Oblíbený lihovar a pivovar Blatná uvádí na trh delikátní fernet a novou řadu prémiových ovocných pálenek s jemným charakterem a výraznou vůní a chutí ovoce. Celá kolekce nese jméno Šitner po svém tvůrci, mistru destilatérovi a spolumajiteli jihočeského lihovaru Václavu Šitnerovi.

Rodina pálenek z Blatné se rozrůstá o nové členy. Řada Šitner zahrnuje šest druhů ovocných destilátů – slivovici, hruškovici, meruňkovici, jablkovici, višňovici a třešňovici – a také fernet. Všechny ovocné pálenky mají obsah alkoholu 45 %.

„Záměrně jsme u nové řady zvolili tento obsah alkoholu, protože vycházíme z našich průzkumů v gastronomii, které ukázaly, že právě taková kompozice dá nejvíce vyniknout ovocnému charakteru destilátu a to lidem chutná,“ uvedl Václav Šitner.

Pro pálenky značky Šitner je použito výhradně domácí ovoce od pěstitelů z jižních Čech, pouze meruňky se do Blatné vozí z Moravy. „Podhůří Šumavy je specifické, protože díky nadmořské výšce se zde tolik neprojevuje virové onemocnění šarka. Zejména švestky a hrušky z jižních Čech proto patří mezi vůbec nejkvalitnější,“ dodává Václav Šitner.

Základ kvalitní pálenky vzniká již při přípravě ovocného kvasu. Ten musí být vyroben jedině ze zralého ovoce bez hnilob či plísní. Teprve dobře vyzrálý kvas lze použít na destilaci. Pálenky Šitner se vyrábějí trojnásobnou destilací, jejímž výsledkem je velmi jemný destilát, který si však zachovává ovocný charakter v chuti i vůni.

Třešňovice získala na prestižní soutěži Pálenka roku 2023 krásnou stříbrnou medaili. Tato soutěž je významnou událostí zaštiťující ty nejlepší destiláty a pálenky. Přináší do popředí ty nejlepší nápoje a jejich úspěch zde je zárukou vysoké kvality a mimořádné chuti.

Zámecký lihovar a pivovar v Blatné na pomezí jižních a západních Čech nemá vlastní restauraci ani hospodu. Když se ale návštěvníkovi podaří dostat dovnitř, může ochutnat nejen Blatenského Kohouta, ale i místní proslavené ovocné pálenky a další destiláty. Oba provozy fungují v areálu někdejšího panského dvora na dohled od unikátního vodního zámku. Pivo se ale koncem 70. let minulého století v Blatné vařit přestalo a staletá pivovarnická tradice byla obnovena teprve před třemi lety. "Říkal jsem si, že tady v Blatné byl pivovar, Blateňáci na pivo z něj chodili a i na radnici říkali, že by bylo dobré, kdyby se vrátil. To pivo sem patří. Tak je tady dnes pivovar i s lihovarem," říká spolumajitel podniku a vyhlášený odborník na destilaci Václav Šitner.

Václav Šitner není v nápojovém průmyslu neznámou osobou a za své bezmála čtyřicetileté působení si označení „mistr destilatér“ skutečně zaslouží. Na svém kontě má bezpočet produktů, a to nejen pro Zámecký lihovar a pivovar v Blatné, jehož je spolumajitelem. Vlajkovou lodí této palírny je řada ovocných pálenek Baron Hildprandt, nedávno však byl na trh uveden new make B.Barrel. Při té příležitosti jsme si s Václavem Šitnerem sedli a zavzpomínali nejen na minulost, ale podívali se i trochu do budoucna.


Vy se v tomto odvětví pohybujete bezmála 40 let. Jaký byl váš začátek?
Zjednodušeně, v roce 1980 koupila firma Stock (respektive Západočeské lihovary a konzervárny, jichž byl Stock – stejně jako Becherovka a další – až do konce komunismu součástí) budovu bývalého pivovaru s úmyslem přebudovat ji na palírnu. Do nového provozu hledali zaměstnance, a tak jsem se přihlásil a nastoupil. Takže jsem nikdy nic jiného vlastně ani nedělal.

Jak se od toho roku 1980 proměnil trh?
Hrůzostrašně.

Dříve u nás lidi znali jen Fernet a whisky. Fernet byl známější, ale jeho výroba se nepodporovala, protože by se musely dovážet byliny. Takže byla snaha výrobu co nejvíce omezit, umrtvit. Naopak byla podporována výroba whisky. Hospodářství bylo totiž pevně naplánováno a nebylo dovoleno vydávat peníze za suroviny zvenčí. Spíš bylo třeba hledat suroviny uvnitř, zpracovat je a pak vydělat na vývozu. Což nebyl případ Fernetu...

To se po roce 1989 změnilo. Suroviny bylo možné nakupovat odkudkoli a spotřeba Fernetu šla obrovsky nahoru. A přestala se pít vodka, kterou lidi měli spojenou s Ruskem. Ale co bylo asi nejdůležitější, že před rokem 1989 byly jen dvě limonády – červená a žlutá. Takže po revoluci největší boom neudělaly destiláty, ale Coca-Cola a další. Najednou na trhu bylo pití, které si mohl dovolit úplně každý. Přitom předtím bylo možné něco podobného sehnat jen v tuzexu, a ještě za dvojnásobek. Takže s tímhle uvolněním se tehdejší generace nevyhnutelně naučila na sladké pití. A tím pádem se změnilo i do budoucna vnímání dalších chutí. Plzeňský Prazdroj je pro dnešní konzumenty příliš hořký, stejně tak Fernet a další. To je největší změna, která nastala, že konzumenti vyhledávají jemnější a sladší chutě. Současná generace navíc nechce pít to, co pili jejich rodiče nebo dokonce prarodiče. Kdo z mladých dneska pije brandy? Ale ten trend se zase otočí, o to se nebojím.

Jste podepsán pod vznikem mnoha destilátů a likérů. Jaký je proces vzniku nových produktů?
Spolupráce vychází z požadavku obchodníka, pro kterého je výrobek určen. Ten musí říct, jaká je jeho představa a následuje série sezení. Připraví se klidně i 30 vzorků, z nichž pak vyjdou tři, které se testují, a rozhoduje se, který z nich ve finále půjde do prodeje. Některé výrobky, když je jasné zadání marketingu, lze zprocesovat celkem rychle. Dnes bývají zadání jednoznačná – obchodníci se často chtějí vymezit vůči konkrétnímu produktu. Dalo by se tedy říci, že impuls vychází z obchodního oddělení; to na základě průzkumu trhu navrhne chuťový profil a na mě je pak podle daného požadavku vše vytvořit.

Když to ale vztáhnu na bylinné likéry, které jsou mi blízké, tak v podstatě všechny mají základ dvou bylin – hořec a zeměžluč –, na kterých se staví další chuťový profil. Pak už jen přidáváte a kombinujete další byliny podle toho, jakou chuť chcete nakonec mít, zda hořkou nebo více nasládlou. Bylin je neskutečné množství, takže možnosti kombinací jsou takřka nekonečné, a také záleží na jejich zpracování. Každá vyžaduje trochu jiný přístup, a to už je vcelku alchymie. Například Wilder. Ten je na bázi čtyř základních extraktů a aromat a do toho je přidáno asi dalších 30 výluhů z drobných bylin. A celé se to musí pak doladit cukrem, protože jinak by to bylo pořád hořké.

Existuje vůbec něco, co byste chtěl ještě vyrobit?
Jo, rád bych vytvořil nejprodávanější lihovinu na světě.

A když se podíváme na jednotlivé kategorie, máte zastoupeny všechny?
Ano, dokonce mám na kontě i gin, jen jsme jej ještě nepustili ven, dali jsme přednost new make B.Barell. Takže na gin se můžete těšit. Za celou mou kariéru zřejmě už nezbyla žádná kategorie, kterou bych ještě nevyrobil. Snad jedině grappu a další oblastní varianty. Ale jinak jsem si asi zkusil opravdu vše.

Čeho si na své profesi nejvíce ceníte?
Že jsem se ještě neuchlastal... Nad alkoholem nikdy nikdo nezvítězil, toho varování se držím. Dříve jsem musel ochutnat i dvacet vzroků denně, takže bylo třeba si získat praxi, abych tu práci ustál. Navíc je ošemetné, když má člověk k alkoholu neomezený přístup.

Kdybyste nebyl palírníkem, co byste nejspíš dělal?
I tak bych dělal něco v gastronomii. Ať bude jakýkoli společenský režim, lidi pořád budou potřebovat jíst a pít a budou vyžadovat něco nového a dobrého. Nijak zvlášť jsem ale nezvažoval, že bych šel dělat něco jiného. Myslím, že se mi povedlo v životě to nejdůležitější – povýšit práci na koníčka.

Který z vašich produktů je vašemu srdci nejbližší?
Když jsem byl ve Stocku, tak určitě Fernet Citrus. U nás v Blatné mi pak dělá radost řada zralých Baronů. Samozřejmě nesmím opomenout i naši novinku B.Barrel, ale já byl vždycky spíš na ty hořký.

Jaké jsou podlé vás nejdůležitější vlastnosti, které musí dobrý palírník mít?
Paměť. Musíte vědět, jak ten výrobek má chutnat, a umět odhalit jeho chyby. Ale to je otázka praxe, to se nelze naučit hned tak.

Jaký největší problém jste musel za svou kariéru řešit?
Rozhodně metanolovou aféru v roce 2012. Tam byl opravdu problém s tím, že umírali lidi. Následoval ohromný tlak od policie i od ministerstva. Kontroly, překolkování, nové analýzy destilátů... Tři týdny jsme jen lítali a řešili. Všechna opatření byla pochopitelná, ale nesmírně náročná.

Co naopak považujete za největší úspěch?
Že mám zdravé děti. Vím, že to zní jako fráze, ale jak jednou člověk zestárne, začne si vážit právě těchto věcí.

Co máte v plánu do budoucna?
Vychovat své nástupce a předat firmu dětem. Učí se destilovat, zajímají se o provoz a další aspekty výroby. Myslím, že tohle se daří, a mám radost, že o to děti mají zájem a chtějí pokračovat. Je tu samozřejmě otázka společníků, dohromady zvažujeme možnosti, jak zůstat rodinnou palírnou.

● Lihovar v Blatné navazuje na rodinnou tradici Hildprandtových, jejich potomek Jan se spojil s destilatérem božkovského fernetu.
● Nejžádanější specialitou z lihovaru je vyzrálá hruškovice, takzvaný tekutý zralý baron.
● Loni se v areálu lihovaru obnovila výroba piva se značkou Blatenský kohout.

Jako šlechtic podnikatel Jan Hildprandt trochu vybočuje z řady. Také pečuje o lesy, rybníky a pole, ale navíc se pustil do neobvyklého oboru, výroby destilátů a piva.

Nutno ale dodat, že i v tomto případě jde o navázání na rodinnou tradici. Značka destilátů Baron Hildprandt se váže k zámecké palírně, kterou v jihočeské Blatné založil Janův prapradědeček František v roce 1885.

Areál společnosti s názvem Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná se v jihočeském městečku nedá přehlédnout. Kdo přijíždí po hlavní silnici od Plzně, narazí na něj po pravé straně, naproti dlážděné příjezdové cestě k blatenskému zámku. Ten patří Janově tetě Janě Germenis-Hildprandtové. Budova původního zemědělského lihovaru přitom stojí o kus vedle. V místě, kde se nyní stáčí pálenky a likéry, byl dříve pivovar, jenž také patřil Hildprandtovým.

"Za mého děda se v pivovaru vařila proslulá značka Blatenský černý kohout," říká Jan Hildprandt, jehož silný pěstěný knír umocňuje dojem, že hovoříte s někým, kdo má přesah až k dobám rakouského mocnářství. Pivo se v Blatné vařilo až do začátku 70. let minulého století, kdy komunistická vláda rušila menší pivovary a soustředila výrobu do krajských měst. Areál poté připadl likérce v Plzni-­Božkově, dnešnímu Stocku, která si v Blatné udělala svoji provozovnu.

Podnět od míchače fernetu
S nápadem, aby se vrátili k podnikání s alkoholem, nepřišli po sametové revoluci Hildprandtové, ale tehdejší manažer božkovské likérky Václav Šitner, který měl na starosti i provoz v Blatné. Obrátil se na rodinu s otázkou, jestli nebudou chtít pokračovat v lihovarnictví. Současně je varoval, že v opačném případě by božkovská fabrika odmontovala výrobní technologii a propustila zaměstnance. Kdyby se Hildprandtové chtěli v budoucnu vrátit k výrobě alkoholu, museli by znovu shánět licence a investovat spoustu peněz.

Šitner, přezdívaný díky svým zkušenostem s mícháním likérových bylin "mistr Fernet", navrhl založení společného podniku. A Hildprandtové souhlasili. Na začátku měl Jan Hildprandt s matkou ve společnosti 80 procent, v současnosti vlastní necelou třetinu. Šitner kontroluje 50 procent a zbylou pětinu má majitel distribuční firmy, která se stará lihovaru o odbyt.

Světlá, tmavá, nefiltrovaná, speciály. Pivaři v Jihočeském kraji si na malou nabídku druhů piv nemohou stěžovat. Kraj zažívá rozmach minipivovarů. V současné době je jich na jihu dvacet, nejvíce v novodobé historii. Loni přibyly čtyři, další otevřeli v Blatné.

Tradice pivovarnictví tu sahá až do roku 1489. Právě tehdy získala Blatná na Strakonicku várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se vařilo v městském a panském pivovaru.

V roce 1896 z něj vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy ho uzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary.

Na tradici blatenského piva se teď rozhodla navázat společnost Liqui B, která ve městě už mnoho let provozuje Zámeckou palírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká jeden z majitelů společnosti Václav Šitner.

Druhý majitel Jan Hildprandt je navíc potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je proto obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz předků.

„Recepty se u nás předávaly z generace na generaci. Budeme postupovat podle nich a tradice, současně ale musíme jít s moderní dobou a chutí zákazníků, takže jim pivo přizpůsobíme. Piva světlý a polotmavý Kohout už máme hotová. Před sto lety za mého děda tu byl černý Kohout. K tomu se chceme dopracovat,“ prozrazuje Jan Hildprandt.

Pivovar otevřeli 12. srpna po rekonstrukci prostor za zhruba 12 milionů korun. „Všechno je dnes v trochu jiné části provozu než dříve. V původním areálu pivovaru je naše likérka, kde děláme ovocné lihoviny, destiláty a podobně,“ popisuje Hildprandt.

Novinku vítá i město Blatná. „Věříme, že to bude lákadlo pro turisty. Přijedou sem, dojdou si na oběd nebo se podívat například na zámek a současně navštíví také pivovar,“ míní místostarosta Blatné Pavel Ounický.

S tím souhlasí Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. I díky dlouhodobé spolupráci zámeckého ovocného lihovaru s touto distribuční společností vznikl nápad na znovuotevření pivovaru.

„S prezentací blatenského piva chystáme množství aktivit, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ podotýká Suja.

Zámecký pivovar Blatná pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2 200 hektolitrů piva. Majitelé jsou do budoucna připraveni produkci podle potřeby navýšit. První pivo budou lidé moci ochutnat na přelomu září a října. „Už ho máme uvařené, ale je to ležák, takže musí minimálně 55 až 60 dní ležet,“ prozrazuje Šitner.

„Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není“
V současné době je v Jihočeském kraji dvacet minipivovarů. Jen za loňský rok se otevřely čtyři, což byl rekord. Podle Michala Voldřicha, spoluzakladatele Pivovarského dvora Zvíkov na Písecku a současně sládka protivínského pivovaru, ale neznamená velký počet pivovarů na jihu Čech vždy kvalitu.

„V novém pivovaru v Blatné je důležitá účast Dagmar Vlkové, dlouholeté sládkové ze Strakonic, která má velké znalosti. Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není. Rozdíl mezi jednotlivými pivovary už je znát a bude i dál. Časem bude pár opravdu dobrých, nějaký průměr a pak ty špatné,“ odhaduje Voldřich.

Podle něj si pivaři zkoušejí a posuzují značky sami. „Na začátku jsem se trochu bál, aby si lidé neřekli, že co je z minipivovaru, nestojí za moc. Ale mám takovou zkušenost, že nový vyzkoušejí a pak se vracejí ke svým oblíbeným značkám,“ porovnává Michal Voldřich.

Jeho slova potvrzují i sami pivaři. „Při současné nabídce různých europiv je fajn ochutnat něco z menších pivovarů. Teď jsem měl asi pět různých druhů piva. Některá byla fakt dobrá, asi dvě mi naopak vůbec nechutnala. Už roky jsem věrný jedné značce a tu vyhledávám v restauracích, i když jsme třeba někde na výletě. To spíš manželka má ráda různá ovocná piva. Tady jí zachutnalo medové,“ zhodnotil nabídku na víkendové Slavnosti piva v Písku jeden z návštěvníků Pavel Bartoška.

Své výrobky pivovary každoročně představují ve zvíkovském pivovaru při největší degustační soutěži piv z minipivovarů ve střední Evropě, Jarní ceně českých sládků.

„Za svaz se snažíme u pivovarů, které se pod ním sdružují, o to, aby lidé získali vzdělání a měli znalosti o pivu. Také při jarní ceně organizujeme den přednášek,“ dodává Voldřich.

Do jihočeského města Blatná se vrací tradice, která započala už roku 1489. V pátek 12. srpna zde byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova Zámeckého pivovaru Blatná. V září tam představí vlastní pivo. „Nápad obnovit pivovar, kde se přestalo vařit před 38 lety, vznikl díky naší dlouhodobé spolupráci s distribuční společností Premier Wines & Spirits. Malé pivovary jsou v Česku na vzestupu, a tedy i obnovení pivovarské tradice v Blatné je momentálně logickým krokem,“ vysvětluje Václav Šitner, mistr destilatér a spolumajitel Zámecké palírny a pivovaru v Blatné.

Slavnostního stříhání pásky se ujali Jan Hildprandt s Václavem Šitnerem, majitelé společnosti Liqui B, kteří v Blatné už mnoho let úspěšně provozují Zámeckoupalírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká Václav Šitner. Otevření pivovaru se zúčastnily i další významné osobnosti Blatenska či Martin Nejedlý a Lukáš Nádvorník, majitelé společnosti Premier Wines & Spirits. Ta je výhradním distributorem blatenských lihovin a destilátů jako Baron Hildprandt, Liquére či Altfernet i nového blatenského piva.

Investice do rekonstrukce a vybavení budovy pivovaru činila kolem dvanácti milionů korun. Součástí Zámeckého pivovaru Blatná, který pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2200 hektolitrů piva, se stane i návštěvnické centrum s degustační místností, kde se budou všechny produkty prezentovat a ochutnávat. „V souvislosti s prezentací blatenského piva chystáme i množství aktivit, které přispějík rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ doplňuje Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. Majitelé pivovaru jsou do budoucna připraveni produkci piva podle potřeby navýšit.

Tradice pivovarnictví v Blatné sahá až do roku 1489, kdy město získalo várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se tam tehdy vařilo v městském a panském pivovaru, ze kterého v roce 1896 vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy houzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary. Poslední várku chuťově vyváženého piva, jehož popularita přesáhla hranice jižních Čech, uvařil sládek Karel Mourek. Jan Hildprandt, jeden z nynějších majitelů, je potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz legendárního Zámeckého palírny a pivovaru v Blatné.

Do jihočeského města Blatná se vrací tradice, která započala už roku 1489. V pátek 12. srpna zde byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova Zámeckého pivovaru Blatná. V září tam představí vlastní pivo. „Nápad obnovit pivovar, kde se přestalo vařit před 38 lety, vznikl díky naší dlouhodobé spolupráci s distribuční společností Premier Wines & Spirits. Malé pivovary jsou v Česku na vzestupu, a tedy i obnovení pivovarské tradice v Blatné je momentálně logickým krokem,“ vysvětluje Václav Šitner, mistr destilatér a spolumajitel Zámecké palírny a pivovaru v Blatné.

Slavnostního stříhání pásky se ujali Jan Hildprandt s Václavem Šitnerem, majitelé společnosti Liqui B, kteří v Blatné už mnoho let úspěšně provozují Zámeckou palírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká Václav Šitner. Otevření pivovaru se zúčastnily i další významné osobnosti Blatenska či Martin Nejedlý a Lukáš Nádvorník, majitelé společnosti Premier Wines & Spirits. Ta je výhradním distributorem blatenských lihovin a destilátů jako Baron Hildprandt, Liquére či Altfernet i nového blatenského piva.

Investice do rekonstrukce a vybavení budovy pivovaru činila kolem dvanácti milionů korun. Součástí Zámeckého pivovaru Blatná, který pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2200 hektolitrů piva, se stane i návštěvnické centrum s degustační místností, kde se budou všechny produkty prezentovat a ochutnávat. „V souvislosti s prezentací blatenského piva chystáme i množství aktivit, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ doplňuje Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. Majitelé pivovaru jsou do budoucna připraveni produkci piva podle potřeby navýšit.

Tradice pivovarnictví v Blatné sahá až do roku 1489, kdy město získalo várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se tam tehdy vařilo v městském a panském pivovaru, ze kterého v roce 1896 vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy ho uzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary. Poslední várku chuťově vyváženého piva, jehož popularita přesáhla hranice jižních Čech, uvařil sládek Karel Mourek. Jan Hildprandt, jeden z nynějších majitelů, je potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz legendárního Zámeckého palírny a pivovaru v Blatné.