Dagmar Vlková je sládek historického pivovaru Brewery Český Krumlov s.r.o. Navazuje na tradici vaření piva v Českém Krumlově, která je prakticky spojena se vznikem města už od 13. století. Do vaření jde srdcem a bez kompromisů. Chce, aby se do historického pivovaru v Českém Krumlově vrátilo poctivé jihočeské pivo.

„V prostorách našich pivovarských zahrad jsme přivítali a pohostili naším ležákem knížete Karla Schwarzenberga při příležitosti oslav souvisejících s Granátnickou gardou. Bylo nám ctí hovořit se šlechticem, jehož rod významně přispěl k rozvoji pivovarnictví v zemi České,“ říká Dagmar Vlková.

Jste jedna z mála žen v Česku, která pracuje jako sládek pivovaru. Kdy a proč jste se rozhodla pro práci v pivovaru?
Pivo je pro mne celoživotní láska, na tom se nic nezměnilo. Pro pivovarský obor jsem se rozhodla již na základní škole. Bylo nám tehdy 14 let, když jsme vycházeli z 8. tříd základních škol. Co tehdy člověk mohl o životě vědět. Chodila jsem za maminkou do pivovaru, kde pracovala. Bylo tam spousta úžasných a dobrosrdečných lidí, kteří si vzájemně pomáhali. Ta příjemná atmosféra a vůně varny, když se pivo vaří, mě ovlivnili nejvíce. Osobní volbou pak byla pivovarská průmyslovka v Praze.

Co vše jako sládek pivovaru máte na starosti?
Jsem sládkem minipivovaru. Záběr činností je proto široký a jsem ráda, že mohu Historickému pivovaru v Českém Krumlově předat svoje dlouholeté znalosti a schopnosti. Na začátku mojí dlouholeté praxe jsem prošla všemi pozicemi pivovaru, a to od základu.

Na starost mám od řízení lidských zdrojů, zajištění vstupních surovin a obalů, vytvoření receptur na nová piva, právně-legislativních povinností, prodeje piva i trochu obchodní činnosti. Spolupracuji s naším nově otevřeným kulturně-společenským centrem PORT 1560, aby pivovarská historie a techniky nebyly zapomenuty.

Pivo je živým organismem od začátku až do konce, a tak se k němu musí přistupovat, asi tak bych shrnula práci sládka v našem minipivovaru .

Co vše musí sládek znát a umět?
Sládek se učí celý život. Pivo je jeho rukopisem. Oslovuje širokou veřejnost a u nás v Českém Krumlově i cestovatele z celého světa. Znát samozřejmě vše okolo výroby standardního a pitelného piva.

Umět pivo, které osloví, přinese chuťový zážitek, trochu umět a věřit. Pokora k pivovarskému řemeslu a úcta k lidem, pracujících na jeho výrobě je na místě. I přes dnešní automatizaci je to pořád tvrdá práce.

Znáte jen opravdu málo žen sládků, sama jste se v Česku setkala jen se dvěma a z toho jedna dáma je již v důchodu. Víte, jaký je stav dnes?
Před 13 lety tomu tak skutečně bylo. Dnes se pivovarský svět otevřel více ženám. Je to ale především jejich zájem, snaha a odvaha chtít uspět, a to převážně v mužském kolektivu.

Někdy se k dobru říká: „Chceš pivovaru pomoci, odstěhuj se tam.“

Znám několik mladých sládků – žen a přeji jim, ať vydrží, lze vše skloubit. Je to krásné povolání. I pro mne byla rodina na prvním místě a pivovar koníčkem. Když pak pivo chutná a věřte, že turisté vám to poví na první dobrou, naplňuje to člověka. Když pak vaše pivo získá ocenění na degustačních soutěžích, radujete se s celým kolektivem a je to ta pomyslná třešnička na dortu.

Navazujete na velmi úspěšnou historickou tradici Schwarzenberského pivovaru. Navštívil vás někdo z rodu Schwarzenberků?
V prostorách našich pivovarských zahrad jsme přivítali a pohostili naším ležákem knížete Karla Schwarzenberga při příležitosti oslav souvisejících s Granátnickou gardou. Bylo nám ctí hovořit se šlechticem, jehož rod významně přispěl k rozvoji pivovarnictví v zemi České.

Liší se nějak pojetí funkce sládka u muže a u ženy?
V dnešním čase již nejsou rozdíly v pojetí tak velké, aby je člověk vnímal.

Co může nabídnout váš pivovar?
Historický pivovar Český Krumlov nabízí svým pivařům i cestovatelům celého světa dva druhy světlého ležáku a sedm druhů speciálních piv, jak spodně tak svrchně kvašených. Nejvíce se vypije Krumlov 11 světlý ležák. Poslední novinkou je Krumlovský medvěd světlé silné pivo 13. Silná sladová plnost piva a žatecký poloraný červeňák, to jsou ty nejlepší suroviny, jaké by si Krumlovský medvěd mohl jen přát. (smích)

Řekla jste, že pivo má být pivem a limonáda limonádou. Jak se díváte na pivo s příchutí?
Pořád stejně. Z obchodního pohledu jsem výrobu míchaných nápojů na bázi piva přijala. Mladí lidé mají o tyto míchané nápoje zájem, především při koncertech v našich pivovarských zahradách. Na rovinu, když jej nedodá náš pivovar, vyrobí a dodá jej jiný. V letním období na tyto akce a do naší pivovarské restaurace jej dodáváme s citrusovou příchutí. Do lahví nestáčíme a ani dál nedistribuujeme. Přeci jen pivo je pivo a limonáda limonádou. (smích)

Kde všude můžeme pivo z vašeho pivovaru najít?
Pivovar má cca 30 odběrných míst v Českém Krumlově pro sudové a lahvové pivo. Celý sortiment točených piv můžete ochutnat v naší pivovarské restauraci a na Lahvárně CK, kde vám nabídnou k točenému pivu i balení v lahvích a další doplňkový prodej pivovaru.

Nejdále vozíme do Village Větrník na Lipně a do Českých Budějovic. Soustředíme se, jak se v pivovarské hantýrce říká: ,,na pivo okolo komína“. Naše piva jsou nefiltrovaná a nepasterovaná. Naší politikou je dodávat co nejčerstvěji stočené pivo a starat se o pivovarské zázemí našich odběratelů tak, aby pivo opravdu chutnalo, osvěžilo v letních horkách. V zimním období pak nabízíme silnější piva s výraznou sladovou složkou a jemnějším chmelením pro sváteční chvíle a blízká setkání.

Je podle vás pivo zdravé?
Samozřejmě, obsahuje celou řadu prospěšných látek při střídmé konzumaci.

Přežije pivo 21.století?
Jak je psáno ve starém pivovarském katechismu: ,,Pivo je nápoj, který si žádný národ nedá vzít.“

Jste příznivcem tradice. Jaké je podle vás nejlepší pivo?
Mohla bych tu rozvíjet teorie na odbornější bázi, ale nebylo by to nic platné. Nejlepší pivo je to, které náš pivař vypije a s chutí si dá druhé.

Jak se dnes žije minipivovarům?
Je to těžší než v dobách, kdy minipivovary byly na vrcholu růstu. Klasické české výčepní hospody jsou na ústupu. Mění se struktura trhu, na kterou minipivovary ale reagují. Kde je cestovní ruch, žije se minipivovarům trošku lehčeji. Znám i minipivovary, kde jsou místní lidé na ,,svůj místní“ pivovar, hrdí a podporují jeho existenci nákupem lokálního piva.

Výhodou je možnost, že můžete, ne MUSÍTE, použít vysoce kvalitní suroviny, neurychlovat výrobní procesy, jak se říká: ,,vysedět várku, dát pivu čas na zrání“.

Minipivovar má velký přínos v tom, že nabízí obrovské množství různých kategorií piv, a tím i prakticky neomezený chuťový zážitek. Mladí konzumenti mají vyšší nároky a rádi experimentují v ochutnávání. Pro nás starší zůstává český ležáček. (smích)

Pokud hledáte jedinečný zážitek, kde se snoubí historie, kultura a poctivé české pivo, pak je areál PORT 1560 v Českém Krumlově tím pravým místem. Přijeďte si již tento víkend od 18. do 20. října užít atmosféru Oktoberfestu v historických zdech původního pivovaru a ochutnat pivo zdejší paní sládkové. V rámci slavností můžete navštívit historické prostory bývalé Varny, kde ožívá duch tradičního řemesla. Tuto prohlídku můžete tentokrát absolvovat za zvýhodněnou cenu.

Prohlídka historické Varny
Věděli jste, že výroba piva začala v Českém Krumlově už v roce 1560? V průběhu času se rozvíjela, a dnes můžete díky rekonstrukci areálu PORT 1560 nahlédnout do procesů, které naši předci používali i před více než 450 lety. Unikátní expozice mapuje vývoj vaření piva od středověku až po současnost a zcela současné je i pivo značky Krumlov, které můžete v rámci prohlídky ochutnat. První várka piva byla na nové technologii znovu uvařena v roce 2016. Receptury jednotlivých piv spojují původní řemeslné postupy tak, aby splňovala nejvyšší standardy kvality. Naše pivaře pak obohatila příjemnou pitelností. Piva chmelíme převážně českým chmelem – žateckým poloraným červeňákem. Napříč celým sortimentem piva získala řadu medailových ocenění na prestižních degustačních soutěžích. Poslední cenou bylo 1. místo v soutěži Chutná hezky Jihočesky.

Znovuotevření obrovského areálu v Českém Krumlově má sloužit nejen turismu, ale i místním. Ti tak získali novou cestu napříč městem.

Připomínal devadesátá léta. V podobném stavu jako areál pivovaru vypadal po revoluci i zbytek Českého Krumlova. A že to byl stav neutěšený. Zatímco valná část města se od té doby opravila, samotný pivovar se dočkal až nyní. V hojně navštěvovaném městě představuje oprava nejen oživení jedné z jeho nejcennějších památek, ale i otevření nových cest napříč jihočeskou perlou.

Pivovar omývá z jedné strany Vltava, kousek odsud po směru řeky se nachází českokrumlovský zámek a celý areál spadá do světového dědictví UNESCO. Rekonstrukce to tedy nebyla náročná jen časově – pouze příprava trvala asi osm let, samotná stavba pak zabrala další čtyři. Z pohledu peněz to bylo přes tři sta milionů korun, které z velké části pokryly evropské dotace. Byla to dokonce třetí největší finanční pobídka z regionálního operačního programu do Česka vůbec, Evropská unie přispěla skoro 170 miliony.

Opravená je i tak zatím jen část. Pivovar je rozsáhlý areál, který má více než 37 tisíc metrů čtverečních, zabírá tedy podstatnou část města. Pro srovnání: o polovinu větší českokrumlovský zámek má šest hektarů. Pokud je takto velký areál chátrající a zavřený, představuje také podstatnou bariéru ve městě. Spolu s otevřením zrekonstruované části tak získali obyvatelé novou cestu do samotného centra, a to přes zdejší nádvoří, byť je průchod omezen otevíracími hodinami areálu. Stejně tak si mohou přes pivovar brázdit cestu turisté, kterých do města loni přijelo 1,6 milionu.

Po rekonstrukci už každopádně lidé neprocházejí pivovarem, ale takzvaným Portem 1560. Nový název odkazuje na portál, tedy na vstupní bránu, a také na přístav kvůli blízké Vltavě. Za oněch 300 milionů se v areálu podařilo obnovit zmíněný portál, dále novogotickou varnu, hvozd a ústřední budovu – palác. Na všem se podílel ateliér Domy Architects.

„Celý areál byl v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká k tomu předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov Karel Vavroušek s tím, že zrekonstruovaným budovám kromě precizní obnovy vtiskli i nový architektonický rozměr. „Například v paláci se nám podařilo zrestaurovat unikátní krov ze šestnáctého století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renezanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Sgrafita byla ukrytá stovky let pod cihelnou přizdívkou. Podobných nálezů se přitom při rekonstrukci objevilo vícero. Zmíněný krov je sice z šestnáctého století, stromy na něj ale pochází až z roku 1460. Za zmínku stojí i odhalení původní schodišťové věže, která se ukrývala pod podlahou krovu v paláci. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.

PORT 1560 není jen historickým objektem, ale také kulturním a společenským centrem, jehož nedílnou součástí je novogotická Varna. Návštěvníci se v ní mohou díky stálé expozici ponořit nejen do historie pivovarnictví, ale také ochutnat piva značky Krumlov. Ta se zde vaří od roku 2015 pod dohledem zkušené sládkové Dagmar Vlkové.

Vydáte-li se na tematickou návštěvu PORT 1560, cestu za pivem a jeho tradicí v Krumlově, určitě začněte v autentických prostorách Varny. Dochovala se tam původní technologie vaření piva z roku 1867, kterou představuje expozice s názvem „Práce“. V jejím rámci můžete nahlédnout do tajů pivovarnického řemesla i do každodenního života sládků. Obklopeni starožitným vybavením užívaným v tradičních procesech výroby piva se dozvíte, jak takový proces probíhal, a které technologie byly využívány. V rámci expozice se seznámíte i s pojmy jako „cíz“ a „monžík“ a zjistíte víc o tom, k čemu sloužil stavoznak. Překvapení skrývá i podkroví Varny, které vás přenese zpět v čase a ponoříte se tak do atmosféry staročeské hospody.

Pivovar Český Krumlov jako jediný lokální pivovar navazuje na velmi úspěšnou historickou tradici Schwarzenberského pivovaru. Místní paní sládková Dagmar Vlková dbá na užití kvalitních ingrediencí a přísné dodržování postupů výroby. Je ženou na svém místě, která pochází z pivovarnické rodiny a pivovarskému řemeslu se věnuje více než 30 let. Podle ní je nejtěžší na vaření piva udržet stále stejnou chuť a pitelnost při stále se měnících vstupech a různých okolních podnětech. Už ve starém pivovarském katechismu se uvádí: „Dobré pivo si žádný národ nedá vzít“, a ještě sama doplňuje: „Člověk by měl trošku umět, trošku věřit a mít i trochu toho štěstí“.

Pod jejím vedením získávají piva Krumlov každý rok nejedno ocenění. Ať už pivo 11°, 12°, 14°, 15° nebo IPL, všechny byly někdy oceněny. Naposledy v letošním roce získalo pivo Krumlov Vídeňská světlá 15 první místo v soutěži Chutná hezky Jihočesky 2024.

Přijďte se seznámit s historickou Varnou, pivovarským klenotem Českého Krumlova a přesvědčte se o jeho kvalitně při prohlídce s degustací. Prohlídky si můžete rezervovat online ZDE. Ideální příležitost k degustaci tamních piv může být již 14. června, kdy v přilehlé Pivovarské zahradě vystoupí skupina Divokej Bill.

V Českém Krumlově se po dlouhých desetiletích otevřel veřejnosti areál bývalého schwarzenberského pivovaru. Uzavřela se tím další etapa rekonstrukce části areálu, která tento unikátní historický objekt – spadající do Světového dědictví UNESCO – zachránila pro budoucí generace. Nový kulturní a společenský areál s názvem PORT 1560 nabídne obyvatelům i návštěvníkům Českého Krumlova stálé expozice stejně jako bohatý program plný výstav, koncertů a vzdělávacích programů.

Obnova části areálu, který nyní nese název PORT 1560, započala bezmála před deseti lety. V roce 2015 byla v rekonstruované části přilehlého objektu instalována technologie minipivovaru. Po několika letech tak bylo navázáno na tradici vaření piva v Českém Krumlově pod značkou Krumlov. V prosinci 2020 pak odstartovala další etapa rozsáhlé rekonstrukce. Na základě projektu ateliéru Domy Architects pod vedením architekta Ing. Jana Topinky ji realizovala společnost Metrostav a.s., divize 1 a 6. Hlavním cílem rekonstrukce byla revitalizace čtyř budov areálu bývalého krumlovského pivovaru, které jsou součástí historického jádra Českého Krumlova zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Jde o následující objekty:
- PORTÁL, vstupní brána do pivovaru, ve které se nyní nachází návštěvnické centrum,
- novogotická VARNA, architektonický i technologický skvost,
- HVOZD, kde se tzv. hvozdil slad, tedy sušil naklíčený ječmen, a kde se dnes mísí sladovnická technologie s výjevy fantaskními
- a budova ústřední – architektonický unikát, goticko-renesanční PALÁC hraběnky Anny z Rogendorfu s rozsáhlou stálou expozicí života v podzámčí i galerií.

„Genius loci tohoto místa je unikátní. Těší mne, že se nám již podařilo zachránit jeho podstatnou část a zpřístupnit ji veřejnosti, přestože byl celý historický areál v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká Karel Vavroušek, předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov a.s., která je vlastníkem areálu. „Zrekonstruovaným budovám jsme se kromě precizní obnovy restaurováním historicky cenných konstrukcí rozhodli navíc vtisknout i zcela nový architektonický rozměr. Například v PALÁCI se nám podařilo zrestaurovat rozsáhlý unikátní krov z 16. století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renesanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Využití rekonstruovaných objektů
Palác Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberku a Petra Voka, pochází z 16. století. Je nejstarší, historicky nejcennější budovou celého areálu a obsahuje nejrozsáhlejší část expozic věnovaných životu na přelomu 19. a 20. století. „Na návštěvníky PALÁCE čeká stálá interaktivní expozice, která představuje život v podzámčí. Při jejím zpracování jsme se zaměřili na život střední společenské vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Naši návštěvníci si tak mohou některé aspekty běžného života měšťanstva vyzkoušet/zažít na vlastní kůži,“ říká ředitel areálu PORT 1560 Miroslav Březina a doplňuje: „V části PALÁCE kromě zmiňované stálé expozice probíhají výstavy grafik ve spolupráci se Sdružením českých umělců a grafiků Hollar a nejrůznější umělecké dílny pro děti i dospělé.“

Budovy HVOZDU a VARNY jsou v souladu s jejich původním účelem zasvěcené faktu, že jak areál, tak i město Český Krumlov jsou historicky spjaté s pivovarnictvím. „Tradice vaření piva ve městě sahá dávno do minulosti, kde jedním ze zásadních milníků je právě rok 1560, kdy se sjednotila panská výroba piva do předzámčí. Je proto logické, že se například v bývalé VARNĚ věnujeme prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva. Důvodem je i to, že pivo pod značkou Krumlov se v našem areálu od roku 2015 opět vaří, a naši návštěvníci ho mohou ochutnat například v přilehlé pivovarské restauraci,“ říká Březina.

V rekonstruované Pivovarské zahradě se mohou obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova těšit na koncerty a představení pod širým nebem. „Již tradičně chceme spolupracovat s Mezinárodním hudebním festivalem a podílet se na dalších akcích, které mají ve městě tradici. Například na Slavnostech pětilisté růže nebo Svatováclavských slavnostech. Ale máme v plánu i další koncerty a jiné akce, jejichž termíny budeme průběžně zveřejňovat na našich webových stránkách,“ doplňuje Březina.

Dopad PORT 1560 na město a turismus
Český Krumlov je hlavním lákadlem pro turisty v Jihočeském kraji, který dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším regionům České republiky. Podle dat agentury CzechTourism přilákal v roce 2023 více než 1,6 milionu návštěvníků. Z hlediska cestovního ruchu je ale zásadnějším indikátorem zájmu o návštěvu regionu počet strávených nocí jedním návštěvníkem. „Tento ukazatel je dlouhodobou bolestí cestovního ruchu v České republice. Turisté u nás v průměru méně přespávají. Zatímco v ČR máme průměr kolem 2,5 noci na návštěvníka, v Rakousku je průměr zhruba o noc vyšší. A to je velký rozdíl, který se propisuje do všech ekonomických ukazatelů spjatých s cestovním ruchem,“ říká Petr Soukup, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, a pokračuje: „Naší ambicí v Jihočeském kraji je přehoupnout se z dosavadního průměru 2,7 na více než tři noci zde strávené každým návštěvníkem.“

Jak turisty do České republiky, potažmo jižních Čech přilákat a přimět je pobyt si prodloužit? „Je nutné jít místním, a především zahraničním turistům naproti. Turisté už nechtějí někam jet lidově řečeno na blind. Mají zájem o komfort a vyhledávají destinace, které jim zajistí zajímavý pestrý program. A právě objekty jako PORT 1560 mají potenciál takové turisty přilákat, protože poskytují komplexní zážitek. Kombinace historické památky chráněné UNESCO, pivovaru, galerie, muzea, gastronomie a případného koncertu ve večerních hodinách má velkou šanci návštěvníka přimět strávit v regionu čas navíc,“ prozrazuje Soukup.

Výše zmíněnou vizi sdílí i starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády: „Nemůže a nesmí být naším cílem šponovat počet turistů do čísel před pandemií covidu-19. Kolony autobusů plné turistů, kteří v Českém Krumlově strávili sotva pár hodin, nejsou cestou. I proto, že Krumlov musí být stále také příjemným místem pro život místních obyvatel. O to víc si vážím toho, že má centrum PORT 1560 poskytovat program nejen pro turisty, ale i pro Krumlováky a lidi z našeho okolí. Velmi vítám i fakt, že jeho otevřením byla zpřístupněna jedna z cest centrem našeho města, že můžeme znovu procházet areálem pivovaru, což dříve nebylo z důvodu havarijního stavu možné.“

Záchrana českého kulturního dědictví v číslech
V revitalizaci krumlovského pivovaru hrály významnou roli finance z fondů Evropské unie, přesněji z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2014–2020. Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR tento program podpořil celkem 867 kulturních projektů a pomohl k obnově celkem 163 kulturních památek napříč republikou. K dalším významným kulturním památkám podpořeným z tohoto programu patří například zámky v Litomyšli a Telči nebo Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži.

Právě dokončená rekonstrukce části krumlovského pivovaru stála investora Centrum Český Krumlov více než 300 milionů korun bez DPH a 169,6 milionu Kč z této částky bylo pokryto dotací ze zmiňovaného operačního programu. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsme získali pátou nejvyšší jednorázovou dotaci z IROP za období 2014–2020, což bylo pro záchranu památky v takovém rozsahu mimořádně důležité,“ říká Vavroušek.

Budoucí rozvoj areálu
Čerstvě dokončená rekonstrukce se týká čtyř objektů bývalého schwarzenberského pivovaru. Areál je ovšem obrovský, rozkládá se na ploše přesahující 37 000 metrů čtverečních a k jeho kompletní rekonstrukci povede ještě dlouhá cesta. „V minulosti jsme deklarovali náš zájem areál dále rekonstruovat a rozvíjet a tento zájem nadále trvá. Výstavba hotelových kapacit, wellness a konferenčního centra je ale stále ve fázi vize a konkrétní představa teprve vzniká ve spolupráci s architekty,“ prozrazuje Vavroušek a pokračuje: „Chceme ale věřit, že postupnými kroky v souladu se zájmy města i odbornými názory pracovníků ochrany památkové péče míříme k další etapě projektu. Pohybujeme se v historicky nejcennějším území Českého Krumlova, potažmo České republiky, a proto nejsou tyto diskuze jednoduché. Těšíme se, že po dokončení těchto kroků budeme moci představit konkrétní plán na další rozvoj areálu veřejnosti, a především obyvatelům Českého Krumlova.“

Zájem o společný postup při rozvoji areálu stvrdila i smlouva o spolupráci, kterou podepsala společnost Centrum Český Krumlov a město Český Krumlov v prosinci loňského roku. Jejími signatáři za smluvní strany jsou Karel Vavroušek a Alexandr Nogrády. „Smlouva není dokumentem jasně definujícím budoucí podobu areálu či časový harmonogram revitalizace. Jedná se o dokument, ve kterém město i investor jasně stanovují, že chtějí to samé. Aby se areál podařilo zachránit celý a pomohl zkrášlovat i rozvíjet historické centrum našeho města v souladu se zájmy jeho obyvatel i návštěvníků,“ říká Alexandr Nogrády a doplňuje: „Vize společnosti Centrum Český Krumlov pro rozvoj areálu jde ruku v ruce s vizí udržitelnější formy turismu, kterou si v Českém Krumlově představujeme. Pokud bude investor postupovat citlivě vzhledem k historické hodnotě areálu jako doposud, rádi jeho snažení podpoříme.“

Široká veřejnost bude mít během Svatováclavských slavností možnost ochutnat pivní speciál a po dvou letech si prohlédnout, jak se v Českém Krumlově znovu vaří pivo.V Českém Krumlově se v první polovině loňského roku po dvouleté pauze znovu začal vařit oblíbený alkoholický nápoj. Areál pivovaru Eggenberg se po ukončení produkce v roce 2014 dočkal pod novým majitelem několika dílčích stavebních úprav a nákupu nových technologií.

„Historický pivovar Český Krumlov je technicky minipivovarem s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. V průběhu nejbližších dvou let se chceme dostat na zhruba dvojnásobek. Tohoto objemu však můžeme dosáhnout pouze rozšířením prostor pro kvašení a zrání piva,“ vysvětluje ředitel Historického pivovaru Český Krumlov Lukáš Malý. Se sloganem „Srdcem Jihočech“ nabízí Historický pivovar Český Krumlov sortimentní řadu piva s vlastní recepturou pod zbrusu novou značkou Krumlov. Pod vedením sládka Miloslava Valenty vzniká v centru světoznámého jihočeského města nabídka založená na nepasterovaných a nefiltrovaných pivech. Jedenácti a dvanáctistupňové pivo je k dostání i ve filtrované variantě.

„Nová značka má reprezentovat náš vztah k jižním Čechám a vášeň pro pivo. Jsme hrdí na jeho českokrumlovský původ a máme velkou radost, že se nám po odchodu značky Eggenberg povedlo pokračovat v dlouhé tradici a opět přinést lidem z Krumlova kvalitní místní pivo,“ netají se ředitel Historického pivovaru Český Krumlov. Krumlov byl rychle přijat hospodskými i samotnými pivaři. V současné době je na čepu už na pětadvaceti místech nejen v Českém Krumlově a jeho nejbližším okolí, ale také v Praze. „Jsme až překvapeni, jaký je o naše pivo zájem. V létě se díky vysoké poptávce odběratelů dokonce na chvíli úplně vyprodalo,“ říká Malý. Jeho slova současně doplňuje sládek Miloslav Valenta prvními úspěchy: „Snaha o kvalitu už nese ovoce – dvanáctka byla v letošním roce oceněna Zlatou pivní pečetí a v mezinárodní soutěži World Beer Awards 2017 získala stříbro. Z toho máme velkou radost.“

Při příležitosti výjimečných událostí města Českého Krumlova, jako například Slavností pětilisté růže nebo Svatováclavských slavností, během nichž se tuto sobotu, 30. září, v 18:30 hodin oficiálně značka Krumlov představí veřejnosti, bude pivovar nabízet také speciály. „Nyní jsme uvařili 13 ALE, svatováclavský polotmavý svrchně kvašený speciál. K ochutnání bude nejen během sobotního programu slavností v Pivovarské zahradě. Zájemcům nabízíme rovněž litrové Pet lahve,“ dodává Lukáš Malý. V sobotu 30. září v průběhu Svatováclavských slavností bude mít veřejnost po dvouleté přestávce jedinečnou šanci navštívit rekonstruované prostory pivovaru. Prohlídky míst, kde se Krumlov vaří, proběhnou od 12 do 17 hodin a vstupné je zdarma. Registrace zájemců o prohlídku bude probíhat každou celou hodinu na vrátnici.

Historický pivovar Český Krumlov začal vařit pivo pod značkou Krumlov. Značku Eggenberg, se kterou byl dříve spojený, nemůže využívat, pivo pod ní dělá Pardubický pivovar. V Krumlově se vaří nepasterizované pivo, filtrovaná i nefiltrovaná jedenáctka, dvanáctka a tmavý nakuřovaný ležák. Novinkou je speciál, třináctistupňový Ale. Všechny druhy nabídne podnik na Svatováclavských slavnostech ve městě. ČTK to dnes řekl ředitel pivovaru Lukáš Malý. Loňský výstav pivovaru byl 700 hektolitrů, letošní bude asi 2000 hektolitrů.

Pivovar koupila v roce 2015 investiční skupina Fortuno Group a loni investovala 13 milionů do technologií. Pivo se v Krumlově nevařilo od jara 2014, výroba pokračovala v Pardubického pivovaru Pernštejn, jemuž část podniku patřila. Znovu se začalo v Krumlově vařit loni v červnu.

Značka Eggenberg patří Fortuno Group, ale díky předchozím majitelům ji využívá Pardubický pivovar. "Vzhledem k tomu, že značku teď využívat nemůžeme, rozhodli jsme se vybudovat značku Krumlov a jít vlastní cestou. Distancujeme se od značky Eggenberg, jinou možnost nemáme," řekl Malý a doplnil, že firma o využití značky Eggenberg do budoucna jedná.

Pivovar zásobuje 25 hospod ve městě a okolí. Příští rok chce mít v Krumlově 50 obchodních partnerů. Nyní plánuje díky akcím Rotující pípa a systému Volba sládků podzimní "atak" Prahy. "Přes léto byly pro naši jedenáctku velmi zajímavým odbytištěm kempy na Vltavě," řekl Malý.

Nové varné listy pro Krumlov sestavil sládek Miloslav Valenta, který pracoval v Budvaru, Samsonu, pro společnost CCN ve střední Americe a rozjížděl minipivovary v Českých Budějovicích a Hluboké nad Vltavou. "Jiný je výběr surovin, slady bereme hlavně z klasických humnových sladoven, světlý slad z Benešova, zbytek sladů pro speciály u firmy Weyermann, chmele české, jediný bereme z Německa," řekl sládek.

Do dvou let chce podnik s osmi zaměstnanci investovat deset milionů: do ohřevu vody a chce doplnit otevřené kvašení, aby dokázal pokrýt krumlovský trh. "Potřebujeme rozšířit sklep včetně chlazení a ležáckých tanků," řekl Malý. Ještě letos podnik otevře prodejnu a postupně předělává restauraci, jejíž potenciál se podle Malého blíží výtoči 1000 hektolitrů za rok.

Příští rok začne pivovar za 190 milionů Kč předělávat areál, jenž patří společnosti Centrum Český Krumlov, kterou rovněž vlastní Fortuno Group. Vznikne tam muzeum i pivní lázně. "Prostory jsou v havarijním stavu. Spilka je zdevastovaná, tam by se mohly točit horory," řekl Malý. Stará varna se zachová pro exkurze. Pivovar spustil i nový web www.pivovarceskykrumlov.cz.

Tradice vaření piva ve městě sahá do roku 1560, dnešní pivovar vznikl v sídle Anny z Roggendorfu v letech 1625 až 1630. V 90. letech minulého století zprivatizoval pivovar Eggenberg podnikatel František Mrázek. Bývalého předsedu představenstva Jiřího Shrbeného poslal v roce 2015 soud na pět let do vězení za to, že způsobil firmě škodu přes 40 milionů.

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách. Řekl to zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

"Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu," uvedl Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. "Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí," řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. "Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun," uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

„Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu,“ uvedl zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. „Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí,“ řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. „Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun,“ uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Po dvou letech se v Českém Krumlově opět začalo vařit pivo. V pivovaru Eggenberg se pod novým majitelem rozjela výroba s novými recepturami a hlavně plány rozvoje. Eggenberg chce působit hlavně na jihu Čech a postupně zrekonstruovat i zbytek zchátralého areálu pivovaru.

Zatím se život vrátil do objektu, kde historicky funguje pivovarská restaurace. V ní se historicky pivo nikdy nevařilo. Byla tu ledárna a spilky. Zbývající část areálu čeká na svou opravu. Eggenberg nemá ambici být velkým pivovarem, chce se soustředit na výrobu menšího množství piva, které půjde na trh hlavně v Krumlově a v jižních Čechách.

„Místní jsou velmi hrdí na tradici vaření piva v Krumlově, která sahá až k počátkům města, a nesli tak velmi nelibě, že tu pivovar přestal fungovat,“ říká Karel Vavroušek.

Je členem představenstva ve společnosti Centrum Český Krumlov, která vlastní veškeré nemovitosti Eggenbergu, a jednatelem firmy Brewery Český Krumlov, která má technologie a pivo vaří. Obě spadají do developerské skupiny Fortuno Group s českým kapitálem. Ta Eggenberg koupila loni.

Jak to, že se v Krumlově již dva roky pivo nevaří? Vždyť místní hospody Eggenberg nabízejí...
Značka Eggenberg pořád funguje. Když tu půjdete do hospody, budete ho pít. Ale nikdo moc netuší, že je to Eggenberg, který se vaří v Pardubicích. Předchozí vlastníci tady ukončili výrobu na jaře 2014. Podle stejné receptury se začalo pivo vařit v Pardubicích. My chceme na značku Eggenberg navázat a obnovit dlouhou tradici vaření piva v Krumlově.

Jak je to s ochrannými známkami?
Většinu z nich vlastníme my. Nyní dojednáváme s pardubickým pivovarem postupný náběh naší výroby a rozdělení trhu. My máme v plánu výstav okolo pěti tisíc hektolitrů ročně - to je větší minipivovar. Je v našich silách to i rozšířit, ale v zásadě chceme dodávat jen do místních hospod a do podniků v jižních Čechách. Jiné ambice nemáme. Takže tady budeme my a v jiných krajích pardubický Eggenberg.

Teď už tedy vaříte. Je nové pivo v některé z hospod k ochutnání?
Začali jsme teprve před měsícem. Jako první děláme světlý ležák, který jsme dodali do pivovarské restaurace v našem areálu. Zatím řešíme dilema, jestli filtrovat, či nefiltrovat. Jsme minipivovar, logické by bylo dělat nefiltrované. Zase to ale naráží na naši ambici prodávat to pivo turistům - kteří na to nejsou moc zvyklí. Asi budeme dělat oboje, abychom uspokojili obě skupiny zákazníků. Budeme dělat i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. A naší ambicí je samozřejmě vařit i nějaké speciály.

Světlý ležák děláte podle původní receptury?
Ne, náš pan sládek nebyl úplně spokojený s tím, co se tady vařilo. Takže si stanovil vlastní recepturu. Je to logické, my se soustředíme na výrobu v menším množství, takže si můžeme dovolit si s tím víc vyhrát a dělat pivo vyšší kvality.

Pohybujete se ve specifickém prostředí. Na jednu stranu musíte oslovit asijského turistu a na druhou tradičního českého pivaře. Jejich chutě budou asi rozdílné, ne?
Je to tak. Proto tomu musíme naši produkci přizpůsobit. Vytvářet tady nějaký super kvalitní speciál není to pravé pro asijského turistu. Naproti tomu Němci a Rakušani mají k pivu blízko jako my. Musíme mít takovou nabídku, aby oslovila jak turistu z Tchaj-wanu, který si tu dá ke svíčkové jedno pivo, tak českého zákazníka, který je náročnější a na druhou stranu chce poznávat i něco nového.

Kolik jste do obnovy pivovaru investovali?
Co se týče technologií, stavěli jsme v podstatě zcela nový pivovar. Zařízení spolkla 13 milionů korun a dalších několik milionů jsme dali do stavebních úprav. Nyní ještě budeme upravovat parkoviště u restaurace, rampy a vnějšky budov. Počítáme, že začít by se mělo na konci prázdnin. Chceme tu dělat prohlídky, tak nechceme lidi vláčet nějakým nevzhledným okolím pivovaru.

Prohlídky tu byly celkem oblíbené. Kdy je obnovíte?
Už letos. Sice nechytíme tu plnou sezonu, ale aspoň část. Chceme, aby to mělo úroveň. Chodily sem tisíce lidí ročně. I teď se nám stále ozývají cestovky a mají o to zájem. Pro ně je to zase netradiční nabídka, kterou tady jinde nenajdou. Lidem chceme ukázat sklad surovin, varnu a stáčírnu sudů. A dole ve sklepě také ležácké tanky. Chtěli bychom to propojit i se starým areálem, kde je ještě část staré varny. To je docela zajímavé. Návštěvníci uvidí, jak se co dělá, a samozřejmě dostanou pivo i na ochutnání.

Co bude se zbývajícím areálem, kde se dříve vařilo pivo? Ten je nyní v dost špatném stavu.
Podali jsme žádost o dotaci na obnovu památek pro opravu areálu pivovaru. Bez dotací by to bylo nereálné, jedná se o památku zapsanou v UNESCO, takže jakákoliv úprava je složitá a nákladná. Tato fáze počítá s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení, tak uvidíme. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun. Plánované využití objektů je multimediální historická expozice nazvaná Život a sny podzámčí. Naším cílem je vytvořit expozici, která bude reflektovat dobu přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

A co v dalších objektech?
Diskutujeme nad podobou areálu, který samozřejmě musí dávat smysl i z ekonomického pohledu. Možností je hodně - hotel, kongresové centrum. To tady trochu chybí. Ale hovořit o tom je ještě předčasné.