Prohlídka muzea pivovarnictví, Žateckého pivovaru, vodárenské věže a degustace piv
Prohlídka muzea pivovarnictví (cca 35 min.)
● Uvidíte historii všech malých i velkých regionálních pivovarů Žatecka.
● Budete mít možnost si virtuálně uvařit své vlastní pivo.
Exkurze do Žateckého pivovaru (cca 30 min.)
● Kromě prohlídky nové technologie minipivovaru instalované v roce 2022 máte možnost se podívat do původní měděné varny velkého pivovaru.
Návštěva vodárenské vyhlídkové věže (cca 15 min.)
● S vyhlídkou na historické sušárny chmele v horní části Žatce a také na Ohři, Dreherův pivovar a Chmelařství – největšího zpracovatele chmele v ČR.
Degustace piv v restauraci U Orloje (cca 20 minut + cca 10 min. na přesun)
● Pivovar a muzeum jsou vedle sebe, restaurace je cca 350 m
● Ochutnávka piv z nového Žateckého pivovaru a minipivovaru U Orloje ve stylové restauraci v areálu Chrámu chmele a piva
● 2× pivo ze stálé nabídky, 2× pivo dle sezónnosti (4× 1,25 dcl)
● Výklad k druhům piva a obecné informace od servírek při degustaci
● V restauraci vaří českou klasiku a spousty dobrot k pivu
● Možnost zakoupení lahvových piv z pivovaru přímo v restauraci
Na jednom místě
969 pivovarů
19.034 piv
10.963 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Žatecko je kraj, ve světě proslulý svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je historicky doloženo již v 10. století, kdy se už před tisíci lety výborný žatecký chmel vyvážel do ciziny. I proto byl Žatec po staletí bohatým královským městem.
Žatecký chmel a slad, vyrobený z místního ječmene, byly zárukou dobrých várek piva. Na nejčelnější místo mezi českými pivy dával žatecký mok už Tadeáš Hájek z Hájku ve svém výjimečném spise „O pivě a způsobech jeho přípravy, jeho podstatě silách a účincích“, vydaného latinsky roku 1585.
V českém pivovarnictví je Žatecký pivovar jediný, který má tradici vaření piva v místě původní městské zástavby delší než 700 let. V roce 1261 vznikla v Žatci společnost žateckých právovárečníků, která vařila piva „SAMEC“ a „KOZEL“, která byla žádaná v Čechách i na královském dvoře, šlechtou a knížaty při stolování a radostných pitkách. Postupně se právovárečníci soustředili na území poblíž hlavního náměstí a nadále nestačili uspokojovat poptávku trhu. Po požáru v polovině 18. století bylo po delším váhání rozhodnuto o výstavbě nového pivovaru v místě dnešního pivovaru.
Základní kámen průmyslového měšťanského pivovaru byl položen 20.6.1798 na místě zaniklého královského hradu, vedle kasáren. Plány dodal pan Lorenz Rott, který byl zároveň stavitelem. Po dvouletém stavebním úsilí konečně várečná správa oznámila dne 26.7.1800 začátek vaření a právovárečníci pronajali pivovar sládkovi k provozu. V roce 1801 uvařili Žatečtí 840 sudů (42.000 hl) piva.
Pivovar byl postupně rozšiřován, modernizován a vařil výborná piva výčepní, speciální piva jako „Radniční“, „Myslivecké“, „Vánoční“ a „Slavnostní“ a již zmiňovaná tradiční piva „Samec“ a „Kozel“.
Pivo z žateckého pivovaru bylo v minulosti i v současnosti mnohokrát oceněno při různých soutěžích a výstavách. Například v roce 1873 u příležitosti světové výstavy ve Vídni obdrželo medaile za zásluhy a diplom za žatecká ležácká piva, v roce 1879 na Živnostenské výstavě v Praze stříbrnou medaili v degustační soutěži, v roce 1880 na Zemědělské a průmyslové výstavě v Budějovicích zlatou medaili v odborné degustaci a další ocenění kvality žateckého piva. Na tuto tradici navazují ocenění a čestná uznání odborných degustačních porot při Žateckých slavnostech chmele v roce1995 (světlý ležák), v roce 1996 a 1997 (tmavý ležák), v roce 2000 a 2001 (světlý ležák), ale také v Táboře v roce 2003, 2004, 2005 a 2006 nebo znovu v Českých Budějovicích v roce 2004 a 2005 v různých kategoriích.
Při prezentaci žateckého pivovaru od dob svého založení bylo vždy zdůrazněno v pojmenování označení vlastnictví – „měšťanský pivovar“ a místo „Žatec“. Toto označení bylo nutné a nezbytné s ohledem na velký počet pivovarů v okolí slavné chmelařské oblasti a také s ohledem na konkurenční pivovar vídeňského barona Antonína Drehera v Žatci s názvem „Pratok“. Okolní „neoriginální“ pivovary se snažily alespoň přiživit se při lokalizaci přídavkem „… u Žatce“, „…v žateckém kraji“, „… vaříme pivo ze žateckého chmele“ a podobně. Avšak obyvatelé žateckého kraje velice dobře rozeznávali a rozeznávají původní, originální pivovar a jsou na něj právem hrdi.
Žatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele.
Ječný slad se rozemílá a směšuje s předem ohřátou vodou ve varně. Teplota této tzv. vystírky se postupně zvyšuje i tím, že její části se následně vaří. Sladový škrob se tak uvolňuje a zcukřuje pomocí sladových enzymů aktivovaných při zvyšujících se teplotách. Odborně se hovoří o rmutování a v našem případu přesně o dvourmutovém postupu. Po odstranění sladových zbytků (mláta) ve scezovací kádi se získaný roztok – sladina vaří s chmelem dodávaným Chmelařským institutem Žatec.
Chmel se dávkuje ve třech postupných dávkách, aby se docílilo vyváženého vyluhování hořkých i aromatických chmelových látek. S průběhem chmelovaru se pak již hovoří o mladině.
Žatecká čtyřnádobová varna má za sebou zajímavou historii, je měděná a byla během druhé světové války v dílech skladována, tedy spíše před kontribucí ukryta, v Dreherově pivovaru. Po válce se pak postavila do současné podoby v Měšťanském pivovaru.
Horká mladina se ochlazuje v modernizovaném chladicím zařízení, chmelové kaly se nejprve usadí ve středu rotačního usazováku (vířivé kádě) a čirá mladina se ochladí předchlazenou ledovou vodou v průtočném deskovém chladiči.
Hotová mladina, podle dávky použitého sladu a konečného odparu při varu, obsahuje cukerné látky (extrakt) v množství označovaném jako původní extrakt mladiny. Ten hodnocený v procentech je základem běžného označení piva desítka,dvanáctka a podobně. V Žatci je nejvýznamnějším výrobkem pivovaru světlá jedenáctka.
Pro světlé ležáky se používá pouze světlý, nebo také dalším označením plzeňský, ječný slad. Pro tmavá piva se ještě doplňují další typy sladů (karamelový, barvicí, bavorský).
Studená mladina se zakvašuje pivovarskými kvasinkami spodního kvašení (při ukončení kvašení se usazují) a hlavní kvašení probíhá v otevřených chlazených kádích spilky. Mladé pivo (prokvašená mladina) se po devíti až dvanácti dnech přepouští k dokvašování do uzavřených ocelových ležáckých tanků chlazeného sklepa, kde se pivo přirozeně sytí dále vznikajícím kysličníkem uhličitým a zdokonaluje se ve své příjemné chuti a vůni až 45 dnů. Během hlavního kvašení a dokvašování ubývá extraktu a vzniká především alkohol a kysličník uhličitý. Nové kvasné nádoby nahradily dřívější dřevěné, avšak varna, spilka a sklep se nacházejí v původních prostorech vybudovaných při stavbě pivovaru v letech 1799 až 1801.
Další potřebná zařízení se přemísťovala podle požadavků oprav a rekonstrukcí. Filtrace piva je křemelinová, předčila dřívější filtraci pivovarskou asbestocelulosovou masou. Bednárna již není potřeba. Pivo stáčené do dnešních nerezových válcových KEG soudků je nepasterované, pouze se filtruje speciálním mikrobiálním filtrem. Sudy se myjí a stáčejí na automatické lince. Rovněž lahvárna je automatizována, lahvové pivo se s ohledem na delší exportní trvanlivost pasteruje v lahvích v tunelovém pasteru. Ruční manipulace ještě stále vládne v expedici a rozvozu sudového a lahvového piva.
Všechna vyráběná piva se samostatně vaří a před stáčením nejsou dosycována.
Pivovar se dnes řadí mezi malé průmyslové pivovary a návštěvník jistě zjistí rozdílné postupy i vlastnosti výrobků velkopivovarů.
Zdroj:Stránky Žateckého pivovaru, 2016
V polovině roku 2022 pivovar ukončuje stávající výrobu piva. Pivovar výrobu pravděpodobně přestěhuje do menších prostor, omezí sortiment a změní se na minipivovar.
Několik posledních let bylo pro Žatecký pivovar velice náročných s ohledem na vysoce konkurenční prostředí a používanou technologii Tradičního vaření piva. Bylo proto rozhodnuto zmenšit a zmodernizovat stávající provoz včetně změny sortimentu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům současného trhu. Bohužel to znamená, že do budoucna bude v novém provozu zapotřebí výrazně nižší počet lidí, takže většina smluv se zaměstnanci bude ukončena v průběhu roku 2022. Do nového provozu bude investováno s cílem spuštění během října 2022. Provoz nového Mini-pivovaru by měli zajišťovat někteří za současných zaměstnanců tak, aby byla zaručena konzistence a vysoká kvalita piva značky Žatec.
Zdroj:Stránky Žateckého pivovaru, 2022
Žatecký minipivovar
Žatecký pivovar je středně velkým minipivovarem, který v současné době provozuje společnost Sedmý schod spol. s r. o. Společnost navazuje na více než 200 let trvající tradici vaření piva v Žatci.
Pivo vaříme v areálu původního Žateckého pivovaru za pomoci nové a moderní technologie od firmy Kaspar & Schulz. Všechna naše piva vaříme s láskou a úctou k pivovarskému řemeslu a nevyhýbáme se tvrdé a poctivé práci. Používáme původní receptury a pouze prvotřídní suroviny. Proslulý Žatecký chmel, pečlivě vybraný slad a kvalitní vodu.
Zdroj:Stránky Žateckého pivovaru, 2023
Více na stránkách pivovaru
Žatecký pivovar |
Sedmý schod, spol. s r. o. |
minipivovar |
Žižkovo náměstí 81 |
438 33 Žatec |
Ústecký kraj |
1801 |
Martin Kec |
David Reska |
Radek Bařtipán |
+420 415 710 781 |
+420 736 425 259 |
+420 603 115 062 |
13991591 / CZ13991591 |
sedmyschod.com |
bartipan@sedmyschod.com |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.