Historie a současnost Jihoměstského pivovaru

Jihoměstský pivovar je pivovarem restauračním. Co to znamená? Že vám nabízí posezení v příjemném prostředí u kvalitního piva, které si sami vaříme přímo v prostorách restaurace! pivovarPivo se vaří v nádherných měděných varnách, ty navrhl známý milovník piva a dobrého jídla František Richter. Ochutnat můžete jedenáctku nebo klidně i čtyřiadvacítku – v tomto rozmezí stupňů se tu pivo vaří. U experimentálních varů piva není horní hranice dána.

Vedle vynikajícího piva, které je uvařeno a opečováváno zkušenými sládky, si můžete dopřát něco k snědku z naší vybroušené kuchyně. Jedná se o tradiční českou kuchyni, obohacenou prvky mezinárodní gastronomie.
Jihoměstský pivovar jsme otevřeli v březnu roku 2010. Zrekonstruován byl z tepelné kotelny, která „zkrášlovala“ Jižní město. Otevřením pivovaru jsme, jak alespoň doufáme, přispěli ke zkvalitnění kulturního života v této části Prahy.
Zdroj:Stránky Jihoměstského pivovaru, 2016


Více na stránkách pivovaru

Pražský pivovarník uvařil pivo tak, jak se vařilo v roce 1560.

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Třináctistupňový speciál "1560" by měl být co nejpodobnější renesanční receptuře. Pivo je z jalovce, soli, divokého nevyšlechtěného chmelu a kvasnic.

Pivovarník František Richter, který provozuje například pražský Jihoměstský minipivovar nebo Pivovar u Bulovky, navařil třináctistupňový speciál "1560". Měl by být co nejpodobnější renesanční receptuře.

Do svého moku použil jalovec, sůl, divoký nevyšlechtěný chmel a kvasnice, jako základ použil směs ječmene a pšenice včetně klíčků. Zatím průhledného moku vyrobil 40 hektolitrů, plánuje zhruba 80 hektolitrů měsíčně.

Richter se snažil použít ingredience co nejpřesnější skoro 500 let vzdálené minulosti. "Základní ingrediencí musely být ječmen a pšenice," popsal. Zabýval se i například použitím ovsa, jenže ten lepí a znemožnil by tak práci kvasnic, které by měly "zacpané" dýchací ústrojí a pivo by smrdělo po bahnu. Tehdy podle něj pivovarníci ale tyto dnes již známé informace neměli, zkoušeli vařit pivo metodou "pokus omyl".

Běžně dostupný chmel nahradil divokým, který našel u potoka na kraji Prahy v Dubči. Pivo vařil v otevřených kádích, aby také co nejpřesněji napodobil historické reálie. Pivo se vařilo pod nízkým tlakem. Nápoj nakonec kvasil v teplotách kolem tří až čtyř stupňů, zatímco dnes se kvasí kolem nuly.

"Pitelnost je z mého hlediska naopak příjemnější, lidé tehdy nemohli pít přesycená piva," dodal. Vodu do piva nechal týden odstát, aby z ní zmizel aktivní chlór. Vodu z potoka nemohl dle svých slov využít, zakázalo by mu to ministerstvo zemědělství z hygienických důvodů.

Nápoj je průhledný, nejde o řídkou kaši, jak se občas o starých pivech traduje. Ta se podle něj používala hlavně ve starověku, od té doby, co se nechávalo alespoň několik hodin odstát, sediment klesal a pivo bylo čiré. Nápoj se zatím bude prodávat v restauraci U Balbínů v pražské Jungmannově ulici a v Jihoměstském pivovaru.

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Podle Českomoravského svazu minipivovarů tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.04.2018 10:371