Pro nás je klíčové být na místě, kde si lidé mohou naše pivo ochutnat, a zároveň podpořit akci třeba cenami do soutěží nebo drobnými dárky. Je to efektivnější než investovat do plošné reklamy, říká v rozhovoru Petr Dařílek, jednatel Pivovaru Ferdinand.

„Chvála Bohu, nic nového, děláme to pořád stejně. A ta ‚stejnost‘ je pro nás typická,“ odpovídá Petr Dařílek, jednatel benešovského Pivovaru Ferdinand, běžně na otázku, co je u nich nového. V rozhovoru otevřeně popisuje, jak tradiční pivovar balancuje mezi řemeslnou poctivostí, tlakem na inovace a proměnami trhu. Mluví o tom, proč je pro Ferdinand klíčový osobní kontakt s hospodskými, co obnáší regionální marketing i proč v Benešově stále věří v sílu klasického českého ležáku, který tu vaří od dob rakousko-uherské monarchie.

Točíte nebo čepujete?
Nechávám to na lidech a ať si každý vybere jak chce. Čeština je v tomhle směru bohatá. Líbí se mi, jak každý hospodský má svá pravidla, které většinou nastavuje se svými štamgasty.

Jak se podle vás změnil pivovarský trh a spotřeba piva od doby covidu? Byl covid skutečně takovým předělem?
Covid byl pro celý gastrosegment zásadním zlomem. Spousta lidí odešla z gastronomie i hotelnictví a už se do těchto oborů nevrátila. Vidíme to na nedostatku kuchařů i provozovatelů, kteří zcela změnili životní směr. Práce v restauracích a hospodách je náročná, často zahrnuje večery, víkendy. Změnilo se i spotřebitelské vnímání piva, změnila se filozofie přístupu k pivu i k návštěvě hospod.

To jsou hospody, co maloobchod? V době covidu byl přece velký nárůst prodejů přes obchody a rozvozy.
Ano, v době uzavření hospod se všichni snažili najít cesty, jak přežít. My jsme posílili rozvozy piva domů, což lidé ocenili. Po znovuotevření se ale poptávka vrátila k původním hodnotám, i když už ne v takovém rozsahu jako před pandemií. Covid prostě některé kanály osekal a už se nevrátily na původní úroveň.

Rozvoz piva, tedy online prodej, provozujete už dlouho. Zvláště v době covidu e-shopy tvrdily, že se konečně zcela zásadně promění přístup zákazníků k nakupování. Změnilo se něco v chování zákazníků v rámci tohoto kanálu?
Rozvoz provozujeme v Praze přes deset let a máme jasně danou cílovou skupinu. Jsou to naši fanoušci, lidé, kterým vyhovuje pohodlí rozvozu, nebo například zákazníci s bezlepkovou dietou, kteří vědí, že jim bezlepkové pivo doručíme až domů. Část zákazníků nám ale přetahují velké platformy jako Košík nebo Rohlík, i když v Košíku jsme také přítomní. Online nákupy vyhovují převážně starší generaci nebo ženám. Rozvoz si držíme jako doplňkovou službu, která má i marketingový efekt. Ekonomicky je cílem být alespoň na nule, ale důležité je, že služba podporuje značku.

Jaké komunikační kanály vám dávají největší smysl? Televize logicky nebude pro regionální pivovar efektivní.
Je to mix. Pracujeme s omezeným rozpočtem, takže musíme být efektivní. Tisk a billboardy v našem měřítku nefungují. Největší efekt má kontaktní marketing, tedy osobní kontakt s hospodskými, eventy, drobný branding, POS materiály, merchandising. Lidé mají rádi trička, samolepky, drobné dárky spojené se značkou. Digitální kanály mají smysl, ale přímo do hospody vám asi nikoho nepřivedou. Pořád platí, že nejvíc funguje doporučení – když někdo ochutná naše pivo a přesvědčí hospodského, aby ho zařadil do nabídky. Kontaktní marketing je pro nás klíčový, i když je nákladný a vyžaduje osobní nasazení.

Zkoušíte i moderní formy aktivace, například pubkvízy?
Ano, pubkvízy jsou dnes velmi populární i díky různým televizním soutěžím. Funguje to tak, že specializovaná firma domluví podmínky s provozovatelem, a vy můžete být partnerem nebo dodavatelem cen. Pubkvízy přitahují různé skupiny – některé hospody je pořádají pravidelně a mají velký úspěch. Lidé se díky nim odtrhnou od mobilů a opravdu spolu komunikují. Je to jiný způsob, jak budovat komunitu a značku v hospodách.

Když zůstaneme u digitální komunikace, zaregistroval jsem, že jste aktivní hlavně na Facebooku, Instagramu a YouTube. Jaká je vaše filozofie ohledně sociálních sítí? Je to spíš „musíme tam být“, nebo v tom vidíte větší potenciál?
U sociálních sítí je to hlavně o tom, že potřebujete někoho, kdo bude neustále tvořit obsah, který je pro tu konkrétní síť zajímavý. To je u nás první problém. Jako tradiční pivovar nemáme každý týden nějakou novinku, což je na rozdíl od minipivovarů, které stále vaří něco speciálního, naše výhoda i nevýhoda. My říkáme: „Chvála Bohu, nic nového, děláme to pořád stejně.“ A ta „stejnost“ je pro nás typická.

Navíc, tvorba kvalitního a pravidelného obsahu je časově i finančně náročná. My nejsme typ influencera, jako je třeba „těhotný kuchař“, který má obrovský dosah, a navíc ho dokáže monetizovat. My jsme v tomto ohledu spíš donátorem – koupíme si prostor, občas se objevíme na Seznamu, ale zásadní kampaně si dovolit nemůžeme a ani nechceme. Věříme, že nám pomáhá hlavně komunita, která nás má ráda a sdílí náš obsah.

Takže vaše přítomnost na sítích je spíš ta varianta „must have“?
Přesně tak. Když někdo aktivně hledá informace o Ferdinandovi, najde nás na Facebooku nebo Instagramu. Komunikujeme tam dění v pivovaru, pozvánky a termíny akcí, občas něco tematického, jako třeba bylo zelené pivo na Velikonoce. Ale neinvestujeme do dlouhodobých nebo velkých kampaní. V obsahu jde často víc o vizuální stránku – co člověka zaujme, co je vtipné nebo hezky zpracované. Snažíme se, aby to bylo autentické a odpovídalo naší značce.

Jak využíváte sociální sítě v rámci akcí a spoluprací?
Největší smysl nám dává, když jsme součástí nějaké akce, ať už jsou to pivovarské slavnosti, koncert, sraz harleyářů nebo třeba pěší pochod. Místa, kde pivo je logickým doplňkem. Tam můžeme využít naše kanály k propagaci, ale zároveň spolupracujeme s organizátory na sdílení obsahu a rozpočtu. Pro nás je klíčové být na místě, kde si lidé mohou naše pivo ochutnat, a zároveň podpořit akci třeba cenami do soutěží nebo drobnými dárky. Je to efektivnější než investovat do plošné reklamy.

Navíc většina našich aktivit má teritoriální charakter. Akce v Benešově nebude zajímat někoho v Brně, kromě skalních fanoušků. Proto se soustředíme na lokální spolupráce a podporu komunitních akcí. Vizuální obsah, jako jsou fotky a videa z pivovaru, funguje dobře, ale přenést emoci a příběh značky do online prostředí je složité.

Benešovský pivovar má ale silný historický příběh, který je reálně spojen s osobou císaře Františka Ferdinanda. To se špatně „prodává“?
Naše zkušenosti jsou takové, že agentura třeba navrhne natočit video nebo vytvořit obsah, ale pak je potřeba investovat miliony do nákupu mediálního prostoru, aby se obsah dostal k lidem. To si nemůžeme dovolit a ani nevíme, jestli by to mělo efekt. U malých značek je marketing vždy trochu alchymie – buď investujete obrovské peníze, nebo doufáte, že se něco „chytí“ organicky. Někdy pomůže náhoda, někdy správné načasování.

Spojujete se s různými akcemi – kromě studentských jsem si všiml, že jste byli i na veletrhu erotiky. To jsou dost nesourodé akce. Podle čeho si místa vybíráte?
Proč bychom na jedné nebo druhé akci být měli, nebo neměli? Pivo je pro každého a my se neomezujeme jen na vybrané akce. Ve skutečnosti je to spíš otázka kontaktů a dlouhodobé spolupráce. V našem případě firma, která pořádá veletrh erotiky, zároveň organizuje i jiné akce, například legendární Open Air na Strahově, což je zahájení akademického roku pro ČVUT. Stejně tak jsme přítomní na akcích Zemědělské univerzity a dalších studentských eventech. Není za tím žádná kalkulace typu „pojďme na erotický veletrh, protože nám to zvýší výstav o 20 %“. Je to spíš o tom, být součástí různorodé komunity a nebát se ukázat, že pivo patří ke každé příležitosti.

To je vlastně podobné, jako když někdo řeší, jestli má jeho mediamix obsahovat bulvární média…
Přesně tak. Vždycky říkám, že je třeba na to koukat profesionálně. Blesk je nejčtenější deník v zemi, je v něm naše cílová skupina, a kdyby nebyl tak drahý, tak v něm budeme taky inzerovat.

Z pohledu marketingu je pivo vlastně produkt, který prochází napříč asi všemi sociálními skupinami. Nebo se pletu?
Rozmanitost návštěvníků hospod je na českých hospodách to nejhezčí. Perfektně to kdysi zachytil televizní seriál Hospoda, kde byla krásně vidět typologie hostů. A přesně tak to v reálu je. Když sedím v naší hospodě a z jedné strany se bavíte s člověkem, který druhý den předává filmové ceny, vedle něj je kameraman, pak vědec a nakonec i nějaká vylitá hlava… Ta pestrost a přirozená komunikace je kouzlo české hospody a důvod, proč má pivo tak univerzální místo v naší společnosti.

Zastavme se u mladých spotřebitelů. Jak dnes pijí studenti a jak vznikla myšlenka vytvořit speciální „studentské“ pivo? Co vás k tomu vedlo?
Impuls přišel z vedení Matfyzu, které řešilo, jak oslovit studenty, aby se více identifikovali s univerzitou, zejména v Praze, kde je konkurence škol obrovská a prostředí anonymní. Cílem bylo nabídnout něco unikátního, co by studenty spojilo. Tak vzniklo π - Pěkný číslo a nealko Slušné číslo. Narazili jsme nicméně na problém s distribucí. Univerzita nemá pevně v rukou všechny kanály – menzy, koleje, školní bary nebo rekreační zařízení nejsou vždy pod její správou. Takže upřímně, v praxi je obtížné dostat produkt efektivně k této cílové skupině a aby se navíc ještě s produktem identifikovali. Univerzitní merch, třeba mikinu, si koupí, ale že by žili produkty školy, to už tolik neplatí.

Často se zmiňuje trend, kdy mladí lidé dnes pivo i jiné alkoholické nápoje pijí méně. Můžete to potvrdit?
Spotřeba piva mezi mladými opravdu klesá. Mám dva syny na vysoké škole – jeden v Brně, druhý v Rakousku – a oba potvrzují, že v klubech dnes popíjí spíš energetické nápoje v kombinaci s nějakým panákem nebo míchané drinky. Pivo je pro ně spíš doplněk, ne hlavní nápoj večera. Ale je otázka, jestli si cestu k pivu nehledají až časem, protože nyní zrovna sledují věci, které jim připadají trendy.

Máte kromě studentů i další zájmové komunity, na které byste se chtěli více zaměřit?
Určitě. Každá komunita je nějak definovaná – teritoriálně nebo zájmově. Pro nás jednou z takových skupin jsou třeba lidé s bezlepkovou dietou. Nabízíme už čtyři druhy bezlepkového piva, takže pokrýváme poměrně široké spektrum. Tito zákazníci si naše pivo často objednávají domů nebo ho vyhledávají v restauracích zaměřených na speciální stravování. Měli jsme dokonce i pozitivní ohlas od Rickyho Gervaise, který je v Británii poměrně známou osobností a označil naše pivo za nejlepší, jaké kdy pil. Vedle toho jsou pro nás důležité i regionální komunity „okolo komína“ – hasiči, různé spolky, sportovní kluby, garážisté. Jako klasický pivovar musíme zasahovat do všech těchto oblastí, od amatérského sportu po společenské akce.

A jak vypadá vaše rozdělení mezi prodej „okolo komína“ a zbytek trhu?
Dominantní je pro nás stále region – Benešovsko, Vlašimsko a částečně Praha. V těchto oblastech jsme logisticky silní, můžeme rychle reagovat a dobře podporovat místní akce. Pokud máme podpořit něco dál, například ve Zlíně, je to už výrazně složitější. Navíc dnes už ani Benešov není tím, čím býval. Mnoho lidí tam sice bydlí, ale pracují v Praze a tráví tam i volný čas. Když Benešovští říkají, že jdou do kina, myslí tím často kino na pražském Chodově, ne v Benešově. Podobné je to s dalšími aktivitami. Takže regionální identita se rozvolňuje a je těžší ji udržet.

Pořádáte ve svém pivovaru turistické prohlídky?
My nejsme primárně „koukací“ pivovar, pořád jsme hlavně výrobní podnik. Nemáme prohlídkové trasy jako některé jiné pivovary, které z toho udělaly zážitek. Máme opravený pivovar, krásnou historickou varnu a sladovnu, ale výrobní část už není tak atraktivní – technologie dostaly přednost před architekturou. Naše budovy vás nenadchnout. Když někdo přijde, může být nadšený z detailů, jako je naše historická sladovna, odkud vyvážíme slad do celého světa, nebo železná varna z roku 1934, která dává pivu specifickou chuť. To je naše odlišení. Nesnažíme se napodobovat velké průmyslové pivovary, kde je vše v nerezu. U nás je pořád cítit historie a řemeslo.

Když stavíte na tradici, jaký je váš přístup k inovacím?
Inovace v našem pojetí nejsou prioritou. Aktuálně nabízíme 15 druhů piv, včetně speciálů, ale všechno jsou to spodně kvašené ležáky. Do jiných pivních stylů technologicky nemůžeme jít. Jednak kvůli tomu, že naše stará technologie je postavená právě na spodně kvašené pivo. Máme otevřenou spilku, takže bychom museli používat jiné druhy kvasnic, což by znamenalo riziko kontaminace. A další důvod je lidský faktor. Naši lidé jsou s pivovarem spojeni často celý profesní život, jsou opravdu specialisté na ležák, naopak například IPA by nemusela dopadnout dobře. Proto zůstáváme u toho, co umíme nejlépe. V tom vidím naši klíčovou odlišnost.

To zní jako zásadní rozdíl oproti minipivovarům, které často experimentují s těmito „nečeskými“ styly.
Přesně tak. Výhodou minipivovarů je možnost malých várek – jedna várka je třeba 10 hektolitrů, což jim umožňuje experimentovat a případné chyby je ekonomicky nezničí. U nás je jedna várka v průměru 250 hektolitrů, tedy 50 tisíc piv. To už je úplně jiná liga – nemůžeme si dovolit riskovat. Minipivovary ale udělaly pro český trh dvě zásadní věci: otevřely lidem oči, že existují i jiné pivní styly, a zároveň ukázaly, že ne všechno musí být dokonalé. Někdy se pivo povede, jindy ne – to je realita malovýroby. U pivovarů našeho typu jsou však zásadní dvě věci: stálost a technologická kvalita. Proto máme vlastní laboratoř, archivujeme každou šarži piva a držíme si kontrolu nad surovinami, včetně vlastní sladovny. A na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů je u nás stále hlavní proces v rukou lidí, ne počítačů – maximálně máme teploměry, ale rozhodující je zkušenost zodpovědnost všech lidí v pivovaru.

Ekonomické tlaky na výrobu piva bývají dnes neúprosné. Jak obchod, finance nebo přímo vy mluvíte sládkovi do jeho práce?
Jarda Lebeda, sládek, který u nás vaří, má naprostou důvěru a odpovědnost. Nediktuji mu složení piva, chci po něm, aby vařil pivo „na svou hubu“, tedy podle svého řemeslného citu a zkušeností. Náš hlavní sládek je ve Ferdinandovi celý život. Nastoupil hned po škole a prošel si všemi pozicemi. Další náš kolega nyní odcházel do důchodu po 52 letech v pivovaru. To je obrovská kontinuita a zkušenost, která se promítá do každé várky. Stejně tak mistři na jednotlivých úsecích – většina z nich má stejnou školu, podobný příběh, někteří přišli z velkých pivovarů, kde ale pivo vlastně nikdy neviděli, jen mačkali tlačítka podle tabulky. U nás je to pořád o lidech a jejich znalosti procesu.

Řada pivovarů je smutná z toho, že lidé méně chodí do hospod a rozmáhá se tzv. garážové popíjení. Co si o něm myslíte?
My naopak garážové popíjení vítáme. Každé pivo, které prodáme, si zaslouží poděkování. Ať už si pivo zákazník dá v hospodě, doma nebo v garáži. Doba se změnila a distribuce je dnes mnohem pestřejší. Pokud spotřebitel nejde do hospody, ale koupí si pivo v obchodě, je to pořád pro pivovar klíčový prodejní kanál. Zásadní je, že pivo najde svého konzumenta. Když se podíváme na cenovou politiku některých pivovarů, tak cenové nůžky mezi prodejem v řetězci a hospodě se už rozevřeli natolik, že si lidé raději koupí pivo domů. A když už v obci hospoda není, což je čím dál častější, je domácí nebo garážové popíjení vyloženě přirozenou volbou. My jsme na to zareagovali i prakticky. Připravili jsme instruktážní videa, jak správně sestavit a čistit domácí chlazení, jak pivo čepovat a skladovat, aby si lidé mohli vychutnat kvalitní pivo i mimo hospodu.

Na chalupě sleduji, jak vedle sebe v symbióze funguje tradiční hospoda, bistro zaměřené na turisty i různé ad hoc setkávání u akcí a u některých sousedů. Je tohle to optimum?
Přesně tak, každý si najde svůj způsob. Jediné, co mě na tom někdy mrzí, když náhodou narazím na hospodské, u kterých je jasné, že jim jde čistě o peníze. Setkal jsem se s případy, kdy hospodský řekne: „Co mi dáte? Jeden pivovar nabízí 300 tisíc, tak když mi dáte 500, půjdu k vám.“ Tady už nejde o pivo nebo zákazníka, ale jen o obchod. V takových případech je jedno, co se točí, protože místní vypijí, co jim hospodský naservíruje. Hospody pak přestávají přemýšlet o tom, co nabídnout zákazníkovi, a ztrácejí nezávislost.

Pojďme k něčemu pozitivnímu. Vaše humnová sladovna je u nás i v zahraničí unikátem. Jaký má pro vás význam z hlediska obchodní reputace?
Naše sladovna je opravdu výjimečná, a kdyby byla třikrát větší, tak její produkci v zahraničí prodáme. Snažíme se držet rovnováhu mezi tím, co dodáváme na český trh a co vyvážíme. V Česku od nás odebírá asi 50-60 minipivovarů.

Nabízíte slad aktivně, nebo poptávka přichází sama?
Nenabízíme, poptávka přichází sama. Když se někde objevíme, zákazníci nás sami oslovují, že by rádi náš slad. Každý, kdo se pohybuje v pivovarnictví nebo surovinách, o nás ví.

A pomáhá vám export sladu i při prodeji piva v zahraničí?
Rozhodně. Je to silný argument, který nám pomáhá představit naše pivo jako autentické. Zahraniční trh je ale velmi specifický a prosadit se na něm je extrémně složité. Čím dál jsme od České republiky, tím méně tamní zákazníci rozlišují konkrétní značky, ale vnímají nás prostě jako „české pivo“. A naše sladovna nám pomáhá otevírat dveře.

Pomáhá vám sladovna i na domácím trhu?
Rozhodně ano, vlastní sladovnu má asi pět šest pivovarů. Když jednáme s partnery a zjistí, že máme vlastní sladovnu, začnou se o nás zajímat víc. Je to argument, který v obchodě často dobře funguje.

Co vám dnes nejvíc komplikuje život v pivovaru?
Kromě toho, že roste cena lidské práce, což výrazně zvyšuje výrobní náklady, tak největší komplikací je samotný stát. Daně jsme už zaplatili, a teď nás čekají ještě vyšší, včetně vyšší daně z nemovitosti, což je podle mě trestná daň. Platíte ji z majetku, který už jednou zdaněný byl, a teď z něj odvádíte znovu. To je pro podnikání, jako je pivovar, opravdu velká zátěž. Další věc je nečitelnost státní politiky. Každý politik slíbí stabilitu, ale když se dostane k moci, potřebuje rychlé výsledky, takže přijde s krátkodobými opatřeními. Typickým příkladem je tzv. konsolidační balíček současné vlády – místo aby daně snížili, tak je zvedli. To je pro podnikání demotivující. Pak tu máme problém s DPH na čepované pivo. Po změně DPH hospodští hledají důvod, proč zdražit, a často to svádějí na pivovar. Přitom my jsme cenu piva téměř dva roky nezvyšovali. Ale hospodský má vyšší náklady, takže zdraží a zákazník to vnímá jako vinu pivovaru.

Pivo od časů covidu výrazně zdražilo. Poroste cena i nadále?
Po každé krizi, jako byla naposledy výrazná inflace, se změny v chování spotřebitelů projeví se zpožděním. Peněženky vysychají, lidé začnou šetřit a omezovat spotřebu. Věřím, že vlna zdražování je za námi a ceny se ustálí. Zažil jsem několik krizí. V roce 2008-2009 jsme v čase finanční krize nemohli zdražit, protože okolní prostředí to neumožňovalo. Teď je to podobné. Jdeme do vlastní marže, abychom udrželi zákazníka.

Využíváte nějaké podpůrné programy, dotace nebo jakoukoliv pomoc od státu?
Dotace jsme využili, protože je to dnes realita trhu. I když se všichni snaží, je to běh na dlouhou trať a celá administrativa, zdůvodňování a dokládání všeho možného stojí obrovské úsilí. Ty podmínky jsou ale často složité a někdy až absurdní. Záleží třeba i na tom, jestli máte nějakou značku kvality, jako je Regionální potravina nebo Klasa. Když ji máte, získáte body navíc. Abychom získali body, pořídili jsme si – za nemalé peníze - i certifikaci HACCP. Podobně jsme kdysi měli i označení Regionální potravina. To se uděluje na pět let a v poslední době už nám ho neudělili s tím, že ve Středočeském kraji je prý moc výrobců alkoholu. Navíc je to jen na pět let a podléháte pravidelným kontrolám. Podobně když jsme žádali o Klasu, tak nám bylo doporučeno odstranit označení „skutečné pivo“ z etiket, protože by to mohlo naznačovat, že ostatní piva nejsou skutečná, a to navzdory tomu, že označení máme dlouhodobě registrované, Takže žádat o jakoukoliv podporu chce silné nervy.

Už několik let se v Česku pohybujeme kolem pěti set minipivovarů, které v minulosti rostly jak houby po dešti. Znamená to, že je trh nasycený?
Myslím, že ano. Pivovary neustále vznikají i zanikají, ale celkový počet se drží kolem téhle hranice. Příběhy, které se za nimi skrývají, jsou různé. Typickým příkladem jsou pivovary, kde je za projektem někdo s volnými prostředky, třeba lidé, kteří prodali nějaký jiný byznys, koupili nemovitost a rozhodli se, že tam udělají pivovar. Je to způsob, jak investovat peníze a mít vlastní projekt, který je vidět. Jiná cesta je, že někdo začne stavět síť pivovarů pod jednou značkou. Některé minipivovary jdou cestou expanze, akvizic a budování řetězců, což je dnes běžné. Ale stále platí, že úspěch závisí na cílové skupině a na tom, jaký produkt nabídnete.

Hodně se dnes řeší obaly, především sklo versus PET a zálohový systém potažmo recyklace PET lahví. Jste pro?
Já si především stále kladu otázku, proč se víc nemluví o výhodách skleněných obalů, které jsou ideální z hlediska recyklace a znovupoužitelnosti. Nejlepší obal je ten, který nevznikne, a protože sklo lze recyklovat prakticky donekonečna, tak kdybychom měli jednotné skleněné lahve tak, jako tomu bylo kdysi a jako je tomu v některých zemích, byl by to podle mě ten nejlepší systém. Zavedený systém třídění přes kontejnery funguje, jsme v něm dobří, tak proč ho komplikovat zálohováním PET lahví?

A vaše odpověď na otázku a využití PETu, který nyní odkládáme do žlutých kontejnerů je…?
Přijde mi, že snaha o zavedení zálohování PET lahví a plechovek je spíš politická agenda, než že by byla skutečně promyšlená. Nikdo pořádně neví, co s vytříděným materiálem. Třídící linky nejsou dostatečně připravené, nemají kapacitu. Rakousko s tím mělo problémy, Švýcaři PET spalují, protože plasty jsou energeticky hodnotná surovina z ropy. Vyrábět z recyklovaného PETu je drahé a výsledné produkty mají omezené využití a na rozdíl od skla PET nelze recyklovat stále dokola. PET lahev pro pivo navíc vyžaduje vnitřní ochrannou membránu, která komplikuje recyklaci. Materiál z pivních PET lahví se tak často používá na jiné produkty, jako jsou koberce nebo textilní vlákna. Recyklace má proto své limity. Místo abychom systémy komplikovali, měli bychom hledat rozumnou míru a podporovat obaly, které jsou skutečně udržitelné a znovu použitelné, jako je tradiční a jednotná skleněná lahev.

Až 35 tun takzvaného skleníkového plynu, v tomto případě oxidu uhličitého (CO₂), nevypustí za rok do ovzduší benešovský Pivovar Ferdinand díky tomu, že si pořídil novou technologii pro plnění tanků, sudů, lahví a transport piva ve sklepě.

Takzvaný inertní plyn, jímž CO₂ je, potřebuje výrobna piva pro plnění všech uzavřených nádob na pivo. Pivovar Ferdinand díky projektu nahradil většinu oxidu uhličitého dusíkem z vlastního generátoru.

„Loňský projekt spolufinancovaný Evropskou unií umožňuje zefektivnit výrobu a ušetřit náklady na nákup oxidu uhličitého. Letos chceme investovat i do sladovny a chystáme obnovu nových přetlačných tanků v ležáckém sklepě,“ sdělil jednatel benešovského pivovaru Petr Dařílek.

Nová technologie firmě zefektivňuje výrobu díky automatizaci a digitalizaci a uspoří náklady na nákup plynu. Loni pivovar podle Dařílka investoval do technologií kolem 1,5 milionu korun, výše letošních investic ještě není známa.

Pivovar zaměstnává tři desítky lidí a v posledních letech má roční výstav kolem 21 tisíc hektolitrů piva. Zatím se mu ale nedaří dosáhnout předcovidové úrovně, kdy ročně vařil až 28 tisíc hektolitrů.

Podle Dařílka je od období pandemie a nucených karantén trend takový, že lidé se stále častěji místo restaurací scházejí po garážích nebo v různých spolcích.

„Před covidem to začalo EET, pak zákazem kouření. V současné době je to ještě inflace a nesmyslně vysoko nastavené ceny piva samotných provozoven," míní Petr Dařílek o vlivech snižující se spotřeby piva v klasických restauracích a hospodách.

Přesto pivovar v dubnu uvedl na trh další bezlepkové pivo, polotmavý ochucený ležák. Novinkou hlavně pro příznivce rozvážkové služby po Praze a okolí je možnost platit bitcoiny.

Na svátek Ferdinanda v pátek 30. května pivovar chystá mezi 15. a 19. hodinou den otevřených dveří. Návštěvníci budou moci zdarma nahlédnout do humnové sladovny, uvidí zrekonstruovanou varnu i ležácké sklepy.

Benešovský Pivovar Ferdinand si pořídil novou technologii pro plnění tanků, sudů a transport piva ve sklepě. Loňský projekt spolufinancovaný z EU mu umožnil zefektivnit výrobu a ušetřit náklady na nákup oxidu uhličitého. Letos má pivovar v plánu investici do sladovny a chystá obnovu nových přetlačných tanků v ležáckém sklepě, sdělil ČTK jednatel Petr Dařílek.

Benešov 25. května (ČTK) - V pivovaru je nutné mít k dispozici takzvaný inertní plyn pro plnění všech uzavřených nádob na pivo, jako jsou tanky, sudy či lahve. Pivovar díky projektu nahradil většinu oxidu uhličitého dusíkem z vlastního generátoru. "Tím planetě ušetříme ročně cca 35 tun CO2 vypuštěného do ovzduší," řekl Dařílek. Pořízená technologie také zefektivňuje výrobu díky automatizaci a digitalizaci a uspoří náklady na nákup oxidu uhličitého. Loni pivovar podle Dařílka investoval do technologií kolem 1,5 milionu korun, výše letošních investic ještě není známa.

Pivovar s 30 zaměstnanci má v posledních letech roční výstav kolem 21.000 hektolitrů piva. Nedaří se mu tak dosáhnout předcovidové úrovně, kdy ročně vařil kolem 28.000 hektolitrů. Podle Dařílka je od období pandemie a nucených karantén trend takový, že lidé se stále častěji místo restaurací scházejí po garážích nebo v různých spolcích. "Před covidem to začalo EET, pak zákazem kouření. V současné době je to ještě inflace a nesmyslně vysoko nastavené ceny piva samotných provozoven," míní Dařílek.

Pivovar v dubnu uvedl na trh další bezlepkové pivo, polotmavý ochucený ležák. Novinkou hlavně pro příznivce rozvážkové služby po Praze a okolí je možnost platit bitcoiny. Na svátek Ferdinanda 30. května pivovar chystá den otevřených dveří. Návštěvníci budou moci nahlédnout do humnové sladovny, uvidí zrekonstruovanou varnu či ležácké sklepy.

Který pivovar a jeho produkt je podle spotřebitelů z Benešovska nejlepší? To byla otázka, na kterou deset dnů na konci ledna odpovídali nejen štamgasti.

Vzhledem k tomu, že se přímo v okrese Benešov nacházejí pouze čtyři výrobny piva - Pivovar Ferdinand Benešov, vlašimský Restaurační pivovar Na Vývoji, Minipivovar Špácal z Louňovic pod Blaníkem a Minipivovar Vlčák Miřetice, přidali jsme do zmiňované ankety ještě stejný počet varen z okolí - Pivovar Velkopopovický Kozel, Velké Popovice (PV), Pivovar Hubertus, Kácov (KH), Minipivovar Chotoviny (TA) a Restaurační pivovar Vítek z Prčice, Sedlec-Prčice (PB).

Nejvíc hlasů získal Pivovar Ferdinand. Jako cenu pro vítěze jsme slíbili rozhovor se zástupcem vítězné společnosti. Na otázky Benešovského deníku tak odpověděl sládek Pivovaru Ferdinand, Jaroslav Lebeda.

Jak nahlížíte na různé ankety nebo soutěže piv? V každé rozhoduje o výsledku někdo jiný – jednou to jsou spotřebitelé, tedy laici, podruhé třeba na slovo vzatí odborníci… Má vítězství v jednom či druhém nějaký dopad na samotnou výrobu piva?
Obě vítězství nám samozřejmě udělala velkou radost a uvidíme, zda se letos navýší prodej naší dvanáctky. Zatím tedy vaříme dle plánu bez ohledu na vítězství.

Protentokrát je dobojováno. Čtenáři a často současně také štamgasti, hlasovali v anketě Benešovského deníku o tom, který mok si v jejich očích a také chuťových pohárcích zaslouží titul Krále piv na Benešovsku. Při vybírání svému oblíbenému nápoji poslali celkově 10 431 hlasů!

Bezpochyby nepříliš překvapivě získal jejich největší porci, více než polovinu (5557 hlasů), benešovský Pivovar Ferdinand. A právě s jeho zástupcem Benešovský deník chystá rozhovor.

Každý sportovec potvrdí, že mnohem těžší, než jedno vítězství, je další setrvání na vydobytém postu. A právě tak trochu jako ve sportu se uvedená pravda může vztahovat i na pivo z benešovského Pivovaru Ferdinand.

Ten si totiž během loňského roku udržoval skvělou chuť svého světlého ležáku Premium, což mu to nakonec vyneslo titul Český ležák 2024.

Město Benešov s potěšením gratuluje místnímu pivovaru k mimořádnému úspěchu. Světlý ležák Premium byl vyhlášen Nejlepším ležákem v České republice za rok 2024. Ocenění udělilo prestižní občanské sdružení První pivní extraliga (PPE), které každoročně hodnotí světlé ležáky z pivovarů po celé republice.

Prezident PPE Ladislav Jakl k výsledku uvedl: „Světlý ležák Premium si zachoval špičkovou úroveň v průběhu celého roku, protože základní kola, semifinále a finále dělí od sebe několik měsíců.”

Tento výsledek je skvělým oceněním poctivé práce celého týmu benešovského pivovaru, který svou kvalitou těší nejen milovníky piva v Benešově, ale i daleko za jeho hranicemi. Gratulujeme a děkujeme za radost, kterou svým úspěchem přinášíte.

Jak vypadá tradiční výroba benešovského piva? Právě to se mohou zájemci a to dokonce zcela zdarma dozvědět dvakrát ročně přímo v Pivovaru Ferdinand.

První takovou příležitost mají na jaře, druhou pak na podzim. Jarní termín přitom vyšel tentokrát na pátek 24. května, kdy se koná Den otevřených dveří.

Prohlídku pivovaru s historií dlouhou téměř 130 let poutavým komentářem doplňuje David Rýdl. „Chceme našim návštěvníkům ukázat naší práci,“ říká obchodní zástupce pivovaru s tím, že si prohlídku pivovaru nenechá při každém termínu ujít až tisícovka zájemců.

„Právě proto je lepší si exkurzi předem zamluvit,“ radí David Rýdl a připomíná, že další termín se naskytne až v září při Pivovarských slavnostech.

A jak se pivo v Benešově vaří? Stejně jako v dobách, kdy pivovar z Konopiště do Benešova přenesl arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Pivovar v Benešově, který má ve znaku dva medvědy jako odkaz na medvědy konopišťské, má ale historii ještě delší. Poprvé se o něm píše už v roce 1495 stejně jako o pivovaru v Konopišti.

Tento zámek u Benešova koupil následník rakousko-uherského trůnu od zadluženého Františka Eugena Lobkowicze v roce 1887. O nějakých deset let později se konopišťský pán rozhodl, že v Benešově postaví pivovar a ten se po kolaudaci v roce 1898 stal nejmodernějším v celé dualistické monarchii. Jeho běžný provoz začal v březnu 1898.

Zlatavý mok s pěnou se ve městě u Konopiště, kde stával původní pivovar, vaří už od roku 1897. Majiteli zámku se znelíbilo sousedství hospodářských budov včetně pivovaru vedle jeho nového luxusního sídla, proto veškerý majetek vykoupil, zbořil a na jeho místě mezi Zámeckým, nyní Konopišťským rybníkem, vybudoval anglický park. Pivovar ale František Ferdinand d´Este jen tak zrušit nemohl. Jako majitel Velkostatku Konopiště ho ve svém portfoliu nutně potřeboval. Proto výrobu piva přenesl do Benešova.

„A tady se pivo vaří beze spěchu a tradičním způsobem i nyní ve 21. století,“ potvrdil jednatel Pivovaru Ferdinand Petr Dařílek. „Žádné technologické vymoženosti tu nehledejte. Ferdinand si zakládá na ruční práci a poctivě ošetřeném pivu. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary s českým kapitálem,“ dodal jednatel s tím, že kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci, kteří v Benešově pracují desítky let.

Ještě déle ale pracuje pivovar. Už je to 125 let, co František Ferdinand d´Este výrobu piva v Benešově zahájil. A to také příležitost k oslavám. Ty Pivovar Ferdinand naplánoval na dobu, až se lidé vrátí z prázdnin a dovolených, na druhou zářijovou sobotu. Každý z hostů bude mít možnost ochutnat veškerý sortiment včetně letošního Vídeňského ležáku a speciální čtrnáctky Pěkný číslo, kterou vyvinul pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Na své si přijdou ale také abstinenti. Těm nabídneme tři druhy nealkoholických piv. A děti zase potěšíme třemi druhy limonády Ferdináda – malinovkou, pomerančovou a stále více oblíbenou bezinkovou s mátou,“ připomněl jednatel.

Prosím pivo a jeden půllitr
Pivo si i tentokrát budou moci návštěvníci nechat načepovat do vlastního skleněného půllitru, který bude k dostání přímo v areálu pivovaru.

Zkrátka na slavnostech nepřijdou ani vegetariáni. V nabídce budou masové i veganské burgery, grilované sýry, burgery s hovězím masem nebo trhaným vepřovým, plněné bagety, srbské plejskavice, grilované kýty či kančí klobásy, lívanečky, palačinky naslano i nasladko nebo točené zmrzliny. Nebude chybět ani klasická česká buchta, koláče či čerstvá káva.

„O hudební doprovod se při tom všem postarají oblíbené, převážně místní kapely několika hudebních žánrů. Celý program odstartuje benešovská country kapela Ostří Bobři. Poté přijde na řadu pop-rockový Kaktus Verde, písničkář Štěpán Kojan nebo irský rock z Českých Budějovic v podání Pirates od the Pubs. Kapela The Beautifuls či Dirty Blondes s charismatickou zpěvačkou Danou Yousifovou fanoušky zaujme svým rock´n´rollem a kapela Lahvátor zase pivním rockem,“ dodal Petr Dařílek s tím, že letošní slavnosti okoření i bubenické vstupy Líšamanů a také folk-rocková Bílá nemoc.

Na pivovarském dvoře nebude chybět ani automobilový závodník Adam Králík a jeho unikátní vůz. Zájemci budou moci znovu i na exkurzi humnové sladovny, nově zrekonstruované varny či ležáckých sklepů. Malí budou mít na slavnostech svůj dětský koutek.

Brány pivovarského dvora se otevřou v sobotu 10. září ve 13 hodin.

Matematicko-fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským připravil nové pivo — Slušné číslo. Po Pěkném čísle, o kterém jsme psali nedávno, se tak jedná o další nápoj, který vzniká ve spolupráci Pivovaru Ferdinand z Benešova a studia Autority.

Slušné číslo je nové nealkoholické pivo, které je mladším sourozencem už zavedeného Pěknýho čísla. Je univerzitním nealkoholickým pivem, které obohatilo jak nabídku stravovacích zařízení Univerzity Karlovy – Culina Carolina, tak později i běžnou distribuční síť. V obecném povědomí není Matematicko-fyzikální fakulta UK zapsána jako instituce, která se věnuje vývoji nových nápojů. Přesto dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na nových technologiích či exaktních měřeních vlastností a kvality pivních nápojů.

„Jako doplnění k Pěknýmu číslu, které je 14tka, nám přišlo velmi vhodné připojit „slušného bráchu“, který má nulový obsah alkoholu. Jednoduchý a snadno rozpoznatelný název obou piv umožňuje výbornou orientaci mezi oběma pivy hned na první dojem.“