Už od roku 2015 se vleče spor mezi státem a někdejším provozovatelem pět let uzavřeného vyškovského pivovaru ohledně údajných vad na pronajímaných technologiích. Letos na konci ledna Okresní soud ve Vyškově žalobu nájemce o náhradu škody vyčíslenou na 67 milionů korun zamítl.

Z rozsudku, který si MF DNES následně vyžádala, je jasně patrné, že soud zcela shodil argumentaci provozovatele. Ten se přitom opíral o vlastní znalecký posudek, který ukázal na údajný problém a jako viníka označil majitele, tedy stát.

„Provedeným dokazováním bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení, že v Pivovaru Vyškov byla vadná konstrukce přívodního potrubí vody do pastéru (zařízení v pivovaru – pozn. red.), v důsledku které by mělo docházet k nahodilému hnědnutí sudového piva. Nebylo ani prokázáno, že by vlastník o takové vadě věděl,“ konstatoval soudce Pavel Vrcha.

Provozovatel – firma Czech Beverage Industry Company – před soudem poukazoval na to, že společnost Jihomoravské pivovary, prostřednictvím níž stát zařízení ve Vyškově vlastní, o problémech věděla a nedala nájemci nic vědět.

„Již v roce 2008 byl v Pivovaru Vyškov proveden audit, jehož cílem bylo identifikovat důvod, pro který se měnila barva piva po stočení do sudů. Minimálně od tohoto okamžiku se vlastník potýkal s podobnou, ne-li stejnou vadou jako firma. Tyto skutečnosti jsou patrné také ze zápisu z porady a z reklamačních protokolů před rokem 2011,“ stojí ve spisu.

Stát však reagoval, že audit jasně řekl, že poškození piva přepasterizováním je možné vyloučit. „Firma navíc za celou dobu nájmu nenechala provést servisní kontrolu pastéru či vyrovnávacího tanku,“ píše se v rozsudku.

Tiskárna bez papíru
Kvůli pochybnostem o posudku znalce najatého provozovatelem, které se po jeho nepřesvědčivé výpovědi v soudní síni ještě zvýšily, si soud nechal zpracovat vlastní odborný podklad. A ten původní tím rozcupoval.

„Znalec se ve svém posudku detailněji nevěnoval zkoumání existence či funkčnosti chybových hlášek v pastéru, který byl mimo jiné pořízen v minimalistické verzi co do řízení a signalizace procesů. Pastér obsahuje tiskárnu, která tiskne závady v provozu, leč místním šetřením znalecký ústav zjistil, že do tiskárny nebyl zaveden papír a v pastéru ani nebyla nalezena paměťová karta,“ stojí v argumentaci soudního znalce, jak je popsána v rozsudku.

Právě řídicí jednotka měla veškeré případné problémy zaznamenat, což v tomto případě nebylo možné. „Pokud firma nezajistila po celou dobu žádné servisní prohlídky, de facto vyloučila u pastéru funkci jeho monitoringu a bez dalšího dovozovala, že jedinou příčinou nahodile popsané zhoršené kvality sudového piva je vada spočívající v konstrukci potrubí vedoucího do pastéru. Pak je nasnadě, že jakékoli další plynoucí problémy musí jít na její vrub a v žádném ohledu je nelze přičítat majiteli,“ shrnul soud své odůvodnění.

Provozovatel se však nechce s rozsudkem smířit a na začátku března podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně. Termín jednání zatím není známý. „Vzhledem k tomu, že rozsudek zatím není pravomocný, nebudeme průběh soudního sporu komentovat. Doufáme však, že argumenty společnosti Jihomoravské pivovary pro zamítnutí žaloby budou úspěšné i u odvolacího soudu,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, pod něhož státní společnost spadá.

Nepravomocný rozsudek dává naději, že se brzy odblokuje situace s areálem v centru Vyškova, se kterým se kvůli soudu nemůže nic dělat, přestože provozovatel už nájemcem několik let není a vše předal zpět státní firmě. „Aktuálně se vedení této společnosti snaží zajistit dočasné využití ve formě nájmu alespoň těch prostor areálu, u kterých je to možné,“ podotkl mluvčí.

Otázkou je, zda se sám stát vrátí k výrobě piva, jak tomu bylo do roku 2011, než se jeho firma dostala do ekonomických problémů a areál pronajala soukromníkovi, s nímž teď vede spory. V minulosti se objevily i spekulace, že by provoz převzal dnes jediný národní pivovar Budvar, ten však tuto možnost před lety odmítl.

Vyškovský soud podle zjištění Českého rozhlasu zamítl žalobu bývalého nájemce tamního pivovaru na státní podnik Jihomoravské pivovary, který vlastní budovu a výrobní technologie.

Společnost Czech Beverage Industry Company žádala 67 milionů korun jako náhradu za ušlý zisk a poškození dobrého jména firmy. Tvrdila, že údajné závady na technologii mohly za nekvalitní pivo. Soud dal ale zapravdu státnímu podniku. Protistrana zvažuje podání odvolání.

„Zatím není k dispozici písemné vyhotovení rozsudku, proto nemůžeme blíže komentovat důvody rozhodnutí soudu k zamítnutí tohoto nároku,“ komentoval verdikt mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Právě ministerstvo je jediným akcionářem podniku.

Czech Beverage Industry Company další postup zváží po písemném vyhotovení rozsudku. „Rozsudek nás doslova šokoval, je pro nás těžko uvěřitelné, jak mohl od 1. ledna dosazený soudce v rámci svého prvého jednání vynést rozsudek,“ říká jednatel firmy Jiří Kopenec.

Spor o příčinu nekvalitního piva trvá už šest let. V dalším sporu naopak Jihomoravské pivovary žalují Kopencovu firmu kvůli neplacení nájemného. To blokuje i možný prodej areálu pivovaru, nebo jeho převedení do majetku Vyškova. Město o něj dlouhodobě projevuje zájem.

Budoucnost již tři roky uzavřeného pivovaru na ulici Československé armády ve Vyškově stále trápí mnohé místní. „Snad se zase bude vařit, a nebude to patok jak pár posledních let,“ doufal třeba Tomáš Krejčí.

I proto o získání areálu stále usilují zástupci města. Nad jeho využitím se zamysleli také autoři studie rekonstrukce vyškovského zámku. „Nabízí se unikátní prostor pro kulturně společenský areál či centrum, které by navazovalo na zámeckou zahradu a zámek, a ve kterém by se i díky historické tradici „našeho“ pivovaru, zachováno vaření piva,“ uvedl končící senátor Ivo Bárek, který dříve pomáhal se zprostředkováním jednání na ministerstvu.

Plány na využití areálu vyškovského pivovaru představili autoři generalu vyškovského zámku. V jeho nejstarší části doporučili zachování původní funkce v podobě menšího pivovaru s doplněním v podobě kulturně-gastronomického zařízení.

Architekti zohlednili dřívější spojení pivovarnických prostor se zámkem. Zástupci města v současnosti usilují o převedení uzavřeného pivovaru do vlastnictví města, mají za sebou už první jednání na ministerstvu zemědělství. „Město s areálem jako takovým nemělo nikdy nic společného. Rozkládá se nicméně na strategickém místě a k městu jednoznačně patří. Pochopitelně nám jeho další osud není lhostejný,“ vysvětlil vyškovský starosta Karel Jurka.

Pivovar je ve městě uzavřený už dva roky kvůli soudnímu sporu, který se podle posledních informací chýlí ke konci. Po obnově vaření piva je mezi místními poptávka. „Mám sice jinou oblíbenou pivní značku, vyškovské pivo však k Vyškovu prostě patří. Je velká škoda, že v době, kdy je po produkci malých pivovarů a lokálních potravin rostoucí poptávka, je ten náš nevyužitý,“ sdělila před časem Rovnosti Eva Kalivodová z Vyškova.

Už tři roky uplynuly od doby, kdy vyškovský pivovar přestal vařit pivo. Okresní soud ve Vyškově však stále řeší žalobu, kterou v roce 2015 podal tehdejší provozovatel pivovaru na majitele areálu, tedy na stát, kvůli údajným technologickým vadám na zařízení, které si od státu také pronajal.

V pondělí se po více než dvouleté pauze konalo nové líčení, na němž vystoupili znalci s posudkem, jehož zpracování zadal přímo soudce Petr Ševčík.

O jiný posudek se totiž opírá ve své žalobě a nároku na více než 67 milionů korun bývalý provozovatel pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC). „Žalovaná strana na to ale říkala, že to tak není, že kritizovaná technologie je funkční,“ uvedl soudce.

Znalci, které nominoval, však na stovkách stran vyvrací mnohá tvrzení předchozího posudku. „Posudek byl zpracován velmi kvalitně, ale jsem roztrpčen z jeho obhajoby, ta byla tristní. Právní zástupce žalobce kladl dotazy, na něž nedokázali znalci přesvědčivě odpovědět,“ vysvětlil Ševčík.

Na pondělní jednání se měl dostavit také šéf firmy, která vyrábí zařízení s údajnými vadami, ten se však ze zdravotních důvodů omluvil. Soudce proto jednání odročil.

„Další svolám na druhou polovinu června,“ řekl. Zvažuje, že také vyslechne sládka, následně se rozhodne, jak bude pokračovat dál.

Soudce původně spoléhal na to, že mu dají jasnou odpověď znalci, což se ale nestalo. Nevylučuje tak, že zadá ještě třetí posudek. Ten by však už neměl být tak rozsáhlý a zabrat tolik času. „Budu se snažit celý případ co nejrychleji uzavřít, nejlépe do konce roku,“ dodal soudce.

Kvůli soudnímu sporu je zablokované možné další využití areálu pivovaru nedaleko centra Vyškova.

„S ohledem na běžící soudní spory a nemožnost reálné dispozice s areálem vyškovského pivovaru jsou i úvahy o jeho budoucím využití předčasné. Neprobíhají ani jednání s vedením města Vyškova,“ sdělilo už dříve ministerstvo zemědělství, pod něž pivovar vlastnicky spadá.

Pivovar ve Vyškově je po Budějovickém Budvaru jediným dalším pivovarem, který vlastní stát. Ten je totiž stoprocentním akcionářem společnosti Jihomoravské pivovary, které vyškovský areál patří. Brzy by ale mohl být majitelem někdo jiný.

Ministerstvo zemědělství, do jehož resortu podnik spadá, privatizaci pivovaru plánuje dlouhodobě. Konkrétní kroky zatím nepodniklo, brzy se má ale uskutečnit jednání s vedením vyškovské radnice.

Privatizaci vyškovského pivovaru dlouhou dobu bránil restituční spor s olomouckým arcibiskupstvím. Církev se ale svého nároku nakonec vzdala, protože neuspěla v obdobném sporu o pivovar v Kroměříži. Ve Vyškově si mezitím areál pronajala na dobu neurčitou firma Czech Beverage Industry Company a pivo tam vařila až do roku 2017. Nájemní vztah ale provázely komplikace a Jihomoravské pivovary od smlouvy odstoupily.

Neformální kroky
Ministerstvo zemědělství podniklo v přípravě privatizace zatím jen neformální kroky. Ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD zjišťuje, jestli by o areál mělo zájem město. O zprostředkování schůzky požádal sociálnědemokratického senátora Ivo Bárka.

„Taková byla dohoda s panem ministrem Tomanem, to platí. Ten to zadal státnímu tajemníkovi, který mě v nedávné době oslovil, že platí zájem ministerstva jednat s vedením města. A já jsem dával městu najevo, že ministerstvo je připraveno na jednání. Na úvodní schůzce by se mělo říct, jaký je stav a jaké se podniknou kroky.“ Podle senátora Bárka by totiž pivovar mohl jít například do přímého prodeje městu bez nutnosti vypsat výběrové řízení – za podmínek, které stanoví zákon o majetku státu.

Zájem jednat
Zastupitelé Vyškova informaci o možném jednání s ministerstvem dostali už v březnu, termín schůzky ale dohodnutý zatím není. Obě strany ale o jednání mají nadále zájem, jak potvrzuje starosta Vyškova Karel Jurka z ODS. „Jednání se nebráníme, je to pro nás strategická záležitost. S panem Tomanem se určitě potkat chceme, ale do budoucna, pokud bychom to chtěli kupovat, tak je to další balík peněz.“

Areál pivovaru leží v samém centru Vyškova v sousedství zámku, a je to tedy pro město strategicky významné místo. Na druhou stranu vedení radnice se obává, že pokles příjmů kvůli koronavirové krizi donutí město ve výdajích spíš škrtat, než uvažovat o koupi tak velkého majetku.

Překážky bránící prodeji
„Momentálně probíhá v areálu zjišťování stavu majetku společnosti, jeho oceňování, hledají se možnosti pro jeho dočasné využití. Dosud nebylo rozhodnuto o konkrétní formě, ani termínu privatizace, neboť současná situace společnosti je komplikována probíhajícím soudním sporem s bývalým nájemcem, tedy společností Czech Beverage Industry Company,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Tento spor se vede u vyškovského okresního soudu a týká se příčin, které mohly za špatnou kvalitu piva. Výrobce žádá po státním podniku 67 milionů korun jako náhradu za ušlý zisk a poškození dobrého jména firmy. Dnes (25. května) se bezmála po třech letech znovu konalo soudní jednání. Vypovídalo celkem pět znalců, kteří měli vnést světlo do toho, jestli za oxidaci a kažení piva mohlo chybně zapojené zařízení pro pasterizaci, nebo jiné příčiny. Až spor pravomocně skončí, privatizaci pivovaru by už nemělo nic stát v cestě.

Vleklý soudní spor, kvůli kterému je areál pivovaru ve Vyškově už tři roky opuštěný, se chýlí ke konci. Informoval o tom vyškovský senátor Ivo Bárek. „Od ministra zemědělství Miroslava Tomana jsem dostal informaci, že je už vyřešen,“ prozradil Bárek.

Areál je podle něj připravený k možnému prodeji, zájem projevilo vedení Vyškova. „Máme slíbené zprostředkování schůzky se zástupci ministerstva, na kterou vyrazím s celým týmem,“ potvrdil starosta Karel Jurka.

Nastavit jednotná pravidla pro řízení státních firem napříč úřady má nová strategie ministerstva financí schválená vládou. Vytipovala i prodej podniků, respektive majetkových účastí v nich, které nemají strategický význam.

Jde například o menšinové podíly v energetické společnosti E.ON nebo výrobci radiátorů Korado. Kabinet chce privatizovat i Státní léčebné lázně Bludov či Jihomoravské pivovary. Z materiálu, který má deník E15 k dispozici, plyne, že výnosy by se mohly pohybovat v desítkách milionů až nižších stovkách milionů korun.

„Nechceme prodávat důležitá aktiva státu. Naopak musíme zlepšit fungování těchto firem, abychom dostávali více dividend do státního rozpočtu,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Kontrolu si stát ponechá nad ČEZ, ČEPS, Letištěm Praha, Řízením letového provozu nebo nad podniky, jako jsou Čepro, Mero či Prisko. Dál bude ovládat také České dráhy, Českou poštu a Lesy ČR, budějovický pivovar Budvar, ale i Kongresové centrum Praha a karlovarský hotel Thermal.

V portfoliu rezortů financí, dopravy, průmyslu, vnitra, obrany, zdravotnictví a zemědělství je nyní 129 společností, které buď plně vlastní, nebo v nich mají různě velké podíly. Z toho 61 je v konkurzu, popřípadě v likvidaci.

„Stát vlastní větší majetek, než si většina občanů uvědomuje. Dlouho chyběla jasná vize, jak s ním nakládat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že přijatá strategie vychází z aktualizovaného doporučení OECD z roku 2015.

Šéfka státní pokladny dodala, že jednotlivá ministerstva budou podnikům dávat dlouhodobá zadání a následně posuzovat jejich plány a výkonnost. Informace o klíčových ekonomických ukazatelích mají být veřejně dostupné. Pod úřadem Schillerové vznikne meziresortní pracovní skupina.

Kabinet starší verzi strategie v lednu 2017 odmítl. Schillerová navzdory tomu provedla fúzi Letiště Praha a Českého Aeroholdingu a integrovala akciové podíly státu v České exportní bance a Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

Po několika letech neúspěšných pokusů rovněž prodala největšího producenta novinového papíru na Balkáně, slovinskou Vipap Videm Krško. Výnos dosáhl zhruba čtvrt miliardy korun. Většina peněz z prodeje firmy patřící kdysi IPB a pak ČSOB připadla věřitelům.

Od chvíle, kdy přestali ve vyškovském pivovaru na náměstí Československé armády vařit pivo a propustili zaměstnance, to jsou už více než dva roky. Konec soudního sporu, který blokuje jakékoliv další využití, je přitom v nedohlednu.

Lidé ve Vyškově by jeho návrat ocenili. „Byla bych ráda za případné obnovení výroby piva,“ uvedla například Iveta Adamcová z Vyškova. Pivovar je podle ní především dobře umístěný. „Je výhoda, že to je v centru,“ dodala žena.

Eva Kalivodová z Vyškova sice přiznává, že má jinou oblíbenou pivní značku, pivovar však vnímá jako důležitou součást města. „Vyškovské pivo k Vyškovu prostě patří. Je velká škoda, že v době, kdy je po produkci malých pivovarů a lokálních potravin rostoucí poptávka, je ten náš nevyužitý,“ sdělila Kalivodová. Vzpomíná přitom ráda na letní akce, které tam měly mít výjimečnou atmosféru.

Pro některé je přitom vyškovské pivo hodnotným symbolem samo o sobě, i když mu nikdy neholdovali. „Sám pivo sice nepiji, ale s obnovou plně souhlasím. Takový nápad se mi líbí,“ uznal třeba Vlastimil Šlinger.

Osudu pivovaru lituje i opoziční zastupitel Libor Bláha. „Byla by velká škoda, kdyby jeden z nejstarších pivovarů v tuzemsku navždy zanikl,“ sdělil Bláha. Byl by rád za obnovu, ale město by se podle něj mělo připravovat na stav po skončení soudního sporu, ať to dopadne jakkoliv.

Na radnici se o osud pivovaru zajímají, mají ale zatím svázané ruce. „Vše totiž závisí na ukončení soudních sporů, se kterými nemá město nic společného. Nás by pochopitelně následně zajímalo, co se bude dál s rozsáhlým areálem dít, ale zatím je předčasné se k tomu vyjadřovat,“ sdělil mluvčí Vyškova Michal Kočí.

Ve hře mohou být podle Bláhy různé varianty budoucího využití prostoru. „Dovedu si představit i menší pivovar provozovaný městem v areálu pivovaru současného,“ připustil Bláha.

Pivovar byl jedním z mála, který nebyl zprivatizován. S restitučními nároky vystupovala církev, která se jich nakonec vzdala. Státní společnost Jihomoravské pivovary ho však v roce 2011 dala do pronájmu soukromé firmě Czech Beverage Industry Company.

Firma viní pronajímatele ze závad, které měly ovlivnit kvalitu piva a kazit jeho pověst. Jihomoravské pivovary odmítly zaplatit údajný ušlý zisk v hodnotě sedmašedesát miliónů korun.

Spor se od té doby vleče. Strany se mezi tím dohodly alespoň na tom, že do ukončení soudu nebudou jeho průběh komentovat. Areál tak v centru města dál zůstává nevyužitý a jeho budoucnost je stále nejistá.

Loni na jaře zastavil výrobu, v létě pak milovníci zlatavého moku na pivo z Vyškova už v obchodech a hostincích nenarazili.
Vaření piva má ve městě dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Arcibiskupský pivovar vznikl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna už v­ roce 1680, ale už několikrát to s ním bylo nahnuté.

Naposledy před osmi lety pod správou státních Jihomoravských pivovarů. Krach odvrátil pronájem o rok později pražskou společností Czech Beverage Industry Company. Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu zkrachovalo. Na začátku roku 2011 nicméně došlo k podpisu smlouvy, který utnul spekulace, čekání a dohady nad dalším osudem pivovaru. A zvrátil nejistotu zaměstnanců. Po slibném rozjezdu se přesto firmě přestalo dařit. A po ztrátách a klesajícím odbytu piva loni pivovar pozastavil výrobu. O­ dalším osudu se rozhodne na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce na majitele nemovitostí, státem ovládané Jihomoravské pivovary, které spadají pod ministerstvo zemědělství. „Celá situace okolo pivovaru je nepříjemná. Pivovar je jedním z neodmyslitelných symbolů města, je s ním historicky spjatý, v jeho areálu se navíc konala celá řada kulturních akcí. Tradice vaření piva ve Vyškově je jedna z nejdelších u nás, na to bychom měli být pyšní,“ připomněl starosta města Karel Goldemund.

Vyškov je kromě Budějovického Budvaru poslední z pivovarů u­ nás, které po znárodnění v roce 1948 vlastnil stát, a ani po revoluci nepřešel do soukromých rukou. „Samozřejmě vše závisí na ukončení soudních sporů. Město s pivovarem jako takovým nemělo nikdy nic společného, přesto si samozřejmě uvědomujeme, že by byla škoda, kdyby vaření piva skončilo nadobro. Navíc si musíme uvědomit, že nemalý areál pivovaru leží prakticky v centru města, takže i proto se o něj musíme zajímat,“ naznačil vyškovský starosta.

Město tak chce být u jednání o dalším osudu pivovaru. „Vše v tuto chvíli závisí na rozhodnutí soudu. Jednoduše ale nastává doba, kdy se do dalšího osudu pivovaru musí Vyškov vložit. Jde nám o dva body. V lepším případě, aby se znovu začalo pivo vařit, v horším, abychom mohli v případě definitivního konce ovlivnit, co se bude dál s rozsáhlým areálem dít. Důležitým krokem bude jednání s resortem zemědělství. I díky tomu, že máme vládu s důvěrou, se vedení města setká přímo s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem,“ prozradil starosta Goldemund.

Spekuluje se, že svárem má být údajná závada, která měla vzniknout už před lety na instalované technologii ze strany pronajímatele. Zástupci obou stran ovšem spor nechtěli komentovat. S otazníkem byl rovněž v rámci církevních restitucí zájem Arcibiskupství olomouckého. Církev nechtěla sama podnik provozovat, počítala, že nájemce v něm zůstane. V roce 2016 ovšem svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala a žalobu stáhla. „Je nám jasné, že taháme za výrazně kratší stranu pomyslného provazu, nicméně myslíme si, že nazrál čas pokusit se do osudu pivovaru vstoupit a ovlivnit jej ve prospěch našeho města,“ uzavřel starosta Vyškova.