Anketa, ve které čtenáři Hradeckého deníku hlasovali o tom, v kterém pivovaru na Hradecku se vaří nejlepší pivo, zná svého vítěze. Čtenářům Hradeckého deníku nejvíce chutná produkce pivovaru Ovipistán z Ledče nad Orlicí. Postupuje tak do krajského kola, které propukne na začátku prázdnin.

Čtenáři mezi dvanáct pivovarů z Hradecka rozdělili 1577 hlasů. Ovipistán jich s jasným náskokem získal 1084. Na druhém místě se umístil - se značným odstupem, nutno říct - stěžerský Beránek (267 hlasů), na třetím pak pivovar U Hušků (99 hlasů).

Vítěznému pivovaru jsme položili několik otázek. Jakého svého piva si nejvíce váží a čím si myslí, že nejvíce oslovují svoje zákazníky? Na jaké akce se mohou návštěvníci těšit? A jak to vlastně bylo s názvem? Odpovídal Viktor Johanis, ministr pro administrativní záležitosti republiky Ovipistán.

V seriálu Srdce kraje představujeme ve spolupráci s Regionální Agrární komorou Královéhradeckého kraje pivovar Ovipistán se sídlem v Ledcích na Rychnovsku. Ovipistán - zkuste číst pozpátku! Pivovar provozují tři spolužáci ze střední školy: Viktor Johanis, Pavel Karásek a Michal Marek. Ještě předtím ale založili recesistickou republiku Ovipistán.

A jak vysvětluje název jeden z majitelů Viktor Johanis? „Je to vlastně pivo pozpátku a -istán znamená ve staroperštině: kde je dobře... kde je doma. Až po letech jsme zjistili, že když na konci vyměníte D za písmeno N, pozpátku se to čte jako: dát si pivo.“

První pivo vařili v hrnci
Název Ovipistán pak spolužáci použili pro svou firmu. Rádi si totiž dali pivo, ale často komentovali jeho kvalitu. Až jim někdo řekl, ať si ho tedy uvaří sami a oni to opravdu zkusili.

První várku uvařili doma v hrnci. Vydařila se, pivo chutnalo i známým, o další várky byl zájem, a tak vznikl nápad zkusit vybudovat pivovar.

Architekt + matematický inženýr + politolog = pivovar
Když se tři spolužáci ze střední školy rozhodli, že opravdu budou vařit pivo, opustili svá původní zaměstnání a koupili bývalou hospodu v Ledcích na Rychnovsku. Tam, kde býval taneční sál, je v současné době varna, takže už se tam netančí. Místní ale můžou přijít pár dní v týdnu posedět do výčepu, na což si docela dobře zvykli a nové majitele přijali přátelsky.

Pivovar Ovipistán se zaměřuje především na hořká spodně kvašená piva. Zpracovává český chmel, ale testuje i zahraniční. Ten dodává pivu ovocný, někdy až citrusový nádech.

Dá se v současné době uživit výrobou piva?
Samotná vesnická hospoda by ale k uživení nebyla. Pivovar proto rozváží pivo po celé republice.

„Zatím se daří, Češi mají pivo rádi a chodí na něj. Za tři roky, co jsme na trhu, se nám daří získávat klienty,“ říká Viktor Johanis.

Ochutnávky jsou povinné
Kontrola kvality musí být, ale u piva je to jiné než u vína. Víno degustátoři můžou poválet na jazyku a vyplivnout, kdežto pivem je potřeba naplnit celá ústa, aby se naplnily i chuťové pohárky a pak se musí spolknout, aby se prověřila kvalita.

Stačí se napít ze zhruba jedné deci piva. Spolumajitelé se proto vždycky musí předem dohodnout, kdo ten den bude řídit domů.

Uprostřed malé obce Ledce v Královéhradeckém kraji stojí od konce 19. století hostinec, který nebyl poslední roky využíván a chátral. Skupina nadšenců v čele s architektem Viktorem Johanisem z architektonického studia endEmit se před lety rozhodla stavbu zakoupit, opravit a vrátit jí částečně i její původní účel. „Aby vesnická hospoda mohla dnes fungovat, musí být doplněna další funkcí, která zajistí rentabilitu provozu, a proto jsme zde umístili produkční minipivovar s občasným výčepem. Pivovar se zaměřuje kromě výroby i na prodej piva do jiných hospod, restaurací a obchodů," vysvětluje Viktor Johanis.

Rekonstrukce původního hostince
Snahou architektonického týmu bylo, aby si původní objekt hostince zachoval svůj historický charakter. Bývalý hostinec tvoří přízemní budova se sedlovou střechou a se symetricky členěným průčelím. V první etapě výstavby se autoři zaměřili především na vnitřní prostory, které byly upraveny pro potřeby technologie minipivovaru. Byly zrušeny nenosné příčky a v obvodových stěnách vznikly nové otvory pro stěhování technologie, zásobování nového provozu a expedici piva.

Původní hostinec se skládal ze dvou částí rozdělených středovou chodbou, vlevo od chodby býval sál a vpravo restaurace s kuchyní. V rámci rekonstrukce se bývalý sál proměnil ve varnu a občasný výčep s posezením, v druhé části se nově nachází chladné hospodářství pivovaru – spilka a ležácký sklep.

Specifické požadavky na materiály a technologie
Nová funkční náplň v podobě produkčního minipivovaru s sebou přinesla i specifické požadavky na povrchové materiály a také technologie. Veškeré rozvody byly proto vybudovány nově. Každá místnost má spádovanou podlahu s novou čedičovou dlažbou a podlahové kanalizační vpusti. Rozvody vody a plynu nechali projektanti vedené jako přiznané při povrchu stěn. Stejným způsobem řešili i silnoproudé i slaboproudé rozvody elektriky, které jsou uloženy v drátěných žlabech. Jednu z výhod přiznaných rozvodů představuje i možnost jejich jednoduchého doplnění či rozšíření v závislosti na měnících se požadavcích provozu.

Využití BIM pro celý životní cyklus budovy
Projekt zpracovali architekti kompletně pomocí informačního modelu budovy, který byl používán jak v průběhu výstavby, tak finálně pro vytvoření modelu skutečného provedení.

„Projektováním v BIMu se zabýváme již od roku 2005, ale nikdy se nám nepodařilo pomocí informačního modelu budovy obsáhnout celý její životní cyklus, tj. projekt, výstavbu i správu. Když jsme se rozhodli postavit si vlastní pivovar, chtěli jsme zkusit použít BIM na vše," zdůvodňuje přístup ke zpracování projektu Viktor Johanis.

Pivovar je především o složitých rozvodech technického zařízení. Při zpracování projektu požadovali architekti po zpracovatelích jednotlivých profesí BIM model. V případě, že specialité prostorovým modelem nedisponovali, zpracovali autoři model na základě 2D výkresů sami tak, aby byl celkový model kompletní. V prvních fázích sloužil model především pro prostorovou koordinaci. Technologický celek pro výrobu piva byl vyroben v Číně, což obnášelo specifický způsob komunikace a koordinace. „Od dodavatele jsme v průběhu návrhu dostávali 3D modely technologie pro prostorovou koordinaci a zpětnou úpravu výrobních výkresů, aby bylo možné technologii umístit do stávající budovy. Model byl kompletně zpracován v ArchiCADu. Je pro nás těžko představitelné, že by koordinace výroby technologie v zahraničí mohla vůbec probíhat jinak než ve 3D," doplňuje Johanis.

Testování různých postupů
Při zpracování modelu testovali architekti i různé postupy. Na rozvodech vody a kanalizace vyzkoušeli dva přístupy. Kanalizaci vymodelovali detailně pomocí knihovních prvků, přímo od výrobce potrubí. Rozvody vody naopak vynesli projektanti zjednodušeně pomocí vlastního GDL prvku, kde byly jednotlivé armatury nahrazeny základními tělesy, ve kterých byla uložena detailní informace o konkrétním prvku. Oba postupy následně vyhodnotili jako funkční s tím rozdílem, že první přístup klade větší nároky na hardwarové vybavení.

Využití BIM modelu při výstavbě
Veškeré výkazy, objednávky materiálu a prací jsme vytvářeli z databáze BIM modelu, kde byly jednotlivé prvky detailně zpracovány.

Pro výstavbu používali architekti mimo klasických tištěných výkresů, jejichž počet jsme se snažili snížit na minimum, počítač s živým modelem, který průběžně upravovali a zanášeli do něj veškeré změny. Díky tomu disponovali na konci výstavby aktuálním modelem skutečného provedení.

Přínos metodiky BIM
„Zpracování kompletního BIM modelu hodnotíme velmi pozitivně. Největší přínos přinesla prostorová koordinace složitých technologických rozvodů, která nám pomohla snížit chybovost projektu. Velmi kladně hodnotíme také generované výkazy výměr materiálu, které nám pomohly s šetřením nákladů na stavbu," shrnuje Johanis.