Historie a současnost Zámeckého pivovaru Frýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant byl vždy úzce spjat s vývojem zdejšího panského sídla. Frýdlantský hrad byl založen zřejmě v druhé polovině 13. století Ronovci. Později byl mnohokrát přestavován a rozšiřován a dnešní hrad a zamek Frýdlant tak patří mezi jeden z největších podobných areálů pivovaru nás s nepřetržitou kontinuitou stavebního vývoje.

Panská výroba piva ve Frýdlantu je poprvé doložena roku 1381, pivo se zřejmě vařilo právě přímo na hradě. V 16. století byl za rodu Redernů vystavěn nový samostatný pivovar poblíž řeky Smědé na místě, kde stojí i dnešní provoz. Hrázděná patrová budova renesančního pivovaru je vyobrazena na tzv. Glaubicově mapě.

K zásadnímu rozšíření a přestavbě pivovaru v kameni došlo před rokem 1629. Původcem přestavby byl zřejmě tehdejší pán Frýdlantského panství, Albrecht z Valdštejna, po kterém se také jmenuje naše pivo. Barokní pivovar byl později, roku 1817, rozšířen, jeho vzhled z této doby dokumentují některá vyobrazení i první fotografie. Půdorys barokního areálu zůstal víceméně zachován v hmotě pivovaru dodnes.

Rukodělný provoz prošel na konci 19. pivovarstoletí radikální přestavbou a rozšířením na strojní pohon. V letech 1890, 1892, 1896 a 1898 se podoba pivovaru změnila k nepoznání. Přestavěna byla jak sladovna, která dostala dominantu v podobě stojatého hvozdu s typickým párníkovým zakončením, tak pivovar, k jehož varně byla přistavěna stojovna s kotelnou a vysokým továrním komínem.

Pivovar se nadále, přes drobné přestavby, příliš neměnil až do roku 1929, kdy byl vystavěn zcela nový úsek chladného hospodářství. Tím se stavební vývoj pivovaru uzavřel, roku 1949 byl zdejší provoz ukončen. Pivovar později sloužil jako sklad sýrů a později zeleniny. Areál pro nedostatečné využití a pro zanedbávání základní údržby nenávratně chátral, stará technologie byla rozebrána a odvezena na Slovensko, některé objekty byly zbořeny.

Změnu přinesl až rok 2010, kdy začíná obnova pivovarského areálu, včetně plánované obnovy vaření piva ve Frýdlantu.


Technologie
Pivovar začal vařit v roce 2013 jako létající. V našem historickém objektu ve Frýdlantu se poprvé uvařilo pivo v dubnu 2014 a již v tomto roce jsme uvařili 550hl piva.

Kvůli nutné rozsáhlé rekonstrukci historického pivovarského areálu v roce 2013, začal znovuoživený pivovar vařit nejprve jako tzv. létající, to znamená na pronajaté technologii v jiných stávajících pivovarech.
Přímo v našem historickém objektu ve Frýdlantu se pak první pivo uvařilo v dubnu roku 2014.pivovar
Za první rok provozu jsme uvařili 550hl piva.

První pořízená technologie se skládala z dvounádobové 10hl varny (jedna nádoba ohřívaná pomocí páry a druhá scezovací) se samostatnou vířivou kádí. Na hlavní kvašení byly a dodnes jsou používány dva CK (cylindrokónické) tanky o nominální velikosti 20hl. K nim se na dokvášení používají 4 ležácké tanky stejného objemu.

Již v roce 2014 nám došlo, že další sezónu jen s tímto vybavením nezvládneme, a tak do rodiny přibyly nové tanky, které sice dorazily včas před sezónou, ale jejich spuštění nám úřední papírová válka umožnila až v září roku 2015. Zdvojnásobili jsme tak možnost využití kapacity hlavního kvašení přidáním jednoho 40hl CKT. A dále jsme ještě navýšili objem ležáckého sklepa o tři 40hl tanky. Celkový výstav v roce 2015 díky tomu dosáhl 2.000 hl.

Ovšem ještě než jsme začali rozšíření používat, opět nám bylo jasné, že na další sezónu nám nebude stačit ani tato kapacita. A to nejen, co se týče kvašení a dokvášení, ale chybět bude už i prostor na varní technologii. Původní malá varna uvařila za rok 2016 celkem 359 várek. V hlavní sezóně jsme dělali až 38 várek měsíčně.

Tím započala rekonstrukce další části areálu. V bývalých ležáckých sklepech a lednici historického pivovaru jsme vybudovali pivovar druhý a větší. S pětinádobovou varnou na parní ohřev o objemu 30hl, 800 hl kvasného prostoru a 2.300 hl ležáckého. Vzhledem k zasazení do historického objektu se nám výrobu povedlo plně spustit až na konci roku 2016, ale i tak jsme celkově měli za sebou roční produkci 4.000 hl. Nyní už pivovarkonečně můžeme zaručit, že i během hlavní sezóny bude ležák, a navíc krásně odleželý, tak, jak má být.

Oba pivovary v současnosti běží zároveň. Na velkém se primárně produkují ležáky a jen vybraná svrchně kvašená piva. Mezitím na malé varně dál vyrábíme většinu speciálů a navíc jsme získali prostor pro větší možnosti experimentování a další dosud nevyzkoušené pivní styly. Také jsme malou varnu otevřeli létajícím pivovarům, protože jejich nadšení je potřeba podpořit. Vždyť i my sami jsme takhle vlastně začínali.

Veškerá technologie je nekompromisně směřována k vysoké kvalitě a stabilitě produkce. Kvasná a ležácká technologie je stavěná na 2, 3, nebo 4 várky, tak abychom mohli případně kompenzovat výkyvy v ročníkové kvalitě vstupních surovin. Celé hlavní kvašení i dokvášení je vedeno v nerezové uzavřené technologii. Každá nádoba má vlastní čidlo teploty a individuální duplexní chlazení tak, aby každé pivo mělo přesně ty podmínky, jaké potřebuje. CK tanky nepoužíváme přetlakově, ale máme je osazeny horním vybíracím otvorem, abychom mohli na konci hlavního kvašení sbírat tzv. deku a tím opět dostát vysoké kvality vyráběného piva.

Nedílnou součástí pivovaru je také naše skromná laboratoř, kde jsme schopni si udělat základní mikrobiologickou i chemickou analýzu. Můžeme tak například sledovat spektrofotometrem i některé důležité hodnoty, jako barvu, zákal, jednotky hořkosti, a pod., což přispívá k přehledu stability výroby. Díky tomuto spojení moderní technologie a tradice Vám můžeme dodat pivo vždy v nejlepší kondici a kvalitě.
Zdroj:Stránky Zámeckého pivovaru Frýdlant, 2017


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Zámeckého pivovaru Frýdlant

Kdy:01.01.1970 01:00 hod.do:10.01.2018Obec:FrýdlantZdroj:Zámecký pivovar Frýdlant

Od 4. 9. 2017 budou prohlídky Pivovaru každou sobotu a neděli od 13:00, 15:00 a 17:00.
* 7. 1. 2018 budou prohlídky v 11:00, 13:00 a 15:00
Mimo tyto časy po domluvě na tel.: +420 487 989 000.
Doba prohlídky je cca 50 minut.

Vstupné:
150 Kč s ochutnávkou
70 Kč bez ochutnávky
70 Kč mladiství od 15-ti let
Děti zdarma (nutný dozor dospělé osoby)

Pro uplatnění voucheru Slevomat je třeba předem prohlídku objednat. Objednat prohlídku lze:
● e-mailem : ic@pivovar-frydlant.com
● telefonicky: 487 989 000
● osobně na recepci Zámeckého pivovaru Frýdlant

Aktualizováno: před rokem

Ve Frýdlantě měli chmelobraní. Školní pivo se tam už vaří

Publikováno:před 25 dnyZdroj:Liberecký deníkAutor:Jana Švecová

Je trochu perlivější než klasický ležák, znalci ovšem ocení větší rozmanitost chutí. Takové je školní pivo Frýdlantský hospodář 12. Loni ho ve frýdlantském pivovaru prvně uvařili z chmelu sklizeného na školním statku. Letos k němu přibude ještě jedenáctistupňový Čeledín. Vařit ho začali v pondělí. Hned poté, co šišky skončily v koších česáčů.

Odrůdu nejznámějšího chmele, žateckého červeňáku, vysadili na školním pozemku Střední hospodářské a lesnické školy ve Frýdlantu loni na jaře. Devět prvních rostlin tvořilo součást naučné zemědělské stezky. „Jejím cílem je, aby se žáci prakticky setkali se všemi plodinami, s nimiž se potkají během své budoucí profese,“ vysvětlil ředitel školy Miroslav Kudrna.

ŽÁCI LETOS CHYBĚLI
I když se studenti na péči o stezku celý rok podílejí, pondělní chmelobraní se muselo obejít bez nich. Počasí předběhlo začátek školního roku, chmel je třeba sklízet v pravý čas. Do rolí česáčů se tak pasovali učitelé, majitel pivovaru, starosta i místostarosta Frýdlantu. První jmenovaný, Dan Ramzer, dokonce ve dvojroli odborníka. Jako absolvent i bývalý kantor zemědělské školy totiž prošel všemi fázemi. „Jezdili jsme sbírat kořenáče, což jsou sazenice chmele, zažil jsem ještě ruční drátkování, pak klasické navádění a jako vysokoškolák jsem byl samozřejmě také na sklizni. Ručně jsem ho ale sbíral loni poprvé,“ vypočetl starosta.

Připomněl, že chmel není jen zásadní složkou při výrobě piva. „Je to i léčivka. Má dezinfekční účinky, které chrání a které stejně jako třeba konopí působí příznivě na pokožku nebo na vlasy,“ zmínil. Jako frýdlantský patriot ale dává přednost místnímu pivu. A jako znalec přiblížil tajemství, které dává pivu charakteristickou hořkost. Je to žlutavý vnitřek chmelové šištice podobný pylu.

Mezi česáči zněla angličtina. Svou chmelovou premiéru tu totiž zažila i nová posila učitelského sboru, rodilá mluvčí Whitney Weaver. „Je to pro mě úplně nová zkušenost, i když pocházím ze zemědělské oblasti z malého městečka v Nevadě v USA. Ale je to prima a pivo mám také moc ráda,“ smála se.

CESTA CHMELE
Když je chmel dočesán, putuje do varny, kde se už od časného rána vaří slad. „Do ní se zelený chmel nasype, říká se tomu chmelovar,“ popsal odborný učitel Jaroslav Palarec. Slad se vaří 90 až 100 minut. Varem projde celkem třikrát. Dvakrát v rámci takzvaného rmutu. „Do té doby se tomu říká sladina. Teprve když se přidá chmel, dílo se stává mladinou,“ doplnil ho majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra. „Po 90 minutách vaření se musí pivo prudce zchladit na osm stupňů, provzdušní se a pak se přidají kvasnice,“ pokračoval ve výkladu.

Během kvašení leží pivo na spilkách. V této fázi vzniká z cukrů alkohol. Teprve pak se pivo „zesuduje“. „Znamená to, že se uloží do pivovarského sklepa, kde leží asi 60 dnů. Slabší piva, dnes tomu říkáme výčepní piva, ale dříve to bývala desítka, tu leží kratší dobu, 30 dní,“ vysvětlil Vávra. Nastává doba těšení. První žejdlíky se budou čepovat v říjnu.

„Chmely, které škola pěstuje, jsou typickou českou odrůdou. Pokud škola rozšíří chmelnici o další druh, budeme moci vařit piva i svrchně kvašená, která jsou dnes populární v pivotékách pod názvem Ale,“ dodal majitel pivovaru. Vaření piva má na Frýdlantsku dlouho tradici. Jednu z nejstarších v Čechách. „Právo várečné sem přišlo s Bibrštejny, kteří panství koupili od krále Přemysla Otakara II.,“ připomněl majitel pivovaru.

Teď by se tu mohl pěstovat chmel ve větší míře. „Před dvěma lety tu byla meteoroložka Taťána Míková a řekla, že pokud bude i nadále pokračovat oteplování, mohou i tady na Frýdlantsku vzniknout příhodné podmínky pro pěstování chmele. Samozřejmě to nikdy nebude Žatecko,“ doplnil Miroslav Kudrna.

Pivo ale není jedinou novinkou, s níž školní statek přichází. Po loňské chmelovvé premiéře tu letos budou mít školní vinohrad. Vinobraní plánují na konec září a pak sklizeň z nevelké vinice poputuje do Mělníka, kde vyrobí první školní víno. „Je to úplná novinka, vinná réva se tady nikdy nepěstovala, ani pro to nebyly podmínky. Školní vinice je rovněž součástí naučné stezky sloužící k seznámení studentů se všemi tradičními i méně tradičními zemědělskými plodinami,“ upozornil ředitel školy.

Ve škole se učí, jak uvařit pivo. K Hospodáři přibyl Čeledín

Publikováno:před 25 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jana Pavlíčková

Loni o něj byl velký zájem. Z nabídky Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu zmizelo speciální pivo z chmelnice tamní hospodářské školy během pár dní. A letos to patrně nebude jiné. Sklizeň je totiž ještě lepší než před rokem.

„Letos ve spolupráci s frýdlantským Zámeckým pivovarem budeme vařit hned dva druhy piva. Jedno bude dvanáctka s názvem Frýdlantský hospodář a druhé jedenáctka pojmenovaná Frýdlantský čeledín. Rádi bychom s nimi uspěli i na nějakých soutěžích. Loni jsme uvařili dva tisíce litrů, které zmizely během tří týdnů. Tak doufáme, že ani letos nikoho nezklameme. Školní pivo bude k dostání koncem října. Jak v lahvích, tak točené,“ uvedl ředitel školy Miroslav Kudrna s tím, že Čeledín je letošní novinkou.

„Ohlasy byly na loňské první školní pivo opravdu příznivé, lidem dost chutnalo. Chodili se na něj ptát ještě měsíc po tom, co se všechno prodalo,“ potvrzuje majitel pivovaru Marek Vávra.

Letos se chmele urodilo víc
Hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě založila chmelnici před dvěma lety. Využila tak prázdné pozemky na zámeckém vršku. Kromě chmele tam škola pěstuje i víno a další zemědělské plodiny, ovocné stromy a keře. Pěstování na školních políčkách a v sadu slouží jako pomůcka pro názornou výuku studentů v oboru agropodnikání, farmář a zahradník.

„Letos se chmele urodilo víc. Šištičky pěkně voní. Vařit budeme rovnou z čerstvého chmele, šišky se dají použít do dvaceti čtyř hodin od utrhnutí. Jinak by se musely zamrazit nebo pak průmyslově zpracovat, usušit a slisovat do peletek. Ty se dnes používají nejčastěji, protože přímo ty šištičky mají nižší výtěžnost hořkých látek než zpracovaný chmel. Ale tohle školní pivo budeme vařit starým, tradičním způsobem. I pro nás to je zajímavé,“ vysvětluje Barbora Kracíková, bývalá sládková v Zámeckém pivovaru, která začne nově vyučovat právě na hospodářské škole.

„Zelený chmel předá pivu mírně zelenkavou barvu, takovou čerstvou, svěží. Podle ní se pozná, že je to pivo opravdu z čerstvého chmele. Jeho chuť je i víc aromatická. Silice z látek, které se tam dostanou, mají větší škálu chutí, pivo je i perlivější,“ přidává Vávra.

Frýdlantsko bývalo kdysi chmelařskou oblastí
I když frýdlantský pivovar vaří běžně z peletek, s čerstvým chmelem má také zkušenost. Jednou ročně z něj vaří podzimní, zelené pivo. Chmelové šišky dováží ze Žatce. Přitom i Frýdlantsko bývalo kdysi chmelařskou oblastí.

Hospodářská škola spolu s městem a pivovarem to teď chtějí částečně připomenout. Na pravém břehu řeky Smědé naproti pivovaru by tak možná už za rok mohla vzniknout další chmelnice.

„Tradice pěstování chmele tady byla. Chmelnice tu bývaly na jižních svazích kolem Smědé, je to vidět i na starých, předválečných fotografiích. Chmel potřebuje dost vody a také jílovitou půdu, to všechno tady je. Navíc do pivovaru míří spousta turistů, takže i pro ně by to mohlo být zajímavé,“ říká Vávra.

Chmelnice by měla být na pozemcích města v Hejnické ulici. Zatím ale ještě není jasné, zda se tam chmel bude obtáčet kolem dřevěných kůlů jako na školní chmelnici, kde se chmel pěstuje postaru, nebo se bude vinout po drátech.

„Jde o záplavovou oblast, takže to musí schválit Povodí Labe. A drátěná chmelnice je stavba, což by mohlo povodí vadit, protože by to mohla být překážka při případné povodni. Uvidíme,“ dodal starosta Frýdlantu Dan Ramzer.


Ve Frýdlantu zachránili pivovar. Místo něj mělo být parkoviště

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:E15.czAutor:Vít Schmarc

V kanceláři majitele Zámeckého pivovaru Frýdlant Marka Vávry beru do ruky historicky vyhlížející láhev, která je ze třetiny plná tmavé tekutiny. „Nějaké archivní pivo,“ nadhazuji s ironickým úsměvem. „Ano, víc než sto let staré,“ odpoví vážně místní podnikatel a politik, který se zasloužil o to, že na dohled frýdlantského zámku stále stojí pivovar a ne parkoviště.

Procházka areálem, jehož kořeny sahají až do konce 14. století a za dob průmyslové revoluce patřil k největším na českém území, připomíná pivní archeologii. Frýdlant pamatuje hodně a stopy pivovarské historie jsou dobře dochované. Nový majitel přinesl moderní technologii, ale pamětihodný areál se snaží udržet ve stavu, který umožňuje praktický výklad o dějinách vaření piva v českých zemích. A Marek Vávra vypráví s rozkoší, která prozrazuje, že vedle podnikatele v něm dříme pivní a architektonický nadšenec.

Záchrana zámeckého pivovaru Frýdlant znamená zejména obrovskou investici, která se v současnosti pohybuje kolem sto padesáti milionů korun. Převedeno na výstav, aby areál v budoucnu uživil sám sebe a splácel náklady na rekonstrukci, mělo by se množství uvařeného piva pohybovat kolem třiceti tisíc hektolitrů ročně. V současnosti je Frýdlant ve třetině cesty a díky přípravě na novou varnu a sklep má možnost růst i nadále.

Milovníkům craftového piva nabízí široké portfolio druhů, u nějž by možná občas stálo zvážit poměr mezi kvantitou a kvalitou. Ale ta nejlepší frýdlantská piva jsou dlouhodobě etalonem kvality, o čemž svědčí nejen četná ocenění z prestižních soutěží. Za sebe bych vyzdvihl spodně kvašenou černou dvanáctku Kateřina a ze sezónních piv vždy znamenitý Summer Ale, pivo s velmi nízkou stupňovitostí a osvěžující citrusovou dochutí.

Vedle vaření piva slouží pivovar jako prostor pro různá firemní setkání a především se zde konají rekvalifikační kurzy, ze kterých vycházejí noví a úspěšní sládkové. Za jedním z nich, jabloneckým Martinem Paloušem, se podíváme v příští epizodě.

Pivovarník Vávra: Stále se chci dostat na výstav, který zde byl za Clam-Gallasů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Adam Fogl

Další rok provozu má za sebou zámecký pivovar ve Frýdlantu. V rozhovoru pro Týdeník Liberecko popisuje pivovarník Marek Vávra, jaký byl letošní rok.

Pivovarník Marek Vávra výrobu piva vrátil do barokního areálu pod frýdlantským zámkem v roce 2014, od té doby se zde vaří pivo značky Albrecht. V rozhovoru Vávra popisuje, jaké novinky přinesl letošní rok v pivovaře. Zásadní událost se odehrála především v majetkové struktuře pivovaru, když se v průběhu letošního roku stal Vávra jediným majitelem pivovaru. Kromě toho je také čerstvě zvoleným libereckým radním.

U vás ve frýdlantském pivovaru jsme se spolu sešli naposledy před rokem. Jaký jste měli letošní rok?
V letošním roce jsme získali nejvíce profesních ocenění v historii pivovaru, patnáct. Potřetí za sebou budeme v ročence Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na prvním místě. To se v historii zatím nikomu nepovedlo.

Přibyly vám do nabídky nějaké nové druhy piva?
Držíme stávající škálu produkce, soustředíme se na původní druhy piva, které se zde vařily, to znamená vyhlášený tmavý ležák, světlý ležák a výčepní pivo.

Nešlo si nevšimnout, že ve struktuře pivovaru už nefiguruje váš původní společník Lukáš Plechatý. Ten byl označován za kontroverzní osobnost, třeba kvůli tomu, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. Co se stalo?
Rozešli jsme se v srpnu letošního roku po vzájemné dohodě, takže jsem nyní jediným majitelem a jednatelem pivovaru já. Pan Plechatý splnil svou úlohu při obnově pivovaru, není ale dobré, když má loď dva lodivody.

To znamená, že jste pana Plechatého vyplatil?
Ano.

V jaké ekonomické kondici je tedy nyní pivovar?
Letos skončíme už podruhé za sebou v černých číslech.

Loni v prosinci jste plánoval, že loňský výstav osm tisíc hektolitrů piva letos zdvojnásobíte, povedlo se?
Kvůli tomu, že jsme se rozhodovali, jakou cestou se bude pivovar dál ubírat, se to nepovedlo. I letos jsme na osmi tisících. Stále jsme tedy klasifikování jako minipivovar. Pro příští rok jsme uzavřeli kontrakty na export, které nám výstav znásobí, zhruba dvakrát až třikrát.

Kam budete exportovat?
Zájem je i z poměrně zajímavých destinací, jako je třeba Japonsko, ty ale nebudou nosné. Nosný bude export do Polska, Německa a na Slovensko. Půjde jak o export čepovaného piva, tak lahví.

Platí dál váš původní záměr, že zde chcete dosáhnout původního výstavu?
Ano, do budoucna bych se rád dostal na výstav, který zde byl za Clam-Gallasů, ten v nejlepších letech dosahoval 42,5 hektolitrů ročně. Technologie nám to umožňuje, zájem zákazníků je velký. Nyní růst musíme zvládnout logisticky a personálně.

Pivo od frýdlantského zámku chce do Japonska, uvažuje i o nealku

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jana Pavlíčková

Zámecký pivovar ve Frýdlantě se stal rodinnou firmou. Zbavil se kontroverzního společníka a plánuje i prodej piva do zahraničí.

Japonsko, Belgie, Francie, Polsko. Tam všude by se mohlo prodávat pivo ze zámeckého pivovaru ve Frýdlantě. Jeho majitel Marek Vávra na tom teď usilovně pracuje.

„V rámci prodeje lahví nám padesát procent obratu dělají Poláci, kteří sem jezdí. Takže je na čase, aby se naše pivo dostalo i za hranice,“ vysvětluje Vávra.

Spolupráci už pivovar navázal i s Němci, a to nejen ohledně prodeje piva, ale i využívání jejich laboratoří.

„My sice máme svoji laboratoř, ale je malá. Chybí nám zařízení, které určuje v pivu ty zásadní látky z hlediska spotřební daně, stupňovitosti a alkoholu. Podle stupňovitosti se daň vyměřuje. Za jeden stupeň na hektolitr platí minipivovary šestnáct korun, velké pak třicet dvě koruny,“ říká Vávra.

Ten je nově stoprocentním vlastníkem a majitelem Zámeckého pivovaru. Ještě donedávna se o tento post dělil se společníkem Lukášem Plechatým. V Liberci a okolí má přitom Plechatý pověst kontroverzního spekulanta s pozemky.

Zbohatl třeba na prodeji pozemků ve Vesci před mistrovstvím světa v lyžování v roce 2009 nebo na pozemcích, přes které má vést obchvat České Lípy. Teď Vávra Plechatého vyplatil.

Pivovar je teď rodinnou firmou
„Musím říct, že bez něj by pivovar ve Frýdlantě nevznikl. Společníkem se stal v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd hodně peněz. Obíhal jsem banky, investory, ale marně. Nikdo do toho nechtěl jít. Pouze on. Teď jsme se ale společně dohodli na jeho odchodu. Nově jsme tak čistě rodinným pivovarem,“ líčí Vávra.

Sládkovou je ve Frýdlantě Vávrova sestřenice, o logistiku a provoz se stará bratranec, kancelářské záležitosti má na starost manželka a v recepci sedí jeho teta. Nejde však o jedinou změnu. Vávra se teď chystá upravit bývalou elektrárnu mechanické tkalcovny z roku 1899 v Dětřichově. Opuštěná hala se má změnit na sklad pivních sudů a lahví.

„Pivovarský areál ve Frýdlantě je z převážné části barokní. Je tu spousta malých prostor s různou výškou podlah, což dělá problémy při logistice. Budeme rozšiřovat pivovar o lahvovou linku, abychom uspokojili poptávku, ale nemáme už pivo kde skladovat. A nechci ty barokní stavby tady ničit. Stará elektrárna v Dětřichově je de facto jen obvodové zdivo, čili pro nás ideální. A pokud bychom se chtěli výhledově dál rozšiřovat, tak máme kam,“ vysvětluje Vávra koupi části staré továrny.

Nealko pivo možná, plechovky nikdy
Už teď přitom ve Frýdlantě výroba každoročně roste. Zatímco před čtyřmi lety, kdy se pivovar obnovil, byl výstav pět set hektolitrů, dnes je to osm tisíc, u kterých to ale neskončí.

„Podle mě záchrana pivovaru nespočívá v tom, že opravíme všechny jeho budovy, ale že mu vrátíme původní výstav. A ten tu byl v době rozmachu za Rakouska-Uherska zhruba čtyřicet tisíc hektolitrů. Máme tu teď technologii, díky které můžeme těchto čísel znovu v budoucnu dosáhnout,“ dodal Marek Vávra.

Do čeho se nikdy nechtějí ve Frýdlantě pouštět, je výroba piva do plechovek. Naopak vážně teď v rodinné firmě propočítávají, zda se vyplatí výroba

Škola si vaří pivo z vlastního chmele, ležák dostal jméno Hospodář

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Mikulička

Nový dvanáctistupňový ležák vaří Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Jde o takzvané školní pivo – pochází z chmele vypěstovaného na minichmelnici u frýdlantské Střední školy hospodářské a lesnické.

Prvního chmelobraní v novodobé historii tohoto regionu se zúčastnili mezi jinými majitel frýdlantského pivovaru Marek Vávra a starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

„To mi připomíná galeje kdysi o prázdninách u babičky. Sto šedesát keřů rybízu,“ zavzpomínal Ramzer při třídění šištiček chmele do věrtelů.

Hned po sklizni začali ve Frýdlantu z čerstvého chmele pivo vařit pod dozorem sládkové Barbory Kracíkové.

„Škola nás předběhla, i my jsme už dříve chtěli pěstovat chmel dole v pivovaru a příští rok jej chceme zasadit,“ prozradil majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra.

„Dřív se pěstoval chmel u všech pivovarů. Konkrétně ve zdejším regionu jsou záznamy o pěstování chmele ještě před sto třiceti lety,“ zdůraznil Vávra.
Chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák pěstovali žáci Střední školy hospodářské a lesnické na devíti tyčích.

„Je to starý systém pěstování chmele, takzvaná tyčová chmelnice. Dneska už se používají drátěné konstrukce,“ poznamenal pedagog Jaroslav Palarec, který se na projektu podílel s učitelem odborných předmětů Miroslavem Kudrnou.

Jméno piva bude – v souladu s názvem školy – Hospodář. „Bude to dvanáctistupňový ležák a začátkem října bude k dispozici v Zámeckém pivovaru v lahvích i jako točený,“ sdělil Kudrna.

Bude ho dvacet hektolitrů. „Nebudeme jej však používat k tomu, abychom uklidnili zlobivé žáky nebo vyčerpané učitele, nýbrž k propagaci školy,“ smál se Palarec.

Klášter v Hejnicích má vlastní pivo, jmenuje se po mnichovi

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Jan Mikulička

Cestou od rozkvětu do záhuby a zase zpět si během uplynulých sta let prošly frýdlantský pivovar a hejnický klášter. Dnes nejenže obě instituce opět prosperují, ale navíc začalo z Frýdlantu do Hejnic po dlouhé odmlce znovu proudit klášterní pivo.

Hejnickým mnichům františkánům jej pivovar dodával odnepaměti. „Zásadní zlom nastal v roce 1945 konfiskací majetku a přerušením patronátních smluv s Clam-Gallasy, které byly uzavřeny v sedmnáctém století, když do Hejnic františkáni přišli. To přineslo zpřetrhání tradičních vazeb,“ řekl Jan Heinzl, ředitel Mezinárodního centra duchovní obnovy, které dnes v bývalém klášteře sídlí.

Původně sloužilo pivo jen pro vnitřní potřebu bratří františkánů. Klášter totiž tehdy fungoval jako opravdový klášter. „Ty časy jsou pryč, dnes je to vzdělávací, konferenční a poutní dům. Pivo proto nabízíme zdejším hostům,“ řekl Heinzl. „Mimochodem, pivo je uznávaný postní nápoj.“

Chuť světlého, svrchně kvašeného jedenáctistupňového ležáku ladila sládková frýdlantského pivovaru Barbora Kracíková spolu s hejnickým farářem Pavlem Andršem. „Pivo se velice povedlo. Je velmi občerstvující, lehké a chutné,“ radoval se hejnický duchovní správce.

Bratr Anastas, milovník Jizerek
Nápoj nese jméno Anastas. Anastas Peer byl totiž jedním z posledních kvardiánů kláštera v době předválečné. Narodil se roku 1894 na Znojemsku a zemřel v roce 1973 v oblasti Bavorského lesa, kde působil jako hajný.

„V Hejnicích byl velice oblíbený. Věnoval se mládeži, byl nadšeným horolezcem, miloval Jizerské hory,“ vyprávěl Heinzl.

Německý mnich a nápis Heindorfer Klosterbier – při znalosti dodnes místy napjatých česko-německých vztahů v Sudetech se může grafika pivní etikety zdát až provokativní.

„Ale identita této země je historicky jazykově smíšená, česká i německá. To je taková česká frustrace. My se všeho bojíme. Ale sudetští Němci, to není žádná hrozba. Vždyť tomu nejmladšímu, který se tu narodil, je dnes třiasedmdesát. To že by mělo být nějaké nebezpečí?“ rozhořčil se Heinzl.

Pivo nahradilo vypalované krabičky
Piva z Frýdlantu navíc seznamují lidi s osobnostmi zdejšího regionu. Na etiketách se kromě bratra Anastase objevili třeba Kateřina z Redernu, Melchior z Redernu či Kristián Filip Clam-Gallas. „Je dobře, že se takto jména významných lidí odsud udrží v povědomí,“ míní Heinzl.

„A hlavně: konečně máme nějaký pořádný místní produkt. Před válkou tu byly vypalované dřevěné krabičky, dřevěné nádobí, talíře, šachy, porcelán a mnoho dalšího. To je všechno pryč.“

Zámecký pivovar bude vařit školní pivo Hospodář 12°

Publikováno:před rokemZdroj:Frýdlantsko.eu

Nový dvanáctistupňový ležák vaří Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Jde o takzvané školní pivo – pochází z chmele, vypěstovaného na minichmelnici u frýdlantské Střední školy hospodářské a lesnické. První chmelobraní v novodobé historii tohoto regionu se uskutečnilo ve čtvrtek 30. srpna dopoledne za účasti starosty Frýdlantu Dana Ramzera, majitele Zámeckého pivovaru Marka Vávry, ředitelky školy Aleny Dvořákové a pedagogů Jaroslava Palarce a Miroslava Kudrny.

Hned po sklizni začali ve Frýdlantu z čerstvého chmele pivo vařit pod dozorem sládkové Barbory Kracíkové. „Škola nás předběhla, i my jsme už dříve chtěli pěstovat chmel dole v pivovaru a příští rok jej chceme zasadit,“ prozradil majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra. „Dřív se pěstoval chmel u všech pivovarů. Konkrétně ve zdejším regionu jsou záznamy o pěstování chmele ještě před sto třiceti lety,“ zdůraznil Vávra. Chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák pěstovali žáci Střední školy hospodářské a lesnické na devíti tyčích. „Je to starý systém pěstování chmele, takzvaná tyčová chmelnice. Dneska už se používají drátěné konstrukce,“ poznamenal pedagog Jaroslav
Palarec, který se na projektu podílel s učitelem odborných předmětů Miroslavem Kudrnou. Jméno piva bude – v souladu s názvem školy – Hospodář. „Bude to dvanáctistupňový ležák a začátkem října bude k dispozici v Zámeckém pivovaru v lahvích i jako točený,“
sdělil Kudrna.

Bude ho dvacet hektolitrů. „Nebudeme jej však používat k tomu, abychom uklidnili zlobivé žáky nebo vyčerpané učitele, nýbrž k propagaci školy,“ smál se Palarec. Výroba piva ve Frýdlantu probíhala přinejmenším od roku 1381; na místě, kde se dnes
opět pivo vaří, se tento nápoj vyráběl minimálně od přestavby pivovaru v letech 1595 až 1598, během panování Kateřiny a Melchiora z Redernu. Za éry Albrechta z Valdštejna došlo v letech 1627 až 1629 na velkou přestavbu pivovaru a přístavbu barokní palírny. Po druhé světové válce byl pivovar vyvlastněn, výroba piva tu skončila roku 1949. Zpustlý areál v katastrofálním stavu zakoupil v roce 2010 Marek Vávra a představil svou vizi obnovy, kterou nyní naplňuje.

Frýdlantský pivovar slaví! Hned několikrát uspěl v prestižní pivovarské soutěži

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecká drbnaAutor:Šárka Steinová

Historický úspěch Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu v Čechách. V rámci dvaadvacátého ročníků prestižní pivovarské soutěže jménem Pivo České republiky 2018 získal celkem deset ocenění.

Zástupkyně frýdlantského pivovaru se v sobotu 2. června zúčastnily slavnostního předávání cen degustační soutěže Pivo České republiky 2018, která se konala v Českých Budějovicích. Tradiční degustace si vždy ujmou kvalifikovaní odborníci z pivovarů, studenti odborných škol a pozvaní erudovaní degustátoři. Hodnotí se jak piva výčepní, tak speciály.

Zámecký pivovar Frýdlant
Historicky nejúspěšnějším pivovarem této soutěže se stal právě ten frýdlantský. Získal celkem deset ocenění. Šest prvních a čtyři třetí místa v nejrůznějších kategoriích mu zaručila vítězství na plné čáře.

Jednotlivá ocenění
1. místa
Albrecht 13 (speciální světlé pivo)
Albrecht 10 (světlé výčepní pivo z minipivovaru)
Kateřina 12 (tmavý ležák z minipivovaru)
Albrecht IPA 15 (Pale Ale, India Pale Ale)
Morion 17 (Stout & Porter)
Märzen 14 (speciální světlé pivo z minipivovaru)
3. místa
Albrecht 12 (světlý ležák z minipivovaru)
Albrecht 13 (speciální světlé pivo z minipivovaru)
Rapír 16 (Pale Ale, India Pale Ale)
Morion 24 (Stout & Porter)

Obnova se podařila, pivovar už vydělává, říká v rozhovoru Marek Vávra

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Adam Fogl

Pivovarský areál na okraji Frýdlantu, jen kousek od tamního zámku, ještě před pár lety chátral. Dnes už tvoří neoddělitelnou součást regionu. V zámeckém pivovaru se vloni v létě poprvé dostali do černých čísel, připravují tam až 45 druhů piva. „Do tolika experimentálních piv bych se sám nepouštěl, ale zákazníci si to žádají,” říká zakladatel frýdlantského pivovaru Marek Vávra. Mnohem důležitější je prý udržení stabilní chuti nejrozšířenějších druhů piv.

Přesto právě i za různými netradičními pivními produkty lidé do Frýdlantu jezdí. Třeba v zimě za pivním svařákem. Co to vlastně je?
Pivní svařák děláme už dva roky. Myšlenka pochází z Německa, u nás v Česku se to příliš nedělá. Je to svařené pšeničné pivo, do kterého se přidává koření jako do vína.

Jaký byl rok 2017 ve frýdlantském pivovaru?
Bodovali jsme v soutěžích, už podruhé jsme vyhlášení jako nejlepší český minipivovar podle ročenky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. To je pro nás velký úspěch.

Čím si jej vysvětlujete?
Děláme pivo s láskou a používáme nejlepší suroviny bez chemických úprav.

Pivo s láskou se asi snaží připravovat většina minipivovarů, v čem tkví rozdíl?
To je otázka na naše zákazníky, pivo jim prostě chutná. Soutěže, ve kterých bodujeme, jsou anonymní. Porota netuší, které pivo zrovna ochutnává.

V Česku je více než čtyři sta minipivovarů. Není to na tak malou zemi příliš?
Není. Většina minipivovarů vaří pivo výhradně pro potřebu své restaurace, takže si vzájemně nekonkurují. Zájem zákazníků o řemeslné a lokální potraviny je velký a navíc stoupá, na trhu je podle mne místo i pro tisíc minipivovarů.

Kolik piva nyní vytočíte?
V roce 2014, když jsme začínali, jsme vyrobili 500 hektolitrů piva. Od té doby rosteme zhruba dvojnásobně, v roce 2016 jsme měli už téměř 4000 hektolitrů, vloni skoro 8000 hektolitrů. Dříve nás brzdila technologie, dnes nás brzdí logistika. Přesto letos plánujeme opět dvojnásobně navýšit výstav.

To už se dostanete z kategorie minipivovarů.
Podle české klasifikace. V jiných státech jsou jako minipivovary brány i ty, které vyrobí třeba do sta tisíc hektolitrů. Primárně tam jde spíše o řemeslný způsob výroby, ne o množství vyrobeného piva.

Kde se rozvoj pivovaru zastaví?
Na začátku dvacátého století, kdy pivovar vlastnil rod Clam-Gallasů, se tu vyrobilo až 40 tisíc hektolitrů piva za rok. To je podle mne reálné i v blízké budoucnosti.

Jaká je role pivovaru v regionu? Zaslechl jsem i názor, že jste pro Frýdlantsko jakousi záchranou či oživením.
Oživení je lepší výraz. Je pravdou, že řada turistů jede ve Frýdlantu přímo k nám do pivovaru, proto se je snažíme posílat i do města a dáváme jim tipy, kam se jít podívat dál. Těší mě, že region pomáháme zviditelňovat naším pivem.

Vaše pivo jsem pil i v Praze, v Brně, daleko za hranicemi regionu. Vyvážíte ho i do zahraničí?
Zatím ne. Doteď jsme se soustředili na český trh, ale v budoucnu bychom chtěli pivo vyvážet i za hranice. Pro začátek vidím možnost vyvážet do příhraničí, jelikož Poláci a Němci tvoří již dnes třetinu návštěvníků pivovaru.

V jaké je pivovar finanční kondici?
Udržet pivovar v neustálém růstu si žádá nemalé náklady. Veškerý zisk putuje zpět do pivovaru, ať už do výroby či rekonstrukce areálu.

Pivovar nevlastníte sám, vaším společníkem je kontroverzní spekulant s nemovitostmi Lukáš Plechatý. Ten je známý tím, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. To vás neznepokojuje?
Četl jsem tuto informaci v novinách a osobně jsem pana Plechatého neznal. Dle mého názoru přemýšlí jako obchodník, který investuje peníze, aby z nich získal další peníze. Doufám, že mou vizi rozvoje pivovaru ctí. Je nutné říci, že bez něj by pivovar nevznikl, neměl jsem jinou možnost, jak pivovar zachránit.

Jakto?
Pan Plechatý se stal společníkem firmy v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd nemalé finanční prostředky. Po odmítnutí několika investorů a bank, které nebyly ochotny investovat v této destinaci, byla jediná možnost vzít pana Plechatého do firmy jako investora. Naše spojení je pouze obchodní. Provoz a rozvoj pivovaru stál doteď pouze na mé osobě.

Lukáš Plechatý se ale podle obchodního rejstříku stal před pár týdny druhým jednatelem pivovaru. Nemáte pocit, že by ho mohl mít zájem nějak poškodit?
Já nefunguji na základě pocitů. Pan Plechatý má nyní v pivovaru stejnou pozici jako já, je společník a jednatel. Poškodit pivovar může kterýkoliv z nás. Zda má takovýto zájem pan Plechatý, se musíte optat jeho. Každopádně já takový záměr nemám. Má vize je udržet pivovar životaschopným, dále jej rozvíjet, a pomoci tak rozvoji regionu.

Budete se chtít na rozvoji regionu podílet i z pozice politika? Už jednou jste se ucházel o senátorské křeslo a za pár měsíců budou komunální volby…
Největším úkolem mého života bylo obnovit pivovar. Když bude možnost pomoci regionu jakýmkoli způsobem, rád to udělám, ať už to bude dobrá rada nebo politické angažmá.

Co podle vás Frýdlantsku nejvíce chybí?
Největší problém, který region má, je silniční dopravní spojení. Není možné aby lidé dál dojížděli stávajícím způsobem. Region byl vždy od Liberecka oddělen horami, dnešními technologiemi už je ale umíme překonat.

Narážíte na novou silnici?
Rychlostní silnice by Frýdlantsku ohromně pomohla. Mladí lidé by v regionu zůstávali nebo se sem dokonce stěhovali. Vznikalo by zde více firem a zvedala by se i průměrná mzda. Frýdlantsko navíc oproti satelitním městečkům kolem Liberce nabízí infrastrukturu a levné nemovitosti, o které by měl v budoucnu někdo starat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.08.2019 10:2845