Krajská anketa Deníku u nejlepší pivovar v regionu má svého vítěze. Stal se jím pivovar Rudohor. V hlasování čtenářů získal 47 procent hlasů z celkových 8662 hlasů.

Na druhém místě pak v anketě skončil chebský pivovar Pivní skaut se ziskem 22 procent. O třetí místo se vedl dlouho vyrovnaný souboj mezi pivovary Permon Sokolov a Krušnohorem z Kraslic. S dvanácti procenty hlasů nakonec skončil na třetím místě Krušnohor, Permon na čtvrtém místě měl sedm procent.

Pivovar Rudohor z Dolního Žďáru u Ostrova nad Ohří se pyšní prestižním oceněním v soutěži Regionální potravina Karlovarského kraje za svůj prémiový světlý ležák Dukát 12. Výjimečnost piva spočívá ve výrobě z lokálních surovin, pečlivě zvolené receptuře a tradičních výrobních postupech.

Zakladatel pivovaru, Michal Šneberger, zdůrazňuje, že všechny ingredience potřebné pro výrobu Dukátu pocházejí z nedalekého okolí. „Naše pivo vaříme ze surovin, které vyrůstají na dohled Krušných hor. Chmel pochází ze Žatecka, slad se vyrábí z obilí, který roste v Polabské nížině. Voda je ze zdejší stanovické přehrady,“ vysvětluje.

Pivovar využívá tradiční dvoufázový proces kvašení, při němž pivo zraje v ležáckých tancích po dobu dvou a půl měsíce. Charakteristickou chuť Dukátu 12 ještě podtrhují pečlivě vybrané odrůdy žateckého chmele. Spojení těchto ingrediencí vytváří vyváženou a plnou chuť, která se stala základem jeho úspěchu.

Díky vynikající kvalitě a rostoucí oblibě pivovar Rudohor postupně rozšiřuje svou produkci nejen v regionu, ale i do dalších oblastí a na export. Dukát 12 získal ocenění v kategorii alkoholických a nealkoholických nápojů.

Při cestách kamkoliv se porozhlédnu, kde je nějaký místní pivovar a pivo téměř vždy ochutnám. Bohužel, jak už to bývá, profesnímu pohledu se nevyhnu, přiznává Michal Šneberger, který v roce 2018 v Dolním Žďáru u Ostrova na Karlovarsku založil pivovar Rudohor. Jeho cílem bylo propojit výrobu piva s historií regionu.

Díky pomoci a podpoře přátel a celé rodiny svůj záměr uskutečnil. V pět set let starém objektu, který postavil šlechtický rod Šliků, se tak začal psát příběh piva, které nemá být k dostání v každé hospodě a regálu obchodního domu. Zákazník však má jistotu, že dostává poctivý nápoj dělaný bez kompromisů z kvalitních surovin. „Nemáme ambice stát se velkým kolosem,“ ujistil zakladatel Michal Šneberger.

Jak vznikl pivovar Rudohor? Můžete prozradit význam jeho názvu?
Většinu profesního života jsem strávil v pivovarnictví. Založení rodinného pivovaru na podzim roku 2018 bylo tedy jakýmsi přirozeným krokem. Pivovar jsme vždy chtěli propojit s regionem. Vzhledem k tomu, že se Krušné hory po staletí nazývaly Rudnými horami, kvůli zde těženým rudám, název Rudohor se přímo nabízel. To, že je pivovar umístěn přímo na úpatí nejvyšší hory Klínovec, je už jen taková třešinka na dortu. Stejně jako názvy našich piv, která nesou označení po mincích, které se ze zde těžených rud razily.

Od začátku jste tedy počítali s umístěním pivovaru právě zde?
Pivovar měl stát původně v Karlových Varech. Až řízením osudu jsme se ocitli v Ostrově. Již jsme měli vymyšlené jméno Rudohor, i příběh o rudách a pivech, která ponesou jména mincí. Objekt, v kterém nyní sídlíme, se nám nakonec zalíbil natolik, že jsme jej začali přebudovávat na pivovar. V tu dobu jsme zjistili, že ho postavili Šlikové. Tedy ti, kteří mince z Rudohoří proslavili po celém světě. Jak známo Jáchymovský tolar dal jméno slavnějšímu mladšímu bratrovi dolaru. Kruh se uzavřel a my jsme věděli, že jsme narazili na vydatnou rudnou, tedy pivní žílu.

Pivovar navazuje na tradici výroby piva v regionu. Z jakých historických pramenů jste vycházeli?
Pět set let starý objekt, ve kterém pivovar sídlí, nechala postavit jako poplužní dvůr slavná šlechtická rodina Šliků. Jelikož byla tato šlechta držitelem práva várečného, dá se předpokládat, že se v tomto objektu již pivo dříve vařilo. Snažíme se v regionu obnovit to, co zde velké nadnárodní pivovarské skupiny skupováním a zavíráním menších pivovarů poničily. Tedy regionální pivovarnictví. Nejsme na to sami, vyrůstá zde nespočet dalších menších pivovarů, jejichž výrobky snesou ta nejpřísnější měřítka kvality.

Zmiňujete menší pivovary. Jaké jsou podle vás pro ně podmínky? Mají o pivo menších výrobců zákazníci zájem?
Podmínky pro malé pivovary jsou velmi tvrdé a konkurence zejména těch velkých je velká. Nicméně zákazníci stále více vyhledávají piva z menších pivovarů, a tak náš výstav (odborné označení celkové produkce piva, pozn. redakce) od založení nepřetržitě roste. Naštěstí pro malé pivovary, z mého pohledu, začínají velcí hráči na trhu dělat některé menší chyby, co se pojetí piva i obchodní komunikace se zákazníkem týká. Nám tak to obyčejné, ale poctivé české pivo pro fajnšmekry nechávají jaksi na pomyslném zlatém podnosu (úsměv).

Pivo vaříte z regionálních surovin a podle tradičních receptur. Můžete rozvést, odkud suroviny pocházejí?
Všechna piva českého typu vaříme ze sta procent z českých surovin. Používáme zdejší vodu, která pochází ze stanovické přehrady. Žatecký chmel i slad, který roste na obilnicích polabské nížiny, je na dohled z našich hor. Na zahraniční typy piv samozřejmě používáme i dovážené chmely a slady. Bez nich by se takzvané svrchňáky (svrchně kvašená piva pozn. redakce) nedaly dobře uvařit.

Receptura je pro výrobce klíčová. Můžete přiblížit, v čem je vaše speciální?
Recepty jsou naše originální a jejich detaily tvoříme sami, ale dodržují základní pravidla receptur, jak se vařilo české pivo po staletí. Tak jako u všech pivních receptur, jsou i ty naše přísně tajné, nepřenositelné, a neustále hlídané pod několika zámky a číselnými kódy.

Můžete v krátkosti popsat výrobu vašeho piva? Jak dlouho trvá a bylo těžké sehnat kvalitní tým?
Popsat výrobu piva v krátkém článku k pochopení celého procesu není možné. Od chvíle, kdy sládek našrotuje první zrnko sladu až po okamžik, kdy plnou lahev naložíme na rozvozový vůz nebo načepujeme štamgastovi v naší pivovarské Špeluni, uplyne minimálně sedm týdnů. Je potřeba mnoho umu, zkušeností a precizní bezchybné práce celého týmu. Práce je složená z mnoha velmi specifických činností. Musím říci, že jsme měli velké štěstí na vynikající sládky, kteří se s naším pivovarem za dobu existence propojili. I pracovní tým je složen vesměs z lidí, kteří jsou ochotni Rudohoru obětovat o trochu víc, než je u normálního zaměstnance běžné. To nás posunuje dál. Samozřejmě, že budování týmu je běh na dlouhou trať.

Z mých mnohaletých zkušeností z pivovarnictví mám jeden zásadní poznatek, který mi vychází již třetí desetiletí. Kdokoliv se pohybuje v pivním světě krátkou dobu, dejme tomu méně než deset let, a už si myslí, že pivu, zákonitostem kolem něj a obchodováním s ním rozumí, se vždy stoprocentně mýlí. Jen pokora, čas, a zkušenosti udělají z člověka někoho, kdo může být v oboru úspěšným.

Určitě jste si během provozu užili i dost stresu a dobrodružství. S jakou nejhorší situací jste se museli vypořádat?
Stoprocentně bych zmínil absolvování doby covidové, kdy nikdo nevěděl, jak vlastně pivo plnohodnotně prodávat, aniž by se provinil proti nařízením. Ale zvládli jsme to stejně dobře jako celé loňské léto, kdy nám vypověděly službu nejzásadnější technologické celky a museli jsme uprostřed letní sezony, která je pro ekonomické přežití každého pivovaru zásadní, ustát několikatýdenní odstávku ve výrobě.

V pivovarnictví se pohybujete většinu profesního života. Máte pivo rád i jako konzument?
Pivo mě skutečně provází velkou částí mého profesního života, tedy již dvacet dva let. Když o tom člověk přemýšlí, tak je mým prostředkem seberealizace, zábavy i vášně. Rád si ale pochutnám i na dobrém víně.

Navštěvujete i další menší pivovary a ochutnáváte? Daří se vám nápoj vychutnat, či vše hodnotíte profesionálně?
Při cestách kamkoliv se vždy porozhlédnu, kde je nějaký místní pivovar a pivo téměř vždy ochutnám. Bohužel, jak už to bývá, profesnímu pohledu se nevyhnu. Jelikož jsem i diplomovaným degustátorem, rozpoznání pivních vad nebo naopak předností, přichází téměř automaticky. Musím říci, že v poslední době u piv z malých pivovarů nacházím spíše kladné vjemy. Méně již u nápojů z nadnárodních pivovarů.

Jaké máte plány do budoucna? Snažíte se, aby pivo Rudohor bylo v obchodech, restauracích, a stalo se významným hráčem na trhu? Nebo se orientujete na menší výrobu?
Vizí našeho pivovaru je dosáhnout široké obliby zejména u konzumentů takzvaně kolem komína. Nemáme ambice stát se velkým kolosem, jehož značku seženete v každé hospodě či regálu. Ani naše technologie na to není kapacitně připravena. Věřím, že vždy zůstaneme malým regionálním pivovarem, který bude moci být hrdý na svoje prvotřídní pivo, které vyrobí bez jediného kompromisu v kvalitě postupů surovin, a neuhne ani o píď kvůli zisku při jakékoliv nekorektní úspoře. Od toho máme průmyslové pivovary, aby naplňovaly kvantitativní kritéria regálového prodeje. Jsme rádi, když na naše pivo narazíte na místech, která nabídnou i určitý genius loci, a kde si ho vychutnáte stejně dobře jako v našem pivovaru a řeknete si, že to řemeslné pivo je dobré a poctivě uvařené, a budete se na něj rádi vracet.

Chystáte i přes toto zaměření rozšíření pivovaru či navýšení počtu zaměstnanců?
Vzhledem ke kontinuálnímu růstu produkce od založení pivovaru jsou plány do budoucna přizpůsobeny vývoji, který očekáváme. Rozšiřování týmu je jistotou, stejně tak jako stavební práce, které budou předcházet pokračujícímu rozšiřování kvasné a ležácké kapacity našeho pivovaru. Jsme někde v polovině našeho maximálního možného výstavu, který nám umožní velikost naší varny. Pivovar se zvětší na zhruba dvojnásobek.

Je možné Rudohor navštívit i v rámci exkurzí?
V loňském roce jsme otevřeli novou pivovarskou restauraci zvanou Špeluně. Ta je i přirozeným konečným místem pro absolventy našich exkurzí, které v pivovaru pro skupiny zájemců organizujeme. Zatím nebyl nikdo, kdo by si po exkurzi v naší Špeluni ještě jedno nebo i více piv nedal. (smích)

Získal ocenění v soutěži Dobrota Karlovarského kraje nebo v Jarní ceně českých sládků. Řeč je o rodinném pivovaru Rudohor v Dolním Žďáru na Karlovarsku.

Podnik funguje od roku 2017. Začátky podle majitelů podniku nebyly vůbec jednoduché. Na čem se ale všichni shodli, je to, že jejich práce je posláním.

„V pivovarnictví jsem pracoval přes dvacet let, ve velkých společnostech. Pochopitelně ta myšlenka založit si vlastní pivovar mě provázela už od poloviny toho působení. Protože jako člověk, který se v pivovarnictví pohyboval, jsem viděl, jak velké nesnáze mají velké pivovary s těmi malými dravými štikami na trhu,“ uvedl Michal Šneberg, spolumajitel pivovaru Rudohor.

Nápad otevřít si malý pivovar se v mojí hlavě rodil déle než tři roky. A vůbec v tom nehrál roli fakt, že ten největší boom malých pivovarů je už dávno pryč. Ale pivo mám rád a k pivu mám blízko celý život. Prošel jsem největšími českými pivovary a dvacet let se tomuto nápoji den co den věnuji. Takže myšlenky na otevření svého podniku se přímo nabízely.

Nicméně myšlenka je jedna věc a realizace druhá. Ale nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím a zrodil se pivovárek, který dostal název Rudohor, což trochu souvisí s Krušnými horami, pod kterými se rodinný podnik nachází. Krušné hory se dříve jmenovaly Rudé hory, protože se tady těžily různé rudy. A když už byly Rudé a ještě k tomu hory, nešlo vymyslet nic jiného než Rudohor.