V Plzni přibude přes léto neobvyklá atrakce: Turisté dostanou opakovaně šanci podívat se do bednářské dílny zdejšího pivovaru. Komentované prohlídky se budou konat po celé prázdniny každý čtvrtek a pátek vždy od deseti hodin. Doposud sem mohli návštěvníci nahlédnout jen při výjimečných příležitostech.

Nepůjde o žádný skanzen, ale o prohlídku skutečného pracoviště; Plzeňský Prazdroj usiluje o to, aby tuto jinde mizející dovednost dostal na seznam UNESCO. „Bednářské řemeslo patří k unikátním pivovarským profesím a běžní návštěvníci se s ním setkají jen zřídka,“ upozornila Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje.

„Náš pivovar je jedním z posledních na světě, který má svoji partu bednářů, a proto jsme se rozhodli bednárnu během letních prázdnin otevřít veřejnosti. Návštěvníci tak uvidí práci našich bednářů zblízka, dozvědí se, jak vznikají a jak se opravují dubové sudy a kádě, a na závěr z nich ochutnají nefiltrované pivo přímo v historických pivovarských sklepích,“ upřesnila Mášková.

Zdejší bednářská parta má osm členů a při pravidelném smolení musí zvládnout i taneček po nádvoří s více než 900 kilogramů těžkými ležáckými dubovými sudy. Výroba těchto čtyřicetihektolitrových obrů trvá měsíc a padne na ni kolem dvou a půl kubíků řádně proschlého dřeva. Malé padesátilitrové soudky tady zvládnou za tři dny.

Už před několika lety se pivovaru podařilo dostat toto řemeslo na seznam nemateriálních statků České republiky.

Patří mezi legendy českého pivovarnictví. Emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka se dlouhodobě snaží nejenom o to, aby se kvalita nejoblíbenějšího tuzemského piva neměnila, ale výrazným způsobem se zasadil i o zlepšenou úroveň čepování zlatavého moku u nás.

„Letos je to padesát pět let od chvíle, kdy jsem uvařil první várku plzeňského piva,“ usmívá se muž, jenž patří ke třetí generaci Berků v historii plzeňského pivovaru a od roku 2024 je i v Síni slávy českého pivovarnictví a sladařství. „Je to pocta. Jen škoda, že se toho nedožil táta.“

V červenci vám bude sedmdesát. To jste musel první várku piva uvařit v patnácti letech…
Zní to skoro neuvěřitelně, ale je to tak. Psal se rok 1971, právě jsem dokončil základní školu a úspěšně složil přijímačky na průmyslovku v Praze. V létě jsem šel na brigádu do Plzeňského Prazdroje, kde mě poslali jako pomocníka na varnu. Měl jsem štěstí, byl tam vařič Bohouš Sýkora, velký praktik. Ten mě do všeho zasvětil. Mohl jsem mu pomáhat i vařit pivo. Což byl úžasný zážitek a já si říkal: Co mě na té škole chtějí ještě učit? Takže jsem přišel na průmyslovku hodně sebevědomě, jenže tam byly čeština, matematika, fyzika a hlavně chemie. Z technologií vůbec nic. Na to jsme si museli počkat až do dalších ročníků. Nicméně o dalších prázdninách jsem už zase byl na brigádě v pivovaru.

Restaurace Ondráš ve Sviadnově píše více než 120letou historii. A teď vstupuje do nové etapy – s tankovým pivem Pilsner Urquell.
Poctivá plzeň se v Ondráši čepuje od nepaměti, tankové pivo je ale ve vyhlášené restauraci ve Sviadnově novinkou.

Slavnostní uvedení pivních tanků do provozu proběhlo v pátek. Požehnat jim přišel i děkan Kazimír Buba: „Má zaznít slovo boží, jenže v bibli nic o pivním tanku ani o pivě není. Je tam ale dost o víně,“ rozesmál návštěvníky, kteří následně pivo z tanku ochutnali. „Je to velká událost, na kterou jsme se všichni hodně těšili. Je to něco, čeho jsme chtěli dosáhnout. Ocenění, že naši práci děláme dobře a poctivě,“ řekl Roman Vajda, který Ondráš posledních pět let provozuje.

Získat do svého podniku plzeňské tanky přitom není vůbec snadná záležitost. „Hlavní je, aby podnik měl návštěvnost, aby si tanky vysloužil výtočí daného piva. Je to o tom, aby se ho čepovalo co nejvíc, protože čím dřív se z pivních tanku pivo vyčepuje, tím chutná lépe, nastavená doba je maximálně pět dnů,“ upřesnil Vajda, který je rád, že na tuto metu v Ondráši dosáhl: „Je to pocta pro všechny, kteří se na chodu restaurace podílejí. Díky nim se u nás lidé cítí dobře a pohodlně, mají jistotu kvalitního piva a výborné kuchyně.“

Slavnostní události se zúčastnili také zástupci Plzeňského Prazdroje, kteří si spolupráci s Ondrášem pochvalují. „Pro mě je to místo, kde se krásně kombinuje skvělé pivo, moderní gastronomie a duch tohoto místa. Roman Vajda je člověk, který své práci skvěle rozumí,“ řekl manažer rozvoje klíčových zákazníků Martin Vavroš.

Secesní restaurace s dlouhou tradicí se nachází hned vedle dálnice, na staré cestě mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Podnik, který pojme až 230 osob, je vyhledávaným místem místních i výletníků. Disponuje také zahrádkou a velkým společenským sálem. „Je to vlastně takový kulturní stánek naší obce. Sviadnov Ondráš potřebuje a já jsem moc rád, že si obecní hostinec stále drží svůj vysoký standard,“ prohlásil David Novák, starosta Sviadnova, který Ondráš vlastní.

V Ondráši nyní věří, že díky novým tankům posunout prestiž ještě výš. „Je to taková třešnička na dortu, symbol kvality. Naši hosté mohou pít to nejlepší pivo, které Česká republika může nabídnout,“ zdůraznil spokojeně Vajda, který naznačil i další plány: chystá se letní grilování na zahrádce i změny v jídelníčku. V budoucnu by v Ondráši mohla proběhnout i rekonstrukce velkého sálu, kterému ještě chybí pódium.

Co Čech, to pivní znalec, říká se. Přesto téměř tři čtvrtiny z nich neví, z čeho se vyrábí ležák, nejoblíbenější pivní styl v Česku, který nás proslavil po celém světě.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také nad délkou výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr zabere zhruba tři čtvrtě roku, správně určila jen necelá pětina respondentů. Přitom ale téměř 60 % lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí. Prazdroj na otázky spojené s výrobou piva odpovídá v rámci své osvětové kampaně „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“.

Překvapivě málo Čechů umí bezchybně vyjmenovat všechny klíčové suroviny pro výrobu českého ležáku. Slad z ječmene, chmel, vodu a pivovarské kvasinky dokázalo v aktuálním průzkumu agentury Ipsos správně určit jen necelých 28 % respondentů. Přibližně 64 % lidí dovedlo jmenovat alespoň tři suroviny a naopak 6 % účastníků si nevybavilo ani jednu.

Vůbec nejčastěji si dotazovaní spojují pivo s chmelem, který jmenovali v 89 % případů. Naopak na kvasinky si vzpomnělo jen necelých 41 % dotázaných. „Pivo je přírodní nápoj a český ležák se vaří tradičně ze tří základních surovin, tedy z vody, ječmenného sladu a chmele. Důležitou součástí výroby piva jsou ale i kvasinky, které hrají zásadní roli při přeměně sacharidů na etanol a oxid uhličitý a podílejí se i na vůni piva. Sacharidy získáváme v procesu vaření z ječmenného sladu, který určuje barvu, vůni, plnost, ale i hlavní chuťový profil piva. Hořkost a chmelové aroma piva se dotváří přidáním chmele,“ vysvětluje význam surovin emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pivo se za týden nevyrobí
Ani v určení délky celého výrobního procesu piva si nejsou Češi jistí. Jen 18 % respondentů vědělo, že od semínka ječmene po stočené pivo to trvá zhruba tři čtvrtě roku. Příběh každého půllitru totiž startuje brzy na jaře, kdy se seje sladovnický ječmen a raší chmel, a končí až na podzim po sklizni surovin, kdy ležák uvařený z aktuální úrody dozrává v tancích a následně se stáčí do sudů, lahví nebo plechovek. Necelých 70 % lidí celý proces výroby piva odhadlo na tři měsíce a 14 % se domnívá, že pivo lze kompletně vyrobit za pouhý týden.

O samotném vaření ležáku panují mezi Čechy také velké mýty. Že na to sládci v pivovaru potřebují alespoň čtyři a více týdnů, odpovědělo správně necelých 30 % účastníků průzkumu. Naopak 37 % dotazovaných se domnívá, že se to dá stihnout za dva týdny. „Za tak krátkou dobu ležák rozhodně nevznikne. V případě českého ležáku trvá jenom jeho kvašení zhruba 10 až 12 dní a dalších několik týdnů pivo zraje. A když k tomu přičteme dlouhé měsíce, které musí ječmen a chmel ještě předtím strávit na polích, vyjde nám z toho zhruba 280 dní dlouhý proces. Pivo je zkrátka nápoj, který nejde uspěchat ani zrychlit,“ upřesňuje Václav Berka.

Pivní Slow TV ukazuje cestu piva
Doplnit znalosti Čechů o pivu chce osvětový projekt Prazdroje s názvem „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci. Na stránkách jaksevaripivo.cz už od března probíhá přímý přenos z chmelnice a pole s ječmenem, který sleduje celou zhruba tři čtvrtě roku dlouhou cestu piva a skončí až podzimním vařením ležáku v plzeňském pivovaru. „Diváci už viděli třeba drátkování a zavádění chmele, růst ječmene, občas srnku nebo traktor. První pivní slow TV má za sebou už víc než 100 dní, a ještě skoro dvakrát tolik je před námi. Právě dlouhý čas, který výroba ležáku zabere, Češi hodně podceňují. Je ale překvapivé, že také váhají, když se zeptáte, z jakých surovin se pivo vyrábí. Věřím, že náš projekt názorně ukáže, že výroba českého národního nápoje je složitý, komplexní a dlouhodobý proces,“ uvádí Václav Berka.

Češi jsou pivní patrioti
Průzkum zjišťoval také povědomí lidí o tom, kolik piva se do Česka dováží. Správnou odpověď, tedy pouhé dvě procenta, vědělo jen 38 % lidí. Téměř dvě třetiny dotázaných se domnívají, že importované pivo tvoří víc než 9 % tuzemské spotřeby. Je ale vidět, že ačkoliv ve znalostech o českém pivu mají Češi mezery, své pivo milují.

Den otců letos připadá na neděli 21. června, tedy do období mistrovství světa ve fotbale. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) proto připravila speciální akci pro tatínky. Každý otec, který během prodlouženého víkendu navštíví zážitkovou prohlídku The Original Tour a řekne si o něj u vstupu, dostane krýgl Pilsner Urquell o objemu 0,3 litru zdarma.

Letošní šampionát hostí USA, Kanada a Mexiko a víkend Dne otců připadá přímo mezi zápasy české reprezentace. Návštěvníci si tak mohou spojit interaktivní prohlídku expozice s posezením v pivnici, kde se promítají vybraná utkání a kde se čepuje tanková plzeň přímo z tanku. Z akce tak může být krátká zastávka v centru Prahy, ale i program na celé odpoledne.

Akce platí od pátku 19. do neděle 21. června a je vázána na vstupenku The Original Tour. Prohlídka provází historií prvního zlatého ležáku světa od roku 1842 až po současnost. Využívá moderní technologie, video mapping i audioprůvodce v jedenácti jazycích a v ceně zahrnuje dvě piva nebo nealkoholické nápoje. Krýgl navíc dostane každý tatínek, který se během víkendu k návštěvě přihlásí.

„Víkend Dne otců letos vychází na období fotbalového mistrovství světa, a proto jsme se rozhodli spojit návštěvu expozice s malou pozorností navíc. Každý tatínek, který k nám během víkendu dorazí na The Original Tour, si může odnést krýgl Pilsner Urquell zdarma,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague.

Chcete darovat víc než krýgl? Pošlete tátu na hodinu k výčepu
Pokud váš táta, partner nebo dědeček ocení spíš dobrý zážitek než další kravatu, může být Den otců ideální příležitostí vyzkoušet něco nového. Ve Škole čepování v expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy se během jedné hodiny naučí čepovat plzeň jako profík a na vlastní kůži si ověří, že správně načepovat pivo je skutečné řemeslo.

Říká se, že sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. Krémová pěna, čistá, mokrá a studená sklenice, správný sklon půllitru i práce s výčepním kohoutem jsou součástí rituálu, díky kterému chutná plzeň tak, jak má. Právě to si mohou účastníci vyzkoušet v multimediální expozici v dolní části Václavského náměstí, která získala ocenění pro nejlepší pivní zážitek v Evropě.

Pod vedením zkušených výčepních si vyzkouší tři tradiční styly: hladinku, šnyt a mlíko. Dozvědí se také, proč se pivo čepuje do mokré sklenice, při jaké teplotě chutná nejlépe nebo jak v restauraci poznat opravdu čisté sklo.

Lekce probíhá v uvolněné atmosféře soukromého baru, vždy v malé skupině do dvanácti lidí. Hodí se tak jako dárek pro jednotlivce i jako společný program pro rodinu nebo partu kamarádů. Na závěr si každý absolvent odnese certifikát výčepního a personalizovanou láhev Pilsner Urquell se svým jménem jako vzpomínku na den, kdy si vyzkoušel, jaké to je stát na druhé straně výčepu.

„Nejdůležitější je vědět, že pivo se čepuje výhradně do naprosto čisté sklenice, do půllitru patří nejdříve pěna, potom pivo a je nutné čepovat po skle,“ vysvětluje hlavní tapster Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Matyáš Wiaczka.

Plzeňský Prazdroj dokončil jednu z největších investic ve své historii, kompletně zprovoznil plně automatický sklad v Plzni. Nově pojme až 42 tisíc palet plně naložených pivem. Kromě toho došlo k modernizaci logistiky v rámci pivovaru, během hodiny tu tak nyní dokážou vyskladnit až 360 palet, což odpovídá zhruba 11 kamionům. Současně Prazdroj instaloval speciální technologii, díky které se plechovky nebo lahve s pivem dostanou ze stáčecí linky až do přistaveného kamionu úplně bez zásahu lidské ruky. Samotná nakládka kamionu přitom trvá jen dvě a půl minuty. Dostavba skladu navazuje na první etapu z roku 2023. Celkové investice do moderního skladu a logistického zařízení přesáhly 1,4 miliardy korun.

„Pilsner Urquell vaříme už téměř 184 let. A zatímco chuť našeho ležáku zůstává neměnná, technologie kolem se překotně vyvíjejí a my je rádi využíváme k zefektivnění činností a zjednodušení práce našich lidí. Prazdroj byl vždy na špičce využívání nových poznatků, jako jeden z prvních pivovarů například v 19. století zavedl elektrické osvětlení. A nyní opět posouváme pivovarskou technologii kupředu. Díky vybavení v novém skladu dokážeme dopravit zboží ze stáčírny až do kamionu bez nutnosti použít vysokozdvižné vozíky nebo ruční nakládku. Projekt navíc výrazně snižuje produkci emisí oproti běžnému typu skladů a zároveň zvyšuje bezpečnost našich zaměstnanců,“ uvádí Michal Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Celková skladovací plocha automatizovaného skladu a expediční budovy činí 13 500 m2, což odpovídá ploše téměř dvou fotbalových hřišť. Palety s pivem a dalšími nápoji ukládá autonomní systém výtahů do samonosných regálů čítajících 11 pater. Kapacita hotového skladu činí 42 000 palet, oproti první etapě dokončené v roce 2023 tak došlo k nárůstu o 24 500 kusů palet plných lahví a plechovek. „Přepočteno na piva obsáhne nový sklad více než 50 milionů piv. A díky automatizaci zvládne obsluhu celého skladovacího komplexu jen osm lidí,“ vysvětluje Tomáš Sedláček, manažer skladování Prazdroje.

První část automatizovaného skladu Prazdroj zprovoznil v roce 2023 po dvouleté výstavbě a nyní celý projekt dokončil. Celkově do něj investoval zhruba 1,4 miliardy korun, přičemž na druhou etapu výstavby skladu včetně automatické nakládky do kamionu a třídičky palet vynaložil přibližně 633 milionů korun.

„Nádraží“ v pivovaru
Automatizovaný sklad je propojený s budovou hlavní stáčírny. Zabalené palety nejprve míří ze stáčecí linky po nadzemní dopravníkové dráze s délkou 500 metrů k takzvanému seřadišti. Na něm si paletu přebírá jeden z 28 kolejových vozíků, tzv. gondola, která ji odveze do jedenáctipatrového skladu. Tam jeřábové zakladače paletu uloží do přesně určené pozice. „Počítač si sám řídí, kam palety umístí, aby to pak pro něj bylo nejefektivnější, když zboží vyskladňuje dle zadaných objednávek. Současně kontroluje kvalitu palet a jejich zabalení a sám si hlídá i expiraci produktů. Každá paleta má unikátní kód, který zaručuje přesné vyskladnění a vylučuje lidskou chybu. Takže se nemůže stát, že by zákazník dostal ze skladu jiné pivo, než si skutečně objednal,“ popisuje fungování skladu Tomáš Sedláček.
Celková délka dráhy, po které gondoly dopravují palety, měří 600 metrů a vozíky se na ní pohybují rychlostí 7,2 km za hodinu.

Sklad odbaví 11 kamionů za hodinu
Automatika dokáže během jedné hodiny vyskladnit až 360 palet, což odpovídá přibližně 11 naloženým kamionům. Pro přistavení kamionů má sklad vyhrazeno celkem 12 míst. Osm z nich je určeno pro zadní nakládku, čtyři místa pak slouží pro boční naložení. Až k přistaveným kamionům palety dojedou bez dotyku lidské ruky. Zde si je řidiči přebírají a naloží je do vozů s pomocí elektrických vysokozdvižných vozíků.

Jedno další místo je ale speciální, je vyhrazeno pro plně automatickou zadní nakládku, při níž paleta s pivem dojede úplně sama až do kamionu. „Nechali jsme kvůli tomu speciálně upravit dva kamiony. Uvnitř návěsů je motorizovaný dopravník, díky němuž palety zajedou dovnitř bez zásahu řidiče. To nám umožňuje nakládku zrychlit a automatizovat. Do budoucna bychom chtěli tento systém v pivovaru ještě rozšířit,“ dodává Tomáš Sedláček.

Generálním dodavatelem stavební části skladu byla společnost Swietelsky, technologie zajistila firma System Logistics. „Projekt automatizovaného skladu patří z pohledu stavebního řešení a koordinace technologií k náročným realizacím. Díky dobré spolupráci všech stran se podařilo dokončit projekt bez komplikací a v plánovaných termínech. Navázali jsme přitom na předchozí projekty, na nichž jsme se podíleli, a potvrdili tak kvalitu odvedené práce i dlouhodobé spolupráce s Plzeňským Prazdrojem,“ říká Martin Hašek, jednatel společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o.

Snižování emisí
Nový sklad je díky použitým technologiím ekologičtější, než by byl provoz konvenční technologie skladování. Díky tomu, že se palety s pivem dopravují pomocí gondol po kolejích, ušetří Prazdroj 11 vysokozdvižných vozíků a 4 nákladní kyvadlová vozidla, která sloužila k přesouvání zboží mezi stáčírnou a skladem. Ročně tak pivovar nevyprodukuje 800 tun CO2. Na střeše skladu je umístěna fotovoltaika, která dokáže pokrýt zhruba 65 % jeho spotřeby a snižuje emise CO2 o dalších 259 tun ročně. Pod budovou jsou umístěny tři velké retenční nádrže na vodu s objemem 838 tisíc litrů, která slouží pro chlazení výrobní technologie ve vedle stojícím pivovaru Gambrinus.

Automatizace logistiky a skladování pomáhá Prazdroji také vyrovnat se s nedostatkem pracovníků na trhu. „Dlouhodobě hledáme nejvíce řidiče vysokozdvižných vozíků, skladníky a odborné operátory stáčecí linky. Na těchto pozicích je obecně vyšší fluktuace. I proto se zaměřujeme na automatizaci ve skladech a v logistice, abychom tento nedostatek lidí nahradili technologií. Díky tomu máme méně pozic, na které jsme prakticky neustále hledali lidi. A stávajícím lidem dáváme možnost posouvat se na odbornější pozice,“ dodává Tomáš Sedláček.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) na Václavském náměstí slaví tři roky. Z moderní expozice věnované příběhu slavného ležáku se za tu dobu stalo místo, kam lidé nechodí jen na prohlídku, ale také za gastronomií, čepováním piva, eventy nebo zážitkem, který dobře funguje i na sociálních sítích. Na třetích narozeninách si jeho atmosféru vyzkoušely také známé tváře v čele s Agátou Hanychovou, Míšou Maurerovou, Icy Buchtou a Ester.

PUX už přivítal návštěvníky z více než 130 zemí světa a vedle turistů sem stále častěji míří také Češi, firmy i známé tváře. Přímo v centru Prahy dnes nabízí víc než klasickou pivní expozici. Návštěvníci se tu mohou seznámit s příběhem prvního zlatého ležáku, naučit se správně čepovat pivo, zajít do Beer Hallu, vyzkoušet pivně-gastronomický zážitek nebo si odnést personalizovaný dárek.

Hlavním lákadlem zůstává The Original Tour, moderně pojatá prohlídka věnovaná příběhu prvního zlatého ležáku. Nejčastěji na ni míří turisté z Velké Británie, Německa, Itálie a Spojených států. Čeští návštěvníci naopak stále častěji objevují i další části nabídky, například Školu čepování, Večeři s pivním someliérem nebo večer v Beer Hallu.

„Zahraniční hosté tvoří významnou část návštěvnosti, což ukazuje, že česká pivní kultura je pro turisty stále velkým lákadlem. Turisté častěji přicházejí na hlavní prohlídku, zatímco čeští hosté více vyhledávají doplňkové a prémiové zážitky,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka PUX.

Agáta Hanychová, Míša Maurerová i Icy Buchta s Ester na třetích narozeninách
Že PUX není jen zastávkou pro turisty, ukázala i návštěva známých tváří na třetích narozeninách. Dorazila Agáta Hanychová, Míša Maurerová i influencerky Icy Buchta a Ester. Vyzkoušely si atmosféru místa, které se za poslední roky stalo spíše zážitkem pro návštěvníky Prahy, mladší publikum i sociální sítě. Jejich návštěva ukazuje, že české pivo nemusí být jen půllitr u stolu, ale může být i součástí odpoledního nebo večerního programu s přáteli.

Ještě důležitější než atraktivní kulisa je technické zázemí. PUX má sedm výčepů, 40 kohoutů, více než 500 metrů pivního vedení a od roku 2025 také 12 pivních tanků o objemu 500 litrů. To je nejvyšší počet tanků Pilsner Urquell v jedné budově v České republice.

Do komunikace projektu se vedle osobností z narozeninové akce v minulosti zapojili také například herec Jan Budař nebo bývalý fotbalista Pavel Horváth. Podobné tváře pomáhají prezentovat české pivo současněji, osobněji a přístupněji i lidem, kteří by si pod pivní expozicí možná představili něco mnohem tradičnějšího.

„Pilsner Urquell: The Original Beer Experience ukazuje historii a řemeslo plzeňského piva tak, aby si je návštěvníci opravdu zažili všemi smysly. Jsem hrdý na to, že jsme během posledních tří let mohli náš pivovarský příběh přiblížit statisícům zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí do České republiky,“ říká Michał Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Mezinárodní pozici PUX potvrdila ocenění World Travel Awards, která projekt v roce 2025 získal v evropské i globální kategorii. Úspěch zaznamenal také v soutěži Marketér roku 2025, kde generální ředitelka PUX Lidija Kovařík získala Růžového delfína za realizaci oceňované zážitkové atrakce v centru Prahy. Po třech letech tak PUX potvrzuje, že české pivo může v Praze fungovat nejen jako turistická atrakce, ale také jako současný zážitek pro návštěvníky, firmy, fanoušky gastronomie i svět sociálních sítí.

Ještě před půl rokem se zástupci některých plzeňských hospod shodovali, že provozovatelé se budou co nejvíce bránit prolomení psychologické hranice 70 korun za půllitr čepovaného Plzeňského Prazdroje. Tahle bariéra už ale padla. Hned několik plzeňských hospod už šlo s cenou právě nad tuto částku.

Lokál Pod Divadlem Prazdroj nabízí za 74 korun.

V Šenku Na Parkánu si lze dát oblíbený ležák za 72 korun. To je o tři koruny více než tomu bylo v říjnu loňského roku, kdy dělal Deník průzkum naposledy.

Stejný vývoj měla cena velkého Prazdroje i v restauraci U Salzmannů. Shodnou částku jako v obou zmíněných hospodách za hladinku Pilsner Urquell zájemci zaplatí také v Šenku Lékárna na náměstí Republiky.

Pivo zdražují i vyšší ceny energií
Přestože ceny Prazdroje v hospodách rostou, pivovar Plzeňský Prazdroj své pivo Pilsner Urquell nezdražoval už dva a půl roku. „K poslední změně ceníku u plzeňského ležáku došlo na podzim 2023. Od té doby ho držíme na stejné úrovni. Konečnou cenu ale vždy určuje prodejce, tedy obchodník nebo hospodský, a ten rozhoduje o tom, kolik pivo ve finále stojí," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že v Hospodě na Spilce, která se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje, jenž ji od roku 2022 provozuje, ležák vyjde na 64 korun.

Za zdražování stojí vyšší výdaje restaurací za mzdy a energie.

Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022. Ve sledovaném Šenku Na Parkánu tehdy plzeň stála 57 korun. Během čtyř let tak došlo k nárůstu o patnáct korun.

Značka Pilsner Urquell ve spolupráci s agenturou Story TLRS uvedla jarní kampaň, jejímž ústředním motivem je nově vytvořený výraz „pilsnutí“. Ten má označovat první pivo na zahrádce po zimě.

Pivní značka Pilsner Urquell spustila jarní komunikační kampaň, která pracuje s novotvarem „pilsnutí“. Ten má podle tvůrců pojmenovat opakující se moment spojený s příchodem jara, konkrétně první pivo konzumované venku po zimním období.

Kampaň vznikla ve spolupráci s kreativní agenturou Story TLRS a navazuje na dlouhodobou komunikační platformu značky „Umění neměnit“. Cílem je podle zadavatele pracovat s tradičními rituály české pivní kultury a přenést je do současného marketingového jazyka.

Součástí kampaně je zapojení influencerů a práce se sociálními sítěmi. V úvodní fázi oslovily tvůrkyně Ester a Icy veřejnost s otázkou, jak by daný moment samy pojmenovaly. Následně byl představen samotný termín „pilsnutí“, který začali používat další influenceři včetně Kovyho a Ani Geislerové.

Kampaň doplňuje i obsah zaměřený na jazyk a vznik nových slov. Agentura spolupracovala s lingvistou Martinem Kavkou, který se ve videích věnuje tomu, jak nové výrazy vznikají a jak se mohou prosadit v běžné komunikaci. Téma se objevilo také v médiích, například v podcastu časopisu Reflex Poprask nebo v pořadu Snídaně s Novou.

Podle značky má mít nově vytvořený pojem ambici překročit rámec kampaně a stát se součástí běžného jazyka.

Nový projekt společnosti Plzeňský Prazdroj sleduje celý proces výroby piva prostřednictvím přímého přenosu. Emeritní vrchní sládek Václav Berka vysvětluje, že cílem je přiblížit lidem celý řetězec vzniku oblíbeného nápoje. „Pivo nejde uspěchat. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli,“ říká. Pomalý videozáznam nabízí 280 dní dlouhé sledování od jarního setí až po čepování a divák by si z něj měl odnést větší respekt k celému procesu i výslednému půllitru.

Jak vznikl nápad ukázat celý proces výroby piva formou přímého přenosu a co si od projektu slibujete?
Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chceme dosáhnout správného výsledku, nemůžeme nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo nejde uspěchat. Chtěli jsme celý ten dlouhý proces lidem ukázat, tak nás napadlo, že než vozit lidi na chmelnici nebo na pole s ječmenem, přenese vše k nim do mobilů a počítačů.

Co všechno diváci během přenosu konkrétně uvidí, na co všechno se mohou těšit?
Na webu www.jaksevaripivo.cz mohou diváci sledovat 280 dní dlouhý a komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Je to alternativa k tradičním slow TV, jako je hořící krb nebo sledování letištní plochy. Jen s tím rozdílem, že naše pomalá televize je hodně relaxační. Občas projede traktor, někdy proběhne srnka. Ale celkově lidi uvidí všechny jarní práce na chmelnicích, jako řez chmele, drátkování nebo zavádění chmelových rostlin. A současně mohou sledovat, jak roste a postupně zlátne ječmen. V létě uvidí samozřejmě i sklizeň. A na podzim se kamery přesunou k nám do plzeňského pivovaru.

Projekt začal tento rok na jaře.
Začali jsme koncem března, kdy se seje ječmen a dělají se přípravné fáze na chmelnicích. V průběhu celého roku až do podzimu budeme ukazovat jednotlivé fáze růstu klíčových plodin pro pivo a pak samozřejmě i samotné vaření piva.

V jaké fázi je projekt aktuálně, co lze momentálně pozorovat v přímém přenosu?
V těchto dnech probíhá na polích drátkování, tedy zavěšení a také zapíchnutí drátku do země, po kterém se potom bude pnout chmel. Ten už je i vidět nad zemí, stejně jako ječmen, který pomalu barví pole do zelena.

Proč je podle vás důležité ukázat i zdánlivě obyčejné činnosti jako růst ječmene či péči o plodiny?
Protože pivo je přírodní produkt s velmi složitým a komplexním procesem vzniku. Češi ho milují, ale málokdo tuší, co vše se za ním skrývá. Je to víc než půl roku práce a úsilí farmářů na chmelnicích a polích s ječmenem. Přitom sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše 185 tisících hektarů, to je jedenáctkrát víc, než zabírají tuzemské vinice. A české chmelařství je třetí nevětší na světě. To jsou věci, které jsou zásadní součástí Česka, naší společnosti i ekonomiky. A my chceme obě suroviny i péči o ně lidem představit.

Na kvalitu chmele i ječmene mají vliv srážky, teplota či sluneční svit. Očekáváte, že do projektu může zasáhnout i nevyzpytatelnost počasí?
Počasí může vytvořit nečekané a zajímavé zápletky během sledování slow TV. Stejně jako má hlavní vliv na spotřebu piva, tak zásadně ovlivňuje i zemědělství. Navíc chmel i sladovnický ječmen jsou plodiny výrazně závislé na klimatických podmínkách. I proto ale se zemědělci spolupracujeme i jinak. Pro chmelaře jsme od roku 2021 měřili vliv počasí, které je v posledních letech nestálé, na růst chmele. A vyvinuli jsme světově unikátní aplikaci Pro chmel, která jim radí, kdy mají zavlažovat. Současně jim poskytuje komplexní data o teplotě, vlhkosti, stavu půdy, předpověď počasí a další informace. Aktuálně je aplikace bezplatně dostupná pro všechny pěstitele v Česku i pro posledního chmelaře na Slovensku. S vybranými pěstiteli ječmene pak zkoušíme principy regenerativního zemědělství na růst této plodiny v rámci našeho projektu Pro ječmen.

Je něco, co podle vás diváky v přímém přenosu opravdu překvapí nebo zaskočí?
Že přímý přenos má i zvuk. A když prší, je to rachot.

Jak náročné bylo technicky zajistit nepřetržité sledování polí a výroby piva?
Náročné. Od prvotní myšlenky – dáme na pole kameru a bude to – se objevilo mnoho problémů. Zjistili jsme, že dělat živý přenos není jen tak. Hodně nám pomohla česká technologická společnost RTMP, která živý přenos zajišťuje. Ale museli jsme řešit i dobíjení baterie, solární panely, úložiště video obsahu a spoustu dalších věcí.

Jaké jsou zatím ohlasy lidí na tento projekt?
Skvělé. Pro všechny je překvapivá ta až absurdní myšlenka, že přenášíme vteřinu po vteřině dění z pole, kde se vlastně nic neděje. To samo o sobě je zábavné. Ale když u přenosu vydržíte dlouho a opakovaně, tak zjistíte, že se toho vlastně děje hodně. Jen je to pomalé. Protože pivo neuspěcháš.

Myslíte si, že transparentnost celého procesu může ovlivnit i vnímání kvality výsledného produktu?
Věříme, že si lidi uvědomí, že pivo nevznikne jen tak, není to nějaké smíchání pár ingrediencí a je to. Je to komplexní proces a od zrníčka ječmene po stočení piva je potřeba tři čtvrtě roku a práce mnoha lidí. Současně věříme, že představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii, ale úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Vždyť pivovarnictví v Česku každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. A že jde o odvětví bytostně spjaté s naší kulturou a tradicemi, svědčí i to, že česká pivní kultura byla loni zapsaná na Seznam nehmotného dědictví České republiky.

Jaký moment z celého procesu výroby piva je pro vás osobně nejzajímavější nebo „nejmagičtější“?
Při vaření piva je každý moment tak trochu magický. Začnu trochu nostalgicky. Když se někoho zeptáte, jestli byl někdy česat chmel, tak zpravidla uvidíte rozzářené oči, které mu připomenou studentská léta a možná někdo zkusí spočítat, jestli za svoji chmelovou brigádu načesal alespoň tolik šištiček chmele na svoji celoživotní spotřebu piva, když na půllitr jsou třeba dvě nebo tři šištičky. Také pole s ječmenem je magické. Někdy je maličké a někdy je to rozlehlý lán, ale málokdo si dá tu práci s tím spočítat, kolik asi piva se z takového pole nechá uvařit, když na jednom metru čtverečním vyroste tolik ječmene, který odpovídá asi osmi až deseti půllitrům ležáku.

Také třetí surovina voda, která na nás prší, teče kolem nás v řekách anebo tryská z pivovarských pramenů, je magická. Její důležitost je v tom, že v pivě je jí zpravidla více než 90 procent. Přímo ve sladovně a v pivovaru už to jsou zejména magické vůně a chutě. Je to opravdu zážitek přivonět k hromadě klíčícího ječmene a ucítit jeho trochu okurkové tóny nebo promnout v ruce ještě horký, právě „dohvozděný“ slad a ochutnat jeho křehkou, nasládlou chuť.

Pro sládka pak přichází další magické chutě z varny – trochu obilná a sladová vůně vystírky, karamelové tóny ve vůni rmutování, sladkost při ochutnání „předku“ a na závěr intenzivní vůně chmelovaru. Ale magie v pivovaru ještě nebere konec, protože v kvasné kádi si můžeme poslechnout jemný šum bouřlivě kvasící mladiny a ochutnávka dozrálého piva přímo z ležáckého tanku to v pivovaru skvěle uzavře. Všechny tyto magické momenty nakonec chmelaři, ječmenáři a sládci s důvěrou předají do rukou pana výčepního a ten vykouzlí ve sklenici ten nejmagičtější moment a doprovodí ho slovy Na zdraví. A já si pak můžu vychutnat ten zázrak, který se jednoduše jmenuje ležák.

Co všechno kromě on-line přenosu pro diváky chystáte?
Na webu www.jaksevaripivo.cz lidé najdou kromě samotného živého přenosu i rozhovory s farmáři a pivovarníky, informace o pivu a pivovarnictví a taky každý měsíc soutěž o pivo. A vytrvalé soutěžící, kteří správně vyplní aspoň pět kvízů od března do listopadu, čeká slosování o hlavní ceny – 280 piv, posezení s přáteli u piva u nás na Šalandě v pivovarských sklepích nebo prohlídky pivovarů.