Stárek jako zkušený mlynář dohlížel na chod podniku, vyučený mládek obsluhoval stroje, zdatný tovaryš jim byl vždy k ruce, a když bylo třeba něco vylepšit nebo opravit, dorazil vážený sekerník. Chlapi, kteří staré pivovarnické řemeslo dokonale ovládali, už dnes po bývalém mlýně v blanenské Dolní Lhotě nepobíhají, ale Viktor Flek mladší na ně nezapomněl.

Jména piv, jež pod značkou Lhotecký mlýn vyrábí, odkazují právě k jejich profesím. Desetistupňový Mládek, jedenáctistupňový ležák Tovaryš – pivo klasického plzeňského typu, dvanáctka Stárek z karamelového sladu a třináctistupňový Sekerník. Zlatavý mok ze zdejšího minipivovaru si už přes dva roky získává oblibu u fajnšmekrů v okolí.

„Jsme opravdu malý podnik, vše děláme ve dvou lidech. Pivo si vaříme i pro sebe, a když člověk něco dělá pro sebe, dělá to dobře. Kvalita je základ, nic nešidíme, nic kromě základních surovin nepřidáváme,“ říká třicetiletý podnikatel a upozorňuje, že nárazově je k dostání i zimní vídeňský a letní medový ležák, na sezonu bude přichystaná už dříve odzkoušená APA.

Na produkci piva se Flek vrhl v období, kdy covidová pandemie potopila zdejší oblíbenou restauraci nad vyhlášeným tanečním podnikem Klub Mlýn, kam se v pátek a v sobotu chodí bavit především mladší generace. Ačkoliv minipivovarů se na celé jižní Moravě drží přes šest desítek, na celém Blanensku je Lhotecký mlýn teprve druhý v pořadí. Dlouholetý „jedináček“ – domácí Pivovar Ohrada – navíc funguje až na severu kraje v obci Vísky u Letovic.

„Na jednu stranu je to výhoda v relativně slabší konkurenci, nicméně zase musíme razit cestu, která je jinde prošlapaná a lidé jsou tam na nová piva zvyklí. Když někdo konzumuje dvacet let stejnou značku, jeho názor změníte jen těžko,“ naráží na fakt, že v regionu stále drží prim velké pivovary Černá Hora a Starobrno. „Dokážou nabídnout i doplňkové služby, hospodskému vybaví celý podnik, to my logicky nezvládneme. Ideální případ je mít na čepu klasiku a k tomu jeden dva speciály, nejlépe Lhotecký mlýn,“ směje se.

„Člověk nesmí sklouznout k pohodlnosti“
Pivo nabízí ve skle, litrových PET lahvích i sudech, a to od deseti do padesáti litrů. Právě individuální odbyt pro nejrůznější oslavy tvoří převážnou část klientely minipivovaru, který dokáže vyrobit okolo 450 hektolitrů ročně.

Flek absolvoval rekvalifikační kurz pro výrobce piva, přesto si na startu nechal pomoct od zkušenějšího sládka. Teď už však vaří sám. „Dá se to celkem rychle naučit, navíc neměním dodavatele, abych vyráběl furt stejnou kvalitu. Člověk jen prostě nesmí sklouznout k pohodlnosti,“ nabízí stručný recept.

S areálem bývalého mlýna má také další plány. Nejpozději příští rok chce nabídnout prohlídky provozu i s historickou vodní elektrárnou. Přírodní živel by rád částečně využil také k výrobě piva.

„Průtok už tu není tak velký jako v minulosti, ale nainstalujeme menší turbínu, pro kterou to bude stačit. A výhledově bychom rádi rozjeli i restauraci, třeba klidně jen v režimu pivnice,“ naznačuje, že Lhotecký mlýn časem ožije i tradiční hospodskou zábavou.

Tovaryš, stárek, sekerník. Parta chlapů, bez kterých v minulosti nemohl fungovat žádný pořádný mlýn. V novém minipivovaru v Dolní Lhotě na Blanensku podle zmíněných profesí pojmenovali vlastní regionální pivo. Od letošního jara zatím vyprodukovali šestašedesát várek. Jedna je zhruba čtyř sta padesát litrů piva.

Drtivá většina z tohoto množství se podle Viktora Fleka mladšího, který zmíněný minipivovar rozjel, vypije v nejbližším okolí. Časem by chtěl prorazit i do pivoték v krajském Brně. „Lidem naše pivo chutná a zákazníci se vrací. Přes léto jsme vařili na maximu naší kapacity. Nabízíme ho ve skle, litrových PET lahvích i sudech. Od deseti do padesáti litrů,“ říká mladý muž.

Poznamenal, že do podnikání se vrhl po hlavě. Vařením piva v blanenské místní části chtěl dát impuls rodinné restauraci, která byla kvůli nedávné epidemii koronaviru mimo provoz. To zatím stále platí, ale minipivovar si už své zákazníky našel v okolních několika podnicích. „Minipivovary sází na lokální zákazníky. Jsem optimista, Česko je národ pivařů. Věřím, že když minipivovar uvaří dobré pivo, tak lidé z okolí místní značku rádi podpoří,“ dodává sládek lhoteckého minipivovaru David Šubják.

Vlajkovou lodí minipivoaru z Blanenska je podle něj jedenáctistupňový ležák Tovaryš. Pivo klasického plzeňského typu. Následuje nasládlejší dvanáctka Stárek z karamelového sladu a muziku u stolu pivařů pak tvrdí třináctistupňový Sekerník. „Vaříme ještě desetistupňové pivo Mládek a světlou dvanáctku Lufťák. Ale ta se nevaří celý rok, jen nárazově. Desítku jsme udělali speciálně pro letní sezonu. Překvapilo nás, jaký o ni byl zájem. Spousta lidí je totiž k desítce dost skeptická, hanlivě ji nazývá jako obarvenou vodu a chce silnější pivo,“ vysvětluje Flek.

Pro chladnější měsíce pak v Dolní Lhotě připravují zimní vícestupňový speciál. Stejně jako na Velikonoce. Detaily zatím ale Flek nechce prozrazovat. „Speciály ještě ladíme. Budeme experimentovat, víc v tuto chvíli prozrazovat nebudu. Do konce roku bychom chtěli zvládnout uvařit stou várku. Věřím, že se nám bude s odbytem dařit. Doba není jednoduchá, lidé šetří. Nejen gastro byznys drtí zdražování energií. Nás se nejvíce dotýká elektřina. Časem máme v plánu zprovoznit vodní elektrárnu, která by měla naši spotřebu elektřiny pokrýt,“ dodává podnikatel.

Už v roce 2019 uvažovali majitelé restaurace Lhotecký mlýn v Dolní Lhotě u Blanska, jak provoz více oživit, a tak je napadlo, že se sami pustí do vaření piva. Do toho však přišel covid, restauraci museli zavřít a dosud kvůli potížím se sháněním nových zaměstnanců neotevřeli.

Příprava minipivovaru však běžela po celou dobu, a tak už před několika týdny začali vařit první várku.

„Přímo v restauraci je umístěna varna, v sousedním objektu bývalé vodní elektrárny jsou pak další zařízení. Během dubna lidé budou moci pivo ochutnat,“ láká Viktor Flek mladší, spolumajitel restaurace s pivovarem. Druhým společníkem je jeho otec.

Zatím bude k dostání jedenáctka, další druhy přidají podle zájmu. Ten by ale nemusel být malý, protože okres Blansko patří k regionům, kde se zatím do vaření piva nikdo moc nepouští, pokud vynecháme velkovýrobu v pivovaru v Černé Hoře.

„Na Blanensku byl dosud jediný minipivovar v obci Vísky, takže prostor tu je,“ popisuje Filip Vrána, který mapuje minipivovary v regionu.

Výroba piva ve Vískách, malé obci o dvou stovkách obyvatel, funguje mimo jiné díky místnímu agrocentru už téměř deset let. Dolní Lhota tak bude teprve druhou v pořadí.

Nevýhodou ale kvůli zavřené restauraci bude, že si pivo lidé nevychutnají na místě. „V létě možná díky venkovnímu posezení uděláme provoz s okénkem,“ doplňuje Flek.

Pokusy o další výrobu piva jsou také v Boskovicích. První přišel s nápadem místní podnikatel Luděk Řehoř, který už v roce 2019 koupil chátrající budovu někdejšího panského pivovaru, kde však výroba skončila už v polovině minulého století.

Rozjezd pivovaru sliboval už několikrát, zatím ale stále pokračuje v opravách budovy. „Stav krovů, které jsou navíc památkově chráněné, je takový, že neunesou novou střešní krytinu, takže bude potřeba udělat výztuž. Na tom teď stojíme. Zatím se projektuje,“ vysvětluje Řehoř. Termín spuštění výroby piva tentokrát už nesdělil, nicméně řekl, že technologie na vaření piva už je asi z poloviny vyrobená.

Jiný podnikatel začal před časem v Boskovicích nabízet pivo s názvem Bos s odkazem právě na jméno města. Zatím je ale vaří v Tišnově. I když od začátku plánuje výrobu přesunout do Boskovic, dosud se tak nestalo.

„Prostory už máme vyhlédnuté, je to relativně nová budova nedaleko centra, takže tam nebude potřeba moc stavebních úprav. Konkrétní objekt bych ale zatím nechtěl úplně specifikovat,“ dodává ředitel a vrchní sládek Jiří Čejka.

Přesun teď stojí na penězích, za něž plánují nakoupit především potřebné zařízení a technologie. Poté, co seženou peníze, by se podle něj mohlo pivo v Boskovicích vařit do půl roku.

Zatím ale nechtěl říci, kolik peněz už dnes mají k dispozici a kolik jim naopak ještě chybí. Aktuálně stále jednají s možnými investory.

Mít hospodu v době epidemie koronaviru? To je podnikatelské harakiri. A rozjet v ní po dvou letech omezení a nejistotě ještě navíc minipivovar? Hodně riskantní krok. Viktor Flek mladší z blanenské místní části Dolní Lhota v tom ale vidí příležitost, jak restauraci oživit.

Pivo v ní začal vařit tento týden nad vyhlášeným podnikem Klub Mlýn. „Tak nějak to vyplynulo ze situace. S tátou máme rádi pivo a přemýšleli jsme, jak dát restauraci nový impuls. Získali jsme sousední objekt bývalé vodní elektrárny, kde je část prostor vyhrazená pro kvašení a zrání piva. Časem ji chceme také rozjet. Je to ideální spojení. Vyráběla by nám elektřinu a zároveň bychom ji s historickou turbínou zpřístupnili veřejnosti.