Historie a současnost pivovaru Glokner

Při stavbě našeho pivovaru jsme byli postaveni před několik faktů. Napasovat zařízení do prostoru, který bude z části využívaný pro gastro-privátní akce, a zachovat industriální interiér, což byl záměr architekta. Navíc jsme nemohli pivovarvyužít podzemních prostor pro zrání piva, protože žádný nebyl. A vzhledem ke stáří jedné z budov nám to nebylo ani doporučeno.

Rozhodli jsme se proto využít výšku stávající budovy a prostor budovy nové, která vznikala hned vedle. Rozložili jsme tedy část technologického zařízení pivovaru do přízemí nové budovy a pro zbývající část technologie vybudovali patro v budově staré. Vznikl plán, ve kterém jsme umístili varnu a chladič mladiny do přízemí a sklep rozmístili v prvním patře. Nyní před námi stála otázka najít toho pravého dodavatele technologie, který by byl otevřen našim nápadům. Po velmi podrobném výběrovém řízení se pivovardodavatelem pivovaru stala společnost Pivo Praha a hlavní osobou Jan Šuráň. Správnost volby dodavatele se projevila, když jsme představili náš nápad, jak by měl pivovar vypadat.

Varna byla provedena v nerezovém, technickém designu, párník mezi varnými nádobami jsme udělali ve formě "mostu" a vyvedli kondenzát ven z budovy. Protože jsme umístili sklad sladu a šrotovnu nad varnou, podařilo se nám vyřešit i cestu pro sladový šrot a vzniklo jednoduché "vystěradlo". Tím jsme připomněli starý prvek pivovarů. Chladič mladiny jsme napasovali do niky, jež nám posloužila i jako prostor, kudy jsme vedli potrubí pro mladinu,sanitaci a chladící medium. Celou varnu jsme pivovaruzavřeli jednoduchým a elegantním nerezovým zábradlím.

V prvním patře jsme umístili jak kvasné kádě, tak ležácké tanky. Nechtěli jsme chladit celý prostor, a proto padla volba na duplikované nádoby, které nám umožnily chladit každý tank individuálně. Podařilo se nám splnit i další úkol pro zachování čistoty a to jak pro prostor uvnitř nádob, tak i celého sklepa. Část jedné strany je prosklená a návštěvník může nahlédnout nejen do sektoru spilky, kde pivo kvasí, a tak se potěšit rozmanitostí pěny, která při tomto procesu vzniká, ale také vidí do sektoru ležení a zrání piva. Dispozice nám umožnila schovat "chlaďák" pro skladování piva v obalech tak, že neruší pohledový charakter sklepa. Ostatní pomocnou techniku jsme ukryli do prostor, kam návštěvník nedohlédne a také pro nás je na první pohled schovaná.
Zdroj:Stránky hostinského pivovaru Glokner, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Glokner

Kdy:dle dohodyObec:Svachova LhotkaZdroj:Hostinský pivovar Glokner

Během prohlídky pivovaru Vám ukážeme a seznámíte se se surovinami k vaření piva, sekce výrobních procesů, tj. varna, spilka, sklep, kde se odehrává tepelné zpracování surovin, kvašení a zrání piva. Dozvíte se o jednotlivých kategoriích piva, rozdíly mezi jejich výrobou, účincích na lidský organismus a sociální dopad na společnost. Prohlídka zabere cca 20-40 min. dle počtu osob a dotazů. Cena prohlídky je 100 Kč/osoba.

Prohlídka s ochutnávkou je rozšířena o degustaci dvou vzorků piva s odborným výkladem o jejich charakteru. Zároveň se naučíte, jak správně degustovat pivo. Doba prohlídky cca 40-60 min, cena 150 Kč/osoba.

V nabídce máme i řízené degustace, kdy si můžete vyzkoušet, jak fungují vaše chuťové buňky při tzv. „slepé“ degustaci. Tzn. budete ochutnávat 5 anonymních vzorků piva z českých průmyslových pivovarů. Na degustační formulář si tipnete a poznamenáte, jak na Vás různé vzorky chuťově zapůsobí, poté se dozvíte, co jste vůbec ochutnávali. Na závěr degustace se dozvíte zajímavosti o jednotlivých vzorcích piva. Vhodné pro ty, kdo si myslí, že 100% poznají svou "Plzeň" či "Budvar". Cena slepé degustace 250 Kč/osoba, min. počet ve skupině 2, max.12 osob.

Lze absolvovat i degustaci, kdy se seznámíme s různými styly piv světových značek. Počet degustovaných vzorků je rovněž 5 v různých aromatických a chuťových variacích, které nejsou typická pro český typ piva.

Při větší zvědavosti přichystáme ochutnávku kombinace pivo / jídlo. Zjistíte, že skloubení jídla a piva není jen doménou vína. Opět to znamená 5 vzorků a 5 degustačních soust. Pro skupinky od 10 osob.

Stačí si vybrat...Vaše objednávky, poptávky či dotazy směřujte prosím na našeho sládka, email vyroba.manager@svachovka.cz či přes rezervační formulář výše. Děkujeme a těšíme se na viděnou!

KOMBINOVANÁ PROHLÍDKA PIVOVARU + DESTILÉRKY = 350 Kč/osoba
Prohlídka prostor pivovaru s ochutnávkou piva z tanku + prohlídka destilérky včetně ochutnávky 3 destilátů a našeho domácího uzeného s chlebem z mláta. Doba trvání 90 -120 min.

Aktualizováno: před 6 lety

Sládek, co zdolává štíty v Nepálu a na kole jezdí závody na tisíce kilometrů

Publikováno:před 10 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Souček

Jakub Vlček je horolezec, jenž před třemi lety uvázl na hoře v Pákistánu. Aktuálně plánuje cestu kolem světa na kole. A vaří pivo v minipivovaru na Krumlovsku.
Zdolávání skalnatých i zasněžených vrcholů, cyklistika a pivo. To jsou tři nesouvisející koníčky, které rámují život 33letého Jakuba Vlčka. Horolezec žijící v Budějovicích pokořil již řadu vrcholů v rakouských Alpách, italských Dolomitech či ledové stěny v Norsku.

Byl také součástí expedice, která v roce 2021 uvázla na hoře Rakapoši v Pákistánu. Zatím posledním úspěchem je nalezení a zdolání nové horolezecké linky na západní stěnu 6 938 metrů vysoké hory Tengi Ragi Tau v centrálním Nepálu.

„Nejdříve si to vše jen představujete, a když se to konečně podaří, nedokážete to ani pořádně vnímat. Jen tam vylezete, podíváte se na krásu kolem, podáte si ruku, navzájem si pogratulujete a vyrazíte zase zpět. Vylézt nahoru je totiž jenom půlka. Ty drobné a jedinečné emoce přicházejí až s odstupem. Je to krásné, když vám dojde, že jste první, kdo tudy šel, a na dlouho dobu asi i poslední,“ vzpomíná Vlček na svůj úvodní prvovýstup.

Celá expedice zabrala trojici horolezců, kterou kromě Vlčka tvořil ještě Jan Kreisinger a Marek Disman, více než 14 dnů. Samotné pokoření vrcholu z předsunutého základního tábora však lezcům trvalo jen tři dny.

„Bylo to rychlejší, než jsme čekali. Ve dvě ráno jsme vystartovali a pokračovali celý den až do výšky 6 550 metrů. Přespali jsme v trhlině v seraku (pilíři v ledu, pozn. red.) a druhý den došli zbývajících 400 metrů. Nebyla to ani půlka toho, co jsme zvládli první den, ale terén pod vrcholem nebyl ideální a my stoupali pomalu,“ vypráví.

Celou výpravu provázelo ideální počasí a horolezci si chválili i spaní v ledové trhlině. „Bylo tam závětří a dalo se tam i pohodlně ohřát vodu. Problém je, že v takové výšce a po takovém fyzickém výkonu se člověku moc jíst nechce. Musí do sebe ale natlačit, co zvládne, aby měl další den dost energie,“ varuje.

„Bylo mi jasné, že to bude bitva. Obzvlášť v takové nadmořské výšce a s těžkými batohy, které jsme táhli. Ale nikdy jsem nepochyboval, že to zvládneme,“ hlásí.

Nepříznivé počasí zkomplikovalo v roce 2021 Vlčkovi a jeho kolegům sestup z pákistánské hory Rakapoši. Zasekli se na ní tenkrát na čtyři dny a nakonec je zahraňoval vrtulník. Vlčkovi tenkrát omrzl koneček pravého malíčku u ruky. „Je to taková moje vzpomínka a v každé truhlářské dílně teď vypadám jako ostřílený pracant,“ uvádí.

Rodák z Chrudimi však úspěchy nesbírá jen v horolezectví. Řadu si jich zapsal také v cyklistice. V roce 2012 ujel při závodu 1 000 Miles Adventure 1800 kilometrů za 11 dní a skončil na sedmém místě.

O rok později vyrazil na kole na svůj čtyři tisíce kilometrů vzdálený studijní pobyt v norském Tromso. V roce 2015 následoval 4 100 kilometrů dlouhý závod Transcontinental Race, kde bral také sedmou příčku. Na kole projel i celý Island a do budoucna uvažuje o závodu okolo celého světa, který mu v minulosti překazila pandemie covidu.

„Kolo pro mě dlouho bylo jen dopravní prostředek. Postupem času jsem ale zjistil, že mi dálkové trasy nedělají velký problém, a začal jsem se tomu více věnovat. Nikdy jsem ale nečekal, že by mohly přijít takové úspěchy,“ přemítá. „Na Transcontinentalu to mohlo být ještě lepší, ale srazilo mě auto a já půl dne strávil s policisty a nakupováním náhradních dílů,“ vypráví.

Vařil pivo také v Indii
Poslední, avšak neméně důležitou zálibou je pro Vlčka pivo. Platí to pro jeho degustaci a hlavně výrobu.

„Odmala jsem měl rád technologii výroby všeho možného. Moje první učebnice byla obrázková knížka od manželů Škodových Už vím proč. Tam to všechno začalo. Dokonce jsem ji dal jako dárek svému školiteli na diplomovou práci,“ tvrdí sportovec, který je také sládkem v malém pivovaru Glokner.

Jeho pivovarnická dráha začala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ta mu výrobu piva přiblížila a už při jejím studování začal v mělnickém minipivovaru Němý medvěd. Mezi semestry pak odjel do Indie, kde vařil pivo pro Czech Brewmasters. Po dokončení školy nastoupil jako technolog a výzkumník do budějovického Budvaru a nyní je již téměř půl roku sládkem ve Svachovce na Českokrumlovsku.

Podařilo se mu uvařit hned dvě piva, která se dostala do finále v Jarní ceně sládků. „Nejlepší pivo je to, co si uvařím sám. Jinak svého favorita nemám,“ uzavírá.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.06.04.2024 21:061