Na čepech vybraných restaurací se v těchto dnech objevuje limitovaná edice svátečního polotmavého pivního speciálu, který litovelský sládek Petr Kostelecký uvařil na počest svatého Martina.

„Harmonická chuť třináctiprocentního Svatomartinského piva s příjemnou intenzitou hořkosti skvěle doplní tradiční svatomartinskou husu,“ zve Petr Kostelecký na speciál, který se v podzimní nabídce pro svoji oblibu objevuje už po několikáté. Svatomartinské pivo z programu Sládkův TIP zůstane v nabídce do vyprodání zásob, následně ho vystřídá poslední letošní Sládkův TIP – Sváteční medový ležák.

Svatomartinské pivo zraje v ležáckých sklepích 60 dní a vyznačuje se jantarovou barvou a typickou vůní. Příznivce tradičních i speciálních piv osloví toto polotmavé silné pivo svou harmonickou plnou chutí s příjemnou intenzitou hořkosti.

Litovelský sládek uvařil tradiční ležák na počest patrona všech pivovarníků svatého Václava. Oba totiž pojí nefiltrovaná láska k českému pivu. Ležák chmelený natřikrát vybranými odrůdami chmele s převahou Žateckého poloraného červeňáku potěší chuťové buňky všech, kteří si rádi vychutnávají pivo vyladěné do dokonalosti.

Světlý nefiltrovaný ležák uvařený podle tradiční receptury vyniká zlatou barvou, harmonickou chutí s lahodnou hořkostí a plností s charakteristickými rysy jednotlivých druhů sladů – českého, bavorského a karamelového. Limitovaná edice Václav 12 % je k dostání od poloviny září na čepu ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě.
Kde můžete Václava ochutnat? Přehled provozoven naleznete ZDE: Sládkův Tip (sladkuvtip.cz)

Zapojte se do naší soutěže o originální pivní sklenici z programu Sládkův Tip.

Českou republiku během víkendu zasáhly povodně. Hlavní město bylo ušetřeno, živel ale jinak řádil téměř po celé republice, především pak na Moravě, jednou ze zasažených obcí je i Litovel, ve kterém se vyrábí známé pivo.

„Situace se komplikuje už i na Olomoucku. Aktuálně je zcela uzavřená Litovel, kde řeka Morava zaplavila větší část města. Uzavřeli jsme příjezdové cesty,“ uvedla v pondělí dopoledne na síti X policie. Město je kvůli rozvodněné řece Morava odříznuté od zbytku světa

„Rada Olomouckého kraje nyní předkládá zastupitelstvu bod o použití 250 milionů korun pro řešení povodňové situace a jejich následků na území Olomouckého kraje,“ dodal hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN).
V Litoveli se mimo jiné nachází stejnojmenný pivovar. I ten je v problémech.

„Město Litovel je v tuto chvíli odříznuté, jsme pod vodou z osmdesátí procent, starosta se k tomu vyjadřoval, to každý asi zaznamenal. Do pivovaru bohužel v tuto chvíli není přístup,“ potvrzuje redakci mluvčí pivovaru Jana Bartáková.

„Jsme mimo provoz, výroba stojí. Nikdo nemá šanci se sem dostat, přístup do města hlídají policejní složky,“ přidává.

Doplňuje, že odhadovat škody je v tuto chvíli předčasné, protože ještě stále nemuselo přijít to nejhorší.

„Vzhledem k tomu, že řeka Morava má ještě kulminovat, tak je předčasné odhadovat škody. Situace je monitorována, ale ještě nevíme, co přijde, to je na tom nejhorší, v tuto chvíli tedy nemůžeme dát žádné vyjádření, opravdu nevíme, co ještě může přijít,“ popisuje.

Jaké budou škody se tedy zatím neví, Litovel se ale připravoval dlouho dopředu, ostatně jako většina republiky: „Velká voda se tudy už prohnala, tak od konce minulého týdne zasedal krizový štáb, který řešil opatření v jednotlivých provozech. Ke konci týdne jsme se snažili maximálně uchránit věci, co by se případně mohly dostat pod vodu.“

Na facebookových skupinách Litovele lidé přidávají fotografie a videa, na kterých je vidět zkáza, která město postihla.

Velká voda zasáhla Litovel i v roce 1997, tehdy se městem voda prohnala na začátku července. Zatopeno bylo v podstatě vše mimo náměstí a autobusového nádraží, na likvidaci škod byla tehdy povolána i armáda.

Říká se, že bez lásky a piva se nedá žít. Ochutnejte nefiltrovaný, netradičně karmínově zbarvený, Litovel Višňový ležák 12 z programu Sládkův Tip a zamilujte se. V tomto dvanáctistupňovém ochuceném ležáku z rukou litovelského sládka Petra Kosteleckého se totiž snoubí plná, typicky hořká pivní chuť s lahodnými višňovými tóny, kterým každoročně přijdou na chuť nejen fanoušci netradičních piv, ale příznivci pivní klasiky.

Višňový ležák v těchto dnech míří na čepy vybraných pivnic a restaurací zejména na střední Moravě a díky jeho rostoucí oblibě si ho můžete letos nově zakoupit i v 0,5 l lahvích, které budou v prodeji v regionálních maloobchodních a velkoobchodních sítích.

Více na www.sladkuvtip.cz

Stejně jako zelená pro mnoho z nás symbolizuje jaro, pojí se s jeho příchodem i oblíbený jedenáctistupňový ležák Zelený Patrik ze speciálního programu Sládkův Tip, který je společným projektem sládků z pivovarů Holba, Litovel a Zubr.

„Zelený Patrik patřil v loňském roce mezi naše nejúspěšnější piva v rámci programu Sládkův Tip, proto ho našim zákazníkům přinášíme i letos,“ říká obchodní ředitel Pivovarů CZ Group Tomáš Konečný a dodává: „S jeho rostoucí oblibou narůstá i počet míst, kde si ho mohou štamgasti vychutnat, a proto věřím, že si tento nefiltrovaný zelený ležák se smaragdovými odstíny nenechají ujít všichni příznivci netradičních pivních speciálů.“

Jedinečnost této čistě přírodní, nefiltrované zelené jedenáctky spočívá v unikátní kombinaci sedmi pečlivě vybraných bylin, jejichž přesný poměr je střeženým tajemstvím (litovelského) sládka, s exotickými podtóny v čele s citrusy a skořicí. Skvěle doplní klasické velikonoční speciality, ale bude i jakýkoliv jiný jarní den.

Zelený Patrik míří v těchto dnech na čep vybraných restaurací a pivnic zejména na střední Moravě. Můžete si s ním připít na Den svatého Patrika nebo již tradičně na zelený čtvrtek, ale skvěle bude chutnat i jakýkoliv jiný jarní den. V regionálních maloobchodních a velkoobchodních sítích pak bude k dostání i v 5litrových ručně stáčených soudcích.

Skupina Kofola ČeskoSlovensko může koupit většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Může koupit také společnost Fontána, která na území Česka prodává alkoholické i nealkoholické nápoje. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě.

„Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je pravomocné,“ uvedl úřad. Od prosince, kdy se spojením začal zabývat, zkoumal zejména podíly spojovaných firem na trhu s nealkoholickými nápoji i na trhu s pivem, a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak v prodeji přímo do restaurací a hospod. Dospěl k závěru, že spojením firem ani na jednom z těchto trhů nebude narušena hospodářská soutěž.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým loňským ročním výstavem plánovaly překročení 800 tisíc hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, Kofola 100 procent akcií kupuje prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Společnost Pivovary Triangl byla založena letos v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. Do čela pivovarů nastoupí po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.

Nejvyššího výstavu piva za posledních patnáct let dosáhla loni společnost Pivovary CZ Group (PCZG), která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli produkující značky Zubr, Holba a Litovel. Činil 826 000 hektolitrů. Novinkám to sdělila mluvčí skupiny Jana Bartáková.

Na celkovém výstavu se podle ní více než třetinou podílel export, který byl v historii společnosti rekordní. „Výsledky ukázaly, že zákazníci a konzumenti nám zachovali přízeň i přes negativní okolnosti, které pivnímu trhu i potravinám obecně nepřály,“ uvedl obchodní ředitel společnosti PCZG Tomáš Konečný.

Loni se výstav pivovarů společnosti zvýšil proti předloňsku o 6,7 procenta. Výrazně se na tom podílel export. „Meziročně jsme posílili své pozice na tradičních trzích, jako je Německo, Polsko, Maďarsko, a dařilo se nám i na méně tradičních trzích, jako je například Kuba,“ poznamenal Konečný.

„Uvidíme, jaká čísla přinese letošní rok, který bude ovlivněn zvýšením DPH na čepované pivo a na nealkoholické pivo obecně. Platí totiž, že vyšší cena většinou sníží poptávku, a to se týká i našeho segmentu. Ovšem nyní je předčasné cokoliv hodnotit a spekulovat, uvidíme, jaká bude realita v průběhu roku,“ doplnil.

Piva společnosti PCZG patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější oceňovaná piva v ČR. Každoročně se umisťují na předních příčkách prestižních degustačních pivovarských soutěží. „Největší část produkce zkonzumují zákazníci na Moravě,“ uzavřela Bartáková.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku. Většinový podíl ve firmě koupí nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko. Loni na podzim oznámenou transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Majitelem společnosti PCZG je nyní společnost Moravská pivovarská. Kofola 100 procent akcií Pivovarů CZ Group koupí prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Ta byla založena loni v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku. Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola již dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem.

Na Hromnice o chuť více!
Hledáte zpestření ponurých zimních dnů? Máme pro vás řešení! Na čepu vybraných restaurací a pivnic se právě v těchto dnech objevil nový Kávový Hromničák 11 z programu Sládkův Tip, který společně připravují sládci z pivovarů Litovel, Holba a Zubr. Svou chuťově zajímavou kombinací tmavého ležáku a pražené kávy jistě osloví všechny milovníky dobrého tradičního piva i netradičních speciálů.

Základem Kávového Hromničáku, jedenáctistupňového spodně kvašeného tmavého ležáku s příchutí kávy, jsou vybrané odrůdy českého chmele a kombinace 4 druhů sladu – světlého, Bavorského, karamelového a speciálně praženého sladu, které harmonicky ladí s aroma čerstvě upražené kávy.

Kromě zbrusu nového speciálu, díky kterému mnoha mužům, s trochou nadsázky, odpadá dilema, zda dámu pozvat na kávu nebo na pivo, přináší Sládkův Tip i další novinky. „Těší nás pozitivní ohlasy na náš program Sládkův Tip, který jsme představili v loňském roce. Proto jsme i letos připravili výběr speciálních limitovaných edic piva, a to včetně několika pivních novinek. Naši příznivci se navíc mohou každý měsíc na webu www.sladkuvtip.cz zapojit do soutěže o originální pivní sklenice," odhaluje novinky Petr Hermély, marketingový ředitel Pivovary CZ Group.

Česká společnost Kofola, dosud známá především coby producent nealkoholických nápojů, zejména stejnojmenné ikonické „bylinné limonády“ s letitou tradicí, se rozhodla vstoupit na pole výroby a prodeje dalšího českého tradičního nápoje – piva. Kromě toho, že tak vzniká poměrně ojedinělý druh firmy prodávající nápoje prakticky všeho druhu, je tahle akvizice pozoruhodná i z jiného důvodu. Pokud se totiž bude Kofola držet své dosavadní filozofie i v pivovarnictví, může to pro tento segment, stále více nahlodávaný globálními pivovarnickými trendy, představovat vítaný impuls.

I když se to bojovníkům proti alkoholismu asi nebude líbit, pivo – a konkrétně typ „český ležák“ – je dlouhodobě jednou z mála věcí, která naši zemi proslavuje po celém světě. Proto je zarážející, že Češi po sametové revoluci lehkomyslně přejali řadu globálních pivovarnických trendů, které – byť naštěstí jen z části – narušují letitou pivovarnickou tradici v tuzemsku. V tomto případě a v žádném jiném (byť s tím nemusejí všichni souhlasit) by se totiž svět mohl učit od Česka, a nikoliv naopak.

Samozřejmě že otevření českého pivovarnictví směrem do zahraničí a přísun nových moderních technologií přinesly mnoho pozitivního, kvalita piva vyráběného v Česku se celkově nepochybně zlepšila – kdo si ještě vzpomene na doby, kdy lidé v obchodě rutinně otáčeli lahve dnem vzhůru kvůli vizuální kontrole sedliny. Dnes si dokonce můžete dát bez obav a nutnosti hledat volný hektar i strakonický Nektar, resp. Dudáka.

To ale nic nemění na tom, že jsme se (a mnohdy zbytečně a ke škodě věci) začali „opičit“ po nadnárodních pivovarnických gigantech i ve věcech, ve kterých bychom se jako světová pivovarnická velmoc opičit nemuseli.

Přišla s tím už v devadesátých letech skupina Plzeňský Prazdroj, která po divoké privatizaci (japonská banka Nomura získala pivovar prakticky zadarmo) začala po vzoru nadnárodních gigantů přesvědčovat zákazníky o bezproblémové přenositelnosti výroby prémiového českého ležáku do ciziny.

Pilsner Urquel se tak kromě Plzně začal vařit i v Polsku a Rusku (a další ikonická značka Gambrinus v Litvě) – rozdíl prý nikdo nepozná a kvalita bude pokaždé stejná. Přesně tak ale argumentují i nadnárodní pivovarnické koncerny, které jednu značku piva vyrábějí na řadě míst s tím, že lokální podmínky nemají na kvalitu vliv.

Současný majitel Plzeňského Prazdroje, japonský koncern Asahi, licenční výrobu Pilsner Urquel v zahraničí naštěstí ukončil. Správně dospěl k závěru, že argumentace „vyrobíme stejné pivo kdekoliv“ pověsti prémiového českého ležáků příliš neprospívá.

Pivo na čepu a létající sládek
Tím ale globalizační pivovarnické trendy z Česka nezmizely. Dotýkají se i názvosloví a logistiky v pivovarech.

V Česku se najednou na žádost některých pivovarů začal používat pro nabídku piva v hospodách nesmyslný patvar „na čepu“, který nemá nejen nic společného s realitou (když už tak ve výčepu), ale dokonce se neprávem tváří jako něco staročeského. Přitom nejde o nic jiného než o otrocký překlad v zahraničí hojně používaného anglického výrazu pro čepované pivo, tedy „beer on the tap“ (doslovným překladem pivo na kohoutu či kohoutku). S českou pivní tradicí nemá vůbec nic společného, nikdy se tady nepoužíval.

Podobně najednou začali v Česku přibývat „sládci“. Ovšem nikoliv kvůli tomu, že by školy chrlily násobně více těchto mistrů pivního řemesla. Jde o něco jiného. Zatímco české pivovary měly v minulosti z logiky věci vždy jen jednoho sládka (a k němu pak třeba podsládky), dnes se to sládky v pivovarech (opět po vzoru globálních pivovarnických gigantů) jenom hemží. Vedle vrchního sládka pracuje ve velkých českých pivovarech například i sládek obchodní, výrobní, létající. Dokonce i ten, kdo pivo vůbec nevaří a pouze radí hospodským s výčepem, se někdy nesmyslně nazývá sládkem.

Samostatnou kapitolou v českém pivovarnictví je pak faktické zrušení tradičního českého pojmenování dvou druhů piv – „desítka a dvanáctka“. To má sice na rozdíl od jiných globalizačních opatření své objektivní důvody, i tak to ale znamená ústup od letité české tradice. Jak říká jeden budějovický hospodský: „V životě mě nikdo nepožádal, abych mu přinesl třeba světlé výčepní pivo“. Přesto pivovary tlačí hospodské do toho, aby názvy jako desítka, jedenáctka či dvanáctka vůbec nepoužívali a inzerovali pouze konkrétní značku.

Co na to Kofola?
Do toho se objevila zpráva, že česká nápojářská skupina Kofola získala většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, vyrábějící značky Holba, Zubr a Litovel. Protože „nealko“ gigant vyrábí vedle limonád i čaje a džusy, vznikne tak poměrně unikátní konglomerát, prodávající „všechno, co teče“ – od vody až po alkohol.

Jenže převzetí třech pivovarů Kofolou představuje přece jen v českém pivovarnictví i jiný unikát. Po sérii povedených i nepovedených privatizací, následných transakcí a obchodů s českými pivovary i ze strany nadnárodních gigantů, vstupuje na český pivní trh firma, která je symbolem toho, že globalizaci se dá úspěšně vzdorovat.

A otázkou zůstává, zda to, co dokázala Kofola na poli nealkoholických nápojů, dokáže i v marketingu při prodeji piva. Ostatně s pivovary spolupracuje už dávno. Z velké části je tato spolupráce i základem dřívějšího úspěšného vstupu „Kofoly“ do segmentu točených limonád v českých restauracích, který – jak se donedávna zdálo – prakticky od sametové revoluce ovládaly globální značky.

Marketing založený na modernizaci „retra“ a představě udržení české tradice v moderním hávu v Česku zafungoval. Pro někoho možná až překvapivě úspěšně. Určitě nejsem sám, kdo s napětím očekává, jak tuhle svou fungující obchodní strategii uplatní Kofola i v pivovarnictví.

Nejde o očekávání „zázraků“ v podobě nějaké zázračné expanze značek jako Holba či Litovel. Jde o to, zda a případně jak bude Kofola svým marketingem reagovat na pokračující globalizační trendy v českém pivovarnictví, podobně jako reagovala v segmentu limonád.

Možná se nestane vůbec nic. Pokud by ale společnost Kofola nedokázala najít způsob, jak ve svých pivovarech udržet českou pivovarnickou tradici (včetně názvosloví) a přitom oslovit zákazníky i moderním způsobem komunikace, pak už by nebyla Kofolou. A to ani v očích těch zákazníků, kteří pivo vůbec nepijí a dávají přednost limonádám.

Společnost Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vlastní značky piv Holba, Zubr a Litovel. Transakci ještě musí potvrdit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Kofola se pouští do pivního segmentu
Firma Kofola se rozhodla vstoupit do pivního segmentu s regionální působností a domluvila se na nákupu většinového podílu ve společnosti Pivovary CZ Group, pod kterou spadají značky piv Holba, Zubr a Litovel. "V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji," uvedl Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku a její letošní výstav překročí hranici 800 tisíc hl. Více než třetinu uvařeného piva firma vyváží na zahraniční trhy. V pivovarech pracuje skoro 500 zaměstnanců. "Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních o prodeji důležitá kritéria. Jsme rádi, že jsme našli partnera, který nám pomůže zachovat a dále rozvíjet kvalitu našich piv, a zároveň posílí i jejich obchodní expanzi," komentoval Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group.

Dokončení transakce musí ještě schválit antimonopolní úřad. Očekává se, že tak učiní na začátku příštího roku.