Víc než sto štamgastů z Masných krámů zavítalo v týdnu do Budějovického Budvaru. Podíleli se zde na vaření slavnostní várky piva k oslavám 70. výročí tohoto proslulého budějckého podniku. Pivo bude zrát v ležáckých sklepích a na podzim ho budou moci návštěvníci Masných krámů ochutnat při oslavách.

Do Budějovického Budvaru míří každý den desítky návštěvníků ze všech koutů světa. Ve středu ale branami národního pivovaru prošla skupina, která svým počtem i složením vybočovala z běžného provozu. Z Masných krámů dorazila do Budvaru asi stovka štamgastů a mnozí byli oblečeni do pestrých historických kostýmů. Jejich cesta vedla do varny a měla jasný cíl: uvařit slavnostní várku piva, která se bude letos na podzim čepovat u příležitosti oslav 70. výročí Masných krámů. Ty se budou konat od 30. září do 6. října.

„Napadlo nás, že by bylo skvělé, kdyby se naši štamgasti mohli podílet na slavnostní várce piva, které si pak v říjnu budou moci i vypít při oslavách tohoto výročí. Speciální várka se bude narážet 1. října přímo v Masných krámech. Připravujeme pro návštěvníky doprovodný program, například hrané scénky v dobových kostýmech uvnitř restaurace. Už v první polovině září se na náměstí Přemysla Otakara II. uskuteční velká výstava, která připomene celou historii Masných krámů od středověku po současnost,“ uvedl Tomáš Olejník, provozní Masných krámů. Hrané scénky se uskuteční během týdne oslav každý večer, a to ve dvou zhruba 20minutových představeních v 19 a 21 hodin, na která je už nyní možné si udělat rezervaci. „V sobotu 5. října odpoledne se Masné krámy otevřou také jako tržnice s masem. Bude to takový návrat ke kořenům, původně totiž sloužily právě tomuto účelu," doplnil Tomáš Olejník.

Do Masných od dvaceti
Růnorodý dav, v němž nechyběli králové, pážata, služebnictvo, rytíři, žebráci, ale ani kat, se postupně sunul varnou a každý z účastníků přihodil do varného kotle s mladinou hrst sušeného chmele. „Je to nádherná akce, na kterou nám zůstanou hezké vzpomínky. Do Masných krámů chodíme s kamarády asi už od dvaceti. Scházíme se tam pravidelně každý čtvrtek, máme svůj stůl a dáváme si nejraději kroužek. Obsluha je vždy milá a je to příjemná část týdne, na kterou se těšíme. Masným krámům do dalších let přejeme, aby v nich byli pořád lidé, kteří dělají s láskou, a podniku se dařilo,“ podotkl Jaroslav Fikota, který si při této příležitosti oblékl kostým kyperského krále. Po chvíli se k němu připojili další dva štamgasti a kamarádi Vladimír Plojhar a Jan Pichl. Ti do pivovaru přijeli převlečeni za krále Karla IV. a vévodu.

„Do Masných krámů chodíme pravidelně každé úterý, máme svůj stůl, dáváme si vždycky kroužek. Do dalších let bychom chtěli restauraci popřát, aby byla stále tak skvělá a měla pořád tak přívětivý personál. Je to prostě hrozně fajn podnik, kde jsme spokojení,“ vzkázali jednohlasně štamgasti Zuzana Rubešová a Milan Unger, kteří postávali opodál a kochali se pohledem na lesknoucí se měděné kotle.

Podnikovým lékařem a štamgastem
Když všichni štamgasti splnili svůj hlavní úkol, vyrazil dav z varny směrem k ležáckým sklepům, kde na ně čekalo pivo, které do sklenic čepoval mnich.

„Do Masných krámů chodím jednou týdně ve čtvrtek už 57 let. Obvykle si dávám čtyři kroužky, u piva si rád pohovořím s ostatními, většinou nás u stolu bývá 10 až 15,“ popsal při ochutnávce čerstvě načepovaného Budvaru svůj dlouholetý zvyk štamgast Jan Piskač, pro něhož mají Masné krámy i další význam. Řadu let totiž působil jako podnikový lékař národního pivovaru.

Průvod se pak z pivovaru přesunul zpět do Masných krámů, kde štamgasti sváteční událost završili společným přípitkem.

Petr Dvořák je už sedm let šéfem Budějovického Budvaru, pivovar zvyšuje výstav i bez ruského trhu, vylepšuje svou varnu a chystá se do svého areálu nalákat až 200 tisíc návštěvníků ročně. „Chci, aby hrál Budvar roli silné prémiové značky nejen v exportu, ale i na domácím trhu,“ říká mimo jiné v rozhovoru.

Když jste byl rok v čele Budvaru, řekl jste o něm v rozhovoru, že je to spící Růženka s nevyužitým potenciálem. Tehdy byl rok 2018. Jak se vám ho od té doby povedlo probudit?
Měl jsem tehdy na mysli několik oblastí, od našeho výkonu na domácím trhu až po Budvar jako zaměstnavatele. Používal jsem také termín premiumizace, o kterém mimochodem mluvím i dnes. Jde o to, aby Budvar hrál roli silné prémiové značky nejen v exportu, kde se nám dlouhodobě daří, ale také na domácím trhu, kde růstové trendy opět postupně nastavujeme. A jak jsem již zmínil, šlo mi také o silné budování značky Budvar, aby byl jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů, abychom byli atraktivní pro schopné lidi a dokázali si je udržet. Myslím, že se nám to daří – jedním z dokladů toho je například zisk ocenění Zaměstnavatel roku Jihočeského kraje za rok 2023.

Zůstanu u domácího trhu, když přijedu do Prahy, budu mít větší šanci, že si tam dám Budvar?
Určitě ano. To byla strategie, se kterou jsme začínali. Rozšířili jsme portfolio a začali vařit Budvar 33. To byla odpověď na to, že mnozí sice vnímali Budvar jako rodinné stříbro, které se nesmí prodat, ale přitom náš klasický ležák nepili, protože byl příliš jemný ve své hořkosti. Ukázalo se to jako správný krok.

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok 2023, ve kterém se mu dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. Uvařil rekordních 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc v jeho historii. Tržby národního pivovaru pak meziročně vzrostly o více než 11 %.

Budějovický Budvar v loňském roce překonal historické maximum ve svém ročním výstavu. Uvařil 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc za téměř 130 let jeho existence a meziroční nárůst o 4,29 %. Po mírném propadu v roce 2022 tak národní pivovar opět navázal na pozitivní trend růstu celkových objemů z předchozích let. Dařilo se i v prodejích, a to jak na domácím trhu, tak v exportu, kde se Budvaru podařilo nejen vyrovnat ztrátu ruského trhu, ale dokonce překonat rekordní objemy z roku 2021. Rekordní byly také tržby z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 11,4 % na 3,37 miliardy korun.

Budějovickému Budvaru loni vzrostly tržby meziročně o 11 procent na rekordních 3,37 miliardy korun. Posílil jak domácí prodej piva, tak export, který tvoří 72 procent z celkové produkce. Zvýšením vývozu dokázal nahradit ruský trh, o který přišel v roce 2022 po zahájení války Ruska s Ukrajinou. Loni se pivovar prosadil nově v Kongu a Jihoafrické republice. ČTK to dnes řekl ředitel národního podniku Petr Dvořák. Výsledek hospodaření zveřejní společnost na přelomu května a června. Pivovar v lednu informoval, že loni uvařil rekordních 1,865 milionu hektolitrů piva.

Budvaru na domácím trhu stoupl prodej piv meziročně o 3,8 procenta. Vývoz piva do zahraničí loni vzrostl o 4,62 procenta. Mezi nejvýznamnější trhy patřilo Německo následované Polskem, Slovenskem, Británií a Rakouskem, ale třeba i Kanada.

"Rok 2023 určitě můžeme považovat za úspěšný. Po v mnoha ohledech krizovém roce 2022 se nám podařilo rychle vrátit na růstovou trajektorii. Poděkování patří především našim zákazníkům, spotřebitelům, ale určitě také našim zaměstnancům,“ uvedl Dvořák. Budvar zaměstnává kolem 600 lidí, loni se jejich počet významně neměnil. V péči o zaměstnance podnik loni podle ředitele dostal několik ocenění, včetně titulu Zaměstnavatel roku 2023 Jihočeského kraje.

Budějovický Budvar by letos měl dokončit modernizaci varny. V další plánech je hledat úspory energií v provozu. Chce zavést detailní elektronický monitoring spotřeby energie. "Loni jsme různými dílčími kroky uspořili dvě až tři procenta, ale spíše hledáme cesty, jak si energii sami vyrábět. Proto chystáme projekt na stavební povolení pro solární panely, které by nám mohly pokrýt až 20 procent energie. Máme připravenou studii proveditelnosti bioplynové stanice, ta by mohla pokrýt další dvě desítky procent energie,“ uvedl Dvořák.

To souvisí s projektem Pivovar otevřený a zelený, který společnost představila začátkem roku. Jeho součástí je i rekonstrukce celého areálu včetně návštěvnického centra. V budoucnu by mohlo pojmout až 200.000 návštěvníků ročně. Podnik si nechal vypracovat studii, vypsal architektonickou soutěž a její výsledky budou letos v červenci. Přestavění areálu na ekologičtější a úspornější provoz Budvar plánuje mít hotové v roce 2028.

Pivo zdražil Budvar loni dvakrát. Nejdřív na začátku roku, pak znovu na konci, kdy čepované podražilo o korunu, balené pivo o korunu až dvě. Ředitel v lednu ČTK řekl, že Budvar zdražil méně, než o kolik mu vzrostly náklady. Za poslední dva roky stouply o 22 procent, za stejnou dobu zdražil o 16 procent.

V roce 2022 měl Budvar tržby z prodeje výrobků a služeb 3,03 miliardy korun a zisk po zdanění 200,8 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Loni odvedl Budvar do státního rozpočtu 250 milionů korun, letos s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá ze státního rozpočtu.

Státní pivovar v příštích letech investuje okolo jedné miliardy korun do rozvoje. Otevře se lidem, postaví nové stáčecí linky, soláry i bioplynovou stanici.
Článek

Budějovický Budvar projednal s dozorčí radou investiční plán na příští roky. Dokument se ještě musí finálně „doladit“ a schválit, ale už teď je jasné, jakým směrem se pivovar v majetku státu bude rozvíjet.

Největším projektem je vnitřní rekonstrukce některých budov, výstavby komunikací, lávek a návštěvnického centra tak, aby se do varny v srdci areálu v Českých Budějovicích nalákalo víc návštěvníků. Interně se projektu za vyšší stovky milionů korun říká „otevřený a zelený pivovar“. Jeho součástí je například výstavba parkovacího domu a rekonstrukce jedné z nejstarších budov, která dřív sloužila jako humna a nyní nemá žádné využití. Z té by vzniklo návštěvnické centrum.

„Chceme ukázat, že pivovar může být zajímavé a zelené místo, a dostat návštěvníky až k varně,“ říká ředitel pivovaru Petr Dvořák. Momentálně probíhá velká architektonická soutěž, vítěz bude znám v červenci. Optimistický plán je stihnout rekonstrukci do roku 2028, kdy budou České Budějovice evropským městem kultury.

Už letos by se měla dokončit investice do zvýšení kapacity varny na 2,150 milionu hektolitrů, která vyjde na 60 až 70 milionů Kč. Výroba v rámci pivovaru, který sedm piv z deseti exportuje, stále roste. V loňském roce se produkce zvýšila na rekordních 1,865 milionu hektolitrů.

Pivovar začíná chystat také investice do obnovy části sklepa, který využívá zastaralé tanky a technologie ze 60. let.

V příštím roce by měla začít také modernizace dvou starších stáčecích lahvových linek, kde už se pivní lahve plní patnáct let. Budvar má už dvě nové linky na plechovky a lahve. Do technologií na stáčení firma investuje 300–400 milionů korun.

Několik dalších rozvojových projektů se v blízké době chystá v oblasti energetiky. „Poslední roky nás naučily, že se této oblasti musíme víc věnovat. Už letos nás čeká investice do obnovy a modernizace měření a regulace, abychom v reálném čase měli přesné informace o spotřebě,“ líčí ředitel.

Díky energetickému managementu, který odhalí místa, kde se s elektřinou či vodou plýtvá, bude podle něj možné ušetřit 10–15 procent energií.

Na přelomu let 2024/2025 by se měla začít stavět fotovoltaická elektrárna s kapacitou 2 MWp na střeše výrobní haly. Momentálně pivovar čeká na stavební povolení. Vedle této investice za 50 milionů korun by se měla zhruba o rok později začíst stavět také bioplynová stanice za desítky milionů.

Kromě rekordního výstavu měl českobudějovický pivovar také rekordní tržby, které se zvýšily o 11 procent a poprvé přesáhly tři miliardy korun. Tržby však ovlivnila inflace. Zisk zatím podnik nezveřejnil, rekordní však nebude.

Dál nicméně pokračuje propad v hospodách. „Prodej sudového piva o několik procent klesl. Propad je však podle našich dat nižší než na celém trhu,“ říká Dvořák.

Trend se nezlomil ani na začátku letošního roku. „Přestože teploty v prvním čtvrtletí byly vysoké, není to zatím žádný šlágr. Pokles pokračuje v tempu předchozích let,“ říká ředitel, podle kterého nejspíš měl na spotřebu vliv i přesun čepovaného piva do základní sazby DPH. „Ale je pravda, že velká část hospodských zatím nepřenesla plné zvýšení DPH na spotřebitele. Řekněme, že se přenesla polovina nákladů,“ dodal.

Národní podnik Budějovický Budvar zrušil výběrové řízení, ve kterém hledal nájemce známé českobudějovické restaurace Masné krámy.

Asi by se těžko hledala známější českobudějovická restaurace, než jsou Masné krámy pár kroků od náměstí Přemysla Otakara II. Podnik, který má řadu podílníků, mimo jiné i město České Budějovice, je známý nejen obyvatelům jihočeského krajského města, ale i dalším Jihočechům a spoustě turistů. Aktuálně restauraci provozuje Budějovický Budvar, n. p.

Legendární restauraci Masné krámy v Českých Budějovicích bude nadále provozovat pivovar Budějovický Budvar. Národní podnik hledal skoro rok nového partnera, ve výběrovém řízení ale nakonec nikoho nevybral. Českému rozhlasu to potvrdila manažerka komunikace Barbora Povišerová.

Barbora Povišerová uvádí, že v pohostinství panuje složitá situace, která nepřeje velkým projektům. Po zvážení všech nabídek došel pivovar k závěru, že zatím bude lepší zachovat současný model provozu Masných krámů. Podle několika nezávislých zdrojů se do výběrového řízení přihlásilo i několik místních podnikatelů, kteří se pohybují v oblasti gastronomie.

Štamgasti v Masných krámech vítají, že si Budvar zatím restauraci ponechá. Shodují se, že je pro ně hlavně důležité, aby se tam nadále čepovalo pivo z národního podniku.

Pokud se situace v pohostinství zlepší, chce se Budvar v budoucnu k hledání nového provozovatele vrátit. Zástupci národního podniku ujišťují, že i po případné změně se bude v Masných krámech čepovat budvarské pivo.

„Masné krámy patří k nejvyhlášenějším restauracím na Českobudějovicku, jsou stěžení hospodou v našem městě a náš pivovar je s nimi spojen od samého začátku. Abychom byli schopni zvyšovat kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, je naším cílem najít nového strategického partnera a provozovatele restaurace s vizí dalšího rozvoje a posílení kvality servisu. S novým provozovatelem uzavřeme takzvanou pachtovní smlouvu, Budějovický Budvar bude dodávat pivo a nový partner dostane za úkol rozvíjet restauraci v oblasti gastronomie,“ vysvětluje mluvčí pivovaru Barbora Povišerová.

Masné krámy vlastní celkem patnáct majitelů, významný podíl má také město České Budějovice. Jeho zástupci už při vyhlášení výběrového řízení uváděli, že s případnou změnou nemají problém.

„Já jsem přesvědčen, že záměrem bylo zkvalitnění služeb pro občany a návštěvníky Českých Budějovic, což město samozřejmě kvituje. Budvar se rozhodl z ekonomických důvodů zatím neřešit tu situaci prostřednictvím externí firmy a bude Masné krámy nadále provozovat sám. My můžeme jenom vyjádřit přání, aby mu to šlo dobře,“ doplňuje náměstek primátorky Tomáš Bouzek.

Jeden bonmot říká, že kdo navštívil České Budějovice, ale nezašel na pivo do Masných krámů, jakoby tady ani nebyl. Jejich historie se začala psát už v roce 1364, kdy Karel IV. nařídil přesun z hlavního náměstí do dnešní Krajinské ulice. Český král a císař Svaté říše římské se tehdy údajně brodil na rynku ve svinčíku, a proto přikázal zbourat původní masné krámy.

Současná podoba domu v Krajinské ulici pochází z roku 1554 a maso se tam prodávalo několik staletí. Na pivnici byl dům přestavěný na počátku 50. let minulého století a začal se v něm čepovat Budějovický Budvar. Po povodních v roce 2002 nařídili hygienici Masné krámy uzavřít. Hosté se tam znovu podívali až v prosinci 2007 po velké rekonstrukci, která stála přes 30 milionů korun.

Pivovar Budějovický Budvar uvařil loni rekordních 1,865 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,3 procenta víc. Za loňský rok čeká rekordní tržby přes tři miliardy korun. Letos za 60 milionů korun rozšíří kapacitu varny, aby mohl výstav postupně zvýšit na 2,1 milionu hektolitrů. V roce 2026 chce začít modernizovat návštěvnické centrum i areál za stovky milionů. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Pivovar koncem loňského roku zdražil od pěti do osmi procent, letos ceny zvyšovat nechce.

„Tržby budou rekordní, přes tři miliardy. Máme zajímavý vývoj v objemech. Dosáhli jsme 1,865 prodaných hektolitrů, vyrostli jsme o 77 000 hektolitrů. To je skvělý výsledek. Těší mě, že se nám podařilo vyrůst jak na domácím trhu o necelá čtyři procenta, tak v exportním, téměř o pět procent. Vzhledem ke zdražování se dá očekávat, že tržby rostly ještě rychleji než objemy. Zisk také povyroste, ale protože byly rekordní náklady, neočekávám ho rekordní,“ řekl ředitel. Čistý zisk by se mohl vrátit k číslům z let 2021 a 2020, kdy přesáhl 300 milionů. Předloni byl 200 milionů.

Letos by měly tržby stoupnout o několik procent. Loni odvedl Budvar do státního rozpočtu 250 milionů korun, letos s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá ze státního rozpočtu.

V exportu se národnímu podniku povedlo nahradit ztrátu ruského trhu, kam po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet. Prodej rostl loni na všech významných trzích. K hlavním patří Německo, Anglie, Slovensko či Polsko. Budvar loni vyvezl přes 70 procent produkce. Roste prodej piva v plechovkách, proti tomu odbyt točeného stagnuje. „Plech to ale víc než vyrovnává,“ řekl ředitel.

Letos Budvar za 60 milionů rozšíří kapacitu varny, na konci roku by měla být kolem 2,1 milionu hektolitrů. Zkrátí tak technologické přestávky mezi várkami piva. Budvar také letos za desítky milionů vybuduje solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Začne stavět v druhé polovině roku. Letos také zmodernizuje IT systém.

Investice za stovky milionů bude do centra národního pivovarnictví, na něž vypsal architektonickou soutěž. V areálu vznikne návštěvnické centrum Sladovna, stezka nad pivovarem, vyhlídka i parkovací dům. Stavět chce v letech 2026 a 2027, otevřít v roce 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury. Z dnešních 60 000 se chce dostat na 200 000 návštěvníků ročně. Letos v létě představí první návrhy, jak areál promění.

„Pracovně tomu říkáme pivovar otevřený a zelený. Chceme do klasického pivovarského areálu přivést zeleň, zadržování vody, snižovat teplotu celé té betonové masy. Pivovar významně zazelenit. Měl by to být malý městský park v centru průmyslového areálu. Jde nám o to, jak pustit návštěvníky až k varně, aniž bychom jakkoli narušovali provoz a rozvoj pivovaru,“ řekl ředitel.

Pivo zdražil Budvar loni dvakrát. Nejdřív na začátku roku, pak znovu na konci, kdy čepované podražilo o korunu, balené pivo o korunu až dvě. „Naše zdražení o korunu je nejmenší problém, protože (nově vyšší) daň udělá na pivu za (cenu) 50 korun pět korun,“ řekl ředitel. Dodal, že Budvar zdražil méně, než o kolik mu vzrostly náklady. Za poslední dva roky stouply o 22 procent, za stejnou dobu zdražil o 16 procent.

V roce 2022 měl Budvar tržby z prodeje výrobků a služeb 3,03 miliardy korun a zisk po zdanění 200,8 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Výstav byl předloni 1,788 milionu hektolitrů, pivovar vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Vyváží do více než 70 zemí. Budvar má asi 670 zaměstnanců. Mzdy vzrostly mimořádně od 1. listopadu v průměru o šest procent. Znovu by měly stoupnout letos od dubna. Průměrnou výši mezd podnik neuvedl.

Pivovar Budějovický Budvar uvařil loni rekordních 1,865 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,3 procenta víc. Za loňský rok čeká rekordní tržby přes tři miliardy korun. Letos za 60 milionů Kč rozšíří kapacitu varny, aby mohl výstav postupně zvýšit na 2,1 milionu hektolitrů. V roce 2026 chce začít modernizovat návštěvnické centrum i areál za stovky milionů. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Pivovar koncem loňského roku zdražil od pěti do osmi procent, letos ceny zvyšovat nechce.

"Tržby budou rekordní, přes tři miliardy. Máme zajímavý vývoj v objemech. Dosáhli jsme 1,865 prodaných hektolitrů, vyrostli jsme o 77.000 hektolitrů. To je skvělý výsledek. Těší mě, že se nám podařilo vyrůst jak na domácím trhu o necelá čtyři procenta, tak v exportním, téměř o pět procent. Vzhledem ke zdražování se dá očekávat, že tržby rostly ještě rychleji než objemy. Zisk také povyroste, ale protože byly rekordní náklady, neočekávám ho rekordní," řekl ředitel. Čistý zisk by se mohl vrátit k číslům z let 2021 a 2020, kdy přesáhl 300 milionů. Předloni byl 200 milionů.

Letos by měly tržby stoupnout o několik procent. Loni odvedl Budvar do státního rozpočtu 250 milionů korun, letos s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá ze státního rozpočtu.

V exportu se národnímu podniku povedlo nahradit ztrátu ruského trhu, kam po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet. Prodej rostl loni na všech významných trzích. K hlavním patří Německo, Anglie, Slovensko či Polsko. Budvar loni vyvezl přes 70 procent produkce. Roste prodej piva v plechovkách, proti tomu odbyt točeného stagnuje. "Plech to ale víc než vyrovnává," řekl ředitel.

Letos Budvar za 60 milionů rozšíří kapacitu varny, na konci roku by měla být kolem 2,1 milionu hektolitrů. Zkrátí tak technologické přestávky mezi várkami piva. Budvar také letos za desítky milionů vybuduje solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Začne stavět v druhé polovině roku. Letos také zmodernizuje IT systém.

Investice za stovky milionů bude do centra národního pivovarnictví, na něž vypsal architektonickou soutěž. V areálu vznikne návštěvnické centrum Sladovna, stezka nad pivovarem, vyhlídka i parkovací dům. Stavět chce v letech 2026 a 2027, otevřít v roce 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury. Z dnešních 60.000 se chce dostat na 200.000 návštěvníků ročně. Letos v létě představí první návrhy, jak areál promění.

"Pracovně tomu říkáme pivovar otevřený a zelený. Chceme do klasického pivovarského areálu přivést zeleň, zadržování vody, snižovat teplotu celé té betonové masy. Pivovar významně zazelenit. Měl by to být malý městský park v centru průmyslového areálu. Jde nám o to, jak pustit návštěvníky až k varně, aniž bychom jakkoli narušovali provoz a rozvoj pivovaru," řekl ředitel.

Pivo zdražil Budvar loni dvakrát. Nejdřív na začátku roku, pak znovu na konci, kdy čepované podražilo o korunu, balené pivo o korunu až dvě. "Naše zdražení o korunu je nejmenší problém, protože (nově vyšší) daň udělá na pivu za (cenu) 50 korun pět korun," řekl ředitel. Dodal, že Budvar zdražil méně, než o kolik mu vzrostly náklady. Za poslední dva roky stouply o 22 procent, za stejnou dobu zdražil o 16 procent.

V roce 2022 měl Budvar tržby z prodeje výrobků a služeb 3,03 miliardy korun a zisk po zdanění 200,8 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Výstav byl předloni 1,788 milionu hektolitrů, pivovar vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Vyváží do více než 70 zemí. Budvar má asi 670 zaměstnanců. Mzdy vzrostly mimořádně od 1. listopadu v průměru o šest procent. Znovu by měly stoupnout letos od dubna. Průměrnou výši mezd podnik neuvedl.

Areál Budějovického Budvaru potřebuje nový masterplan, chce upravovat už existující budovy a nové stavět. Z čistě technologického prostředí se má stát centrum národního pivovarnictví. Přibýt proto má návštěvnické centrum či atrakce v podobě skywalku, vedení pivovaru by na své budovy také rádo dostalo zelené střechy. Jak areál ideálně rozvíjet by se rádo poradilo s více architektonickými týmy. Budoucí řešení se proto rozhodlo hledat cestou soutěžního workshopu, přihlásit se do něj dá do 29. 1. 2024.

Vizí nového areálu je pronávštěvnický rozvoj směrovaný unikátním environmentálním řešením s cílem vzniku výjimečné symbiózy veřejně prospěšného prostoru/parku při zachování rentabilního komerčního provozu návštěvnického centra a efektivní výroby pivovaru. Budějovický Budvar hledá nejen kvalitní návrh, ale celý projekční tým architektů, s kterým bude dlouhodobě na realizaci spolupracovat.

Předmětem soutěžního workshopu (autorizováno ČKA) je návrh kvalitního architektonicko-urbanisticko-krajinářského masterplanu rozvoje areálu pivovaru, který se stane podkladem pro postupnou revitalizaci dnes čistě technologického provozu na centrum národního pivovarnictví včetně kompletních projektových dokumentací nových staveb. Návrh řešení by se měl především zaměřit na úpravy několika stávajících objektů a stavbu objektů nových, řešení navazujících prostranství s návrhem nové návštěvnické koncepce. Záměrem Zadavatele jsou v souvislosti s výše uvedeným následující tematická plnění: Stavba skywalku se zelení včetně zastřešení pivovarské zahrady, Návštěvnické centrum “Sladovna”, Zelená střecha budovy lahvovny, zelené fasády, veřejná prostranství, Vyhlídka, Parkovací dům, Budova občerstvení a místo setkávání “Refresh & meeting point”.

Zadavatel se rozhodl jít formou soutěžního workshopu s ohledem na možnost dialogu s více aktéry během procesu zpracovávání a možnost směřování jejich práce. Průběh soutěžního workshopu je rozdělen do tří jednání, kterých se bude účastnit 5-7 účastníků vybraných na základě předložených žádostí o účast a portfolií prací. Žádost o účast může podat ten, kdo splní požadavky dle soutěžních podmínek, a termín podání je do 29. 1. 2024. Další termíny konání všech tří soutěžních workshopů jsou uvedeny v soutěžních podmínkách. Každý vybraný účastník dostane za účast v soutěžním workshopu po splnění závazných požadavků skicovné 500 000,-. Během workshopu budou také paralelně probíhat samostatná jednání o parametrech smlouvy o dílo, tak aby na konci soutěžního workshopu měl Zadavatel a účastník vykomunikované základní znění.

Porota je sestavená z odborníků architektů, urbanistů, krajinářů ve složení: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA, Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, Ing. Vladimír Sitta, doc. MgA. Ondřej Císler, Ph.D., Ing. arch. Ludvík Grym. Za pivovar Budějovický Budvar v porotě zasednou Mgr. Petr Dvořák - ředitel podniku, Ing. Petr Konopásek - 1. zástupce ředitele podniku, ředitel pro finance a administrativu, Ing. et Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, LL.M. - 2. zástupce ředitele podniku, sládek, Mgr. Petr Milota - projektový manažer, Ing. Pavel Pánek - 3. zástupce ředitele podniku, provozní ředitel. Součástí procesu budou také přizvaní odborníci z více pivovarských provozů.