Pivovar Ostravar byl založen v roce 1️⃣8️⃣9️⃣7️⃣ a byl tak nejdéle fungujicim pivovarem na severní Moravě. První várka piva se zde uvařila o rok později. Od té doby se pivovar stal součástí života několika generací Ostravanů. V roce 1996 se stal pivovar součástí pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která patří pod americko-kanadskou společnost Molson Coors Central Europe a to byl začátek jeho konce. Manažeři Molson Coors rádi tvrdili, že Ostravar je největší z malých pivovarů, ale ani to nepomohlo uzavření pivovaru Ostravar ❌️ v průběhu roku 2027 a přesunu výroby jeho piv do Staropramenu na pražský Smíchov. Podobný osud potkal před pár lety také Pardubický pivovar, jehož piva se vařila v Ostravaru a navíc u jeho značek došlo k přerušení výroby jeho legendárního Porteru.

Prvním sládkem Ostravaru byl František Hörbinger, který spával 🛌 v místnosti za varnou, aby mohl neustále kontrolovat várky. Další sládek Emanuel Kavalla miloval svůj pivovar v období první republiky tak, že tady sládkoval 36 let. Tenhle rekord už nikdo nepřekoná. Pak přišel Jaromir Franzl a naučil Ostravar v šedesátých letech vařit speciály. Jeden z nejlepších sládků v historii Ostravaru byl Robert Kužela, který je autor receptur Velvetu, Keltu neba Strongu. Na jeho dovednosti stavěla také mladá generace sládků. Jedním z nich byl Jan Řehůřek, který se ale po čase přesunul do Staropramenu a opačným směrem putoval současný sládek Ostravaru Miroslav Rozsypal, kterého jsem měl možnost poznat při exkurzi po pivovaru. Tyto přesuny sládků mezi pivovary naznačovaly, že se "něco" chystá a tehdejší nadějná podsládková Klára Chudá 👩, která vařila Ostravar, Mustang🐴, Černou Barboru, Velvet, Speciál ze spilky i licenčné vařený americký hit posledních let Blue Moon 🌜, odešla sládkovat do nedalekého Radegastu v Nošovicích.

Exteriér Ostravaru 🏭 kombinuje historické budovy z přelomu 19. a 20. století s budovami postavenými 🏗 v éře socialismu, například budovou nové varny, kterou slavnostně otevřeli v roce 1986. Proces vaření začínal vystíráním a je zajímavé, že pro každou recepturu měli v Ostravaru jinou teplotu varní vody 💦. Při rmutování používali tradiční dekokční způsob, tedy dvourmutový postup. Při scezování sladiny a vyslazování mláta postupovali také klasicky. Po napuštění horké vody přečerpávali dílo do scezovací kádě a směs nechali na chvíli v klidu. Pak začali podrážet. Předek protékal do mladinové pánve. Do zbytku mláta, ve kterém bylo stále velké množství extraktu, přidávali vodu a kypřili. Poslední výstřelek obsahoval přibližně 1,2 % hmotnosti extraktu. V tu chvíli bylo vše připraveno na chmelovar, který probíhal v mladinové pánvi. S vyhříváním sladiny k varu začínali už při třetím výstřelku. To je důležité proto, aby po ukončení vyslazování nastal co nejrychleji var. Pro chmelovar používali chmelové pelety. Dávkování chmele se lišilo podle druhu použitého chmelu a dané receptury 📝. Standardně chmelovar trval 60 minut 🕕. Výsledná horká mladina se přečerpala na vířivou káď. Následně se vyčeřená mladina zchladila na zákvasnou teplotu🌡a pak teprve mohla do spilky.

Ostravar měl jedny z největších kvasných kádí v republice, prostor spilky byl plný nerezových kvasných kádí o objemu 175 hl až 500 hl. Měli také vlastní propagační stanici, kterou v roce 2018 rekonstruovali. Do jednoho mililitru mladiny přidávali 13 až 17 milionů kvasnic. Proces kvašení se reguloval pomocí chladicích trubek, které se vinuli kolem kádí. Většina piv se tady připravovala pomocí spodního kvašení. A jedno z nich, Ostravar 12, bylo dokonce zařazeno do knihy "1001 Beers You Must Try Before You Die" 📚 od britského pivního znalce Adriana Tierney-Jonese.

V ležáckém sklepě pivovaru bylo celkem devět oddělení. Dohromady v nich bylo umístěno 167 ležáckých tanků o objemu od 175 hl do 300 hl. Každé oddělení mělo před vstupem semafor🚦, aby sklepmistři věděli, že je vstup do místnosti bezpečný. V oddělení číslo devět se nacházel slavný ležácký tank číslo 94. K němu se váže legenda, že právě zde se uchovávalo nejvyzrálejší a nejlepší pivo ze všech. Z tanku číslo 94 degustovali pivo politici, hudebníci 🎸, novináři, filmaři 🎬 a při mistrovství světa v hokeji 🏒 odsud nemohli dostat Slovince, Finy, Rusy ani Kanaďany. Výstav Ostravaru se v posledních letech pohyboval okolo 430 tisíc hl. Jeho kapacity byly ale přibližně 900 tisíc hl za rok, ale těchto čísel už dlouho nedosahoval. Největší objem výroby šel za značkami Mustang a Ostravar, také proto tady Staropramen převedl i částečně produkci dalších značek, aby pivovaru pomohli. Bohužel se i přes všechny tyto kroky vytíženost pivovarských kapacit pohybovala dlouhodobě pod 50 procenty. Do výbavy Ostravaru patřila také HGB technologie, která tady byla využíváná pouze pro vaření Staropramenu, Tetrahop se pak dle slov sládka do žádného piva Ostravaru nepřidával.

V areálu pivovaru se nacházel také prostor staré varny, který sloužil jako pivovarské muzeum. Tento dvoupodlažní prostor s velkou prosvětlenou stěnou a spoustou historického náčiní, byl asi desetkrát menší než nová varna. Tady se pivo původně vařilo, ale v roce 2000 byl prostor přestavěn na výstavní expozici. Na staré varně se většinou představovaly novinky a dávalo se hostům ochutnat pivo 🍺. Za pivovarem je pak rybník, který byl v minulosti využíván jako výrobník ledu 🧊 a zelená stráň osázená topoly 🌳. Možná to jsou topoly, o kterých zpíval frontman kapely Buty Radek Pastrňák, mimochodem velký fanoušek Ostravaru. Současný marketing bez jakéhokoliv vkusu a znalosti ostravského prostředí, se však rozhodl, že ostravské pivo, které bylo v minulosti vařeno pro fotbalové fanoušky Baníku Ostrava pod názvy Baník a Bazal, bude nejlépe propagovat rapující fanoušek Sparty nebo zpívající herec s dámskou kabelkou 👛, který má sklon ke všemu, co mu něco přinese profit bez ohledu na značku 🤦‍♂️. Chtěli tak oslovit GenZ, což se jim zjevně nepodařilo. Spíše groteskně po plánovaném uzavření vyznívá slogan Ostravaru "Nás nezkrotíte!".

V Ostravě je několik míst, kam jsem chodil na tankové i špičkově ošetřené pivo z Ostravaru ze sudů 🛢. Z těch nejlepších bych zmínil podniky Ostravarna Na Fifejdách nebo Hasičárna Blesk. Po přesunu výroby Ostravaru do Prahy už dává smysl nedávný prodej sítě podniků Hasičáren 🚒 firmě Kofola, která do nich brzy začne dodávat pivo svých značek. Spotřeba Ostravaru a také Mustangu v Ostravě výrazně klesne 📉 a stane se z nich pohrobek jako ze značek Braník nebo Pernštejn. Když si představím, že Ostravar nebude v pražské "velkochemičce" zrát v otevřených kvasných kádích a při výrobě bude použita jiná voda💧a nejspíše také technologie HGB, tak bohužel přejde chuť i mě. A to měl v poslední době Ostravar skvěle našlápnuto díky nové generaci sládků s hořkým ležákem Mustang 12, který komplexním a moderním chuťovým profilem zdatně konkuroval těm nejlepším průmyslovým pivům u nás. A také jarní novinka roku 2026 Mustang 10 ukázala, že Ostravar jde tím správným směrem.

Po přesunu výroby do Staropramenu by měly být zachovány značky Ostravar, Mustang i Černá Barbora. Rozloučit se však můžeme s nejúspěšnějším speciálem českého pivovarnictví Velvetem nebo Speciálem ze spilky. Vyhýbavě se Martin Čermák, manažer společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko, staví k otázce využití areálu Ostravaru v budoucnosti a jen zdůraznil, že prioritou bude podpořit 120 zaměstnanců 💼 a zároveň napříč regionem zachovat silné vztahy se zákazníky a obchodními partnery. O budoucnosti areálu budou pravděpodobně jednat s případnými zájemci později.

Jako Ostravák se loučím s Ostravarem s těžkým srdcem ❤️‍🩹. I když to dříve nebylo mé oblíbené pivo, tak jsem ho postupem času a díky progresu v posledních letech přijal a chodil na něj rád. Ještě si koupím 🛒pár vzorků ostravské produkce, abych je mohl v budoucnu srovnat s tou pražskou. Ale už teď vím, že širší spotřebitelská podpora konglomerátu nepřichází z mé strany v úvahu. Neschopnost manažerů Staropramenu v posledních letech vede k zavírání historických pivovarů a řadí se po bok podobně neslavně známých skupin Heineken nebo Pivovary Lobkowicz Group. Opačnou, z mého pohledu správnou cestou, se vydal Plzeňský Prazdroj, který díky Asahi investuje do moderních technologií ve svých pivovarech a také zachovává řemeslnou tradici v podobě svých bednářů. V Ostravě tak končí 130 letá kapitola, která přežila války i komunismus a uzavřela ji až nadnárodní bezohledná touha po zisku 💰 bez ohledu na tradici. Celou reportáž i s fotografiemi najdete na FB stránce World Of Breweries 🌍

indistinct variety of beers, but okay

Celý život žiju v Ostravě a byl by hřích neznat a nenavštívit pivovar Ostravar. Kdysi dávno sponzoroval můj oblíbený Baník, který jeho logo nosil na dresu, ale tehdy jsem ještě nepil pivo a dnes už nefandím Baníku, pár věcí se změnilo. Pivovar Ostravar jsem si uvnitř prohlédl na Ostravarfestu, takové hudební taškařici s různými umělci i neumělci, co tam vystupovali, ale bylo to zadarmo, tak proč ne, byla to před asi 10 lety moje 1.prohlídka pivovaru. Od té doby mi připadají všechny podobné, velké jsou podobné velkým a malé zase malým a nejsem fanouškem pivovarských technologií ani varen, ale spíše výsledných produktů. Dnes je módou tvrdit, že průmyslové pivovary jsou sračka, nedá se to pít, ale podívejte se, jak dlouho existují a pijí se dodnes, což se někdy o jepičích životech některých minipivovarů říct nedá. Cílová skupina těch větších nebude tou, která přispívá na Pivovary České republiky, ale nějaká se najde. Nedávno někdo reagoval na moje hodnocení jiného velkeho pivovaru Starobrna slovy, že se nedá pít, sračka, hnus apod. Podobné je to i u Ostravaru, běžná produkce je podprůměrná, desítka, dvanáctka, no asi nic, co byste vyhledávali. Ale místní sládci, ani ti ve Starobrně, nejsou blbci, umí uvařit pivo, znáte třeba Rufus, Glorion, Grifel z Ostravaru nebo Adventní speciál od Starobrna s chmelem Galaxy a ibiškem? Ty průmyslové klasiky dělají podle receptury, která je dána historicky, tam jde o úsporu nákladů na surovinách, pitelnost na čepu, v plechovce i lahvi. Ale zkusili jste od sládků Starobrna nebo Ostravaru speciály, které vaří třeba jen 2x ročně? A tím nemyslím velikonoční zelený paskvil. Zkuste, pak je možné hodnotit pivovary opravdu objektivně. Uvažoval jsem podobně než jsem začal pátrat po těchto specialitách, abych si rozšířil obzor a hlavně získal přehled. Pardubický pivovar, podobně jako Ostravar, není asi svou produkcí tím, co znalci piva vyhledávají, ale ten jejich Porter? Jedno z nejlepších piv u nás a od kritiků bych rád slyšel, které další se u nás vaří tak dlouho a je stále úžasné, vyhledávané a zahraničními odborníky uznávané. Od 1/2 roku 2023 převezme výrobu Porteru právě Ostravar a i přesto, že jsem znechucený přístupem Staropramenu a.s. s uzavřením Pardubického pivovaru, kde jde akcionářům jen o profitabilitu, tak se o budoucnost jejich Porteru nebojím. Zkoušeli jste skvělou Černou Barboru z Ostravaru, připomíná vám to něco? Za mě osobně má Ostravar právem své místo na mapě pivovarů, bez ohledu na pózy některých "znalců", kteří dokáží jen vyplodit blinkanec ve stylu "nedá se pít". Dá se pít a historie ukazuje, že ne úplně krátkou dobu, konkrétně od roku 1897. Potvrzuje to i umístění jejich piva v knize britského odborníka na pivo Adriana-Tierney Jonese s názvem 1001 piv, které musíš vypít než zemřeš, vyšlo i v české, dnes už téměř nesehnatelné mutaci. Chápu, že se najde spousta takových "odborníků" v českých končinách, kteří s Jonesem nebudou souhlasit, ale jejich somelierské a praktické znalosti budou oproti němu mizivé. V aktuální nabídce má Ostravar třeba 11 stupňový Mustang, zkuste ho v některém z osvědčených podniků v Ostravě, kde ho čepují, doporučil bych tankovou Ostravarnu na Fifejdách nebo Pivnici Ostravar na Masarykově náměstí v Ostravě, baví mě na něm chuťová stálost a naprostá absence pivních vad, kterých se občas minipivovary dopouštějí. Na základě plechovky nebo lahve není možné větší pivovary hodnotit, to jsem zjistil v Plzeňském prazdroji, jděte vždy přímo ke zdroji a pak objektivně napište, jaké pivo je. Ale samozřejmě chápu, že běžná produkce nemusí sedět každému, taky si dám z velkých pivovarů raději limitovaný a vyladěný speciál než nucenou masovou produkci, ale nutno říct, že i kvalita této produkce šla v posledních letech v Ostravaru nahoru. V areálu pivovaru je prodejna Pivní pohotovost, kde není možné nakoupit nic extra, právě speciály, které by mohly zaujmout i příznivce minipivovarů, bohužel chybí.

Pochutnávajte toten mustang to je hnus,
do ďaleka ozýva sa koní trus
mával kedysi dávno skvelý šmrnc
no dnes je to iba mylný nákup a hnus.

Barbora: skvělé pivko!!!

Černá Barbora: Celkem dobre cerne pivo, mene sladke. Hodnoceni: 3,5 z 5.

Mustang: Spíš průměr ale neurazí.
Ochutnáno v Brně v Bavorské po celodenní drine

Mustang: Chuť piva je plitká s výraznou kyselostí na konci.

S pivem to má bohužel málo co společného. Typická chemická brynda, Mustang je totální propadák, katastrofa. Po napití zanechává odpornou pachuť. Pivovar by měl okamžitě ukončit činnost a přestat dělat ostudu českému pivovarnictví.

Ostravar 12: ...skvělé pivo, které překvapí i Radegastové patrioty

Mustang: Mustang neurazil, prostě průměr

Ochutnal jsem pivo Mustang a prekvapive dobre pitelne. Hodnoceni: 3,7 z 5.

Mustang: příjemné lehké pivko k letnímu klábosení na zahrádce

Černá Barbora: příjemně nahořklé,nejsem fanda černých piv,ale tohle se dá

Summer: Ochutnáno v restauraci U Šneka, střední Čechy. Trochu více hořké, vůně příjemná, chuťově ne zcela vyvážené. Dobrý průměr.

Černá Barbora: Hodně dobré pivo, není sladké, je hutné. Barva hezká

Rufus: Ochutnáno v Českých Budějovicích v POTREFENÉ HUSE. Čepují do 0.4 L. Prostředí pěkné, pivo má jantarovou barvu, s láskou čepované,dobré,chutné,pitelné.

jedním slovem ostuda mustang děs

12 má svou hořkost. Je v ni zahrnutá Ostrava.

12° je kyselejší, nemá říz a je to přírodní projímadlo. Děkuju nechci.

Ochutnán Mustang a Grifel, nepitné

dlouhou dobu nebylo pivo pitelné Mustang se pije velice dobře

pil jsem horší, na žízeň dost vychlazené to šlo

12.ostravar je dobrá.Ten kdo nemá rád hořké pivo ať ho nepije a koupí si sladký třeba Budvar

hruza ani 12 nema zadnou chuť

dobrý pivo!!!👍🍺🍺🍺🍺😉

Zavřete to a zahoďte klíč.

dobrí mustang..........

Díky názvu v Ostravě oblíbená eurosračka... 👎