdroj se proměnám hospod dlouhodobě věnuje. Každoročně jim přispívá stovkami milionů korun na vybavení interiérů i zahrádek, pomáhá jim s novými fasádami a personál školí tak, aby služby byly ve všech směrech stále kvalitnější. Zaměřuje se přitom nejen na velká města, ale i na venkov, kde je potenciál k pozitivním změnám největší. Už pátým rokem funguje jeho program nazvaný „Vesnice“, do kterého je zapojeno přes 800 českých a moravských hospůdek na vesnicích a malých obcích.

„Na vesnici vždy fungoval společenský trojúhelník – kostel, hospoda a fotbal. My se snažíme tento komunitní život rozvíjet, a to i tím, že pomáháme malým hospůdkám, které by jinak zahynuly. Nejde přitom jen o finanční přispění na novou fasádu či venkovní sezení. Společně s hospodskými pořádáme akce, které lákají místní i přespolní k návštěvě, třeba oslavu dožínek, Mikulášský bál či Tři krále. Ukazujeme jim, že stačí málo, třeba kapela, drobné pohoštění nebo čas od času něco jako speciální nabídka jídla a lidi opravdu přijdou. A hospodám se zase začíná dařit,“ říká Milan Pavelka, který má program Vesnice v Prazdroji na starosti.

Díky pozitivním změnám se zvýšil i počet žen, které do hospod chodí nejen s přáteli či kamarádkami, ale také v páru. Podle průzkumu 82 % dotázaných vnímá, že partnerské páry jsou v podnicích vidět mnohem častěji než před lety.

Tomu jde Prazdroj naproti a spolu s hospodskými zve v květnu v rámci akce „Máj, lásky čas“ k návštěvě právě páry. Ženy tak mají možnost zjistit, že se jejich hospoda v mezičase změnila k lepšímu a může pro ně být zajímavá nejen prostředím ale i nabídkou. „Na mnoha vesnicích chodí do hospody jen chlapi. Chceme tohle vnímání změnit, protože s tím, jak se vylepšuje vzhled a služby podniků, roste i jejich atraktivita pro ženy, jen musí ženy dostat možnost si je prohlédnout. Nejlépe se v neznámém prostředí určitě cítí s partnerem, proto jsme zvolili květen jako vhodnou dobu, kdy pozveme rovnou celý pár. V osmi stech vesnických hospodách pořádáme májovou akci, kdy k objednávce piva host dostane automaticky cider Frisco pro svého partnera zdarma,“ dodává Milan Pavelka.

Prazdroj tak ještě podpoří zesilující pozici hospody jako místa k seznamování a navazování vztahů. O tom, že v hospodě u piva může potkat velkou lásku, je totiž podle průzkumu již nyní přesvědčeno 85 procent Čechů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.01.07.2022 13:35719