Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 4 lety

Ležáky a produktové novinky Prazdroji zajistily rekordní rok 2019

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Region Plzeň

Plzeňský Prazdroj má za sebou úspěšný rok. Na tuzemském trhu loni prodal 7,23 milionu hektolitrů piv, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018.
I navzdory horšímu počasí se mu díky novinkám zejména ve velmi populárních kategoriích ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech, Prazdroji se daří nabídnout jim lepší zážitek.

Ležáky se těší stále vetší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje – Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast. Celkově značka Gambrinus rostla o 7 %. Z ležáků loni zaznamenaly vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast (celkově meziročně +13 %).

Celkově Plzeňský Prazdroj předčil výsledky předchozího roku o necelé procento. „Jde ale o velmi dobrý výsledek, zvláště pokud si uvědomíme, že vloni nám nepřálo počasí tak, jako v předchozím roce s rekordně dlouhým a teplým létem,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji se dařilo i v prodeji nealkoholických piv a ciderů. Prodeje Birellu se loni zvýšily o 18 % a tato značka byla nejrychleji rostoucí z celého portfolia Prazdroje. Úspěšný byl zejména ochucený Birell, v této kategorii Prazdroj každý rok přichází na trh s novou variantou. „Úspěch Birellu je důkazem, že s aktivním životním stylem roste i poptávka zákazníků po nealkoholických nápojích vyráběných výhradně z kvalitních přírodních surovin. Nabídku v této oblasti stále rozšiřujeme a kromě balených nealkoholických piv zvyšujeme prodeje základní i ochucené verze Birellu v čepované formě. Čepovaný Birell je stále populárnější, a to i mimo letní měsíce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Dnes již téměř každé desáté pivo z Prazdroje nese tuto značku. Dařilo se také ciderům, a to zejména díky zájmu zákazníků o nové příchutě Frisca.

Prazdroj jako jeden z mála tuzemských výrobců loni mírně vylepšil prodeje v hospodách. Vrací se mu tak podpora, kterou jim dlouhodobě věnuje. Ve svých programech se zaměřuje především na zlepšování zážitku pro spotřebitele, na péči o pivo a kvalitu jeho čepování a zlepšování prostředí. Jen v loňském roce inicioval úpravy interiérů u 430 hospod, dalším pomohl s úpravami venkovních prostor a celkem pomohl proměnit k lepšímu zhruba 600 provozoven. Prazdroj kromě toho podpořil i 886 vesnických hospod, kterým pomohl

například s vybavením, školením personálu, ale radí jim třeba i jakými společenskými akcemi přilákat zákazníky. Že se toto úsilí Prazdroji vyplácí, dokládají čísla. Prazdroj loni v hospodách a restauracích zvýšil prodeje piv o více než jedno procento.

I v obchodech se Prazdroj soustředil na investice do zlepšování nákupního prostředí. Plzeňský Prazdroj spolupracuje se vsemi velkými zákazníky na Českém trhu, ale i s malými venkovskými prodejnami. V rámci zvyšování hodnoty kategorie vytváří přehlednější pivní sekce s novými typy přehledných regálů a zlepšuje navigaci pro spotřebitele v jednotlivých prodejnách. „Díky tomu se zkracuje doba nákupu a zvyšuje se spokojenost nakupujících, což jasně ukazují všechny naše průzkumy i zpětná vazba od obchodníků,“ říká Tomáš Mráz. Nové uspořádání pivních sekcí má již více než 1100 prodejen. Prodeje v obchodech se loni i tak mírně snížily, kde jedním z důvodů byl plánovaný konec výroby piva Gambrinus v PET lahvích, následovaný značkou Radegast, kterým se rozhodl Plzeňský Prazdroj snižovat svůj dopad na životní prostředí a minimalizovat množství nově vyrobeného plastu.

Prazdroj má novou ředitelkou firemních vztahů a komunikace

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj má novou ředitelku firemních vztahů a komunikace. Stala se jí zakladatelka a dosavadní šéfka aliance Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Na vedoucím postu střídá Drahomíru Mandíkovou, která na úspěšnou éru v Prazdroji navazuje ve funkci ředitelky korporátních vztahů mateřské skupiny Asahi Breweries Europe Group.

Agendu komunikace, firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje nově přebírá Pavlína Kalousová, která naváže na dlouholetou úspěšnou práci Drahomíry Mandíkové. Ta spolu se svým týmem získala pro Prazdroj četná ocenění právě na poli firemní reputace a odpovědného přístupu k podnikání, mimo jiné mezinárodní cenu Green Frog za nejlepší odpovědnostní zprávu ve střední a východní Evropě nebo titul Trendsetter v rámci ocenění Top Odpovědná firma. Drahomíra Mandíková je nově ředitelkou korporátních vztahů v rámci evropské skupiny Asahi Breweries Europe Group, jejíž součástí je i Prazdroj.

Pavlína Kalousová se chce soustředit zejména na trvale udržitelný rozměr podnikání společnosti a podporovat inovativní činnosti Prazdroje v tomto směru. To vychází i z jejího předchozího působení jakožto šéfky Byznysu pro společnost, kterou v roce 2009 založila a ze které vybudovala nejúspěšnější tuzemskou organizaci v oblasti firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje. Podařilo se jí namotivovat více než 80 tuzemských firem k podpisu evropské Charty diverzity, kterou do České republiky přivedla. Iniciovala vznik Indexu zastoupení žen ve vedení a zároveň v této oblasti pomáhala určovat strategii pro mnoho společností střední Evropy.

Více než 10 let byla také místopředsedkyní poradního orgánu vlády pro oblast sociální odpovědnosti. Stála u zrodu inovativních projektů se společenským dopadem, jako jsou například dárcovské DMS, Národní potravinová sbírka nebo interaktivní platforma Zapojimse.cz propojující firemní dobrovolníky s potřebnými. Za svůj přístup získala řadu oborových ocenění, mezi nimi například Českou cenu za PR. Magazín Forbes ji poslední dva roky zařadil do žebříčku nejvlivnějších žen Česka.

Pavlína Kalousová vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve volném čase se věnuje dceři a rodině, cestuje, sportuje a rozvíjí městské zahradničení.

Pivní speciály Volby sládků vaří Prazdroj už pět let

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Program Plzeňského Prazdroje Volba sládků už pět let přináší každý měsíc do více než třinácti set hospod a restaurací zajímavá piva různých pivních kategorií. Na výčepech se za tu dobu postupně objevilo už 58 unikátních pivních speciálů, které obohatily stálou nabídku piv ve všech koutech republiky.

Volba sládků funguje už od roku 2015 a nabízí pivařům každý měsíc nový pivní speciál se zajímavým příběhem. V průběhu pěti let se počet zapojených hospod a restaurací, které mají piva z Volby sládků na čepu, téměř zdvojnásobil na více než 1 300. Přičemž si Prazdroj pečlivě vybírá provozovny, kde je Volba sládků k dispozici, podle toho, kde se o pivo nejlépe starají a věnují mu perfektní péči, aby byla zajištěná nejlepší kvalita.

„Když jsme v Prazdroji s Volbou sládků před pěti lety začínali, netušili jsme, jaký zájem mezi konzumenty a hospodskými tento program vyvolá. Rostoucí obliba nás rozhodně překvapila. Pro nás sládky je to navíc skvělá příležitost ukázat, že dokážeme vařit i velmi chutná piva i z jiných kategorií, než jen tradiční český ležák plzeňského typu,“ vysvětluje sládek Daniel Urban.

Mezi dosud představenými pivy v rámci programu Volba sládků byly pivní speciály IPA, Stout, Saison či Alt. Několik várek uvařili prazdrojští sládci také ve spolupráci se svými kolegy z malých pivovarů. Tak vzniklo pivo American Amber Lager uvařené společně se sládky brněnského Parního pivovaru Hauskrecht nebo ležák První, který uvařili společně se sládky Pivovaru Matuška k 100. výročí založení první republiky. „Je dobré, že i velké pivovary jako je Plzeňský Prazdroj přicházejí s novými pivy. Štamgasti si samozřejmě dávají nejvíce to svoje plzeňské, ale stále častěji rádi ochutnávají i měsíční novinku od Volby sládků,“ hodnotí hostinský Jiří Vrba z Plzeňského Dvora v Brně.

Některá piva byla nejen příjemným oživením nabídky hospod, ale taky pomohla dobré věci. Část výtěžku z prodeje piva African Coffee Stout, který byl uvařen společně s pivovarem Safari ze Dvora Králové nad Labem, přispěla na ohrožené africké nosorožce. „Loni jsme také přispěli 75 000 korun na Tříkrálovou sbírku pro lidi v nouzi. O výši příspěvku rozhodli lidé z celého Česka, kteří si na Tři krále přišli do hospod vychutnat Tříkrálový ležák, který jsme v rámci Volby sládků uvařili,“ dodává Daniel Ubran.

Letos v březnu najdou milovníci piva na čepu Karamelový Mistrův ležák s obsahem alkoholu 4,9 % obj., který vyniká tmavě jantarovou barvou, krémovou pěnou a jemnými karamelovými tóny. Díky delší době ležení je jeho chuť krásně zakulacena a pivo je tak skvěle pitelné. Polotmavý 12° ležák uvařený ze čtyř druhů sladu a aromatického chmele Sládek je ideální volbou k příjemné večeři. „Karamelový Mistrův ležák se hodí nejlépe ke grilovaným masům a BBQ omáčkám. Chutě velmi dobře snoubí i s nazrálými sýry nebo pečenými dezerty,“ dodává sládek Daniel Urban.

Hospody a restaurace, kde si pivní nadšenci mohou vychutnat piva z programu Volba sládků, jsou k dispozici na stránkách volbasladku.cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz.

Prazdroj měl rekordní rok 2019

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj má za sebou další úspěšný rok. Na tuzemském trhu loni prodal 7,23 milionu hektolitrů piv, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018. I navzdory horšímu počasí se mu díky novinkám zejména ve velmi populárních kategoriích ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech, Prazdroji se daří nabídnout jim lepší zážitek.

Ležáky se těší stále vetší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje – Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast. Celkově značka Gambrinus rostla o 7 %. Z ležáků loni zaznamenaly vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast (celkově meziročně +13 %).

Celkově Plzeňský Prazdroj předčil výsledky předchozího roku o necelé procento. „Jde ale o velmi dobrý výsledek, zvláště pokud si uvědomíme, že vloni nám nepřálo počasí tak, jako v předchozím roce s rekordně dlouhým a teplým létem,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji se dařilo i v prodeji nealkoholických piv a ciderů. Prodeje Birellu se loni zvýšily o 18 % a tato značka byla nejrychleji rostoucí z celého portfolia Prazdroje. Úspěšný byl zejména ochucený Birell, v této kategorii Prazdroj každý rok přichází na trh s novou variantou. „Úspěch Birellu je důkazem, že s aktivním životním stylem roste i poptávka zákazníků po nealkoholických nápojích vyráběných výhradně z kvalitních přírodních surovin. Nabídku v této oblasti stále rozšiřujeme a kromě balených nealkoholických piv zvyšujeme prodeje základní i ochucené verze Birellu v čepované formě. Čepovaný Birell je stále populárnější, a to i mimo letní měsíce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Dnes již téměř každé desáté pivo z Prazdroje nese tuto značku. Dařilo se také ciderům, a to zejména díky zájmu zákazníků o nové příchutě Frisca.

Prazdroj jako jeden z mála tuzemských výrobců loni mírně vylepšil prodeje v hospodách. Vrací se mu tak podpora, kterou jim dlouhodobě věnuje. Ve svých programech se zaměřuje především na zlepšování zážitku pro spotřebitele, na péči o pivo a kvalitu jeho čepování a zlepšování prostředí. Jen v loňském roce inicioval úpravy interiérů u 430 hospod, dalším pomohl s úpravami venkovních prostor a celkem pomohl proměnit k lepšímu zhruba 600 provozoven. Prazdroj kromě toho podpořil i 886 vesnických hospod, kterým pomohl například s vybavením, školením personálu, ale radí jim třeba i jakými společenskými akcemi přilákat zákazníky. Že se toto úsilí Prazdroji vyplácí, dokládají čísla. Prazdroj loni v hospodách a restauracích zvýšil prodeje piv o více než jedno procento.

I v obchodech se Prazdroj soustředil na investice do zlepšování nákupního prostředí. Plzeňský Prazdroj spolupracuje se vsemi velkými zákazníky na Českém trhu, ale i s malými venkovskými prodejnami. V rámci zvyšování hodnoty kategorie vytváří přehlednější pivní sekce s novými typy přehledných regálů a zlepšuje navigaci pro spotřebitele v jednotlivých prodejnách. „Díky tomu se zkracuje doba nákupu a zvyšuje se spokojenost nakupujících, což jasně ukazují všechny naše průzkumy i zpětná vazba od obchodníků,“ říká Tomáš Mráz. Nové uspořádání pivních sekcí má již více než 1100 prodejen. Prodeje v obchodech se loni i tak mírně snížily, kde jedním z důvodů byl plánovaný konec výroby piva Gambrinus v PET lahvích, následovaný značkou Radegast, kterým se rozhodl Plzeňský Prazdroj snižovat svůj dopad na životní prostředí a minimalizovat množství nově vyrobeného plastu.

Prazdroj: třetinu zaměstnanců i manažerů tvoří ženy, pivovar jim vychází vstříc

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:FeedIT.cz

Pivovarnictví již není ryze mužským světem jako v minulosti. Dokládají to data Plzeňského Prazdroje. Více než třetinu jeho zaměstnanců (35 %) tvoří ženy a téměř stejné zastoupení mají i ve vedoucích pozicích.

„Ženy mají v Prazdroji nejen velmi dobré předpoklady pro pracovní uplatnění, ale naše data dokazují, že i stejné možnosti seberealizace a pracovního postupu jako muži. Ženy nyní tvoří 34 % vedoucích pracovníků,“ říká manažerka firemní odpovědnosti Plzeňského Prazdroje Monika Matyáštíková. Prazdroj údaje uveřejňuje v souvislosti s Mezinárodním dnem žen, který si svět každoročně připomíná už od roku 1909.

Prazdroj dlouhodobě vychází vstříc svým zaměstnancům a pomáhá jim sladit jejich profesní a osobní život. Oceňovaným benefitem je například příspěvek ve výši až 6 000 Kč měsíčně na předškolní vzdělávání pro rodiče, kteří se chtějí vrátit z rodičovské dovolené dříve. Stejně tak Prazdroj vychází vstříc rodičům i z hlediska flexibility práce. Převážně matky malých dětí často využívají práci z domova, zkrácené úvazky nebo pružnou pracovní dobu.

Těmito programy Prazdroj podporuje diverzitu týmů a slaďování pracovního a soukromého života, což zvyšuje atraktivitu na trhu práce. Nejvíce žen pracuje v Prazdroji v oblastech financí, lidských zdrojů, korporátní komunikace a firemní odpovědnosti. Významné zastoupení mají ženy ale také na některých pracovištích, které si lidé spojují spíše s muži – ve vlastní výrobě piva nebo logistice. I zde pak často zastávají vedoucí pozice.

„Pivo není jen mužskou doménou a práce přímo v pivovaru také ne. Například manažerkou řízení balení produktů v pivovaru ve Velkých Popovicích je Veronika Sotolová, technoložkou, která má na starosti celý proces výroby piva od příjmu surovin až po jeho kvašení, Jana Šťastná. A jmenovat bych mohla dále. Co je ale skvělé, že některé ženy s našimi pivovary spojily i celou svou profesní dráhu. Nejdéle zaměstnanou ženou u nás je Alena Švábková, která pracuje v plzeňském pivovaru již úctyhodných 49 let, nyní na pozici skladnice,“ uvádí Monika Matyáštíková. Celková průměrná délka zaměstnanosti v Plzeňském Prazdroji je přitom 11,2 let.

Vikář požehnal velikonoční várce piva pro papeže

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Region Plzeň

Plzeňský generální vikář Jakub Holík ve středu požehnal velikonoční várce plzeňského zlatého ležáku Pilsner Urquell.
Před Velikonocemi se pivo z této várky vydá na 1300 km dlouhou cestu do Vatikánu k papeži. Pivovar tak zásilkou pro papeže navazuje na tradici starou více než sto let a Pilsner Urquell se zúčastní velikonočních oslav přímo v srdci Říma.

Generální vikář Jakub Holík dnes ve varně plzeňského pivovaru požehnal velikonoční várce i surovinám, ze kterých se Pilsner Urquell vaří. Požehnána byla již historicky první várka Pilsner Urquell, kterou uvařil sládek Josef Groll v roce 1842.

„Zakládání velikonoční várky se pro nás stalo již tradicí. Jsem hrdý na to, že letos povezeme zásilku pro papeže již po desáté a s Pilsner Urquell budeme v centru dění velikonočních oslav ve Vatikánu,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Do Vatikánu velikonoční várku dovezou marketingový ředitel Roman Trzaskalik a emeritní vrchní sládek Václav Berka a symbolicky ji předají papeži Františkovi. Pilsner Urquell tak pokračuje v tradici, která má své kořeny na konci 19. století, kdy si papež Lev XIII. nechal posílat plzeňský ležák na doporučení svých lékařů.

„Plzeňské pivo ve Vatikánu je spojení, které už funguje mnoho let, ale já jsem to dříve sledoval jen z povzdáli, protože pocházím z Moravy. Nyní poprvé mohu být nablízku žehnání várky piva a popřát tak vše dobré všem, kteří se na vaření piva podílí, ale taky lidem, kteří si o velikonočních svátcích budou na lahodném plzeňském pivu pochutnávat ať už v blízkosti baziliky svatého Petra ve Vatikánu nebo tady v Čechách,“ říká plzeňský generální vikář Jakub Holík.

Do Vatikánu letos kromě dřevěného soudku s požehnanou várkou poputuje i 2020 lahví plzeňského ležáku. Společně s pivem posílá plzeňský pivovar každoročně i tematický dar pro papeže. Letos to bude designová litrová lahev Pilsner Urquell ve speciálním obalu. Jedná se o limitovanou edici z dílny uměleckého skláře Lukáše Jabůrka, jež byla v prodeji v předvánočním čase. 10 korun z každé prodané lahve věnoval Pilsner Urquell Centru Paraple u příležitosti 25. výročí od jeho založení.

Prazdroj Slovensko otevřel distribuční centrum v Topolčanech

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Celková plocha skladu sa zdvojnásobila! Plzeňský Prazdroj Slovensko v stredu popoludní slávnostne otvoril nové priestory distribučného centa v Topoľčanoch. Nové administratívne priestory a sklad sú vybavené najmodernejším vybavením.

Od 3. februára 2020 došlo k zmene sídla obchodného distribučného centra (ODC) spoločnosti Plzeňský Prazdroj Slovensko, a. s. v Topoľčanoch. „Nové priestory budov skladu a administratívy presnejšie adresujú naše potreby a požiadavky a okrem moderného vybavenia prinesú aj väčšiu kapacitu skladu,“ vysvetľuje zmenu Martin Grygařík, obchodný riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Celková plocha skladu sa oproti bývalým priestorom viac než zdvojnásobila. Celý proces od prípravy až po sťahovanie trval zhruba rok a štvrť.

Otvorenia nových a moderných priestorov sa v stredu 12. februára zúčastnilo niekoľko najvyšších predstaviteľov spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Bol medzi nimi aj generálny riaditeľ Grant Liversage, finančný riaditeľ David Udal, riaditeľ ľudských zdrojov Rob Kenney, riaditeľka firemných vzťahov a komunikácie Pavlína Kalousová, obchodný riaditeľ Martin Grygařík, obchodný riaditeľ pre predaj v reštauráciách a pohostinstvách Branislav Kubiš a riaditeľ pre distribúciu a plánovanie Marek Prach. Všetci spoločne slávnostne prestrihli pásku nových priestorov.

Z pôvodnej adresy Krušovská cesta 2092, Topoľčany sa priestory presťahovali na novú neďalekú adresu Ulica Odbojárov 663, Tovarníky. „Pivo je špecifický tovar. Má krátku exspiráciu a na prepravu je veľké a ťažké. To znamená, že denne musíme manipulovať a doručiť k našim zákazníkom tisíce ton tovaru vo veľmi krátkom čase. A práve obchodné centrá, ako je aj to v Topoľčanoch, sú v tejto oblasti nenahraditeľné,“ dodáva Martin Grygařík.

Odberných distribučných centier má spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko, a. s. celkovo šesť, a to v Bratislave, Bytči, Zvolene, Veľkom Šariši, Spišskej Novej Vsi a Topoľčanoch.

Manažerem závodu v Plzni se stal Petr Kofroň

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Dosavadní manažer velkopopovického pivovaru Petr Kofroň změnil v rámci Plzeňského Prazdroje působiště. Od začátku února nastoupil na pozici šéfa pivovaru v Plzni.

Plzeňský pivovar má nového manažera závodu. Stal se jím Petr Kofroň, plzeňský rodák, který se do mateřského pivovaru vrací po 5 letech. Ve funkci nahradil Stanislava Hamaru, který po víc než sedmi letech přechází na novou pozici manažera rozvoje výroby všech pivovarů Plzeňského Prazdroje. V ní bude zodpovědný za rozvoj nových technologií ve výrobě a bude se starat o to, aby byla dlouhodobě udržitelná z pohledu vlivu na životní prostředí i kapacitu.

Petr Kofroň spojil s Prazdrojem celou svou dosavadní profesní kariéru. Připravoval zde svoji diplomovou práci při studiu na Vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie, následně už jako absolvent nastoupil do tréninkového programu a později zde začal pracovat jako technolog. V roce 2009 se stal sládkem a postupně se vypracoval až na nejvyšší sládkovskou pozici. Jako vrchní sládek celého Prazdroje odpovídal více než čtyři roky za kvalitu výroby v pivovarech Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. Posledních pět let pak spojil s velkopopovickým pivovarem, kde zastával pozici manažera závodu.

Za stěžejní projekt svého působení v čele pivovaru ve Velkých Popovicích považuje rozšíření kapacity varny. „Co mi ale dělá ještě větší radost, je to, že se nám podařilo v pivovaru vytvořit výborný tým lidí. Dali jsme prostor mladým talentům, kteří jsou zárukou budoucích úspěchů velkopopovického pivovaru. Bylo to krásné období. Teď se těším, že se potkám v jednom týmu s bývalými kolegy z Plzně, fachmany, kteří tu pracují třeba třicet, čtyřicet let,“ říká Petr Kofroň. Zároveň se – podobně jako ve Velkých Popovicích – těší na práci s talentovanými mladými lidmi, kteří přinášejí nové myšlenky a nápady.

Kromě VŠCHT Petr Kofroň vystudoval pivovarnictví na univerzitě v anglickém Nottinghamu. Ve volném čase se věnuje rodině a svým dvěma dcerám, rád běhá a lyžuje a čte knihy o pivu a pivovarnictví.

Plzeňští sládci uvařili unikátní pivní speciál!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:QAP.cz

Sládkové z Plzeňského Prazdroje poprvé v historii pivovaru uvařili pivo kategorie Brut IPA! Pivo bude podáváno pouze v únoru, jelikož se jedná o další Volbu sládků.

Sládci z Plzně připravili jako další Volbu sládků pivo z kategorie Brut IPA. Pivní kategorie Brut IPA je jedním z nejnovějších pivních stylů a vznikla v USA jako odnož populárního pivního stylu IPA (India Pale Ale). Piva tohoto stylu se vyznačují velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů, jsou tedy velmi suchá a silně sycená přírodním oxidem uhličitým, vznikajícím během kvašení a zrání. Právem proto bývají nazývána „pivním šampaňským“. Zalíbení v tomto pivě najdou určitě ti jedinci, kteří dávají přednost vínu či sektu.

„Pivo obsahuje šest různých odrůd amerického chmelu. Centennial, Cascade, Amarillo a Citra dávají pivu výraznou chmelovou vůní s tóny citrusů a květin, Chinook a Simcoe přidávají kořenitost a potřebnou chmelovou hořkost,“dodává Daniel Urban.

Pivní specialisté a fajnšmekři by si únorovou Volbu sládků rozhodně neměli nechat ujít.

Prazdroj bude na Slovensku tajně kontrolovat hospody

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

O pivo je u nich vždy skvelo postarané! Prvé podniky sa zaradili medzi elitu a získali Hviezdu sládkov. Plzeňský Prazdroj Slovensko, ako líder v budovaní pivnej kultúry, prišiel s unikátnou certifikáciou podnikov a reštaurácií, ktoré sa dokážu najlepšie postarať o pivo a správne ho načapovať. O certifikát Hviezda sládkov sa pokúšali stovky zariadení, náročným kritériám však vyhovelo len 45 prevádzok na Slovensku.

Stará pivárska pravda vraví, že sládok pivo varí a výčapník ho robí. Slováci už dnes v podnikoch očakávajú viac – nechcú už iba dokonalé jedlo, čoraz častejšie hľadajú aj bezchybný pivný zážitok. Tieto požiadavky im zabezpečí Hviezda sládkov, nový spôsob certifikácie podnikov a reštaurácií. Na splnenie náročných kritérií musí starostlivosť o pivo a jeho čapovanie dosiahnuť najvyššiu možnú úroveň vo všetkých smeroch. Ide o ocenenie práce tých najlepších, ktoré je zároveň garanciou pre zákazníkov.

Žiadne skratky, uspejú len tí najlepší
Certifikát platí len jeden rok a je komplexným hodnotením podnikov, ktoré sa zameriava na každý detail, ktorý sprevádza pivo k hosťovi. V tomto roku sa ním na Slovensku môže pýšiť len 45 podnikov a reštaurácií. Tie, ktoré ho získali, prešli úspešne v minulom roku dvoma kolami certifikácie. V prvom sa sledovali technické parametre, ako správne skladovanie piva, kvalita sanitácie pivných ciest, čistota a podobne. Pre podniky bolo však zaťažkávacou skúškou druhé kolo. Niekoľko odborných degustátorov totiž tajnými kontrolami preverovalo kvalitu čapovania, výslednú chuť a vzhľad piva. „Pri hodnotení podnikov sme nič nenechali na náhodu, naši experti starostlivo preverovali 30 parametrov. Certifikát Hviezda sládkov je jedinou relevantnou certifikáciou kvality čapovaného piva na trhu. Vytvorili sme jedinečnú značku, ktorá bude navigovať zákazníkov do podnikov, kde nájdu špičkovo ošetrené a načapované pivo s garanciou pivovaru,“ vysvetľuje Ján Píry, obchodný sládok Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Hviezda sládkov je zároveň aj ocenením pre výčapníkov, ktorí dávajú pivu tú najlepšiu starostlivosť. „Vieme, že uvariť dobré pivo dnes už nestačí. Vzťah sládka a výčapníka musí byť v súhre, pričom jeden podporuje druhého a ich spoločným cieľom je dokonalý pivný zážitok. Preto investujeme aj do rozvoja ich zručností viacerými programami, napríklad školením prevádzok, školou čapovania či odporúčaniami ohľadom sanitácie. Rovnako dbáme aj na vylepšenie vzhľadu samotnej prevádzky a zabezpečenie technických inovácií v podnikoch. Pivo je kultúrny nápoj, chceme, aby ho ľudia pili v tej najlepšej kvalite a vychutnali si skutočne dokonalý pivný zážitok,“ hodnotí Branislav Kubiš, obchodný riaditeľ pre predajný kanál reštaurácií a pohostinstiev.

Certifikované podniky a reštaurácie s podrobnou mapou a navigáciou sú k dispozícii na stránke hviezdasladkov.sk. Každý ocenený podnik získal tiež plaketu, ktorú si môže umiestniť vo svojom interiéri. V roku 2020 prebehne nové hodnotenie podnikov, a to nielen tých, ktoré už certifikát získali, ale aj ďalších, ktoré oň budú mať záujem. Ocenenie môžu získať podniky, ktoré čapujú niektorú zo značiek Plzeňského Prazdroja a ktoré dodržiavajú najvyššie štandardy starostlivosti a pivo a jeho čapovanie. Ak niektorý z nich neuspeje, Prazdroj sa ho bude snažiť ďalej podporovať na mieru ušitým rozvojovým plánom zlepšenia kvality, aby ho pripravil na získanie titulu v ďalšom roku. Spoločnosť očakáva, že počet certifikovaných môže rásť až trojnásobne.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.03.2020 12:42611