Kořeny pivovaru Syrovar v obci Syrovín na Hodonínsku sahají do roku 2007, kdy jeden ze spolumajitelů Vojtěch Kolaja st. navázal na rodinnou tradici dřívějších generací Kolajů a nechal se zpočátku inspirovat pivními recepty 🧾 pana Gorvina. A jak to u domácího vaření piva často bývá 🫕, začalo se skromně. První várka měla asi pět litrů dvanáctistupňového světlého ležáku. Slad 🌾 putoval z Rajhradu u Brna, chmel z nedalekého domácího zdroje a voda💧hrdě z vlastní studny. Jenže něco tomu tehdy ještě chybělo, ty správné kvasnice 🧫 Výsledek? Celá první várka skončila tam, kde končí neúspěšné pivní sny. Ale jak se říká, první pokus je jen dražší forma učení. A tady to platilo dvojnásob. V dalších várkách už si Vojtěch st. pomáhal i se synem Vojtěchem a kvalita šla rychle nahoru. Z experimentu se postupně stávalo pivo, které se dalo nejen pít, ale i s radostí dopít.

Na začátku roku 2011 se v Syrovíně rozběhla byrokratická fáze celého příběhu, tedy vyřizování povolení k legalizaci pivovaru a přestavbě 🧱 části domu na výrobní prostory. Papírování 📑, razítka a trpělivost. Nakonec se ale vše podařilo a 16. července 2️⃣0️⃣1️⃣2️⃣ vydal celní úřad oficiální povolení k vaření piva. A Syrovar byl na světě už i „na papíře“.

Technologie pivovaru zůstala od začátku věrná spíš řemeslu než průmyslu, přímý otop ohněm 🔥, hlavní kvašení v otevřených kádích a zrání v ležáckých tancích. Roční kapacita kolem 200 hektolitrů jasně říká, že to nezačalo masovou výrobou, ale jako poctivá menší produkce, kde se na každé várce ještě dá „pohlídat charakter“. Po modernizaci technologie se výstav zvýšil na 650 hektolitrů, ale charakter piv zůstal zachován.

Dnes má pivovar vlastní prodejnu sudů 🛢, skleněných i PET lahví, ale čepované pivo se objevuje spíš při místních slavnostech 🎪 Nejčastěji se s ním dá setkat v brněnském podniku Tesařova hospoda, kde jsem ochutnal dva druhy, nebo v Beer & Bar Brothers v Uherském Hradišti. Několik dalších vzorků jsem měl i z lahví zakoupených přímo v pivovaru. Možná i díky tomu, že se pivo dostává do podniků, které mu věnují péči, mám s místní produkcí velmi dobré zkušenosti. Co by ale mohlo Syrovar posunout ještě o level výš, je prezentace značky v podnicích. Pivní podtácky nebo sklenice s logem by nebyly jen detail, ale taková malá reklama, která dělá velký rozdíl. Pivo si totiž člověk zapamatuje i očima 👀, nejen chutí.

Pivní sortiment stojí hlavně na ležácích, přičemž vlajkovou lodí ⛵️ je Tradiční ležák 11. Kromě toho se ale pivovar nebojí ani lehkého vybočení z tradice, vznikl například Summer Ale ☀️ a postupně se objevují i experimenty s moderními chmely nových odrůd. Je vidět, že i v malém pivovaru se dá držet tradice, a přitom si občas trochu „zaexperimentovat“.

Syrovar je přesně ten typ pivovaru, který stojí na poctivém řemesle 🛠, rodinném přístupu a troše té pivní zarputilosti. Začátek s neúspěšnou pětilitrovou várkou jen dokazuje, že cesta k dobrému pivu není nikdy rovná, ale když se po ní jde dost dlouho a poctivě, výsledek stojí za to. A Syrovar dnes ukazuje, že i malý pivovar může dělat pivo, které si najde své místo nejen v regionu, ale i v srdcích 💟 a sklenicích svých fanoušků. Celou reportáž i s fotografiemi najdete na FB stránce World Of Breweries 🌍

na místě do skla Herkules 12 , správná teplota ( venku na slunci asi 35st ) , říz , pěna , barva

V pivovaru se dají koupit PET, lahve i sudy, ochutnat se dá na čepu třeba u Vincka v Kyjově nebo na jiných místech v regionu. Ochutnal jsem ležák 11° a 5x chmelenou C5 a oba byly nadprůměrné, zejména u C5 mě zaujalo, že pivo nemělo přehnanou hořkost a chuť byla vyvážená.

Při cestě na kolech ochutnána 11, natočená do skla přímo z ležáckého tanku, skvělá teplota i chuť. Majitel příjemný, pár petek na večer a všechny byly mňam....

Historie pivovarnictví v obci Syrovín spadá do roku 1938, kde jej uvařil pan Jan Kolaja. V roce 2007 se zde začalo pokusně znova vařit a v červenci 2012 začal tento rodinný minipivovar oficiálně fungovat, takže letos budou mít desetileté výročí. Ochutnal jsem z tanku extra chmeleného 11.9° ležáka + C5 krásně hořkého s chmelem Citra, oboje výborné. Poté ještě ze skla desítku Žízeň + 11° ležáka, rovněž fajnové pivečka🍻.

EX-10° Žízeň: Nejlepší pivo na žízeň v zimě i v létě

11° Tradiční ležák: Očekával jsem celkem hodně, ale moc potěšen nejsem. Téměř žádná chuť, hořkost, říz... navíc hodně zvláštní "vůně".

Ochutnal jsem v Kyjove lezak 11tku, ale zadna slava :-(. Hodnoceni: 2,8 z 5.

Žízeň 10: Pivovar navštíven, zakoupena petka, chuť hořká, výborná pitelnost a cena? Za 1,5 litru pouhých 55 Kč, nevěřil jsem vlastním uším.

Ochutnal jsem 10tku Žízeň v Brně v restauraci Na Zastávce. Výborná! Nezvykle světlá barva, ale plná chuť. Ani jsem nevěřil, že je to jen desitka.

Ochutnal jsem 10tku Žízeň v Brně v restauraci Na Zastávce. Výborná! Nezvykle světlá barva, ale plná chuť. Ani jsem nevěřil, že je to jen desitka.

pivečko poctivé,ale furt se do teho nemožu vpit. Ještě jsem ho netrefil na čepu

😁😁😁😁