Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

To, že žijeme v kraji, kde na cestách za krásami přírody a hor, projíždíme kolem spousty tak trochu bizarně působících fabrik, je už docela zažitá skutečnost. Ale že se nám v kopcích Beskyd rodí minipivovary produkující piva dle klasických receptur, na to si teprve začínáme zvykat. A dlužno dodat, že rádi. Jako dost dobrý důkaz budiž naše dnešní reportáž z Vyšních Lhot, kde na úpatí kopce Prašivá sídlí rodinný minipivovar Kohutka.

Možná by bylo výstižnější napsat, že z lůna beskydské přírody bdí nad údolím nedalekých Nošovic, v němž paradoxně vládnou pravidla velkoprůmyslového světa tvořená automobilkou Hyundai a pivovarem Radegast. Nic proti nim, ale teprve, když je minete a začnete stoupat do kopců, dýchne na vás atmosféra „starého světa“, v němž je možné si pivo vychutnat přímo po boku člověka, který jej uvařil a který mu svými znalostmi i řemeslnou šikovností dává punc originality…

Vařit pivo začali ve znamení dvanáctek
„Je pěkné, že máme na Radegast výhled. Ostatně pracovali jsme tam se ženou dlouhá léta, dělal jsem tam jako strojvůdce dvanáct roků. Ale ta blízkost s tím neměla nic společného. Nám šlo o to mít tady něco vlastního a zajímavého,“ říká na úvod zakladatel a vedoucí pivovaru Rostislav Březina, který v areálu Kohutky majícím kořeny v 19. století podniká od roku 2001.

Po několikaletém provozování restaurace přišel časem silný podnět od jeho kamaráda, který vaří pivo ve Vojkovicích. Řada úvah a konzultací s profíky pivovarnického oboru postupně vedla až ke dni D, který pro pivovar ve Vyšních Lhotách nastal symbolicky 12. prosince 2012.

„Naše první várka byla navíc dvanáctka, ale to nebyl záměr, šlo prostě o shodu okolností. Začali jsme tradičně, takže jsme uvařili klasický český ležák, pivo spodně kvašené při dvanácti stupních ve spilce,“ vysvětluje hlava rodinného podniku.

V rámci základního sortimentu piv začínali kromě dvanáctky také s desítkou a třináctkou polotmavou. Pak přidali medové pivo, což se doslova nabízelo vzhledem k tomu, že mají v sousedství včelaře.

„Musím říct, že medové pivo je vděčné pivo, které se hned prodá. Domácí med v něm během zrání pomaličku dokvašuje a pivo jemně ochutí, aby nebylo jenom sladké,“ doplňuje vedoucí pivovaru, ve kterém výroba začínala podle receptur zkušeného sládka, vedle kterého se učil mladý pomocník, jeden z Březinových synů, Ondřej.

Z učedníka je dnes sládek, který má na starost celou výrobu a inspiraci čerpá mimo jiné na soutěžích a festivalech, z nichž si jejich pivo Kohut odvezlo už několik ocenění.

Novinkou je mnichovská jedenáctka
Snad je to i tím, že se mladý sládek nebojí experimentovat a sázet na úpravy klasických receptur tím nejpřirozenějším způsobem, tedy podle vlastní chuti. Příklad?

„Od nového roku děláme ještě více hořkou dvanáctku. Vždycky jsem říkal, že nejvýraznější hořkost má naše desítka, ale teď se to změnilo. Uvařil jsem taky první várku mnichovské jedenáctky, která je chuťově plná jako třináctka, polotmavá, hutná, ale je to slabší pivo. Líbí se mi moc a taky lidi to tady chválí do nebes,“ popisuje s neskrývanou radostí sládek Ondra, který při vaření piv neváhá. Jakmile přijde inspirace, uvaří zkušební várku.

Z různých speciálů si nedávno vyzkoušel třeba pivo s názvem Kazbek odvozené od odrůdy divokého ruského chmele, který se však už pěstuje taky v tuzemsku.

„Je to ležák chmelený za studena, ale přitom má chuť podobnou svrchně kvašeným pivům. Je hodně hořký a aromatický,“ charakterizuje mladý zástupce pivovarnického řemesla jedno z piv, kterým, jak přiznává, možná ještě přes toto léto obohatí nabídku Kohutky.

Další piva, jako je třeba silná sametová patnáctka, si nechává na zimu. Podobné je to s černou třináctkou zvanou anglicky Black Cock, kterou by milovníci černého piva prý rádi viděli na výčepu stabilně, ale Ondra se raději drží kréda, že speciál má být v nabídce podle sezóny.

Na terase je plno až do večera…
Jestli se ptáte, proč jsme v titulku použili slovní spojení pivní ráj, je na čase přijít s vysvětlením. On totiž pivovar skrytý v beskydských kopcích láká nejen k vychutnání piva. Kolem pivovaru spojeného s restaurací se nachází hned několik venkovních posezení, z nichž se nabízejí nádherné výhledy do okolí. Největším hitem je bezkonkurenční terasa s bazénem, pardon, požární nádrží, abychom byli přesní, z níž lze pozorovat romantické západy slunce.

Kdo chce zůstat věren přírodě i přes noc, může navíc na svahu pod terasou za symbolický poplatek stanovat, čehož podle Rostislava Březiny čas od času využívají hlavně stále početnější pivní turisté. „To jsou takoví naši fanoušci, kteří o pivu už něco vědí. Rádi zkoušejí, ochutnávají, takže vám hned řeknou, co a jak,“ směje se zakladatel rodinného pivovaru.

Když se zamýšlí nad tím, co k nim vlastně návštěvníky opakovaně táhne, zmiňuje nejenom malebné prostředí, ale taky lidský přístup. „Pivovar má svůj příběh, je to pivo od nás z Beskyd. Navíc lidi, pokud chtějí, mohou nahlédnout, jak kluk pivo vaří. Je to tady otevřené, přístupné. Kolikrát se lidi spletou, vejdou do varny a nakonec to dopadne krátkou exkurzí po výrobně,“ loučí se jeden z našich průvodců a vrací se k rozdělané práci, neboť náš příjezd jej vyrušil od zvelebování venkovního areálu.

To víte, víkend je za dveřmi a o tom, že chuť na výborné pivo se v horkých dnech velmi snadno dostaví, není pochyb. Tak „Dej Bůh štěstí“ a za týden zase na shledanou…

Minipivovar Kohutka
Místo: Vyšní Lhoty 197
Druhy piv: Kohut světlé výčepní 10°, Kohut světlý ležák 12°, Kohut polotmavý speciál 13°, Kohut speciál dle sezónní nabídky (na léto připravují mnichovskou jedenáctku a medové pivo)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: pivovar vyrábí většinu pro vlastní spotřebu, menší množtsví dodává také do několika blízkých hospod
Výtoč: zhruba 450 hektolitrů za rok