Čím se bavili lidé v podzámčí před více než sto lety? Jak se v Českém Krumlově vařilo pivo? A kdo byla Anna z Rogendorfu? To se dozví návštěvníci v obnoveném areálu bývalého pivovaru. Komplex s několika expozicemi nese nově název Port 1560 podle roku, kdy v sousedství zámku poprvé uvařili pivo.

Jednou z nejstarších částí bývalého pivovaru je palác Anny z Rogendorfu. „To byla matka Viléma z Rožmberka a Petra Voka, vdova po Joštovi z Rožmberka. Byla klíčovou postavou, pro níž bylo vybudováno vdovské sídlo. Nyní se nacházíme dole v rytířském sále, před sebou máme gotické klenby s renesančním zdobením,“ ukazuje ředitel areálu Port 1560 Miroslav Březina.

Když návštěvníci vystoupají do prvního patra, přesunou ze z období renesance do počátku 20. století. „Zde se dozvíme, kdo byli měšťané, jak žili, jak trávili volný čas,“ popisuje Miroslav Březina.

K vidění je vybavená kuchyně z druhé poloviny 19. století, v další místnosti zase funkční flašinet. „V každém patře máme zároveň interaktivní dotykové obrazovky, na kterých si můžete nastudovat další informace a zároveň jsou tam kvízy,“ dodává ředitel areálu.

Návštěvníci se dostanou do míst, kde se po staletí vařilo pivo. „Nacházíme se ve čtyřnádobkové varně. Zde se vařilo pivo v 19. století a po velké rekonstrukci v roce 1915 nepřetržitě do roku 2014. Poté jsme výrobu piva přesunuli do vedlejší zrekonstruované budovy, do již moderní výroby,“ uvádí Miroslav Březina.

V bývalém pivovaru podle něj zůstaly zachovalé všechny důležité komponenty a části, které se ve varně využívaly. „Nejzajímavějším prvkem mezi dominantními pivovarnickými nádobami je scezovací korýtko z roku 1915. Zde se návštěvník dozví o historii našeho pivovaru, o technologii i třeba to, že hospodou byl ve středověku každý osmý dům ve městě,“ říká.

Naproti varně je část nazvaná Hvozd s expozicí Sny. „V budově Hvozdu může návštěvník objevovat původní pivovarnické sladovnické technologie, které jsou propojené s interaktivní snovou expozicí, která znázorňuje lidské tužby,“ vysvětluje ředitel.

Při obnově bývalého pivovaru narazili dělníci a restaurátoři na několik objevů. „Tento otvor byl zazděný 28. listopadu 1933. Zedníci v něm nechali láhev šaratice a v krásné češtině psaný vzkaz: Toto jsme my zdili v pohnuté době, končila ekonomická krize,“ líčí stavbyvedoucí Oto Šrámek.

Lidé můžou také nově volně procházet celým areálem bývalého českokrumlovského pivovaru a dostanou se tak z Pivovarské ulice na Nové Město nebo do Pivovarské zahrady.

Areál bývalého schwarzenberského knížecího pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově čeká oprava za 250 milionů. Z varny a sladovny budou muzea. Součástí první etapy, která má být hotová do října příštího roku, bude i návštěvnické centrum. V dalších fázích přibude hotel s wellness a konferenční centrum.

Ze zahrady vcházíme úzkým vchodem do bývalého pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově. Od 16. století stojí v centru města, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Nyní budovy zčásti zakrývá lešení. Od loňského prosince tam pracují na první etapě velké obnovy. Rekonstrukce se zatím dotkne čtyř objektů, což je asi jedna třetina celého areálu.

„Jedná se o historickou rekonstrukci, takže se prakticky denně potýkáme s řadou nejrůznějších problémů. Často narážíme na nečekané věci, je to opravdu dynamický proces. Vše se navíc děje pod kontrolou přísné krumlovské památkové péče,“ zdůrazňuje stavbyvedoucí Oto Šrámek, který se při prohlídce pro představitele města a zhotovitelskou stavební společnost Metrostav ujal role průvodce.

„Naším cílem je po letech znovu zpřístupnit tento krásný historický pivovar pro veřejnost a jsem přesvědčený, že výsledek oprav přiláká mnoho návštěvníků,“ podotýká Karel Vavroušek, předseda představenstva Centra Český Krumlov, které spadá pod investiční skupinu Fortunogroup, jež je hlavním investorem projektu.

Za zhruba 250 milionů korun tu nejdřív vzniknou muzejní expozice a návštěvnické centrum. V dalších etapách přibude také hotel s wellness a konferenční centrum. Evropské fondy přispějí do rozpočtu částkou téměř 170 milionů.

„Na projektu mě nejvíce zaujalo to, že celý areál chce investor následně otevřít pro veřejnost. Nové město, jak se tato část Krumlova jmenuje, si takový areál určitě zaslouží. Až bude renovace u konce, tak pivovar vedle sousedících klášterů vytvoří úžasné centrum, kde si návštěvníci užijí historii, kulturu, ale také zrelaxují,“ oceňuje starosta Krumlova Dalibor Carda.

Po provizorní dřevěné lávce překračujeme prohlubeň, v níž se nachází důmyslný větrací systém.

„Je to zajímavé technické řešení, které se kdysi hojně používalo. Zajišťuje pravidelnou cirkulaci vzduchu v budově. Teď nám tady ale způsobilo nečekanou komplikaci, když jsme zjistili, že vedou i do vyšších pater budovy, a museli jsme je pak složitě vysekávat ve zdech,“ popisuje Šrámek problémy související s historickou rekonstrukcí.

Při vstupu do jedné ze čtyř památkově chráněných budov zaujmou holé stěny. Omítka z nich skoro všechna zmizela a je vidět původní vyzdění, na kterém je nanesená tenká sanační vrstva.

„Jedná se o speciální druh omítky, která má za úkol vytáhnout ze zdi sůl. Po každé aplikaci se změří obsah soli a podle toho se rozhodne, kolik úprav je ještě třeba,“ přibližuje Šrámek a dodává, že takových aplikací může být i pět za sebou.

Rám z dob pozdní gotiky
Když stoupáme po schodech na půdu, zastaví se stavbyvedoucí u nenápadného okna v chodbě, jež však ukrývá historický klenot.

„Zde se nachází nejstarší okenní ostění celého pivovaru, uvádí se, že to je rám z dob pozdní gotiky, to je opravdu unikátní záležitost,“ poukazuje Šrámek a vede nás dál na půdu.

„Opravy se samozřejmě dotýkají i střechy, kterou tvoří původní krovy ze 16. století. Všimněte si, že jsou krásně zachovalé, dokonce vidíte všechny spoje i dřevěné čepy,“ komentuje Šrámek.

Nedávno si tu všimli i jedné kuriozity. Některé trámy končí zvláštním způsobem nad zemí a vypadají, jako by je doslova někdo usekl.

„Domníváme se, že je někdo uřízl, aby tu tak zvětšil prostor, je to taková kuriozitka,“ doplňuje Šrámek.

Renovace čeká také varnu i sladovnu, již zvenku zdobí velké otočné komíny z ocele a kde po rekonstrukci bude muzeum sladovnictví. V samotné varně se skrývají zachovalé nádoby na vaření piva, ty jsou ale zatím ukryté pod ochrannou fólií. V budoucnu se stanou součástí expozice muzea pivovarnictví.

„Naším cílem je ukázat návštěvníkům všechno, od interiérů po technické zázemí pivovaru,“ ukončuje prohlídku Šrámek.

Další rozsáhlý pozoruhodný projekt se rozjelv Českém Krumlově. Areál bývalého pivovaru Eggenberg se promění v zajímavé muzejní expozice a otevře se veřejnosti. V pivovaru tak vznikne návštěvnické centrum a ve třech dalších objektech expozice Život a sny lidí v podzámčí i expozice pivovarnictví.

Areál pivovaru se rozkládá v těsném sousedství areálu tří klášterů. Zatímco kláštery se městu podařilo zrekonstruovat v roce 2015, nevyužité historické budovy pivovaru žádnou parádu nedělaly. Jejich renovaci ale v prosinci zahájila společnost Centrum Český Krumlov, která na proměně budov od počátku spolupracuje s městem. A pochopitelně s památkáři, neboť renovované objekty jsou zapsané do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Hotovo má být do října 2022, a to splnit nebude nijak lehké, neboť stavebníky během prací čeká každou chvíli nějaký překvapivý objev, jako například gotické portály, renesanční strop, přízemní sál s klenbami, a pak nezbývá, než části plánované stavby přeprojektovat. S tím se musí vypořádat dodavatel stavby, společnost Metrostav, která tyto situace bere jako výzvu. „Děkuji investorovi, že měl odvahu se ujmout rekonstrukce stavby s takovou historickou minulostí a v závěru i poněkud pohnutou,“ uvedl Karel Volf, obchodní ředitel Metrostavu.

„Vysekal ji ze všech konkurzů a problematických vztahů, očistil ji a na stavbu získal dotaci. Díky tomu jsme dostali příležitost vytvořit s ním jeden tým,“ věří, že si s enormním množstvím stavebních změn pracovníci Metrostavu úspěšně poradí. Jedním z takových objevů je například odhalení renesančních stropů z 16. století v paláci Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Ro᠆žmberka a Petra Voka. Investoři se je rozhodli zrestaurovat, což znamenalo změnit vnitřní dispozice daných prostor. V přízemí paláce se po zbourání příček zase objevil původní sál se sloupy a obloukovými klenbami. Nebo v původním krovu paláce vznikne skleněná pochozí lávka nad tzv. hambalky v konstrukci krovu.

Rekonstrukce se totiž týká části bývalého paláce hraběnky z Rogendorfu, který přiléhá k pivovarské zahradě. Dále ve dvoře pivovaru objektu varny a protilehlého objektu hvozdu – sušárny sladu, kde jsou zachována jejich technologická zařízení. A vstupního objektu hned u brány do pivovaru, ze kterého bude informační centrum.

V budoucnu pak bude rekonstrukce zbývající části areálu pivovaru pokračovat. Tam jsou v plánu hotelová část s kasinem a prostory pro zpříjemnění volného času obyvatel Českého Krumlova a návštěvníků. „Vedle hotelu bude rovněž konferenční centrum pro zhruba 500 osob, dále wellness a spa,“ upřesnil předseda představenstva Centra Český Krumlov Karel Vavroušek. Teď jsou ale na pořadu současné stavební práce. „V expozici Život a sny v podzámčí chceme ukázat, jak lidé pracovali, žili, o čem snili,“ přiblížil Karel Vavroušek. „Spolupracujeme s agenturou, která se specializuje na audiovize, pochopitelně nebudou chybět hravé interaktivní prvky pro děti.“

„Těším se na výsledek,“ sdělil starosta Českého Krumlova Dalibor Carda. „A na to, že po rekonstrukci areálu pivovaru bude Nové město, jak se tato část Krumlova jmenuje, jeden veliký krásný historický komplex, který nabídne nepřebernou škálu možností vyžití a zajímavostí obyvatelům i návštěvníkům Krumlova. Spolu s kláštery půjde o jedinečnou historickou část města, která jen těžko najde jinde v republice konkurenci.“

Firma Centrum Český Krumlov začne v srpnu opravovat za 246 milionů korun část areálu historického pivovaru. Zmodernizuje čtyři budovy, v nichž návštěvníkům ukáže, jak vypadala česká hospoda na začátku 20. století, a vystaví českou grafiku.

Čtyři z osmi nevyužívaných budov krumlovského pivovaru Na Latránu obsadí na sklonku léta stavbaři, kteří začnou s jejich opravami.

„Předpokládám, že s rekonstrukcí začneme v srpnu, či září. Teď připravujeme potřebnou dokumentaci a výběrová řízení,“ uvedl předseda představenstva Centra Český Krumlov Karel Vavroušek.

Firma předělá bývalou varnu, objekt, kde klíčil ječmen, křídlo Anny z Roggendorfu a budovu pro infocentrum.

Na obnovu památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO získalo Centrum Český Krumlov z Integrovaného regionálního operačního programu 169,6 milionu korun, což je aktuálně nejvyšší částka v Jihočeském kraji.

Evropskou dotací může majitel pokrýt 85 procent celkových nákladů, zbytek musí dodat z vlastních zdrojů. Centrum Český Krumlov proto počítá s celkovými náklady ve výši 246 milionů korun.

„V obnovených objektech vznikne multimediální historická expozice nazvaná Život a sny podzámčí. V jednom objektu bude vstupní návštěvnické centrum se zázemím, v části bývalé varny vznikne expozice zaměřená na pivovarskou kulturu, šantán, kabaret tak, jak vypadala česká hospoda na začátku 20. století,“ popsal Vavroušek.

Objekt bývalého hvozdu, kde se původně odehrávalo hvozdění, čili klíčení ječmene, z něhož se vyráběl slad, bude nově hostit umělecká díla.

„Navázali jsme smlouvu s galerií Hollar, sdružením českých grafiků. Měla by tam být stálá expozice české grafiky a budeme spolupracovat i na vybavení roggendorfského sídla, počítáme s pořádáním uměleckých dílen, workshopů a dalších akcí,“ upřesnil Vavroušek.

Cílem je lákat návštěvníky do zajímavých zážitkových expozic, přičemž s vybavováním interiérů začne Centrum Český Krumlov už před dokončováním stavebních prací. Když vše půjde bez větších zádrhelů, měli by být dělníci hotovi v květnu 2020 a první návštěvníky by tu mohli uvítat zřejmě v září téhož roku.

V tradičním krumlovském pivovaru funguje minipivovar, který vaří pivo pod značkou Krumlov, a stylová restaurace s pivnicí. Ve druhé polovině letošního roku by jeho vlastníci chtěli obnovit prohlídky spojené s ochutnávkou piva.

„Rádi bychom stihli hlavní sezonu s prohlídkami, protože byly oblíbené,“ potvrdil Vavroušek.

Průvodci obnovu vítají
Zkušený krumlovský průvodce Stanislav Jungwirth znovuoživení historického pivovaru vítá.

„Obecně pro turismus v Českém Krumlově je dobře, že pivovar se znovu staví na nohy a může rozšířit turistickou nabídku. A pivo jako takové je něco, přes co turisté naši republiku znají a proč si nás nepletou s jinými zeměmi,“ řekl Jungwirth.

Sám průvodce patří mezi milovníky piva a dává si ho i s návštěvníky.

„Naše pivo Krumlov mi chutná, i když si dáváme i jiné značky. A všem svým turistům to taky říkám, že první, co si mají dát, je pivo. Je fajn, že má lokální charakter – všechno, co je místní, má úspěch. A tak to má být, dělané srdcem a vymazlené,“ líčí Jungwirth.

Krumlovský spisovatel Jan Vaněček míní, že opravený pivovar by mohl doplnit spolu se zámkem a kláštery trio nejzajímavějších památek ve městě.

„Opravený pivovar může přinést obohacení turistické nabídky o něco nového. Lidi dneska slyší na zážitkový styl. A to jim může expozice v pivovaru přinést – nejen si něco prohlédnout, ale také se zapojit, podílet, dotýkat a ochutnávat,“ popsal Vaněček, který doufá, že si pivovar a kláštery nebudou ubírat návštěvníky.

Podle krumlovského starosty Dalibora Cardy to ale nejspíš nehrozí. „Majitelé pivovaru mě informují o tom, co tam chtějí dělat. Plánují areál opravit, aby to bylo hezké podobně jako sousední kláštery. A myslím, že nakonec dojde i k propojení činností v klášterech a pivovaru,“ sdělil.

Krumlovští radní jsou spokojení, že se noví vlastníci pustili aktivně do obnovy rozlehlého pivovarského areálu. „Pivo Krumlov je výborné, lidi ho chválí. Myslím, že to nastartovali dobře a jede to,“ dodal Carda.

Za dotační podvod si bývalý předseda představenstva českokrumlovského pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený odpyká pět let vězení. Podle rozsudku způsobil škodu přes 42 milionů korun, když zneužil dotaci určenou na obnovu objektu pivovaru po povodních v roce 2002. Rozhodl o tom pražský vrchní soud, jehož verdikt je pravomocný. Proti rozhodnutí lze podat pouze mimořádný opravný prostředek, a to dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vrchní soud zamítl odvolání Shrbeného, v němž chtěl zrušit pětiletý trest, který v kauze předloni vynesl českobudějovický soud. Podle pravomocného rozsudku získal od ministerstva zemědělství zhruba 52 milionů korun na obnovu objektu. Peníze ale použil pro vlastní účely, a nikoliv na odstranění povodňových škod.

Zpravodaj odvolacího soudního senátu Petr Hovorka při zdůvodnění rozsudku zmínil, že se bezpečně prokázalo, že za státní peníze objekt opraven nebyl, a nesloužily tak určenému účelu. Faktury, které měly vyvedení dotačních peněz zakrýt, byly fiktivní.

Podle advokátů Shrbeného se naopak nepodařilo prokázat, že peníze byly použity jinak. Požadovali proto, aby byl jejich klient zproštěn obžaloby, případně aby kauzu znovu projednal prvoinstanční soud. "Žádný trestný čin jsem nespáchal," řekl soudu Shrbený.

Odvolací senát však žádné vady v jednání podřízeného soudu nenašel, s jeho verdiktem a argumenty pro odsouzení se ztotožnil. "Prokázalo se, že práce nebyly provedeny," řekl Hovorka. Kromě trestu vězení musí Shrbený zaplatit způsobenou škodu. Soud mu vyměřil také peněžitý trest jeden milion korun. Pokud ho nezaplatí, měl by ve vězení strávit o rok déle. Sedm let také nesmí působit v čele firem.

V soudní síni několikrát zaznělo jméno kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, který podle veřejných zdrojů pivovar koupil v roce 1991 při privatizaci. O několik let později byl vložen do nově vzniklé akciové společnosti, v jejímž představenstvu zasedl i Shrbený. Ten před soudem zmínil, že mu Mrázek pomáhal s obnovou pivovaru. Ke kauze se však podnikatel vyjádřit nemohl. Soudy začaly případ řešit v roce 2014, tedy osm let po jeho smrti.

Justice řeší ještě další kauzu, která se týká Shrbeného. Případ má na stole Krajský soud v Českých Budějovicích.

Pětileté vězení uložil Krajský soud v Českých Budějovicích bývalému šéfovi pivovaru Eggenberg Jiřímu Shrbenému. Dlouholetý spolupracovník zavražděného Františka Mrázka se dopustil dotačního podvodu, když peníze, které získal od ministerstva zemědělství na obnovu krumlovského pivovaru po povodních v roce 2002, z firmy vyvedl.

Pětašedesátiletý Shrbený navíc dostal peněžitý trest, zaplatit musí celkem milion korun. Pokud to neudělá, trest se mu navýší o jeden rok.

Shrbenému hrozilo pět až deset let vězení. Vzhledem k věku obžalovaného a také době, která od spáchání skutku uplynula, soud uložil trest na samé spodní hranici sazby.

Škody po povodni měl odstraňovat František Mrázek
Velká voda napáchala v srpnu 2002 v pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově značné škody. Podle Shrbeného měl jejich odstraňování zařizovat František Mrázek. Peníze zajistila dotace na obnovu majetku od ministerstva zemědělství.

Mrázek sehnal společnost Spektrum Stav z Prostějova, která měla provést stavební opravy a obnovu technologií.

„Obžalovaný v žádosti o dotaci uvedl, že veškeré informace jsou úplné a pravdivé. Přestože věděl, že faktury od společnosti Spektrum Stav za 42 milionů korun byly fiktivní,“ konstatoval soudce Michal Kubánek.

Spektrum Stav byla totiž značně pochybnou společností - neměla zaměstnance, stavební činností se vůbec nezabývala, natož pak technologiemi pro pivovar. Přesto získala zakázku v Krumlově za desítky milionů korun. V jejím čele stál nastrčený bílý kůň.

Ministerstvo zemědělství na konci roku 2002 dotaci přesto proplatilo. Celkem 52 milionů korun. Hned druhý den odešly peníze na nově zřízený účet firmy, se kterým mohl nakládat jen Jiří Shrbený. A během následujících pár dnů je právě Shrbený v hotovosti vybral. Co se s nimi stalo pak, se soudu nepodařilo zjistit.

Rozsudek zatím není pravomocný, obžalovaný i státní zástupce si ponechali lhůtu na odvolání.

Bývalého šéfa pivovaru policie vyšetřuje ještě kvůli dalšímu případu. Podle kriminalistů vyvedl Shrbený ze společnosti majetek za více než 200 milionů korun.

Střídání vlastníků v českokrumlovském pivovaru Eggenberg neskončilo. Firmu Centrum Český Krumlov, které patří nemovitosti i vybavení pivovaru, letos ovládl podnikatel Libor Hledík a jeho společnost Bandenia Real. Chce prý dokončit rekonstrukci areálu podle plánů předchozích vlastníků.

Firma Centrum Český Krumlov získala nemovitosti před lety. Od zkrachovalé akciové společnosti Pivovar Eggenberg, která tam pivo vařila až do loňska, pak loni koupila vnitřní vybavení.

Za Centrem Český Krumlov stál tehdy i podnikatel z pivní branže a majitel pardubického pivovaru Pernštejn Leoš Kvapil. S kolegy rozjeli rekonstrukci a výstavbu nových objektů, ale podílu ve firmě Centrum Český Krumlov se před nedávnem zbavili.

„Usoudili jsme, že celý projekt je na nás moc velký. Naše starost bude vaření piva, nový majitel má zkušenosti s developerskými projekty tohoto druhu,“ vysvětlil včera Kvapil.

Součástí areálu ve středu města je fungující restaurace a kromě toho tu mají investicí v řádu několika set milionů korun vzniknout také pivní lázně, návštěvnické centrum a muzeum – českého pivovarnictví, ale i vinařství nebo valašské pálenice.

Kvapil a spol. se sice zbavili vlastnictví, ale mají nadále na starosti distribuci a výrobu piva. Z původního průmyslového pivovaru má vzniknout minipivovar s kapacitou do deseti tisíc hektolitrů ročně. Což je třetina produkce, kterou Eggenberg vařil ještě před šesti lety, kdy se dostal do konkurzu.

Vaření značky Eggenberg nyní zajišťuje Kvapilův pardubický pivovar Pernštejn. Rekonstrukce varny by měla být hotova na přelomu letošního a příštího roku. O projektu ale jinak nejsou dostupné informace.

Bandenia Real není veřejně známá firma. Její majitel Libor Hledík ovládá kromě ní i další společnosti, například Trade Fides, kterou před lety vyšetřovala policie v souvislosti s podezřením ze zmanipulování zakázky na technické vybavení a střežení armádních skladů munice.

Na zakázce ani na způsobu jejího přidělení ale nakonec nezjistila nic nezákonného.

Nemovitosti pivovaru, ležící v historickém centru turisticky atraktivního Českého Krumlova, zlákaly před mnoha lety i kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. Bývalý vekslák a po roce 1989 podnikatel s vazbami na podsvětí i politiky privatizoval Pivovar Eggenberg na začátku devadesátých let.

Až do předloňska řídil pivovar Mrázkův spolupracovník Jiří Shrbený, dnes vyšetřovaný policií kvůli podezření z machinací s majetkem firmy. V 90. letech byl v dozorčí radě pivovaru i Barak Alon, o kterého se policie zajímala kvůli podezření z vytunelování osmi miliard z Komerční banky.

Nemovitosti v historickém centru měst jsou lákavé víc pro investory a developery než pro vaření piva. Příkladem je i Heineken, který v Česku zrušil pivovary v centru Znojma a Kutné Hory.

Krumlov prý má ale velkou šanci na přežití.

„Pokud bude minipivovar Eggenberg aspoň průměrně manažersky veden, tak nepochybně bude skvěle prosperovat, má vybudovanou značku a navíc si bude moci díky českokrumlovskému turistickému ruchu dovolit nasadit poměrně vysokou cenovou hladinu,“ soudí znalec pivního trhu Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Podle informací ze zákulisí, pivovar je již prázdný a technologie je "rozřezaná".
Petr Vok se vaří v Pardubicích (kde se ale oficiálně ke spojení s Eggenbergem nehlásí) a mluví se o možném vzniku minipivovaru v Českém Krumlově.

Koupil jsem si českokrumlovského Petra Voka a vzadu již není napsán výrobce Pivovar Eggenberg a.s., ale Pivo Český Krumlov a.s., a to navíc jen jako distributor!
Několik jednatelů společnosti Pivo Český Krumlov a.s. je stejná s Pivovarem Pardubice. Sládek je stále uveden Ing. Rostislav Zagora. Otázka je, jestli se pivo Eggenberg ještě v Českém Krumlově vaří a není to již jen značka.

Osud Pivovaru Eggenberg, a. s., Český Krumlov (27 INS 1466/2008), se naplňuje. Poté, kdy jeho nemovitosti byly nenapravitelně vyvedeny do jiné společnosti (viz seriál Krach jednoho pivovaru I – IV na webu Deníku 1. prosince 2013), rozhodl věřitelský výbor o tom, že vybavení objektů – movité věci včetně těch, které slouží k výrobě piva – budou prodány jedinému zájemci, který k rozhodnému datu podal nabídku, za cenu 1 125 000 korun. (Podle správce tento majetek znalec svého času ocenil na 11,3 milionu.)

Prodej akceleroval poté, kdy majitel nemovitostí, Centrum Český Krumlov, a. s., Pardubice, požádal o okamžité vyklizení budov s pohrůžkou, že bude uplatňovat náhradu škody, kterou mu působí jejich neoprávněné užívání úpadcem. Nabídka prodeje byla zveřejněna na serveru burzaspravcu.cz a c Hospodářských novinách. Podle správce zájem projevilo několik zájemců, především firem na zpracování kovového odpadu. Prohlídky objektu se však zúčastnilo jen Kovo Kvítek, s. r. o. K jednání o prodeji se pak s nabídkou dostavil pouze Servis Český Krumlov, s. r. o., Pardubice (do loňska s názvem Confidis), s výše uvedenou nabídkou. Z internetového výpisu z Obchodního rejstříku vyplývá, že jednatel této společnosti Petr Kudla je zároveň místopředsedou Centra Český Krumlov, vlastníka nemovitostí.

Na schůzi výboru věřitelů hlasovali pro přijetí této nabídky věřitelé Beltton (z titulu postoupení pohledávky stavební firmy uplatňující nároky z údajných stavebních prací pro pivovar) a Jiří Shrbený (z titulu údajné půjčky dlužníkovi po povodních), proti byla Česká správa sociálního zabezpečení.

Zástupce Servisu Český Krumlov prohlásil, že společnost akceptuje závazek převzít s převodem majetku rizika z možného uplatnění škod Centrem Český Krumlov v souvislosti s opožděným vyklizením prostor. Insolvenčnímu soudci poté nezbylo než zapsat jednomyslnou shodu přítomných věřitelů na tom, že se již nebude konat připravovaná dražba movitých věcí, která měla být nejdřív ve druhé polovině února.