Pivovar Obora na Táborsku investuje do další automatizace výroby, zaměřuje se na rozvoj nízkoalkoholických a nealkoholických piv. Jde o rodinný podnik v obci Malšice, který spojuje zemědělství, bioplynovou elektrárnu a právě minipivovar. Postupně tam vytvořili cirkulární ekonomiku, co vyprodukují, spotřebují, odpady zužitkují. ČTK to řekl majitel pivovaru Martin Novák.

Firma každoročně investuje několik milionů korun do modernizace technologií. "Je hodně velká poptávka po nízkooalkoholických nebo nealkoholických pivech. Touhle cestou jsme se vydali zhruba před dvěma lety a tady vidím ještě jistý prostor na trhu. Trh jako takový je pivem nasycen, takže musíme hledat všichni vlastní odbytiště. A hlavně vidím prostor v té kvalitě, v té uvěřitelnosti, že to opravdu děláme z přírodních surovin. To je podle mě rozhodující," řekl Novák.

Pivovar Obora vyrábí klasické české ležáky a typické jsou pro něho ovocné soury. Část potřebných surovin si pěstují sami, chmele do 20 procent, sladu kolem 80 procent. Zbytek dokoupí. Řadí se mezi minipivovary, ročně vyprodukuje průměrně 4000 hektolitrů piva, meziroční nárůsty jsou stovky hektolitrů.

Loni investovali zhruba čtyři miliony do stáčecí linky, která umí plnit různé nádoby, plechovky, lahve i sudy. Pivovar ale stáčí pivo hlavně do plechovek a sudů. Prodává hlavně v jižních Čechách a do velkých měst. Distribuce do zahraničí byla zatím jen okrajová věc, firma na to nemá připravený a vybudovaný obchod. "Byli jsme na Slovensku, nevelké množství dodáváme do skandinávských zemí," řekl Novák.

Letos investují okolo 15 milionů korun do automatické pětinádobové varny, pasteru, který je nutný k výrobě nealkoholických piv, a investovali také do dvou robotů k současné lince. "Jeden bude plechovky nandavat, druhý vyndavat. Linka má výkon asi 3500 plechovek za hodinu a tomu člověk už nestačí," uvedl majitel. Zkušenosti s robotizací mají už z kravína, kde ho používají k dojení, byť je vždy přítomná obsluha.

Impulzem pro vznik pivovaru byl nejen zájem Martina Nováka o vaření piva, ale i možnost, jak využít teplo z bioplynové stanice, kterou si postavili v roce 2008. "Vzniklo množství tepla, které se v zimě jevilo jako výhodné rozvléct po vsi. Vytápíme dnes asi 21 objektů, jak své, tak rodinné domy. Ale v letních měsících odběr nebyl. Takže přirozeně jsem hledal další směr, kterým bychom se vydali. A přišel mi jako dobrý nápad pivovar, který byl do té doby mým koníčkem. Vařil jsem spíš jenom pro sebe a pro známé. Tak jsem to trošičku víc zprofesionalizoval a udělali jsme pivovar, který je vlastně dnešní velikosti,“ řekl Novák.

Pivovar se letos spojil s pivovarem Budvar, společně vyrobili ovocnou letní limitovanou značku Double Trouble. Obora také spolupracovala s malými zahraničními pivovary v Dánsku nebo na Floridě.

Na farmě a v pivovaru pracuje kolem 15 lidí. Martin Novák vybudoval hospodářství na počátku 90. let 20. století, zaměřoval se na chov krav pro produkci mléka, kterých je přes 70, a rostlinnou výrobu, kterou následně využil i pro bioplynovou stanici. Kromě tepla vyrábí také elektřinu, kterou pokrývá spotřebu farmy a pivovaru, z 90 procent ji dodávají do veřejné sítě. Loňské tržby byly bezmála 22 milionů Kč, předloni to bylo přes 22 milionů Kč.

Spojení dvou pivovarů a jejich sládků. Z Budvaru vyráží na trh další limitovaná edice, tentokrát uvařená s pivovarem Obora. Lehký, svěží a skvěle pitelný pivní speciál Double Trouble je jako stvořený do teplých letních měsíců. Od června jej najdete na pultech obchodních řetězců i na čepu ve vybraných hospodách a restauracích.

Budvar a pivovar Obora od sebe dělí jenom pár desítek kilometrů. A blízko k sobě mají také jejich dva sládci Petr Košin a Martin Novák. A to tak, že spolu letos v Budvaru uvařili velkou letní limitku. Pivo Double Trouble, jak nový speciál nazvali, je lehké, svěží a má výrazné grepové aroma. Zkrátka skvěle pitelný Juicy Summer ALE s nízkým obsahem alkoholu, který se výborně hodí do teplých letních měsíců.

„Mám radost, že se nám podařilo plně využít nabyté zkušenosti z předchozích spoluprací. Recept každé letní limitky, které vzhledem k většímu objemu vaříme u nás v Budvaru, má vždy spoustu technologických odlišností od naší běžné výroby. Vaření s Oborou proběhlo hladce a spolupráce s Martinem byla skvělá. Pivo Double Trouble má výraznou vůni chmele, vyšší zákal a krásně světlou barvu. Díky nižšímu obsahu alkoholu můžete naplno využít jeho pitelnost,“ přibližuje Petr Košin, sládek Budvaru.

„Získali jsme nové zkušenosti a zažili spoustu legrace, bylo nám ctí podílet se s Budvarem na společné várce. Mohli jsme si díky tomu zkusit práci s technologiemi v mnohem větším měřítku, třeba s obrovskými CKT tanky. Doufáme, že i pro Budvar to bylo v něčem přínosné – třeba jako malý vhled do našeho přemýšlení nebo přístupů, které fungují v menším pivovaru. Taková výměna nás baví a dává smysl,“ říká Martin Novák, sládek Obory.

Double Trouble je spojením malého a velkého pivovarnického světa a důkazem, že i odlišné přístupy mohou vést ke skvělému společnému výsledku, především pokud sdílíte stejnou vášeň pro poctivé pivo. Zároveň je další kapitolou spolupráce Budvaru s českými minipivovary. Letos národní pivovar představil společnou limitku také s minipiovarem Antoš, loni spolupracoval například s pivovary Lucky Bastard, Cobolis, Dva Kohouti a Zlatá kráva. Další spolupráce a podrobnější info o aktuální limitce najdete na www.budejovickybudvar.cz.

Jižní Čechy skýtají mnoho krásných míst. Ať už jimi projíždíte autem nebo na kole, na klikatících se silnicích míjíte husté lesy České Kanady, rybníky, líně se vlnící kopce a vesnice plné selsky barokních stavení. Jednou z nich je vesnička Obora, která se nachází kousek pod Táborem. Na první pohled ničím zásadním nevyniká: uprostřed rybník, na kraji kravín a dlouhé lány plné ječmene, kam oko dohlédne. Pozornost však začíná jitřit chmelnice, pivovar, v kravíně roboti a vedle pole stanice na bioplyn, která zásobuje teplem kus vesnice. Za výdobytky, které by vůbec neoznačil za moderní, stojí progresivní sedlák a majitel pivovaru Obora Martin Novák.

S pivovarnictvím začal Martin Novák jednoduše proto, že ho bavilo domácí vaření piva. A jelikož měl jako sedlák k dispozici dostatek místa v podobě staré stáje na svém hospodářství a k tomu asi 495 hektarů půdy, řekl si, že nebude troškařit a kromě pivovaru začne pěstovat i vlastní chmel a ječmen pro zásobu ječného sladu. Právě na chmelnici začíná naše prohlídka Obory.

„Martin tady hospodaří posledních třicet let. A celou dobu je hodně progresivní a úplně soběstačný – všechno si vypěstuje a vyrobí. Takže když začal vařit pivo, což bylo někdy v roce 2015, řekl si, že si i pro něj vše vypěstuje sám. Vysadil tak ječmen na slad a chmel, konkrétně čtyři základní české druhy. Voda je pak z vrtu na pozemku, takže třeba takový ležák je vážně stoprocentně z Obory,“ vysvětluje Štěpán Klíma, brand manažer pivovaru.

Na chmelnici roste Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Premiant a Rubín. Když v Oboře vaří speciální várky piva, objednávají pro ně chmely ze zahraničí, protože podle Martina Nováka nemá cenu v jižních Čechách pěstovat třeba chmel z Kalifornie. Celá produkce je navíc úzce propojená s kravínem. Hnůj od krav totiž může sedlák využít na polích, ale zároveň ho svádí do obrovských nádrží, které jsou součástí bioplynky.

„Bioplynovou elektrárnu tady nechal Martin vybudovat už před více než deseti lety. Celé to totiž do sebe krásně zapadá. Z hnoje v nádržích se dá vyrobit elektřina a při procesu vzniká ohromné množství tepla. Z toho se ohřívá voda, kterou tady využíváme na vytápění, na vaření piva a zároveň se s ním ohřívá třetina vesnice napojená na teplovod. A zbytky z vaření piva, jako je mláto nebo ovoce z výroby kyselých piv, se dávají zase kravám,“ říká Klíma.

Krávy a roboti
Krávy si tady tak skutečně libují. Kromě toho, že mají díky zbytkům z pivovaru pestrou stravu, je jejich domov krásně čistý a na kravín překvapivě voňavý. Při bližším prozkoumání si člověk všimne, že má každá nasazený obojek. Nejde totiž o jen tak ledajaký kravín, ale o kravín obsluhovaný roboty. Jeden krávy dojí – stačí, když si k němu dojdou –, druhý odklízí nečistoty a přisunuje jim krmivo. Lidé z vesnice a okolí si sem navíc mohou každý den přijít natočit čerstvé, robotem nadojené mléko.

Díky tomu, že krávy pomáhají Martinovi Novákovi vyrábět elektřinu, se jeho pivovaru zase tolik nedotkla energetická krize. Naopak ještě její přebytky dodává do sítě. A další zbytkové teplo, aby nepřišlo vniveč vůbec nic, posílá do skleníku, který si postavil jen tak pro radost. Má v něm spoustu zeleniny, rozličné rostliny, v jezírku dvojici želv a exotické ryby. Díky tomu, že je zde celoročně asi 35 stupňů, v něm rostou také citrony.

„Poslední várka byla hodně velká, takže jsme ji využili při vaření speciálního letního piva. Použili jsme do něj citrony z jižních Čech,“ směje se Klíma, když procházíme kolem vzrostlých citronovníků. A dodává, že Martin Novák všechny tyhle cirkulární, udržitelné a jinak vznosně nazvané záležitosti nedělá proto, že aktuálně ve společnosti hodně rezonují. Dělá je proto, že mu dávají smysl, baví ho. A proto, že k farmaření ani jinak přistupovat neumí.

Nejvíce se pivovar Obora rozeběhnul během pandemie covidu, jelikož právě v té době začal Martinovi Novákovi pomáhat budovat značku Štěpán Klíma. Zrovna když se zavřely všechny hospody, dorazila do Obory nová stáčečka na plechovky – což byl pro pivovar stěžejní moment, jelikož se jeho pivo mohlo začít snadno prodávat přes e-shop do všech koutů Česka. Pandemie tak paradoxně přispěla k tomu, že se pivovar dostal do mnohem širšího povědomí milovníků piva.

Postupně se tak pivo z Obory dostalo i do některých obchodních řetězců, ale také do hospod po celé České republice a aktuálně také na Slovensko. Z e-shopu si ale objednávají i pivaři z okolních evropských zemí. V současnosti se tady vaří dvakrát až čtyřikrát týdně a loni zdejší varny vyprodukovaly 3 388 hektolitrů piva, tedy asi 700 tisíc piv o objemu půl litru. Označením minipivovar se přitom může honosit, dokud nepřekoná hranici 10 tisíc hektolitrů ročně.

Na jednu várku kyseláče skoro tuna malin
Všechna piva jsou pak nefiltrovaná a nepasterizovaná a největší odbyt mají klasická desítka, jedenáctka a dvanáctka, které putují především v tancích rovnou do hospod. V Oboře se ale zaměřují také na speciály v podobě ovocných kyseláčů – na takový malinový je potřeba 750 kilo čerstvých malin, jelikož Martin Novák nechce používat hotová pyré ani sirupy. I v tomto případě si raději to, co může, udělá sám.

Oblíbené jsou i „legrácky“ v podobě takzvané pastry sour Luscious Lonely Virgin, při jehož výrobě se používá pro smetanový efekt laktóza a ovesné vločky. Obsahuje také černý rybíz, ostružiny, maliny, javorový sirup, kakaové boby a vanilku, takže výsledná chuť připomíná pivo spojené s mléčným šejkem. Pro někoho možná divočina, i takové experimentální – a nutno říct, že skutečně chutné – záležitosti se ale v pivovaru Obora rodí.

Po prohlídce pivovaru objíždíme ještě lány, které k hospodářství Martina Nováka patří. „Tady v té části byl vysazený ječmen loni, takže letos ho nechává Martin ležet ladem, aby si půda odpočinula. A támhle vzadu je vidět uměle vytvořený rybník. Je totiž nesmysl, aby na poli nebyla vůbec žádná vodní plocha, jak nás to tady spoustu let učili komunističtí zemědělci,“ ukazuje rukou Klíma.

V pivovaru Obora tak rozhodně nejde jen o pivo. Činorodý sedlák v malé vesnici vybudoval soběstačný ekosystém, ze kterého těží i místní obyvatelé a díky pivu si plody jeho práce může užít kdokoliv, kdo ho ochutná. Martin Novák přitom nesleduje žádné trendy, ke svému hospodaření prostě jen přistupuje tak, aby ho mohl dělat co nejdéle a ideálně ho mohl předat další generaci. Což vypadá nadějně, jelikož opratí v pivovaru se již chopila jeho nejstarší dcera.

Jižní Čechy skýtají mnoho krásných míst. Ať už jimi projíždíte autem nebo na kole, na klikatících se silnicích míjíte husté lesy České Kanady, rybníky, líně se vlnící kopce a vesnice plné selsky barokních stavení. Jednou z nich je vesnička Obora, která se nachází kousek pod Táborem. Na první pohled ničím zásadním nevyniká: uprostřed rybník, na kraji kravín a dlouhé lány plné ječmene, kam oko dohlédne. Pozornost však začíná jitřit chmelnice, pivovar, v kravíně roboti a vedle pole stanice na bioplyn, která zásobuje teplem kus vesnice. Za výdobytky, které by vůbec neoznačil za moderní, stojí progresivní sedlák a majitel pivovaru Obora Martin Novák.

S pivovarnictvím začal Martin Novák jednoduše proto, že ho bavilo domácí vaření piva. A jelikož měl jako sedlák k dispozici dostatek místa v podobě staré stáje na svém hospodářství a k tomu asi 495 hektarů půdy, řekl si, že nebude troškařit a kromě pivovaru začne pěstovat i vlastní chmel a ječmen pro zásobu ječného sladu. Právě na chmelnici začíná naše prohlídka Obory.

„Martin tady hospodaří posledních třicet let. A celou dobu je hodně progresivní a úplně soběstačný – všechno si vypěstuje a vyrobí. Takže když začal vařit pivo, což bylo někdy v roce 2015, řekl si, že si i pro něj vše vypěstuje sám. Vysadil tak ječmen na slad a chmel, konkrétně čtyři základní české druhy. Voda je pak z vrtu na pozemku, takže třeba takový ležák je vážně stoprocentně z Obory,“ vysvětluje Štěpán Klíma, brand manažer pivovaru.

Na chmelnici roste Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Premiant a Rubín. Když v Oboře vaří speciální várky piva, objednávají pro ně chmely ze zahraničí, protože podle Martina Nováka nemá cenu v jižních Čechách pěstovat třeba chmel z Kalifornie. Celá produkce je navíc úzce propojená s kravínem. Hnůj od krav totiž může sedlák využít na polích, ale zároveň ho svádí do obrovských nádrží, které jsou součástí bioplynky.

„Bioplynovou elektrárnu tady nechal Martin vybudovat už před více než deseti lety. Celé to totiž do sebe krásně zapadá. Z hnoje v nádržích se dá vyrobit elektřina a při procesu vzniká ohromné množství tepla. Z toho se ohřívá voda, kterou tady využíváme na vytápění, na vaření piva a zároveň se s ním ohřívá třetina vesnice napojená na teplovod. A zbytky z vaření piva, jako je mláto nebo ovoce z výroby kyselých piv, se dávají zase kravám,“ říká Klíma.

Krávy a roboti
Krávy si tady tak skutečně libují. Kromě toho, že mají díky zbytkům z pivovaru pestrou stravu, je jejich domov krásně čistý a na kravín překvapivě voňavý. Při bližším prozkoumání si člověk všimne, že má každá nasazený obojek. Nejde totiž o jen tak ledajaký kravín, ale o kravín obsluhovaný roboty. Jeden krávy dojí – stačí, když si k němu dojdou –, druhý odklízí nečistoty a přisunuje jim krmivo. Lidé z vesnice a okolí si sem navíc mohou každý den přijít natočit čerstvé, robotem nadojené mléko.

Díky tomu, že krávy pomáhají Martinovi Novákovi vyrábět elektřinu, se jeho pivovaru zase tolik nedotkla energetická krize. Naopak ještě její přebytky dodává do sítě. A další zbytkové teplo, aby nepřišlo vniveč vůbec nic, posílá do skleníku, který si postavil jen tak pro radost. Má v něm spoustu zeleniny, rozličné rostliny, v jezírku dvojici želv a exotické ryby. Díky tomu, že je zde celoročně asi 35 stupňů, v něm rostou také citrony.

„Poslední várka byla hodně velká, takže jsme ji využili při vaření speciálního letního piva. Použili jsme do něj citrony z jižních Čech,“ směje se Klíma, když procházíme kolem vzrostlých citronovníků. A dodává, že Martin Novák všechny tyhle cirkulární, udržitelné a jinak vznosně nazvané záležitosti nedělá proto, že aktuálně ve společnosti hodně rezonují. Dělá je proto, že mu dávají smysl, baví ho. A proto, že k farmaření ani jinak přistupovat neumí.

Nejvíce se pivovar Obora rozeběhnul během pandemie covidu, jelikož právě v té době začal Martinovi Novákovi pomáhat budovat značku Štěpán Klíma. Zrovna když se zavřely všechny hospody, dorazila do Obory nová stáčečka na plechovky – což byl pro pivovar stěžejní moment, jelikož se jeho pivo mohlo začít snadno prodávat přes e-shop do všech koutů Česka. Pandemie tak paradoxně přispěla k tomu, že se pivovar dostal do mnohem širšího povědomí milovníků piva.

Postupně se tak pivo z Obory dostalo i do některých obchodních řetězců, ale také do hospod po celé České republice a aktuálně také na Slovensko. Z e-shopu si ale objednávají i pivaři z okolních evropských zemí. V současnosti se tady vaří dvakrát až čtyřikrát týdně a loni zdejší varny vyprodukovaly 3 388 hektolitrů piva, tedy asi 700 tisíc piv o objemu půl litru. Označením minipivovar se přitom může honosit, dokud nepřekoná hranici 10 tisíc hektolitrů ročně.

Na jednu várku kyseláče skoro tuna malin
Všechna piva jsou pak nefiltrovaná a nepasterizovaná a největší odbyt mají klasická desítka, jedenáctka a dvanáctka, které putují především v tancích rovnou do hospod. V Oboře se ale zaměřují také na speciály v podobě ovocných kyseláčů – na takový malinový je potřeba 750 kilo čerstvých malin, jelikož Martin Novák nechce používat hotová pyré ani sirupy. I v tomto případě si raději to, co může, udělá sám.

Oblíbené jsou i „legrácky“ v podobě takzvané pastry sour Luscious Lonely Virgin, při jehož výrobě se používá pro smetanový efekt laktóza a ovesné vločky. Obsahuje také černý rybíz, ostružiny, maliny, javorový sirup, kakaové boby a vanilku, takže výsledná chuť připomíná pivo spojené s mléčným šejkem. Pro někoho možná divočina, i takové experimentální – a nutno říct, že skutečně chutné – záležitosti se ale v pivovaru Obora rodí.

Po prohlídce pivovaru objíždíme ještě lány, které k hospodářství Martina Nováka patří. „Tady v té části byl vysazený ječmen loni, takže letos ho nechává Martin ležet ladem, aby si půda odpočinula. A támhle vzadu je vidět uměle vytvořený rybník. Je totiž nesmysl, aby na poli nebyla vůbec žádná vodní plocha, jak nás to tady spoustu let učili komunističtí zemědělci,“ ukazuje rukou Klíma.

V pivovaru Obora tak rozhodně nejde jen o pivo. Činorodý sedlák v malé vesnici vybudoval soběstačný ekosystém, ze kterého těží i místní obyvatelé a díky pivu si plody jeho práce může užít kdokoliv, kdo ho ochutná. Martin Novák přitom nesleduje žádné trendy, ke svému hospodaření prostě jen přistupuje tak, aby ho mohl dělat co nejdéle a ideálně ho mohl předat další generaci. Což vypadá nadějně, jelikož opratí v pivovaru se již chopila jeho nejstarší dcera.

Hard seltzer je speciální druh alkoholického nápoje, často s ovocnou příchutí. Na trhu je teprve pár let a jeho prodeje zejména v zámoří prudce stoupají. U nás předběhl nápojové nadnárodní giganty lokální výrobce a nabízí úplně první český hard seltzer Obora.

Pokud se někdo domnívá, že pro trh zcela nebo téměř neznámý potravinářský nebo nápojový produkt si může v praxi dovolit testovat jen velká, obvykle nadnárodní a kapitálově silná firma, kterou riziko případného neúspěchu neohrozí, nemusí mít vždy pravdu. To samé dokáží i menší výrobci, například rodinný Pivovar Obora sídlící pár kilometrů jihozápadně od Tábora.

Pivovar Obora vyrábí jako první v ČR hard seltzer
Farma Martina Nováka, jejíž součástí zmiňovaný pivovar je, uvedla totiž v polovině prosince jako první v ČR na trh alkoholický nápoj hard seltzer, produkt, který v posledních letech trhá rekordy v nárůstech prodejů v zahraničí, a především pak za oceánem, v USA.

Hard seltzer, v otrockém překladu „tvrdá voda“ nebo „tvrdá minerálka“, je oblíben zejména u mladší generace, a uvedený překlad není tak úplně od věci. Nápoj totiž skutečně jako voda vypadá, a to buď jako voda čirá, případně jako voda velmi mírně zbarvená, podle toho, zda neobsahuje nebo obsahuje ovocnou příchuť.

Rodinný Pivovar Obora zatím vyrábí hard seltzer s mandarinkovou příchutí (v USA je nejpopulárnější broskvová příchuť) a na trh jej dodává zejména v plechovkách, do nichž je stáčen na zbrusu nové lince. Zatím jej vyrobil 25 hektolitrů, zájem o produkt ale roste a podle všeho i v Evropě a také u nás poroste. Také proto zvažují výrobu hard seltzerů velké společnosti, například Coca-Cola nebo německý pivovar Karlsberg. V naší zemi se ale stal prvním výrobcem malý rodinný pivovar.

Hard seltzer sází na marketing „zdravého alkoholu“
Hard seltzer je v zásadě ochucená sodovka s alkoholem, množství alkoholu je přitom srovnatelné s jedenáctkou až dvanáctkou pivem a činí něco kolem pěti procent. Takže na první pohled opticky neškodná „bublinková voda“ může být pro některé jedince zrádná.

Jak upozorňují zahraniční zdroje z míst, kde je již hard seltzer na trhu, konzumenti by se neměli nechat zmást označením a marketingem těchto produktů. „Odborníci se obávají, že marketingové strategie použité k propagaci tohoto nápoje by mohly vést spotřebitele k falešnému přesvědčení, že jde o něco zdravého,“ uvádí například australský zpravodajský web ABC.

Odborníci zdůrazňují, že jde stále o alkohol, nápoj bez skutečné nutriční hodnoty, který při nadměrné konzumaci nese obvyklá rizika, jako jsou onemocnění jater, cukrovka, srdeční choroby či některé druhy rakoviny, a ohrožuje sexuální zdraví. Rozhodně se nejedná například o nápoj vhodný pro děti či mládež.

Na druhou stranu jde o nápoj, který je kromě samostatné konzumace vhodný také k přípravě různých drinků. Výhodou je nízká energetická hodnota, 100 ml hard seltzeru Obora má pouhých 30 kcal, což je méně oproti pivu. Nápoj lze konzumovat s ledem (i bez), jako zdobný prvek lze použít plátek citronu, mandarinky nebo pomeranče.

Sladový hard seltzer
Hard seltzer se vyrábí zejména kvašením cukru, v případě Pivovaru Obora jde o cukr třtinový. Proces kvašení je přitom cíleně podporován, vzniklá kalná tekutina následně prochází několikanásobným čištěním a filtrací, mimo jiné přes aktivní uhlí.

Nakonec se dodá příslušná přírodní příchuť. Teoreticky by si mohl „něco podobného“ udělat každý doma sám – stačilo by v praxi smísit panáka vodky se sodovkou. Hard seltzer se totiž vlastně skládá jen z vody, lihu a oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale není.

Pokud jde o ochucený produkt, je prvním vnímatelným rozdílem intenzivní aroma (flavor) hard seltzeru. Další rozdíl spočívá v jemnějším perlení při nalévání do sklenice, protože kvasinky produkují jemnější bublinky. Třetím rozdílem je pak rozdílné složení lihu, například na rozdíl od výroby destilátů v palírně. Vzhledem k tomu, že se zde hard seltzer vyrábí kvašením, nehrozí také při jeho výrobě riziko vzniku metanolu.

Zatím k mání spíše v e-shopech
„Tvrdou ochucenou vodu“ z Pivovaru Obora si mohou zájemci dopřát v podobě objednávky prostřednictvím e-shopu, a protože jde o pivovar, ochutnat lze při té příležitosti i některé druhy klasických piv, které se tam vyrábějí.

Hard seltzer Obora je již také v některých pražských pivotékách a v nabídce by měl být také v e-shopu Scuk.cz a dalších. Cena jedné půllitrové plechovky se pohybuje kolem padesáti korun při nákupu v pivovaru (zahraniční produkce je o poznání dražší).

Nejzajímavější pivo často nevaří vyučení sládci, ale nadšenci, kteří si ho začnou vyrábět doma, myslí si Martin Novák z minipivovaru Obora. Oproti absolventům pivovarnických škol, kteří opakují naučené postupy, se totiž podle něj samouci nebojí experimentovat. Sám začal pivo vařit v dílně a teď už si pěstuje chmel i sladový ječmen. Navíc při výrobě využívá elektřinu z vlastní bioplynové stanice.

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.
Proč k mlékárně přibyl ještě před sýrárnou pivovar? Jak spolu souvisí právě pivovar, muzeum a galerie? A jak dlouho trvá uvařit višňový speciál? Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak se vaří pivo u Tábora.

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.

Postupně vybudoval svoje hospodářství způsobem, který se doplňuje – ze začátku se věnoval chovu mléčného skotu, prodeji mléka a pěstování obilnin, založil bioplynovou stanici a postupně přidal i vaření piva, čímž se koloběh uzavřel.

„V roce 2008 jsme postavili malou elektrárnu, protože to byla doba, kdy byly obnovitelné zdroje trendy. Cestoval jsem po Německu a zjistil, že to má nějaký reálný základ. A tak jsme vybudovali teplovod, kterým vytápíme půl vsi, napojili jsme dílny, nahříváme vodu na dojení, v pivovaru se taky spotřebuje hodně vody. Pak jsme pořídili na rozvoz elektromobil, takže rozvoz byl doposud do 60 kilometrů – kam dojede na jedno nabití.“

Pěstování chmele a sladu zas dávalo smysl vzhledem k celoživotnímu zaměření hospodářství a množství využitelných polí. „Povoláním jsem farmář, sedlák a chtěl jsem to zkusit. Chmel je úžasná rostlina. Když začne nakvétat a vy vlezete do chmelnice, je to nabíjející. Má nějakou svoji energii.“

V pivovaru se vaří česká klasika, ležáky, ale i méně tradiční piva – s létem Martin Novák plánuje i přípravu belgického třešňového krieku, ale také bezinkový nebo třeba svatojánský speciál. Receptury vyvíjí na základě svých chutí, cest a možností, co se dá v daných podmínkách vytvořit.

„Každý recept nosím v hlavě jinak dlouho, než seženu suroviny, informace – každý styl má třeba svoji varní vodu, to je asi nejsložitější. Kvasinky, slady, chmely, to už je k sehnání poměrně snadno i pro různé styly, ale když jde třeba o sezónní věci jako kriek, musím počkat na sklizeň – pokud ho nechci vařit ze zmražených višní.“

Sobotní večer udělal tečku za čtyřdenním svátkem piva v Táboře. V počtu návštěvníků ho oslabil tradičně zcela vyprodaný pátek, a tak se stal vyvrcholením především pro pivovary. Stupně vítězů zcela ovládl výrobce z Obory u Malšic.

Majitel pivovaru Martin Novák domů odjížděl s hattrickem, když na nejvyšší stupeň vystoupil třikrát za sebou a přemožitele našel jen mezi speciály. V tomto hodnocení mu laická porota přisoudila „pouze“ druhé místo, a vavříny tak náležely pivovaru z Černé Hory.

„Naší ambicí bylo umístit se alespoň s jedním pivem do třetího místa. To by nám ke spokojenosti stačilo,“ naznačil majitel oborského pivovaru, s čím do laického hodnocení vstupovali. Nakonec si Zlatý pivní pohár odvezl za desítku, jedenáctku i dvanáctku, čímž získal ujištění, že vařit pivo poctivě, s láskou a z chmelu z vlastní sklizně se mu vyplatilo.

Mezinárodní přehlídku výrobců piva v hotelu Palcát druhým rokem připravil spolek Pivní slavnosti Tábor, který generálního sponzora našel v nově vzniklé firmě Yanfeng v Plané nad Lužnicí. Ta kromě zaměstnanosti chce na Táborsku podporovat i kulturní a společenské dění.

Poháry a diplomy vítězům kromě jejího generálního ředitele Jiřího Rösnera předávali také senátor Jaroslav Větrovský, poslankyně Radka Maxová, starosta Tábora Jiří Fišer, předseda spolku Pavel Eybert a ředitel slavností Michal Mareš.

Letošní rok vyhlásila OSN Mezinárodním rokem půdy. Péče o půdu tak byla hlavní myšlenkou Selských slavností. Její páté, a tedy předposlední zastavení, se v sobotu konalo v Oboře.

Zastavení na Táborsku přivedlo na farmu manželů Novákových stovky lidí s malými dětmi. Zábavu tu měli připravenou na celý den. Manželé jsou jedním z příkladů, jak člověk dokáže splynout s přírodou a půdou a využít všechny její možnosti. Například i zužitkování veškerého odpadu v bioplynové stanici. Z původně 20 hektarů se jejich farma rozrostla na rozlohu kolem pěti stovek hektarů. Věnují se chovu holštýnského skotu i rostlinné výrobě a nově také pěstování chmele pro svůj nový rodinný pivovar. Návštěvníci sobotních slavností byli jeho prvními degustátory.

Ochutnal i zemědělec Pavel David z Popovic u Dolního Bukovska. „Je výborné, jedenáctka jako u každého jiného piva je lepší než desítka," hodnotil oborské pivo s grepovým tónem a při té příležitosti se prošel i chmelnicí. Na své půdě pěstuje hlavně obilí a řepku a také chová býky.

Své hodnocení piva přidal i Zdeněk Poustka z Tábora. „Můj švagr o něm říkal, že je jako plzeň a tu hořkou chuť opravdu cítím, takže je fakt dobré a tu plzeň mi trošku připomíná. Hlavně mě tady ale zajímají potraviny, protože se snažím jíst zdravě."

Martin Novák, majitel rodinné farmy, která je členem asociace pořádající Selské slavnosti, rád zvládá další technologie. Když už ovládl zemědělskou výrobu včetně dojení krav, padlo rozhodnutí založit chmelnici a vybudovat malý pivovar. „Chmelu se u nás kupodivu dařilo dobře. Samozřejmě, že si velké chmelařské oblasti zakládají na tom, že u nich je chmel nejlepší, ale já si na jeho sklizeň, vůni ani chuť nemůžu stěžovat. Je vynikající. Rozhodující je, že my ho sklízíme ručně a také ho sušíme pozvolna, takže mu zůstává vůně. Slad si ale zatím kupujeme," říká farmář, jenž má u celníků povolen objem 500 hektolitrů ročně. „Zatím jsme ale na začátku, dnes naše pivo prodáváme poprvé a navařili jsme asi kolem tří tisíc piv.

Pivovar ale není jedinou novinkou Novákových, kterou návštěvníkům představili. Loni například zrekonstruovali teletník a místo dobytka v něm prezentují umění. „To je takový bonbónek na farmě, ve staré maštali otevřeli galerii Kravín, v níž je vystavena kolekce obrázků – krajinomalby a k tomu ještě exponáty historické zemědělské techniky," doplnil Pavel Šmidrkal, který u Nováků zastává pozici kurátora výstav, jež Novákovi pořádají ve svém muzeu a obrazárně Špejchar v Želči.

Selské slavnosti v republice pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Letos už posedmé se šesti zastaveními po republice. Součástí každého je i odborný seminář pro zemědělce, který byl u Novákových na téma Půda jako dědictví dalším generacím, dále prohlídka farmy, ukázky techniky a starých řemesel, muzika a interaktivní program pro děti.

Na moderní rodinnou farmu zavítal v sobotu i Václav Dušek z Maršova, jenž v zemědělství pracoval celý život. Stará technika mu proto nebyla cizí. „Tuhle starou mlátičku měl můj otec, soukromě hospodařil do 50. roku minulého století, pak začala fungovat strojní družstva a nakonec zemědělská. Tuhle novou mašinu jsem ještě ani nikdy neviděl," ukázal na obrovský kombajn a představil nám i malý historický traktor, s nímž dvacet let jezdil. „Když se stavěly kravíny, jezdil jsem s ním až do Vožice pro cihly. Víte, co to s ním bylo za námahu? Taky jsem jel třikrát za den, a to ještě tenhle Zetor neměl ani brzdy, na vozech byla jen taková páka. Dnešní zemědělství udělalo ohromný pokrok, vždyť já ještě jezdil s koňmi a kravami. Ale já bych to neměnil, protože strojový park znamenal úsporu lidí," zavzpomínal Václav Dušek na minulost.

Poslední letošní slavnosti můžete navštívit 17. října na statku v Čelině, v příbramském okrese.