Historie a současnost Želivského klášterního pivovaru

Klášter Želiv byl založen roku 1139 a osazen řádem benediktýnů. Po 10 letech však benediktini byli vystřídáni premonstráty ze Steinfeldu, které sem dovedl blahoslavený opat Gotšalk. Klášter za více než 870 let svých dějin procházel obdobími velkého rozmachu, ale obdobími stagnace a úpadku. První zmínky o vaření piva v premonstrátském klášteře na Želivě jsou už ze 14 století.
V polovině 15 století král Jiřík z Poděbrad zkonfiskoval želivský klášter ve prospěch husitského rodu Trčků, kteří zde vládli více než 130 let. Patřilo k dobrému tónu v tehdejší společnosti, pivovaraby feudální pán na svém zámeckém sídle, měl dobrý pivovar. Trčkové a jejich následovníci se zřejmě vaření piva hojně věnovali o čemž svědčí zachovaný popis zdejšího pivovaru z roku 1617. Pivovar a sladovna s chmelnicemi při témž zámku hned v předhradí, všecko ode zdi dobře vystaveno a klenuto, spilky dvě velké v zemi, takže v létě chladno a v zimě teplé sou, světnice pro sládka klenutá, nad tím nadevším pro chování sladův, všelijakého obilí, též chmelů, sudů a jiných věcí, co půdy aneb obilnice, na něž do mnoha kop košin obilí vsaditi může, to stavení jest veliké a s nemalým nákladem vystavené, kterémužto pivovaru domácích pšenic a ječmenu dosti spotřeba ročně bejvá, ačby se téhož pivovaru mnohý a větší užitek, tak jakž se mimo domácí potřebu a dolívku na vejstav ve dvou nedělích třikrát na 30 sudů vaří, co se užitku a pro domácí potřebu pivem bílým, též mlaty, kvasnicemi a pro dobytek pomyjemi užívá, toliko se pokládá v 1 000 kop. Při tom sou také dvě velké chmelnice ohrazené, na nich se chmel dobře rodí a každého roku dosti spotřebuje ho dost jmimo potřebu zbejvá, takové velice s týmž oužitkem mohlo by se za ně několik set počísti, ale aby řevu nebylo, že se všecko tak vysoko počítá, zanechávají se při pivovaru a nepokládá se nic za ně.
pivovarPremonstráti po navrácení želivského panství ve vaření piva pokračovali. Více než 300 letá tradice vaření piva v klášteře Želiv v nové době byla přerušena roku 1907, kdy klášter Želiv by zachvácen velkým požárem, shořela nejen budova opatství a hospodářská stavení, ale i pivovar, který se nacházel, stejně jako dnes ve sklepení budovy opatství. Budova opatství byla během několika let obnovena, však klášterní pivovar nikoliv.
K obnově vaření piva na Želivě došlo roku 2003, kdy Kanonie ve spolupráci se dvě společníky založila Klášterní pivovar Želiv. Pivovaru se však moc nedařilo, měl zastaralou technologii, a proto byla jeho činnost ukončena koncem roku 2009.
V roce 2010 Kanonie premonstrátů založila nový pivovar Želivský klášterní pivovar a provedla základní rekonstrukci pivovaru, při které byla nejen instalována moderní výrobní technologie, ale i provedeny stavební úpravy. Pro naše zákazníky jsme připravili zážitkový pivovar, který nabízí nejen celou řadu druhů piv, jak klasický ležáků tak i speciálů, ale i svrchně kvašená piva typu American Ale nebo Abby Ale, ale také zajímavé exkurze v provozu pivovaru, či víkendové zákaznické vaření piva.
Zdroj:Stránky Želivského klášterního pivovaru, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Želivského klášterního pivovaru

Kdy:celoročněObec:ŽelivZdroj:Želivský klášterní pivovar

Obsah exkurze
● historie klášterního pivovaru
● výklad stromu piv, ve kterém jsou obsaženy základní druhy ve světě vyráběných piv
● výklad klasické výroby piva
● technologický postup vaření piva v Želivské klášterním pivovaru, prohlídka jednotlivých zařízení
● kontrolní procesy technologie výroby piva
● řízená degustace vyráběných piv

Cena exkurze
exkurze pivovaru s degustací 130,- Kč/os
exkurze pivovaru bez degustace 60,- Kč/os

Objednávky
Prohlídku pivovaru organizujeme na základě domluvy s manažerkou p. Vackovou tel: 731 598 985, 565 381 259, mail: recepce@zeliv.eu

PROHLÍDKA PIVOVARU:
pondělí až neděle - 13:00

Prohlídky se konají při min. počtu 5 osob po předchozí domluvě min. 2 dny předem.

Skupinové prohlídky

PROHLÍDKA KLÁŠTERNÍHO PIVOVARU „HAŠTAL“
Prohlídka klášterního pivovaru s výkladem o historie pivovaru a výrobě klášterního piva.
Degustace vyráběných piv.
Oběd - klášterní menu s pivem.
Dárek sklenička s logem pivovaru.

čas trvání cca 1,5 hod.
minimální počet osob 10
cena 245,-Kč/os

POSEZENÍ U PIVA V PIVOVARU „MILO“
Prohlídka klášterního pivovaru s výkladem o výrobě klášterního piva.
Degustace vyráběných piv.
Posezení s občerstvením včetně klášterního piva /3 piva na os/.

čas trvání cca 2,5 hod.
akce pro minimální počet osob 10
cena 375,-Kč/os


PROHLÍDKA PIVOVARU A NOC V KLÁŠTEŘE "DRSLAV"
Příjezd a ubytování v Opatství premonstrátského kláštera ve dvoulůžkových pokojích.
Večeře - klášterní menu s pivem.
Prohlídka klášterního pivovaru včetně degustace vyráběných piv.
Prohlídka historické části kláštera při svíčkách.
Večerní posezení s občerstvením a klášterním pivem /3 piva na os/.
Odjezd po snídani.

akce pro minimální počet osob 10
cena 995,-Kč/os

Aktualizováno: před 5 lety

Boží pivo? Dobrý klášter by měl mít pivovar, želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:Vít Schmarc

Nedaleko tradiční pivovarské výspy Humpolce se nachází malá obec Želiv s významným premonstrátským klášterem, jehož tradice sahá až do roku 1139. „Když byl dobrý a pořádný klášter, tak měl také dobrý a pořádný pivovar,“ říká současný želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek. První zmínky o vaření piva v klášteře pochází ze 14. století. Na hlubokou tradici navázali želivští v novém miléniu.

Mezi lety 2003 a 2009 fungoval Klášterní pivovar Želiv na staré technologii, ale nepodařilo se mu prorazit. V roce 2010 pak představil novou varnu a pod vedením sládka Jiřího Kratochvíla zvedl kvalitu svého piva. Základem portfolia je chutná desítka Milo, trochu netradičně polotmavá a chmelená méně obvyklou českou odrůdou Vital. Chybět ale samozřejmě nemůže svrchně kvašené Abbye, pivo typické pro belgické a holandské Trapistické kláštery. Oproti všudypřítomným citrusovým aleům je zemitý Godšalk vítaným osvěžením.

Na varně nemohou chybět tři nutné propriety – hodiny, zvon a krucifix. „S krucifixem jsme si užili,“ vzpomíná sládek Jiří Kratochvíl. „Žádný nám sem úplně nepasoval, nakonec jsme museli použít variantu bez břevna.“ Na Želivi by se dalo dokumentovat staleté spojení piva a duchovní tradice. Opat Šimek říká, že vedle občerstvení duchovního by měl každý klášter nabízet i občerstvení tělesné. Suroviny, z nichž se vaří pivo, jsou samy o sobě božím dílem. „A my to pánu bohu jenom trochu pomáháme dotvořit.“

Pivní skaut: Klášterní pivovar Želiv přispívá po svém k božímu dílu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:E15.czAutor:Vít Schmarc

Nedaleko tradiční pivovarské výspy Humpolce se nachází malá obec Želiv s významným premonstrátským klášterem, jehož tradice sahá až do roku 1139. „Když byl dobrý a pořádný klášter, tak měl také dobrý a pořádný pivovar,“ říká současný želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek. První zmínky o vaření piva v klášteře pochází ze 14. století. Na hlubokou tradici navázali želivští v novém miléniu.

Mezi lety 2003 a 2009 fungoval Klášterní pivovar Želiv na staré technologii, ale nepodařilo se mu prorazit. V roce 2010 pak představil novou varnu a pod vedením sládka Jiřího Kratochvíla zvedl kvalitu svého piva. Základem portfolia je chutná desítka Milo, trochu netradičně polotmavá a chmelená méně obvyklou českou odrůdou Vital. Chybět ale samozřejmě nemůže svrchně kvašené Abbye, pivo typické pro belgické a holandské Trapistické kláštery. Oproti všudypřítomným citrusovým aleům je zemitý Godšalk vítaným osvěžením.

Na varně nemohou chybět tři nutné propriety – hodiny, zvon a krucifix. „S krucifixem jsme si užili,“ vzpomíná sládek Jiří Kratochvíl. „Žádný nám sem úplně nepasoval, nakonec jsme museli použít variantu bez břevna.“ Na Želivi by se dalo dokumentovat staleté spojení piva a duchovní tradice. Opat Šimek říká, že vedle občerstvení duchovního by měl každý klášter nabízet i občerstvení tělesné. Suroviny, z nichž se vaří pivo, jsou samy o sobě božím dílem. „A my to pánu bohu jenom trochu pomáháme dotvořit.“

Pivní skaut: Klášterní pivovar Želiv přispívá po svém k božímu dílu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:E15.czAutor:Vít Schmarc

Nedaleko tradiční pivovarské výspy Humpolce se nachází malá obec Želiv s významným premonstrátským klášterem, jehož tradice sahá až do roku 1139. „Když byl dobrý a pořádný klášter, tak měl také dobrý a pořádný pivovar,“ říká současný želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek. První zmínky o vaření piva v klášteře pochází ze 14. století. Na hlubokou tradici navázali želivští v novém miléniu.

Mezi lety 2003 a 2009 fungoval Klášterní pivovar Želiv na staré technologii, ale nepodařilo se mu prorazit. V roce 2010 pak představil novou varnu a pod vedením sládka Jiřího Kratochvíla zvedl kvalitu svého piva. Základem portfolia je chutná desítka Milo, trochu netradičně polotmavá a chmelená méně obvyklou českou odrůdou Vital. Chybět ale samozřejmě nemůže svrchně kvašené Abbye, pivo typické pro belgické a holandské Trapistické kláštery. Oproti všudypřítomným citrusovým aleům je zemitý Godšalk vítaným osvěžením.

Na varně nemohou chybět tři nutné propriety – hodiny, zvon a krucifix. „S krucifixem jsme si užili,“ vzpomíná sládek Jiří Kratochvíl. „Žádný nám sem úplně nepasoval, nakonec jsme museli použít variantu bez břevna.“ Na Želivi by se dalo dokumentovat staleté spojení piva a duchovní tradice. Opat Šimek říká, že vedle občerstvení duchovního by měl každý klášter nabízet i občerstvení tělesné. Suroviny, z nichž se vaří pivo, jsou samy o sobě božím dílem. „A my to pánu bohu jenom trochu pomáháme dotvořit.“

V Želivě ožívá staletá tradice. Premonstráti na druhý pokus obnovují pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:ekonom.czAutor:Jan Richter

● Želivský klášterní pivovar fungoval téměř tři staletí, pak ale vyhořel.
● Pivovar s restaurací má do kláštera přitáhnout více návštěvníků.
● Klášter se chce stát kulturním centrem regionu.

Ochutnávka v Želivském klášterním pivovaru je jako výprava do historie. Nejprodávanější světlý dvanáctistupňový ležák Haštal nese jméno želivského opata z konce 12. století. Opat Jeroným, po němž je pojmenován pšeničný ležák, do kláštera na počátku 18. století přivedl architekta Jana Blažeje Santiniho, který se podílel na obnově vyhořelého areálu a přestavěl místní kostel. Speciální "abbey ale" belgického typu, který v Želivě poprvé uvařili loni, se zase jmenuje po historicky prvním opatovi Gottschalkovi. "Nejraději mám Haštala, chutná podobně jako plzeňské," říká současný opat Jáchym Jaroslav Šimek, který klášter vede od roku 2013.

Pivovar v premonstrátském klášteře v Želivě, založeném ve 12. století na soutoku řek Želivky a Trnavy nedaleko Humpolce, letos slaví 400 let od založení a získání várečného práva. Pivo se v klášteře vařilo až do roku 1907, kdy vyhořel. O obnovení pivovarnické tradice se v Želivě pokusili už před 12 lety, ale neuspěli. "Všechno tehdy bylo špatně. Klášter měl v pivovaru jen třetinový podíl, neviděli jsme do smluv, nevěděli jsme, kolik piva se vlastně vyrobí. Pivo se vařilo ze sladových extraktů, lidé nám říkali, že to byl vařený šumák," říká správce klášterního majetku František Marek. Když se nakonec pivovar po šesti letech dostal do exekuce, klášter z podniku vycouval a v roce 2010 se do obnovy pivovarských tradic pustil podruhé. "Byla to důležitá zkušenost, pochopili jsme, že není dobré chodit do holportu," říká opat Jáchym.

Do zcela nového vybavení investovali želivští premonstráti kolem šesti milionů korun, z čehož přes polovinu zaplatili z dotace od zemědělského podpůrného fondu. Na zbytek si vzali úvěr, který už splatili. Dalšího půl milionu stály stavební úpravy. "Po pěti letech, kdy dotace skončila, jsme tak mohli začít s čistým stolem a využívat zdroje, které klášter získal v rámci majetkového vyrovnání," říká Marek.

Klášterní restaurace je místem k setkávání

Publikováno:před 3 letyZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta Slavíková

Zhruba tři týdny funguje při želivském klášteře nová restaurace. Její personál i tamní premonstráty příjemně překvapilo, že ji za tak krátkou dobu navštívilo tolik strávníků.

A to se turistická sezona v klášteře teprve rozjíždí. Jak řekl premonstrát bratr Gottschalk, hlavním důvodem k vybudování restaurace byla myšlenka ještě více přispět ke vzájemnému setkávání lidí. „Klášter tu stojí od dvanáctého století, považujeme ho za místo vzájemného setkávání a klášterní restaurace může tomuto smyslu určitě hodně pomoci," uvažoval bratr Gottschalk.

Také upřímně dodal, že on sám ze začátku nevěřil, že by tento projekt mohl být úspěšný. „Přiznám se, že já osobně jsem byl skeptický, vzhledem k tomu, že v Želivě je už několik restaurací. Ale dnes jsem větší optimista," usmál se premonstrát, když se rozhlížel po zaplněném lokále.

Restaurace je volně rozdělena právě na klasický lokál a větší místnost určenou zejména pro rauty nebo bohatší hostiny. „U nás jsou křty, svatby, takže pro lidi bude určitě výhodné, že celou oslavu mohou mít pod jednou střechou," podotkl bratr Gottschalk.

Filozofií klášterní restaurace je především být místem, kde je lidem dobře a kam se rádi vracejí. „Také chceme, aby se odlišovala od ostatních. Proto jsme například zavedli nedělní večery s živou hudbou. Nevím, zda poblíž něco takového je. Mohou se najít hosté, kteří nás právě kvůli tomu budou vyhledávat," mínil premonstrát. Dalším specifikem restaurace je fakt, že její součástí je klášterní pivovar. „Snažíme se této zajímavosti využít a spojit gastronomii s naším pivem," poznamenal šéfkuchař klášterní restaurace Aleš Váha.

Vedle toho zmínil, že jejich kuchyně je vybavena nejmodernější technikou a že si třeba i pěstují vlastní bylinky. „Vaříme ze sezonních surovin od regionálních dodavatelů. Respektujeme řád premonstrátů, jelikož vaříme i pro ně. Zároveň se při sestavování jídelníčku snažíme myslet na lidi, kteří sem přijíždějí," komentoval Váha.

Manažer restaurace Vojtěch Zdarsa doplnil, že tedy nedrží stálý jídelníček, ale na každý den připravují jiné menu. Na otázku, jak se vlastně ocitli v Želivě, odpověděl, že když se dozvěděl o možnosti pracovat v klášterní restauraci, dlouho neváhal. „Oslovil jsem Aleše, jestli by do toho šel se mnou. Když jsem se učil kuchařem, byl právě on mým učitelem a zároveň přítelem," usmál se Zdarsa.

Bratr Gottschalk upozornil ještě na perličky, které se týkají interiéru. „Na židlích budou brzy viset jmenovky významných osobností, které klášter navštívily. V lokále už jsou i fotografie některých z nich. Když se hosté rozhlédnou, dozvědí se, kdo tady byl před nimi. V salonku bychom také chtěli vytvořit galerii, aby lidé, kteří k nám přijdou za dobrým jídlem nebo pivem, měli příležitost dotknout se krásna," nastínil další plány.

Premonstráti rovněž přemýšlejí, jak hosty lákat i mimo sezonu. „My zdejší moc dobře víme, že turistická sezona víceméně končí po želivské pouti, tedy začátkem září, a pak je tu přibližně až do května klid. Uvidíme, jestli se u nás lidem zalíbí natolik, aby se k nám vraceli i na podzim a v zimě. Rádi bychom je zvali na nejrůznější akce – od koncertů, talk show až po besedy a přednášky," prozradil bratr Gottschalk.

Klášterní pivovar: Ze staré technologie zbyly tři tanky

Publikováno:před 3 letyZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta Slavíková

Výraznými změnami prošel v posledních týdnech želivský klášterní pivovar.

V původní varně jsou umístěny tanky na pivo a zbrusu nová patnáctihektolitrová varna litrů vznikla v prostorách budoucí restaurace. Kapacita pivovaru se tak navýšila zhruba devětkrát.

K zásadní rekonstrukci pivovaru došlo podle slov tamního sládka Jiřího Kratochvíla hlavně kvůli tomu, že v dosavadním provozu nebylo jednoduché udržet stabilní kvalitu. „Souvisí s ní ale i otevření klášterní restaurace. Předpokládá se totiž, že jen ona spolkne dosavadní roční výstav, který byl kolem pětadvaceti tisíc litrů.," vysvětlil Kratochvíl. Nyní by se měl roční výstav navýšit. O kolik, to bude podle sládka záležet na tom, jaký bude o pivo zájem.

Co se týče technologie, nezůstal v želivském pivovaru kámen na kameni. „Nic z toho, co tu dnes uvidíte, tu nebylo. Nechal jsem si jen tři staré ležácké tanky na speciály," zdůraznil sládek a v nové varně ještě upozornil na jednu důležitou novinku. „Už máme samostatnou vířivou káď na separaci kalu po dokončení várky," řekl sládek.

Jak Kratochvíl dále prozradil, žemilovníci zlatavého moku se vedle už zaběhnutého sortimentu mohou těšit na dvě novinky. „Už jsme začali vařit pivo nazvané Falco. Jde o tmavý nefiltrovaný čtrnáctistupňový speciál. A protože jsme klášterní pivovar, chystáme se vařit ještě jeden nový druh, a to typu Abbey Ale," nastínil Kratochvíl.

Také odhadoval, že do této doby se zhruba devadesát procent z celkového objemu piva udalo zájemcům přímo v klášteře.

Nyní ovšem klášterní pivovar plánuje rozhodit sítě. „Chtěli bychom oslovit restaurace zaměřující se na pivní speciály, třeba v Praze nebo v Brně," nastínil úvahy o exportu Kratochvíl.

Již zmíněná klášterní restaurace by měla první hosty napojit a nakrmit v průběhu června. „Zajímavostí je, že k výčepu přímo z pivovaru potečou potrubím dva druhy našeho piva," upozornil želivský sládek.

Těmi druhy by měl být dvanáctistupňový světlý ležák plzeňského typu Haštal a nejspíše dvanáctistupňový pšeničný ležák Jeroným.

Rekonstrukce želivského klášterního pivovaru se na čas dotkla i oblíbených exkurzí „Omezili jsme je a podobu oprav jsme je i zrušili. Teď už sem návštěvníci opět chodí, i když v omezeném režimu," zmínil Kratochvíl.

Kvůli bezpečnosti se totiž do prostor pivovaru s novou a hlavně větší technologií vejde maximálně patnáct návštěvníků.

Žehnání vánočního piva. Premonstráti ho v Želivě vaří 300 let

Publikováno:před 4 letyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Želivský klášterní pivovar uvařil pro závěrečné období roku dvě speciality. Návštěvníci tam mohou ochutnat silné polotmavé vánoční pivo připravené podle tradičních bavorských receptur, a také Mikulášskou černou třináctku. Nové vánoční pivo premonstráti požehnali během programu k zahájení adventu v klášteře.

Klášterní pivovar se vánočním speciálům věnuje čtvrtým rokem, kvůli potřebné době zrání s jejich výrobou začal už v září. Osmnáctistupňového bavorského piva typu doppelbock bylo uvařeno 1900 litrů. "Dodrželi jsme v rámci možností historické technologické postupy a přímo tento typ piva vaříme druhým rokem," řekla Lenka Vacková z Opatství Želiv. Černého mikulášského piva je připraveno 350 litrů. "Jedná se o klasické tmavé české pivo s tím, že je přímým důkazem, že černé pivo nemusí být sladké," přiblížila.

Želivští premonstráti vařili pivo skoro 300 let až do roku 1907, kdy klášterní budovy zničil rozsáhlý požár. K výrobě zlatavého moku se klášter vrátil v roce 2003, kvůli staré technologii ji ale udržel jen šest let. V roce 2011 založila kanonie nový malý pivovar s moderním vybavením, vloni v něm bylo uvařeno 23 tisíc litrů piva.

Adventní program s prohlídkami se v želivském klášteře bude odehrávat každou sobotu. Pravidelným hostem bude zpěvačka Naďa Urbánková, která v posledních letech v Želivě bydlí. Na 5. prosince je připravena Mikulášská nadílka a o týden později Soví noc s živými sovami. Adventní trh se uskuteční 19. prosince. Připraveny jsou i další akce. Vánoční koncert Evy Pilarové se v klášterních ambitech uskuteční 13. prosince. Podrobnosti lze najít na webových stránkách kanonie.

Na první noční prohlídce požehnají osmnáctce

Publikováno:před 4 letyZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta Slavíková

Letošní advent v želivském klášteře přinese nejen sváteční atmosféru, ale také hned několik hudebních zážitků, Mikulášskou nadílku, adventní trh, speciální pivo či netradiční noční prohlídku architektonického skvostu.

Adventní program u premonstrátů začne s touto sobotou, kdy se vůbec poprvé uskuteční noční adventní prohlídka kláštera. Další tři adventní prohlídky jsou naplánovány na následující soboty. „Děti do patnácti let mají vstupné zdarma, začátek je vždy v osmnáct hodin," doplnila důležitou informaci Lenka Vacková ze želivského kláštera. Návštěvníci nad patnáct let pak zaplatí sto padesát korun.

Den před první adventní nedělí se hosté dočkají kromě prohlídky i dalších specialit. Na své si přijdou milovníci piva, jelikož želivský klášterní pivovar chystá žehnání i první ochutnávku osmnáctistupňového polotmavého vánočního speciálu typu doppelbock s přiléhajícím názvem Vánoční 18°.

Ochuzeni nebudou ani příznivci hudby. Ku příležitosti výročí Jakuba Jana Ryby želivský klášter zorganizuje koncert pod vedením varhaníka Petra Žáka.

Na sobotu před druhou adventní nedělí připadá návštěva Mikuláše, čertů a andělů, proto premonstráti naplánovali kromě další noční prohlídky kláštera mikulášskou nadílku. Druhá, třetí i čtvrtá adventní sobota pak budou ve znamení zpívání s Naďou Urbánkovou.

Další hudební lahůdkou bude vánoční koncert zlaté slavice Evy Pilarové, která v želivském klášteře vystoupí na třetí adventní neděli, tedy 13. prosince od sedmnácti hodin. Legenda české hudební scény vystoupí v ambitech kláštera za doprovodu klavíru a kontrabasu. „Vstupenky si zájemci mohou zakoupit u nás v klášteře, nebo nám mohou zavolat a zarezervovat si je," podotkla Vacková.

Ale ani v sobotu před koncertem Evy Pilarové nebude v Želivě nuda, v klášteře se totiž uskuteční Soví noc. Jak už název akce napovídá, v ambitech kláštera budou k obdivování noční ptáci – tedy sovy.

Advent s premonstráty skončí v sobotu 19. prosince před Zlatou nedělí. Přítomní si potřetí a naposledy zazpívají s Naďou Urbánkovou, seznámí se s řezbářem ze Slovenska a také budou moci dokoupit poslední drobnosti pod stromeček na adventním trhu. „Budeme rádi, když si v předvánočním shonu lidé najdou chvilku a přijdou si k nám odpočinout a načerpat sílu," pozvala na závěr spoluorganizátorka nočních prohlídek kláštera Vacková.

Mniši slavnému hostu uvařili pivo a pojmenovali ho po něm

Publikováno:před 4 letyZdroj:Deník.czAutor:Aneta Slavíková

Příští pátek bude v želivském premonstrátském klášteře zvláštní hned ze dvou důvodů.

Svou návštěvou klášter poctí světový tenor Štefan Margita, pro kterého se v klášterním pivovaru uvařilo doslova výjimečné překvapení.

Vůbec poprvé v historii želivského pivovaru se na stole objeví lahev piva, která nese jméno po slavné osobnosti. Štefan tak už není „jen" významný zpěvák, ale také dvanáctistupňový světlý nefiltrovaný ležák.

Limitovaná kolekce pěti set lahví piva Štefan, které spatřilo světlo světa na počest návštěvy Štefana Margity, bude v prodeji přímo po skončení dvou pátečních koncertů. Ty se budou konat v sedmnáct 
a ve dvacet hodin. „Půjde 
o projev vděčnosti k muži, který si vedle světových operních domů, v nichž pravidelně vystupuje, našel čas i na želivský klášter," prozradil opat želivského kláštera Jáchym Jaroslav Šimek.

Shodou okolností, právě 
v pátek 9. října slaví svůj svátek všichni Štefanové. Želivská klášterní piva Haštal, Jeroným či Salesius nesou jména po významných želivských opatech. Nyní je to vůbec poprvé, co želivský pivovar pojmenoval pivo po veřejně známé osobnosti. „Pro zpěváka to bude překvapení. Vzhledem k tomu, že v pátek 
u nás oslaví svůj svátek, tak 
to bude i náš dárek," sdělila Lenka Vacková z pivovaru.

Ta také připomněla, že ve světě je obvyklé, že slavní lidé mají své značky vína nebo šampaňského. „Manžel Hany Zagorové se může pyšnit tím, že mu v želivském klášteře uvařili speciální pivo," podotkla s úsměvem Vacková.

Ještě doplnila, že v prosinci se klášter bude těšit na vystoupení další hudební celebrity. Do Želiva zavítá Eva Pilarová. „Věříme, že pivo 
pro slavné osobnosti nevaříme naposledy. Už teď náš sládek přemýšlí nad tím, jakou chuť by mohlo být pivo nesoucí jméno právě po Evě Pilarové," prozradila Vacková.

Světový tenor Štefan Margita se v pátek v rámci šedesátiminutové talkshow ocitne „ve zpovědnici Karola Lovaše", božejovského faráře.

Zpěvák si také připravil nejednu pěveckou lahůdku, zazpívá česky, slovensky, maďarsky i latinsky.

Želivský sládek: Marihuanové pivo bratřím nevařím

Publikováno:před 4 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej Stratilík

Dělá pivo nejen pro potřeby opatství, ale i každému, kdo do Želiva přijde na návštěvu. Jiří Kratochvíl popisuje, jak se sládkuje v premonstrátském klášteře.

Pivovarů sídlících v klášterech je v Česku hned několik. Ať už jde o břevnovský a strahovský pivovar v Praze, či broumovský v Olivětíně. „Ten želivský je ale jediný skutečně klášterní. Jsem jediný sládek v republice zaměstnaný opatstvím,“ přibližuje želivský unikát sládek Jiří Kratochvíl.

A co konkrétně to pro výrobu piva znamená? „Nepřipadá v úvahu, abych tu vařil třeba marihuanové pivo nebo American Pale Ale (svrchně kvašený speciál s ovocitou až květinovou vůní, pozn. red.), to je už příliš rozverné. Tady se klade důraz na tradiční výrobky,“ vysvětluje Kratochvíl, jehož pracoviště se nachází v románských sklepích. A ještě jeden rozdíl zde existuje: když vymyslí nový typ piva, musí jej – včetně názvu – dopředu konzultovat s opatem.

V historickém objektu želivského kláštera uvaří během roku celkem osm druhů piva. Právě teď zde kvasí světlá dvanáctka plzeňského typu, světlý lehký patnáctistupňový pšeničný ležák a černá pšeničná dvanáctka. „Ta půjde ven začátkem srpna. Poprvé jsem ji zkoušel v masopustní době jako patnáctku a měla úspěch, takže jsem si ji teď zopakoval ještě jednou, ale tentokrát ve dvanáctistupňovém provedení,“ přibližuje Kratochvíl.

„Díky Bohu se mi každá první várka povedla“

Speciály, které připravuje, se často řídí nadcházejícím svátečním obdobím. Během Vánoc ze sklepa míří například silný a těžký osmnáctistupňový doppelbock – historicky se jedná o pivo pro mnichy, kteří se jím „živili“ v postních dnech.

Než loni v únoru nastoupil Jiří Kratochvíl v Želivu, pracoval dvaadvacet let v humpoleckém pivovaru. Zažil ještě doby, kdy patřil do národního podniku Jihočeské pivovary. „Prošel jsem si tam celou výrobou. Začínal jsem u koulení sudů a skončil na varně,“ směje se. Pivovarské vzdělání nemá, mluví o sobě jako o samoukovi. Když se poprvé dostal do želivského kláštera, byl to prý šok. Pracuje se tu úplně jinak, než na co si zvykl. „Všechno je tu volnější,“ tvrdí, „co v normální soukromé firmě trvá dvě hodiny, tak tady zabere několik týdnů. I přesto si myslím, že směřujeme správným směrem,“ doplňuje jedním dechem.

Částečně se to projevuje například při přípravě speciálů a výběru surovin. Podle Kratochvíla musí všechno probíhat velmi pečlivě, aby se výsledný produkt co nejvíc přiblížil původním historickým pivům pocházejícím z Bavorska. „A díky Bohu se mi první várka pokaždé povedla,“ dodává.

Celý koncept zapadá do stovky let dlouhé pivovarnické tradice v želivském klášteře. První písemná zmínka o výrobě piva je z roku 1617, podle dalších údajů se tu však vaří už od 14. století. V roce 1907 pivovar vyhořel a na obnovu se čekalo téměř celé století. „Před dvanácti lety se bratři rozhodli, že se začne vařit znovu. Premonstráti totiž vždycky vařili pivo,“ reaguje Kratochvíl.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.03.2019 15:3618