Z velkých problémů se dostává oblíbený pivovar ve Frýdlantu, který v minulosti sbíral řadu ocenění. Co nezničil covid, to dorazily energetická krize, následné dluhy a insolvence. Spolumajitel Marek Vávra ale věří, že opět obnoví slávu zámeckého pivovaru, kde se pivo vaří už celá staletí.

Várečné právo udělil Frýdlantu už král železný a zlatý Přemysl Otakar II. v roce 1278, a to zhruba půl roku před svou smrtí. Slávu pivovaru podtrhl Albrecht z Valdštejna, který jej podstatně zmodernizoval. Pivo se přestalo ve Frýdlantu vařit krátce po druhé světové válce a až do roku 2014 sloužily prostory pivovaru jako sklad zeleniny.

To se ale rozhodl změnit Marek Vávra, který ze zašlého pivovaru udělal svoji srdeční záležitost. „Původem jsem stavař, ale chtěl jsem začít dělat něco jiného. Zároveň jsem chtěl zachránit nějakou zašlou budovu a vybral jsem si bývalý pivovar, který zachráníte nejlíp tak, že tam začnete opět vařit pivo,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru.

Do celého podniku neváhal investovat řádově stovky milionů korun. Jeho „vlajkovou lodí“ je pivo Albrecht, které svým jménem odkazuje na známého frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna.

„Pivovaru se dařilo velmi dobře. Měli jsme výstav deset tisíc hektolitrů, sbírali jsme jednu prestižní cenu za druhou a v našem pivovaru se učili vařit velmi úspěšní sládci,“ vzpomíná Marek Vávra.

Jenže stejně jako jiní podnikatelé se musel vyrovnat s několika ranami. Jako první přišel covid. „Od státu jsme na podporu nedostali ani korunu, a abychom přežili, pivo jsme museli prodávat pod cenou, osm korun za láhev. Jinak by se všechno zkazilo,“ konstatuje Vávra.

Pandemií všechno začalo, ale poté bylo ještě hůř. „V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině tu byl další problém. Úvěr jsme měli ve Sberbank, která tu skončila. Jenže zaúvěrovat pivovary banky obecně moc nechtějí, takže náš dluh koupil fond a brzy jsme se dostali do insolvence. A pokud se dostanete do insolvence, nemůžete vyrábět, a tím pádem nemáte jak splácet dluhy. Další ranou byly neúměrně vysoké náklady na energie,“ popisuje Vávra s tím, že jim paradoxně uškodilo to, že se frýdlantský pivovar velikostí řadí mezi střední.

„Menší a velké pivovary to postihlo méně. Nejvíce bity byly pivovary střední jako ten náš,“ dodává.

Deset tisíc hektolitrů ročně
Výrobu piva podnikatel rozhodně nevzdává a vaření přímo ve Frýdlantu opět rozjíždí. „V posledních osmi měsících jsme pivo vařili v Kutné Hoře a teď v říjnu budeme rozjíždět novou varnu. Veškeré závazky teď nejdou přesně vyčíslit, ale chceme se dohodnout s věřiteli a převést pohledávky do akciového podílu,“ nastiňuje své plány Vávra, pro kterého je prioritou silný obchodní partner, s nímž pivovar opět rozjede. Jeho cílem je vyrábět množství piva jako před covidem, tedy deset tisíc hektolitrů ročně.

Vedení města Frýdlant Vávrovi přeje a zánik pivovaru by tu nesli s těžkým srdcem. „Pivovar pro naše město v rámci turistiky udělal velmi mnoho a já mu osobně fandím. Bylo by dobré vše propojit s návštěvou frýdlantského zámku, kam chodí až sedmdesát tisíc lidí za sezonu, a nabídnout stravovací služby. Na to turisté určitě uslyší,“ domnívá se místostarosta Jiří Stodůlka.

První várka opustila frýdlantský zámecký pivovar v roce 2014 a už v následujícím roce získal významná ocenění – Cenu Toulavé kamery a Jarní cenu českých sládků. Na tyto úspěchy podnik navázal v roce 2016 zlatou a stříbrnou pečetí a v roce 2017 třináctistupňové pivo Kristián získalo prestižní ocenění Výrobek roku Libereckého kraje.

„Ve zkratce se dá říct, že nebyl od založení rok, abychom jako pivovar nezískali nějakou významnou cenu. Chceme takhle pokračovat dál a dělat to srdcem,“ uzavírá Marek Vávra a věří, že ve Frýdlantu budou vařit pivo dál, přestože pivovar zažívá v poslední době značné turbulence.

O dva zajímavé objekty se rozrostl seznam kulturních památek v Libereckém kraji. Jedná se o zemědělskou usedlost v Zahrádkách z počátku 18. století a areál zámeckého pivovaru ve Frýdlantu.

Areál zámeckého pivovaru a sladovny ve Frýdlantu je situován pod hradní ostrožnou při řece Smědé v těsné blízkosti Státního hradu a zámku Frýdlant. „Nejstarší stavby v areálu můžeme datovat ke konci 16. století. Dalšími stavebními úpravami pak areál procházel v 17. a i v první polovině 18. století.

Zásadní přestavbu představovala rekonstrukce na průmyslový pivovar provedená v letech 1890 až 1892. Vaření piva bylo ukončeno v roce 1949 a obnoveno po dlouhé době až v roce 2013,“ komentuje historii frýdlantského pivovaru Martin Ouhrabka z libereckého Národního památkového ústavu.

Areál tvoří objekty sladovny se stojatým sladovnickým hvozdem, stará spilka, varna, chladné hospodářství s novou spilkou, ležáckými tanky a ležáckými sklepy a dále obslužné provozy – například bednárna a mechanická požahovna sudů s komínem z roku 1906, z nichž však po povodni v roce 2010 zůstalo pouze torzo.

„Areál zámeckého pivovaru, který poukazuje na těsnou vazbu frýdlantského zámku a jeho hospodářského zázemí, je mimořádně památkově hodnotný. Najdeme zde řadu stavebních fází, které představují proměnu významného řemeslného pivovaru na průmyslový způsob výroby. Důležitým argumentem pro památkovou ochranu byla také zdařilá obnova areálu i s vařením piva v roce 2013,“ dodává Martin Ouhrabka.

Usedlost č. 47 v Zahrádkách na Českolipsku se nachází přímo pod zahrádeckým zámkem a je malebně přisazena ke skalnímu útvaru zvanému Kovářský kámen. Právě do této masy pískovce je zahloubena řada hospodářských prostor a dotváří tak jedinečný zemědělský areál, jehož historie sahá až k 30. letům 18. století. Nechal jej postavit Wentzl Zumppe, místní mlynář hospodařící poblíž tohoto gruntu.

„Jednou z nejvýraznějších hodnot usedlosti je usazení v údolní nivě Robečského potoka pod areálem zámku v jedné ze stěžejních částí zdejší krajinné památkové zóny. I přes dílčí ztráty části hospodářsky využívaných objektů se jedná o výjimečně cenný komplex, který svým poutem se skalním útvarem přesvědčivě reprezentuje regionální sepětí vesnických sídel s pískovcovým podložím zdejší krajiny,“ vysvětluje výjimečnost zemědělského gruntu Ouhrabka.

Marně se svých peněz už přinejmenším dva roky domáhají věřitelé liberecké společnosti Terra Felix. Nedávno jim došla trpělivost a na jejich podnět soud zahájil insolvenční řízení. Firmu vlastní podnikatel a místní politik za hnutí ANO Marek Vávra. V minulosti si peníze půjčil zápůjčkami a prodejem dluhopisů na investice do frýdlantského pivovaru Albrecht. Nyní však přinejmenším část dluhů rozporuje.

„Komunikace s dlužníkem byla v poslední době velmi problematická, místy obstrukčního charakteru. Pohledávky některých klientů jsou nyní více než tři roky po splatnosti, přičemž ‚smírnou‘ cestou se klienti snažili situaci řešit téměř od počátku,“ sdělil deníku e15 právník Lukáš Pouč z pražské advokátní kanceláře Bultas, Kvítková, Kareta a partneři.

„Bohužel ze strany dlužníka nedošlo ke dni předcházejícímu podání návrhu na insolvenci k žádnému relevantnímu návrhu řešení a opakované přísliby kompromisních řešení nebyly naplněny,“ dodal Pouč s tím, že na jistinách dosud Vávrova firma Terra Felix neuhradila ani korunu. Právě z tohoto důvodu a také kvůli hrozícímu promlčení pohledávek klientů došlo k podání insolvenčního návrhu. Tomu liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem na konci července vyhověla.

Část dluhů se týká dluhopisů vydaných za účelem financování nákupu automatické pivovarské stáčečky pro Zámecký pivovar Frýdlant, jehož současný název je Pivovar Albrecht. Alespoň tak své záměry firma Terra Felix prezentovala na serveru dluhopisy.cz, který byl jedním z prodejních kanálů. U dluhopisů vydaných na začátku roku 2020 a splatných k 1. lednu 2023 přestala firma již v roce 2021, nejspíš kvůli covidové situaci, vyplácet výnosy.

Problémy se mají týkat několika desítek lidí. Ne všechny závazky jsou ve formě dluhopisů, někteří investoři půjčili Vávrově firmě peníze skrze zápůjčky.

„Zdali prostředky věřitelů vybrané prostřednictvím předmětných dluhopisů byly použity opravdu na nákup vybavení pivovaru či jiné obdobné účely, bude předmětem přezkumu insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení,“ poznamenal k tomu Pouč.

Firma Terra Felix je vlastníkem kompletního vybavení včetně technologií potřebných pro výrobu piva, budov pivovaru a rovněž pozemků, na nichž frýdlantský pivovar stojí. Rovněž by firma měla být podle fakturačních údajů provozovatelem e-shopu, který pivo prodává. Samotným provozovatelem pivovaru a pivnice a také prodejcem piva však je podle internetových stránek firma Pivovar Albrecht, s. r. o. V ní je Marek Vávra jednatelem, oproti minulosti ale v ní už od poloviny letošního července nedrží žádný podíl.

Rovněž propojení Marka Vávry s jinými společnostmi a jejich případná účast na podnikání společnosti Terra Felix bude podle advokáta v případě rozhodnutí o úpadku předmětem zjišťování v insolvenčním řízení.

Podle obchodního rejstříku Vávrovo jméno figuruje mimo jiné i ve společnosti Bohemia Beverages, a. s., která vznikla teprve letos v březnu. V ní drží Vávra podíl nepřímo prostřednictvím německé Schlossbrauerei Friedland i./B. GmbH. V češtině by název zněl Zámecký pivovar Frýdlant. I další Vávrovy firmy odkazují svým názvem na výrobu piva či nápojů, a tedy na nspojitost s frýdlantským pivovarem – kupříkladu Albrecht Brewery, a. s., či Craft Beer Distribution, s. r. o.

Na rozdíl od jiných problémových případů, jako například insolvenčního řízení vůči Premiot Group, nefigurují v případě firmy Terra Felix vysoké sumy. Na nesplacených jistinách dluží liberecká společnost „jen“ okolo devíti milionů korun, přinejmenším stejnou sumu by však měla věřitelům zaplatit kvůli nevyplaceným úrokům a smluvním pokutám. Kvůli tomu dluhy mohou v současnosti atakovat již částku okolo 25 milionů korun.

Pouč k tomu doplnil, že věřiteli jsou ve většině případů starší lidé. „Mnohdy investovali do pivovaru Albrecht své celoživotní úspory kvůli důvěře v osobu pana Marka Vávry,“ řekl.

Za zmínku v této souvislosti stojí, že Marek Vávra, majitel firmy Terra Felix, je veřejně známá osoba, což mu mohlo u investorů přidat na důvěryhodnosti. O tom, jak v v roce 2010 koupil chátrající areál Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu (dnes Pivovar Albrecht), zrekonstruoval ho a obnovil výrobu piva, vyšla během let řada článků v různých médiích. Například zde o něm psal v roce 2018 server Idnes.

Navíc Vávra se aktivně angažuje ve veřejném, resp. politickém životě – v roce 2016 kandidoval za ANO do Senátu. Avšak stejně jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy byl rovněž na kandidátce ANO, neúspěšně. V letech 2018 až 2022 byl navíc zastupitelem a radním v Liberci, v současnosti je stále členem zastupitelstva.

Advokát Pouč v případě dluhů firmy Terra Felix spolupracuje se spolkem Money Advocate. Ten pomáhá poškozeným investorům i v jiných kauzách, například těch týkajících společností Premiot, Cryfin či Diversity Capital. Podle názoru předsedkyně spolku Michaely Studnička Skálové dosud Vávra jen hrál o čas.

„Máme za sebou dva roky aktivního vyjednávání o možnostech řešení situace, předložili jsme několik návrhů, ať už se jednalo o možnost vstupu investora, pomoc v rámci krizového řízení, případně nabídku silné investiční skupiny a realizace restrukturalizace společnosti, vše pan Vávra zmařil,“ sdělila e15.

Vávra ve vyjádření pro soud insolvenční návrh odmítá a označuje jej za šikanózní s úmyslem poškodit firmu Terra Felix. V odpovědi dokonce Vávra, resp. společnost Terra Felix rozporují nároky věřitelů, tedy zpochybňují své závazky vyplývající z dluhopisů či poskytnutých zápůjček. Vávra se mimo jiné odvolává na promlčení závazků. Na závěr Vávra po soudu prostřednictvím svého právníka požaduje zamítnutí insolvenčního návrhu.

„Společnost Terra Felix začala rozporovat jimi uzavřené smlouvy s klienty a považuje je za neplatné. Což s ohledem na to, že Terra Felix prostřednictvím pana Marka Vávry dlouhodobě utvrzovala klienty, že svým závazkům dostojí, považujeme za účelové,“ uvedl k tomu advokát Pouč.

Vávra se vyjádřil i přímo pro e15. Odpověděl na dotaz, proč se brání insolvenčnímu návrhu. „Nechráníme nyní jen samotnou společnost, ale i investice soukromých osob držících dluhopisy, kdy je návrh pana Nováka poškozuje. Pivovar má vyšší hodnotu, než je součet závazků, a je nyní schopen opět, po třech letech krize, generovat zisky,“ uvedl v odpovědi zaslané e-mailem.

Právě zmíněný pan Novák prostřednictvím advokátní kanceláře podal návrh na zahájení insolvenčního řízení. Následně na začátku srpna přihlásili soudu své pohledávky i další věřitelé.

Podnikatel dodal, že problémy se splácením závazků způsobila mimo jiné pandemie covidu: „Covid, energetickou krizi a válku na Ukrajině nemohl nikdo předpokládat. Nyní v době opětovné prosperity jsme schopni dostát svým závazkům.“

Samotný pivovar je podle Vávry v současnosti v dobré kondici. „Produkce piva opět běží jako před covidem,“ podotkl. „Bohužel se dokonce stává, že musíme některé zájemce odmítnout, protože současná, především personální kapacita není schopna uspokojit všechny zájemce o pivo,“ dodal.

Společnosti Terra Felix soud v závěru minulého týdne uložil, aby mu do 11. září předložila výkaz stavu likvidity a také soupis majetku a závazků. Pak bude o něco jasnější, zda mohou věřitelé doufat, že uvidí své peníze včetně úroků a penále.

Celou situaci však pro ně významně komplikuje fakt, že společnost Terra Felix svůj majetek kvůli vysokým úvěrům v minulosti zastavila bance. Ta by tak v případě vyrovnání s věřiteli měla přednost před těmi, jejichž pohledávky nejsou zajištěné. Významným věřitelem pak má být podle spolku Money Advocate i stát. „Bohužel šance na úspěšné vymožení pohledávky u držitelů dluhopisů je dle našeho názoru velmi malá,“ dodala Michaela Studnička Skálová.

Pivaři si připlatí, návrh vlády na zvýšení DPH zdraží točené pivo skokově až o pět korun za jeden půllitr.
Hospody na Liberecku jsou v ohrožení. Zájem o provoz hospod hlavně na venkově klesl v době pandemie, pak hostinské ničila vysoká inflace a drahé energie. Teď je možná dorazí cena piva.

Vláda představila dlouho avizovaný balíček úsporných opatření, která mají zachránit státní rozpočet. Na jeho příjmové straně jde mimo jiné o změny DPH, kdy nově jsou již jen dvě sazby, a to ve výši 12 a 21 procent. Kromě jiného se do té základní, tedy vyšší, přesouvá i točené pivo, což je pro mnoho českých hospod velmi citlivým tématem.

Milovníci piva by si měli v brzké době výrazně připlatit. Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.

Podle pivovarníka a libereckého zastupitele Marka Vávry české pivovarnictví strašně trpí. Hospody krachují a v Německu a Polsku jsou schopní vyrábět pivo levněji než v Čechách. „Je potřeba ten obor podržet tak, aby české pivo zůstalo českým zlatem. Nyní je to špatně, je to jenom cesta k tomu, aby české pivovary přebíraly zahraniční firmy a není to dobře,“ zdůraznil majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu s tím, že stát by se měl zamyslet nad tím, kde jsou hodnoty české výroby. „Starší generace pivo pijí, mladší už ne, to je trendem. V zahraničí pijí buď nealko piva nebo vůbec,“ doplnil.

Je názoru, že klasické venkovské hospody už ani nejsou. Malé a střední regionální pivovary to mají aktuálně těžké a prim budou přebírat nadnárodní společnosti.

„Náš pivovar je závislý na návštěvnících regionu, na turismu. Lidé přijedou a mimo české historie chtějí ochutnat i české pivo. Pivovar sám o sobě poslední tři roky strádal a místo toho, aby se mu naskytla možnost v současné době, kdy jdou dolů energie a ceny nákladů na samotnou výrobu, se zotavit, tak nám vláda hází klacky pod nohy,“ podotkl Vávra.

Provozovatel liberecké restaurace Neptun zatím ještě neví, jak na to bude reagovat. Jedná se o čerstvou věc. „Rozdíl je velký. Uvidíme, co to přinese, jak na to budou reagovat ostatní,“ informoval Petr Jandura s tím, že ceny za pivo nemá zatím tak vysoké jako v okolních restauracích. „Malé navýšení zákazníci ještě skousnou,“ dodal.

V Liberci i letos prosadili zdarma předzahrádky pro hospody. „Já jsem za to bojoval a jsem rád, že se to podařilo. Hospody aby přežily, potřebují předzahrádky zadarmo,“ podotkl zastupitel.

První dvě školní piva z Frýdlantu jsou už v prodeji. Odstartovalo ho v pátek 15. října slavnostní narážení sudů v Pivovaru Albrecht.
Ve Frýdlantu slavnostně narazili sudy školního piva.

Školní piva Hospodář 12° a Čeledín 11° byla uvařena z chmele vypěstovaného na naučné zemědělské stezce Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant.

Chmelobraní zde proběhlo první zářijový den a účastnili se zástupci školy, studenti školy a jejich rodiče.

Piva jsou v prodeji čepovaná v pivovaru Albrecht, od příštího týdne budou k dostání i lahvová. Novinku představuje frýdlantské pivo Kočí, které bude k dostání ke konci listopadu.

Netradičně zahájila školní rok Střední hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě na Liberecku. Učitelé, žáci i jejich rodiče přišli ručně sklízet chmel ze školní chmelnice. Škola z něj uvaří pivo, se kterým chce zabodovat v soutěži Regionální potravina.

Hospodář a Čeledín. To jsou školní piva, která Střední hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě začala vařit před čtyřmi lety. Poptávka po nich byla tak veliká, že škola rozšířila svoji chmelnici a letos nechá uvařit i třetí druh piva. Pokřtila ho Frýdlantský kočí.

Pro školu je to tak další výrobek, se kterým se chce účastnit soutěže Regionální potravina Libereckého kraje.

Chmelobraním zahájili nový školní rok na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu na Liberecku. Do čtvrté sklizně zeleného zlata se zapojili studenti i někteří rodiče.

Z chmelnice, která je i součástí naučné zemědělské stezky, putoval chmel do Zámeckého pivovaru Frýdlant. Čerstvě sklizený chmel se totiž musí zpracovat do 24 hodin, řekl ředitel školy Miroslav Kudrna. Vařit tu letos budou tři druhy piva.

„Začínali jsme s Frýdlantským hospodářem, což je dvanáctistupňový ležák. Další rok jsme přidali ještě Frýdlantského čeledína, to je polotmavá jedenáctka, a teď chystáme ještě třetí druh piva, a to je Frýdlantský kočí. Původně jsme si říkali, že by to bylo nealkoholické pivo, abychom uspokojili poptávku našich neplnoletých studentů," doplnil ředitel. Protože je ale po letní sezoně a poptávka po nealkoholickém pivu klesá, bude to podle něj po dohodě s majitelem pivovaru nakonec pravděpodobně silnější speciál.

Studené a vlhké počasí chmelu neprospělo
Kvůli studenému a vlhkému počasí nebude letos kvalita sklizeného chmelu tak dobrá. „Některé chmelové šištice už jsou svrchu narezlé, množství sklizených hlávek bude ale vyšší než loni. Odhaduji, že z toho letos bude asi 3000 litrů piva. Loni jsme udělali 2000 litrů," řekl vedoucí odborného výcviku na škole Jaroslav Palarec. Letos je také podle něj rostlin víc. „Vzadu na chmelové konstrukci je panenský chmel, ale ten zatím nemá takový výnos," dodal.

Součástí stezky je také sad se základními i méně tradičními ovocnými a dalšími dřevinami, kde mohou lidé vidět nejen jabloně, hrušně, višně, ořešáky, lísky nebo maliník, ale i jostu, kdouloň, mišpuli nebo kamčatské borůvky. Součástí je i vinice. Vinobraní ale bude letos zřejmě až v říjnu. Kvůli deštivému počasí podle Palarce víno dozrává jen pomalu a bude mít zřejmě i málo cukru. V sousedství chtějí ještě letos na podzim vysázet jabloňový sad se stovkou stromků. V budoucnu plánují vedle vlastního piva a vína také mošt.

Frýdlantská škola je multioborová. Nabízí 23 oborů, které letos studuje 635 žáků. Zájem o školu podle Kudrny v posledních letech výrazně roste. Pomohlo mimo jiné nové vzdělávací centrum pro technické obory za 76 milionů korun, díky kterému získala škola moderní strojírenské a opravárenské dílny se sociálním zázemím, a také moderní techniku a vybavení. Pomáhají podle ředitele také stipendia, a to nejen ta, která poskytuje na vybrané obory Liberecký kraj. Škola spolupracuje i s řadou místních firem, které studentům nabízejí vedle stipendií také odborné praxe a stáže.

Byl stavař, ajťák. S kamarády měl v centru Liberce prodejnu výpočetní techniky a mobilních telefonů. Jenže v Liberci se v roce 2009 konal světový šampionát v lyžování, který tehdy měl pro mnoho prodejen katastrofální důsledky, protože město uzavřelo centrum. I jeho podnikání bylo na nule.

„Všechno se to sešlo. Kšefty zavřené, město poslalo obchodníky ke dnu, říkal jsem si, že co vytvářím, nemá žádnou hodnotu. Počítače a školeni finanční gramotnosti jsou fajn, ale to po tobě nezbude. A já jsem chtěl, aby po mně něco zůstalo. Bylo mi 33 let, barák postavený, strom zasazený, syn na světě, jenže jsem dělal práci, která mě nebavila,“ říká dnes čerstvý šestačtyřicátník Marek Vávra z Liberce.

Do mozku se mu zaryla myšlenka, že zachrání nějakou památku. A ideálně, když v ní obnoví původní výrobu. „Chtěl jsem něco typicky českého. Třeba sklo, jenže tomu nerozumím. Napadlo mě pivo, které jsem měl rád. Tak jsem začal sondovat a hledat nefunkční pivovary.“

Láska na první pohled
Zkoušel Cvikov, Grabštejn a pak uviděl ten frýdlantský, který komunisti po válce uzavřeli. Okamžitě se do těch prostor zamiloval. Na dohled krásný zámek, nádherná příroda a bohatá historie. Nic na tom nezměnil fakt, že vše bylo v dezolátním stavu.

„Když jsem byl na prohlídce pivovaru, byl to děs – střešní krytina žádná, stropy propadlé, prostě parádní ruina, navíc byl březen a všude rampouchy. Když jsem to doma říkal manželce, která byla na mateřské s prvním synem, zakroutila hlavou. Řekla, že jsem blázen, ale podpořila moje myšlenky. To bylo zásadní,“ vrací se o třináct let let nazpět Marek Vávra.

Netrvalo dlouho a stal se majitelem areálu, který se v minulosti přeměnil z pivovaru na sklad zeleniny a místo, kde zrály sýry. Areál koupil za bezmála 5,5 milionu korun a začal rekonstruovat. První pivo - dvanáctku ležák - zde stočil za čtyři roky. Psal se rok 2014. „Na pivních slavnostech jsme pivo nabízeli na ochutnání a ohlas byl fantastický, což mě utvrdilo, že jdu správnou cestou.“

Pivovar Albrecht, jak se nyní jmenuje, protože Marek Vávra ho přejmenoval z původního názvu Zámecký pivovar Frýdlant, přežil i složité období covidu se ctí.

„Restaurace, kam jsme dodávali téměř 90 procent, produkce skončily. Orientovali jsme se na menší prodejny, večerky, vietnamské obchůdky. Hodně nám pomohla zakázka z Anglie, kam jsme dovezli bezmála 100 tisíc lahví irského stoutu a 200 tisíc lahví svrchně kvašeného speciálu. S anglickým partnerem jednáme i nadále, bylo by fajn, kdyby se podařilo domluvit stálé zakázky. Dodáváme také do Polska a na Slovensko.“

IPA, Stout, kyseláč, patnáctka…
V současné době ve Frýdlantu stáčí v sezoně pět až osm druhů piva. Pro zajímavost, historie pivovaru už poznala kolem sto druhů piva. Největším současným hitem je jedenáctka ležák.

„Ležáky jsou oblíbené všeobecně, ať jde o desítku, jedenáctku, dvanáctku či tmavou dvanáctku Kateřinu. Vaříme také svrchně kvašené speciály typu IPA, APA, irský stout Morion, dále německý märzen a chytáme se také nových trendů, kdy jsou velmi oblíbené styly NEIPA a především sour ale. Náš „kyseláč“ se jmenuje Brontosourus a již jsme uvařili malinovou a višňovou variantu. Vše z přírodních surovin bez chmelových či jiných extraktů a přidaného cukru,“ říká Marek Vávra.

Už v roce 2015 získal frýdlantský pivovar první místo na Jarní ceně českých sládků za svoji patnáctku. V letech 2017 - 2019 se pak pivovar Albrecht stal nejoceňovanějším českým pivovarem podle pivovarských ročenek. Kateřina, což je tmavý ležák, sklidila úspěch také mezinárodně a v roce 2019 získala stříbrnou plaketu na prestižní soutěží European Beer Star.

V současné době to vypadá na výstav 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Cílem je dostat se na roční výstav 40 tisíc hektolitrů. To totiž podle Vávry zaručí dostatek peněz na jeho další sen – vybudovat ve druhém křídle areálu ubytování.

„Takový hotel pro turisty. Ubytovacích kapacit v regionu je žalostně málo a turistů hodně.“ I proto se rozhodl, že nabídne spolupodílnictví pivovaru. „Uvědomil jsem si, že vše, co bych tady chtěl vybudovat, bych za ideálních podmínek stihl tak někdy až mi bude šedesát, sedmdesát. A to je docela za dlouho. Proto jsem se rozhodl dát do kupy partu lidí, nadšenců a fandů do piva i do regionu, kteří kapitálově vstoupí do dění v pivovaru a společně budeme rozhodovat o tom, kam vše směřovat. Očekávám nejen peníze, ale také nápady, myšlenky, kontakty.“

Odkaz dalším generacím
Kdo ochutná pivo Albrecht, jakékoliv, bude překvapen netradiční chutí. Marek Vávra to vysvětluje „pivařským“ způsobem: „Je to dané vařením, surovinami. My vaříme piva tak, jak se vařilo dříve, pouze ze sladu, bez špetky cukru, používáme granulovaný chmel, žádné náhražky, a k tomu kvasnice a vodu. Není tam nic chemického, upravovaného. Pivo je tak hutnější, na první napití cítíte, že je jiné. Pak si ale tělo zvykne a nic jiného nechce,“ usmívá se.

Marek Vávra chce mít pivovar zrekonstruovaný. Jediné místo, kam patrně nepustí dělníky, je jeho kancelář. Jen vstoupíte, dýchne na vás historie. Dobové předměty, fotografie a stará dřevěná podlaha.

„Moje kancelář je jediná místnost, kde není podlahové topení. K tomu využíváme zbytkové teplo z vaření piva. Nechtěl jsem trhat podlahu, protože tady chodili sládkové od pradávna a já znám jejich jména od roku 1847, srdce by mi to utrhlo. To nikdy nedopustím,“ říká Marek Vávra, majitel pivovaru, který o výrazu majitel dodává:

„Neberu to tak, že jsem majitel. Je to úděl. Dělám to vše pro to, abych to tu zachránil. I když mnohdy není o co stát, protože třeba lidí na práci je v regionu žalostně málo. Ale ti, co tu jsou, jsou skvělí. Mě tohle dění kolem pivovaru moc baví. Za ty roky jsem ani jednou nezalitoval, že jsem do toho šel. Vždyť se podívejte na tu nádheru - budova, historie, zámek, příroda. A k tomu pivo! Máme tu krásnou restauraci a nově jsme připravili i terasu nad řekou Smědou. Já vím, že jsem asi ješitný, ale jsem spokojen s tím, že už vím, že tady po mně jednou opravdu něco zůstane.“

Mohl zavřít a doufat, že se o něj postará stát. Vždyť loni na jaře musel pivo dokonce vylévat. Pivovarník Marek Vávra ale našel cestu, jak zajistit chod frýdlantského pivovaru. Přeorientoval se na prodej piva v lahvích. Odměnou pak byla zakázka do Anglie.

„Je to pro nás velkou ctí,“ říká Vávra, který zároveň nabízí podíl v pivovaru, aby mohl nadále rozvíjet areál.

Jak se pivovaru v době pandemie daří?
Pandemie poznamenala obor i náš pivovar. Hospody jsou zavřené, takže prodej sudového piva je téměř nulový. Přesto nějaké sudy dodáváme, protože hospody pak stáčí pivo do PET lahví, které prodávají z okénka.

Vaříte teď méně piva?
Já jsem se tak vehementně vrhnul do prodeje piva v lahvích, že jsme dokonce výstav zvýšili. Vyrostli jsme z 8 500 hektolitrů na 9 143 hektolitrů. Ale klesl nám obrat o zhruba čtyři miliony korun, protože jsme museli naše pivo cenově přiblížit průmyslovým pivovarům. S přechodem na lahvové pivo také stouply náklady. Koupili jsme etiketovací linku nebo větší lahvovací linku. Na ní teď děláme 180 tisíc lahví měsíčně.

Jaký objem mají vaše lahve? Frýdlantský pivovar mám spojený s elegantními sedmičkami...
Jeden z důsledků covidu je, že jsme museli přejít na půllitry, abychom se přiblížili zákazníkům v nápojkách. Hodně nás podržely malé prodejny v regionu, jako jsou třeba vietnamské večerky. Ale v nabídce máme i třetinky a sedmičky.

Proč zrovna večerky?
Naše pivo tam stojí od nějakých šestnácti do dvaceti korun, což je příjemná cena, kterou se blížíme ceně Rohozce, Svijan a podobných pivovarů. Učíme pít naše pivo i lidi, kteří se k němu dřív nedostali.

V nabídce máte i plechovky. Jaký je o ně zájem?
Zájem o plechovky roste, zvlášť o ty z řemeslných pivovarů. Jsme kousek od polských hranic a tam zájem o plechovky roste výrazněji. Rádi bychom tak v letošním roce pořídili plechovkovací linku.

Expandujete do zahraničí?
Během covidu jsme se za běhu učili dvě věci. První byla dostat pivo v co největším množství do lahví a ty pak dostat mezi lidi. A druhá byla poohlédnout se po jiných trzích. Český trh je totiž dost poznamenaný covidem.

U toho se na chvíli zastavme. Jak to myslíte?
Otevřené jsou především supermarkety, kam se piva z malých pivovarů špatně dostávají. Na českém trhu se tak zastavila distribuce menších pivovarů. Snažíme se proto přesvědčit supermarkety, ale jde to hůř, protože české supermarkety nevlastní povětšinou Češi.

Co nějaké on-line supermarkety?
Jednáme s Rohlíkem, oslovili jsme i Košík. Zatím jsme se tam nedostali. Já strašně rád nakupuji na Rohlíku a rád bych tam měl naše pivo. Nestálo by tolik jako ta stávající řemeslná piva, bylo by lidem blíž a pomohlo by jim to koupit český produkt bez cukru, bez tetrahopu (vylepšovač pěny, pozn. red.), ale za cenu, která je podobná průmyslovým pivovarům.

Vraťme se k té expanzi.
Dodáváme třeba na Slovensko nebo do Polska. Teď se nám navíc podařilo získat velkou zakázku do Londýna, kam už nějakou chvíli dodáváme. Ta nám v době covidu hodně pomohla. Je to téměř 300 tisíc lahví.

Kdo si ji objednal?
Je to jeden z anglických e-shopů, který distribuuje pivo. Poslední dobou rostou prodeje piva přes internet. U nás jsou tyto projekty malé, protože jsme malý trh, ale v Anglii to jsou poměrně velké společnosti, které distribuují pivo nejen po Anglii, ale do celého světa. Naší snahou je prorazit s českým pivem ven. Protože naše pivo venku moc neznají.

Přibližte mi ta piva, po kterých v Anglii prahnou.
V českém balíčku budou tři piva. Jedno je samozřejmě ležák, který ale dodá jiný pivovar. Od nás tam bude stout a ALE. Onen ALE ani nebyl původně součástí poptávky. Poslali jsme jim jen vzorek na ukázku tak, jak ho mají rádi Češi. To znamená nižší hořkost, vyšší říz, vysoká pitelnost a vyšší pěnivost, na Angličany možná až příliš velká. Použili jsme i české chmely. Je to takové zajímavé pití. Člověk si jich může dát i pět nebo klidně deset. A oni si ho objednali také!

A ten stout je jaký? Tuším, že stout jako takový je tmavý a silný.
Ten je spíš na večer, je to sedmnáctka. Má velký podíl tmavých sladů. Někdo si ho může dát ráno místo kafe. Ale pro nás je velkou ctí, že stout, který reprezentuje Anglii, si objednali u nás. To je jako kdyby Angličani uvařili český ležák a vozili ho sem.

Zpátky do českých luhů a hájů. Na webu píšete, že prodáváte pivo za náklady. Přibližte mi to.
Na jaře, při první vlně, jsme pivo vylévali. Bylo to asi 200 hektolitrů. V zimě se pak situace málem opakovala - před Vánoci, když se rozvolňovalo, jsme navařili pět tanků desítky pro pražské hospody. Jenže přišel další lockdown a nám zbylo pivo. A já už jsem si řekl, že nechci pivo likvidovat. Tak jsme nabídli pivo za výrobní cenu. Prodávali jsme litr piva v PET lahvi za dvacet korun. A Liberečané opravdu dokázali vypít pět tanků desítky.

Myslel jsem, že PET lahve jste už v nabídce neměli?
Zrušil jsem je v roce 2015, protože plast při dlouhodobém uskladnění pouští vzduch. Až teď v době covidu jsme se k nim museli vrátit. Pořád je po nich poptávka a lidé si je velmi oblíbili. Stává se, že si někdo místo sudu vezme třeba 50 PET lahví. Je ale samozřejmě potřeba to vypít hned, nemůže to někde ležet.

Na Facebooku píšete, že stát se na malé pivovary absolutně vykašlal. Jak to myslíte?
Zkusím to říct aspoň ve zkratce. Pivovary propadly sítem podpor. Kdo se snažil a zachoval výstav pivovaru či obraty, tak nedostane podporu. Obrat mu neklesne o třicet procent v daném mezidobí a tím pádem je potrestán za to, že se snažil udržet pracovní místa nebo investoval do nových technologií. Technicky bylo jednodušší se na všechno vykašlat a nic nedělat. Ale to se mi nechtělo, proto ta poznámka. Na druhou stranu tady v historii byly války a člověk si musí umět poradit. Zatli jsme zuby, udrželi jsme hlavu nad vodou a hledali cestu, jak to pivo prodávat a jak si pomoci sami.

Takže jste nemuseli propouštět?
Máme 24 zaměstnanců a všechny jsme udrželi v práci. Nebereme na nikoho podporu. Jenom jsme stát požádali, zda je schopný nám odložit odvody, abychom byli schopní použít peníze na nákup etiketovací linky. V tom nám vyšel stát vstříc.

Také jste rozjeli crowdfundingovou kampaň, tedy že lidem nabízíte za peníze různé dárky. Série piv, půllitry, certifikáty... Nejzajímavější je ale bezpochyby položka Vojevůdce Albrecht, a tedy spoluvlastnictví pivovaru. Uvádíte částku jeden milion korun. Když vám dám milion, stanu se spolumajitelem pivovaru?
Když před nějakými dvanácti lety vznikal pivovar, myslel jsem si, že za deset let bude celý opravený. Cesta je ale opravdu delší. Strašně rád bych tak k sobě přibral drobné investory, kteří mi pomůžou dodělat hospodu, ubytování a doopravit střechy a zbytek budovy. Rozhodl jsem se, že vezmu polovinu firmy a společně se svým srdcem ji na dlani dám lidem. Chtěl bych, aby se všechno doopravilo v rámci několika málo let. Protože mám strach, že areál bude neopravený ještě dalších deset, patnáct let a v té době mi už bude šedesát, a to dílo nedokončím. Tak se o něj radši podělím.

Když se vrátím k původní otázce – co se stane, když vám dám milion?
Když mi dáte milion, spojím vás s naší advokátní kanceláří, která to celé zaštiťuje. Na konci celého procesu pak bude akciová společnost, kdy každý z investorů bude mít kousek pivovaru.

Nedá se tedy říct, jestli za jeden milion bude jedno procento, nebo třeba procent pět?
To teď nejde říct. Musí to být adekvátní. Tržní hodnota pivovaru před dvěma lety, kdy nás chtěla koupit jedna společnost, byla 150 milionů. Od té doby jsme ušli kus cesty, získali trhy, zvýšili výstav, takže nedokážu odhadnout, jaká bude hodnota spočítaná právní kanceláří, ale adekvátní k ní to bude. Myšlenka je najít lidi, kteří jsou bohatí, něčeho v životě dosáhli, takže nedávají celý svůj majetek, a mají rádi český industriál, české kulturní dědictví a budou se spolupodílet. Není to jen o tom, že dají peníze. A pořád platí, že rakev nemá kapsy. V tuhle chvíli je sice pivovar stoprocentně můj, ale do hrobu si ho nevezmu.

Kolik očekáváte, že se vám podaří sehnat peněz?
To uvidíme. Když toho bude míň, uděláme jenom hospodu a posezení nad řekou. Když se přidá někdo, kdo má zkušenosti s pečením chleba, tak tu může být pekárna. Půjdeme postupně podle toho, co ti lidé budou chtít podpořit a co sami umí přinést.

Pivovar jste před časem přejmenovali. Už nejste Zámecký pivovar Frýdlant, ale Pivovar Albrecht, tedy podle piva. Ostatně, všichni mu tak beztak říkali, že?
Je to tak, všichni tomu říkali Pivovar Albrecht. Zámeckých pivovarů je navíc v Česku už hodně. Albrecht tak nakonec převážil.

Narovná se po pandemii situace na trhu? Bude všechno jako dřív?
Já si myslím, že se to změní už navždy. Strašně držím palce všem hospodským, fakt na ně myslím, protože to mají těžké. Ale už máme informace, že třeba některé největší podniky v Praze, které od nás odebíraly pivo, už neotevřou. Odhaduji, že 30 procent hospod neotevře. Ale zase otevřou jiné a třeba budou chtít naše pivo.

Hospodářská lesnická škola ve Frýdlantu pokřtila letošní v pořadí již třetí várku piva a rozšířila dosavadní chmelnici. Navíc by chtěla vyzkoušet i úplně nový typ chmelového moku, nealko pivo.
Celkem o dvacet nových chmelových kořenáčů se rozšířila současná školní chmelnice. Stejně jako v loňském roce i letos se z tohoto chmelu vytvořila dvě piva, Hospodář a Čeledník, která jsou k prodeji v Zámeckém pivovaru Frýdlant. A podle ředitele školy je o školní pivo stále větší zájem. „Poptávka je ve škole i mezi veřejností obrovská,“ sdělil ředitel Miroslav Kudrna.

První nealkoholické pivo by mohlo vzniknout již příští rok. Vařit by se mělo podle receptury nealkoholického Zera ze Zámeckého pivovaru Frýdlant. O nealko pivo si řekli sami studenti, ochutnat by ho ale mohli třeba i řidiči, kteří si jinak musí před jízdou nechat zajít chuť. „Pivo je opět vynikající. Nealko pak ocení určitě i ti z nás, kteří často řídíme,“ komentoval místostarosta Jiří Stodůlka.

Do příští úrody musí ještě vzniknout název nového piva, o který se postarají žáci. „Uvidíme, co k Hospodáři a Čeledínovi přibude,“ dodal ředitel.