Pivo je náš národní nápoj. Skvělý společník pro chvíle pohody strávené s přáteli. Roman Řezáč dříve paradoxně pivo vůbec nevyhledával, ale postupem času se jeho chutě změnily a on pochopil, že tento nápoj má mnoho podob i chutí. Jeho cesta ke sládkovi byla celkem zdlouhavá. Počátky svého řemesla zaznamenal ještě jako student, když se snažil vařit pivo doma v zavařovacím hrnci. Postupem času se však vypracoval. Nyní působí na své vysněné pozici sládka v malém řevnickém pivovaru.

Mladý sládek
Roman Řezáč je mladý, cílevědomý a velice učenlivý muž a jde si pevně za svým snem. Dříve trávil veškerý svůj volný čas v přírodě, ale postupem času se propracoval do stavu, kdy je relaxování s dobrou knihou v ruce nade vše.

Počátky svého řemesla zaznamenal již za studentských let. Svou prvotinu uvařil zcela podomácku v zavařovacím hrnci. Kamarádům jeho uvařený nápoj celkem chutnal a Roman se rozhodl ve svém snu pokračovat. Po ukončení vysoké školy rozeslal životopisy do velkých pivovarů, kde toužil dostat šanci, aby a mohl nechat svůj um povznést na vyšší level. V jednom z těchto podniků mu zajiskřilo štěstí, avšak ne na pozici sládka, ale do finančního oddělení. Na této pozici strávil celé tři roky. Vzhledem k tomu, že jeho snem bylo vařit pivo, pokračoval v tomto koníčku alespoň v domácích podmínkách. Využil také jedné z cest, jak se stát sládkem a absolvoval rekvalifikační kurz.

Po nějaké době, úplnou náhodou, se o mladíkovu snu dozvěděl pan Petr Kozák, který si v tu dobu velice vážně pohrával s myšlenou vlastního řevnického pivovaru. Oslovil tedy Romana a nabídl mu spolupráci. Slovo dalo slovo a oba muži se společně pustili do projektu. Nyní společně provozují malý pivovárek již pět let. Roman Řezáč je velice disciplinovaný sládek, který si neodpustí žádnou chybu, ale naopak se nebojí výzev a velice rád vymýšlí, jak vylepšit různé druhy piva, či který chmel je nejlepší i nejrůznější variace a kombinace s tím spojené.

V řevnickém pivovaru se vaření piva věnují se vší láskou. Celý proces začíná u sladu. Podle toho, kolika stupňové pivo se bude vařit, naváží se odpovídající množství sladu. Ten se nasype do šrotovníku, ze kterého padá přímo do pytle našrotovaný slad. Sladový šrot se musí vystřít do teplé vody. Její teplota je přesně daná a musí se dodržet. Nyní je nutné provést pořádné promíchání, aby nevznikly cucky. Po dostatečném rozmíchání následuje proces rmutování, kdy dochází k zjednodušování cukrů tak, aby kvasinky mohly vyrábět alkohol.

V dalším kroku přichází fáze sezování, což znamená, že se celé stávající dílo přečerpá čerpadlem do sezovací kádě. Sladká šťáva, která se scedí, se jmenuje sladina. Sladinu je nutné zahřát k bodu varu a přidává se chmel. Poté, co se sladina povaří s chmelem, vzniká mladina. Než se tento nápoj zakvasí, je potřeba jej zchladit. Po hlavním kvašení je nutné z části prokvašenou mladinu přečerpat do ležáckého tanku, kde necháme pivo dokvasit. Kvasinka zpracovává při dokvašování zbytkový extrakt, proto je důležité zvyšovat v tanku tlak tak, aby se pivo mohlo přírodně dosytit.

Když je pivo řádně uzrálé, přichází na řadu poslední krok, a to přečerpání hotového piva do přetlačného tanku, ze kterého už zlatavý mok putuje přímo do výčepu. V posledních deseti letech zažívá pivovarský sektor doslova řemeslnou revoluci a dobrý sládek si práci vždy najde. Důležitá je vášeň a neustálé sebezlepšování i osobitý růst. Nebát se přijít s něčím novým, co bude bavit jak sládky, tak i jejich štamgasty.

Stavba železnice mezi Prahou a Plzní začala v roce 1859, dokončena byla roku 1862. V Řevnicích byla zřízena nejprve zastávka, kterou jako strážní domek navrhl architekt Ignác Řechka. V souvislosti s rozšířením provozu tzv. Západní dráhy v letech 1881–1882 byla hned vedle strážního domku postavena budova nádraží čp. 71. Tato staniční budova, původně přízemní, byla zvýšena v roce 1883 o patro. Její umístění však nevyhovovalo pro rozšíření o druhou kolej, proto byla v roce 1895 nahrazena dnešním nádražím.

Stará výpravní budova si přes celou řadu necitlivých zásahů zachovala půvab nádražních objektů postavených za Rakouska – Uherska. Proto jsme se rozhodli využít a v rámci možností obnovit vzhled typizované drážní budovy z druhé poloviny 19. století. Její hmota se naštěstí nezměnila, bylo pouze odstraněno dekorativní členění fasád a změněny formáty oken.

Investor se ujal vyklizené a na několika místech vybourané chátrající budovy. Původní záměr vzhledu pivovaru byl spíše industriální, nakonec ale zvítězila varianta se zdůrazněním nádražního charakteru. Tam, kde kdysi bývala výdejna jízdenek, je dnes výčep, v místě původní čekárny je hostům k dispozici pivnice s nádražními lavicemi. Malý pivovar se nachází v patře, do podkroví bylo umístěno zázemí pro personál a ubytovací prostory.

Pivovar s venkovním posezením doplnil a oživil oblíbenou cyklistickou trasu podél Berounky. Investor ve spolupráci s obcí Řevnice připravuje jeho rozšíření o půjčovnu kol s opravnou.

Stavebně konstrukční řešení
Jedná se o zděný dvoupodlažní objekt s podkrovím, krytý sedlovou střechou. Při jeho rekonstrukci byly opraveny nosné konstrukce stropů, výplně otvorů, nové jsou instalace inženýrských sítí. Bylo obnoveno charakteristické členění fasád římsami a lisénovými pásy a navrácena byla dvoukřídlová okna, lemovaná profilovanými šambránami. Při obnově se vycházelo z historické fotografie z doby kolem roku 1930. Byly zachovány staré kamenné schody od přízemí do podkroví a fragmenty teracových podlah.

Podpořte pivovary v hlasování v soutěži Stavba roku 2020! Hlasujte pro PIVOVAR ŘEVNICE a stavbu Společenský sál v Pivovaru Kocour!

PIVOVAR ŘEVNICE
Pivovar stojí přímo u kolejí. Jakto? Budova je totiž původně prvním nádražím v Řevnicích. Majitelé zchátralé budově šetrnou rekonstrukcí vrátili nejen původní stavební prvky, ale hlavně život! Cestovatelé mohou dokonce v pivovaru přespat v krásných pokojích. Nocleh je však pro odvážné! Ne, že by v pivovaru strašilo, maximálně tak sládek do nočních hodin, ale často vás ze spánku vyruší blížící se burácející vlak a současně vibrace budovy. Pro železniční nadšence je nejlepší pokoj číslo 2 s kulatým okénkem a výhledem na trať!

Dejte hlas:
http://www.stavbaroku.cz/printDetail.do?Dispatch=ShowDetail&siid=1938&coid=98

Společenský sál v Pivovaru Kocour - konverze
http://www.stavbaroku.cz/printDetail.do?Dispatch=ShowDetail&siid=1921&coid=98

Všechny přihlášené stavby:
http://www.stavbaroku.cz/printSites.do?Dispatch=ShowContestList&coid=98&group=registered

Pohled na často projíždějící vlaky a k tomu půllitr jedenáctky. Řeč není o typické nádražní hospůdce. Původní budova řevnického nádraží, která prošla od 19. století mnoha změnami, dnes nabírá zcela nového ducha. Sládek z pivovaru Corso zde vaří ryze řevnické pivo. Minipivovar se nachází ve starém, původním nádraží Západní dráhy v Řevnicích. Otevření dráhy v roce 1862 znamenalo pro obec velký rozkvět. Díky dobrému spojení s Prahou se Řevnice proměnily v oblíbené letovisko a startovní místo k výletům do Brd.

V době vzniku obsluhovala zastávku pouze jednokolejná trať. Protože provoz stále rostl, samotná zastávka přestala brzy stačit a bylo nutné postavit nádražní budovu. Ta však sloužila jen několik let, na konci 19. století se trať rozšířila na dvoukolejnou a spolu s tím byla potřeba budova nová, která v roce 1896 nahradila původní. Postavili ji o kus dál, kde byl dostatečný prostor pro kolejiště, všechny výhybky a větší peron. Původní budova přestala coby prodejna jízdenek a čekárna fungovat.

Dlouho chátrající budova je dnes už minulostí. Díky projektu Corso se letos proměnila na minipivovar. Rekonstrukci původní nádražní budovy dostal na starost architekt Tomáš Šantavý. Když se mu dostala do rukou, byla to vyklizená a všelijak vybouraná budova, měl tedy poměrně volné pole působnosti. „Už původně jsme vybrali přízemí pro hosty a vaření piva v patře. Nakonec jsme využili i půdní prostor jako malý pokoj pro ubytování,” popisuje průběh rekonstrukce Petr Kozák, investor pivovaru Corso a se smíchem dodává, „kdyby někdo vypil příliš mnoho, může si tu zdřímnout.”

Původní představa, jak bude konkrétně prostor vypadat, se ovšem vyvíjela. „Interiér pivovaru jsme chtěli mít více industriální, představovali jsme si tu různé plechy, trubky a zkrátka takovou podobu, aby bylo na první pohled vidět, že jsme v pivovaru,” vysvětluje Petr Kozák. Nakonec vyhrála varianta se zdůrazněním nádražního charakteru. Tam, kde byla výdejna jízdenek, dnes najdeme výčepní pult. Na místě čekárny jsou stoly k sezení a nádražní lavice. Ryze řevnické pivo tu vaří Roman Řezáč. Svou kariéru začal sice v pivovaru, nicméně s vařením piva neměl tehdy ještě nic společného. V konkurenčním pivovaru se zabýval otázkou financování. Láska k pivu ho však dovedla na kurz rekvalifikace, po kterém nabral zkušenosti v Plzni. „Nejvíce jsem se toho naučil ale až tady v Corsu,” říká Roman Řezáč.

Jako pomocný sládek zde přikládá ruku k dílu Vladislav Skala. Ani on však není sládkem od mlada. Vystudoval vysokou školu zemědělskou a poté se roky živil jako fotograf. Před pár lety se ale rozhodl obrátit si život vzhůru nohama a šel studovat na sládka. Odmaturoval před dvěma lety a hned poté se vydal sbírat zkušenosti do Vietnamu. „Rád bych se tam někdy vrátil. Teď mě ale čeká práce hlavně tady,” usmívá se Vladislav Skala. Vařit pivo začali v Corsu v letošním roce a ochutnat ho můžete přímo v minipivovaru, dále v restauraci Corso, která se nachází na náměstí Řevnic. „Na čepu máme různé druhy piv. Stabilně desítku a dvanáctku, pro cyklisty také osmičku. Vaříme ale i různé speciály,” přibližuje sládek Roman Řezáč. V pivovaru najdou své i milovníci jídla. Na rozdíl od restaurace Corso se hostům v pivovaru nabízí více tradiční česká gastronomie.

Účastníci čtvrtého ročníku Pivního festivalu Řevnice, který se koná 25. května od 11 hodin na náměstí v Řevnicích, si budou moci prohlédnout zbrusu nový místní pivovar, umístěný v budově starého nádraží. Pivo zatím zraje, v době konání festivalu bude mít ležák čtyři týdny, takže na konzumaci bude příliš brzy - nikoli však na ochutnávku z tanku!

V rámci festivalu se představí celkem 25 pivovarů - Bad Flash, Cobolis, Crazy Clown, Čestmír, Dědkův mlýn, Hostivar, Hostomice, Chříč, Kytín, Lochkov, Loužek, Máša, Matuška, Písecký hradební, Počernice, Potmehúd, Radniční minipivovar Jihlava, Řeporyje, Strašák, Trilobit, Vilém, Všerad, Zbraslavská koza, Zichovec a právě zmíněné Řevnice. Ty se zúčastní už potřetí s pivem uvařeným v plzeňské Beer Factory.

“Budeme mít stánek na náměstí, od kterého budou v pravidelných intervalech vyrážet skupiny na prohlídku pivovaru,” říká Marek Adam, provozní restaurace a pivnice. “Prohlídku povede náš sládek Roman Řezáč a největším lákadlem by měla být ochutnávka zrajícího piva přímo z tanku.”

Řevnický podnikatel Petr Kozák, který pivovar provozuje, otevře po dobu festivalu rovněž restauraci Corso na náměstí, přilehlý bar Otakar i nedaleký podnik Kůlna, který má zahrádku hned vedle pivovaru. Na své si přijdou také sběratelé pivních suvenýrů – Kůlna a Otakar nabídnou originální pivní tácky.

Na festival dorazí rovněž mobilní pivotéka Čerstvé pivo, nebude chybět občerstvení z černošické restaurace Boleta a od místních řezníků. Novinkou pro letošek je účast společnosti Utukutu, která z přírodních materiálů vyrábí hračky a atrakce pro děti. Festival také letos poprvé nabídne originální třetinkové pivní sklenice s novým festivalovým logem. Po většinu dne bude na náměstí hrát živá hudba: pořadatelé přichystali na odpoledne otevřenou jam session, v podvečer a večer pak zahrají kapely Los Fotros a Vepřové panenky.