Pivo a kultura s ním spojená je jednou z výkladních skříní naší země. V dávných dobách se vařilo především v domácnostech, v malých dávkách a bylo hlavně doménou žen. Později se do pivovarnictví ve velkém pustily kláštery.

A právě břevnovský klášter je považován za nejstarší český pivovar. Na popud svatého Vojtěcha a knížete Boleslava II. byl založen roku 993. Pivovarnictví bylo jednou z hlavních ekonomických činností mnichů. V průběhu historie byla ale výroba několikrát přerušena, nejdramatičtěji za husitských válek, kdy byl prakticky celý klášter zničen.

Dalším pivovarem, který si nárokuje titul nejstarší, je ten v Domažlicích. O výrobě existují zmínky už z roku 1341, krátce poté, co bylo založeno samotné město. Budovu nynějšího pivovaru postavili na konci 19. století a v současnosti v ní kromě minipivovaru najdete i kulturní centrum s expozicí o historii a výrobě piva. Názvy piv hravě využívají chodské nářečí a jmenují se třeba hALE nebo hIPA nebo také Čakan.

Velmi starý je i pivovar v Černé hoře, první písemná zmínka o něm je z roku 1350.

Pivo a kultura s ním spojená je jednou z výkladních skříní naší země. V dávných dobách se vařilo především v domácnostech, v malých dávkách a bylo hlavně doménou žen. Později se do pivovarnictví ve velkém pustily kláštery.

A právě břevnovský klášter je považován za nejstarší český pivovar. Na popud svatého Vojtěcha a knížete Boleslava II. byl založen roku 993. Pivovarnictví bylo jednou z hlavních ekonomických činností mnichů. V průběhu historie byla ale výroba několikrát přerušena, nejdramatičtěji za husitských válek, kdy byl prakticky celý klášter zničen.

Dalším pivovarem, který si nárokuje titul nejstarší, je ten v Domažlicích. O výrobě existují zmínky už z roku 1341, krátce poté, co bylo založeno samotné město. Budovu nynějšího pivovaru postavili na konci 19. století a v současnosti v ní kromě minipivovaru najdete i kulturní centrum s expozicí o historii a výrobě piva. Názvy piv hravě využívají chodské nářečí a jmenují se třeba hALE nebo hIPA nebo také Čakan.

Velmi starý je i pivovar v Černé hoře, první písemná zmínka o něm je z roku 1350.

V sobotu 26. dubna se na nádvoří před Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha (Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov) uskuteční od 11 do 22 hodin 2. ročník Festivalu klášterních pivovarů. Festival proběhne na půdě nejstaršího českého kláštera, který je s výrobou piva historicky úzce spjat již od svého založení roku 993.

Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost ochutnat sortiment všech pěti českých klášterních pivovarů na jednom místě. Jejich spolupráce vznikla díky programu Volba sládků z Plzeňského prazdroje. Letošní ročník spojuje tematika nakuřovaného sladu - každý ze zúčastněných pivovarů k ní přistoupil originálním způsobem ať už při výběru pivního stylu, nebo při dávkování různého množství nakuřovaného sladu. Výsledkem je sedm Poutních piv, která budou na festivalu k ochutnání. K pěti českým klášterním pivovarům se připojil i jeden klášterní host ze Slovenska z Červeného kláštora a také Volba Sládků z Prazdroje.

Historický speciál podle receptury z roku 1585
Domácí Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha výjimečně dopředu navařil historický speciál podle receptury z roku 1585 z knihy Tadeáše Hájka z Hájku, osobního lékaře Rudolfa II. Toto pivo, které bude na festivalu k ochutnání, by mělo návštěvníkům přiblížit chuť středověkých piv ze 16. století. Loni se Břevnovský pivovar prezentoval se samotnou výrobou tohoto piva během festivalu, letos to vezme z té „ochutnávací“ stránky.

Bohatý doprovodný program
Festival nabídne také tematický doprovodný program zaměřený na historii klášterních pivovarů:
● Prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru
● Stánek Vysoké školy chemicko-technologické s ukázkou vaření nakuřovaného piva v domácích podmínkách (homebrewing)
● Workshop o českých surovinách pro výrobu piva (slad a chmel)
● Hudební vystoupení v průběhu celého dne
Na místě budou stánky s občerstvením, limonádami i nealkoholickým pivem. Pivo se bude čepovat výhradně do festivalového skla o objemu 0,4 l, které lze zakoupit na vstupu za 80 Kč.
Vstup na festival je zdarma.

Zúčastněné pivovary:
● Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha (Praha)
● Klášterní pivovar sv. Norberta Strahov (Praha)
● Pivovar Ossegg (Osek)
● Pivovar Porta Coeli, Vorkloster (Předklášteří)
● Klášterní pivovar Želiv (Želiv)
● Pivovar Červený Kláštor (host – Slovensko)
● Volba Sládků – Plzeňský prazdroj

Rád bych vás touto cestou pozval na 2. ročník Festivalu klášterních pivovarů, který se koná v sobotu 26. dubna u nás na hospodářském dvoře v Břevnovském klášteře. K ochutnání bude pivo z 5 českých klášterních pivovarů a jednoho nového ze Slovenska. K tomu svá piva nabídne stánek Volby sládků z Plzeňského prazdroje. Celá akce bude doplněna doprovodným programem v podobě představení pivovarů, workshopem VŠCHT s ukázkou homebrewingu, narážením historického piva a ukončena vystoupením dvou hudebních kapel. K tomu nabídneme také prohlídky pivovaru, občerstvení a možnost ochutnat přes 20 druhů piva.

Pivo se v Břevnovském klášteře vařilo již od jeho založení v roce 993, což z něj činí jedno z nejstarších míst s doloženou výrobou piva na českém území. Pivovar zde fungoval s několika přestávkami až do roku 1889. Na tuto dlouhou tradici navazuje nový pivovar vybudovaný v roce 2011.

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha
V roce 2011 byla tradice vaření piva v Břevnovském klášteře obnovena založením Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha. Nynější moderní pivovar, zázemí, zasedací místnost i kanceláře jsou umístěny v barokní budově bývalých stájí v areálu kláštera.

Široký sortiment
V pivovaru vaří 6 stálých druhů piva, které jsou příležitostně doplněné o aktuální sezónní speciály.
Sortiment je opravdu pestrý, od klasických ležáků přes piva typu ALE, až k opravdovým speciálům, například piva dozrávaná na dřevě nebo pivní šampaňské.

Historické sklepení
Pod budovou je románské sklepení z 11. století, kde se nachází ukázka historického pivovarnického procesu a vybavení.

Pivní archiv
Ve sklepení se nachází i pivní archiv. Archivovat lze pouze některá piva, například piva obsahem alkoholu nad 7%. V temnu a stabilní teplotě 10 – 15 stupňů jsou zde uložena zajímavá piva, některá i neuvěřitelně stará. Rekordmanem je Kings Ale ročník 1902.

Muzeum pivního skla
V podkroví budovy je umístěno muzeum pivního skla, obsahující více než 1000 sklenic. Nejstarší exemplář je zroku 1898. Mimo mnoha jiného je zde i kompletní sbírka sklenic Břevnovského klášterního pivovaru.

Muzeum pivovarnického zařízení
Vedle expozice pivního skla se v podkroví nachází i menší muzeum historického pivovarnického zařízení.

Komentované prohlídky pivovaru
Je možné si objednat komentovanou prohlídku pivovaru a muzea. Součástí prohlídky je krátký film o fungování pivovaru, přednáška o historii výroby piva a informace o českém pivovarnictví, pak následuje prohlídka historických prostor a expozic a prohlídka moderního provozu nynějšího pivovaru.

Moderní provoz
Pivovar je vybaven moderním zařízením a ročně se zde uvaří až 40 různých druhů piva o maximálním celkovém objemu 4 000 hl. Některá z piv jsou vhodná k archivaci anebo dozrávaná v dřevěných sudech.

Pražský Břevnovský klášter je již od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Na dlouhou tradici navazuje nový pivovar vybudovaný v roce 2011, který je umístěný v barokním objektu bývalých stájí.

Objekt bývalých stájí byl postaven v první polovině 18. století. Za socialismu zde sídlila StB, která budovu nechala značně zchátrat. Současné provozovatele pivovaru sem přivedla tradice prvního známého pivovaru v Čechách, který se v klášteře nacházel již počátkem 11. století.

Pivovar se od té doby značně proměnil. Za husitských válek byl celý klášter téměř zničen a většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově.

K obnově došlo až na sklonku 17. století. Na starosti ji měli nejvyhlášenější barokní architekti: Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové.

Klášterní pivovar podle kroniky postavili v roce 1720. Za válek o rakouské dědictví byl silně poškozen, opravu pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer.

Od té doby se pivovar opravoval několikrát, k plánované dostavbě sklepa s lednicí však už nedošlo – nedostatečná kapacita sklepa, nezbytná pro delší zrání stále oblíbenějších ležáků, byla vlastně jedním z důvodů uzavření pivovaru. Původní pivovar od Dientzenhofera byl nakonec bohužel zbořen – musel ustoupit rozšiřování výpadové silnice na Karlovy Vary, dnešní Patočkovy ulice.

Opravený Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha umístěný v krásném barokním objektu má moderní zařízení převážně české výroby. Je možné si ho prohlédnout v rámci exkurze nebo při nákupu piva. Dle památkářů jde o jednu z nejlepších instalací moderního strojního zařízení do historického, památkově chráněného objektu.

Součástí pivovaru je stálá expozice pivního skla, menší pivovarské muzeum a společenské prostory pro školení a přátelská setkání. Před budovou se nachází ukázková chmelnice. Vaří se tu až 20 různých druhů piva ročně, v nabídce jsou tradiční česká piva i různé zahraniční pivní styly.

Ing. Petr Janík (*14.4.1956) absolvoval humanitní gymnázium a poté potravinářskou chemii na Vysoké škole chemicko technologické v Praze.

V roce 1991 se svými kolegy založil inženýrskou firmu, která projektovala zařízení a technologie pro pivovary. V roce 2011 stál u obnovení Břevnovského pivovaru, který je považován za nejstarší doložený pivovar v České republice.

Do jakého roku sahá tradice původního Břevnovského pivovaru, který je zmiňován jako nejstarší doložený pivovar v České republice?
Přesný rok založení se neví. Břevnovský klášter byl založený v roce 993 a oni si asi vařili pivo již od začátku někde v kuchyni. Datum vzniku pivovaru neznáme. Doložený je k počátku 11.století. Rozhodně již existoval v roce 1044, kdy byl postaven kamenný klášter.

Existuje nějaký písemný důkaz o existenci tehdejšího pivovaru?
Ano, existuje dopis papeže Innocence IV. ve kterém žádá zdejšího opata o to aby umožnil pražským měšťanům vařit pivo na prodej, protože jim to svatý Vojtěch zakázal z důvodu nedostatku obilí, které bylo potřeba na chleba. Každý si mohl vařit pivo pro sebe, protože ve středověku bylo pivo brané jako potravina, nikoliv jako alkoholický nápoj, ale nesmělo se s ním kšeftovat. Tento dopis se dochoval. My zde dokonce máme jeho faksimile.

Jakým způsobem se tehdy vařilo pivo?
V podstatě se vařilo dost obdobně jako se vaří dneska. Vařilo se z vody a sladu, a většinou chmele, ale ne vždycky. Od té doby co do České kotliny přišli Slovani se užívání chmele velmi rozšířilo, slad byl hodně nakouřený, protože se sušil na takzvaném valachu s přímými spalinami, takže všechno pivo mělo lehce kouřovou chuť a asi by nám moc nechutnalo. Postup výroby byl ale přibližně stejný jako v dnešní době.

Proč by nám nechutnalo?
Každý sládek měl nějakou vlastní kulturu udržování kvasinek. Myslím si, že byly často zkontaminované, takže piva měla nejrůznější příchutě a pachutě. Piva byla také hodně kalná, protože tenkrát se pivo zcezovalo přes slámu, nebo přes březové proutí, takže v něm plavalo spousta různého svinstva. Zcezování je dnes perfektní a v pivu nejsou žádné zbytky pluh.

Po zničení pivovaru při Husitských válkách došlo v roce 1720 k jeho obnově. Jakým způsobem se zde vařilo pivo v těchto letech? Došlo k nějaké změně?
To asi ano. My žádnou původní recepturu neznáme, ale v té době se v Čechách a na Moravě vařilo hlavně pšeničné pivo. Pšeničná piva rychleji kvasí a zrají, a nepotřebují k tomu nízké teploty. Ječmenné pivo se vařilo především v zimě, kdy mohlo déle ležet, protože docházelo k přírodnímu kvašení. Výrobní kapacita v barokním pivovaru činila zhruba 6000 hektolitrů piva.

Kteří známí sládci se v pivovaru vystřídali v 19.století?
Například Václav Nebeský, Vratislav Kuchta, Josef Hašek, nebo Josef Kára.

Jaké druhy piv se zde tehdy vyráběly?
Vařilo se zde především pšeničné pivo a v určitém období se zde vařily ležáky typu Březňák. Takové silnější piva, které se vařily v zimě aby potom vydržely až do léta.

Kolik hektolitrů piva činila tehdejší roční výroba?
Domnívám se, že to bylo okolo 6000 hektolitrů. Břevnovský klášter vlastnil ještě další dva velké pivovary, takže zdejší pivovar pro ně byl marginální. Oni ho sami neprovozovali, bylo to v nájmu. Také se dochovala korespondence mezi nájemcem a klášterem, kdy nájemce chtěl aby do pivovaru klášter investoval a klášter na tom neměl žádný zájem. Ostatně, kvalita zdejšího piva prý nebyla nic moc.

Proč byl v roce 1889 pivovar zrušen?
Právě proto, že klášter na zdejším pivovaru neměl zájem, protože vlastnil velký pivovar v Olivětíně v Broumově, který dodnes vaří pivo. Dále měl ještě pivovar v Kročehlavech, což je dnes součást Kladna. Místní pivovar sloužil jen pro lidi z Břevnova, kteří zde pracovali. Pivovar potřeboval investice vzhledem k tomu, že se přecházelo z výroby pšeničného piva výhradně na ležák, který má určité technologické požadavky, jenž pivovar nesplňoval a klášter nebyl ochotný do nich investovat.

Původně jste zařizovali pivovary po celém světě a v rámci toho jste ochutnávali cizí piva. Jaké nejkurióznější pivo jste ochutnal?
Ochutnal jsem piva v Africe, kterým se říká piva, ale v podstatě je to kvašený ovocný nápoj. Piva, která se žvejkají a plivou do kádě. S pivem samozřejmě neměly nic společného. Také jsem v Etiopii ochutnal pivo, které se vyrábí ze zvláštního druhu obilniny v domácnostech a to také nebylo nic moc. Tam se to pije. Je to zdroj určitých vitamínů a minerálů. Navíc se v podstatě jedná o sterilní záležitost oproti tomu, kdyby tam místní pili vodu.

Jaké máte vzdělání?
Po humanitním gymnáziu jsem vystudoval potravinářskou chemii na Vysoké škole chemicko technologické. Protože jsem z humanitní rodiny a mám vztah k historii, tak jsem chtěl studovat nějaký humanitní obor, ale vzhledem k tomu, že mí rodiče měli určité politické problémy, tak na filozofickou fakultu nebylo možné ani pomyslet, protože tam mého tatínka dobře znali. Na Vysoké škole chemicko technologické se na to úplně nehledělo, navíc někteří vysoce postavení pracovníci pocházeli z Písku a můj tatínek byl také z Písku. Písečáci drží při sobě, takže politický škraloup, který jsem měl uměli nějakým způsobem eliminovat, takže mě na tu školu vzali. Na filozofickou fakultu by mě nevzali. Takhle jsem se dostal k pivu.

Co Vás v roce 2011 přivedlo k myšlence obnovení Břevnovského pivovaru?
Ta tradice. Původně jsme byli inženýrská firma, která projektovala zařízení a technologie i pro velké pivovary. Spolupracovali jsme s Prazdrojem, s Bernardem, s Lobkowiczem a s jinými velkými pivovary. Pracovali jsme i v cizině. S kolegy jsme si říkali, že bychom si postavili malý produkční pivovárek. Břevnov se nám zdál díky té tradici hezký, ale přišlo nám to utopické, protože se jedná o Národní kulturní památku první kategorie. Měli jsme kamaráda před kterým jsme se o našem nápadu zmínili a on řekl, že opat je jeho spolužák a až spolu půjdou na pivo, tak se ho zeptá. Po nějaké době přišel a řekl, že pan Siostrzonek nám vzkazuje ať se příjdeme podívat, že pivovar by se mu líbil. Tak jsme přišli, oni nám nejdřív ukazovali jiný prostor, který se nám moc nezdál z důvodu, že byl moc velký a poté nám ukázali tento prostor. To už jsme věděli, že je to přesně to co jsme hledali. Chvíli jsme se oťukávali, protože od nás to byla velká investice a oni měli strach aby si nepustili veš do kožichu. Nakonec jsme se domluvili a od té doby tady fungujeme. Takže se nám vlastně splnila utopická představa navázat na tradici prvního známého pivovaru v Čechách.

Měli jste problémy s památkáři?
Kupodivu jsme s památkáři neměli žádný problém a pan inženýr Chudárek, který byl hlavní památkářský dozorce nad Břevnovským klášterem nám řekl, že pivovar ano, protože v této části areálu byla vždycky hospodářská část.

Stojí pivovar na stejném místě jako stál původní?
My zde dole ve sklepě máme zbytky hospodářského románského dvora. Je tam původní malá zachovalá románská opuková část. Čili, někde v těchto prostorách původní pivovar stál, ale jestli stál zrovna tady v tom kousku který se zachoval, to nevíme. Nabízelo by se to, protože je to i obrácené směrem k rybníku, který tehdy už existoval. V těchto místech mohl teoreticky stát původní pivovar.

Kolik nadšenců se při obnově pivovaru sešlo?
Jsme čtyři společníci, všichni jsme vystudovali kvasnou chemii na VŠCHT, následně jsme se setkali se ve Výzkumněm ústavu pivovarském a podnikáme spolu od roku 1991. Teď jsme do party přibrali naše potomky, takže je nás šest.

Vzpomínáte si na první uvařená piva?
Chuť piva se v celku nezměnila. Od té doby jsme samozřejmě výrazně rozšířili množství druhů piv, které vyrábíme, ale úplný základ, což je světlý ležák, tmavý ležák, IPA, Imperial Lager, což je světlá dvacítka a Staut vaříme od začátku. Myslím si, že k zásadní změně piva nedošlo. Samozřejmě, trošku se to možná vyvinulo. Ono také záleží na tom jaké používáte suroviny. Stále používáme stejný druh kvasnic a receptury se zásadním způsobem také nezměnily. Základní piva zůstala stejná.

Jsou Vaše piva něčím speciální?
Jednak používáme kmen kvasinek, který používá málo minipivovarů, protože je obtížné ho sehnat a musí se s ním umět pracovat. Od našeho známého farmáře odebíráme starší odrůdu chmele - takzvaný Osvaldův klon, což je klon, který se již dnes běžně nepěstuje. On má trošku jinou vůni, takže naše pivo má poměrně charakteristické chmelové aroma.

Zkoušeli jste někdy uvařit pivo podle původní středověké receptury?
Ano. Máme zařízení na kterém předvádíme, jak se pivo ve středověku vařilo. Má objem 30 litrů. Jedná se o měděnou káď na přímý votop a dřevěnou zcezovačku kam se dá pšeničná sláma, ta se spaří vodou a přes ní se to zcezuje. Pak se to vaří a chmelí divokým chmelem. Občas to předvádíme, ale do hotového piva jsme to dovedli jen jednou. Moc dobré to nebylo. Mělo to zvláštní, výrazně kvasničnou chuť. Tak nějak asi středověké pivo chutnalo. Vypít se to dalo, nikomu po tom nic nebylo, ale na takové pivo bych do hospody nešel.

Jednu dobu jste v pivovaru vařili piva s příchutí kávy, čokolády a kopřiv. Koho to napadlo?
To není naše originální myšlenka. Ochucená piva se ve světě běžně vyrábí. Kopřivy napadly nás. Pivo se ze zákona nesmí v pivovaru barvit. Nemůžu vzít barvivo a obarvit pivo na zeleno, ale můžu použít bylinu, která ho obarví. Někomu to chutná a někomu ne. Kopřivové pivo vyrábíme jen na Velikonoce a letos jsme ho prodali 30 hektolitrů.

V jaké zemi je vyrobené zařízení pivovaru?
Já bych řekl, že z 99 % v České republice.

Kolik hektolitrů činí současná roční výroba piva?
Očekávám, že se letos vrátíme na stav před koronavirem. To znamená něco málo přes 3000 hektolitrů.

Jaké druhy piva se v pivovaru v současné době vyrábějí?
Trvale vyrábíme světlý a tmavý ležák, nachmeleného Benedikta, což je ležák chmelený americkým chmelem, IPA, Imperial Lager, pšeničné pivo Weizen německého typu a v létě vyrábíme osmičku.

Piva čepujete také v Klášterním šenku. Zajdou na ně občas také místní mniši?
Oni si od nás kupují pivo, mají svůj výčep a čepují si ho u sebe k obědu, nebo k večeři. Občas si dají. Nejsou to puritáni, kteří by byli abstinenti a nedotkli se piva.

Od roku 2017 vyrábíte pivo také v jihokorejském městě Busan. Proč jste si vybrali zrovna Jižní Koreu?
Protože nás oslovil český partner v daném projektu. My jsme naprojektovali minipivovar a dodali jim licenci na výrobu světlého ležáku. To byla úvodní část projektu, který počítal se stavbou velkého pivovaru.

Jakým směrem se vyvíjí menší pivovary a minipivovary ve světě?
Ameriku nechme stranou, to je kapitola sama pro sebe. Ale i v Evropě jsou v současné době minipivovary velmi populární a jejich počet roste. V Evropě se zatím neprojevuje tendence jako je v USA - jednak to, že si sítě minipivovarů zakládají i velké pivovarnické společnosti a také to, že se minipivovary často sdružují do různých značkových řetězců.

A obří mezinárodní řetězce?
U velkých společností se jedná o to, že ve skutečnosti zde existuje jedna obří pivovarnická společnost, která je absolutně dominantní. Dále je řada menších společností a dochází zde hodně k jejich koncentraci, což je jednoznačně vidět.

Která piva jsou v současné době nejvíc v trendu?
U minipivovarů jsou to nejrůznější speciály, protože se dají prodat za lepší peníze než klasické ležáky mezi kterými je obrovská konkurence od velkých pivovarů. Vše se postupně vyvíjí. Jednu dobu byly velmi populární IPY. V současné době směrem k minipivovarům přichází z Ameriky trend popularity kyselých piv. U velkých pivovarů jsou dnes nejvíc populární ležáky, protože se speciály je práce, oni stojí na marketingu a marketingově podporovat tolik druhů piva z jednoho pivovaru je nesmírně náročné. Minipivovary své značky tolik marketingově nepodporují, protože často vaří jen pro jednu hospodu.

Prozradíte mi své plány do budoucna?
Pivovar měl stejně jako ostatní pivovary a restaurace kvůli koronaviru obtížné období, takže se potřebujeme stabilizovat a chtěli bychom investovat do technického rozvoje hlavně, co se stáčení lahví týče, protože máme hodně poptávek na export lahvového piva, bohužel nejsme schopní je uspokojit, protože jednak máme malou kapacitu a kvalita stočeného piva pro export není dostatečná.

Aktuálně nese název Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a je umístěn v areálu Břevnovského kláštera na Praze 6. Své umění zde předvádějí sládkové již od roku 993, kdy byl Břevnovský pivovar založen. Výroba pivo byla několikrát přerušována až do roku 2011. Ochutnat zde můžete klasická česká piva i různé pivní speciály.

Pivovar vznikl jako součást hospodářského zázemí. Za husitských válek byl kompletně zničen a k výstavbě nového došlo až na sklonku 17.století v roce 1720. O čtyřiadvacet let později byl za válek silně poškozen a roce 1889 byl zrušen.

„Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, jmenujme například Václava Nebeského, Vratislava Kuchtu, který byl již absolventem roční sladovnické školy, Josefa Haška a posledního sládka Josefa Káru. Vyráběl se tu slad pšeničný i ječný, z piv pak lehčí méně hořké pivo pšeničné a později i silnější hodně chmelený ležák z ječného sladu. Maximální výroba piva byla okolo 5 tisíc hektolitrů piva ročně,“ píše se na webových stránkách pivovaru.

Na pivovarskou tradici navázala až roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha, která zde pivo vaří dodnes. Aktuálně je nabízeno jedenáct druhů lahvových piv, některé z nich můžou návštěvníci ochutnat i jako točené. Všechna piva se zde vaří pod značkou Břevnovský Benedict.

Na návštěvě v Břevnovském pivovaru
Navštívit pivovar a detailně se seznámit s pivovarnickým uměním může každý. Pivovar pořádá prohlídky, kde se návštěvníci seznámí s historií i současností, podívají se do výrobních prostor, vyslechnou si přednášku o historii a výrobě piva.

Součástí prohlídky je také návštěva pivovarského muzea a expozice pivního skla. Prohlídkou dlouhou 45 minut provází pivovarsky erudovaná osoba, a kdo by měl zájem, může si zařídit extra degustaci 4 až 6 druhů piva pod vedením sládka.

Do Břevnovského pivovaru se nejlépe dostanete tramvají číslo 22 nebo 25 do zastávky Břevnovský klášter, která je na Bělohorské ulici.

Výjimečný velikonoční speciál Volby sládků s názvem “Popeleční Benedict” uvařili plzeňští sládci Volby sládků spolu s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha, který má dlouhou historii vaření piva.

Pivo k Velikonocům od nepaměti patří, první zmínky jsou už v roce 993 v Břevnovském klášteře. Mniši – sládci, vařili silná, dokonce až 24stupňová piva, aby dokázali přečkat 40denní půst. Kvůli tomu pivo nazýváme “postní”. Pro mnichy bylo pivo, spolu s chlebem, v postní době často jediným zdrojem kalorií. Proto se říkalo, že se jí, nikoli pije.

Letošní velikonoční speciál Volby sládků nabídne pivařům jedinečný zážitek, odlišný od velikonočních piv z minulých let.

Pivo jako tradiční česká pochoutka patří neodmyslitelně k české současnosti i historii. Málo kdo už ovšem ví, kam až sahá historie výroby piva na našem území. Odpověď možná překvapí, jelikož to nebylo ani šlechtické, ani královské prostředí.

Za kolébku piva se obecně považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Kvašené nápoje, jakýsi druh piva, byl Sumařany nazýván jako kaš, Babyloňany šikarum.

Další zprávy o pivě jsou i ze starověkého Egypta. V oblasti Středomoří, tedy i v antickém Řecku, převažovalo víno, tudíž bylo pivo na okraji zájmu. Jinak tomu bylo na severu, kde se, vedle medoviny, pivo hojně rozšířilo mezi Kelty, Germány a Vikingy.

V oblasti střední Evropy, v návaznosti na počátky české historie, objevily archeologické výzkumy doklady výroby a konzumace piva u Keltů, Markomanů i Slovanů. S nimi tradice výroby piva pokračovala.

I když se někdy uvádí jako nestarší pivovar ten v Domažlicích, o němž existuje písemná zmínka z roku 1318, pravdou je, že nejstarší pivovar se nacházel a dodnes nachází v Praze, nedaleko Pražského hradu. Jedná se o břevnovský pivovar, který byl v rámci břevnovského kláštera založen už v roce 993. Klášter a s ním spojený pivovar, coby součást jeho hospodářského zázemí, vznikl na popud českého knížete Boleslava II. a pražského biskupa sv. Vojtěcha.

Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je pak nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava. Výroba piva však zůstávala jistým privilegiem.

Přítomnost piva v prostorách břevnovského kláštera může překvapit, avšak je pravdou, že tato pochutina byla s klérem spojena poměrně úzce. Byla totiž považována za postní jídlo. Z poloviny 13. století pak existuje listina, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné do té doby pouze v klášterním pivovaru. K rozkvětu výroby piva na našem území došlo už během následujícího 12. století, kdy již měl právo vařit pivo de facto kdokoliv.

Výroba piva byla v historii břevnovského kláštera několikrát přerušena a obnovena opět až roku 2011. Za husitských válek byl celý klášter včetně pivovaru téměř zničen. Většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově kláštera došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura a podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru konkrétně v roce 1720. Klášter a jeho zázemí tak získalo novou, barokní podobu, jakou můžeme vidět i dnes.

Uvádí se, že roční výroba piva poté dosáhla až 5 000 hl. Za válek o rakouské dědictví byl pivovar roku 1742 francouzskými a bavorskými vojáky silně poškozen. Opravu pivovaru pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer. Od té doby byl pivovar několikrát opravován.

Prosperita pivovaru pokračovala de facto až do průběhu 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1889 byl pivovar zrušen hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa. Později byl dokonce objekt pivovaru zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953.

Na tradici výroby piva navázala roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a pivovar umístila v barokním objektu bývalých stájí. Kapacita zařízení je dnes 3000 hl piva ročně.