Jen pár podniků v Praze se může pyšnit půltisíciletím kontinuálního provozu. Pivovar U Fleků do této skupiny patří. Takže zatímco Kolumbus objevoval Ameriku, zde už se vesele vařilo pivo!

První písemná zmínka o existenci starobylého domu Na Křemenci na Novém Městě pochází z roku 1430, kdy patřil barvíři Petrovi. Není jisté, zda se tu už tehdy tehdy zlatavý mok vařil. V roce 1499 však již není pochyb, protože dům koupil Vít Skřemenec, který se svou manželkou Dorotou doložitelně započal tradici.

Dělové koule jako připomínka
Od té doby pivovar změnil několikrát majitele. Větších úspěchů se začalo dostávat v 16. století Ludmile Křemencové a jejím čtyřem manželům a pivovar zažil nebývalý rozkvět. Ten však utnula třicetiletá válka.

„Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Pražskému deníku Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda.

Po nich také zůstaly dvě dělové koule v nosné zdi restaurace. Netrvalo dlouho a pivovar se zase postavil na nohy.

Velkým mezníkem je rok 1762, kdy dům a s ním spojený pivovar koupil Jakub Flekovský, po kterém se podnik jmenuje dodnes. Zatímco on mu propůjčil své jméno, rodina Pštrossova přišla s jeho největším tahákem: Flekovským tmavým 13° ležákem.

Rodiště chorvatského fotbalu
Ten se vaří U Fleků již od roku 1843 a snad každý Pražák si od té doby zašel na Flekovskou třináctku. I díky ní se podnik stal populárním shromaždištěm herců z Národního divadla, v čele s Jindřichem Mošnou, později Eduardem Vojanem a Rudolfem Deylem. Oblíbili si ho i další umělci, například Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef Václav Myslbek, Karel Hašler a později i Ema Destinnová a Jan Werich.

Psala se zde i fotbalová historie, právě v prostorách restaurace se rozhodli chorvatští studenti po zhlédnutí zápasu Sparty a Slavie, že doma ve Splitu založí dnes již proslavený klub HNK Hajduk Split.

Kultura a rekonstrukce
Pivovar u Fleků neposkytoval za svou dlouhou historii jenom pivo a jídlo, ale také se staral o kulturní vyžití svých zákazníků. Od 19. století až do 80. let 20. století zde sídlily různé společnosti divadelníků a muzikantů. Pravidelně tu vystupovali Zdeněk Najman, Vítězslav Černý a Ljuba Hermanová a také se zde natáčely televizní estrády (např. Dostaveníčko u orloje).

Ani komunistická éra neznamenala pro vyhlášený podnik příliš velké strasti. Ačkoli byl znárodněn, byl také několikrát rekonstruován, a to navzdory názorům, že by se měl raději zrušit. Naposledy se pivovaru dostalo rekonstrukce v 80. letech.

Restituce v roce 1991 navrátila restauraci a o rok později i pivovar rodině Brtníkových, která založila v objektu pivovarské muzeum. Před rokem se dokonce začalo poprvé vařit i světlé pivo. I v dnešní době si mohou návštěvníci alespoň přes okénko legendární mok zakoupit.

Vyhlášený pražský pivovar po 177 letech už nevaří jen tmavou třináctku. Světlý ležák je senzoricky čisté pivo, má naději se stát legendou jako stávající tmavé, píše Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Pivovar U Fleků bezesporu patří mezi ozdobu českého (mini)pivovarského průmyslu a za léta své více než pětisetleté historie se stal skutečnou legendou.

Lze poněkud zjednodušeně uvést, že ve středověku a raném novověku právo vařit a zejména prodávat pivo bylo vázáno ke konkrétnímu měšťanskému právovárečnému domu, jednalo se o takzvané propinační právo. Šlo o jakýsi typ monopolu a jeho definitivním zrušením v roce 1869 došlo ke vzniku nových kapitálově silných pivovarů.

Z desítek zbyl jediný
Ty pak začaly původní právovárečné doby neskutečným způsobem konkurenčně válcovat a původní staré pivovárky začaly padat jeden po druhém. Zatímco v uvedeném roce na území tehdejší Prahy bylo několik desítek takovýchto malých pivovárků, na začátku padesátých let to už byl jediný – pivovar U Fleků.

Ten už tehdy byl velice proslavený svým tmavým ležákem vařeným na bavorský způsob, s jehož vařením započal v roce 1843 legendární sládek Friedrich Pštross a pouze toto jedno pivo se zde vařilo předlouhých 177 let až do dnešního roku. Do té doby se zde vařily různé typy svrchně kvašeného piva, pravděpodobně se jednalo i o pšeničná piva.

Již několik posledních let majitelé a současný sládek Michael Adamík přemýšleli o inovaci, zvažovala se různá pro a proti. V dnešní době každý (mini)pivovar inovuje, nicméně proti tomuto velice stojí lpění na tradicích, které U Fleků vždy byly ctěny.

Koronavirové vidle
Nicméně do těchto možná až trochu sentimentálních debat hodil definitivně vidle korona virus. Zahraniční turisté, na kterých pivovar U Fleků vždy ekonomicky stavěl, prakticky vymizeli a česká klientela přece jen preferuje svůj český ležák.

Tak světlo světa spatřila nová flekovská světlá třináctka, chmelená pouze žateckým chmelem. Slavnostní narážení proběhlo v pátek 25. září pod dikcí Dalibora Gondíka, přítomen byl i milovník zdejšího piva Antonín Panenka.

Pivo bylo rovněž uvařeno na počest stoletého výročí konsolidace zdejšího pivovaru, kdy Václav Brtník odkoupil zbývající majetkové podíly v celém objektu. Ostatně v držení rodiny Brtníků vyjma komunistické éry je pivovar dodnes, samotný současný sládek je potomkem Václava Brtníka.

Senzoricky naprosto čisté...
Nové pivo mělo obrovský úspěch, senzoricky naprosto čisté, což zcela kontrastuje s tím, že mladina na jeho výrobu byla chlazena na takzvaných štokách, které jako jediné u nás používá právě flekovský pivovar, kdy je nebezpečí kontaminace hodně vysoké. Snad jen pivo by si ve sklepě mohlo ještě o týden déle poležet, aby se chuť ještě více zakulatila.

Nezbývá tak než zdejšímu novému pivu popřát, aby se jednou stalo stejnou legendou jako stávající tmavé flekovské.

V pražském pivovaru U Fleků se dnes odpoledne po 177 letech roztočí světlé pivo. Od roku 1843 se v něm čepovala pouze "klasická" tmavá třináctka. Nyní půjde zatím o limitovanou várku 6000 litrů, tedy 12.000 piv, pokud se ale osvědčí, mohl by zůstat světlý ležák na čepu stále, řekl ČTK v rozhovoru sládek pivovaru Michael Adamík. Na čepu ale stále zůstane i klasické tmavé.

Novinkou chce pivovar nyní u příležitosti Dnů českého piva nalákat více hostů. Restaurace a pivovar jsou v centru Prahy, které nyní kvůli chybějícím cizincům zeje prázdnotou. Právě zahraniční cestovatelé byli v uplynulých letech nejčastější klientelou pivovaru. Ten nyní vyrábí 15 procent obvyklého objemu piva, v důsledku čehož propustí 50 procent personálu. Cenu za jedno pivo snížil z 69 na 59 korun.

Koronavirová pandemie je podle Adamíka pro restauraci obrovský problém. Sládek, který v pivovaru pracuje pět let, se snaží novinkou dostat do Křemencové ulice více českých zákazníků. Ti podle něj v minulosti právě kvůli přetlaku turistů nechtěli do restaurace chodit. "Češi sem nechtěli chodit, protože se tady necítili dobře, protože se tady nemluvilo česky," dodal.

Dnes v 17:00 narážený světlý ležák je oproti klasickému "flekovskému" chudší o dva ze čtyř sladů. Kromě karamelového a tmavého praženého sladu v něm zbyl plzeňský a mnichovský. Použitý chmel je poloraný žatecký červeňák, kterého je více než v tmavém pivu. "Díky tomu je větší hořkost v těle piva, do várky je také dávaný jiným způsobem," dodal Adamík. Pivo má zhruba 38 jednotek hořkosti, což se podle něj blíží Plzeňskému Prazdroji. "Má příjemný říz. Já to mám zatím tak, že na něj chodím každý den, vypiju si pivo a musím si dát další," popisuje Sládek.

Do budoucna kvůli úbytku hostů bude pivovar distribuovat své výrobky i mimo pražské centrum. Po začátku pandemie začal díky spolupráci s pivovarem Matuška rozvážet své lahvované pivo. To má dvouměsíční trvanlivost díky stáčečce, kterou si podnik pořídil již loni, když se ještě o koronaviru ve světě prakticky nevědělo. Nyní jedná o distribuci také sudového piva.

V ČR se vyrobí zhruba dvě až 2,5 procenta piva v minipivovarech. Dočasně zavřelo nebo výrazně omezilo výrobu zhruba 20 minipivovarů, majitelskou strukturu pak změnilo od nástupu pandemie koronaviru zhruba 30 těchto podniků, sdělil ČTK v tomto týdnu prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Zatím se tak nepotvrdil jeho jarní odhad, podle kterého mělo změnit majitele nebo zavřít 40 procent z českých malých pivních producentů. V ČR bylo před příchodem pandemie kolem 500 minipivovarů. Krize ale podle něj teprve přichází.

České pivovary si i letos podobně jako v minulých letech připravily na Dny českého piva speciály, které nabídnou tisícovky restaurací. Kvůli koronaviru se ale omezily prohlídky pivovarů a debaty se sládky, sdělila nedávno ČTK výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Speciálů se také nevyrobí tolik jako v minulosti, protože pivovary se obávaly navaření většího množství zvláštních piv, protože bylo možné, že je stát zavře. Zapojených pivovarů je také méně. Slavnosti piva budou trvají od středy 23. září do konce měsíce.

Nejstarší minipivovar v Česku řeší krizi s propadem tržeb snahou přilákat domácí klientelu. Končí historie jediného a unikátního tmavého ležáku. Ode dneška nabízí i světlou třináctku.

Před 177 lety se začal psát v pražském pivovaru U Fleků jeden z milníků české pivní historie. Pivovar začal vařit tmavé pivo, které jako jediné pivo v nabídce přetrvalo až dodnes. Právě dneškem tato tradice končí.

Tmavá třináctka od Fleků je pojem, který fungoval v posledních desetiletích doma i v cizině jako nejlepší reklama. I díky tomu, že pro pivovar to byla výlučná značka. Dnes poprvé tmavý 13stupňový ležák, na nějž se sjížděli turisté z celého světa, doplní Čechy žádaná světlá, také 13stupňová verze. Takzvaný Svatováclavský ležák.

„Míříme tím na českou klientelu. Pivovary u nás se stále víc a víc prezentují pestrou a rozmanitou nabídkou a já měl v hlavě nápad na rozšíření nabídky už nějaký čas. Pokusíme se tím oživit i nabídku v čase, kdy celá Praha trpí propadem turistů, hlavně těch zahraničních,“ vysvětluje důvody „pivní revoluce“ sládek u Fleků Michael Adamík. Je prapravnukem sládka Václava Brtníka, který pivovar před sto lety koupil a jehož rodina jej vlastní dodnes.

Nejsou hosté, nejsou tržby
Pražské hotely a restaurace postihl dramatický pokles návštěvníků z ciziny nejvíc ze všech českých destinací. Covid tímto způsobem likviduje desítky pražských podniků. Vlivem zaměření na zahraniční hosty strádají i u Fleků. Pivovar je oproti loňsku na 15 procentech produkce. A úměrně tomu spadly i tržby.

„Nabídka světlého ležáku, který na rozdíl od tmavého pije většina Čechů, může pomoci. Ale asi jen částečně,“ soudí Tomáš Maier, který na Zemědělské univerzitě v Praze přednáší obor ekonomiky pivovarnictví.

Na jedné straně tím podle něj padá jedno velké tabu, které platilo 177 let, ale na druhé straně vzniká něco extra. Světlé pivo od Fleků bude prostě unikát.

Maier však věří, že nezůstane v nabídce natrvalo a pivovar se bude moci vrátit ke své jedinečnosti v podobě tmavé třináctky. Byť tmavé nebo černé pivo tvoří v české spotřebě řádově jen jednotky procent.

„To nechci ani komentovat“
Někteří pivovarníci však změnu označují spíš jako zoufalý důsledek koronakrize. „Některé tradice holt padají, Ale je to škoda. A tuhle tradici zbořil covid. Kdyby lidé do hospod chodili, nemuseli na jedinečnosti tmavé třináctky nic měnit,“ soudí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podniky v Praze jsou dnes podle něj jedno velké zoufalství, tržby hospod padají na zlomky loňských čísel,

A nejenom v Praze. Druhá vlna covidu, respektive obavy lidí z nákazy vyhánějí z restaurací mnoho lidí z těch, již si v létě hospůdek v hojné míře užívali. Většina hospodských přežila první vlnu covidu, ale vzniklé ztráty nikdo nestihl dohnat – a druhá vlna teď poráží další podniky.

Nově například druhou největší restauraci v Plzni a minipivovar Beer Factory. Tento týden ji majitel Josef Krýsl zavře a propustí personál. „Je to smutné, ale tržby nás neuživí, spadly na zlomek toho, kolik k přežití potřebujeme. Restaurace skončí, pivo budeme vařit dál,“ vyjádřil se Krýsl.

Od středy se konají po celém Česku tradiční Dny českého piva. Řada pivovarů navařila speciální várky, ale prodává je v menším množství než jindy. Hromadné akce a oslavy byly většinou zrušeny. „Není to tentokrát jen o pivovarech. Přijďte pomoci své hospodě. Buďte opatrní, ale nebojte se přijít do hospod,“ vyzývá šéfka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Výzva samozřejmě platí i pro pivovar a restauraci U Fleků. Historie podniku sahá do roku 1499. Na novodobé slávě tmavého ležáku tam má zásadní podíl doma i ve světě uznávaný sládek Ivan Chramosil. Flekovskou tmavou třináctku vařil 44 let až do roku 2015, kdy předal žezlo mladému Adamíkovi.

A co Chramosil říká na konec exkluzivity tmavého piva u Fleků? „Raději nic. To nechci vůbec komentovat.“

Kam paměť současných pivařů sahá, čepovalo se v pražském pivovaru U Fleků výhradně černé třináctistupňové pivo. Po 177 letech se koncem září neměnná tradice naruší. Na čepu se objeví světlá třináctka.

„Po 177 letech se naše nabídka pozmění a světlé pivo doplní na čepu naši černou třináctku. Zároveň si tím chceme připomenout sto let od okamžiku, kdy Václav Brtník odkoupil podíly ostatních vlastníků a stal se jediným majitelem,“ říká jednatel a spolumajitel pivovaru Ivo Brtník, potomek někdejšího legendárního sládka.

Světlá varianta se v jednom z nejstarších českých pivovarů objeví poprvé od roku 1843, kdy se s vařením tmavého piva U Fleků začalo. Její základ tvoří dva druhy světlého sladu, plzeňský a mnichovský. „Chmel jsme použili stejný jako u tmavé třináctky, žatecký poloraný červeňák. Světlá třináctka je ale o něco hořčí, protože ho tam máme víc,“ vysvětluje sládek pivovaru Michael Adamík. Pivo je vařené klasickým způsobem na dva rmuty, doba ležení činí šest týdnů.

Zatím jde o zvláštní várku, kterou ve flekovském výčepu narazí v pátek 25. září jako součást svatováclavských oslav piva, kdy své speciály představují i další pivovary. Vedení podniku by se ale nebránilo tomu, rozšířit pivní sortiment i trvale.

„Uvidíme, jaký bude zájem. Bude-li, což bychom si samozřejmě přáli, jsme připraveni vařit světlé pivo i nadále,“ říká Brtník.

Pivovar U Fleků se stejně jako další pražské restaurace potýká s odlivem zahraničních hostů, kteří omezili cestování kvůli koronaviru. Světlé pivo má mimo jiné přispět i k tomu, aby se na ochutnávku zastavili i Češi. „Chceme tím nalákat další českou klientelu, která ochutná naše pivo,“ potvrzuje Brtník.

Restaurační minipivovar U Fleků je podnikem, o kterém by vám asi průměrný Pražan řekl, že by tam přece nikdy nešel, protože je to předražená past na německé turisty. Byla by to velká chyba. Jít ke Flekům je skoro jako vydat se na prohlídku hradu nebo zámku.

„Praotec minipivovar“ byl jediným podnikem svého druhu, který fungoval i za socialismu a bez něj by tento seriál byl neúplný. „Za socialismu patřil pod Staropramen,“ říká mi zdejší průvodce Stanislav Derungs, který si mě přebírá, aby mi ukázal flekovské muzeum, jež tu mají od roku 1999.

Flekovi jsou instituce. Patří k nim neodmyslitelně hodiny na štítu vystrčené do ulice, kde jsou místo číslic písmena názvu U Fleků. Vaří zde jediný druh piva, flekovský černý speciál, jenž stupněm odpovídá třináctce.

A ano, opravdu tu mají na malbě v jednom ze sálů nápis: „Kdybys nám pivečko umřelo, tolik sirotků by pro tebe plakalo.“ V jiném sále svítí lustry vyrobené z pivních půllitrů.

Flekovi se dostali i do literatury. Třeba klasická povídka Šimka a Grossmana ze Semaforu vypráví, jak se děti koupaly ve světlém pivě, aby pak tatínek pozval sousedy na „černou flekovskou třináctku“.

Historických sálů je tu celkem osm, ten nejhezčí je rytířský ze 17. století. Venkovní areál se zahrádkou připomíná divadelní kulisy středověkého hradu včetně bran, věžiček, sochy svatého Václava a mříží.

Kapacita hospody je impozantní – 1 200 míst. I když se někdy uvádí, že největší hospodou v Česku je ta Na Spilce v plzeňském pivovaru, flekovský labyrint je ještě prostornější. „Máme sto zaměstnanců, ale přímo ve výrobě piva pracují jen dva,“ říká mi průvodce Derungs.

Minipivovar U Fleků vaří pivo od roku 1499, byl založen pár let po objevení Ameriky. Dnes ho opět vlastní rodina sládků Brtníkových a na dvoře na ně upomíná figurka medvídka.

Pětadvacet pivovarů na „Karláku“
Muzeum se nalézá ve věži, kde se sušil slad. Sušil se kouřem a pivo pak mělo kouřovou příchuť. „Tady kolem Karlova náměstí bylo před průmyslovou revolucí 25 pivovarů,“ zahajuje průvodce Derungs výklad. A to nám dnes přijde, že 500 minipivovarů na celou republiku je hodně. Z pivovarů kolem Karlova náměstí přežil jediný – U Fleků.

Ve flekovské expozici uchovávají staré sudy i obraz s Janem Amosem Komenským a sloganem: „Uč se, synu, sladovníkem býti.“ Jsou tam i historické lahve včetně protektorátních s německými nápisy, historická stáčecí linka a modýlek povozu, který vozil po Praze pivo. Prohlídka za stovku vydá na více než půl hodiny.

„Ulice v okolí se jmenují po starých sládcích, třeba po panu sládkovi Křemencovi,“ vykládá průvodce. Středověký dům U Fleků se nalézá právě v Křemencově ulici.

Zahrádka s harmonikou
Harmonikář s akordeonem se prochází mezi stoly i během obědů. Tento styl asi není pro každého, zvlášť když pán hraje mimo jiné Jožina z bažin v instrumentální verzi. „Ano, je to pravda, pověst, že je to podnik pro Němce, pivovar U Fleků provází. Ale už to platí méně. Za socialismu se tu scházeli Němci ze Západu a Východu, kteří se jinak potkat nemohli,“ vysvětluje průvodce Derungs.

Pivovar je přístupnější a vlídnější, než by se podle jeho image zdálo. Nabízí i polední menu s hlavním chodem za 129 korun a pivo tu stojí (0,4 dl) 59 korun. To už je taková pražská cena půllitru plzně.

Zdejší pivo je hodně karamelové a pro mě překvapivě hodně sladké. Je to ten typ piva, jenž chutná ženám. „Vaříme šest tisíc litrů v jedné várce každý týden,“ říká spolumajitel pivovaru Ivo Brtník.

Čeští pivaři sem zavítají málokdy, i když zdejší ležák patří k těm vyhlášeným. Pivovar U Fleků, který je nejstarším v Praze, se v posledních letech stal především pivnicí, kam míří turisté.

„Češtinu tady moc neuslyšíte, ale na druhou stranu zase není zcela výjimečná,“ říká hamonikář, který U Fleků dokresluje atmosféru tradiční české hospody. Svůj repertoár ale staví spíš na preferencích hostů. Nejčastěji tady podle něj tedy zní ruské, ukrajinské nebo německé písně. „Často hraju třeba Kaťušu,“ dodává.

K dokreslení tradiční atmosféry se U Fleků podává česká klasika. Půlka kachny s kysaným zelím a variací knedlíků zde vyjde na necelých 400 korun. Obrovské porce se nezalekly ani dvě mladičké turistky ze Španělska, které si k ní poručily malé pivo a medovinu. „Čas od času tu zaslechnete i tu Češtinu, ale i to jsou spíš turisté. Na rodilého Pražáka zde nenarazíte,“ uzavíra harmonikář, který před pár týdny U Fleků nastartoval svoji profesionální kariéru muzikanta.

Legendární restauraci a pivovaru U Fleků, které fungují v Křemencově ulici na pražském Novém Městě přes pět set let, se prudce propadly zisky. Podnik loni vydělal jen 1,5 milionu korun, což znamená meziroční pokles o 79 procent a současně nejhorší výsledek za posledních pět let.

Jednatel a spolumajitel podniku Ivo Brtník připisuje propad hlavně růstu mzdových nákladů. „V souvislosti s poklesem nezaměstnanosti a růstem platů pod tímto tlakem také u nás výrazněji vzrostly mzdové náklady,“ uvedl. Meziročně stouply o pětinu na 54 milionů korun. Podnik podle výroční zprávy zaměstnává 105 lidí bez započítání pomocných agenturních sil.

Snížení zisku vysvětluje Brtník také investicemi do rekonstrukce restaurace, která nabízí osm sálů a rozsáhlou venkovní zahradu s kapacitou 1200 hostů. „Loni proběhlo několik nákladných oprav některých sálů a jejich vybavení. V pivovaru se modernizovalo stáčecí zařízení a došlo i na investice, jako je pořízení firemního vozu a chladicího boxu do pivovaru,“ sdělil. Tržby však podniku rostou. Loni utržil Pivovar U Fleků vynáší nejméně za pět let 139 milionů korun, meziročně o osm procent více.

K návštěvě pivovaru U Fleků láká cizince agentura CzechTourism, která jej označuje za jednu z nejpopulárnějších pražských hospod. „U Fleků je velmi specifický podnik, který byl už za socialismu zaměřený na turisty,“ říká sociolog Jiří Vinopal, který se dlouhodobě zabývá rolí piva a pohostinských zařízení v české společnosti. Brtník to potvrzuje: „Převažuje zahraniční klientela, ale v posledních letech pozorujeme také nárůst počtu českých hostů.“

Součástí historického objektu v pražské Křemencově ulici je kromě pivovaru také restaurace, Kabaret U Fleků a expozice Pivovarského muzea U Fleků. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1499, kdy objekt koupil sladovník Vít Skřemenec. Ke Flekům v minulosti chodil například autor Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války Jaroslav Hašek. Pro pivovar je významný zejména rok 1843, kdy se tam začal vařit proslulý Flekovský tmavý třináctistupňový ležák. Ten se vaří dodnes.

Pivovar a restaurace U Fleků se nachází v Křemencově ulici v historickém centru Prahy. Pivo se zde vaří již od roku 1499 a jde tak o nejstarší klasický restaurační pivovar, který se zachoval až do dnešních dnů. A my máme velkou radost, že právě černá flekovská třináctka udělá radost dvěma stovkám dobrovolníků, kteří se letos budou podílet na organizaci 34. ročníku závodu Tour de Zeleňák, který je také součástí seriálu závodů pro hobby závodníky RoadCup 2018, série RoadRace.

Rozlehlý areál pivovaru a restaurace U Fleků nabízí mnoho zajímavostí. Jedinečné jsou především prostory varny, kde se pivo stále vyrábí pod původními středověkými trámy z jedlového dřeva natřeného volskou krví. Veškeré zařízení je možné spatřit na exkurzi, kterou pivovar nabízí. Stejně tak lze navštívit i místní pivovarské muzeum v prostorách bývalé sladovny.

Hlavním lákadlem pivovaru a restaurace U Fleků je samozřejmě zdejší pivo. Vaří se zde jediný druh, tmavý speciál, jehož historie sahá do poloviny 19. století. Vyrábí se z tradičních surovin – vody, ječného sladu a chmele za použití kvasnic. Flekovské pivo lze koupit pouze v místní restauraci, vedle čepovaného piva jsou v nabídce i lahve a soudky.

Restaurace nabízí návštěvníkům 1200 míst v osmi sálech a zahradě. Celý areál se skládá z několika starobylých budov, jejichž stěny jsou zdobeny barevnými freskami. Atmosféru doplňuje stylové zařízení všech místností. Za pozornost stojí například Rytířský sál upravený a zařízený v romantickém duchu, kde hosté sedí na židlích znázorňujících staré české pivovary. Památná je i místnost zvaná Akademie, kde se v minulém století scházeli novináři, malíři, herci a další známé postavy české kultury. V největším sále zvaném Kabaret jsou k vidění malby českých hradů, ve Václavce zase okna s barevnými vitrážemi. Historické budovy obklopují zahradu, která nabízí příjemné posezení ve stínu kaštanů.

K návštěvě restaurace U Fleků láká domácí i zahraniční hosty nejen pivo, ale i nabídka tradiční české kuchyně a jedinečná atmosféra. Tu podtrhuje živá hudba i interiér vybavený dlouhými stoly, u nichž se nad dobrým jídlem a pitím setkávají lidé ze všech koutů světa. Další formu zábavy již desítky let nabízí také známý flekovský kabaret.

Přejeme krásné léto a cyklistice zdar!

● V restauraci U Fleků se pivo vaří nepřetržitě přes 500 let.
● Podnik proslul díky vyhlášenému tmavému ležáku. Ten chtějí majitelé uchovat.
● Nejstarší český minipivovar hosté navštěvují jako historickou památku.

Strop varny v minipivovaru U Fleků lemují masivní dřevěné trámy, které pamatují ještě české králov­ství. Skutečnost, že v zachovalém stavu přežily několik staletí, ukazuje, jak moc je tu historie stále přítomná. V proslulém pivovaru ležícím v centru Prahy nedaleko Novoměstské radnice se pivo vaří bez přerušení už od roku 1499. Právě na dlouholeté a pevné tradici si rodina Brtníkových, která pivovar v současnosti vlastní, zakládá především.

"Zákazníci nás vnímají jako historickou památku. Vědí, že jsme jedna z nejstarších pražských hospod, a proto nás vyhledávají," vysvětluje Ivo Brtník, jeden ze spolumajitelů.

Svou roli v tradiční atmosféře ale sehrává i fakt, že se prostor restaurace skládá z několika historicky sty­lizovaných salonků. Hned u vchodu lákají příchozí k po­sezení dvě typické pivnice s masivním dřevěným ná­bytkem, vedle nich je malý salonek zvaný Akademie, kde se scházeli čeští umělci. O kousek dál tajemně vy­padající chodba ústí do kabaretního sálu. Cesta z něj vede přes zahrádku do zdobeného Rytířského sálu, podlouhlé pivnice Jitrnice a končí v další pivnici zvané Václavka. Samotný pivovar se rozprostírá vedle komplexu restaurace.

Pivo se přitom na tradičním duchu podniku U Fleků podílí nejvíce. Od roku 1843 až dodnes místní sládci vaří výhradně tmavý 13stupňový flekovský ležák. Ten se přitom čepuje pouze v místní restauraci. V obchodech či v jiných hospodách jej majitelé neprodávají. "Na tomto modelu nic měnit nebudeme, chceme zkrátka na­vazovat na to, co tu má skoro dvousetletou tradici," vy­světluje Ivo Brtník. Stejně tak rodina přistupuje k možnosti, že by vedle tmavého ležáku vařila pivo s různými příchutěmi, jak to dělá mnoho dalších malých pivovarů. Brtníkovi chtějí zachovat originalitu podniku a vyhnout se riziku, že by se uvařené pivo neprodalo a pak by se muselo vylít.