Historie a současnost rodinného pivovaru Obora

Pivo vaříme z vlastního chmelu. Chmelnice se nachází 100 m od pivovaru. Pěstujeme odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Rubín a Premiant. Těmito druhy chmele pokryjeme potřebu chmelení kořenité, bylinné, květové a citrusové chuti. Chmel sklízíme ručně. Hlávky sušíme pozvolna při nízkých teplotách a následně vakuově balíme pro celoroční produkci. Možnost prohlídky pivovaru a chmelnice dle předchozí domluvy. V letních měsících pivo na čepu.
Varna obsah 500l s možností automatického či ručního provozu. Spilky 3x 1.300l. Ležácký sklep celkový objem 9.000l.

Zdroj:Stránky Rodinného pivovaru Obora, 2019


Více na stránkách pivovaru

Hard seltzer je hit v USA, míří i do Čech. Jako první s ním přichází Pivovar Obora

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Viralia.czAutor:Petr Havel

Hard seltzer je speciální druh alkoholického nápoje, často s ovocnou příchutí. Na trhu je teprve pár let a jeho prodeje zejména v zámoří prudce stoupají. U nás předběhl nápojové nadnárodní giganty lokální výrobce a nabízí úplně první český hard seltzer Obora.

Pokud se někdo domnívá, že pro trh zcela nebo téměř neznámý potravinářský nebo nápojový produkt si může v praxi dovolit testovat jen velká, obvykle nadnárodní a kapitálově silná firma, kterou riziko případného neúspěchu neohrozí, nemusí mít vždy pravdu. To samé dokáží i menší výrobci, například rodinný Pivovar Obora sídlící pár kilometrů jihozápadně od Tábora.

Pivovar Obora vyrábí jako první v ČR hard seltzer
Farma Martina Nováka, jejíž součástí zmiňovaný pivovar je, uvedla totiž v polovině prosince jako první v ČR na trh alkoholický nápoj hard seltzer, produkt, který v posledních letech trhá rekordy v nárůstech prodejů v zahraničí, a především pak za oceánem, v USA.

Hard seltzer, v otrockém překladu „tvrdá voda“ nebo „tvrdá minerálka“, je oblíben zejména u mladší generace, a uvedený překlad není tak úplně od věci. Nápoj totiž skutečně jako voda vypadá, a to buď jako voda čirá, případně jako voda velmi mírně zbarvená, podle toho, zda neobsahuje nebo obsahuje ovocnou příchuť.

Rodinný Pivovar Obora zatím vyrábí hard seltzer s mandarinkovou příchutí (v USA je nejpopulárnější broskvová příchuť) a na trh jej dodává zejména v plechovkách, do nichž je stáčen na zbrusu nové lince. Zatím jej vyrobil 25 hektolitrů, zájem o produkt ale roste a podle všeho i v Evropě a také u nás poroste. Také proto zvažují výrobu hard seltzerů velké společnosti, například Coca-Cola nebo německý pivovar Karlsberg. V naší zemi se ale stal prvním výrobcem malý rodinný pivovar.

Hard seltzer sází na marketing „zdravého alkoholu“
Hard seltzer je v zásadě ochucená sodovka s alkoholem, množství alkoholu je přitom srovnatelné s jedenáctkou až dvanáctkou pivem a činí něco kolem pěti procent. Takže na první pohled opticky neškodná „bublinková voda“ může být pro některé jedince zrádná.

Jak upozorňují zahraniční zdroje z míst, kde je již hard seltzer na trhu, konzumenti by se neměli nechat zmást označením a marketingem těchto produktů. „Odborníci se obávají, že marketingové strategie použité k propagaci tohoto nápoje by mohly vést spotřebitele k falešnému přesvědčení, že jde o něco zdravého,“ uvádí například australský zpravodajský web ABC.

Odborníci zdůrazňují, že jde stále o alkohol, nápoj bez skutečné nutriční hodnoty, který při nadměrné konzumaci nese obvyklá rizika, jako jsou onemocnění jater, cukrovka, srdeční choroby či některé druhy rakoviny, a ohrožuje sexuální zdraví. Rozhodně se nejedná například o nápoj vhodný pro děti či mládež.

Na druhou stranu jde o nápoj, který je kromě samostatné konzumace vhodný také k přípravě různých drinků. Výhodou je nízká energetická hodnota, 100 ml hard seltzeru Obora má pouhých 30 kcal, což je méně oproti pivu. Nápoj lze konzumovat s ledem (i bez), jako zdobný prvek lze použít plátek citronu, mandarinky nebo pomeranče.

Sladový hard seltzer
Hard seltzer se vyrábí zejména kvašením cukru, v případě Pivovaru Obora jde o cukr třtinový. Proces kvašení je přitom cíleně podporován, vzniklá kalná tekutina následně prochází několikanásobným čištěním a filtrací, mimo jiné přes aktivní uhlí.

Nakonec se dodá příslušná přírodní příchuť. Teoreticky by si mohl „něco podobného“ udělat každý doma sám – stačilo by v praxi smísit panáka vodky se sodovkou. Hard seltzer se totiž vlastně skládá jen z vody, lihu a oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale není.

Pokud jde o ochucený produkt, je prvním vnímatelným rozdílem intenzivní aroma (flavor) hard seltzeru. Další rozdíl spočívá v jemnějším perlení při nalévání do sklenice, protože kvasinky produkují jemnější bublinky. Třetím rozdílem je pak rozdílné složení lihu, například na rozdíl od výroby destilátů v palírně. Vzhledem k tomu, že se zde hard seltzer vyrábí kvašením, nehrozí také při jeho výrobě riziko vzniku metanolu.

Zatím k mání spíše v e-shopech
„Tvrdou ochucenou vodu“ z Pivovaru Obora si mohou zájemci dopřát v podobě objednávky prostřednictvím e-shopu, a protože jde o pivovar, ochutnat lze při té příležitosti i některé druhy klasických piv, které se tam vyrábějí.

Hard seltzer Obora je již také v některých pražských pivotékách a v nabídce by měl být také v e-shopu Scuk.cz a dalších. Cena jedné půllitrové plechovky se pohybuje kolem padesáti korun při nákupu v pivovaru (zahraniční produkce je o poznání dražší).

Vařit začal v dílně, teď si sám pěstuje chmel

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Jakub Plíhal, Tomáš Maca

Nejzajímavější pivo často nevaří vyučení sládci, ale nadšenci, kteří si ho začnou vyrábět doma, myslí si Martin Novák z minipivovaru Obora. Oproti absolventům pivovarnických škol, kteří opakují naučené postupy, se totiž podle něj samouci nebojí experimentovat. Sám začal pivo vařit v dílně a teď už si pěstuje chmel i sladový ječmen. Navíc při výrobě využívá elektřinu z vlastní bioplynové stanice.

Rodinný pivovar ukazuje, že i pivo může být farmářské

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Maškrtnica

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.
Proč k mlékárně přibyl ještě před sýrárnou pivovar? Jak spolu souvisí právě pivovar, muzeum a galerie? A jak dlouho trvá uvařit višňový speciál? Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak se vaří pivo u Tábora.

Rodinný pivovar Obora ukazuje, že i pivo může být farmářské

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Juliana Fischerová

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.

Postupně vybudoval svoje hospodářství způsobem, který se doplňuje – ze začátku se věnoval chovu mléčného skotu, prodeji mléka a pěstování obilnin, založil bioplynovou stanici a postupně přidal i vaření piva, čímž se koloběh uzavřel.

„V roce 2008 jsme postavili malou elektrárnu, protože to byla doba, kdy byly obnovitelné zdroje trendy. Cestoval jsem po Německu a zjistil, že to má nějaký reálný základ. A tak jsme vybudovali teplovod, kterým vytápíme půl vsi, napojili jsme dílny, nahříváme vodu na dojení, v pivovaru se taky spotřebuje hodně vody. Pak jsme pořídili na rozvoz elektromobil, takže rozvoz byl doposud do 60 kilometrů – kam dojede na jedno nabití.“

Pěstování chmele a sladu zas dávalo smysl vzhledem k celoživotnímu zaměření hospodářství a množství využitelných polí. „Povoláním jsem farmář, sedlák a chtěl jsem to zkusit. Chmel je úžasná rostlina. Když začne nakvétat a vy vlezete do chmelnice, je to nabíjející. Má nějakou svoji energii.“

V pivovaru se vaří česká klasika, ležáky, ale i méně tradiční piva – s létem Martin Novák plánuje i přípravu belgického třešňového krieku, ale také bezinkový nebo třeba svatojánský speciál. Receptury vyvíjí na základě svých chutí, cest a možností, co se dá v daných podmínkách vytvořit.

„Každý recept nosím v hlavě jinak dlouho, než seženu suroviny, informace – každý styl má třeba svoji varní vodu, to je asi nejsložitější. Kvasinky, slady, chmely, to už je k sehnání poměrně snadno i pro různé styly, ale když jde třeba o sezónní věci jako kriek, musím počkat na sklizeň – pokud ho nechci vařit ze zmražených višní.“

Slavnosti piva skončily hattrickem Obory

Publikováno:před 4 letyZdroj:ASZ.czAutor:Alena Šatrová

Sobotní večer udělal tečku za čtyřdenním svátkem piva v Táboře. V počtu návštěvníků ho oslabil tradičně zcela vyprodaný pátek, a tak se stal vyvrcholením především pro pivovary. Stupně vítězů zcela ovládl výrobce z Obory u Malšic.

Majitel pivovaru Martin Novák domů odjížděl s hattrickem, když na nejvyšší stupeň vystoupil třikrát za sebou a přemožitele našel jen mezi speciály. V tomto hodnocení mu laická porota přisoudila „pouze“ druhé místo, a vavříny tak náležely pivovaru z Černé Hory.

„Naší ambicí bylo umístit se alespoň s jedním pivem do třetího místa. To by nám ke spokojenosti stačilo,“ naznačil majitel oborského pivovaru, s čím do laického hodnocení vstupovali. Nakonec si Zlatý pivní pohár odvezl za desítku, jedenáctku i dvanáctku, čímž získal ujištění, že vařit pivo poctivě, s láskou a z chmelu z vlastní sklizně se mu vyplatilo.

Mezinárodní přehlídku výrobců piva v hotelu Palcát druhým rokem připravil spolek Pivní slavnosti Tábor, který generálního sponzora našel v nově vzniklé firmě Yanfeng v Plané nad Lužnicí. Ta kromě zaměstnanosti chce na Táborsku podporovat i kulturní a společenské dění.

Poháry a diplomy vítězům kromě jejího generálního ředitele Jiřího Rösnera předávali také senátor Jaroslav Větrovský, poslankyně Radka Maxová, starosta Tábora Jiří Fišer, předseda spolku Pavel Eybert a ředitel slavností Michal Mareš.

Při Selských slavnostech na farmě Novákových mělo premiéru nové pivo

Publikováno:před 6 letyZdroj:Táborský deníkAutor:Alena Šatrová

Letošní rok vyhlásila OSN Mezinárodním rokem půdy. Péče o půdu tak byla hlavní myšlenkou Selských slavností. Její páté, a tedy předposlední zastavení, se v sobotu konalo v Oboře.

Zastavení na Táborsku přivedlo na farmu manželů Novákových stovky lidí s malými dětmi. Zábavu tu měli připravenou na celý den. Manželé jsou jedním z příkladů, jak člověk dokáže splynout s přírodou a půdou a využít všechny její možnosti. Například i zužitkování veškerého odpadu v bioplynové stanici. Z původně 20 hektarů se jejich farma rozrostla na rozlohu kolem pěti stovek hektarů. Věnují se chovu holštýnského skotu i rostlinné výrobě a nově také pěstování chmele pro svůj nový rodinný pivovar. Návštěvníci sobotních slavností byli jeho prvními degustátory.

Ochutnal i zemědělec Pavel David z Popovic u Dolního Bukovska. „Je výborné, jedenáctka jako u každého jiného piva je lepší než desítka," hodnotil oborské pivo s grepovým tónem a při té příležitosti se prošel i chmelnicí. Na své půdě pěstuje hlavně obilí a řepku a také chová býky.

Své hodnocení piva přidal i Zdeněk Poustka z Tábora. „Můj švagr o něm říkal, že je jako plzeň a tu hořkou chuť opravdu cítím, takže je fakt dobré a tu plzeň mi trošku připomíná. Hlavně mě tady ale zajímají potraviny, protože se snažím jíst zdravě."

Martin Novák, majitel rodinné farmy, která je členem asociace pořádající Selské slavnosti, rád zvládá další technologie. Když už ovládl zemědělskou výrobu včetně dojení krav, padlo rozhodnutí založit chmelnici a vybudovat malý pivovar. „Chmelu se u nás kupodivu dařilo dobře. Samozřejmě, že si velké chmelařské oblasti zakládají na tom, že u nich je chmel nejlepší, ale já si na jeho sklizeň, vůni ani chuť nemůžu stěžovat. Je vynikající. Rozhodující je, že my ho sklízíme ručně a také ho sušíme pozvolna, takže mu zůstává vůně. Slad si ale zatím kupujeme," říká farmář, jenž má u celníků povolen objem 500 hektolitrů ročně. „Zatím jsme ale na začátku, dnes naše pivo prodáváme poprvé a navařili jsme asi kolem tří tisíc piv.

Pivovar ale není jedinou novinkou Novákových, kterou návštěvníkům představili. Loni například zrekonstruovali teletník a místo dobytka v něm prezentují umění. „To je takový bonbónek na farmě, ve staré maštali otevřeli galerii Kravín, v níž je vystavena kolekce obrázků – krajinomalby a k tomu ještě exponáty historické zemědělské techniky," doplnil Pavel Šmidrkal, který u Nováků zastává pozici kurátora výstav, jež Novákovi pořádají ve svém muzeu a obrazárně Špejchar v Želči.

Selské slavnosti v republice pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Letos už posedmé se šesti zastaveními po republice. Součástí každého je i odborný seminář pro zemědělce, který byl u Novákových na téma Půda jako dědictví dalším generacím, dále prohlídka farmy, ukázky techniky a starých řemesel, muzika a interaktivní program pro děti.

Na moderní rodinnou farmu zavítal v sobotu i Václav Dušek z Maršova, jenž v zemědělství pracoval celý život. Stará technika mu proto nebyla cizí. „Tuhle starou mlátičku měl můj otec, soukromě hospodařil do 50. roku minulého století, pak začala fungovat strojní družstva a nakonec zemědělská. Tuhle novou mašinu jsem ještě ani nikdy neviděl," ukázal na obrovský kombajn a představil nám i malý historický traktor, s nímž dvacet let jezdil. „Když se stavěly kravíny, jezdil jsem s ním až do Vožice pro cihly. Víte, co to s ním bylo za námahu? Taky jsem jel třikrát za den, a to ještě tenhle Zetor neměl ani brzdy, na vozech byla jen taková páka. Dnešní zemědělství udělalo ohromný pokrok, vždyť já ještě jezdil s koňmi a kravami. Ale já bych to neměnil, protože strojový park znamenal úsporu lidí," zavzpomínal Václav Dušek na minulost.

Poslední letošní slavnosti můžete navštívit 17. října na statku v Čelině, v příbramském okrese.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.03.01.2021 08:036