Jsou odborníci na pivní řemeslo, kteří se podíleli na přípravě nové knihy Bible piva. Mohou přiblížit aktuální pivní trendy, řemeslné postupy, českou pivní tradici i zákulisí tvorby této publikace.

Ing. Pavel Braný – sládek výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník
Na konci roku 2020 převzal roli hlavního sládka pivovaru Suchdolský Jeník Ing. Pavel Braný – odborník, který si k řemeslu našel cestu už na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské, kde studoval kvasné technologie. Vysokoškolské vzdělání pak získal na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Studium završil diplomovou prací na téma „Posouzení kvality sladů a jejich vliv na kvalitu finálního výrobku“, která potvrzuje jeho dlouhodobý zájem o detailní rozbor kvality piva od samotného základu.
Praktické zkušenosti sbíral už od roku 2007 v univerzitním pivovaru Technické fakulty, kde se postupně vypracoval až k pozici hlavního sládka. Jeho obzor rozšířily také zahraniční stáže – působil na Kypru, v Moldavsku, Rumunsku i ve Francii, odkud si přivezl inspiraci a nové přístupy k pivovarskému řemeslu.
Dnes tak spojuje bohaté praktické zkušenosti s vědeckým přístupem a stojí za pivem, které nese jméno Suchdolský Jeník.

Ing. Tomáš Vaško
Absolvent kvasných technologií na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské. Ve studiu dále pokračoval na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze, kde se věnoval výživě a kvalitě potravin. Magisterské studium ukončil obhajobou diplomové práce na téma „Observační studie dusíkatých látek vzniklých interakcí nitrosačních činidel s látkami ve sladu“ ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. V současnosti zde pokračuje ve studiu na Technické fakultě v rámci doktorského studia, kde zároveň vede výuku studentů v rámci předmětů Pivovarnictví a Brewing of Czech beer. Účastnil se pracovních stážích v oboru na univerzitách například ve Francii, Rumunsku, nebo Moldavsku.

Suchdolský Jeník je výzkumný a výukový pivovar, náležící pod Katedru technologických zařízení staveb Technické fakulty ČZU. V pivovaru probíhá výuka českých, ale i zahraničních studentů. Tito studenti zde mají možnost realizovat své závěrečné práce. Pivovar se dále podílí na spolupráci s ostatními vědeckými pracovišti ČZU, například poskytováním odpadních produktů výroby pro výzkumné záměry apod. V pivovaru také absolvují praktickou výuku v rámci předmětu Dílenská cvičení studenti VOŠ, G, SPŠ A SOŠ Podskalská, obor Technologie piva, vína, lihu a nealkoholických nápojů, tedy budoucí čeští sládkové. Pivovar byl založený v roce 2006 a se svou kapacitou varny 10 hl patří k největším univerzitním pivovarům v České republice. Z tohoto důvodu je kromě výzkumných, výukových a reprezentačních účelů zaměřen také na prodej svého piva veřejnosti. Celková roční produkce se pohybuje kolem 400 hl. Standardně je k dispozici Světlý ležák. Je vyroben z plzeňských, mnichovských a karamelových ječných sladů. Dále je použit český žatecký chmel a kvasinky spodního kvašení z českých pivovarů. Toto pivo je vařeno tradičním dekokčním rmutovacím způsobem, následně kvasí a zraje v nerezových cylindrokónických tancích. Pivovar dále příležitostně vaří i jiné pivní styly, jako je například Tmavý ležák, Vídeňský ležák, Nakuřovaný ležák, American Pale Lager či Pale Ale. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Při výrobě piva Suchdolský Jeník spolupracuje také s jinými pivovary, ale i výzkumnými ústavy. Suchdolský Jeník se také pravidelně účastní degustačních soutěží, kde již získal mnoho ocenění. Například v roce 2025 ovládnul 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Zde získal 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager. Dále 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák. Pak 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s mini pivovarem Trilobit získal další 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Cílem Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo s využitím nejnovějších poznatků.

ROZHOVOR
Co se studenti během praxe v pivovaru nejvíc naučí a jaký je váš přístup k propojení teorie a praxe?
Studenti se podílejí na celém procesu výroby piva – od výpočtu receptury přes samotnou výrobu až po stáčení hotového piva do spotřebitelských obalů. Velký důraz klademe na hygienu a sanitaci, které jsou v pivovarnictví naprosto zásadní. Studenti si nejprve osvojí teoretické znalosti, které následně ověřují v rámci praktické výuky.

Jak vnímáte současný trend českého pivovarnictví – daří se mladým sládkům přicházet s inovacemi, nebo stále vítězí tradiční receptury?
Do české pivní kultury jednoznačně pronikají zahraniční pivní styly a mladí sládci se stále častěji nebojí experimentovat. Co se spotřebitelů týče, starší generace má většinou v oblibě tradiční český ležák a jiné styly často ani neochutná, zatímco mladší generace naopak vyhledává netradiční piva. Každopádně český světlý ležák má své nenahraditelné místo.

Máte jako univerzitní pivovar větší svobodu experimentovat, nebo je pro vás důležité držet se české pivní klasiky?
Stále vaříme světlý ležák, protože je po něm největší poptávka, ale pravidelně zkoušíme i netradiční pivní styly. Máme tak možnost experimentovat. Nápady přicházejí jak od studentů, tak od našich kolegů. Naším cílem je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo, ale zároveň se nebránit novým věcem. Výzkumný a výukový pivovar Suchdolský Jeník chce spojovat tradici s moderními poznatky a nabízet pivo vysoké kvality.

V čem podle vás spočívá síla českého ležáku a jaké pivo by měl každý cizinec při návštěvě Česka ochutnat?
Síla českého ležáku spočívá především v jeho pitelnosti. Je harmonický, má plnější tělo, čistý sladový charakter a jemně kořenitou chmelovou hořkost, která se příjemně rozvíjí a dlouho doznívá. Cizinci by určitě měli navštívit ikonická místa, kde mohou ochutnat plzeňské pivo – například pivnici U Hrocha – nebo historické pivovary, jako je U Fleků. Zároveň stojí za to vyzkoušet i moderní minipivovary, které rády experimentují, například Pivovar Matuška.

Čím vás nejvíce oslovila kniha Bible piva, na které jste měl možnost se s kolegou podílet?
Nejvíce nás zaujala jednoduchost, s jakou jsou i složitá témata našeho oboru vysvětlena. Skvělé je také množství ilustrací – knihu je tak radost číst.

Myslíte, že takové publikace dokážou změnit způsob, jakým lidé o pivu přemýšlejí?
Rozhodně ano. Čtenáři zábavnou formou zjistí, jak rozmanitý svět piva je. Jsme přesvědčeni, že si ho budou více vychutnávat, když pochopí, jak složitý proces výroby stojí za každým půllitrem a co všechno může ovlivnit výsledný charakter piva.

Na co jste ve své dosavadní práci v pivovaru nejvíce hrdý? Máte pivo, které považujete za svůj osobní podpis?
Jsme hrdí především na to, že se nám daří vařit poctivé pivo, které lidem chutná a rádi se pro něj vracejí. To je pro nás největší ocenění. Pokud bychom měli vybrat pivo, které považujeme za svůj podpis, byl by to určitě světlý ležák – pivo, na němž je vidět cit pro suroviny, pečlivá práce i každá drobná chyba.

Jak vidíte budoucnost českého pivovarnictví v horizontu 10–15 let? Trend malých řemeslných pivovarů?
Budoucnost českého pivovarnictví vidím v kombinaci tradice a inovace. Celková spotřeba piva pravděpodobně neporoste, ale lidé budou více hledat pestrost chutí, lokální původ surovin a příběh značky. Velké pivovary budou reagovat rozšiřováním portfolia o speciály a nealkoholické varianty, zatímco malé řemeslné pivovary posílí svou pozici díky flexibilitě, schopnosti rychle inovovat a úzkému propojení s regionem. Zásadní výzvou budou rostoucí náklady a dopady klimatických změn na chmel, ječmen i vodu. Udržitelnost a efektivní hospodaření se zdroji se proto stanou klíčovými. Výsledkem bude pestřejší trh, kde si vedle tradičního ležáku najdou své místo i moderní styly, nealko piva a limitované edice – právě řemeslné pivovary pak budou hnací silou originality a inovace.

Jaký je v současné době zájem o vaši profesi a jak moc je zastoupena zahraniční účast studentů?
Řekl bych, že stále větší. Dokládá to množství studentů, kteří naše pracoviště navštěvují, i rostoucí počet nových studijních oborů a pracovišť souvisejících s naším oborem.

Máte na kontě nějaké úspěchy s vaším pivem? Pokud ano, v čem podle vás tkví kouzlo získání ocenění?
Pravidelně se účastníme festivalů a degustačních soutěží, kde získáváme řadu ocenění. Například v roce 2025 jsme ovládli 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů. Získali jsme 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager, 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák, 3. místo v kategorii Světlý ležák za náš tradiční světlý ležák a ve spolupráci s minipivovarem Trilobit také 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Největším úspěchem je však pro nás pozitivní zpětná vazba od zákazníků.

Čím to je, že jsme považováni za pivní velmoc a mnoho lidí ze zahraničí oceňuje česká piva?
Česká republika je považována za pivní velmoc díky dlouhé a nepřerušené tradici vaření piva, která sahá až do středověku. Disponujeme vynikajícími surovinami – kvalitním sladovnickým ječmenem a především žateckým poloraným červeňákem, jedním z nejznámějších a nejcennějších chmelů na světě. K tomu se přidává unikátní technologie výroby, jako je dekokční rmutování a spodní kvašení. Významnou roli hraje i řemeslná pečlivost a vzdělání sládků. Český ležák je harmonický, pitelný a vyvážený. Zahraniční návštěvníci oceňují nejen jeho chuť a kvalitu, ale i to, že pivo je součástí české kultury a každodenního života – od tradice hospod až po pivní festivaly. I proto se české pivo stalo pojmem a značkou s celosvětovým renomé.

Chcete vědět, jak se vyrábí pivo? V rozhovoru bude odpovídat zkušený sládek, který na konci roku 2020 převzal roli hlavního sládka pivovaru Suchdolský Jeník. Jmenuje se Ing. Pavel Braný a je to odborník, který si k řemeslu našel cestu už na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské, kde studoval kvasné technologie. Vysokoškolské vzdělání získal na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Studium pak završil diplomovou prací na téma „Posouzení kvality sladů a jejich vliv na kvalitu finálního výrobku“, která potvrzuje jeho dlouhodobý zájem o detailní rozbor kvality piva od samotného základu.

Praktické zkušenosti sbíral už od roku 2007 v univerzitním pivovaru Technické fakulty, kde se postupně vypracoval až k pozici hlavního sládka. Jeho obzor rozšířily také zahraniční stáže – působil na Kypru, v Moldavsku, Rumunsku i ve Francii, odkud si přivezl inspiraci a nové přístupy k pivovarskému řemeslu. Dnes tak spojuje bohaté praktické zkušenosti s vědeckým přístupem a stojí za pivem, které nese jméno Suchdolský Jeník.

Co se studenti během praxe v pivovaru nejvíc naučí a jaký je váš přístup k propojení teorie a praxe?
Studenti se podílejí na celém procesu výroby piva – od výpočtu receptury, přes výrobní proces až po stáčení hotového piva do spotřebitelských obalů. Velký důraz je kladen na hygienu a sanitaci, jelikož ta je v pivovarnictví zcela zásadní. Studenti se nejprve učí teoretické znalosti, které si následně ověřují v rámci praktické výuky.

Jak vnímáte současný trend českého pivovarnictví – daří se mladým sládkům přicházet s inovacemi, nebo stále vítězí tradiční receptury?
Zcela jistě do české pivní kultury pronikají pivní styly ze zahraničí a mladí sládci se nebojí čím dál více experimentovat. Co se spotřebitelů týče, sami vidíme, že starší generace má stále v oblibě tradiční český ležák a jiné pivní styly mnohdy ani ochutnat nechce, zatímco mladší generace naopak netradiční pivní styly vyhledává. Každopádně český světlý ležák má své nenahraditelné místo.

Máte jako univerzitní pivovar větší svobodu experimentovat, nebo je pro vás důležité držet se české pivní klasiky?
Neustále máme k dispozici světlý ležák, jelikož je po něm největší poptávka, ale pravidelně vaříme i netradiční pivní styly. Máme tedy možnost experimentovat. Nápady přicházejí od studentů i našich kolegů. Pro nás je důležité, abychom měli tradiční světlý ležák vysoké kvality, ale zároveň jsme otevřeni experimentům a učení se novým věcem. Cílem Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo s využitím nejnovějších poznatků.

V čem podle vás spočívá síla českého ležáku a jaké pivo by měl každý cizinec při návštěvě Česka ochutnat?
Český ležák je podle našeho názoru především dobře pitelný. Je harmonický, má plnější tělo, čistý sladový charakter a jemně kořenitou chmelovou hořkost, která se příjemně rozvíjí a dlouho doznívá. Pro cizince by určitě bylo zajímavé navštívit ikonické podniky, kde mohou ochutnat plzeňské pivo, jako je například pivnice U Hrocha, nebo historické pivovary, jako je pivovar U Fleků, či naopak moderní minipivovary, které rády experimentují, například Pivovar Matuška.

Čím vás nejvíce oslovila kniha Bible piva, na které jste měl možnost se s kolegou, Ing. Tomášem Vaškem, podílet?
Nejvíce nás oslovila jednoduchost, s jakou jsou i složitá témata v našem oboru vysvětlena. Skvělé je také velké množství ilustrací. Knihu je tak radost číst.

Myslíte, že takové publikace dokážou změnit způsob, jakým lidé o pivu přemýšlejí?
Zcela určitě. Čtenáři zábavnou formou zjistí, jak rozmanitý svět piva je. Jsme přesvědčeni, že si pivo budou více vychutnávat, když poznají, jak komplikovaný proces výroby piva je a co vše může ovlivnit jeho výsledný charakter.

Na co jste ve své dosavadní práci v pivovaru nejvíce hrdý? Máte pivo, které považujete za svůj osobní podpis?
Hrdí jsme hlavně na to, že se nám daří vařit poctivé pivo, které lidem chutná a rádi se pro něj vracejí. To je pro nás největší ocenění. Pokud bychom měli vybrat pivo, které bereme jako svůj podpis, byl by to určitě světlý ležák – pivo, na kterém je vidět cit pro suroviny, pečlivá práce a také každá chyba.

Jak vidíte budoucnost českého pivovarnictví v horizontu 10–15 let? Trend malých řemeslných pivovarů?
Budoucnost českého pivovarnictví v horizontu 10–15 let vidím v kombinaci tradice a inovace. Celková spotřeba piva neporoste, ale lidé budou více hledat pestrost chutí, lokální původ surovin a příběh značky. Velké pivovary budou reagovat rozšiřováním portfolia o speciály a nealko varianty, zatímco malé řemeslné pivovary získají silnější roli díky flexibilitě, schopnosti rychle inovovat a úzkému propojení s regionem. Zásadní výzvou budou rostoucí náklady a dopady klimatických změn na chmel, ječmen i vodu. Proto se udržitelnost a efektivní hospodaření se zdroji stanou klíčovými. Výsledkem bude pestřejší trh, kde si vedle tradičního ležáku najdou své místo i moderní styly, nealko piva a limitované edice, přičemž právě řemeslné pivovary budou hnací silou originality a inovace.

Jaký je v současné době zájem o vaši profesi a jak moc je zastoupena zahraniční účast studentů?
Řekl bych, že stále větší. Svědčí o tom množství studentů, kteří naše pracoviště navštěvují, ale také otevírání nových studijních oborů a pracovišť souvisejících s naším oborem.

Máte na kontě nějaké úspěchy s vaším pivem? Pokud ano, v čem myslíte, že tkví kouzlo získání ocenění?
Pravidelně se účastníme festivalů a degustačních soutěží, kde získáváme řadu ocenění. Například v roce 2025 jsme ovládli 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Získali jsme 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager, 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák, 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s minipivovarem Trilobit také 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Největším úspěchem je pro nás ale pozitivní zpětná vazba od našich zákazníků.

Čím to je, že jsme považováni za pivní velmoc a mnoho lidí ze zahraničí oceňuje česká piva?
Česká republika je považována za pivní velmoc především díky dlouhé a nepřerušené tradici vaření piva, která sahá až do středověku. Máme vynikající suroviny – sladovnický ječmen, vyhlášený svou kvalitou, a především žatecký poloraný červeňák, považovaný za jeden z nejznámějších a nenahraditelných chmelů na světě. K tomu se přidává unikátní technologie výroby, jako je dekokční rmutování a spodní kvašení. Velký podíl má i řemeslná pečlivost a vzdělání sládků. Český ležák je harmonický a pitelný. Zahraniční návštěvníci oceňují nejen kvalitu a chuť, ale i to, že pivo je součástí české kultury a každodenního života – od tradice hospod až po pivní festivaly. Proto se české pivo stalo pojmem a značkou, která má celosvětový zvuk.

Výukový minipivovar České zemědělské univerzity najdete na okraji Suchdola. Poloha na kopci mu zajišťuje výjimečný výhled na celé město a nejen to. Unikátní je pivovar i samotné pivo Suchdolský Jeník. Už při příchodu k budově je jasné jedno, momentálně se nevaří. Okolí není naplněné obvyklou pivovarnickou vůní. „Vaříme podle potřeby výuky a teď jsou prázdniny," vysvětluje sládek Ladislav Chládek.

Za normálních okolností ale o tom, že pivovar je v plném provozu, ví celý kampus. Oproti jiným totiž minipivovar ČZU vypouští výpary při vaření mladiny do vzduchu. „Mně to voní, ale ostatním asi moc ne," směje se sládek a zve nás na prohlídku pivovaru.

Pivo s výhledem
Prvním místem, kam nás sládek zavedl, je prostor s malým výčepem a konferenčními prostory. Naskýtá se nám výhled na celou Prahu. „Takový určitě nemá žádný jiný pivovar. Tamhle můžete vidět i studenty při práci," popisuje Ladislav Chládek.

Na chmelnici se právě pohybuje skupina studentů, přes léto tam absolvují povinné praxe. Chmel i ječmen v kampusu sice pěstují, ale potřebám pivovaru to nestačí. „Chmel dovážíme ze Žatce, klasický žatecký červeňák. Ječmen zase z Benešova," líčí sládek.

Následuje prezentace varen. Vše, co přijde do styku s pivem, musí být vyrobeno z nerezu. „Unikátní tady jsou různé úpravy, které slouží k výuce studentů," komentuje sládek. Jedná se o tlakové sondy či průtokoměr, které se v ma-lých pivovarech obvykle nevyskytují.

Prohlídka netrvala ani čtvrt hodiny
Všechno zařízení vzniklo na základě návrhu Ladislava Chládka. „Pracoval jsem dřív pro řadu jiných pivovarů, projektoval jsem například 5,5 kilometru dlouhé pivní vedení se 174 výčepními kohouty v O2 areně v Praze," popisuje.

Poté jsme provedeni celým zázemím. Procházíme kolem kvasných a ležáckých tanků, vířivé kádě až ke kotli pro výrobu páry, lahvovnu a CIP stanici. Pivovar je skutečně malý, prohlídka netrvá ani čtvrt hodiny.

Výuka praxí
Pivovar vznikl primárně za účelem výuky a výzkumu. O tom svědčí i studenti přítomní přes prázdniny v pivovaru, se kterými se setkáváme. „To jsou naše pomocné vědecké síly," vysvětluje Ladislav Chládek. V akademickém roce studenti v rámci výuky pod dozorem Ladislava Chládka vaří pivo.

Primárně byl pivovar zřízen pro výuku studentů oboru Technologická zařízení staveb, postupem času se však jeho výuková činnost dále výrazně rozšířila. V současnosti realizuje řadu předmětů jak pro české, tak i zahraniční studenty, u kterých je výuka velmi oblíbená.

Z absolventů budou projektanti
„Z cizinců jsou to nejčastěji Němci, kteří přijíždí v rámci Erasmu," popisuje sládek. Dvousemestrální předměty vyučované v angličtině už absolvovalo více než 250 posluchačů. „Z našich absolventů nebudou sládkové, ale projektanti, učíme je technickou stránku věci," vysvětluje Ladislav Chládek.

Kromě toho slouží školní pivní laboratoř výzkumu v rámci absolventských prací. Do současnosti byl Ladislav Chládek úspěšným vedoucím 27 závěrečných bakalářek či diplomek.

Pivovar je také propůjčován praxím střední průmyslové škole v Podskalské ulici. „Zavítají sem jednou týdně na 8 hodin, za tu dobu zvládnou udělat tak jednu várku," komentuje sládek.

Za Jeníkem jedině na Suchdol
Suchdolský Jeník je pivo českého typu. Pivovar vaří tmavý, polotmavý a světlý dvanáctistupňový ležák. „Takové pivo už v žádném velkém pivovaru nenajdete," podotýká sládek.

Jeník totiž v kádích odpočívá 3 až 4 měsíce. Při různých příležitostech pivovar vaří i speciály. Přestože se studenti teprve postupy v praxi učí, pivo má vždy stejnou chuť.

„To si ohlídám," směje se Ladislav Chládek. Jeník už získal také řadu ocenění, nejnověji v květnu sříbrnou medaili za tmavý a polotmavý ležák na VI. Ústeckém pivním jarmarku. Nasnadě je otázka, která musí trápit každého návštěvníka. Kde je možné pivo ochutnat? „Stáčíme ho do sudů a do lahví, zajít si na něj můžete do místní restaurace nebo pro lahve do univerzitního obchodu," vysvětluje Ladislav Chládek.

Na Zelený čtvrtek jsme se vydali do útrob Technické fakulty, abychom Vám nadojili informace o našem univerzitním pivovaru Suchdolský Jeník. Po exkurzi jsme se zeptali na pár otázek sládka doc. Ing. Ladislava Chládka, Csc.

Pivovar Jeník vaří pivo již 4. rokem (od 24. 4. 2006). Místní sládek jej postavil jako svůj 21. pivovar. Jeníka vaří výhradně studenti Technické fakulty za dozoru sládka doc. Chládka.

Pivovar využívá velmi kvalitní ingredience. Slad pochází ze sladovny Hodonice a chmel je, jak jinak, z Žatce. Možná si řkáte proč si zemědělská univerzita nepěstuje vlastní. Pak Vás mohu ujistit, že chmel byl vysazen při založení pivovaru, ale trvá 6 let, než bude použitelný. Jen pro představu - na 1000l piva se spotřebuje 1,5kg chmele.

Suchdolský Jeník je kvasnicové pivo. Má vždy 12° a jeho výroba trvá přibližně 2,5 měsíce. Je dobré na pleť, vlasy, nehty a jak se nám sládek zaručil, ráno Vás po něm nebude bolet hlava! A kde všude můžete Jeníka koupit? Dárkové lahve zakoupíte v prodejně v naší menze, dále na Farmě a ve Starosuchdolské restauraci, mezi starousedlíky známá spíš jako knajpa U Křena. Což je mimochodem kultovní suchdolská hospoda, kde vánoční výzdobu najdete po celý rok a v létě se na zahrádce prohánějí ovce. Reportáž o tomto zařízení vám přineseme v cyklu i-seriálů Za nepřátelskou hranicí.

Po exkurzi v pivovaru jsme vyzpovídali místního sládka doc. Chládka. Tento velezkušený sládek postavil již 22 pivovarů. Jako první postavil pivovar pro SPŠPT Podskalská. Jako druhý postavil Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici (doporučuji z vlastní zkušenosti, velmi dobré pivo - kvasnicové a od 10:00 do 12:00 dopoledne dostanete tuplák za poloviční cenu). Dlouhá léta pracoval ve Staropramenu a stavěl pivovary nejen v České Republice ale i ve světě. Obdivuhodná je i jeho jazyková výbava. Kromě angličtiny ovládá ještě francoužštinu, němčinu, ruštinu a španělštinu.

Kolik piva vyprodukujete?
To se nedá takhle říct. Je to velice nárazové, například když se koná Miss Agro… Průměrně vyprodukujeme za měsíc tak 40 hektolitrů.

Vaříte nějaký speciál?
Dělali jsme speciál vždycky na Vánoce (Karamelový Jeník pozn. red.), ale nějak o to nebyl zájem.

Odkud berete ingredience?
Slad ze Sladovny Hodonice a chmel ze Žatce. Myslím, že máme ty nejlepší ingredience.

Jak se na výrobě podílí studenti?
Ti to celé vaří. Pod mým dozorem. Vlastní zaměstnance na to nemáme.

Kolika stupňové pivo to je? Kolují legendy, že záleží na tom, jak se zrovna povede.
Je to dvanáctka. Kvůli úřadům to musí být vždycky stejné.

Je pravda, že se pivo jmenuje po rektorovi?
On to byl dlouholetý sen docenta Přikryla z technické fakulty, tady udělat pivovárek. Název je tedy podle tehdejšího rektora prof. Jana Hrona.

A nebudete ho teď přejmenovávat na Suchdolského Jiříka.
No, to jako já nemůžu rozhodnout… (smích)

Vy jste postavil už 22 pivovarů. Kolikátý je tohle?
No první byl v Podskalské průmyslovce, to je jediná střední škola, která vychovává pracovníky do pivovarů.

V jakých nejexotičtějších zemích jste stavěl pivovary?
Japonsko a Jižní Korea.

Musíte mít hodně zkušeností…
Když jsem byl v Japonsku a stavěli jsme velké CK tanky. To byl vždycky problém. Přijel tam poměrně normální náklaďák, z toho vyjelo takové pásové vozítko, to se pak rozložilo na všechny strany, draplo ten tank a odvezlo ho tam.

Nyní následuje historka o kde doc. Chládek srovnává způsob práce v Japonsku a Rusku. V Japonsku přišel uhlazený pán se sofistikovaným zařízením na vrtání děr do stěny, které je řízeno počítačem. Je to jen jedna velká folie, která se přilepí na stěnu a chirurgicky přesně sama vyřízne díru. V Rusku přijde hromotluk s ohromnym kladivem a udělá do stěny takvou díru, že stěna téměř zmizí.

Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?
Já si myslím, že to je jedna z možných ochran proti infekci. Ono to sice vypadá blbě, když tam člověk vleze. Já sem nějakou shodou okolností byl v drůbežárně ve Švýcarsku a měl jsem podobnou otázku a oni mi řekli, že mají jedinou jistotu, že jim to nenakazí nějaký volně lítající pták a že to mají od začátku ve sterilních podmínkách. Takže když ty slepice nepoznají nic jiného, tak jim to tak nepřipadne.

Zatím jej zná jen hrstka studentů, za pár měsíců se možná stane nejprodávanějším nápojem na akademické půdě. Po sto čtyřiceti letech se do Suchdola vrací výroba piva. Ležák se jmenuje Jeník a bude zřejmě opravdovým unikátem.

Katedra technologických zařízení staveb při České zemědělské univerzitě si v dubnu na svatého Jiří otevřela pokusný školní minipivovar a uvařila první várku piva - světlý ležák.

Suchdolskému Jeníku jsou teprve dva měsíce a než uzraje, tak si ještě ve zdejší minilaboratoři přes prázdniny poleží. "Dobrý ležák by měl zrát až šest týdnů," prozrazuje vedoucí katedry Miroslav Přikryl.

"Jméno jsme dlouho nehledali. Náš rektor se jmenuje Jan, tak jsme pivo pokřtili Suchdolský Jeník. Samozřejmě jsme jej už ochutnali a musím říct, že to není špatné pivo," chválí studenty šéf katedry.

Napoprvé uvařili studenti pod vedením zkušeného sládka Ladislava Chládka pět set litrů piva. "Náš pivovar je už dvaadvacátým pivovarem, který pan Chládek vyprojektoval. Navrhoval třeba pět a půl kilometru dlouhé pivní vedení se 174 výčepními kohouty v Sazka Areně nebo Novoměstský pivovar. Pracoval i v zahraničí," chlubí se zkušeným mistrem sládkem Miroslav Přikryl.

Univerzitní pivo bude mít i devatenáct
Školní pivní laboratoř zabírá půlku haly. Uprostřed místnosti se tyčí dvě nablýskané mosazné varny. Ty by podle plánů autorů minipivovaru mohly po prázdninách zásobit pípy až pěti restaurací univerzitního areálu.

"Bylo by samozřejmě příjemné, kdyby se pivo prodávalo," usmívá se šéf katedry Přikryl. Spolu s kolegy i studenty ale plánují dál. "Sládek vybírá z plzeňského a bavorského sladu. Máme vymyšleno, že bychom chtěli dělat ekologické pivo z z ekologicky pěstovaných surovin," vysvětluje Přikryl.

Například Vánoce by rádi uvítali nějakým speciálem, který by měl až devatenáct stupňů, v plánu je i tmavé pivo. Ale za hranice univerzity se Jeník hned tak nepodívá. "Vždyť ještě nemáme ani etikety. Zatím si jej čepujeme do půllitrů s emblémem naší školy," ukazuje.