Zámecký pivovar v Dětenicích poprvé zmiňovaný r. 1307 za Beneše z Dětenic a Valdštejna (20 km JZ od Jičína)

První zpráva o vsi Dětenicích je z r. 1052, kdy patřily kostelu ve Staré Boleslavi. Ve 13. stol. držela Dětenice zchudlá větev pánů z Valdštejna, která se psala z Dětenic a postavila si zde nejspíše tvrz. Písemně je doložena poprvé r. 1404, kdy Dětenice patřily bratrům Janovi a Vilémovi Okořským z Dětenic. V 15. stol. se zde dále vystřídali Semečkové ze Semčic, Blektové z Útěchovic a od r. 1454 Valkounové z Adlar. V r. 1503 prodal dětenický statek Natanael z Černína Viktorinu Křineckému z Ronova. Když Viktorin r. 1510 zemřel, patřily ke statku tvrz, dvůr a ves Dětenice, vsi Osenice, Mcely, Studce, Studečky, Bošín a Jíkev.

První zmínka o vaření piva v Dětenicích pochází z r. 1307 z doby panování Beneše z Dětenic a Valdštejna. Pověst vypráví o loupeživém rytíři Arturovi, který se svou cháskou loupil ve zdejším kraji a znásilňoval mladé panny. Ty mu pak musely vařit zázračné pivo lásky, kterému mu dodávalo sílu a chtíč. Nakonec byl Atrur dopaden a skončil v Dětenické hladomorně, kde byl Benešem mučen, aby prozradil tajný recept. Artur byl pak zaživa zakopán a Beneš nutil svou krásnou dceru vařit ve sklepě pod hradbami kouzelný nápoj. A ve vaření se nepřestalo dodnes.

R. 1790 byla hrabětem Clam-Gallasem postavena vedle Starého sklepa budova varny s ležáckými sklepy, spilkou a ledárnou, a tak byla výroba piva rozšířena na 1000 hl ročně. V r. 1822 nechal baron Wessenberg přistavět sladovnu. Poslední stavební úpravy převážně na sladovně proběhly koncem 19. stol. za maltézských rytířů. V této době byla výroba piva zvýšena na 8000 hl ročně. Velkopřevor maltézských rytířů kníže Othénio Lichnovský z Werdenbergu a Voštic dodával dětenické pivo na stůl samotnému císaři Františku Josefovi a jeho nástupce, hrabě z Hardeka, posílal pivo až do Španělska pro královnu Sofii, která se do dětenického piva zamilovala při svých pobytech na zámku v Dětenicích. Pivo ze zámeckého pivovaru v Dětenicích mělo výbornou pověst. Ještě dnes mezi sběrateli pivních lahví je nejcennější láhev s maltézským křížem z dětenického pivovaru. V r. 1903 koupili pivovar velkoprůmyslníci a majitelé cukrovaru bratři Blochové, za nichž činila produkce piva 12000 hl ročně.
R. 1927 koupil pivovar stavitel a podnikatel ing. Řehák, který ho pronajal sládkovi Čeňkovi Petákovi, který pivo přímo hýčkal. Přesto se spotřeba piva rok od roku zmenšovala, mladé pokolení již nešlo ve šlépějích svých pivních otců. Výroba ani zdaleka nedosahovala předválečného stavu.

V dětenickém pivovaru se vařila černá dvanáctka lásky dle receptu rytíře Artura, světlá dětenická desítka a také dětenický pivovar měl zastoupení prvního plzeňského akc. Pivovaru v Plzni na výrobu Gambrinusu, kterého se vařilo cca 2000 hl ročně. Dětenické zámecké pivo bylo po staletí perlou mezi českými pivy. Bohužel přišel r. 1948 a s tímto rokem i doba temna pro české pivovarnictví. Začalo znárodňování a pozdější masové rušení mnoha pivovarů. Tento osud potkal i dětenický pivovar v r. 1955. Od té doby pivovar chátral a pustnul až do r. 2000, kdy ho koupili noví majitelé, kteří obnovili tradiční výrobu piva a zrestaurovali pivovar do původního stavu. Dnes je ve Starém sklepě zřízena středověká krčma.

Pavel Ondráček proměnil zchátralý zámek v Dětenicích v turistickou atrakci.

Pražský podnikatel v cestovním ruchu Pavel Ondráček chtěl zámek v Dětenicích původně využívat jako chalupu. Nakonec se ale do vesnice nedaleko Jičína nastěhoval a zámecký areál proměnil v dobře fungující stroj na peníze. V Dětenicích postupně vybudoval středověkou krčmu, selskou restauraci, dva hotely, pivovar. "Pravidelně pořádáme rytířské turnaje, nedávno jsme otevřeli expozici Peklo s různými typy čertů," upozorňuje Ondráček na další z řady atrakcí.