Kompletní rekonstrukce bývalého panského pivovaru v bezprostřední blízkosti zámku finišuje. Investice za půl miliardy korun by měla okouzlit už prázdninové návštěvníky Jindřichova Hradce, společenský program plánovaný od podzimu 2026 bude převážně v režii města, uvedl starosta Michal Kozár (ANO).

„S uvedením pivovaru do zkušebního provozu se počítá počátkem července,“ informoval starosta. Aktuálně v objektu pokračují interiérové práce jako nanášení omítky nebo pokládání dlažeb. „Ale už probíhá také měření akustiky ve společenském sále,“ upřesnil Michal Kozár. Také se řeší, jak naložit se sklepem nalezeným až v průběhu prací, původně nebyl objeven ani v rámci archeologického průzkumu.

Nájemce pivovaru, společnost Kapitán JIH, už navezl potřebnou technologii včetně varny a tanků o objemu 50 hektolitrů. V nejbližší době ji začne kompletovat. První zkušební várky piva pojmenovaného Jindra by podle starosty měly proběhnout už v dubnu, aby byl provoz zcela připraven na červencový start. S firmou město podepsalo třicetiletou nájemní smlouvu.

Větší prostor než nabízí Střelnice
Kromě pivovarského provozu, celoročně otevřené restaurace provozované pivovarem nebo prodejny nabídne objekt mimo jiné multifunkční společenský sál s rozlehlým foyer a zázemím pro účinkující i hosty.

„Město už vypsalo veřejnou zakázku na dodání vybavení pro společenský sál,“ uvedl starosta. Jedná se například o praktikábly pro přizpůsobení sálu rozmanitým potřebám divadelních a hudebních produkcí.

Místostarosta Radim Staněk (ODS) informoval, že radnice začíná pracovat na ceníku pronajímání sálu a přilehlých prostor. „Už v předstihu se nám řadí žádosti. Jde o různé společenské akce v zářijových a říjnových termínech,“ řekl místostarosta. Co se týká kapacity, podle posledních plánů převyšuje o něco potenciál Kulturního domu Střelnice. „K sezení bude k dispozici kolem pěti set míst. Plesy by mohly nabídnou kapacitu přibližně 400 osob, protože v pivovarském sále jsou prostornější balkony – širší než v KD Střelnice.“ Zejména při tanečních akcích budou moci hosté využít také velkorysé foyer a další zázemí, v úvahu připadá i využití prostor například pro módní přehlídky. „V novém sále to návštěvník a divák budou mít podstatně přijatelnější,“ konstatoval Staněk.

Kozár zdůrazňuje, že komerční pronájmy budou jen dílčí formou využití nového sálu. „Primárně bude využíván městem Jindřichův Hradec, jež plánuje vlastní akce. Především takové, které se nám nevejdou na Střelnici,“ upřesňuje starosta.

„Jediné, co nejsme s to v novém prostoru uskutečnit, jsou náročnější divadelní představení, divadla v předplatném by na Střelnici zůstala,“ dodává Staněk. „Ale některé koncerty, taneční koncerty, akce škol nebo spolků, by se tam mohly přesunout.“ To by zároveň umožnilo využít sál KD Střelnice k dalším kulturním a společenským událostem.

Pivovar vystavěný v letech 1580 – 1580 už prošel řadou rekonstrukcí financovaných zejména Černíny z Chudenic. Od roku 1967 už pivo nevařil a po požáru v roce 2011 definitivně zchátral. Do obnovení a rozšíření jeho funkcí investuje především město, celková suma dosáhne zhruba půl miliardy korun, z toho 80 milionů pokryje dotace ministerstva průmyslu a obchodu a 160 milionů příspěvek ministerstva pro místní rozvoj.

Lidské hemžení uvnitř objektu zámeckého pivovaru napovídá, že velký start se blíží. Již na první pohled před očima roste cosi víc než potravinářský provoz a restaurace. Velkorysá rekonstrukce za půl miliardy korun obohatí Jindřichův Hradec o společenský svatostánek, za který by se nemusel stydět ani dávný zakladatel pivovaru Adam II. z Hradce.

„Tady, přesně, kde stojíte. Tady začalo hořet,“ ukazuje můj průvodce. „A kdo to zapálil?“ „Děti. V těchhle místech zasáhl požár střechu.“ V roce 2011 si trojice kluků v notně zchátralém objektu zřídila bunkr, rozdělali a špatně uhasili oheň a tím se uzavřela více než čtyřsetletá etapa pivovaru vystavěného v letech 1580 až 1582. Uplynulo čtrnáct roků. Střecha září novotou a uvnitř se dobrých deset metrů nad hlavou už klene monumentální struktura z masivního dřeva.

Pro Václava Bombalu z odboru rozvoje jindřichohradecké radnice je rekonstrukce panského pivovaru srdeční záležitost. Projektem nazvaným Nová epocha pivovaru pánů zlaté růže se zabývá od roku 2016, kdy město částečně vyhořelou ruinu odkoupilo. Provází nás místy, kde se minulost od časů pozdní renesance snoubí s technologiemi a materiály 21. století. Bude to drahé. Ale čím blíže je kolaudace plánovaná na léto 2026, tím patrnější je, že výsledek bude víc než velkorysý.

Z varny až na městskou věž
Na čedičových dlažbách v budoucí varně a ležáckém sklepě už se lesknou nové nerezové nádoby na vaření piva a objemné tanky, přestože kompletní instalace proběhne až za několik měsíců. Obří varné technologie bylo nutné dostat dovnitř pomocí jeřábu velkým oknem, a to dříve než bude zasklené. Okno si pivovarníci pochvalují i z jiných příčin: „Z varny bude vidět na městskou věž a zvenčí do varny,“ uvádějí na sociálních sítích.

Dvanáct cylindrokónických tanků, každý o objemu 50 hektolitrů, svědčí o zvolené technologii. Klasickou spilku, tedy primární kvašení v otevřených kvasných kádích, nahradí modernější postup, jaký užívá valná část současných pivovarů. Někteří tradicionalisté toto rozhodnutí kritizují s ohledem na historickou tradici místa. Vedení pivovaru však argumentuje například nižším rizikem kontaminace, úsilím o dosažení totožné chuti v každé várce nebo ekologickými přínosy.

Ohled k životnímu prostředí je ostatně patrný na řadě míst celého projektu. Například vytápění obstarávají již instalovaná čerpadla typu země-voda, tedy geotermální vrty.

Gigantická investice
Během dlouhé historie pivovar prošel několika rekonstrukcemi, o nejvýznamnější se přičinili Černínové z Chudenic v 18. a později v 19. století. Koncem 18. století byl druhým největším vrchnostenským pivovarem v českých zemích, větší výstav měl jen pivovar krumlovský. Po válce a znárodnění objem produkce soustavně klesal, až nakonec v roce 1967 výroba piva skončila. Objekt získal potravinářský podnik Fruta a po různých polistopadových vlastnických peripetiích a zmíněném požáru jej město odkoupilo za téměř osm milionů korun. Což představuje vlastně „drobné“ oproti aktuálnímu projektu.

„Náklady nyní odhadujeme na 499 milionů korun,“ uvedl poslední známou sumu starosta Michal Kozár (ANO), „Získali jsme dvě dotace, od ministerstva průmyslu a obchodu 80 milionů a od ministerstva pro místní rozvoj 160 milionů korun. Většinu prostředků však investuje Jindřichův Hradec.“

Restaurace nejen pro turisty
„Klenby nad námi jsou zajištěné speciálními korzety. Jde o nezbytné opatření kvůli statice,“ ukazuje Václav Bombala uprostřed působivého prostoru hned v sousedství pivovarské výroby. Pod cihlovým klenutím zde vznikne restaurace s letních zahrádkou. „A tady jsme během prací objevili tesaný sklep, i ten bude využívat pivovar,“ dodává Bombala.

Pivovarská restaurace by měla být otevřena každý den a po celý rok. Co se nabídky týká, v plánu je mix menších jídel a fúzí české a globální kuchyně. Podle informací jindřichohradecké mluvčí Karolíny Bartoškové restaurace zamýšlí využívat především suroviny od lokálních dodavatelů. Přímo z ulice budou moci zákazníci vstoupit také do pivovarského obchodu.

Jen si to řekněte: Jindra
Své jméno dostal pivovar i budoucí značka piva už v září 2024, kdy Jindřichův Hradec podepsal třicetiletou smlouvu se společností Kapitán JIH, která je největším distributorem nápojů v regionu. Nyní bude provozovat nejen pivovar, ale i restauraci.

„Název Jindra se mi líbí, ukazuje vztah k městu a patriotismu, hravost i energii a je vlastně vyslovitelný i pro zahraniční turisty… jen si to řekněte Jindra, Yeen-drah, Dzindrah,“ chválil tehdy nápad starosta Kozár.

Hlavním distribučním kanálem, jak uvedl spolumajitel společnosti Jiří Bílý, bude vlastní velkoobchod, přímým distribučním kanálem a zároveň showroomem pivovarská restaurace a doplňkový prodej by měl probíhat i prostřednictvím e-shopu.

Pod značkou Jindra se na trhu objeví spodně kvašený ležák plzeňského typu. V nabídce bude světlá desítky, jedenáctka, dvanáctka, dále sezonní speciály a také radlery.

Unikátní nález, který změnil plány
„Tady jsme našli základy původního pivovaru,“ ukazuje Václav Bombala svítilnou do potemnělého kouta vedlejšího sálu. Ze sklepení pod mohutnými klenbami na člověka dýchne vskutku vzdálená minulost.

Proudem světla odhaluje můj průvodce dvě topeniště varných pánví, včetně kouřovodu či odvodňovacích kanálů. „Dvě varny podle odborníků znamenají, že piva tu tenkrát vařili opravdu hodně,“ podotýká Václav Bombala.

„Jde o jeden z nejzajímavějších nálezů týkajících se historických varen v českých zemích,“ komentoval objev Milan Starec z Národního muzea pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy. Unikátní archeologický nález je zdokumentován již na plánu z roku 1763.

„Byl skrytý pod vrstvou zeminy, která na první pohled vypadala historicky nezajímavě,“ uvedl po oznámení objevu Michal Kozár. „Původně bylo navrženo pokrytí celé plochy tohoto prostoru betonovou podlahou. Plán se ale změnil, betonová podlaha bude aplikována pouze do dvou třetin prostoru, zatímco část, kde se nachází varny, zůstane přiznaná,“ dodal starosta.

Prvotní nápad zřídit v tomto prostoru muzeum autoveteránů tím padl. Nyní se nazývá Stará varna, kde bude historický objev otevřen k nahlédnutí pro veřejnost a doplněn ukázkami starých pivovarských technologií. Vzniknout by měla i projekce, která návštěvníkům představí, jak tehdy varna reálně vypadala a jak fungovala.

Dřevěná fantazie
O patro výš návštěvník nejprve projde rozlehlým foyer a vzápětí se jej už při prvním pohledu zmocní úžas. Multifunkční společenský sál pro tři stovky lidí zdaleka není hotov, ale už nyní probouzí pocit bezmála posvátný.

Prolnutí původního kamene a cihly s moderním kovem, sklem nebo masivními dřevěnými konstrukcemi prostupuje celým objektem, zde však dosahuje nejsilnějšího efektu. Masivní lepené dřevěné prvky slouží i jako konstrukce zastřešení rozlehlého sálu. Nahoře je sál lemován galerií připravenou i pro stolovou úpravu. Je lemována jednoduchým, ale efektním kovovým zábradlím. Budoucí osvětlení nebo akustické obklady se teprve připravují, ale jak si lze prohlédnout na vizualizaci, měly by jen podtrhnout působivost sálu, jehož délka včetně předsálí činí bezmála 40 metrů.

Městský architekt Lukáš Soukup hovoří na tomto místě o spojení nového se starým jako o principu celé rekonstrukce, ale nejde jen o stavbu samotnou. „Nové funkce jsou tím jediným, co podobný projekt udrží při životě,“ míní architekt.

Novou funkcí objektu je právě společenský sál, který bude provozovat město, program začne postupně připravovat odbor kultury a cestovního ruchu. Počítá se s koncerty, divadlem, ale i plesy. Jak upozorňuje Václav Bombala, rozmanitému využití odpovídá variabilita vybavení, sál bude možné snadno upravit jako auditorium s jevištěm, síň s tanečním parketem nebo s molem pro módní přehlídky.

Po stopách mistra
Až se v létě 2026 otevře pivovarská brána, turisté se jen sotva vyhnou jedné historické perličce, v souvislosti s pivovarem často zmiňované. „V těchto místech bývaly dveře a za nimi schody,“ ukazuje Václav Bombala zákoutí v přilehlém dvoře. „Po těch schodech mohl Smetana chodit rovnou do pivovarského sklepa.“

V letech 1831 až 1835 byl totiž nájemcem panského pivovaru František Smetana a rodina bydlela přímo v objektu i se synem Bedřichem. Tudy si prý budoucí národní symbol a velebený skladatel mohl v minimálním čase skočit na jedno černínské, jak se pivo tehdy jmenovalo. Ale kdo ví. Bedřichu Smetanovi bylo v roce 1831 teprve sedm let.

V bývalém zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci naplno běží rekonstrukce. Budova v roce 2011 vyhořela a už předtím desítky let jako pivovar nesloužila. Sládkem tu přitom kdysi býval i otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Město po požáru národní kulturní památku odkoupilo a rozhodlo se ji zachránit. Letos zahájilo rekonstrukci a teď už vybralo i budoucího nájemce.

Předmětem stavební zakázky s názvem Nová epocha pivovaru Pánů zlaté růže jsou stavební práce, dodávky a služby spočívající v adaptaci sladovní části pivovaru na multikulturní centrum a v obnově a stavebních úpravách pivovaru – národní kulturní památky. Zakázku vysoutěžila firma Archeon-Auböck s nabídkou 497 milionů korun, hotovo má být do konce roku 2025. Pro městskou pokladnu se akce zlevní o dvě získané dotace v celkové hodnotě 245 milionů korun.

Do 15. června pak trvala dvě výběrové řízení – na budoucího nájemce pivovaru a restaurace. Jak dnes informoval starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár (ANO), přihlásil se pouze jediný zájemce, který podal nabídky do obou výběrových řízení.

Jedná se o společnost Kapitán JIH se sídlem v pražských Horních Měcholupech, společníci Petr Špaček a Jiří Bílý jsou však z Jindřichova Hradce. Otevřít chtějí od poloviny roku 2026, do té doby budou koordinovat se stavební firmou práce na interiérech a vybavení.

Starosta Kozár prozradil, že vařit se zde má ležák plzeňského typu, značka bude odkazovat na město Jindřichův Hradec. Roční výstav má být 8000 hektolitrů. Pivovar může bude produkovat i více druhů piv. Rada města výběr nájemce schválila, smlouva má být podepsána v nejbližších dnech. Společnost Kapitán JIH musela předložit i personální zajištění včetně budoucího sládka.