Pokud může být Česká republika na něco skutečně hrdá, potom je to její pivní historie a kultura. Prakticky v žádné jiné zemi nenajdete tolik velkých a špičkových pivovarů, stejně jako nepřeberné množství těch samých. A navíc jsou mezi nimi značné rozdíly. Když si dáte v některé jiné zemi pivo, obvykle chutnají všechna stejně, ale v Česku tomu tak jednoduše není.

Bylo to oblíbené pivo
Také proto tu vznikla také hutná tradice spočívající v tom, že některé hospody jsou pevným poutem svázány s určitou značkou piva. Zkrátka když tam jdete, už počítáte s tím, že si dáte tuto značku. Na to se váže i podpora pivovarů, které jim daný nápoj dodávají.

Bohužel se ale stalo to, že velké pivovary v České republice se dostaly do rukou velkých zahraničních hráčů. Chvíli se přitom zdálo, že by to mohlo fungovat a že do toho Čechům nebudou příliš zasahovat, ale to se rychle mění. Ukazuje se, že některá oblíbená piva mohou skončit okamžitě a bez náhrady.

Naposledy se to přihodilo pivovaru Velkopopovický kozel, kde z nejasných důvodů zařízli legendární pivo, a to Kozel dvanáctku. To sice není pivo, které byste na rozdíl od jedenáctky dostali v každé druhé hospodě, ovšem o to má kultovnější status.

Všechno to končí
Některé podniky na něj byly velmi úzce navázány. Jedním z nich je také Hostinec U Černého vola, který je legendární podobně jako pivo, které dominantně točil. Lidé sem zkrátka chodili na Velkopopopovickou dvanáctku, a to po desítky let. Všechno je to ale znenadání pryč.

“Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem,” uvádí web pivnice. “Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku do sudů a pivo už není dostupné. Stalo se tak bez jakéhokoli předchozího upozornění, doslova ze dne na den.”

Pivnice uvádí, že pivovar ji ani žádným způsobem nevaroval. Prostě jednou sudy už nedovezl, a když se ptali, proč, tak jim bylo sděleno, že pivo se již nevyrábí. Takto neslavně tedy končí 60 let trvající tradice na Loretánském náměstí na Hradčanech.

Při nákupech v Polsku si naše redakce všimla Velkopopovického Kozla, kterého z českých pultů neznáme. Vedle klasického ležáku ve žluté plechovce stál Kozel bílý - lehký ve světlejší barvě.

Nebyli jsme jediní, koho plechovka zaujala, v několika obchodech o ní diskutovalo více lidí. Někteří si mysleli, že jde o verzi se sníženou kalorickou hodnotou, jiní hovořili o sníženém množství alkoholu.
Všechny ale překvapilo, že není v prodeji v České republice.

Bílý Kozel má opravdu snížené procento alkoholu, zatímco desetistupňový Kozel ležák má čtyři procenta alkoholu, bílá varianta je o půl procenta slabší. Na českých webových stránkách Kozla o něm žádnou zmínku nenajdeme. Na polských se dočteme, že jde o pivo bez hořkého závěru s osvěžující chutí.

V Česku se prodávat nebude
Tato novinka byla na polském trhu představena v reakci na spotřebitele, kteří jsou prý stále ochotnější pít pivo se sníženým obsahem alkoholu. Podle webu se hodí k polévkám, salátům, smaženému pstruhovi, ale také k dortu či palačince. „Kozel bílý lehký je díky své osvěžující chuti a nižšímu obsahu alkoholu pivem jako stvořeným pro horké dny. Je také perfektní mimo sezónu, kdy chcete jen jemné, světlé pivo,“ píše se na stránkách polského Kozla.

V polských médiích také na Kozla nyní běží reklamy.

Na snížený obsah alkoholu ale zřejmě není připraven český trh. Kozel bílý - lehký se v Česku prodávat neplánuje.

„Kozel bílý - lehký je osvěžující pivo s krémovou pěnou a lehce zakalenou barvou. Vyznačuje se ovocnými tóny a nižším obsahem alkoholu. Aktuálně je k dostání pouze v Polsku a v Jižní Koreji (zde pod názvem Kozel White). V České republice momentálně prodej této varianty neplánujeme,“ potvrdil pro PrahaIN.cz tiskový mluvčí Kozla Zdeněk Kovář.

V Polsku vycházely obě varianty při koupi šesti kusů na 3,79 zlotých, což je podle aktuálního kurzu zhruba 22 korun. To je podobná cena, za jakou se dá v akci sehnat i v České republice.

Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.

František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově

„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.

Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.

Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“

Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.

Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.

Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 20. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, od Nového roku již do hospod nedodává sudový Mistrův ležák, dvanáctistupňový Velkopopovický Kozel. Jedna z pražských pivnic krok pivovaru kritizuje, dvanáctku má na čepu téměř šedesát let. Náhradu zatím hostinec hledá.

Konec dvanáctistupňového Kozla se citelně dotkne Pivnice U Černého vola, jedné z původních staropražských pivnic na Loretánském náměstí nedaleko Pražského hradu. Pivo čepuje od samotného otevření pivnice, tedy od roku 1965.

Podle příspěvku na sociálních sítí se tak stalo bez předchozí upozornění a nyní pivnice řeší čím „dvanáctku Kozla“ nahradí.

„Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem. Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku (jak dvanáctce obchodně říká) do sudů a pivo už není dostupné. Stalo se tak bez jakéhokoli předchozího upozornění, doslova ze dne na den,“ uvedl hostinec v příspěvku.

O všem jsme informovali, říká výrobce
Hlavním důvodem ukončení distribuce sudového piva Mistrův ležák je, že se pivovar chce soustředit na značku Kozel 11 a Kozel Černý.

„Jedenáctistupňový Kozel a Černý Kozel se mezi českými spotřebiteli těší velké oblibě. Majitele a provozovatele hospod jsme o této skutečnosti v předstihu informovali koncem minulého roku,“ vysvětluje tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Dodává, že Mistrův ležák pivovar dodával do necelé stovky hospod, zatímco Kozel 11 se čepuje ve více než třech tisících hospod a restaurací v Česku.

Hostinec U Černého vola patří mezi tradiční pražské hospody se silnou štamgastskou kulturou i jedinečnou atmosférou.

„Dvanáctka Kozel“ se zde čepuje právě po boku Plzeňského Prazdroje. Do centra pozornosti českých médií se podnik dostal poprvé po sametové revoluci, kdy mu hrozil zánik, protože dům na Loretánském náměstí měl jít do malé privatizace. Místní štamgasti v čele s Karlem Peckou ale pivnici zachránili s tím, že její zisky budou využité pro potřeby sousední školy Jaroslava Ježka pro nevidomé.

Podruhé pivnici hrozil zánik v roce 2011, kdy šel do důchodu dlouholetý provozní a výčepní Bohumil Landergot. Opět ale zaúřadoval spolek za záchranu pivnice a jejím novým nájemcem se stal Landergotův žák Martin Benda.

Pražská pivnice U Černého vola musí začátkem roku řešit nepříjemné starosti. Po téměř 60 letech musí přestat nabízet svým hostům velkopopovickou dvanáctku. Pivo je přitom mezi štamgasty i návštěvníky velmi oblíbené a pevné spojení s pivnicí dokládá i nástěnná malba nad výčepem. Společnost Plzeňský Prazdroj stahuje Mistrův ležák ze všech hospod. Soustředit se totiž chce na prodej jedenáctistupňového a tmavého piva.

O konci oblíbeného piva informovala pivnice na svých stránkách na sociálních sítích. „Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem. Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku (jak dvanáctce obchodně říká) do sudů a pivo už není dostupné,“ uvedli zástupci hospody.

Zarážející podle nich je, že k tomu došlo ze dne na den. Od svých obchodních zástupců totiž nebyli dopředu informováni, že bude žádaná dvanáctka stažena. „Jedna, téměř 60 let trvající éra naší hospody, tím, zdá se, končí,“ dodávají.

Provozní pivnice Jiří Novotný pro CNN Prima NEWS potvrdil, že se jednalo o nenadálou a překvapivou zprávu. „U nás byl Kozel velmi oblíbený, protože jsme k němu měli ideální podmínky. Máme totiž dobré sklepy a chlazení máme obstarané postaru. Místo něj jsme narazili jedenáctku. Zaměstnanci mi už volali, že mají nějaké odezvy,“ řekl Novotný. „Máme štamgasty, kteří k nám na Kozla chodí více než třicet let,“ nechápal rozhodnutí pivovaru Novotný.

Podle něj se o konci oblíbeného piva dozvěděl náhodou. „Byla to podpásovka. Už jsem byl za sládkem v Plzni. Majitelé pivovaru ale mají jiné plány,“ řekl Novotný. Pivnice proto bude hledat alternativu. Možností také je, že si vlastní dvanáctku bude vařit podnik sám.

Pivovar se chce soustředit na jiná piva
Hospoda U Černého vola je známá většině milovníků piva. Nachází se v blízkosti Pražského hradu, naproti Černínskému paláci na Loretánském náměstí. Odkazuje na ni i společnost Plzeňský Prazdroj, která na svých stránkách stále informuje o dostupnosti dvanáctistupňového piva. „Desítky let plynou a hospoda zůstává stále stejná: dlouhé, lokty ošoupané dubové stoly s lavicemi lákají k popovídání z očí do očí. Pořád tu je stará klasická dlažba a dřevěné stropy. A pořád se tu čepuje Velkopopovický Kozel (dvanáctka a tmavé pivo), jen k němu oproti předlistopadové době přibyl i ležák Pilsner Urquell,“ uvádí společnost.

Mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář pro CNN Prima NEWS potvrdil, že do hospod už Mistrův ležák nabízet nebudou. „Je pravdou, že už ho nebudeme rozvážet. Obchodní zástupci měli tuto informaci svým podnikům předat. Samozřejmě nevím, v jaké to bylo míře. Vědět by to ale měli všichni. Velkopopovický Kozel se nyní bude soustředit na své vlajkové lodě, tedy jedenáctistupňové a tmavé pivo,“ řekl Kovář.

Dům U Černého vola byl vystavěn v 60. letech 16. století. Šenk v budově vznikl zřejmě už v roce 1726. Zajímavostí je, že ve sklepě domu je dochován úsek gotické hradební zdi. Mezi štamgasty pivnice patřili filosof Karel Kosík, spisovatel Karel Pecka, surrealisté Eva a Jan Švankmajerovi, historik umění Pavel Preiss či básník Ivan Wernisch.

Dům měl být součástí malé privatizace v 90. letech minulého století. Zdejší štamgasti ale založili Spolek přátel Černého vola a přesvědčili tehdejšího ministra, aby pivnici z privatizace vyňal. Od té doby putuje výtěžek z hospody do vedlejší Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené.

Velkopopovický Kozel startuje mezinárodní kampaň na podporu své nealkoholické varianty.
Velkopopovický Kozel komunikuje své nové polotmavé nealkoholické pivo. V rámci mezinárodní kampaně jej podpoří v Polsku, Finsku, Jižní Koreji, Slovinsku, Chorvatsku, Rumunsku a Itálii.

Kampaň pracuje s myšlenkou, že když lidé uvidí někoho pít pivo Kozel 0,0 %, bude mít neuvěřitelnou potřebu ho také ochutnat. „V rámci našeho dlouhodobého kreativního konceptu příběhů z Popovic se vždycky snažíme začínat u produktu samotného a pak si představit, co by se kolem něj mohlo Popovičákům stát. Velkou produktovou výhodou nového Kozla 0,0% je, kromě skvělé chuti, právě jeho unikání a lákavá rubínová barva. Ta se pak stala společně s pošťačkou hlavním hrdinou této kampaně,“ popisuje Richard Axell, kreativní ředitel agentury Triad, jež je podepsána pod kreativou.

„Ze spotřebitelského výzkumu navíc víme, že klíčem k oblibě nového Kozla 0,0% je ho ochutnat. Díky tomu, že se jedná o polotmavé pivo, jeho chuťový profil je pro spotřebitele zajímavější, než co mohou nabídnout klasické světlé nealko ležáky. Proto jsme celou kampaň postavili se zaměřením na trial, tedy aby ponoukala k ochutnání,” dodává Axell.

Kampaň je nejdříve nasazen v Polsku, kde je k vidění v televizi, na internetu, sociálních sítích a zároveň je podporována influencery. Dále se objeví ve Finsku, v následujících letech v Jižní Koreji, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii a Rumunsku.

O produkci kampaně se postarala společnost Armada Films. Režie se ujal dánský režisér Klaus Spendster, který pro mezinárodního Kozla točil už více videí. Fotografie vytvořil Petr Dobiáš.

Nový Kozel 0,0% se už kampaní od Triad Prague představuje v Polsku, rozšíří se do Jižní Koreje, Slovinska či Itálie.

Značka Kozel ve světě do svého portfolia k aktuálním produktům Kozel Premium Lager a Kozel Dark přidala novinku Kozel 0,0%. Ta nahradila původní Kozel Nealko, jenž obsahoval 0,5 % alkoholu. Díky úpravě receptury získala značka příležitost expandovat, produkt je už v tuto chvíli dostupný v Polsku, Finsku, Slovinsku, Chorvatsku i Jižní Koreji. K těmto zemím se příští rok přidají i Rumunsko nebo Itálie.

Kozel 0,0% je v porovnání se standardními světlými nealkoholickými pivy výjimečný svou chutí a barvou. Jedná se totiž o polotmavé pivo s rubínovou barvou. Jak dodává Ard Bossema, ředitel globálního marketingu pro Asahi Europe & International: „Bylo načase přinést 0,0% ležák, který nejenže nedělá kompromisy ve skvělé chuti a intenzitě, ale naopak ji ještě vylepšuje. I tak si ale zachovává stejný polotmavý barevný profil jako Kozel Non-Alcoholic.“

Právě barva se stala hlavním hrdinou nové mezinárodní kampaně od Triad Prague, která byla nejprve nasazena v Polsku. Vysílá se v TV, online i na sociálních sítích. Kampaň vznikla v dílně Armada Production a kromě Polska bude nasazena v dalších zemích, jako Jižní Korea, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Itálie.

„V rámci našeho dlouhodobého kreativního konceptu příběhů z Popovic se vždy snažíme začínat u produktu samotného a pak si představit, co by se kolem něj mohlo Popovičákům stát. Velkou produktovou výhodou nového Kozla 0,0% je, vedle skvělé chuti, právě jeho unikání a lákavá rubínová barva. Ta se pak stala společně s pošťačkou hlavním hrdinou této kampaně,“ uvedl o kampani Richard Axell, kreativní ředitel v agentuře Triad, a dodal: „Ze spotřebitelského výzkumu víme, že klíčem k oblibě nového Kozla 0,0% je ho ochutnat. Díky tomu, že se jedná o polotmavé pivo, jeho chuťový profil je pro spotřebitele zajímavější, než co mohou nabídnout klasické světlé nealko ležáky. Proto jsme celou kampaň postavili tak, aby ponoukala k ochutnání.“

O produkci kampaně se postarala Armada Films. TV spot měl pod palcem dánský režisér Klaus Spendster, který pro mezinárodního Kozla točil už více videí.

Mezinárodní tým Kozla nasadil kampaň nejdříve v Polsku, kde se vysílá v TV, onlinu, na sociálních médiích a je zároveň podporována influencery. Kampaň bude nasazena také ve Finsku a v následujících letech také v Jižní Koreji, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii a Rumunsku.

Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.

František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově.

„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.

Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.

Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“

Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.

Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.

Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 22. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.

Velkopopovický Kozel přichází na trh s nealkoholickou novinkou Kozel Nealko, která si zachovává výraznou sladovou chuť, jemnou hořkost i skvělou pitelnost stejně jako jeho tradiční varianty. Nabízí ji jako poctivou odměnu, kterou si lidé mohou dopřát i při práci.

Kategorie nealkoholického piva v Česku je dlouhodobě nejrychleji rostoucí pivní kategorii. Její podíl (včetně nealko radlerů) už činí více než 7 %. Obohatit nabídku v tomto segmentu se nyní rozhodla i tradiční česká pivní značka Velkopopovický Kozel.

„Trh nealko piva je dnes již plnohodnotnou samostatnou nápojovou kategorií,
ve které spotřebitelé očekávají bohatou nabídku. Proto jsme se rozhodli lidem, kteří mají rádi chuť Kozla, nabídnout i jeho nealkoholickou variantu.“ vysvětluje Jana Vainerová, Senior Brand manažer značky Velkopopovický Kozel.

Receptura nového nealkoholického piva vznikla ve spolupráci sládků Jana Engeho, vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, a inovačního sládka Tomáše Pokorného. Kozel Nealko se vaří podobně jako klasická piva z Velkých Popovic z plzeňského, karamelového a praženého sladu, díky kterým má nejen plnou sladovou chuť, ale taky medovou až polotmavou barvu. Jemnou hořkost pivo získává z českého chmele Premiant. Aroma je typicky pivní s jemnými ovocnými, esterovými tóny.

„Nového nealkoholického Kozla vyrábíme podobnou technologií jako klasický ležák, jen na konci procesu šetrně odstraníme alkohol. Při vývoji jsme se snažili, aby pivo bylo chuťově plné a co nejvíce se přiblížilo celkovým chuťovým projevem alkoholickému pivu. Jsme přesvědčeni, že díky tomu uspokojí i ty největší pivní fajnšmekry,“ uvádí Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Velkopopovického Kozla.

Kozel v nealko provedení je k dostání v obchodech postupně od letošního února,
a to výhradně v půllitrových plechovkách.

„Kozel Nealko je určen nejen pro řemeslníky a kutily, ale pro všechny, kteří se rádi odmění poctivou chutí piva v nealkoholickém provedení. A to nejen během práce, ale i při dalších aktivitách. Rádi bychom ho nabídli i hasičům, se kterými dlouhodobě spolupracujeme,
a které Velkopopovický pivovar podporuje. Věříme, že poctivé nealkoholické pivo Kozel si najde, stejně tak jako jeho alkoholické varianty, celou řadu příznivců,“ dodává Jana Vainerová.

K Vánocům neodmyslitelně patří skořice. Díky oblíbenému programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků si ji letos můžeme dopřát i v netradiční kombinaci s tmavým silným pivem. Vánoční speciál Kozel Tmavý se skořicí bude během prosince k mání v tisícovce restaurací po celé zemi. Výjimečně jej bude možné pořídit i v limitované edici lahví v prodejnách Kaufland. 

Skořice k Vánocům nepochybně patří a pečení vánočního cukroví si bez ní téměř nelze představit. Není divu – v Česku jsou kořeněná piva stále výjimkou. Například v Jižní Koreji ale na skořici nedají milovníci piva dopustit: černého Velkopopovického Kozla v restauracích běžně můžete dostat se skořicí nasypanou přímo na jeho krémové pěně.

Při přípravě vánočního speciálu „Kozel Tmavý se skořicí“ však popovičtí sládci nezůstali jen u pěny a přidali nepálivou sladkou odrůdu Cinamonum burmannii přímo do vaření a ležení.

„Kořeněná piva k Vánocům patří. Zejména v Belgii si bez nich nedovedou tamní pivovary zimní sezónu představit,“ komentuje prosincový speciál manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský. „Nebojí se dokonce ani tak výrazných chutí jako badyán, hřebíček nebo muškátový ořech. V Prazdroji ale věříme, že pro milovníky českého piva bude tím pravým vánočním kořením skořice, která neodmyslitelně patří třeba k vánočním perníčkům,“ dodává Drahoňovský

Ve Velkých Popovicích použili kromě plzeňského i výrazné čokoládové slady, typické pro tmavá zimní piva. Vznikl tak spodně kvašený ležák se 4,6 % alkoholu se středně výraznou hořkostí a krásnou neproniknutelně černou barvou. V chuti je pivo plné a silné s dominujícími tóny hořké čokolády. Vůni i chuť prostupuje jemný dřevitý nádech koření. Spojením skořice
s typickou kávovou chutí tmavých piv z Velkých Popovic vzniká pravé vánoční cukroví v tekuté podobě. 

„Předvánoční období si vysloveně žádá výrazný speciál. Spojení skořice s plnou chutí čokoládových sladů je originální, ale velmi příjemné. Skořice přirozeně doplňuje chuť tmavého piva a v ústech se vám snadno vytvoří dojem, jako byste jedli hořkou čokoládu“ říká sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný.  

Speciál „Tmavý se skořicí“ se výborně hodí k oblíbeným zimním jídlům, doporučujeme si ho vychutnat například s jablečnými, hruškovými a čokoládovými dezerty. Chuťově se krásně propojí i s vanilkou a obstojí i v kombinaci a ochutnáváním klasického vánočního cukroví.
  
Vánoční speciál z Velkých Popovic si hosté mohou v prosinci vychutnat přibližně v 1000 hospodách a restauracích po celé republice. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu www.volbasladku.cz. Lahvovaný speciál bude v omezeném množství k dostání v prodejnách Kaufland.