Novinky a zajímavosti ze světa piva

Samozřejmě nemůžeš vypít pět litrů každý den, to bys měla za chvíli pivní pupek jak Homer Simpson nebo tvůj soused, který se svým břichem dennodenně těžko manévruje při východu z bytu. Čas od času a v přiměřeném množství ale pivo neškodí – naopak může hodně pomoci s nejrůznějšími potížemi. Proč tedy pivo pít?

1. Obsahuje vitamín B
To, že je pivo prosyceno „béčkem“, je známá věc. Víš ale, k čemu je tenhle vitamín dobrý? S kyselinami, které v pivu taky jsou, především prospívá tvojí pleti, protože podporuje metabolismus k její efektivnější regeneraci.

2. Snižuje riziko mrtvice a infarktu
Možná si říkáš, že na tohle ty rozhodně myslet nemusíš, ale věř, že nám všem nebude stále tolik, kolik je nám teď. Mimo to – infarkt je bohužel docela normální věcí třeba i u třicátníků. Vědci zjistili, že při pití půllitru až litru piva denně se riziko infarktu snižuje o 40-60 %. Proti mrtvici zase pomáhají některé přísady v pivě, které zabraňují shlukování červených krvinek a tvorbě krevních sraženin.

3. Pomáhá při hubnutí
No, to je trochu sporné. Přišlo se sice na to, že pivaři mohou snáz hubnout než abstinenti, protože pivo dokáže pořádně nastartovat metabolismus, a argumentuje se taky tím, že pivo má méně kalorií než stejné množství ovocné šťávy, na druhou stranu jeho kalorie/kilojouly rozhodně nejsou zanedbatelné. Půllitr desítky má asi 770 kJ, což je srovnatelné třeba s dvěma většími kusy medovníku. Abys tohle množství energie spálila, musela bys (například při váze 70 kg) absolvovat 50 minut chůze nebo 20 minut rychlejšího běhu.

4. Pomáhá při nespavosti
Ruku na srdce – kdo z nás nesáhl po trošce alkoholu, když nemohl dlouho usnout? Pivo je na tohle ale prý úplně nejlepší, protože vhodně stimuluje produkci dopaminu, který se jinak předepisuje jako lék na nespavost, když ho tělo není schopno samo vyprodukovat v dostatečné míře. Už lžíce světlého i tmavého piva ti může zajistit dobrou noc.

5. Pozitivně působí na kosti a zuby
Pivo obsahuje docela dost vápníku a fosforu, což jsou minerály, které mají co mluvit do stavu kostí a zubů. Při jejich nedostatku klesá jejich kvalita a na zuby nemusí být pěkný pohled.

6. Bezvadně zahání žízeň
Říká se, že po fyzické aktivitě by člověk neměl pít alkohol, protože ten ještě více dehydratuje. U piva to ale tak nějak neplatí. Pokud se hlásíš k milovníkům piva, sama jsi určitě už žízeň po sportu nebo jakémkoli fyzickém výkonu zaháněla právě tímhle nápojem. Podle vědců prospěje pivo v takové chvíli víc než jakýkoli speciální iontový nápoj, za který navíc zaplatíš hříšné peníze.

7. Zabraňuje vzniku Alzheimerovy choroby
Další strašák na obzoru. Pivo proti němu ale pomáhá. Ne že by vyléčilo každého, komu tenhle „nevyzpytatelný Němec schovává věci“, ale z výzkumů ze 70. let víme, že pivaři se s touhle chorobou potýkají až o 23 % méně. A hovoří se i o snížení rizika rozvoje demence. Může za to zřejmě především křemík, který chrání mozek před dopady hliníku, jenž je jednou z příčin Alzheimerovy choroby.

8. Ničí ledvinové kameny
Pivaři prý mají díky hořčíku obsaženému v pivu o 40 % nižší šanci, že je potrápí ledvinové kameny. A že to je pěkně nepříjemná a bolestivá záležitost.

9. Chrání žaludek před vředy
Stačí prý vypít tři velká piva týdně – potom nedochází k rozvoji bakterií, které způsobují zánět žaludku a vředy.

10. Pokrývá značnou část potřeby vitamínů a minerálů
Když vypiješ litr piva denně, získáš asi 20 % denní potřeby vitamínu B2, 35 % vitamínu B6, 50 % niacinu a 25 % kyseliny panthotenové.

Pivo je zdravé, ale opatrně s ním!
Pivo je evidentně zdravé a s ledasčím pomáhá, nezapomeň ale na jeho kalorie, aby ses za chvíli nedivila narůstajícímu bříšku. Každodenní popíjení piva se taky může snadno stát závislostí. Podle odborníků je v pořádku, když si muži dají denně maximálně dvě velká piva a ženy asi jedno velké a jeho malé.

Zvyšovanie pivnej kultúry aj ponuka výnimočných značiek so zameraním na prémiové ležiaky sa podpísali pod ďalší úspešný rok Plzeňského Prazdroja Slovensko. Mimoriadne sa darilo nielen značke Pilsner Urquell, ktorej predaj sa zvýšil o vyše 14%, ale výrazný úspech zaznamenal so svojim rozširujúcim sa portfóliom aj Birell, a to takmer s 30% nárastom. Najpredávanejšou značkou z portfólia spoločnosti bol Velkopopovický Kozel. Medzi vlajkové lode spoločnosti sa naďalej radí aj Šariš.

Rok 2017 (1. 1. – 31. 12. 2017) bol pre Plzeňský Prazdroj Slovensko kľúčový, spoločnosť opäť potvrdila rastúci trend, keď predajom vyše 1,5 milióna hektolitrov prekonala svoje výsledky z predchádzajúceho roka o takmer päť percent. Významný podiel na úspechu mala značka Pilsner Urquell, ktorá sa dlhodobo radí na vrchol v rámci zákazníckych preferencií, čo potvrdzuje aj nárast jej predaja z minulého roka. Nárast zaznamenali aj ostatné prémiové české ležiaky Gambrinus a Radegast, ktorých predaj vzrástol o viac ako 43 percent.

Čoraz intenzívnejšie sa do chuťovej pamäte zákazníkov však zapisuje aj portfólio Birellu, po ktorom siaha stále viac Slovákov. Nealkoholické pivá sa stávajú čoraz obľúbenejšou alternatívou k iným typom ochutených nápojov. Spotrebitelia dlhodobo oceňujú aj kvalitu domáceho ležiaka, piva Šariš, ktoré oslávilo 50. výročie od prvej várky. Šariš Zlatá 12° zaznamenala viac ako 20-percentný nárast objemu predaja z pultov predajní, pričom toto pivo preferovali najmä zákazníci na východe Slovenska.

Výsledkami z minulého roka tak spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko potvrdila svoju pozíciu pri budovaní pivnej kategórie na Slovensku. „Preferencie Slovákov sa presúvajú. Mimoriadne obľúbenú kategóriu prémiových ležiakov, ku ktorej stále inklinujú najviac, dopĺňa segment nealkoholického piva, ku ktorému spotrebitelia čoraz častejšie smerujú,“ hodnotí Martin Grygařík, obchodný riaditeľ, Plzeňský Prazdroj Slovensko.

Plzeňský Prazdroj Slovensko dlhodobo dbá na kontinuálne zvyšovanie pivnej kultúry, a to nielen smerom ku konzumentom, ale aj prostredníctvom úzkej spolupráce s prevádzkami. Spoločnosť v minulom roku potvrdila svoju nespornú rolu lídra v segmente čapovaného piva, v ktorom posilnila svoj trhový podiel. Stále väčšej obľube sa tešia konceptové prevádzky, ktoré zvyšujú štandardy zákazníkov na vybavenie, no aj na služby a prispievajú k zvyšovaniu záujmu o tankové pivo. Tento rok spoločnosť podporila vznik hneď niekoľkých prevádzok, pričom dominovali koncepty značky Kozel.

„Zvyšovanie pivnej kultúry vnímame ako pridanú hodnotu, ktorou Plzeňský Prazdroj Slovensko obohacuje domáci pivný trh. Je to pre nás silný záväzok voči našim zákazníkom,“ uviedol Martin Grygařík.

V prebiehajúcom roku sa spoločnosť zameria na posilnenie svojej pozície na trhu, k čomu by mala prispieť aj nová silnejšia identita. „Ponúkame pivá a nápoje a tiež služby tej najvyššej kvality. Naši zákazníci dobre poznajú naše produkty, no už menej registrujú našu spoločnosť a jej rôznorodé aktivity zamerané na edukáciu či trvalo udržateľný rozvoj. To musíme zmeniť,“ zhodnotil Grant Liversage, generálny riaditeľ.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj už rok funguje pod japonskou skupinou Asahi. Pomohla mu posílit prodeje na trzích v Asii, k novým investicích a inovacím. ČTK to řekla mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková. Podle vyjádření konkurence a odborníků z oboru jsou Japonci silně orientovaní na tradice a nejznámější české značky Pilsner Urquell si velmi váží. Posílit budou chtít určitě prodej čepovaného piva, který Prazdroji v loňském roce v ČR mírně poklesl.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, chápe Pilsner Urquell jako superprémiovou značku. Podle konkurence i pivovarníků byl odkup Prazdroje japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrým krokem. Na výrobě piva se nic nezměnilo. Japonci, kteří jsou s roční produkcí ani ne dvakrát větším pivovarem než Prazdroj, berou jeho značky jako vlajkové a snaží se s nimi více prosadit na světových trzích.

"Asahi jednoznačně podpořila další rozvoj pivovaru s důrazem na prémiový segment piv, po nichž se výrazně zvyšuje poptávka v tuzemsku a zejména v zahraničí," uvedla mluvčí. Strategické zaměření na prémiový segment se projevilo už v loňském prodeji, kdy se velmi dařilo ležákům v čele s Pilsner Urquell, který posílil o osm procent.

"V podpoře vývozu je kromě tradičních odbytišť kladen důraz na perspektivní asijské trhy," uvedla mluvčí. V těchto týdnech zahajuje Prazdroj pravidelný export do Číny, kde se s ležáky Pilsner Urquell a Kozel soustřeďuje na silné metropolitní oblasti. "Máme jasné signály, že čínští spotřebitelé se stále více zajímají o prémiové evropské značky, a vidíme na tomto trhu silný potenciál," uvedla. Meziročně o 40 procent vzrostl také export do Jižní Koreje.

Od dubna pak Asahi přebírá distribuci plzeňských ležáků na japonském trhu a pozice Prazdroje se tam posílí. "Zaměříme se na export sudového piva a lahví. Pilsner Urquell má v Japonsku, stejně jako jinde v Asii i ve světě, pozici superprémiového produktu a tu chceme dále posilovat," uvedla mluvčí. Cílem není pivo ve velkých objemech, ale nabídka špičkové kvality. Prazdroj podle dat společnosti Asahi pečlivě volí provozovny a školí místní výčepní, kteří letos přijedou do Plzně. Kvůli rostoucí poptávce po Pilsner Urquell doma i v cizině posílil Asahi rozvojové investice v Plzni. V červnu otevře novou varnu za téměř 300 milionů Kč. Výroba se zvýší o třetinu.

Asahi také kvůli růstu na mezinárodních trzích posiluje manažerský tým. Sídlem jeho evropské centrály je Praha, kde vzniklo 70 nových pracovních míst. Přešel tam úspěšný šéf Prazdroje Paolo Lanzarotti, členy evropského vedení jsou z Prazdroje ještě ředitel marketingu a inovací Grant McKenzie, personální ředitelka Catherine Sinclair a ředitelka firemních vztahů a komunikace Drahomíra Mandíková. Do Asahi Brands Europe, která se stará o export do evropských zemí, nastoupil na místo generálního ředitele bývalý obchodní ředitel Prazdroje Paul Barnett a manažerka Petra Maričová je finanční ředitelkou této firmy.

"Strategickým cílem Prazdroje je nadále podpora hospod a restaurací a rozvoj tradiční české pivní kultury," uvedla mluvčí. Posiluje podporu takzvaných konceptových restaurací, jichž má v celé ČR 121 a letos jich chce otevřít 27. Počítá také s rozvojem sítě tankových restaurací, jichž je v Česku 850. Asahi také podporuje Prazdroj v roli lídra trhu a inovátora v produktech i baleních. Silně se například zaměřuje na nejvíce rostoucí kategorii na trhu - cidery a nealko piva, která se stále více pijí místo slazených limonád.

Asahi převzala Prazdroj loni 31. března. Koupila ho s dalšími čtyřmi evropskými pivovary v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku, za něž zaplatila téměř 200 miliard Kč. Šlo o bývalé podniky pivovarnické skupiny SABMiller v Evropě. Asahi, výrobce piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, působí ve více než 100 zemích. Ročně prodává kolem 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj, který prodal předloni v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, zvýšil od dubna 2016 do března 2017 hrubý zisk meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard Kč.

Členové Klubu ústeckých turistů věrných tradici Zeleného čtvrtku se vydali na obchůzku města, aby zkontrolovali, jak se v letošním mrazivém počasí na velikonoční svátky jaro vybarvilo.

Vžitou tradicí ústeckého Klubu turistů je na Zelený čtvrtek přivítání jara vycházkou do okolní přírody. V letošním roce si však jaro přispalo, a tak obraz jarní krajiny ovládla zima a tím i žádané zelené barvy bylo poskrovnu.

A tak s příslovečným "Komu se nelení, tomu se zelení" bylo urychleně vymyšleno řešení. Cedule s nabídkou zeleného piva se stala lákavou výzvou k příjemnému užití tohoto dne.

Pozvánka na tradiční pěší procházku bývalého člena oddílu výkonnostní turistiky Miroslava Hübla byla dostatečným důkazem, navíc s předepsaným dress code s částí oděvu v zelené barvě. Jedinou změnou proti minulému roku bylo vytyčení trasy, tentokrát vedené městem.

Po 15. hodině se část turistů sešla u Chaplin Restaurantu, kde byla provedena přísná kontrola oblečení v zelené barvě, které tvořily většinou trička a šály. K intimnímu nahlédnutí byly určeny trenýrky. Další účastníci se přidávali v průběhu plánované trasy.

Vzhledem k tomu, že Škaredá středa s opravdu šeredným deštivým počasím rozblátila cesty okolní přírodou, vedla vycházka městem po asfaltové trase k podniku Elitex do Lázeňské ulice, podél řeky Třebovky k prodejně nábytku a po cyklostezce 9. května lemované řekou Tichou Orlicí zpět do středu města až do restaurace Šnyt na Nové Louži.

Jaro tentokrát zcela zklamalo. Žádná zeleň začínajících trávníků, jen podběl se nesměle krčil pod spadaným listím z minulého roku a na chráněných místech zahrádek někde vykukovaly sněženky a bledule. Kolem cest byly připomínkou, že se jedná o jarní období jen jehnědy a jehličnany.

A tak v závěru dne při příjemném společném posezení a pohledu utopeném v zelené barvě poháru piva (speciálně k tomuto účelu přibarveném) se vzpomínalo na staré zvyky.

Již babičky říkaly, že na zelený čtvrtek by mělo být k jídlu něco zeleného. Stylová bývala hrášková polévka na zeleně prostřeném stole, což souviselo s tradicí spojenou s bohatou úrodou a pevným zdravím po celý rok.

Dalším pravidlem bylo s nikým se nehádat a také nikomu nic nepůjčovat, neb by se mohlo stát, že by tato věc byla vrácena uřknutá a očarovaná. Dobrou radou pak bylo na základě křesťanské tradice, že zvony odlétají do Říma, s jejich posledním zazvoněním zacinkat penězi, aby se dotyčné osoby držely po celý rok.

S hlavou plnou vzpomínek odcházeli turisté domů s představou dávné večeře v podobě zelí, špenátu a hrachu. Však i dnešní moderní menu s brokolicí, zelenou paprikou či kapustou po zhruba pětikilometrové procházce přišlo k chuti.

Ve více než třech tisících restaurací a pivnic si mohou už teď lidé vychutnat Velikonoční zlatý ležák 13 od značky Master Plzeňského Prazdroje. Jde o speciální pivo, vařené podle zvyklostí tak, aby dokázalo konzumentům dodat sílu v období půstu.

Speciál spadá do programu Volba sládků, který každý měsíc nabízí jedno netradiční pivo připravené v pivovarech Plzeňského Prazdroje. Velikonoční speciál se ale bude čepovat i na místech, kde se jinak Volba sládků nenabízí.

„Odráží to zájem, který zaznamenal v loňském roce. Je to mimořádně hutné, intenzivní pivo, a proto vyhovuje českým konzumentům. Počet restaurací a pivnic s touto specialitou o víkendu dosáhne až 3,5 tisíce,“ uvedl Jan Krafka z obchodního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Sládci nefiltrovaný ležák z prvotřídních surovin připravili dle tradičních receptur výroby silnějších postních piv, které od středověku vařili mniši v klášterech. Jejich smyslem bylo mj. dodat dostatek kalorií těm, kteří drželi půst. Proto také sládková Lenka Straková, která nad výrobou ležáku dohlížela, již na přelomu února a března předala dva sudy řeholníkům z řádu augustiniánů.

Pivo má zlatožlutou barvu s bílou pěnou, výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. „Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí. Toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ upřesnila Lenka Straková

Česká pivní kultura není ve světě tak známá, jak by si zasloužila. A to se musí změnit, říká Petr Dvořák, ředitel budějovického Budvaru. Šéf jediného českého pivovaru, který je v majetku státu, se proto chce zaměřit na propagaci českého pivo na zahraničních trzích a na prezentaci Budvaru jako prémiové značky.

Předtím, než jste se stal ředitelem Budějovického Budvaru, jste měl na starosti zahraniční marketing Plzeňského Prazdroje. To je, jako kdyby trenér Slavie najednou přestoupil do Sparty. Nedávají vám tenhle přestup budějovičtí patrioti takzvaně sežrat?

Spíše v Budějovicích slýchám, že jsem nastrčený agent firmy Anheuser-Busch. Ještě před Plzeňským Prazdrojem jsem totiž pracoval pro společnost InBev, která se s Anheuser-Busch spojila. Já jsem však krátce po této fúzi odcházel. Američané mě, s nadsázkou řečeno, pak připravili o práci ještě jednou. Koupili totiž i společnost SABMiller, tehdejšího vlastníka Prazdroje, což opět předcházelo mému odchodu z firmy. Takže já mám společnosti Anheuser-Busch spíše co vracet, než jí být vděčný (smích).

Neobáváte se, že vás Anheuser-Busch dožene i v Budvaru?
Snad ne. Rozhodně to tak nevypadá. Stát chce pivovar naopak dlouhodobě rozvíjet. Proto tolik investujeme do navýšení výrobních a logistických kapacit.

Prazdroj se donedávna vyráběl i v Rusku a Polsku, zatímco propagace Budvaru je založena na tvrzení o nepřenositelnosti výroby piva. Jak se jako manažer vyrovnáváte s tím, že dnes musíte hájit zcela opačnou strategii, než jakou razil váš předchozí zaměstnavatel?
Já samozřejmě nemohu komentovat dřívější kroky Prazdroje. Ale je pravda, že své licenční výroby už uzavřel. A asi pro to tedy nějaké důvody má. Podle mne jde o celkové nastavení obchodní strategie konkrétního pivovaru. Budvar tradičně vychází z toho, že jeho zákazníci nechtějí pozlátko, ale jen pravý produkt. A jsou přesvědčeni, že pravý Budweiser Budvar musí pocházet jen z Budějovic. Mimochodem, nebudějovický Budweiser už ve světě existuje, takže i z tohoto pohledu je smysluplnější vyvážet do světa více toho budějovického.

Pivovar jste převzal po dlouholetém řediteli Jiřím Bočkovi v dobré kondici -má rekordní výstav i zisk. Kam dál by se měl podle vás posunout?
Kdybych měl svou dosavadní zkušenost z Budvaru shrnout do jedné věty, pak jsem se utvrdil v tom, že nemůže vyrábět levné pivo. A z toho plyne všechno ostatní. Investice, marketingová strategie, věci, na kterých potřebujeme pracovat.

Příjemná nahořklá chuť, bohatá pěna a vůně bylin, tak hodnotí pivaři letošní Zelené pivo z pivovaru Starobrno, které se točilo v ústeckých hospůdkách čepující zlatavý mok z portfolia společnosti Heineken. Stovky pivařů po celém Ústí přivítaly letošní svátky jara třinácti stupňovým pivem.

Jednou z hospůdek, kde teklo Zelené pivo proudem, byla Resslovka na Klíši hned vedle Kampusu. „Máme úplně plno. Štamgasti si dopředu rezervovali stoly. O Zelené pivo je každoročně v naší hospůdce velký zájem. Točíme ho jen na Zelený čtvrtek. Jako chuťovku jsme si pro štamgasty k zelenému pivu pro dnešní den připravili jednohubky s jarní česnekovou pomazánkou,“ uvedla provozní Resslovky Eva Vítková.

Kateřina Veitová, PR manažerka společnosti Heineken uvedla, že letos se v pivovaru Starobrno vařilo třinácti stupňové Zelené pivo potřinácté. „Už samotné vaření Zeleného piva znamená pro zaměstnance pivovaru událost, kterou si nikdo nechce nechat ujít. Letos tento okamžik nastal 9. února. Pivo se už potřinácté vyrábělo podle stále stejné tradiční receptury. Vařilo se z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidával speciální bylinný výluh,“ doplnila Kateřina Veitová.

„Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově jsou ho potřeba litry. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ doplnil manažer kvality Jiří Brňovják.

„Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru,“ řekla závěrem Kateřina Veitová.

Zelený čtvrtek, zelené pivo. Příchod jara už potřinácté slaví Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken speciální várkou piv. Speciální pivo je už osvědčený marketingový tah na začátku každé pivní sezony, a to nejen ve Starobrnu.

A nemusí to být jen v souvislosti s Velikonocemi nebo nějakou novou značkou. Například pro irský Guinness je ve světě, ale stále častěji také u nás největší příležitostí ke zviditelnění v roce nedávný den svatého Patrika. Letos prodeje guinnessu, dováženého do Česka přímo z Irska v sudech, lahvích i speciálních plechovkách, zaznamenaly rekordní nárůsty. V porovnání se stejným obdobím loňska vzrostly o 20 procent. Známý irský stout čepují u nás stovky hospod. „Do dne svatého Patrika jsme chtěli zapojit všechny podniky, které mají guinness v nabídce. Jde o hlavní jednotlivou akci roku,“ uvedl pro LN Petr Bezdíček ze společnosti Ultra Premium Brands, která u nás zajišťuje distribuci tohoto tmavého piva.

Na Velikonoce něco extra
Guinness je stálice na českém trhu už roky, ale nyní rapidně přibývá i speciálně uvařených netradičních značek od domácích výrobců. Už to není doména minipivovarů, letošní jaro je co do počtu různých limitovaných a extra novinek nevídané. V převážné většině jsou určeny jen pro hospody, do kterých chtějí pivovarníci přilákat co nejvíc lidí.

Prakticky všichni chtějí ukázat, že nevaří jen léta zavedená a někdy už trochu „okoukaná“ piva. Ve Starobrnu mluví o tom, jak tradiční postup výroby ozvláštnili v případě svého zeleného piva ještě bylinným výluhem, vzniklým louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy, a ve finále došlo i na malou dávku likéru.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj zase svou novinku –třináctku Velikonoční zlatý ležák od značky Master –prezentuje jako druh silnějších postních piv, která od středověku vařili mniši v klášterech.

„Počet restaurací a pivnic s touto specialitou o víkendu dosáhne až tří a půl tisíce,“ upřesnil Jan Krafka z obchodního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Dvojka na trhu Pivovary Staropramen přišla před Velikonocemi s novinkou z dceřiného Ostravaru, pšeničným nefiltrovaným ležákem (jedenáctkou) Gavora. „Spojuje svět typického českého ležáku a bavorských pšeničných piv,“ popisuje nové pivo vrchní sládek Roman Richter.

Pozadu nezůstal ani čtvrtý největší pivovar u nás – Budějovický Budvar. Do vybraných hospod po Česku i v osmi dalších zemích už zaváží limitovaný silný speciál z čerstvého chmele Bud Strong. Šestnáctka z čerstvých chmelových hlávek a se 7,5 procenta alkoholu zrála ve sklepích Budvaru 180 dnů.

V humpoleckém Bernardu se rozhodli zpestřit pivařům nadcházející Bílou sobotu a dny následující novinkou Bílá pšenice. Velikonoční speciál dodává k výčepům kromě mnoha dalších výrobců i přerovský pivovar Zubr ze skupiny PMS.

„V loňském roce jsme uvařili zhruba o deset procent víc speciálů než v roce předcházejícím. Když jsme před několika lety se speciály začínali, vařili jsme jeden ročně. Nyní už šest až sedm,“ popisuje pivní trendy ředitel Zubra Tomáš Pluháček.

Není speciál jako speciál
Přestože počty speciálních značek a druhů piv rekordně přibývají, podíl těchto zvláštních piv je v porovnání s klasickými ležáky a výčepními desítkami stále malý – kolem pouhých pěti procent z celkového počtu prodaných hektolitrů u nás.

Do kategorie speciálních piv se podle nedokonalé české legislativy totiž počítají ta, která mají stupňovitost 13 a vyšší. Jenže mnoho přibývajících skutečně speciálních piv vaří pivovary v rozmezí jedenáctek a dvanáctek, a spadají tedy do kategorie ležáků, přestože s typickým českým ležákem moc společného nemají.

Firma Heineken se po H&M a Dove zařadila mezi společnosti, jež musely kvůli kritice v poslední době stáhnout svoje reklamy. V případě výrobce piva se jedná o reklamu na nízkokalorické pivo s nízkým obsahem alkoholu. Lahev Heinekenu pošle ve videu barman přes pult bílé dívce, přičemž nápoj mine několik černochů. Firma si podle slov svého mluvčího rasistického podtextu nevšimla. Reklamu stáhla.

„Sometimes lighter is better,“ je věta, která se v reklamě objeví a mohla by znamenat i něco jako „někdy je lepší světlejší“. Jeden z prvních, kdo na sociálních sítích upozornil, že reklama není tak úplně košer, byl americký raper Chance the Rapper. Spot označil za nechutně rasistický a dodal, že podezřívá některé společnosti z produkce záměrně kontroverzních reklam, které zhlédne kvůli ohlasu médií více lidí.

Lidé na sociálních sítích reagovali především pobouřeně na vyjádření Heinekenu, který záměr jednoznačně popřel. Mluvčí americké divize médiím vzkázal: „Heineken vyrábí po desetiletí reklamy, které apelují na diverzitu. Snažíme se komunikovat, že na světě existuje více věcí, které nás spojují, než které nás rozdělují.“

Nejlepší opice v pralese
Zástupce firmy nakonec dodal, že ačkoliv Heineken trvá na tom, že reklama prostě jen láká zákazníky na nízkokalorické pivo, kritiku si vezmou k srdci a použijí ji, aby se podobným nedorozuměním v budoucnosti vyhnuli.

Obdobnou aféru má za sebou také oděvní společnost H&M, která na začátku roku oblékla černošské modely do mikin s nápisem „nejlepší opice v pralese“. Loni pak kosmetická firma Dove představila reklamu, ve které se černošská modelka stane po použití Dove bílou.

Velikonoční speciál mají v nabídce i malé pivovary z regionu.
Hrachová kaše, špenátová polévka, kopřivová nádivka. Na Zelený čtvrtek se má podle tradičních zvyků jíst něco zeleného, aby si člověk zaručil na celý rok zdraví. Pokud vás na luštěniny příliš neužije, můžete si místo nich dopřát třeba doušek zeleného piva. A bylinky v něm chybět rozhodně nebudou.

Tradici pití zeleného piva u nás před dvanácti lety založil pivovar Starobrno a byl dlouho jediný, kdo velikonoční speciál vařil. Od té doby ale české pivovarnictví ušlo dlouhou cestu a dnes je v regionu téměř desítka menších pivovarů, které si na dnešek připravily speciality. Chomutovský pivovar Karásek a Stülpner láká na pivo s výtažkem z meduňky. V pivovaru Mostecký Kahan zase narazí tři sta litrů konopného speciálu. „Bude to třináctka s konopím, které se macerovalo v lihu. Ale samozřejmě bez THC,“ usmívá se sládek Lukáš Chrastina. Příchuť kontroverzní byliny ochutnají i pivaři v Lounech, v minipivovaru Lounský žejdlík.

V sousedním Žatci, v restauraci U Orloje, se na pípách prožene zeleného piva už deset hektolitrů. „Je o něj veliký zájem, lidé to berou jako událost a ochutnávají ho i ti, kteří jinak příliš pivo nepijí. Počítáme, že vydrží asi do neděle,“ prozrazuje Ondřej Baštýř, ředitel Chrámu chmele a piva, jehož je podnik součástí. V baště českého chmele nic neponechávají náhodě a příprava byla pečlivá. „Je to první zelené pivo našeho nového sládka. Recept neprozradí, ale k barvě a chuti mu pomohly bylinky, světlé slady a speciální český chmel Kazbek, který dodá pivu úžasnou vůni,“ prozrazuje Baštýř.

Kromě návštěvníků restaurace si na zeleném speciálu pochutnají i klienti žateckého domova pro seniory, kterým ho pivovar zaváží už třetím rokem. „Chtěli jsme to letos pojmout svátečně, takže se jím bude zapíjet domácí pečená kachnička s červeným zelím a knedlíky,“ říká ředitel domova Petr Antoni.

A jak vlastně pivovary dosahují zelené barvy? Každý sládek si recepturu pečlivě střeží, ale po troše přemlouvání se o ni trochu podělí. „Vždycky je nutné pomoci tomu barvivy, ale určitě není nutné se uchýlit k chemii,“ říká člen prezidia Českého svazu minipivovarů Radovan Koudela. Do piva se přidávají různé přírodní extrakty a výtažky ze zelených bylin. „Obzvlášť hezky barví třeba pažitka, nejrozšířenější je ale asi kopřiva. Do některých piv se přidávají byliny i přímo při vaření, ale ty samotné takové množství neobarví, jsou spíše pro chuť,“ popisuje pivovarník.